luthienka |
|
(22.8.2013 12:23:45) Je to rozhodně super nápad, jen nevím, kdy ho realizovat. To si rodiče na to berou dovolenou? To si ji dovedu strávit příjemněji. Ve své nové práci nebudu stíhat ani třídní schůzky , protože budu denně dojíždět cca 90km.
|
Líza |
|
(22.8.2013 12:48:24) Taky nad tím přemýšlím. Holt bych se asi do projektu nezapojila, dovolenou si nechávám na důležitější věci.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(22.8.2013 14:12:22) jeden den dovolené se mi nezdá zase tak moc, v porovnání s tím, co za něj získáte - pocit dítěte, že jeho rodič si na něj a jeho spolužáky udělal čas, přiznejme si to - malé očko u učitelky (věnujete čas dětem - škole), možnost ukázat zajímavým způsobem svou práci svému potomkovi...
|
Lída + 4 |
|
(22.8.2013 14:34:39) Rose, mně by to za to nestálo. Potomkovi svoji práci ukážu líp, když si ho příležitostně vezmu s sebou do práce. A "očko u učitelky" je mi veskrze ukradený.
|
|
Ajlina | •
|
(22.8.2013 14:45:30) A krom toho: pocit dítěte, že si rodič na spolužáky udělal čas? Hmmm, že by mne moje dítě tak žralo? Jo, kdybych byla milionářkou a byla něčím zajímavá, tak možná, ale čím může být zajímavá třeba prodavačka+doplňovačka zboží v místním marketu? Myslíte, že ty děti neví, že mají rodiče hluboko do kapsy, že to dnes a denně neslyší?
|
Lída + 4 |
|
(22.8.2013 14:53:44) Jo, na svoje dítě si čas udělám, ale jeho spolužáci jsou mi víceméně ukradený. Nevím, proč bych si na ně měla dělat čas.
|
Pavla | •
|
(22.8.2013 18:29:13) Učitelka ukradená, spolužáci ukradení. Pěknej příklad pro děti, hlavně, že jsou ještě čtyři. Budou to předávat dál a dál. Pak to tady ve státě vypadá jak to vypadá. Pracovat by se mělo na mezilidských vztazích. Češi hlavně. Mě se to jako nápad zdá pěkné. A jsem ráda, když můžu mít o věcech co se dějí ve škole trošku přehled. U dětí ve třídě se například četlo prvňáčkům. Malej byl rád a já měla slzy v očích. Když jsem viděla jak bedlivě poslouchají a jsou spokojeni. Spolužáci mi ukradení nejsou, snažím se, aby děti měli v rámci svých vrstevníků kamarády.
|
Lída + 4 |
|
(22.8.2013 19:47:30) Hm, a kde na to má člověk brát čas, to mi řekneš? Hele, očko u učitelky si fakt dělat nehodlám, nevím, proč bych měla. A ty si na cizí děti čas děláš? Dovolenou na něco takovýho fakt plácat nehodlám.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(22.8.2013 20:28:44) no vidíš, pro mne jsou spolužáci mých dětí fakt důležití, i učitelka... Jsou to lidé, s kterými tráví mé dítě spoustu času, jsou to lidé, kteří ho mimo jiné i formují... Světe div se, já si své spolužáky stále pamatuji a rozhodně si je pamatuje i má máma (měla nás tři děti). I za cenu dovolené či napracování volna se snažím absolvovat všechna setkání rodičů v MŠ, ZŠ, besídky, vystoupení, tvořivá odpoledne... A kdo ví, možná i to rozhodlo, když jsme nemohli pro prostředního syna sehnat školku, v té naší si nás totiž pamatovali z dob, kdy tam chodila dcera - znali nás všechny učitelky a my je...
|
Lída + 4 |
|
(22.8.2013 20:52:33) Já si svoje spolužáky pamatuju, občas se i scházíme (i když během školní docházky jsme si moc nesedli), ale velkou část spolužáků dětí vidím leda tak na fotkách třídy. Ono je něco jinýho, když všechny děti bydlej pár kroků od školy, a když jich půlka dojíždí bůhví odkud. Moji rodiče taky většinu našich spolužáků neznali, nevím, kde by k tomu přišli (pokud to nebylo těch pár, se kterejma jsme se navštěvovali). Jo, besídky a podobný akce jsou sice hezká věc, ale občas v naprosto nemožnou dobu. Ne každej si na to může volno vzít. Tvořivá odpoledne - to ani náhodou. Na takový věci chodit nehodlám (obvykle se vyrábí nějakej divnej dekorační nesmysl, jako třeba adventní věnec). I tak jsem učitelky znala všechny, člověk je dostatečně pozná i bez podobnejch opičáren, s řadou z nich se potkáváme a většinou i prohodíme pár slov (včetně učitelek ze školky, kam i nejmladší dítě přestalo chodit před devíti lety).
|
Monika |
|
(22.8.2013 22:35:09) No, ono se 4 dětma je to určitě opravdu těžký zvládnout podobné "školně-mimoškolní akce", takže chápu, že to neděláš, ale myslím, že děti (minimálně do puberty) o takové zapojení rodičů stojí a je jim líto, když jejich maminka nepřijde, pokud většina ostatních ano. Já mám teď z toho trochu strach, pokud najdu práci, jak budu podobné věci zvládat. Starší syn jde do 1. třídy, ve školce jsem se všeho účastnila (mladší dítě s sebou), nevím, jak by to přežil, kdyby to nešlo, teď tam nastupuje mladší a jestli bude stejná ... Já taky nepotřebuju vyrábět adventní věnce nebo malovat kraslice a přežila bych bez účasti na vánoční besídce, ale děti to berou jinak ...
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(23.8.2013 13:14:20) Já to taky beru jinak.... buď budu přítomna na předváděčce naší firmy ve školce, nebo budu přítomna na třídních schůzkách Dcerka ví, co v práci dělám, byla tady už třikrát...
|
Monika |
|
(23.8.2013 16:34:04) Ale jo, já taky netvrdila, že je nutné jít všude a chápu, že někdo by šel třeba i rád, ale prostě to nejde, zvlášť při víc dětech je těch akcí fakt hodně. Ale jak tady někdo psal tak drsně, že co by se zúčastňoval takových blbostí, tak jsem jen chtěla říct, že děti to prostě za blbosti většinou nepovažujou a může jim být neúčast rodičů líto. Samozřejmě bych si taky nevyplýtvala půl dovolené na výtvarné dílny a jiný "teambuilding"
|
Lída + 4 |
|
(23.8.2013 21:18:39) No právě. Na besídky jsem chodila, pokud byly v rozumnou hodinu, stejně tak vystoupení tanečního kroužku nebo koncerty v hudebce. "Tvořivý odpoledne" se u nás ve školce a škole naštěstí neprovozovaly, ale i kdyby, nechodila bych tam, to už je fakt moc (plus k tomu výroba blbin, který se pak doma "nesměj vyhodit").
|
|
|
|
|
|
|
|
Pavla | •
|
(22.8.2013 22:29:43) No podle mě si dělá učitelka obrázek podle rodičů. Moje máma 30 let učí na gymnáziu. Takže názorů na toto téma jsem si vyslechla od ní i jejích kamarádek. Mám samozřejmě svojí hlavu, ale s učitelkama se raději snažím vycházet a spolupracovat. Přeci jenom člověk nikdy neví jak to tomu dítku půjde. No a kamarády si děti berou po domluvě k nám (neboť nechodí do spádové školy, ale vozíme je) a pak jdou zase děti naoplátku k nim. Jak jsem psala snažím se, aby měly vrstevníky. Rodina a prarodiče si myslím, že nestačí. Chtěla bych, aby se v kolektivu uměly pohybovat. Dcera je docela stydlivá, neumí se moc prosazovat a rozhodovat. Neříkám, že to není časově náročné, že jsem někdy nepadala na hubu a neměla toho dost. Ale říkám si, že když je to naučím teď, budou samostatnější v dospělosti, budou si umět říci o věci, které budou potřebovat a neztratí se. Alespoň doufám.
|
|
|
Hanča | •
|
(23.8.2013 12:20:04) Pavlo, stačilo se 2x přestěhovat a spolužácí byli daleko, jejich děti neznám vůbec. Na VŠ jsme byli z celé republiky, rozutíkali jsme se zase po republice, poženili, povdávaly, k tomu práce, a rázem byli spolužáci na vedlejší koleji. Takže se dneska se spolužáky/spolužačkami vidím leda tak na srazech, a to se ještě nesejdeme všichni. Děti vidíme jen na fotkách. No, a v místě nového působení mám jen pár známých, při péči o rodinu holt nebylo nějaké kamarády tolik času. To jsem se radši věnovala dětem. Nicméně nápad je to zajímavý a jsou lidi, co mají i dětem co říct. Já mezi ně třeba nepatřím.
|
|
luthienka |
|
(24.8.2013 9:14:56) No já nevím, snad je důležitější rodina než učitelka a spolužáci. Moje děti stejně jako já podobné šaškárny moc nemusí. Jsou raději, když si můžou přivést kamarády domů, nebo si s nimi někam vyrazí. Moji práci znají tak akorát, občas mi s něčím i pomáhají, syn se zajímá i o některé mé problémy. Navíc ne vždy chci, aby o mojí práci někde vykládali.
|
|
|
|
|
Líza |
|
(23.8.2013 8:16:57) Očko u učitelky si nemám v úmyslu dělat, s prominutím - fuj. Pocit dítěte, že si na něj udělám čas a že o něj mám zájem, daleko více podpořím tím, když ten den dovolené využiju k nějaké společné aktivitě - ne k tomu, že hodinu exhibuju ve škole. Čas na jeho spolužáky? Ten si občas dělám, když u nás něco společně slaví nebo u nás přespávaj. Já tuhle rodinu živím a nemůžu si dovolit chybět v práci kvůli blbostem, sorry. Jistě bych o svojí práci mohla vyprávět dlouho a velmi zajímavě, ale já tu práci především musím dělat. Když mi ten den dovolené bude chybět na svátky, prázdniny nebo třeba v době nemoci dítěte (OČR si neberu z dobrých důvodů), jistě budou děti nadšené, že jsem si udělala na jejich školu čas...
|
|
Líza |
|
(23.8.2013 8:17:36) BTW Rose, když koukám na data narození tvých dětí - ty jsi ještě nezažila pracovní proces na plnej úvazek s dětma, viď. Až zažiješ, pak říkej, že jeden den dovolený nic neznamená.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.8.2013 11:16:02) Trochu špatně počítáš mezi dětmi jsem vždycky pracovala, takže jediné, co jsem ještě nezažila je plný úvazek se 3 dětma, d 2 adno Jo a na podruhé jsem byla ve firmě kde měl děti málokdo, takže rozhodně neprojevovali kdovíjaké pochopení pro tvořivá odpoledne v MŠ... Jo a možná tě to překvapí, ale na všechna vystoupení dětí chodí i manžel...také si bere volno...
|
Líza |
|
(23.8.2013 11:29:42) Tak asi máš nějakou jinou matematiku než já. Já mám určitý počet týdnů dovolené, volno si nemůžu nijak napracovat, tzn když si ho vezmu, tak mi to prostě z té dovolené ukrojí. Věci dělím na důležité a nedůležité - vykládat dětm ve škole, jak to chodí v psychiatrický léčebně a jestli na mě někdy někdo vytáhl kudlu (znám ty dotazy i od dospělých, natož jak by vypadaly mezi dětmi), pro mě není důležité. Právě proto, že dovolenou si šetřím pro svoje děti. Ne pro pobavení jejich spolužáků.
|
|
|
|
|
|
Hanča | •
|
(22.8.2013 16:31:03) Taky jsem svého času nestíhala třídní schůzky. Zaměstnavatel mne neuvolnil ani neumožnil si práci napracovat. A brát si na to dvolenou? Děkuji, tu mám na jiné věci, stačí mi, když se doma něco podělá a nejde to opravit po večerech.
|
|
|