Petr+4 | •
|
(19.9.2011 20:49:39) Článek se mi líbí, je to taková reflexe s nějakým závěrem. Taky mne docela překvapilo, po kouknutí se do sloupku vpravo, kolik lidí už se na rodině tímhle tématem zabývalo - mám dojem že je všeobecně podceňované.
Já si nemyslím že televize je neutrální medium. Televizi doma nemáme, už asi třináct let, a před pár dny jsme se domluvili, že radikálně omezíme i koukání na pohádky na notesu, tedy určité pohádky. Je to pro mne tedy pořád čerstvé téma. Chápu že se to pro stabilní TVkoukače musí jevit jako naprostý fanatismus, ale máme k tomu zcela určité důvody, které pramení ze zcela určitých zkušeností s našimi dětmi. Samozřejmě, taky podložené hodnotami které jsou pro nás dúležité, ale chci zdůraznit že tu nejde o aplikaci nějaké abstraktní ideje.
Nedá se tady na pár řádcích vysvětlit, proč nepovažuju televizi za neutrální. Zkuste si někde půjčit knihu "Čtyři důvody pro zrušení televize", Jerry Mander http://www.kosmas.cz/knihy/102285/ctyri-duvody-pro-zruseni-televize/ On to tam vysvětluje na víc řádcích :o)
Jen příklad: Pořady o přírodě nejsou tak skvělé, jak vypadají (pořady o přírodě jsou většinou poslední argument v diskusích o užitečnosti televize, když už se nic ostatního nedá obhájit jako užitečné nebo neškodlivé). Televize nedokáže zobrazit přírodu takovou, jaká je doopravdy. To by ještě nebylo tak špatné, pokud by si toho děti byly vědomé. Ale ony žijí v iluzi, že příroda je taková, jaká je v televizi: tropická, akční, exotická a vzdálená a lehce nudná. Znáte někoho, kdo by se pod vlivem přírodovědných pořadů začal zajímat o reálnou přírodu nebo dokonce přikročil k nějaké akci - někam jel, něco v přírodě nebo pro ni dělal? Já teda ne. Tady televize odtrhává od reality.
O naprosté stupidnosti, prolhanosti nebo škodlivosti spousty dalších pořadů ani nemluvím, a reklama jednoznačně vede.
|
Markéta | •
|
(19.9.2011 21:04:25) Na ten poslední dotaz: jestli někoho přírodovědný film přiměl někam jet a něco dělat, mohu odpovědět - mě ano, před dvaceti lety. Ale pravda, byl to Gerald Durrel a jeho "Amatérští přírodovědci", což byl seriál přesně o tom, že nemusíme putovat do Afriky, stačí si sednout na bobek na vlastní zahrádce a uvidíme zázraky. Tak je teď hledáme s našimi kluky.
|
Lída+2 |
|
(23.9.2011 7:00:49) Markéto moje dítě žije z dokumentů v předmětech jako je přírodopis, zeměpis a dějepis a nemusí se je skoro učit.....neb když zasedne k TV(což není moc často) pustí si nejspíš Viasat histori nebo něco podobnýho....
Je schopný se s manželem pohádat, že zprávy si má přečíst na netu a on se bude koukat na nějaký dokument o gladiátorech(mimochodem zajímavý to bylo)
Už jako 5-6letý se radši koukal na dokument než na pohádku
A PC...posledních 14dní sedí denně 3x10minut a datluje všema deseti......(z povinně volitelnýho předmětu co původně nechtěl...tak ho mají všichni a nejde mu to....)tak se sice neučí zemák,ale psát
|
|
|
KoproFka |
|
(19.9.2011 23:39:17) Ohledně těch přírodovědných seriálů - dovolím si s tebou nesouhlasit - ne, že by mě tedy tyto seriály přiměly navštívit třeba džungli, ale minimálně prohloubit vztah k přírodě jako takové (jaké vesnické dítě jsem byla v přírodě, jen co jsem otevřela dveře ven) a široké znalosti o ní mi dát dokázaly.
Naši nás vždycky jako malé (ještě za totáče) v pátek večer v 8:00 po koupání posadili před TV a my s bráchou koukali na přírodopisný seriál, který právě v ten den večer běžel. Takhle to bylo pravidelně spoustu let. Oni oba to sledovali s námi. A musím říct, že jsme to měli všichni moc rádi - dívali jsme se na to do té doby, než to zrušili. Já osobně jsem to fakt milovala.
No a když jsem pak byla ve 4-té třídě 2 měsíce v nemocnici a chodila tam i "do školy", ve společné hodině přírodovědy jsem oproti všem hospitalizovaných dětem vždy excelovala (bylo to hromadné vyučování od 1-třídy do 8-mé, nějaké části výuky byly společné pro všechny děti + indivindy úkoly podle věku). Zatímco oni nedokázali poznat ani obyčejného bažanta, já znala všechny zvířata a spoustu věcí o nich. Učitelka mě tehdy po první hodině požádala, ať už se nehlásím, protože vidí že to všechno znám a abych dala taky prostor ostatním...
Takže zrovna o těch přírodopisných seriálech to až tak neplatí ... Mého synka tento typ seriálů prozatím nebere - lítá pořád v dinosaurech - sleduje o nich DVD od BBC a fakt je až neuvěřitelné, co všechno o nich ví... v knihovně jsme známí půjčovači dinosauřích encyklopedií - tam si doplňuje to, co v televizi nestíhá (chce, abych mu četla i takové, pro mne nezáživné pasáže o geologických obdobích, posunu desek atp. to nebaví ani mě, tedy).. oslím můstkem se přes dinosaury jednoduše a přirozeně dostáváme k nejrůznějším přírodním jevům jako třeba pohyb kontinentů, vznik pohoří, sopek, oceánů, vývoj živočišných druhů a člověka .... právě jsme tak nějak na úrovni pravěkých lovců ... doplňujeme to DVD byl jednou jeden život....a předpokládám, že se postupem let dostaneme nenásilně až na současnou faunu a flóru:) a já se budu koukat s ním tak, jako doposud... - i když zvířat zná hodně - v Praze je kupříkladu volně a zblízka možno často vidět spousta ptáků, které ve volné přírodě sotva zahlédnete (sojka, straka, poštolka atp. )... ale sledovat filmy o přírodě ho ještě moc nebere... Dnes večer jsme spolu kupříkladu řešili, kdo je silnější, jestli sob, los nebo jelen... ONo jde totiž hlavně o to, jestli je dítě rodiči k přírodě vedeno a jestli mu oni o ní mají co zajímavého říct - pokud ne, protože znalosti nejsou, není divu, že se dítku vztah k ní buduje obtížněji...
|
Petr+4 | •
|
(20.9.2011 11:22:32) Jo, taky jsme v dinosauřím období. Taky v knihovně jdeme rovnou k polici s dinosaurama.
Připouštím, že přírodovědné seriály můžou vzbudit zájem o přírodu. Jen si myslím že se tak ve většině případů neděje, a v těch případech spíš nastává taková falešná znalost přírody, něco jako "jo tygři, ti jsou zajímaví, prý už skoro vyhynuli, ale v ZOO je zachrání, bylo to v tom seriálu, jaksetojmenovalo?". Což, obávám se, je tak všechno co většina lidí v dospělosti o přírodě ví a chce vědět.
Přímá zkušenost s přírodou je něco úplně jiného, není potřeba kvůli ní jezdit do Indie. I Praha stačí, jak píšete. Je pravda že znalost fakt je jednou z jejích částí, ale tady obávám se, to ta falešná znalost z televize spíš blokuje. Od toho jsou odborníci, ne? aby poznali nějaké zvíře od jiného skoro stejného zvířete a jestli není na vymření. Ty seriály jsou pak pro většinu lidí vycpávka volného času.
|
|
Girili |
|
(20.9.2011 14:55:38) Ano, "Zivot v prirode" jsme v patek taky doma sledovali!
|
albert1 |
|
(20.9.2011 18:58:28) U me tedy sledovani prirodovednych poradu zajem o prirodu prohlubovalo, s nazorem Petra si dovolim nesouhlasit.
|
Petr+4 | •
|
(21.9.2011 22:24:17) souhlasit s vaším nesouhlasem. Jestli je to vaše zkušenost, není co řešit. Já jen říkám, že si myslím, že přírodovědné pořady většinou zájem o přírodu nevzbuzují a vytváří falešnou znalost. U vás to bylo jinak, jak říkáte.
Znáte víc lidí, u kterých to bylo jako u vás? Pořady o přírodě jsou docela oblíbené, většinu lidí to ale nijak nepoznamená. Pořady často končí postesknutím nad tím jak nedotčená příroda mizí. Znáte někoho kdo by se potom zvedl z křesla (nebo později až dospěje) a šel s tím něco udělat?
Nicméně, je to trochu mimo téma, chtěl jsem jenom ilustrovat že televize podle mne není neutrální médium. Tedy, že vytváří iluzi reality, zobrazit realitu ale nedokáže, a v této iluzi, totiž že zobrazené už známe, nás potom zanechává.
Myslím ale že jsou i razantnější důvody proč hodně přemýšlet o tom, jestli dítě posadit před televizi.
|
|
|
|
|
|