| aluška + 2 | •
 |
(24.9.2010 8:40:16)
Když jsem to pročítala, úplně se mi vybavil náš syn před lety (toho času 6letý :)) přesně to stejné, obohacené o nevyčíslitelný seznam toho, jak co má být např. jak má být na stole hrnek, jak si máme dávat dobrou noc atd. trval na dodržování zajetých postupů - vše přesně stejně. Až jsem si začala říkat, zda nemá nějaké postižení autistického spektra. Takže nám pomohlo hodně hlásit dopředu, co se bude dít a probírat, co bude dělat on a co my. Pak když už vypukl "záchvat" tak ho povzbuzovat ať se vybrečí, vyvzteká, stále jsme opakovali "to je k vzteku, nemohu dělat co chci, to mně štve" atd. (on i špatně mluvil, tak to neuměl tak říci). Někdy nepomohlo nic, pak prostě řval půl hodiny a pak někdy i vyčerpáním usnul. Domluvili jsme se s manželem, kdy je tzv. dohoda možná tj. třeba ustoupíme, že si chtěl vzít modrý hrnek a ne červený, který jsme mu dala na stůl tj. vyměnili jsme ho a dali hrnky dolů do šuplíků, aby si je bral sám který chce on :) a kdy ústupek možný není tj, kdy nemůže jít sám přes silnici, kdy nebude sám dávat šńůru od vysavače do zásuvky atp. Hodně jsme změnili vyjádření našeho postoje k té věci, aby pr oněj bylo jasné, kdy je možné se dohodnout a kdy je jasné NE. To sice snášel tak rok velmi těžko, ale pomalu se to lepšilo a nyní ačkoliv je stále dost lítostivý a fixované na své představy se s tím dokáže velmi dobře vyrovnat. Špatně snáší, když mu něco nejde, jak by chtěl npař. se vzteká u lega, že mu padají kolečka :) Jde si do pokoje, tam si popláče, naštve se tam, někdy si i zavře dveře a za 5-10 minut se vrací a probíráme to v klidu. Jinak ho to párkrát chytlo i na dovolené a to byl fičák, úplně ho vidím jak sedí u dveří u vchodu do hotelu a řve a řve, že je chce otevřít sám a oni byly automatické a otevíraly se samy. Nešlo to vysvětlit, odvrátit pozornost, zaujmout něčím jiným..nic...na pokoj jsme už nemohli byl předaný, měli jsme jít na snídani a jet...tak jsme ho poponesli kousek dál od odveří...no na snídani šel manžel a pak já sama, pak jsme ho narvaly do auta a za jeho zoufalého řevu odjeli. Takže hlavu vzhůru, časem bude lépe :)
|
| verka58 | 
|
(8.11.2010 14:56:16)
Dobrý den,
děkuji mnohokrát za Vaši reakci. Jakmile jste zmínila, že věci musí být přesně podle něho, například umístění hrnečku na stole, tak jsem si říkala, že je to naprosto to samé. Měla jsem taky pocit, že jsou to známky nějakého autismu. Ale teď už vidím, že se to zlepšuje. Naštěstí se malý dokáže docela dobře vyjádřit slovně a když už mi řekne, co se mu nelíbí, tak vím, že je vyhráno a nedojde k záchvatu pláču. Udělali jsme přesně to, co popisujete. Stanovili jsme jasně věci, ve kterých lze vyhovět (oblékání) a věci, přes které prostě nejede vlak (přecházení silnice). Je vidět, že i dítěti to vyhovuje. U spousty věcí, na kterých srdceryvně lpěl, si teď velmi rád nechá pomoci. Dokonce už je i schopen si říct, že chce pomoct. To byl pro nás samozřejmě šok, protože do té doby chtěl všechno sám. Máte pravdu, že to je hodně o komentování a nedělání jen věcí, jak byl člověk zvyklý. Je potřeba s dítětem jednat jako by to byl dospělý a ten by taky chtěl vědět proč se má obléci a kam se jde.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)