| Soňa, Daniel 09/02 | •
 |
(9.4.2008 10:02:07)
Ležela jsem tam v roce 2002 skoro 2 měsíce-od 29. týdne těh. Starali se o mě opravdu perfektně, nemůžu nic vytknout. Nicméně až jsem do porodnice přijela s pravidelnými kontrakcemi - k porodu, milý pan doktor mi řekl, že to jsou pouze poslíčky a může to trvat ještě klidně 14 dní. S tímto mě poslal domů. /bohužel jsem v té době byla jen blbá prvorodička, která si sice prostudovala spoustu materiálů o porodu atp., nicméně praxe zatím žádná/ Doma jsem se snažila usnout, protože jsem z nemocnice dojela kolem půl 4 ráno. Samozřejmě jsem neusla a v 8 hodin ráno jsem volala znovu sanitku, s tím, že už jsem v nemocnici byla a že mě poslali domů, ale bolesti neustávají a jsou stále intenzivnější a častější. V nemocnici mě nechali sedět v čekárně /kde čekaly pacientky na gynekologickou prohlídku/ Já už jsem své bolesti musela prodýchávat a stejně jsem tam čekala další 2 hodiny - než na mě příjde řada. Potom mě konečně vyšetřili, uznali, že porod se blíží a poslali mě se setrou na porodní sál. Ovšem nebyl žádný volný, takže jsem tam seděla na chodbě - už v pyžamku, které jsem si musela obléknout a byla mi příšerná zima. To ovšem nikoho nezajímalo. Tam jsem strávila další 2 hodiny,než uklidili porodní sál a já tam konečně mohla. Kontrakce jsem měla po 3 minutách a porod stále nic. Byla jsem tam sama, opravdu to bylo peklo. Danečka jsem porodila až ve 21:10, a jak píše pan primář, že miminko nechávají mamince celé dvě hodiny, co musí zůstat ležet, mě Danielka akorát ukázali, prohlédli, a odvezli pryč - podotýkám, že byl zdravotně naprosto v pořádku. Pak, jelikož opět neměli místo mě přemístili do místnosti pro maminky čekatelky. Kolem 7 h mi Danečka dovezli na kojení - asi na 10 minut a opět odvezli. Ráno-spíše až když propouští maminky s miminky domů - kolem 11 h. Mě konečně přemístili na pokoj pro maminky s miminky.Hurá, říkala jsem si, ovšem Danečka jsem se dočkala až po obědě. Naštěstí neměl ani novorozeneckou žloutenku, takže jsme šli v nejkratším možném termínu domů.
Teď docházím na kontroly k dr. Mantičovi /primář ve Vítkovicích/ a nejspíš tam budu i rodit své druhé miminko, ačkoli to máme dál, než Porubu. Porubě už žel nevěřím. Ale neříkám, že se jejich přístup nemohl změnit.
Přeji všem krásný porod a zdravé miminka!!!
|
| divana | 
|
(7.5.2008 18:47:53)
Vsem nastavajicim maminkam bych rada popsala prubeh meho prvniho porodu v porube a chtela bych je varovat - pokud opravdu chcete rodit tam, pak urcite mejte s sebou porodni plan, a nenechte zviklat svuj doprovod, aby sel domu, ze je jeste cas....V opacnem pripade si tam budou s vami delat co chteji 
Jednoho krasneho breznoveho dne mi rano praskla a odtekla voda naprosto necekane v 37. tt. Dle doporuceni gynekologa jsem kvuli hranicnimu terminu porodu odjela pro jistotu do Poruby, puvodne jsem chtela rodit ve Vitkovicich. Prijem trval pres tri hodiny, nechali me sedet s rucnikem mezi nohama v cekarne mezi normalnimi pacientkami. Pak jsem se konecne dostala na porodni pokoj. Na pocatek stahu jsem cekala do 6 do vecera, pak se to zaclo pomalu rozvijet, dostala jsem antibiotika, a jeste vecer jsem byla stale plna energie, tesila jsem se na porod, a praktikovala jsem aromaterapii a ruzna cviceni. Byl se mnou pritel i matka. Bylo to tak necekane, ze jsem bohuzel nestihla ani vytisknout porodni plan, ktery jsem v utery vecer psala...skoda. Kolem osme vecer prisla nova sestra, dosti odmerena, poslala normalne muj doprovod domu, a oznamila, ze nejmin do rana se nic dit nebude. Stahy jsem mela asi co 15 min, ozvy v pohode. Byla jsem z toho smutna, ale poslala jsem je tedy at jdou, ze kdyby neco, tak zavolam a oni budou do 15 min tam, co by tam cekali celou noc....asi kolem desate znovu prisla sestra, ostre mi doporucila lehnout a spat dokud to jde (prave jsem cvicila na balonu a masirovala si body abych urychlila kontrakce)...tak jsem si teda na chvili lehla, a ona ze mi vycisti kanylu u infuze....sakra, okamzite se mi zacala tocit hlava, byla jsem najednou uplne zmatena a omamena, tak jsem se posadila a ptam se, jestli mi neco aplikovala do zily...a ona jojo, po tom se vam bude lepe spat a mene budou bolet stahy...dostala jsem prvni amok....asi 2 minuty jsem litala tam a zpatky po pokoji a snazila se to vydychat a rozchodit, upozornovala jsem ji na to ze odmitam jakoukoli analgezii, jedine na me vyslovne prani...brecela jsem vzteky, a za 5 minut jsem uplne vytuhla na lehatku (ano, byl to Plegomazin, ktery je naprosto kontraproduktivni po odtoku plodovky)....pak uz bylo jen hur. Probrala jsem se tak napul pred pulnoci, porad jsem se citila zfetovana, prisli mi zase dat antibiotika a merit ozvy. Pak jsem sla do sprchy a snazila se ozivnout a nejak to zas rozbehnout, behem hodiny se mi nakonec podarilo se dostat na frekvenci stahu co 4 minuty, otevrena jsem byla na 2 cm...volala jsem mame, at pomalu prijedou, potrebovala jsem spolecnost a podporu, uz to zacinalo bolet....sestra tam vlitla, a rekla, at nejsem naivni, ze mam jeste par hodin pred sebou, at jeste nikoho nevolam. Dala me zase na monitor a prikazala uplne vypnout telefon. Tak jsem tam lezela v polospanku napul porad oblbnuta na monitoru a prodychavala stahy, mezi nimi trochu spala....Pak ani nevim jak se to sebehlo, najednou na me rozsvitili ostre svetlo, prislo asi 5 lidi, nez jsem se stacila rozkoukat a vzpamatovat, rekl mi jen nejaky doktor, ktereho jsem predtim nikdy nevidela,..."no, tak to ukoncime, jo?" a ja na to "co jako?" a on "udelame cisarsky rez, svleknete se do naha, sestra vas oholi....nic jsem nechapala, jen se mi sevrelo srdce i duse, mrkla jsem se na monitor a videla jsem, ze poslednich pet stahu byli krivky proti sobe, malemu klesaly ozvy na 70-80 behem kazdeho stahu, takze "CS pro suspektni hypoxii plodu" (pozdeji jsem se dozvedela, ze tyto poklesy nejsou jeste patologicke, a melo by se cekat, zda budou pretrvavat nebo se objevi i mimo stahy)....Zeptala jsem se zda muzu byt ve spinalni analgezii a zavolat matce a priteli at prijedou, tak rekli ze nikoho nepusti k operaci, ale jestli jinak nedam, muzou prijet podivat na miminko, jestli bude v poradku, takze behem toho co mne holili a cevkovali tak jsem stacila akorat volat matce at prijede aspon ona okamzite, jinak to nestihne....nestihla, volala jsem 2:04, maly ma porodni cas 2:17........byli rychli. Odmitly vyhovet memu prani nebyt zarouskovana (i kdyz to je asi dost nestandartni, jsem zvykla videt operace i krev, mam vsechny kolem doktory, chtela jsem moc aspon nejaky porodni zazitek, prvni kontakt s miminkem....)....okamzite ho odnesly, jen jsem slysela "je to chlapecek"....a nic. Prinesli ho asi za 10 min kdyz me sili, udelali na me kuku na 15 vterin, a odesli....Ptala jsem se doktoru, jestli mi ho prinesou prilozit, rekli ze ted musim odpocivat, ze az rano....dali me pak zpet na pokoj, kde jsem do 9 do rana se trepala zimnici, cekala az zacnu citit nohy, a pumpovali do me oxytocin, ergotamin, a analgeticke opiaty....volala jsem sestru, ze je mi hrozna zima, rekla mi jen ze to je normalni. Citila jsem dost bolestive krece co 15 min, rekla ze nic citit nemuzu, protoze mi davaji silne analgetika....co na to rict vice.... po 9 hodine me prevezli na JIP, kde jsem v podobnem stavu zacevkovana, zadrenovana, s plinkama stravila nekonecnych 25 hodin bez pohnuti a beze spanku do dalsiho rana. Maleho mi poprve privezli nekdy odpoledne prilozit, nastesti pil hned, s mlekem jsem nemela vubec problem, aspon neco mi fungovalo. Nechali mi ho asi 10 min, a pak odvezli. Jakykoli telefonat a navstevu odmitli, takze jsem byla jak na trni, bez kontaktu, bez informace zda nekdo prisel nebo vubec vi co se stalo, ze je maly na svete, ze jsem v poradku, nic....Od patku jsem tedy byla na sestinedeli, kde me opet zklamali, nebot odmitli mi nechat miminko u sebe, s kategorickym doporucenim, ze mam odpocivat, ze si ho jete uziju. Vozili mi ho cca co 6 hodin prilozit na 15 min s tim, ze je krmen Bebou, tak jen aby mi stimuloval hormony....jo no, zavinovani rozriznute delohy je fakt neco, nechapu nikoho kdo rika ze chce rodit cisarem, nevi co chteji....Uz na JIP jsem na noc odmitla dalsi analgetika, jen jsem prosila o teply obklad na bricho, dost jsem citila krece jak se vracely streva na puvodni misto a zavinovala se deloha, ktery odmitly s tim, ze nic takoveho nemaji, a ze by mi to stejne nepomohlo...no ja nevim, citila jsem, ze by mi to pomohlo dost...Zaver je takovy, ze jsem mela pocit, ze mi ukradli porod, miminko, vsechno krasne na co jsem se tesila, prvni minuty, jakykoli kontakt s ditetem i okolim....
Chapu, ze nejspis doktori udelali to nejlepsi pro miminko, jsem rada, ze je v poradku, ale mam v sobe spousta pochybnosti, zda to bylo opravdu nutne tak narychlo, jestli nebylo lepe jeste chvili pockat, jestli ten pokles ozev nemohl byt zpusoben tim opiatem, ktery mi podala ta sestra, a to, ze pristup k cele veci muze byt uplne jiny, kdyby aspon trochu chteli, byla tam vule a pochopeni....to pochopeni a empatie pro muj pocit, instinkty, a emoce bylo to, co mi chybelo nejvic...to, ze muj kontakt behem prvnich 24 h byl temer nulovy me mrzelo nejvice...celych dalsich 6 dni jsem mela z toho nocni mury, slo to ze me ven az po prijezdu domu, kdy jsem spontanne probrecela si 2 hodiny s malym v naruci v posteli, se mi konecne ulevilo...stejne me to cele moc mrzi, i kdyz vim, ze jeho zdravi je to nejdulezitejsi, a jsem rada, ze je uplne v poradku aspon on...
|
| Jana | •
|
(8.5.2008 7:07:59)
Divano, myslím, že je to na stížnost porodnici. Ti doktoři se nikdy nedozví, že tento přístup by mohl někomu vadit.
|
|
| Konstanta & 3 raraši | 
|
(8.5.2008 9:56:35)
Divano,
to je hrozně smutný a bolestný příběh Jestli máš na to sílu, fakt sepiš stížnost!
Přeji hodně radosti ze společného života s miminkem!
|
| Kris,Andělka12/07Matýsek05/10 | 
|
(8.5.2008 10:02:57)
Divino četla jsem tvuj příběh no hruza, člověk když jde roidt poprvé tak nevím do čeho jde tak to tak nějak přejde dá se říct až pujdeš rodit po druhé, jdi do jiné porodnice a rozhodně tam měj manžela celou dobu páč pokud tam bude doktori mívají strach a jen kmitají, takže to bude lepší. Uživej si uzdraveho miminka a zkus zapomenout na to špatné ikdyž ot jen tak nejde. držím pěsti.
|
|
| sim | •
|
(29.8.2008 18:15:06)
uplně stejně jsem dopadla v Brně. Stěžovala jsem si už v porodnici, stěžovala jsem si později, když jsem se dala psychicky dokupy.
Výsledek: stížnost v nemocnici - "vás stav je způsoben poporodní depresí po poklesu endorfinů po porodu /jakých endorfinů?, rodila jsem císařem pro špatnou polohu dítěte/"
stížnost později - proč si stěžujete až teď a ne dřív?
Co k tomu dodat?
|
|
|
| Novotňásci | 
|
(8.5.2008 15:38:43)
Četla jsem Váš příběh,je to hrůza.Já to totiž zažila také v českobudějovické porodnici.Tam mi sice nedali nic ,přestože jsem o to žádala.A jejich přístup byl velmi neurvalí a nedbalí.Doporučuji sepsat stížnost,ale nejdříve to celé zkonzultovat s jiným odborníkem,kterému věříte.A příště jet určitě jinam.Mě se za 17měsíců od prvního (hrůzného)porodu narodil chlapeček v jiné porodnici a tamtéž letos v lednu holčička.Chce to změnit nemocnici.A dalších porodů se nebát.Je to jen na přístupu.Pokud budete mít i nadále špatné sny vyhledejte odbornou pomoc.Mne byla nabídnuta náhodou a velmi mi pomohla.(kamarádka je psycholožka-stačilo jedno posezení u kávy)A pokud to bude nutné(vyhledat pomoc)tak bych na Vašem místě neváhala ani s trestním oznámením.Tohle se dělat nesmí!!!Držím Vám palce a přeji jen samou radost z rodiny.Uvědomte si,že na to vše nejste sama.Máte manžela s kterým se o to můžete podělit a sdílená bolest je poloviční bolest.
|
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(8.5.2008 21:56:04)
Divano, nejsi sama kdo má špatnou zkušenost s Porubou, mě chtěli vyhodit mou sestru od začátku co jsem tam přišly(doprovázela mě k porodu) já si stála za svým, takže měli smůlu, ale před ní se chovali ke mě taky špatně, až když přišel partner asi hodinu před porodem, tak se začli chovat jinak.mě dopovali pořád něčím, byla jsem úplně mimo,jako ty, prostě jako sfetovaná myslím, že by měli rodičce říct, co jim aplikujou.To nemluvím, že mi po klystýru nechali špinavé povlečení a musela jsem ho sama vyměnit, protože to neuklidili ani když jsem o to žádala. 3 krát jsem žádala po 15 hodinách bolestí (malá nechtěla ven) o injekci proti bolesti, nic mi po několika výzvách nedonesli, prostě na mě kašlali (ale epidurál za 1500 mi po 19 ti hodinách zažadání donesli opravdu rychle, banda zlodějská) prostě chování horší než k dobytku.Nejsem žádná vymýšlavá panička, nedělala jsem scény, opravdu jsem bolesti snášela potichu a to mi řekli (zařvali) proč jsem nechodila do předporodních kurzů ( to je tedy dobré slyšet od mladé pipiny co nikdy nerodila a netuší jak to bolí) ale já opravdu byla statečná  s kojením mi nikdo nepomoh, musela jsem používat klobouček, když viděli , že malou nenakojím tak mě seřvali, jestli jako nevím, že jsem si měla před porodem koupit klobouček (to mi řekli hned po porodu, jak mi ji dali k prsu) jak jsem proboha jako prvorodička něco takového vědět? Poruba je nejodpornější porodnice a začíná to zjišťovat spousta rodiček.Má gynekoložka mi radila ať jdu rodit do Vítkovic, že v Porubě akorát trápí rodičku- třeba, že místo rychlého císaře , tahají dítě kleštěma a trápí matku i mimi.nyní jsem těhu znova (na začátku) a jsem jako nikdy rozhodnuta pro Vítkovice (je zrenovovaná porodnice a prý moc krásná, ale i kdyby nebyla, radši budu mít omlácené kachličky a krásný přístup, než pěknou porodnice, kde pracují hova.a . maminky, nenechcejte se sebou zacházet jako já, nyní už bych se prala za sebe a taky bych už tam nikdy nešla, mám škaredé vzpomínky 
|
| adelaide k. | 
|
(9.5.2008 10:46:34)
Kajko a ostatní, Vítkovice jsou rozhodně dobrá volba.
2x jsem tam zažila krásný porod.
Na všem "sporném" jsme se bez problémů dohodli (v 99,9 procentech mi vyhověli, ten zbytek nebylo nic pro mě důležitého). Milé PA které umí poradit a nikoho nebuzerujou. Doktoři se so porodů moc nepletou I sestřičky na šestinedělí jsou hodné a vstřícné, totéž dětské sestry (jedna mi teda nesedla ale to je spíš záležitost povahy)
O Porubě jsem nikdy neslyšela nic úžasného ale poslední dobou to jde fakt od desíti k pěti.
|
|
|
| Lenča | •
|
(18.5.2008 17:18:33)
Dvakrát jsem rodila v Porubě, jedenkrát v Praze-Podolí.Přístup srovnatelný, tj. profesionální v každém případě, v jednotlivých případech více či méně srdečný(ale to se samozřejmě odvíjí od povah lidí). Je mi líto,jak vnímáte průběh porodu, na druhou stranu, možná je vaše vnímání příliš hysterické, zkreslené samotným průběhem porodu,který,jak vyplývá,nebyl vůbec jednoduchý a který doktoři dovedli do úspěšného konce.Pro mě je totiž jediným očekávaným výsledkem porodu zdravé miminko a živá máma,at už přivedu dítě na svět jakkoliv.Já vnímám váš příspěvek jako pohrdání faktem,že jste byla obdarována zdravým miminkem,že se vám doktoři snažili pomoct,že asi lépe než vy znají pooperační průběh porodu,těch porodů asi narozdíl od vás viděli tisíce a to s nejrůznějšími komplikacemi. Vy podle mně nadřazujete své "nějaké zkreslené" pocity nad živé, krásné a zdravé mimi.
|
| Lenča | •
|
(18.5.2008 17:23:03)
Ještě bych chtěla upřesnit,že můj příspěvěk je reakcí na příspěvek Divany...z 8.5.
|
|
| kajkule+2 kousky |
|
(18.5.2008 20:53:11)
Leni, jasně, máš svůj názor a nebyl pro mě, když i tak trochu ano, protože byl o Porubě a já musím konstantovat (k mému porodu v Porubě) že mi nepříjde profesionální nechat rodičce posr..é prostěradlo a neuklidit to ani když žádá a musí si to udělat sama, já nejsem náročná, že bych potřebovala nějakou extra péči a extra přístup, ale pro tu maminku je to vždy poprvé a chce mít pěkný zážitek, pro ně je to x porodů, práce doktorů není jen práce, je to i poslání a to bohužel nemůže dělat každý.taky není profesionální seřvat mamču (mě) hned po přiložení dítěte k prsu jak to, že jsem nevěděla, že mám mít klobouček, jak jsem to mohla vědět, když jsem nikdy nekojila?Jihnak v Porubě jsou i super doktoři i PA atd..ale u mého porodu oni bohužel nebyli.jinak jsem na Porubu nějak drsně nezanevřela jako na celkovou nemocnici, ale rodit už asi né, jedině, že bych si jak by mě to ch\tlo přečetla kdo má službu a když tak jela jinde  kdybych to stihla
|
|
| divana |
|
(19.5.2008 0:32:36)
Lenco,
musim reagovat na tvuj prispevek kterym jsi reagovala na muj prubeh porodu. Kazdy jsme jiny, kazdy mame jina ocekavani a predstavy, samozrejme. Ja totiz od porodu cekala vice, nez jen to, ze to oba prezijeme. Proc taky, kdyz vsechno bylo naprosto v poradku a bez komplikaci. Velice jsem se tesila na porod, jako na prirozeny proces a krasny zazitek na cely zivot, i kdyby to bolelo sebevice (bolest mi nikdy nevadila). Psala uz jsem, ze at to bylo jakkoli, jsem rada, ze jsme oba v poradku, a take jsem uvedla, ze verim, ze doktori udelali vse dle sveho dobreho uvazeni. Z tohoto duvodu jsem nepodala ani stiznost, ani zalobu. Co ovsem neni v poradku je pristup, a to obecne, lekaru a sester k pacientum jako ke kusu masa na bezicim pase. Absence empatie a pochopeni je v teto profesi neprofesionalni, a co se tyce porodnictvi, a predevsim u prvorodicek, je to temer trestuhodne, nebot porod je zazitek, ktery si pamatujete cely zivot, a tento prozitek je z 90% predevsim o tom, jak se choval personal (at uz nastanou jakekoli komplikace a nahle situace). Tolik o tom, co z psychologicke stranky nebylo v poradku. Co se tyce faktu, jsou zde tri veci, ktere mi dost vadi a jsou objektivne napadnutelne - 1. Aplikace Plegomazinu, ktery nejenze je naprosto kontraproduktivni pri odtoku plodove vody, ale navic mi byl podan bez meho vedomi 2. brzka indikace CS pri fyziologickych pokledech ozev plodu bez patologickeho nalezu (tzv. DIPY I.) bez zkousky jakekoli alternativy (kyslik, zmena poloha, atd.) 3. poporodni pece o me i novorozence - prvnich 24 hodin po porodu bez kontaktu s ditetem uz ti nikdy nikdo nevrati, nemluve o tom, ze byl ode me oddelen a krmen umelou vyzivou naprosto zbytecne (jen pro informaci, Apgar skore plny pocet bodu, bez zloutenky, a ja mela mleka na rozdavani). Jeste chci k tomu uvest, ze jsem to konzultovala s dvema externimi PA a svou doktorskou rodinou (mame 3 lekare), takze mam trochu profesionalnejsi vhled na vec, rozhodne bych se neoznacila za nevdecnou hysterku. Tolik k tve reakci, nesud udalosti a lidi z rychliku. Divana
|
| Lenča | •
|
(19.5.2008 20:39:32)
Divano, já vím, že jsme každý jiný, ale za tím si stojím, že JEN Z MÉHO POHLEDU je tvůj náhled na porod lehce hysterický.Někdo to samozřejmě může vnímat opačně.A víš, když píšeš, že jsi to myslela obecně,pak všude, kde se vyskytuje lidský faktor,musíš počítat s různými povahami lidí.Moje dr. z Ostravy mi vždycky říkala:není důležité,kde rodíš, ale kdo ti u porodu stojí.Proto jsem měla lékařku u svých dvou porodů domluvenou,stejně tak u třetího porodu v Praze.Vždy jsme se domluvili,ale rozhodně jsem neměla tendenci doktorům radit,jestli tuto injekci,infúzi,píchnutí plodovky,císařský řez ano či ne a proč právě teď a proč ne později.Je to jen má zkušenost,nepřenosná,jedinečná,nikomu ji nevnucuji stejně jako mě nepřesvědčí ta tvá
|
| s | •
|
(4.10.2008 11:20:19)
ahoj Lenčo,
naprosto s Tebou souhlasím, musím Tě ale opravit v jedné věci: domluvit se s někým konkrétním, že přijde k porodu, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Tři lékařky, které jsem o to žádala před otěhotněním i během něj, to odmítly. Ta poslední přitom v porodnici přímo pracovala a šlo by o protáhnutí nebo přehození služby, nic víc. Ne kvůli špatným vztahům - prostě má rodinu a nechce tyhle věci dělat. Navíc ve spoustě porodnic doprovod vlastního lékaře nepovolují (bydlím v jiném regionu a tady to nepovoluje žádná z 5 porodnic v okolí (do 50 km)).Ano, opravdu Ti závidím, že sis mohla vybrat. Ani si neuvědomuješ, jaké jsi měla štěstí.
|
| Lenča | •
|
(7.10.2008 22:15:08)
Díky za názor, ale já si UVĚDOMUJI, jaké jsem měla štěstí.Trochu jsem tomu štěstí musela pomoct.Lékařku v Ova jsem měla na doporučení kamarádky a lékaře v Praze jsem usilovně hledala,ptala se známých,manžel se ptal svých známých a šlo to.A je potřeba ještě dodat,že jsem si to taky pořádně(zvláště v Praze)zaplatila.Stálo mi to opravdu za to.
|
| Lenča | •
|
(7.10.2008 22:18:55)
PRO S - ještě chci dodat,že vím,že ne všude lékaře jako doprovod k tvému porodu povolují,ale u mně se jednalo o lékaře,kteří v dané porodnici i pracovali a porody mi jako porodníci i vedli.
|
| s | •
|
(5.12.2008 22:21:32)
Ahoj Lenčo,
já ti rozumím. A rozumím i tvému pocitu uspokojení a zasloužené odměny - "nenechala jsem to náhodě, postarala jsem se, vyšlo to". Je to takové evropské, západní, moderní. Jaký si tu uděláš, takový to máš, že.
S tímhle postojem jsem se, stejně jako ty, pustila do snažení a shánení už při prvním těhu, tj. před šesti lety.
Jen nevím, jestli ty rozumíš mému pocitu frustrace, kdy každá snaha vyšla vniveč a kdy jsme já i manžel chodili, sháněli a všude naráželi na zavřené dveře.
Mezitím jsem stihla porodit druhou holčičku a jako zázrakem se na poslední chvíli všechno domluvit podařilo. Ano, jsem spokojená a šťastná. Ale po svých zkušenostech to nevnímám jako zaslouženou odměnu ale jako skutečnou... no, křesťané používají slovo "milost". Opravdu nemám pocit, že je to moje zásluha.
|
| Lenča | •
|
(6.12.2008 19:16:26)
Pro s- tak to je fajn,že ti to tak vyšlo.Já jsem vše poprvé řešila před čtrnácti lety a naposledy(potřetí) před rokem.Bylo to fajn,hlavně to pohodové a nevystresované těhotenství,ale stejně nejdůležitější jsou nakonec ta zdravá, krásná mimi, že.A přála bych všem,at si každý odrodí podle svých představ.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| krenkovahana |
|
(4.10.2008 17:27:36)
Ahojky,
Já rodila v roce 2002 ještě ve starém Zábřehu (porodnice v Porubě se otevírala až v červnu a já rodila na konci dubna) Sestřičky jsou příjemné a milé pokud těch porodů nemají dost - což je teď všude...
Jelikož jsem teď znovu těhotná, tak uvažuji nad stejnou otázkou. Teď v Porubě (v minulých 3 týdnech) rodily 4 kamarádky - jen jedna nebyla spokojená - a to proto, že neměli nadstandardní pokoj...
Rozhodně bych nešla do Vítkovic. Neteř tam rodila 6.8.2008 - nedávno... a bylo to něco hrozného.
Přijela tam, měla stahy co 3 minuty. Doktorovi i porodním asistentkám trvalo asi třičtvrtě hodiny, než se uráčili za ní dojít... Pak absolutně nestíhali, jelikož malý Dominik se narodil po hodině a půl od přijetí... Taky byla podle toho roztrhaná a úplně mimo. Nestihli klistýr, oholení nic... Takže se hned druhý den šíleně trápila se stolicí, přes stehy to nic krásného není...
Nejhorší na celé jejich péči byla péče o novorozence. Dominika ji dovezli na první kojení po 6 hodinách !!! Ani na sále jí ho nenechali, i když byl úplně v pořádku. Nemluvím ani o tom, že jí ho nenechali ani na noc. Druhý den, když jí ho v 10 hodin dopoledne přivezli měl úplně žluto-zelené bělmo očí - kůži krásně růžovou a byl tak horký, že by se na něm dali smažit vajíčka. Když volala sestru, tak jí ho okamžitě sebrali a ovezli rychlou na JIP na Fifejdách. Neřekli jí vůbec nic, co s ním je. Jen, že má nějakou infekci. Po té, co druhý den podepsala reverz, aby za ním mohla jet, tam zjistila od ošetřujícího lékaře, že má ZÁPAL PLIC z dokonalé péče na novorozeneckém oddělení. Tak dokonalé se o novorozence starají, že promrznul a chytnul zápal plic. Dalších 14 dní ležel na Fifejdách, kde jej neteř musela dvakrát denně jezdit kojit, jelikož tam s ním nemohla zůstat - nechtěli ji tam. Ještě teď ho vidím s kapačkama zapíchnutýma v hlavě...
Přesně takhle by začátek života miminka vypadat neměl. První dny, které jsou pro mimi důležité pro vytvoření vztahu s matkou byly nenávratně pryč...
Nemluvím o problémech s kojením, protože jej navykli na flašku...
Takže Vítkovice u mě nehrozí.
I přes špatné kritiky na Fakultku asi zůstanu věrná FNsP v Porubě. I když zvažuji Fifejdy.
Přeji ať ti porod výjde v klidu a bez problémů.
Problémy jsou všude a je to opravdu jen o tom přístupu sester a doktorů. Taky o tom, jestli máte partnera u porodu - to si opravdu dovolí o hodně méně....
Vše je o štěstí a náhodě...
|
| kajkule+2 kousky |
|
(4.10.2008 21:20:32)
Tak já to risknu podruhé a půjdu zas do FnSP Poruba, prvně to sice bylo nic moc, ale proč nedat druhou šanci, nejsem náročná, ale troška náklonosti by neuškodila a myslím, že přístup bude jiný k druhorodičce. Jinak je to tam fajn vybavené a návštěvy (sestra protože měla různé směny) zamnou taky chodila jak se ji zachtělo a nikdo ji nevyhazoval.Jen tam už nehci potkat 2 mladé porodní asistentky , nevím jména, ale byla to hrůza s nima. Jinak někteří doktoři tam jsou super záleží to opravdu na směně.
|
|
|
|
Ten 20ti hodinový horor skončil mnou vždy odmítaným Oxytocinem. 
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)