Viola, dcery 7 let a 10 měsíců | •
 |
(15.8.2005 11:21:39) Moje dcera je zřejmě už od přírody a určitě i dědičně (vliv rodiny) naprosto asertivní a to v jakékoliv situaci. Řídí se svými pocity a rozumem. Nad každou prosbou či žádostí od nás rodičů přemýšlí, vždy k ní řekne svoje myšlenky, vždy nám zdůvodní proč to zrovna nemůže udělat, jak by to šlo lépe a jindy a pod. I my rodiče s ní diskutujeme téměř o všem, nikdy nedáváme diktátorské "rozkazy" , snažíme se vždy zdůvodnit proč chci aby udělala právě teď právě toto. Ve škole (I.třída) je však za toto její chování kritizována učitelkou, protože jí neustále oponuje, pořád se na něco ptá, čímž ruší spolužáky, má svůj vlastní názor o který nikdo ve škole nestojí. Platí proto za "zlobivou" a neposednou a vždy si ve škole oddychnou, když tam není. Musím podotknout, že její návrhy jsou mnohdy rozumnější než ty naše a přijmu je nebo ty naše upravíme ke spokojenosti všech.
Nás rodiče to mrzí, snažili jsme se jí vysvětlit ať není tak aktivní (zní to strašně, ale vzájmu zklidnění situace...), ale dcera je prostě osobnost od přírody a utlumit nejde.
Byli jsme i v PPP, kde nám psycholožka jednoznačně řekla, že chyba je na straně učitelky a že máme změnit učitelku a nejlépe i školu. Kde mám ale jistotu, že nová učitelka nebude stejná a nebudeme zase za rok měnit školu ?
Proto mě v souvislosti s vaším článkem a s nadsázkou napadá, že taková nežádoucí rezignace na vlastní potřeby naší dcery by všechno vyřešila a všichni by byli v pohodě!!!
Tak jak to řešit?!!!
|
valíšek | 
 |
(17.8.2005 21:57:44) vsichni by byli v pohode? ...to snad nemyslite vazne? a co vase dcera? tak nejprve ji vychovate ke svobode, vedete ji, aby si udrzela svou osobnost a takhle to chcete zabalit? ...no asi opravdu nezbude, nez hledat jinou skolu a to tak dlouho, dokud nenarazite na kvalitniho ucitele, samozrejme take osobnost! ... promunte, ale ten vas prispevek me fakt rozcilil - tak prvni vyjmenujete, jak jste vy a vase dcera skvela, a pak takhle hloupe populisticky hodite zaverecnou otazku do plena. dobrou noc
|
Viola | •
 |
(23.8.2005 9:11:06) Ten můj závěrečný povzdech byl nadsázka!!! Nemyslím a nemyslela jsem to vážně, jen jsem si dovolila trochu ironie. Jinak bych se z toho asi zbláznila. Těší mne, že se Vám jeví moje dcera jako skvělá, ale když posloucháte celý školní rok jak je strašná, co všechno zase udělala a jaké musí mít učitelka nervy aby to vydržela a že ostatní děti jsou bezva, protože o nich neví, tak by vás tato myšlenka určitě taky napadla.
|
Zuzka dcery 19 a 2roky | •
 |
(27.8.2005 22:47:12) Taky jsem byla kdysi ucitelkou na ZS a dovedu si predstavit,jak neustale vyskakovani a vyrusovani Vasi dcerky vadi.Zkuste se vzit do kantorky,ktera tam ma jeste treba 3takove deti,dalsi 3maji LMD,3 jsou na zvlastni skolu,3maji spatne rodinne zazemi atd.To skoro nereknete souvisle vetu,protoze vam do ni porad nekdo skace. Dnes to vidim vic jako maminka,protoze jsem ze skolstvi utekla-vydrzela jsem jen 2roky a nikdy vice!Jako matce se mi Vase dcerka velmi libi-podle toho co pisete.Jako maminka mate na ni cas,venujete se jenom ji.To ve tride nelze.To se porad mluvi o individualnim pristupu,ale ve tride,kde mate 25-30deti to proste nejde.Nevim,co poradit.Na jine skole to asi nebude jine.Nikde nebudou mit cas jen na ni.Mozna nekde existuji tridy(s mensim poctem deti)pro nadprumerne deti.Ucitel by mel dat prostor na otazky a dcerka by se mela naucit,ze klast je muze prave jen tehdy.U prvnacku je to zkraje vzdycky obtizne.Ona se to jiste nauci. Sama nevim,jak se moje druhe ditko vyvine a jestli za par let nebudu resit totez ja.Starsi dcera byla v poho.
|
slavka | •
 |
(29.9.2006 5:22:21) ucitelku, ktera si bude s vasi dcerou vedet rady, ktera rozumi velmi chytrym detem a umi je "zabavit", aby nevyrusovaly v hodine... je treba obejit skoly ve vasem meste a zkusit to prodiskutovat nejdrive s reditelkou, zda takova ucitelka v jeji skole vubec "existuje". Vase dcera potrebuje "spriznenou dusi", ktera ji bude rozumet a bude na jejich "vlnovych delkach..." (snad mi rozumite)
|
|
|
|
|
IlonaA | 
 |
(29.9.2006 1:36:46) Mám dceru 5,5 roku a syna bez mála 3 roky. Když má kluk něco udělat (např. natáhnout si kalhoty) často používá "neumim". Po mém naléhání o vykonání činnosti přiskočí dcerka a dělá vše za něj (kalhoty mu natáhne), snaží se předejít pláči který často následuje, bohužel se mu ale nevihne protože on dostana záchvat vzteku, že danou činnout chtěl udělat sám a ve vzteku vše vrátí do původního stavu (znaovu si kalhoty stáhne) a stále bulí.Během chvíle se s pláčem přidá i dcera, protože jí je líto, že pláče. Tak tu mám dvě plačící ratolesti a nervy na pochodu a říkám si jestli by nebylo lepší to hned udělat za něho? Netuším jak mám tyto situace řešit.
|
|
Bachratka |
 |
(14.6.2017 12:06:16) já bych jednoznačně změnila školu. Byli jsme také v situaci, kdy dítě ve škole bylo nešťastné, byla nešťastná učitelka, ředitel, já. Nakonec jsme po konzultaci v PPP školu změnili a mám doma jiné dítě. Najendou je z "problematického dítěte" dítě skvělé..z pohledu školy i mého. Myslím, že už úvodní rozhovor s učitelem/ředitelem vám ukáže, jeslit by pro dcerku nová potenciální škola byla vhodná. Opravdu lze indivduální přístup ve škole, lehké to jistě nneí, ale jsou učitelé, kteří to zvládnou (a ještě jsou v látce oproti škole původní napřed). Nikdy bych nevěřila, že zapeklitá situace se dá vyřešit přechodem na jinou školu a všichni si oddechnou. A také jak odlišně lze vnímat jedno a též dítě...je to kolikrát jen v přístupu školy.
|
|
|