| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Poruchy chování u dětí předškolního věku

 Celkem 35 názorů.
 Markéta, kluci 9 a 2 
  • 

Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(24.6.2011 14:30:30)
Na začátku článku se píše, že poruchy chování se objevují až ve školním věku, zbytek článku rozebírá poruchy chování předškoláků. Tak jsem z toho jelen.

Ať tak nebo tak, koukám, že jako porucha chování se označuje všechno, dítě aktivní, neaktivní, bázlivé, lhavé, vzorné. No nazdar. To se už nedivím, že kamarádky tříletého syna honily paní učitelky ve školce po různých vyšetřeních (např. tři psychologové), protože se jim zdálo, že má poruchu chování a do jejich školky nepatří, že by byla vhodnější jiná školka (hlavně tedy taková, kde neučí ony). Závěr všech psychologů byl, že je prostě temperamentní a ve školce zůstal, nicméně akce to byla na několik měsíců.

Asi jsem tupá, ale pro mě tenhle článek přínosný nebyl.
 1kulička 


Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(24.6.2011 16:29:46)
Taky tak, zejména když poruchy jsou způsobeny výchovou a špatnými vzory v rodině, dlouhodobou nemocí nebo nedostatečným kontaktem s vrstevníky ~t~
Aby to nakonec nebylo systémem školství.....
 Lenka Staňková 
  • 

Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(25.6.2011 11:21:27)
Nahraďme slovo porucha slovem problém.Hledá se zdroj problému.Až vyloučíme všechny faktory které leze ovlivnit,jako vliv rodiny,stresu atp. zůstane poslední možnost-diagnóza-porucha.To je pro dítě závažnější stav,hůře se nám řeší.Četla jsem že spousta dětí potřebuje jen odlišné dávkování vitaminy-ale to odobčuji.Chci tím jen říci že na první pohled nemůžete stanovit diagnózu protože obdobné projevy můžou mít různé spouštěče.V odborné literatuře sice naleznete kritéria,ktrá na Vaši otázku spolehlivě odpoví,ale ta řesí ovykle už poruchu.Navíc tato kritéria jsou také jen názorem jednoho nebo skupiny odobrníků-jako všechno-jsou obecná a nemusí ideálně sedět na jedince.Slouží jako vodítko a v případě že sednou bližší stanovisko by měl vydat odborník po vlastním posouzení.Má na to své složité postupy.Pokud poruchu špatně diagnostikujete a dítě mělo menší problém je to jen škoda.Zkrátka zachraňujeme co se zachránit dá.Pokud zjistíme že je to vnitřní charakteristika nebo porucha dítěte pak se pokoušíme problém odstranit nebo zmírnit vhodnou péčí a výchovou.Co se týče procent myslím že zastoupení názorů je vhodné-ne samospásné-ale vhodné měřítko.Osobnost učitele se může projevit,ale nevhodnou učitelku obvykle si myslím poznáte sami.Pokud není učitelka vyslovený tyran je nutné zvážit minimálně emoční labilitu a pro dobro dítěte se pokusit najít jeji zdroj pokud jej najít lze a není to čistě otázka charakteru.V případě charakteru nezbývá než o dítě láskyplně pečovat než z toho vyroste a vhodně ho vést.Já osobně se jako učitelka děsím problémů v rodině a poruchy samotné.Problémy v rodině se špatně odhalují a těžce řeší (je to práce s dospělými a ti mají vlastní hlavu) a je škoda když dítě kvůli nim zaostává.Určení postupu při poruše přenechám odborníkům,na její řešení nemám kvalifikaci.V takovém případě bych doporučila rodičům hodně číst a najít co nejlepšího odborníka. Často se jedná o poruchu látkové přeměny a špatného zásobení organismu látkami a i pokud jde například o mozek do jisté míry jej lze cvičit a dítě vést.Co se týče zavinění učitele v současné škole platí pro učitele pravidlo komunikovat s rodiči.Rodič své dítě v jistých otázkách zná přecijen nejlépe a ví jaké je a jak s ním jednat.Pokud jste narazili na rozumnou učitelku jistě se s vámi o tom bavit bude už pro dobro svoje a děcka samotného.Co se týče lhaní a agresivity ve školce tam to doma rodič správně odhadnout nemusí.Dítě může být doma jiné.Pak doporučuji si promluvit s dítětem zda mu ve školce něco vadí a pokud i po vyřešení těchto věcí problémy přetrvávají měl by rodič táhnout s učitelem za jeden provaz.Narazila jsem na případy kdy byly děti ve škole šikanované a proto jednaly agresivně.Ale i na chlapce který doma mamince tvrdil že mu ve škole ubližují a sám tam dětem ubližoval aniž by ho kdokoli ohrožoval,dělalo mu radost mít moc.Byl to můj spolužák.Také jsem zažila učitelku která šikanovala slabší děti a jejich reakce svalovala na labilitu dětí.Takže při řešení dětského světa Bůh s námi a ať jsou naše rozhodnutí správná a děti nám z toho co nejdříve vyrostou :) Přeji hezký den
 Lenka Staňková 
  • 

Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(25.6.2011 11:24:05)
Nahraďme slovo porucha slovem problém.Hledá se zdroj problému.Až vyloučíme všechny faktory které leze ovlivnit,jako vliv rodiny,stresu atp. zůstane poslední možnost-diagnóza-porucha.To je pro dítě závažnější stav,hůře se nám řeší.Četla jsem že spousta dětí potřebuje jen odlišné dávkování vitaminy-ale to odobčuji.Chci tím jen říci že na první pohled nemůžete stanovit diagnózu protože obdobné projevy můžou mít různé spouštěče.V odborné literatuře sice naleznete kritéria,ktrá na Vaši otázku spolehlivě odpoví,ale ta řesí ovykle už poruchu.Navíc tato kritéria jsou také jen názorem jednoho nebo skupiny odobrníků-jako všechno-jsou obecná a nemusí ideálně sedět na jedince.Slouží jako vodítko a v případě že sednou bližší stanovisko by měl vydat odborník po vlastním posouzení.Má na to své složité postupy.Pokud poruchu špatně diagnostikujete a dítě mělo menší problém je to jen škoda.Zkrátka zachraňujeme co se zachránit dá.Pokud zjistíme že je to vnitřní charakteristika nebo porucha dítěte pak se pokoušíme problém odstranit nebo zmírnit vhodnou péčí a výchovou.Co se týče procent myslím že zastoupení názorů je vhodné-ne samospásné-ale vhodné měřítko.Osobnost učitele se může projevit,ale nevhodnou učitelku obvykle si myslím poznáte sami.Pokud není učitelka vyslovený tyran je nutné zvážit minimálně emoční labilitu a pro dobro dítěte se pokusit najít jeji zdroj pokud jej najít lze a není to čistě otázka charakteru.V případě charakteru nezbývá než o dítě láskyplně pečovat než z toho vyroste a vhodně ho vést.Já osobně se jako učitelka děsím problémů v rodině a poruchy samotné.Problémy v rodině se špatně odhalují a těžce řeší (je to práce s dospělými a ti mají vlastní hlavu) a je škoda když dítě kvůli nim zaostává.Určení postupu při poruše přenechám odborníkům,na její řešení nemám kvalifikaci.V takovém případě bych doporučila rodičům hodně číst a najít co nejlepšího odborníka. Často se jedná o poruchu látkové přeměny a špatného zásobení organismu látkami a i pokud jde například o mozek do jisté míry jej lze cvičit a dítě vést.Co se týče zavinění učitele v současné škole platí pro učitele pravidlo komunikovat s rodiči.Rodič své dítě v jistých otázkách zná přecijen nejlépe a ví jaké je a jak s ním jednat.Pokud jste narazili na rozumnou učitelku jistě se s vámi o tom bavit bude už pro dobro svoje a děcka samotného.Co se týče lhaní a agresivity ve školce tam to doma rodič správně odhadnout nemusí.Dítě může být doma jiné.Pak doporučuji si promluvit s dítětem zda mu ve školce něco vadí a pokud i po vyřešení těchto věcí problémy přetrvávají měl by rodič táhnout s učitelem za jeden provaz.Narazila jsem na případy kdy byly děti ve škole šikanované a proto jednaly agresivně.Ale i na chlapce který doma mamince tvrdil že mu ve škole ubližují a sám tam dětem ubližoval aniž by ho kdokoli ohrožoval,dělalo mu radost mít moc.Byl to můj spolužák.Také jsem zažila učitelku která šikanovala slabší děti a jejich reakce svalovala na labilitu dětí.Takže při řešení dětského světa Bůh s námi a ať jsou naše rozhodnutí správná a děti nám z toho co nejdříve vyrostou :) Přeji hezký den
 Katjan 


Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(24.6.2011 23:15:03)
Souhlas. Nemůžu se rozhodnout, jestli to je o prestiži, prachách nebo snaze dohnat všechny děti k poklidnému sezení s rukama za zády.
 Lenka 
  • 

Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(25.6.2011 12:04:32)
Jestli mohu trochu mimo mísu ve článku vidím přínos pro ty rodiče kteří o tom zatím neslyšeli nebo si existenci těchto faktorů odmítají připustit.A pak pro učitele je to zajímavé procentuelně.Někdy nejde ani tolik o příčinu jako o dopady.Je to divná věta brzy ji vysvětlím.Obecně bych řekla že pokud je dítě živější nebo uzavřenější a neohrožuje to jeho výkony nebo socializaci nebo nám z něj neroste "klacek" není nutné nic hrotit.Počkáme až povyroste případně pokud má např. problém s vybitím zvolíme vhodné koníčky,pokud toto nevybití nezpůsobuje problémy se soustředěním,vztahy atp.,tam bych doporučovala cvičení na danou poruchu aby se to nezhoršilo a vhodné vedení.Maminky prosím aby přihlédly k tomu že učitel není při množství dětí plně schopen Vaše dítě vychovávat.To je jeho náplní okrajově,primárně je to záležitost rodiny.Ta je k tomu také kompetentní a má na to všechny páky.I kdyby učitel využil každou volnou chvilku k výchově právě vašeho dítěte (z té spousty) efekt je minimální pokud doma zastávají jiný názor.Dobré je také přihlédnout k tomu že existence charakterové vlastnosti nebo menší poruchy ještě nemusí znamenat příčinu.Například labilní děcko uzavírající se do sebe jež si nehraje s vrstevníky je sice labilní ale tato labilita se projevuje a například z důvodu prostředí v rodině a má např. neurotické tiky a bojí se vylézt z kouta.Tady je jasně vidět že menší porucha nebo charakteristika jako taková by se nemusela vůbec projevovat kdyby byly utlumeny spouštěče.Pokud je Vaše dítě nezvladatelné a učitel ho posílá po všech čertech podejte mu pomocnou ruku vyplatí se to.Pokud však problémy dítě nemá a nepůsobí můžete jej preventivně někam poslat na přezkoumání a pak s ním třeba cvičit.Ale je pravda že pohyb a charaktery dětí k dětství patří a nechat dítě "žít" je často to nejlepší co pro něj můžeme udělat.Jako děcko jsem taky byla na přezkoumání poruchy intelektu,neboť jsem ve školce nemluvila.Já to ale uměla a jak.Jenže jako malé dítě jsem trávila dětství v nemocnici a tam si příliš s vrstevníky nepohrajete.Venku mě pak jeden kluk tlouk a já se bála do školky.Bála jsem se všech těch řvoucích a podle mě agresivních dětí.Dodnes mi vychází v testech labilita.Ale jakmile zmizel mlátič zmizel i můj problém,našla jsem si přátele,hodně přátel... a labilita zůstala už jen na papíře charakterových testů.
 Stana B. 


Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(26.6.2011 20:15:17)
Sakra? Není toto ta porucha? A nepřenáší se na děti?...
 Markéta, kluci 9 a 2 
  • 

Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 

(26.6.2011 22:58:11)
Jak to sakra myslíš?

Nevím o tom, že by moje děti měly poruchu chování.

Nebo myslíš, že mám poruchu chování já?

Já tomu nerozumím.

 Irena, 2 deti 
  • 

procenta 

(24.6.2011 21:11:28)
Zajimalo by mne, jak muze byt vice nez 80 % deti hyperaktivnich a zaroven vice nez 40 hypoaktivnich. To znamena, ze alespon 20 % deti je jak hyperaktivnich, tak hypoaktivnich. CO JE TO ZA KRAVINU?????
 Winky 
  • 

Re: procenta 

(24.6.2011 21:37:52)
ty procenta se nevztahují k dětem (k počtu dětí) ale k závažnosti určitého typu "poruchy" podle dotazovaných učitelek (tj. kolik procent učitelek si myslí že daná porucha je závažná)
 ALL 


Re: procenta 

(24.6.2011 22:48:25)
Podle odpovědí dotazovaných učitelek by se jeden bál, že učitelkám ve školce tak nějak vadí děti...
 Anezka73 


Re: procenta 

(10.9.2011 10:45:34)
No, Bohužel, jsme si touto zkušeností prošli a myslím si totéž. V nejmenší a "nejlepší" mš ve čtvrti byl syn svou učitelkou, mimochodem, dle mého afektovanou krávou, hodnocen jako hyperaktivní. Ostatní učitelky mi říkaly, že mám naprosto normální dítě. Fajn, absolvovali jsme 2 vyšetření - mám nadané, naprosto normální dítě, žádná hyperaktivita, žádná porucha. Po dalších potížích v mš s tou jednou učitelkou - dětem se nevěnovala, třískaly se mezi sebou, nechodily ven, nebyla schopná převléct mokré ponožky........měla evidentně problém být dobrou učitelkou, jsem syna dala jinam.

Jel i prázdninový provoz, prošel 4 mš a závěr od všech ostatních učitelek je, že máme velmi hodné, slušně vedené dítě, které se snadno včlení do kolektivu a pokud se zabere do hry, stavění, písek, kreslení.... nikdo o něm neví. Hyperaktivní ani omylem.

Takže bych doporučovala učitelkám v mš, zamyslet se také nad sebou než budou mluvit s rodiči o poruše. Kdybych syna nechala u té debilky, tak nějakou poruchu určitě získal ~a~
 Markéta, kluci 9 a 2 
  • 

Re: procenta 

(25.6.2011 8:51:05)
Já myslím, že učitelky odpovídají na to, kterou "poruchu" považují za nejčastější,ne nejvážnější. Koukám, že ve školkách je to samé hyperaktivní dítě, jehož problémy nejlépe vyřeší logoped. Začínám se děsit nástupu mladšího do školky, temperamentu má naděleno požehnaně. A já jsem od staršíh zvyklá na pochvaly za chování v knihovně a vzorné chování v MHD.

Ještě by mě zajímalo, jak paní učitelka udělá diagnózu hyperaktivita, myslela jsem, že to je oříšek i pro odborníka.
 TerezieK 


Re: procenta 

(26.6.2011 11:52:34)
Marketo nejproblematictejsi jsou prave ty temperamentni, ktere maji jiny nazor a neboji se ho rict :-). Nejvic na ne upozornuji male holcicky :-). Ja uz se tesim, az budu slyset samou chvalu na moje ml. dite, protoze na to st. neslysim chvalu zadnou :-). Clovek nemuze sliznout dvoji smetanou najednou :-).

Jak pravila nase ucitelka, vsechny deti jsou dnes zivejsi, doba je jina, rychla a ovlivnuje i deti. Ale pro ucitelky a ono i pro rodice jsou i deti hodne temperamentni. Nekde jsem cetla, ze tyto deti potazmo v budoucnu dospely fungovaly drive jako hlavni lovci mamutu :-). Takze pokud budes slyset stiznosti, holt to poustej jednim uchem dovnitr a druhym ven jinak se z toho zblaznis. ~d~
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: procenta 

(25.6.2011 20:25:16)
"Učitelky MŠ považují za nejfrekventovanější problém hyperaktivitu (83 %), dále agresivitu (72 %) a jako třetí označily dětský vzdor (65 %). Dále zmiňovaly emocionální problémy – nadměrná stydlivost a uzavřenost dítěte v kontaktu se sociálním okolím (48 %), lhavost (45 %), dětský strach a úzkost (44 %), hypoaktivitu (43 %), dětskou neurózu (37 %) a potíže chronicky nemocných dětí (29 %). "
Autorka podava vec tak, ze ucitelky mohou oznacit nekolik "nejfrekventovanejsich problemu", jinak by slo o nesmysl. Dite muze byt zaroven hyperaktivni a agresivni. Hyperaktivita a hypoaktivita se ale vzajemne vylucuji. Predstavte si, ze mate 100 ucitelek. 83 povazuje za nejfrekventovanejsi problem hyperaktivitu a 43 hypoaktivitu. Cili alespon 26 povazuje za nejvetsi problem jak hyperaktivitu, tak hypoaktivitu.
 Pavla 
  • 

Snížit počet dětí na učitelku 

(25.6.2011 13:34:36)
Mám ověřenou zkušenost s naším (dnes již 8letým) synem.
Jakmile chodil do soukromého předškolního zařízení, kde byla 1 učitelka na cca 6 dětí, tak bylo vše v pořádku. Dokonce jej chválili za případnou vynalézavost při hrách, aktivitu a chytrost.
Jakmile nastoupil do státní školy, kde na 1 učitelku připadlo 15 dětí, tak byl kritizován. Neposlouchal, vadil a dělal schválnosti - údajně.

Taky učitelky ze soukr.školek mi potvrdily, že by už nemohly mít více než 8 dětí, že ta péče se nedá více rozmělnit.

Je to špatný systém. Děti jsou v pohodě, když si hrají a někdo se jim přiměřeně věnuje.
 karma 


Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(25.6.2011 13:42:23)
podepsala bych. V tom je zakopán pes...mám identickou zkušenost. Z obou stran.
 Terka 
  • 

Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(25.6.2011 17:50:53)
Taktéž souhlasím. A teď si představ, že těch dětí máš - jako já - 28. Připadám si jako hlídač dětí, ne jako učitelka, která je má něco naučit - trénink sociálních dovedností, což je podle mě těžiště školky, jde z valné většiny do háje. V tom množství se totiž při nejlepší vůli nestíháš věnovat všem dětem tak, jak by potřebovaly. A "schytáváš" to samozřejmě ze všech stran - od rodičů, zřizovatele, ředitelky, která je zastánkyní modelu, který tu panoval kdysi: tedy 33 dětí ve třídě, konajících ve stejný čas stejnou aktivitu, a které poslouchaly na slovo (k čemuž podle mě v podstatě bylo potřeba, aby se učitelky bály). To je pro mě jako pro učitelku i matku model v současnosti naprosto nepřijatelný. Jsem čím dál tím víc naštvaná, že se v naší společnosti řeší a buduje kdeco, ale není doslova pár tisíc na vybavení třídy a zahrady, na plat další učitelky, na solidní stravu... Já jako makrobiotička když pozoruji, co děti jedí, se těm různým poruchám už vůbec nedivím. Opravdu jsem poslední dobou dost znechucena a uvažuji o odchodu.
 Katjan 


Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(25.6.2011 18:48:11)
Pane jo - ač k vám do školky nespadáme, jak vás tak čtu, tak díky za to, že se držíte. Když vzpomínám na svou školku, kam jsem se bála chodit, jsem hrozně ráda, že se najdou učitelky jako vy. Pár velice dobrých učitelek z mateřské školky, na které se děti lepí jako vosy a které to s dětmi umí naprosto neuvěřitelně, znám a přátelím se s nimi. Bohužel ani jedna už jako učitelka v MŠ nepracuje - všechny šly do kanceláří, aby si vydělaly něco slušného a unikly teroru vedení. Jak píšete, je to zatracená škoda. Jste z oboru - neexistuje už nějaká iniciativa - vzhledem k současnému baby boomu - která by se dala podpořit?
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(27.6.2011 9:53:34)
jenomže vše je o penězích. Na jednu stranu se ruší školky, protože nemají uplatnění a už za dva roky není kam umístit děti.
Učitelky jdou pracovat mimo obor, protože si nevydělají. Chtějí hodné děti, pokud možno takové, o kterých za celý den ani neuslyší.
Maminky chtějí málem stávkovat, když se zvedne školkovné, protože se jim zdá drahé. Na druhou stranu ale očekávají individuální přístup učitelek k jejich dítěti, krásné hračky, nové a moderní zázemí školek, speciální výživu.

 Hanka 75 


Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(26.6.2011 9:33:26)
kdybyste se tak stala jednou ředitelkou, tak by se snad něco změnilo... jinak též bych ze svých daní moc ráda platila to o čem mluvíte, jsitě by to byla dobrá investice, 28 dětí, neumím si to vůbec představit, je to náročné a vlastně to nejde, zpětná vazba je pro vás náročná, achjo

přitom kolik dáváme třeba na nesmyslné stavební spoření, jak bych byla ráda, kdyby se to investovala do školství a školky to potřebují opravdu hodně
 Hanka 75 


Re: Snížit počet dětí na učitelku 

(26.6.2011 9:34:46)
já mám zkušenost, že soukromé školky mívají 15 dětí na dvě učitelky, ale ty tam nejsou obě celý den (jako ve státních) tak to není těch 8 dětí, nebo je to takto myšleno, 15 dětí a dvě učitelky po většinu dne ?
 Romanca 


Chudáci děti 

(25.6.2011 16:18:39)
Chudáci děti,
dělají něco jinak, než jsme zvyklí, nebo něco, co je mimo naše přesvědčení a hned z nich děláme porouchané bytosti.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Chudáci děti 

(25.6.2011 20:47:02)
Přesně tak. Společnost se vyvíjí, naše děti jsou prostě jiné, než jsme byli my, školský systém je zastaralý, dnešní děti je těžší rovnat do průměru, nenechají se. A nemůžu si pomoct, je to z jistého pohledu dobře. Podívejme se okolo sebe, co stádnost způsobila.
 Myss 


Re: Chudáci děti 

(29.6.2011 8:09:10)
a hned mají diagnozu...
 alena novakova 
  • 

počet dětí 

(25.6.2011 22:06:36)
Pracuji jako učitelka 27 let. norma na učitelku byla po revoluci upravena na 20. nyní je 24-28 , nemužu nic jiného dělat než se starat o klidný a bezpečný den , po zkušenostech z ciziny , kde na 15 dětí připadají 2 uč.,asistenka a praktikantka se mi může jen zdát. Den ,kdy je jen 15 dětí je úplně jiný , v pohodě a radosti, mám čas i na velké roštáky.Ale to se v ČR NIKDY nedočkám a proto velmi vážně uvažuji o ukončení této náročné profese.
 Myss 


děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(26.6.2011 23:03:20)
Opravdu,čím to je,že děti nejsou jako dřív?Vždyť na nás rodiče také neměli tolik času,chodili jsme do jeslí a školek.Dosud stejné.Jenomže.Zřejmě byl tehdy nějaký řád ve společnosti jako takové.Ano,visela ve vzduchu hrozba-asi.Nevím.V každém případě to mělo asi na nás vliv.Nepamatuji si,že by si ve třídě(už třeba druhé) dovolil žák hlasitě zpívat,nebo pískat,svačit,spát,krkat,procházet se,šikanovat.Je to v rodičích.Rodiče si mohou říkat kde chtějí a co chtějí,je přece demokracie a odsud už je jen kousek k drzosti.Paní učitelka je doma označována přinejmenším jako káča,která tomu našemu nerozumí,navíc,když má náš chudák papíry na ADHD a dys všeho druhu.Rodiče jsou v práci od vidím do nevidím,honí hypotéky a děti tak nějak rostou jako dříví v lese.Však přece nakonec každý vyroste.Moji rodiče chodili oba do práce a v 16h byli doma,žádný mobil,žádná práce z domova kdykoli zazvoní telefon.Prostě šlus.Klídek.Žádná hrozba ztráty zaměstnání,exekuce,bezdomovci,sebevrazi kvůli dluhům.Ani rozvodů tolik nebylo.(byl by problém v práci)Dnes je spíš divné,když je dítě z úplné rodiny a ke všemu dobře vychované,protože převažují ti druzí..tedy bohužel.Já sama jsem se setkala s žákem,který mi lezl ve vyučování do kabelky a hrabal tam,když jsem byla na druhém konci třídy.Neuvěřitelné,co?Ano..už nejsem ve školství.Nehodlala jsem se zbláznit.Učitel nemá žádné pravomoce.Nemůže nic.Dítě vám do očí řekne:"Ale vždyť vy stejně nic nemůžete..".Rodiče nic neřeší,k tomu mají školu.Učitel nemá pravomoce a řešit nemůže nic...bludný kruh.
 Markéta, kluci 9 a 2 
  • 

Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(27.6.2011 8:55:24)
Na základní školu jsem začala chodit před 35 lety. Ve třídě bylo mnoho dětí z rozvedených rodin, pár pěkných grázlů, nejenže se vloupali paní učitelce do kabelky, ale dokonce i do vládního letadla, některé děti byly mírnější, jiné zlobily. Syn končí třetí třídu, jeho spolužáci jsou u nás doma celkem často a připadá mi, že naprostá většina jich je stejných, jako jsme byli my.

Ve třetí třídě synova třída dostala novou třídní učitelku. Protože jsem z jejích vzdělávacích a výchovných metod byla trochu vyděšená, často jsem o nich diskutovala s rodiči ostatních dětí. Ačkoli jsme se shodli na tom, že "paní učitelka je káča", tak co vím, většina rodičů to doma před dětmi neventilovala.

 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(27.6.2011 10:03:14)
souhlasím, byla jiná doba. Učitel se nerozpakoval žákovi střelit pár facek, dnes to neexistuje. Ač jsem obecně proti násilí, myslím si, že jedna dobře mířená u osmáka udělá víc užitku než poznámky a domluvy.

S tím, že rodiče chodili ve 4 domů a pak byli s dětmi souhlasím jen napůl. Ne všichni rodiče to tak měli. I za socialismu byly otevřené obchody do 6 hodin, existovali řidiči MHD pracující na směny, lékaři, dělníci s dvanáctkami.
Byly i vymoženosti jako týdenní školky pro zaměstnané matky - což je hrůznost nejhoršího kalibru, dát malé dítě pryč na celý týden!!!!

Obecně ve společnosti panoval názor - Drž hubu a krok! Takže diktatura, vše nalajnovat a nevyčuhovat.

Po revoluci se začlo skloňovat slovo "demokracie" ve všech pádech, i dětem ZŠ byl předán pocit, že se můžou vyjadřovat k čemukoliv a jakýmkoliv způsobem. Rodiče jsou více zaměstnanější, už se prostě nežije tak pohodlně, jako předtím.
Navíc spousta rodičů očekává, že školní zařízení je bude suplovat ve výchově potomků. Na druhou stranu už ale z učitele nedělají autoritu, pokud je dítěti "ubližováno", jdou si to s učitelem "vyřídit" - dítě pak vidí, že učitel není autorita ani pro rodiče, jak tedy má být pro žáka.

Na druhou stranu, je to hlavně o pedagogovi, někdo si umí udělat pořádek, někdo prostě ne. Je to práce nesmírně náročná, já bych to dělat nemohla, protože by mě asi brzy zavřeli. Když vidím ty načuřené drzé pysky puberťáků, jak se tváři rádoby dospěle a frajersky, dala bych jim pár facek jen tak, za ten výraz.

Mám dva syny, zatím školkové, a už se fakt těším, až budu tohle řešit ve škole, protože oba budou zřejmě hodnoceni jako příliš živí, obávám se, že budou vždy u každé lumpárny (to oni jo).
 Verča - dvojčata 
  • 

Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(27.6.2011 13:02:05)
Proč jsou děti jiné než dřív? Můj osobní názor je ten, že hlavní chyba je v nešikovném vývoji společnosti. Ze stádnosti, jak již bylo zmiňováno, jsme přešli do demokracie. Což je v pořádku, ale tak nějak jsme se na ni nepřipravili. Najednou nám dali do náruče svobodu a každý si to pobral po svém. A to i na úkor již zajetých a správných tradic a společenských či lidských pravidel. Je v pořádku, když dospělý člověk není schopen pozdravit? Ne. Ale někomu to tak přijde. Proč bych měl, když se mi nechce. A tahle myšlenka (berte jako příklad) se šíří jako nemoc. Pomalu, nenápadně, až pak jednou kroutíme hlavami, co všechno se kolem nás děje. A nadruhou stranu - ano, je jiná doba. Chce to modernější přístupy a společenská pravidla. Zrušmě ty staré a nepohodlené. Fajn. Ale vytvoří někdo z vás ty nové a správné? Jaké to jsou? Myslím, že naše společnost tápe a každý (i děti) se hledají a nemohou se najít. Z toho pak vyplývá hodně společenských problémů. Já osobně se raději "schovám" za již zajeté tradice a třeba například nikdy nebudu shazovat autoritu učitele před dětmi a ani dokonce nebudu říkat učiteli, že to dělá špatně. Vždyť je to přece pan učitel!! A jeho práce je dnešním novým systémem ve školství neustále kontrolovaná. Já bych se nebála věřit starým zajetým pravidlům a nevymýšlela bych novoty (ve spooooustě věcí).
 Madlaaaa 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(28.6.2011 14:36:41)
Chvála bohu, že nejste ve školství. Učitelku s takovým názorem na děti s poruchami učení bych pro své děti nechtěla ani za nic. Mám dva syny (dnes oba na střední škole), oba s poruchmi učení, jeden s hyperaktivitou. Pro oba jsem našla školu, kde díky přístupu učitelů a vhodné práci s těmito dětmi nebyly závažnější problémy. Mám dojem, že článek byl o něčem jiném, než rozebírat, jak to dřív bylo úžasné a dnes je to hrozné. Moji rodiče rozhodně doma za socialismu nebyli a doma pracovali (otec) i o víkendech a večerech. Telefon jsem sice neměli, ale i ten mobil se dá dnes vypnout nebo ztišit a maily můžete číst až druhý den ráno v práci.
 Myss 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(29.6.2011 8:07:29)
taky si libuju,řídím airbasy.Mnohem menší adrenalin,ale asi ho tolik nepotřebuji.Polovina diagnostikovaných ADHD a LMD není vrozená,ale získaná výchovou-nezapomeňte.Získaná stresem,nedostatkem času rodičů,nejistotou domova,hledáním svého místa v něm.Přestože ve školství už nepracuji,výchova mě stále zajímá,mám totiž děti.U druhého syna se mi snažili také něco podobného diagnostikovat.Jaképak LMD,ADHD!Prostě trpělivost,láska,klídek,rodiče,domov.To je celé.
 Pawlla 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(29.6.2011 10:11:48)
bože můj,to jsou zase plky.~a~
 Myss 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(29.6.2011 12:56:11)
k tomu to tady je snad určeno,ne?
 Anezka73 


Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-svoboda všeho 

(10.9.2011 10:59:21)
Myss, my jsme se doma o té učitelce před synem nebavili. Nikdy jsme neřekli nic zlého. Bylo vidět, že ji syn moc nemusí, ale tím spíše jsme se snažili podpořit jejich dobrý vztah. Jenže to byla kráva.

Jsem spolupracující rodič, čekám, že učitelka bude profesionál, řekne mi v čem se jí dítě nezdá a my na tom budeme pracovat.

Bohužel jsme hned zpočátku natrefili na učitelku, kterou ta práce nebaví a děti ji otravují.
Znám naštěstí i jiné, které jejich práce baví a mají zájem. Takovým jsem neskutečně vděčná.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.