Jája | •
|
(21.1.2013 17:04:02) Mám dotaz: kolik je v tomto státě lidí, kteří si mohou dobrovolnictví ekonomicky dovolit? Ano, je hezké, že tu chválíte nemocniční klauny (ti jsou ale placení, sice sbírkou, ale přece jen placení) a ostatní dobrovolníky, neměli by se na péči o vlastní potomky podílet spíš rodiče? Voláte po tom, že děti si zaslouží odborníky? KDO je ale ZAPLATÍ? I odborník musí zaplatit nájem, elektřinu a sobě oběd.
|
Pawlla |
|
(22.1.2013 5:06:52) Jájo,dobrovolník je člověk,který má svou práci nebo jiný příjem.Dobrovolnictví dělá navíc,protože ho to naplňuje.Tohle se běžně dělá všude ve světě.Nikdy takových lidí nebude většina,ale díky bohu za ně.Nejsou to odborníci,jsou tam od toho,aby děti zabavili,odvedli myšlenky od nemoci atd.Nevím co je zase podle tebe špatně,dobrovolnictví patří do civilizované společnosti.
|
Líza |
|
(22.1.2013 6:03:09) Pawllo, to samozřejmě ano. Já Jájin dotaz chápu spíš v tom smyslu, že v současné době, kdy lidi makají od nevidím do nevidím na stále vzrůstající náklady, si čím dál míň lidí asi může dovolit kus času strávit dobrovolnickou prací. Já si umím představit, že bych něco takového dělala, až budou děti z domu a tím ubyde velký balík povinností, které hodně žerou čas. Ale třeba v současnosti bych si to nedovedla představit. Sama se okrajově účastním jednoho projektu pro vzdělávání dobrovolníků, většina z těch lidí, co tam potkávám, jsou vysokoškolští studenti. Je to i logické, kde by lidi v produktivním věku, kteří živí rodiny, vzali dost času?
|
Jája | •
|
(22.1.2013 7:16:25) Lízo, já chápu i Pawlu. Ono je to tak: u nás je vysoká zaměstnanost žen. Zvykli jsme si na to za dob komunismu, kdy byla nejen všeobecná pracovní povinnost, ale i školky. Neříkám, že jich bylo vždycky dostatek, ale třeba v r. 1989 prošlo mateřskými školkami na 90% populace. Školky byly (a stále jsou) dotované státem a tudíž relativně levné (na rozdíl od školek soukromých). Na západ od nás nebyla všeobecná pracovní povinnost a co tak čtu příspěvky žen - maminek, které žijí v zahraničí, tak ženy tam obvykle dost dlouho zůstávají v domácnosti a pečují o rodinu, protože školka je pro ně luxus a mnohdy je pro ně luxusem i zařízení obdobné naší školní družině. A pokud ještě k tomu mají doma au-pairku, pak mají dostatek času a chtějí se nějak seberealizovat a přijít na jiné myšlenky. Odpočinou si od dětí vlastních a částečně se věnují dobrovolnictví, nejen v nemocnicích. V Čechách ale dobrovolnictví žádnou velkou tradici nemá, tady se dobrovolně spíš makalo např. na výstavbě kulturních domů, obecní kanalizace apod., jenže i to lidi po r. 1989 přešlo, když to, co zadarmo vybudovali v akcích Z (rozuměj: akce Zdarma), bylo na příkaz shora zprivatizováno. A lidi si řekli, že nikomu blbce dělat nebudou. Vím, že v mnoha z nich to zanechalo dost hořkou pachuť (vezmi si to třeba u nás. My jsme zadarmo vybudovali kanalizaci a následně nám bylo odvádění splašků zpoplatněno. NIKDO a NIJAK nezohlednil, že jsme to vybudovali zadarmo, a že to bylo dost práce! Proto se k práci zadarmo dneska stavím dost rezervovaně, blbce prostě nikomu dělat nebudu. A pokud už budu dělat něco zadarmo, tak mi někdo musí aspoň uhradit náklady, které s touto prací mám. Já třeba občas dělám zadarmo fotky z akcí. Pak ale přepokládám, že když poskytnu službu zdarma, že třeba nebudu muset platit vstupné. Tak třeba myslivecký spolek v sousední vesnici mi za fotky platí v hospodě gulášem zdarma, prostě něco za něco).
|
Jája | •
|
(22.1.2013 7:17:23) Oprava: bylo na příkaz shora zprivatizováno
|
|
Pawlla |
|
(23.1.2013 5:21:05) Jájo,ano je pravda,že ta tradice tady není a možná by stálo za to zapracovat na větší propagaci.Ale opravdu nelze čekat,že z toho bude masová záležitost.
|
Jája | •
|
(23.1.2013 12:17:26) My tu přece dobrovolnictví měli, jen se tomu neříkalo dobrovolnictví. Máme ještě pořád tisíce dárců krve, darují krev zdarma, přestože se pak s krví vesele obchoduje a za peníze (a že za hodně, je vidět z toho, kolik miliard by mělo být státem vyplaceno v kauze Diag Human). Před r. 1989 bývaly železné neděle, pracovní úklidové soboty v rámci akce Z a další. Spousta věcí se z toho po r. 1989 zvrhla. Nebudu dávat někomu odpadové železo zdarma, když ho můžu prodat ve sběrně. Zato papír neprodám, tak do hodím do kontejneru (a ještě za to zaplatím, přestože tříděný papírový odpad by měl být pro jiného cennou surovinou).
Dřív jsem bydlela na vesnici. Tam jsme jako mládežníci občas vyhrabali listí v parčíku, ostříhali živý plot a zametli náves. Taky zadarmo, tedy jako dobrovolníci, protože jsme chtěli, aby to u nás hezky vypadalo. Dělaly se akce pro děti: den dětí (my vymyslely činnosti, hasiči a jiné složky přispěly na ceny), máje, pálení čarodějnic, lampionový průvod atd. A mě těší, že na vesnicích se tyto akce dál udržují. To je přece taky forma dobrovolnictví, aktéři za to taky nic nechtějí a jsou rádi, když to jejich děti baví.
|
Pawlla |
|
(24.1.2013 5:21:26) Jájo,akce Z apod. nebyly tak úplně dobrovolné,to bych nesrovnávala.Dobrovolnictví tak jak je dneska u nás i ve světě tady tradici nemá,ale i tak si myslím,že funguje obstojně.Určitě je i co zlepšovat,to jo,ale myslím si,že vždycky i za těch nejlepších podmínek bude lidí,kteří to chtějí dělat menšina.
|
Líza |
|
(24.1.2013 9:32:56) Tak tak, pamatuju si na dobrovolné brigády v okolí bydliště, kdo by se nezúčastnil, měl by dost velkej škraloup...
|
Jája | •
|
(24.1.2013 18:19:54) Dřív to třeba hodně používali lidi, co třeba potřebovali školku pro děti nebo potřebovali "být vidět" (třeba proto, že v rámci rodné strany kandidovali do nějakých funkcí). Ale zase třeba když byly volby, seděli ve volebních místnostech zadarmo, zato dneska tam sedí za peníze. Zneužít se dá cokoli a jakákoli dobrá myšlenka. Hodně studentek, např. pedagogických nebo zdravotnických škol, dobrovolničí, protože doufají, že nabydou praxi, budou mít lépe vypadající životopis a po ukončení studia snáze seženou práci. Stejně tak některé firmy dělají reklamu stylem "kupujte naše zboží, my sponzorujeme dětské domovy (stavíme dětská hřiště...). Proto je třeba dobrovolníky z přesvědčení hýčkat, jsou vzácní.
|
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(23.1.2013 5:16:29) Lízo,tak to je přece přirozené,o tom dobrovolnictví je a bude.Já nějak teď nevím co kritizujete.I kdyby lidi v produktivním věku nebyli tak vytížení,stejně by jich to dělala menšina,tohle prostě není věc,kterou bude dělat každý.
|
Jája | •
|
(23.1.2013 14:18:18) Pawlo, my přece nic nekritizujeme, já si naopak hluboce vážím lidí, kteří jsou ochotni něco dělat a kteří mají svoje ideály. Jen konstatuju, že moc lidí se tomu věnovat nemůže a že jsou i jiné formy. To není kritika, to je jen holé konstatování, nic jiného za tím nehledej.
|
|
Líza |
|
(23.1.2013 19:08:54) Pawllo, já osobně nekritizuju nic. Konstatuju realitu.
|
Pawlla |
|
(24.1.2013 5:23:17) Lízo,tak to ano,realita taková je a bude dlouho.
|
|
|
|
|
|
Misena+2 |
|
(22.1.2013 8:09:40) Neziskové organizace, které dobrovolnické programy realizují (v tomto případě organizace ADRA), vysílají dobrovolníky nejen do nemocnic, ale také například do dětských domovů, domovů pro seniory nebo do hospiců. Dobrovolníci většinou pomáhají s činnostmi, které přijímající organizace nemohou dostatečně zajistit prostřednictvím svých zaměstnanců. Se seniory například dobrovolníci chodí na procházky, hrají s nimi společenské hry a podobně. Dobrovolníci jsou opravdu vzácní lidé, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas a energii zcela zdarma. Většinou to ani nejsou lidé, kteří nemají rodinu nebo se doma nudí, ale lidé, kteří jsou zkrátka aktivní, mají potřebu pomáhat a často se angažují v mnoha dalších aktivitách. Dobrovolnická centra samozřejmě dobrovolníky školí, zajišťuje pro ně pojištění, koordinují programy apod. Finance na svou činnost centra získávají od různých dárců (individuální dárci, firmy, nadace, různé instituce, veřejné sbírky apod.) Je paráda, že se najde dost jednotlivých lidí i soukromých společnosti, které si práce dobrovolníků váží a pravidelně na jejich činnost přispívají
|
|
|