| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rozvod je horší než rakovina

 Celkem 194 názorů.
 Litevská krychle 


:-( 

(2.4.2010 9:45:42)
jo je to divný, ale mě je blbě ještě dnes, a je to 8 let.
nevim co s tím, ale pokaždý když vidím děti, když vidím bývalého, tak se mi to připomene. je to horší než nemoc, psychouš má pravdu.
 Janet+sluníčko:-) 


Re: :-( 

(2.4.2010 19:47:28)
Pavlo, cítím to naprosto stejně.... ~;((~n~, jestli chceš, pisni mi na mail....~6~
 16.5Salám&Lajka14 


Pokud mám na těle 

(2.4.2010 10:14:42)
vřed, kterej mne handicapuje, nebudu si ho hýčkat jen proto, že je můj.
K čemu je vztah, kde se lidi "hádají jako koně", ubližují si, nerozumí jeden druhému, trucují, mají "tichou domácnost" atd. atd.?
Jako že je fajn přijít domů a nebýt tam sám?
K čemu to, když si s tou osobou, co tam sedí, vzájemně nic jiného než tu jistotu "je tam" neposkytujeme?
To se radši rozvedu dvacetkrát, než snášet něco, co mi nevyhovuje.
 Natascha 


Re: Pokud mám na těle 

(2.4.2010 10:45:54)
Monty, souhlas. Někdy mně přijde, že lidi nesnesou být sami se sebou, proto potřebují za každou cenu partnera.

Článek se mně docela líbí. Líbí se mi, že vyvrací klišé, že ženy ničí vztahy kvůli vlastní ekonomické nezávislosti.

Jen nemůžu souhlasit s tím 4letým čekáním, to bych neustála. To bych ho raděj za ty 4 roky vzala zpátky.
~;)
A taky rozhodně nesouhlasím, že bez chlapa se nedá dobře žít, to není póza, možná takových žen není hodně, ale rozhodně jsou.
 10.5Libik12 


Re: Pokud mám na těle 

(3.4.2010 1:37:09)
Pokud jsem s někým tak, že si ho vezmu, jsem z části zodpovědná za jeho relativní pád v mých očích.
Nikdy bych se nerozvedla, akceptovala jsem, že jsem rozváděna. Potvrzuji, že rozvod je morda dětem a to jako dítě rozvedených rodičů i matka dětí z rozvedené rodiny.

Kdo si vzletně upovídává své rozvodové zážitky, je normální egoistický alibista.Asi si ho veleslavná Monty nebrala jako hnijícího hovaďáka, že?

Jo a podruhý jsem vdaná 12 let s povitím roběte, což je docela emoční závazek, aby si někdo nemyslel, že si ji tu honím za bývalým.
 Tajtrdlík 


Re: Pokud mám na těle 

(3.4.2010 6:35:46)
Rozvodem nejvíce trpí děti.
Dost mě udivuje, jak o sobě bývalí manželé při rozvodu hovoří, jak spolu mohli mít děti, když k sobě chovají takovou nenávist.
Partneři by se měli zotpovědně rozhodovat jestli spolu založit rodinu. Děti nejsou řešením partnerské krize.
 Ecim 


Re: Pokud mám na těle 

(3.4.2010 11:02:05)
Rozvod rodičů je pro většinu dětí opravdu nepříjemným zážitkem. Také je ale spousta dětí, které trpí tím, že se jejich rodiče nikdy nerozvedli. Jako dítě jsem zažila rozvod rodičů, tehdy mě to trápilo, ale po nějaké době mi došlo, že to byla jedna z nejlepších věcí, která mě kdy mohla potkat. A hlavně člověk fakt nikdy neví, co se kdy v jeho životě může pokazit.
 Michala+Míša+Via 


Re: Pokud mám na těle 

(7.4.2010 1:49:23)
to je prave ta potiz, rodice se snazi udrzet vztah aby deti netrpeli, ale deti to vidi a citi..... a trva to dal. mozna je rozvod tezsi, ale take konecne rozhodnuti, se kterym se muzou vyrovnat a pochopit ho, nez se snazit donekonecna chapat vztah ktery nikam nevede.
 Natascha 


Re: Pokud mám na těle 

(3.4.2010 8:04:34)
Ale právě že jen zčásti.
Pokud se rozhodneš strávit celý život s někým, kdo ti ubližuje, je to tvoje rozhodnutí, ale dávat to na odiv jako zásluhu je přinejmenším pochybné.



 Líza 


Re: Pokud mám na těle 

(3.4.2010 10:37:16)
Libiku, nikdy neříkej nikdy... až pozítří tvému muži šibne a začne se ožírat a dnes a denně tě mlátit, budeš fakt trvat na tom, že by ses nikdy nerozvedla? ~;)
 Michala+Míša+Via 


Re: Pokud mám na těle 

(7.4.2010 1:45:06)
manzelstvi mych rodicu nebyla idylka, a dodnes, i kdyz dospela, si myslim, ze by byl lepsi rozvod, nez snaset jejich hadky a smutek.......
 Mammina 


Re: Pokud mám na těle 

(4.4.2010 23:27:10)

Bud to, a nebo pockas min. jeden rok:-),
Ja vim, neni to k smichu, ale trochu preci. Znam zenske, ktere maji tvar plnou modrin, od drahe polovicky, jak jinak a znam i Ty, co je muzi privedli do poradnych problemu, dluhy, lzi a co. Zkratka, zenske kolem me si toho vytrpi a preci funguji dal. Pokud chcete ze vztahu vycovat, mate jiste duvod/y, ale pokud jste si tim tak jisti, proc sve rozhodnuti neustale ospravedlnovat. Ja si myslim, ze si polovina lidi, ktere jdou do manzelstvi neuvedomuje ani 15procent toho, co slibuje:(. Vztah je nadherna vec, vazny dlouhodoby vztah je nadherna, intenzivni a (Bohuzel) nekdy i obtizna vec, ale vyplati se za nej bojovat. A ne vzdycky "bojovat" znamena, zakernosti, agresivita, vyhrusky, ba ne. Bojovat se da krasne i mlcenim, neobvyklou reakci, usmevem, pochopenim, utesenim, vsim, co pomuze a kdyz, tak treba i cekanim:)

Mockrat dekuji za clanek, pekne!~g~
 Myss 


Re: Pokud mám na těle 

(7.4.2010 18:06:26)
Monty,nevdávej se!!!
 dadlenka 


I bez chlapa to jde 

(2.4.2010 10:31:06)
vím, že bez chlapa může být ženská šťastná a nemusí mít partnera jako prioritu. Moje babička svého zlatého manžela vyhodila, když jí bylo 50, děda ji prakticky celou dobu manželství podváděl, nedával jí peníze, ponižoval a ona se jednoho dne rozhodla, že už nebude ta slabá, nikdy nelitovala, nikdy už žádného chlapa nechtěla (i když to byla krásná ženská a nabídky měla) byla spokojená sama se sebou, žila si podle sebe a užívala si svobody, nechtěla se už nikomu přizpůsobovat a po večerech určitě netruchlila, když už na to přišla řeč litovala, že to neudělala dřív.
 Katka, kluci 11 a 7 
  • 

Re: I bez chlapa to jde 

(2.4.2010 11:08:56)
Článek má asi v mnohém pravdu, já bych sama osobně dokonce i nějakou dobu vydržela čekat, jestli manžel tzv. nedostane rozum (milenka). Nevím tedy, jestli 4 roky..Nicméně představa ženské, která se po 20 letech užírá a trápí tím, že od ní chlap odešel- já nevím, to by asi nebyl můj případ.Trochu ten psycholog ten význam mužské přítomnost přeceňuje, ne ?
Možná některé submisivní ženy jsou na mužích hodně závislé, ale určitě je spousta takových, co si po létech nefungujícího vztahu,když jim třeba dospějou děti a ony najdou odvahu to ukončit, v podstatě oddychne....
 Tenna /2 


Re: I bez chlapa to jde 

(2.4.2010 16:30:11)
Také si to myslím. Znám padesátnici, které se po rozvodu nesmírně ulevilo a žádného partnera už nechce. Je to velice aktivní, samostatná ženská, silná osobnost, která si ráda "jede po svém" a nerada se přizpůsobuje a na stará kolena si to užívá. Před muži se úplně neuzavírá, je pohledná, takže má nápadníky a nezávazná přátelství přijímá, ale domů už žádného nechce. Alespoň to tedy tvrdí a já tomu docela věřím, jako póza z nouze mi to nepřipadá.
 Eva 3 děti 
  • 

Re: I bez chlapa to jde 

(2.4.2010 19:47:18)
ale ano ,jde to i bez chlapa a bez falešných póz,zůstala jsem jako samoživitelka se 3 dětmi,ještě ted platím dluhy ale je mi dobře a žádnýho nehledám,ohlídnu se po zajímavým muži to ano ale je všecko,rok jsem se léčila ze znásinění manželem a jeho nevěr ,myslela jsem si že můj sexuální život skončil,svým způsobem ano,ale nejsem zapšklá prudérní ženská,jen ocenuju žít si svůj život podle sebe,bez ponižování,fnančně je to někdy hodně zlé ale chlapa už nechci a vdávat už vůbec ne.
 Jája 
  • 

Taky jsem 

(2.4.2010 11:13:18)
Taky jsem chlapa vyhodila, po cca 4 letech manželství. Ponižoval mne, poroučel, frajeřil. Zkoušela jsem kde co, ale proč? Proč mám JÁ šaškovat, aby to klapalo? Cítila jsem se jako nula, služka by možná měla větší cenu. I když jsem mu na rovinu říkala, že chci být manželkou, nic se nezlepšilo. Nepomohla ani manželská poradna, ani psycholog, protože přes MACHA prostě vlak nejede. Takže jsme se rozvedli. Sice mi na vztek přestal dávat výživné na dítě a pokud jsem chtěla (a bohužel i potřebovala) peníze, musela jsem se o ně soudit. Moje situace po rozvodu nebyla nijak růžová, přesto ale byla stokrát lepší než manželství. Vše se ale postupně konsolidovalo.
Dnesku žiju na hromádce s chlapem, už 15 let. Někdy bych ho sice nejradši zabila, že se to zatím nestalo, bude asi tím, že mne neponižuje ani nešikanuje, jen je "manuálně méně zručný", jinak řečeno "levý jako turecká šavle". Ale práce ženy v domácnosti si váží a spory neřeší agresí. Je i relativně spolehlivý. A co si budeme namlouvat, dva příjmy jsou vždycky lepší než jeden.
 fisperanda 


Ten nadpis... 

(2.4.2010 11:24:36)
No nevím teda, celej článek je divnej. Už jenom u nadpisu se mi kroutí palce u noh. Těžko si dovedu představit že je něco horšího než rakovina. Po té se většinou umře. Kdežto po rozvodu se dá žít. Hloupý srovnání, fakt.
Taky si myslím že ženská může být šťastná sama, a nepotřebuje za každou cenu partnera. Většina jo, ale jsou takový u kterých to skutečně není póza, naplní si svůj život samy, bez nutnosti aby se musely furt o někoho opírat.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 12:03:36)
No, my jsme kdysi v hodině psychologie vedli diskusi nad nějakou tabulkou, kde byla obodovaná stresovost různých životních situací (bohužel už nevim zdroj) a podle ní byl rozvod horší, než úmrtí partnera. Bylo to vysvětleno právě tím, že když nám partner zemře, tak to je sice obrovská ztráta, ale vpodstatě za to nikdo nemůže - čili nikdo nás nezradil, není naše chyba, že jsme si špatně vybrali partnera, můžeme si ho idealizovat, všichni okolo jsou ochotni nás litovat.
Kdežto u rozvodu je člověk zrazenej¨- jednak partnerem, jednak svou vlastní důvěřivostí, jednak pochybnostma okolí, který uvidí chyby na obou stranách... i mu zůstává stigma někoho, kdo nezvládnul manželství, což u ovdovění nezůstává...
 fisperanda 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 14:40:29)
No nemůžu si pomoct, ale srovnávat rozvod s rakovinou je pro mě stejně trapný. Na rozvodu můžeš najít taky nějaký pozitiva. Na rakovině těžko. No prostě zdá se mně to jako blbost.
Když to vemu modelově, mohly by tak spolu u vína sedět dvě ženy, obě v těžké situaci, jedné umírá partner na rakovinu, celá rodina tím trpí, už to trvá dlouho, děti se bojí že o tátu přijdou, nechápou. A druhá jí na to řekne, co máš z toho, já to mám ještě horší, rozvádím se, protože manžel má milenku.
No dobře, možná se v tom dost hrabu, pardón :)
 sovice 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 15:31:06)
Fisperando,
osobně si také myslím, že to srovnání je mimo, ale na druhou stranu, pokud dobře chápu úvodní odstavec, autor prožil obojí, takže IMHO má naprosté právo to srovnat.

Jinak ten tvůj příklad je trošičku mimo, na tom kafi by musela sedět žena s rakovinou (svou) a žena, která se rozvádí. (Osobně jsem také přesvědčená, že je lépe se rozvádět než mít zhoubný nádor, píšu to jen tak pro úplnost.)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 16:35:41)
Já tomu teda rozumim tak, jak to píše Fis. - že jedné ženě u kafe manžel umřel a od druhé odešel.

Dětem se blbě vysvětluje obojí - on záleží na tom, jak my si to tu popíšem dramaticky, taky může bejt, že zemřelej otec měl infarkt a rozvádějící se střídavě odchází k milence, střídavě se vrací k manželce, dětem dělá v hlavě guláš, případně je zatahuje do svých sporů s manželkou třeba rok v kuse, nedejbože je opilec a bije celou rodinu.
Chci tim říct, že to určitě je situace od situace a děti nesou blbě obojí. Ten materiál ze semináře předpokládám srovnával situace, které si nějak odpovídaly dobou trvání nebo dalšími parametry a nenahlížel situaci z pohledu dětí, nýbrž partnera (partnerky), i když samozřejmě, že stres dětí se ve stresu rodičů určitě taky odrážel.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 16:37:42)
Jinak pro mě by taky rozvod nebyl konec světa a nemyslim si, že ženská, která řekne, že jí od rozvodu je líp, si nutně lže do kapsy.
 Teraza Horáková 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 19:52:21)
Jeno, taky si to nemyslím. Některým ženám se uleví. Znám jednu, ta zůstala sama, ale vlastně zjistila, že nebýt dětí, bylo jí vždycky líp samotné s tím, že společenská je, od ... do, a tady je můj prostor a opovaž se do něj vlézt dál, než snesu.

Jiné se ulevilo jinak, místo teroristy po letech potkala pohodáře...

Další se zbavila alkoholika a narazila si kutila (ona to srovnává, já mít alkoholika, KUTILA BERU IHNED !!!), ale všechno má své.

Pak znám jiné, co se trápily, některé i roky a čekaly na návrat a pak se smířily, ztotožnily - se sebou, se situací, ale sama nezůstala žádná. Některé to osvobodí, některé poznamená, některé čekají, ale nic netrvá věčně. ~o~
 LINDA  
  • 

Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 19:53:34)
Všimly jste si kolik žen po rozvodu at už z jakýhokoli důvodu úplně rozkvete? jak jsou najednou jiné,sebevědomé a veselé?,jak se narovnají? i když maJÍ všecko " na svým hrbu" od dětí až po domácnost,práci..už nechodíé s hlavou skloněnou a jsou z nich úplně jiní lidé.
 Teraza Horáková 


Re: Ten nadpis... nejen článek. 

(2.4.2010 19:47:39)
rozvod vratný někdy je... ty případy asi znáte, já tedy ano, návraty.
A rakovina je někdy s OBROVSKOU DÁVKOU ŠTĚSTÍ léčitelná, jenomže tam je ta porce štěstí opravdu potřeba.

Bolest psychickou x fyzickou bych nesrovnávala v tomto případě. Rozvod bolí psychicky, rakovina určitě všude (opravdu vlastní zkušenost nemám a OPRAVDU O NI NESTOJÍM)

Rozvod bolí, ale - do háje - někdy je cestou pro nový začátek, rakovina možná také, ale tak vzácně, že rozvod OPRAVDU raději (ani ten bych si nepřála)
O tom, jak co bolí, opravdu polemizovat nechci, ale tipuji, že toho, kdo zkušenost nemoci nemá, rozvod opravdu velmi. Nemám ji také, resp. mám, ale rozváděli jsme se snadno.

 Líza 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 19:51:08)
Jeno, jediná obecně známá tabulka, která se chronicky probírá na všech seminářích, je tahle: http://www.milosnemec.cz/clanek.php?id=124
Podle ní ale rozhodně rozvod není horší než ovdovění. Naopak, právě to, jak často brzy po manželech umíraly vdovy, vedlo tehdy k vytvoření týhle tabulky.
 Avital 


Re: Ten nadpis... 

(2.4.2010 14:29:24)
Fisperando, cítím to úplně stejně... Myslím, že autor srovnává jablka s hruškama. A ten nadpis je hodně, ale hodně nešťastnej ~Rv
 Paja-Eli05/07+Julie04/10 


Re: Ten nadpis... 

(4.4.2010 9:24:28)
Souhlasím s fisperandou!!! Ten nadpis je ABSOLUTNĚ špatně zvolený!!!! Mám kolem sebe až příliš mnoho mladých lidí s touto strašnou nemocí a nevím co by říkali,kdyby si tohle přečetli!! ~q~~q~ Fakt HODNĚ BLBÉ!!!! :-©
 Antje 


Re: Ten nadpis... 

(4.4.2010 12:43:56)
Ten nadpis je opravdu špatně zvolený, protože to tak být může (což potvrzuje osobní zkušenost autora), ale zdaleka nemusí.

Rakovina je pořádný průšvih, o tom žádná, ale lékařská věda hodně pokročila a zdaleka to už vždycky není automaticky rozsudek smrti. Znám spoustu lidí, co ji měli, přežili a už desítky let vedou úplně normální život. Musíte k tomu samozřejmě mít i kus štěstí, ale zas tak nemožné to není.

Já soudit nemohu, protože jsem prodělala jen rakovinu ~y~, ale nikdy jsem se nerozváděla. Ale krom prvního měsíce, když jsem se to dověděla a byla z toho psychicky na hrnci, jsem po celý zbytek léčby byla po psychické stránce tak v pohodě, až jsem se tomu divila.

A jak jste mluvili o tom, že nevidíte, co by tahle nemoc komu mohla přinést, tak je toho docela dost. Mimo jiné to, že můžete zjistit, že na vaše okolí včetně manžela je 100% spoleh. Že vám rodina i kamarádi bez říkání pomůžou, když to potřebujete, a HLAVNĚ vás nelitujou (tedy když nechcete, já jsem všem dopředu řekla, že kdo mě bude litovat, tomu ublížím). A taky přestanete pořád dokola řešit zbytečné blbosti, jako co máte vy nebo ti druzí na sobě nebo že máte zrovna faldík na břiše navíc. Dokážete odlišit podstatné od nepodstatného a zjistíte, že toho druhého, co za nervování nestojí, je převážná většina. Když zkrátka nejde o život, jde o h*.

Pokud máte rodinné vztahy OK a máte tu kliku, že se vyléčíte, je rakovina ve vašem životě jen epizodou, sice nepříjemnou, ale nerozbourá vám to všechno.

S panem Klimešem určitě souhlasím v tom, že PRO NĚHO byl rozchod těžší než nemoc, ale ty jeho vývody o tom, že žena má odpustit nevěru a kdoví co ještě, protože když se rozvede, bude sama a nešťastná, se mi nelíbí a silně pochybuji, že by tak uvažoval každý.

Tohleto, stejně jako nemoc, je natolik individuální, že s čistým svědomím o tom může mluvit jen ten, kdo prožil obojí (což pan Klimeš je), ale i tak může říct jen, že ON to takhle vnímal, nebo že je MOŽNÉ to takto vnímat.

Bylo by neprofesionální hlásat, že to tak mají všichni.

 Kislice 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 13:39:21)
souhlasím...osobně bych své milované švagrové přála radši ten rozvod (i když veřim, že by to pro ní bylo taky hrozné...)~l~...než tu mrchu která jí zabíjí...:-((((((((( úplně jsem se při tom nadpisu nadzvedla ze židle!!!
 mamula 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 18:42:40)
Jenže ten nadpis je jeho vlastní pocit z toho, co sám prožil. Já jsem viděla tu třináctou komnatu, takže mi to nepřijde až tak mimo a docela jsem se s tím dokázala i ztotožnit. Každý si pak samozřejmě může udělat svůj žebříček "priorit", ale autor to prostě cítí takto a já to respektuji.~;)
 10.5Libik12 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 18:58:41)
No jestliže předchozí velmi pěkný článek je epilogem vztahu s milovaným partnerem, kterého zahubila skutečná rakovina, tak je ten nadpis mimořádně mimozní.

Ale to bude spíš práce redakce rp., toho jak přemýšlí o celé koncepci a vyznění titulky.
Hlavně, že nám Roni přejmenuje "ku srozumitelnosti" kdejaké téma. Tohle teda srozumitelné je až na půdu. Šéfuje to tu redakce bez jakéhokoliv taktu a soudnosti.
 Líza 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 20:34:58)
Libik, tys ten článek nečetla? Klimešovi se rozpadl vztah. Klimeš měl rakovinu. Klimeš se sypal víc kvůli rozpadu vztahu než kvůli rakovině. Konec tečka.
Taky si myslím, že nadpis je redakční práce, ale ne na rodině, ale v časopise Psychologie Dnes, což bývalo slušný čtení, ale dnes už je to jen takovej pseudopsychologizující zábavný časopis, o fous nad bulvárem.
 10.5Libik12 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 21:00:56)
Klimeš ale tu rakovinu přežil, že jo..

A kritizuji redakci
 JaninaH 


Re: Ten nadpis... 

(5.4.2010 22:06:17)
Libiku, Líza má pravdu, tem rozhovor vyšel v časopise Psychologie dnes pod stejným titulkem.
To je ten dnešní přesycený mediální trh - takovýhle titulek (jakkoli odpudivý) prostě na stánku zaujme. ~d~
J.
 Kočanská 
  • 

bez chlapa se dá žít 

(2.4.2010 11:26:47)
souhlasím určitě s tím, že člověk by neměl dělat ukvapené závěry a rozhodovat se ve vzteku. Na druhou stranu si vůbec nemyslím, že bez chlapa se nedá žít - spíš mi přijde, že se bez něj žije celkem snadno, mnohdy i snadněji než s ním. Být ve vztahu mi přijde dost dřina a pokud za to nepřichází "odměna" tak je to demotivující. Mně v článku chybí nějaké doporučení, co by ta žena v tom období čekání na to že manžel zas přijde k sobě měla dělat. Já bych si asi za ty 4 zmiňované roky našla jiného chlapa - tedy možná asi spíš milence, že :-) Přijde mi,že pan psycholog mluví pouze o případech, kdy je žena na manželovi silně psychicky závislá a život bez něj si v podstatě nedokáže představit. To je asi ten hlavní problém. Nikdo se přeci nemůže na koholiv upnout takovým způsobem. To mi pak už ani nepřipadá jako láska, ale jako závislost. A každá závislost se těžko léčí. Moc se mi tady líbila jedna reakce o mamince, která se v 50. rozvedla a začala si žít po svém. Já rozvody určitě nepodporuji, ale s článkem jako takovým, s tím jak vyzněl rozhodně nesouhlasím. Dle mého není o terapii po rozvodu, ale o léčení závislosti na druhé osobě.
 Bla bla 
  • 

Jedno klise 

(2.4.2010 11:58:43)
Kdyz jsem odchazela od manzela, bylo mi 50 a myslela jsem si, ze budu sama, protoze jsem "stara" na to, aby me nekdo chtel a pak ty demograficke krivky, ze. Nestalo se tak a myslim si, ze nejsem ojedinely pripad. Ono totiz ti normalni muzi, kteri maji 50 za sebou chteji k sobe vekove primerenou zenu. A neni jich malo.
 sovice 


Re: Jedno klise 

(2.4.2010 12:02:07)
Bla bla,
ale tos měla kus štěstí a jistě to není ojedinělé, ale taky to není pravidlem a nedá se říct, že kdo chce, ten najde... Ono totiž ti normální muži, co k sobě chtějí v padesátce věkově přiměřenou ženu, jsou obvykle dávno zadaní.
 Bla bla 
  • 

Re: Jedno klise 

(2.4.2010 12:26:11)
Za stesti to rozhodne povazuju.
 kuku 
  • 

Re: Jedno klise 

(2.4.2010 12:12:44)
Otec si v 55 našel milenku a mamku vyhodil (byl to přeci jeho dům, že). Ač jsme, my - její děti, mamce hodně pomáhali, ona stejně nemyslí na nic jiného než na něj a to už je to nějakých 10 let. Přitom se k ní choval strašně. Dokonce měla i nějaké nabídky od jiných volných chlapů, ale ona ne, jen její ex jí leží v hlavě.
 petra 
  • 

Re: Jedno klise 

(2.4.2010 12:29:11)
No, myslím, že některé ženy se prostě bez mužů neobejdou a dělají pro ně co jim na očích vidí, paradoxně po tom všem jsou ony ty opuštěné, hledají další muže svou chybu opakují a chlap je pro ně vším, ani vlastní děti pro ni nejsou tím úplným smyslem života:-(
 sovice 


Re: Jedno klise 

(2.4.2010 13:08:24)
Petro,

já myslím, že je lepší, když už, upnout se na chlapa než na děti... chlap může v nejhorším vzít roha, děti tu možnost nemají.

Smysl života nemá být ani v dětech, ani v partnerovi. Ale jo, někdy je to těžké.
 Petra 
  • 

Re: Jedno klise 

(2.4.2010 13:47:20)
Jasně, ale mám na mysli třeba případ mé matky, která se pro muže celý život obětovala, po rozvodu si našla hned dalšího a dělala vše aby se mu zavděčila, na úkor nás, tehdy jsem to brala jako křivdu byly jsme malé a jí zajímal jen chlap nas neměl rád... dnes je matka opět sama ze všeho vini ostatní, protože ona jim přece snesla z nebe i to modré. A oni se ji tak odvděčili,jediný přítel je alkohol, ale to je na jiný příběh....
 Ecim 


Re: Jedno klise 

(2.4.2010 14:07:19)
On hlavně člověk těch smyslů života potřebuje mít víc. Je strašně důležité v životě nesázet všechno na jednu kartu. Manžel může odejít, děti vyrostou, kariéru můžou zcela překazit závažné zdravotní komplikace atd. A s těmi dětmi máš naprostou pravdu, také znám pár matek, které se na děti chorobně upnuly a nenechaly je odejít z domova, najít si partnera a založit rodinu. Smutné.
 sovice 


4 roky? 

(2.4.2010 11:58:54)
Článek mi připadá zajímavý, ale zabývá se v podstatě hlavně rozchodem iniciovaným ženou kvůli partnerově nevěře. V mém případě ovšem ten rozchod inicioval exmanžel.

Nedovedu si představit, že bych se rozhodla čekat 4 roky. Myslím, že by mě to zničilo psychicky i fyzicky. Manžel odešel za milenkou velmi rychle - rozhodně jsem ho nevyhodila - a já si přála rok počkat do podání rozvodu. Ale déle bych čekat nechtěla. Nemůžu strávit vlastní život čekáním, jak něco dopadne, jestli on se vrátí nebo ne, rozmyslí nebo ne... Myslím, že citlivější žena si za takové čtyři roky nejistoty a užírání se vypěstuje v lepším případě žaludeční vředy, v horším nějaký ten nádor :-(

A po bývalém fakt netruchlím, v žádných fantaziích se mi jako záchranná postava neobjevuje. Když přijdu vytočená z práce nebo když se poroučí nějaký spotřebič, jako soucitnou duši a eventuelně pomoc volám ségru, se kterou bydlíme :-) Aspoň něco :-)

Musím říct, že by mě dost zajímalo, co prožívají v obdobné situaci muži, ať už vyhození nebo odcházející. Ženské myšlení jakž takž chápu, ale mužské je mi často záhadou.
 chikamichi 


Re: 4 roky? 

(2.4.2010 17:25:40)
Sovice, ano čekat čtyři roky jesti se manžel náhodou od milenky nevrátí až ho omrzí je dost hrozný. Když jsem po dvou měsících po tom co ex odešel k milence našla partnera, tak se všichni divili, že tak brzo? Asi taky čekali, že budu 4 roky čekat...
 Litevská krychle 


hm 

(2.4.2010 13:07:06)
já bych svého bývalého taky nechtěla, pokud je tedy stejný jako tenkrát, ale pořád je mi to prostě líto, ach jo, mojí hlavě neporučím, je mi líto, že děti nemají celou rodinu a není vše tak, jak má být. asi jsem hloupá
 Janet+sluníčko:-) 


Re: hm 

(2.4.2010 19:47:08)
Pavlo, cítím to naprosto stejně.... ~;((~n~, jestli chceš, pisni mi na mail....~6~
 Katla 


inspirativní, ale  

(2.4.2010 14:10:19)
autor předpokládá rozvod předtím vcelku funkčního páru, kdy partner večer byl doma a jako ta záchytná osoba fungoval.
 tornado-lou 


nadpis 

(2.4.2010 14:51:09)
v rozhovoru se nikde nerika, ze rozvod je horsi nez rakovina. pouze se tam rika, ze rozvod vycerpava vic nez rakovina. nadpis trochu nestastne patrne vyrobil nejaky redaktor.
 DENISA 


Re: nadpis 

(2.4.2010 16:42:55)
Nadpis je primo odpudivy. Jak bude probihat rozvod a jak se s nim vyrovname muzeme do jiste miry ovlivnit my sami. Prubeh rakoviny ne a na rakovinu se umira, coz u rozvodu malokdy (teda jsou takove pripady).
 Binturongg 


Re: nadpis 

(2.4.2010 17:22:03)
No, hlavně kdybych si mela vybrat mezi rozvodem a rakovinou, ať už u sebe nebo u jiného... ~;)
 Natascha 


Re: nadpis 

(2.4.2010 20:47:54)
Nevím, proč do toho takhle hloupě šťouráte. Autor si prošel obojím, a je to jeho subjektivní názor. Taky máte za sebou obojí, abyste mohly porovnávat, nebo si jen myslíte, že víte, co mají jiní lidi cítit?
~a~
 DENISA 


Re: nadpis 

(3.4.2010 9:35:34)
Nemuzu srovnavat, nemam za sebou ani jedno. Ale znam rakovinu u nekoho velmi blizkeho a fakt bych mu radsi prala rozvod. A jen tak na okraj, uznavam, ze nekdo muze nest rozvod hodne tezce a dokonce z narusene psychiky prave muze onemocnet. Ale na druhou stranu to porovnani od autora neberu, mozna mel tezky prubeh rakoviny, slo mu o zivot, mozna mel lehci prubeh a tak se mu to keca. Muj blizky taky rikal, ze se s nim lecili lide, kteri meli tak slabou chemosku, ze jim po ni vubec nic nebylo, natoz aby meli dozivotni nasledky. Ac autor deklaruje, ze sam prozil, me osobne to pripada jako dehonestace opravdu trpicich.
 Natascha 


Re: nadpis 

(3.4.2010 9:53:10)
No vidíš, a jiným může připadat, že svým názorem dehonestuješ jejich utrpení.
 Denisa 
  • 

Re: nadpis 

(4.4.2010 12:36:44)
Ano, mohu porovnávat..v čase rozchodu s partnerem mi byla diagnostikována rakovina....
Rozchod byl oproti nemoci úplná procházka růžovou zahradou, nechápu, jak někoho vůbec napadne toto srovnávat ~a~....to fakt asi může napadnout jedině chlapa, nebo nějakého psychologa či psichiatra....vždycky jsem zastávala názor, že ani jeden nejsou tak úplně v pořádku ~t~...
Rozchod přebolí, rakovina sice taky, pokud vás neodporoučí takříkajíce "pod kytky", ale už nadosmrti žijete kontrolu od kontroly ve strachu, jestli se nevrátila....do konce života, kdežto k rozchodu či rozvodu se v podstatě už nemusíte vracet...už řešíte jenom společnou péči o děti a to je racionální problém...rakovina je naprosto iracionální stav, který nemůžete nijak ovlivnit, prostě Vás něco žere zevnitř a nemůžete dělat vůbec nic, nemůžete v podstatě ovlivnit ani její vznik, protože geny jsou potvory...ale ve vztahu toho můžete ovlivnit spoustu, pokud samozřejmě chcete.........
 dana, dvě děti 
  • 

Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 18:57:09)
Mám osobní zkušenost, rozvod je ve srovnání s rakovinou sranda.
 Katka 18m + 4r 


závislost na partnerovi 

(2.4.2010 19:42:15)
Myslím si že tam kde to nefunguje se už nedá nic moc změnit, jsem vdaná jen 2 roky ale poznala jsem že když partner ve vztahu být nechce a dává to najevo, nemá to cenu, se závislostí naprosto souhlasím, nejhůře rozchod snáší právě ti kteří závislý jsou. Člověk by si k sobě měl hledat kompatibilní protějšek i když to není jednoduché, je lepší si počkat sám ,než se pak ve dvou trápit.
 lída 
  • 

Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 20:01:49)
máš naprostou pravdu.Je to blbej nadpis a blbě daný 2 neslučitelný věci do sebe,asi autor nemá zkušenost ani z jednou z tech věcí..
 Katla 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 20:11:05)
má, s obema
 lída 
  • 

Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 13:46:11)
až si obojím projdeš na vlastní kůži tak na to budeš koukat jinýma očima,je to nesdělitelný žázitek rozvect se ještě hezkých pár let bojovat s rakovinou.muž se se mnou rozvedl právě v době kdy mi doktoři řekli diagnózu
 Tajtrdlík 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 19:45:50)
Srovnávat rozvod a rakovinu my nepřipadá šťastné obojí je tragédie.
Já tedy nechápu rozvody, kde jsou malý děti.
Rozchod rodičů je "báječnej" dárek k prvním narozeninám. Přeci se lidi nemohou za dva roky tolik změnit, aby spolu nemohli být jak si spolu mohly pořídit dítě.
 akina, 2 děti 
  • 

Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 22:18:01)
Lído + někteří další, když čtete jen nadpis tak proč se k tomu vyjadřujete. To je dost blbý. Je diskuze o voze a o koze. Ten člověk co to psal je psycholog a má zkušenost s obojím, to jen tak pro Vaši informaci.
 lída 
  • 

Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 13:53:43)
v tomhle žádný psycholog nepomůže-dej si na jednu stranu papír o rozvodu a na druhou pohled do zrcadla kde nemáš prsa ,jen jizvy ..
 EllaMi 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 20:09:08)
Přesně tak, neví, co je rakovina...
 Ecim 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 21:04:13)
Moje maminka má také zkušenost s rozvodem i s rakovinou, zažila obojí v rozmezí několika let. I když byl rozvod těžký, tak rakovina byla pro ni ještě o dost horší.
 Vokounka 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(2.4.2010 22:49:49)
Dano, vychází mi to taky tak. Ale obecně to srovnat moc nejde.Vycházím jen z osobní zkušenosti.
Pro aspoň částečné pochopení Klimešových názorů byla zajímavá 13. komnata J.K.
On se velmi těžce vyrovnával s odchodem první ženy. Jak jsem pochopila, tam nešlo jen o to, že odešla,ale ona mu tím odchodem totálně zrušila jeho vnitřní integritu. Jako by se celý rozsypal a musel se pak znovu a jinak poskládat dohromady.Měla jsem pocit, jakoby pak svůj život, vším co dělal, stavěl jako náplast na ten rozvod.Jako forma terapie. Jistě to byla ta jeho kniha o rozchodech.A je to jen můj osobní dojem,přičemž připouštím, že to může být jinak, že i ta jeho nová rodina tou terapií je v určitém smyslu taky.
Nechci mu křivdit, fakt ne.Jen to na mne zvenku tak působí a vysvětluji si tím jeho postoj, že rozvod je pro něj horší než rakovina. Rakovina ho vnitřně nerozbila. Možná, že nelpí tolik na tom, být tady x-let,aby vychoval děti. Možná je pro něj důležitější jeho vnitřní integrita. Jistě s tím souvisí, že je věřící.

Ale já osobně se s představou, že své děti nemusím vidět vyrůstat, prostě nedokážu smířit ani vyrovnat.
 Kabuki 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 16:54:40)
Taky jsem viděla 13. komnatu Jeronýma Klimeše, a jak píšeš, pro něho byl rozpad vztahu osobně horší než boj s rakovinou. Řekla bych, že to je ale jen JEHO vnímání těchto dvou (těžkých) životních zkušeností.

Jinak souhlas s většinou diskutérek - stokrát raději rozvod než rakovina.

Ve článku není vůbec pojednána situace, kdy odejde a žádost o rozvod podá muž. Taky nesouhlasím s názorem ve článku, že lepší mít vedle sebe jakéhokoliv idiota, než být sama. Je fajn mít parnera, ale raději být kvalitně sama, než nekvalitně jen (proboha) s někým... Důležitost muže je ve článku přeceňována ~j~ i když jsou chlapi jinak taky fajn :-)
 Natascha 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 17:17:11)
No právě. Klimeš není zrovna moje krevní skupina, ale tu 13. komnatu jsem taky viděla, on je hluboce věřící a konzervativní člověk, pro kterého rozpad rodiny znamenal těžkou osobní prohru a doživotní trauma. Zatímco smrtelnou nemoc bere jako úděl, rozvod vidí jako vlastní těžké selhání. Já mu to věřím, i když to sama takto nemám, a znovu říkám, že osobně ho vůbec nemusím a na věc mám jiný názor, ale z J.Klimeše nemám pocit, že by byl hlupákem bez pokory, právě naopak.
 silenka 


Re: Rakovina je horší než rozvod 

(3.4.2010 22:56:23)
on se ale nerozvedl, ale rozešel po 5ti letech s vážnou známostí. děti má také až teď s manželkou.
 anemone 


Machistický blábol 

(3.4.2010 0:13:44)
Dámy, nerozvádějte se, budete nešťastné ... chlapa potřebujete ...~a~

Život je určitě rozmanitý a nemá moc smysl nějak paušalizovat, ale tím míň bych si dovolila dávat někomu takové rady, jako aby si nechal doma chlapa, který evidentně a systematicky zahejbá, s tím, že ho to časem asi přejde, a protože bez něj bych se cítila osamělá a nešťastná. Já stále žiju v iluzi, že k manželství ta fair play prostě nějak patří, a s člověkem, který mi lže do očí, si kloudný vztah prostě nedovedu představit. A to ani když "milenka nevydrží". Kdo žije podle kréda "něco chci -- natáhnu ruku a vezmu si to", u toho bych se asi na období, kdy zrovna nebude mít milenku, načekala...
 Myss 


Re: Machistický blábol 

(7.4.2010 17:44:31)
no,já zažila ledacos.I to být sama,protože jsem se rozvedla.Odešla jsem já.Nelitovala jsem svéh odchodu.Litovala jsem syna,který přišel o tátu a velmi ho právě v té době potřeboval.Táta si totiž syna nebral,aby mi nevzniklo volno a nemohla bych si hledat jiného muže.Nikdy jsem nebyla finančně závislá na žádném muži,naopak vydělávala jsem vždy víc.Přesto všechno mi bylo smutno.A víte kdy nejvíc?Když mi například zůstalo okno v ruce,když se pokazil kotel,když..A to můj bývalý manžel nebyl žádný kutil.Ale už někoho zajistil atd.Je to zvláštní,všechno jsem doma zařizovala a stejně jsem zažívala tyto stavy.Došlo to tak daleko,že už jsem si myslela,že si domů vezmu nějakého bezdomovce.Chtěla jsem tam někaho mít,s někým si povidat,mít pro koho vařit a upéct v něděli bábovku.Byla jsem pořád sama.Syn se se mnou míjel,protže pracuji na směny.Ze zoufalé situace mě vyvedla až náhoda a dnes jsem 10let přešťastná a máme 7letého broučka.Už nikdy bych se nerozvedla!!!!!
 kili 
  • 

Rakovina versus rozvod 

(3.4.2010 11:48:11)
Rozvod je poroti zhoubnému bujení procházka rajským sadem, nikoli naopak. Zásadním rozdílem je, že všelijakým hrůzám rozvodu lze vzdorovat vlastní vůlí, způsobem vnímání a reakcí, užitím rozumu.
Je jistě možné, že zhoubné bujení na malém okrsku kůže včas podchycené a jednoduše odléčené je lepší než rozvod, při a po kterém jsou unášeny děti do zahraničí, nicméně kdo má obecně rozvod za horší než rakovinu, je hlupák bez pokory.
 Lassie66 


Re: Rakovina versus rozvod 

(3.4.2010 13:00:29)
~R^
 Ecim 


Re: Rakovina versus rozvod 

(3.4.2010 14:44:15)
~R^
 Tenna /2 


Právo na vlastní názor 

(3.4.2010 20:22:10)
Máte svůj názor, stejně jako autor článku má svůj - proč ale ho nazývat hned hlupákem jen proto, že vnímá věc jinak? ~a~ On prožil dvě těžké věci a jedna z nich ho srazila na kolena víc, než druhá - je to jeho osobní prožitek, má právo ho hodnotit podle svého, i kdyby všichni okolo to vnímali opačně.
 kili 
  • 

Re: Právo na vlastní názor 

(3.4.2010 20:35:25)
já nenazývám autora hlupákem, poněkud nepatřičně předjímáte
 kili 
  • 

Re: Právo na vlastní názor 

(3.4.2010 20:35:35)
já nenazývám autora hlupákem, poněkud nepatřičně předjímáte
 Kája 


A co děti? 

(3.4.2010 22:44:12)
Pro ty, kdo chválí rozvody, jeden citát z Hausmanna:

"Všimněme si, že po dlouhé období své existence ukončeném až hluboko v postmenopauze setrvávají ženy v přesvědčení, že za nimi přijde Princ. Mezitím mají třeba vážnou známost s někým jiným, dokonce s ním mohou mít děti a vdát se za něho, ale pořád jsou přesvědčeny, že tohle je jenom dočasné provizorium, tohle není ten Princ, ten ale na ně někde určitě čeká a současný partner může být rád, že se snížily k soužití s ním, když mohly bývaly mít Prince. Čekání na Prince a nepochybování o jeho existenci jim dodává jistotu rozvést se i v případě, že mají několik dětí s relativně solidním manželem. Důsledkem toho je spousta dětí vyrůstajících bez otce, protože Princ se jaksi nedostavil."
 JaninaH 


Re: A co děti? 

(3.4.2010 23:44:27)
Kájo, copak Pepa Hausmann, ten má ženy přečtené... ~Rv:-©
Mně nepřipadá, že by tu někdo chválil rozvody.
Ale čekat čtyři roky, jestli se člověk, se kterým žiju, se rozhodne pro mě nebo pro tu druhou (příp. pro nějakou třetí), vítat ho doma a vědět, že se vrací od jiné ženy, nevědět, jestli příští víkend stráví se mnou a s našimi dětmi nebo s ní a jejími dětmi... To mi připadá naprosto nepředstavitelné.
J.
 Myss 


Re: A co děti? 

(7.4.2010 18:05:01)
Není to o tom,zda si vybere Tebe nebo tu druhou,ale jestli dětem zůstane táta.Tedy,jestli mu to docvakne a vyhrají to u něj děti.Totiž každý Tvůj případný další partner už pro ně bude cizí a nezvládnou to navzájem.Je to pak peklo větší než to,že manželovi nevěru ne přímo odpustíš,ale trošičku dáš sežrat a přitom dětem zůstane táta.Pokud chlap jako otec stojí za bzum,pak je to horší.Pořád je ale asi lepší než ten cizí.
 Táňulka 


Čerstvý prožitek 

(4.4.2010 11:24:10)
No, já tedy nevím... Taky mi to přišlo dost radikální, ale taky trochu machistické.
Řekla bych, že je prostě dnes jiná společnost, míň sňatků a stejně tak míň žen, které mají potřebu žít ve vztahu a mít nejstarší dítě, se kterým spí.

Mně tedy překvapilo, o kolik je rozvod těžší, než jsem čekala, i když jsem o rozchodu uvažovala již dávno předtím. Za prvé, jsem vůbec nečekala, že to může bolet. Ale asi je to i tím, že se bejvalej chová jako neskutečnej hulvát a jindy se s nim dalo trochu mluvit.
Za druhé, jsem si myslela, že se můžu na partnera spolehnout. Nešlo to ale nikdy. Tohle mi teď schází, ale zároveň mi to pomáhá být konečně fakt dospělá, stát pevně na vlastních nohách, i když je to zatraceně těžké. Podle mě je tahle lekce důležitá. A dál se uvidí. Ale souhlasím s tím, že pokud má být manželka "manželka", musí za to něco dostat, je to přece oboustranný vztah. A i když je mi teď občas fakt hodně mizerně, myslím, že ze zachování vztahu bych brzy měla v lepším případě vředy, v horším rakovinu. A i když bývalej nedělal nic tak zlého (tedy doma, jinak měl taky vedlejší vztah), tak i děti jsou teď zdravější, přestože díky více stresu na ně bohužel častěji křičím (možná jsem předtím býla moc hodná ;-)).
 Markéta Melicharová 


Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 14:18:32)
Domnívám se, že každý to cítí jinak a není potřeba city jednoho nazývat hloupými jen proto, že já to cítím opačně.
Někdo má na prvním místě životních hodnot lásku, někdo zdraví, jiní úspěch.
Mám však potřebu ragovat na příspěvky, v kterých se píše, že rakovina je něco, co nemůžeme ovlivnit.
Nemoc má svůj význam. Není sama o sobě špatná nebo dobrá. Důležité je, co s ní uděláte. Je spousta lidí, kteří přežili rakovinu, ale i jiné těžké nemoci a jsou za ně doslova vděční.
Každá nemoc nám chce něco říci. Rakovina je konflikt současně na 3 úrovních: PSYCHIKA – MOZEK – ORGÁN.
To znamená, že v momentě nějakého těžkého dramatického konfliktního zážitku – šoku /a tím samozřejmě může rozchod s milovanou osobou být/, vznikne právě ta obávaná rakovina.
Je tedy skutečně velmi těžké objektivně posoudit, co je horší. Dlé mého obojí může mít zhoubné následky, pokud si to v srdci a hlavě řádně nesrovnáme. Ale také obě situace mohou být novou šancí.

 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 14:38:31)
Co a jak někdo pro sebe cítí, to je jedna věc a jistě to nemusí být cítění hloupého nebo cítění hloupé. Pokud někdo prohlásí obecně, že rakovina je lepší než rozvod, nebo že rozvod je horší než rakovina, pak je to hloupé vyhlášení a vyhlašující je hlupák. Už jen proto, že na rokovinu se umírá mnohem dříve a mnohem častěji než na rozvod.
 koa 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 15:19:14)
V čase, kdy to s mým manželstvím bylo už velmi špatné, mi narostl nádor. Po jeho vyjmutí se za nějakou dobou vědělo, že to je špatné, tedy že nádor je maligní, ale ještě se nevědělo, co za druh a jak to se mnou bude dál.

S hrůzou jsem se v čekárně u doktora přistihla, že se vůbec nezaobírám myšlenkami na to, jestli přijdu o nohu, jaká mě čeká léčba a tak, ale jen: co bude s našim manželstvím?

Ono to samozřejmě souviselo, mj. tím, že v manželovi jsem po dobu nemoci měla nulovou oporu.

Teď je to 5 let od nemoci (jsem v pořádku) a 3 roky od mého odchodu od manžela.
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 16:03:03)
Milá Kili,

domnívám se, že Vám unikají souvislosti. Ta rakovina totiž bývá následkem konfliktu např. z toho rozchodu. Takže příčina není rakovina jako taková.

Ale navíc, já jsem přesvědčena, že na rakovinu se neumírá! Umírá se na to, že své zdraví a životy vkládáme do rukou lékařů, aniž bychom připustili, že odpovědnost je na nás samotných. Rakovina většinou nezabíjí, zabíjí chemoterapie, ozařování a jiné lékařské zákroky, příčící se lidskému rozumu i intuici.

 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 16:43:03)
to je zajímavý postřeh, takže lidé, stženi zhoubným bujením, umírají proto, že je jim poskytována zdravotní péče. Fajn, nechám Vás při tom.
 Ecim 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 19:11:09)
Znám řadu lidí, kteří na rakovinu zemřeli, přestože s ní do poslední chvíle ze všech sil bojovali. A pak znám řadu lidí, kteří se uzdravili, a to nejen díky své touze žít a rakovinu přemoci, ale i díky péči lékařů. A tvrzení, že nemoc není ani špatná ani dobrá, raději nebudu komentovat. ~a~
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 20:38:52)
K tomu se nám, Ecime, klidně vyjádřete. Je tedy nemoc špatná nebo dobrá?
Jinak s tím bojem proti rakovině jste mne špatně pochopil. Dle mého názoru by člověk neměl proti ní bojovat. Vyřešit si totiž musí ten konflikt. Rakovina pak sama odezní. Rakovina je ozdravný proces. Ale chápu, že pro mnoho lidí je toto těžko pochopitelné a stravitelné hledisko.
 matevy 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 20:55:22)
Vím, že nemoci mohou být a jsou psychosomatického rázu, ale opravdu vždycky a všechny?
Moje kamarádka žije spokojený život, nestresuje se, má vyrovnaný vztah a báječnou dcerku, přesto onemocněla rakovinou. Takže jak přesně souvisí něco "psychicky" nevyřešeného s nemocí?
A ať už nemoc posílí člověka jakkoliv, není na ní podle mě nic dobrého, protože je to zase jeden obrovský stres, takže takový začarovaný kruh..


 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:06:54)
Já jsem přesvědčená /je to můj názor a můžu se samozřejmě mýlit/, že všechny nemoci souvisí s psychikou.

Zde se např. můžete dozvědět, jak rakovina souvisí s konflikty:

http://paprsky1.de/Germanska_nova_medicina_Dr__Ha/germanska_nova_medicina_dr__ha.html
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:10:33)
no to je skvělé. Takže dítě, které se narodí se zhoubným bujením, to má skrze konflikty, ikdyž ani není z dvojčat - asi se hádalo samo se sebou. Stejně tak kojenec nebo batole. A Vÿ byste tomu děcku, řekněme s leukémií, poradila, ať si srovná konflikty a hned ho za příšerná nemoc opustí. Možná byste měla přestat kouřit to svinstvo.
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:38:34)
Kili, konflikt člověk nemusí mít vždy s dalším člověkem. Konflikty si navíc můžeme přinést z minulých životů /to pro Vás ale bude už asi silné kafe/.
Alternativní pohledy říkají, že každá nemoc má svůj důvod, že tělo chce sdělit, že je něco špatně. A že lze nad onemocněním sotva zvítězit, pokud se neodstraní příčiny. Na rakovině vidíme, že nejjednodušší vysvětlení onemocnění již nedostačují. Ačkoli se vesele ozařuje, amputuje a předepisují se tuny chemických léků, přesto moderní medicína ten boj prohrává.Takže si kladu otázku, zda je toto východisko správné.
Toť vše. Jsem člověk pochybující a je možné, že se mýlím. Avšak moderní medicína mne v léčbě rakoviny rozhodně nepřesvědčila. Vás asi ano - máte na svůj názor právo.
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:44:43)
Tojo, z minulých životů. Já si cosi táhnu zase do příštího, asi budu myš.

 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:48:11)
Včíl mne napadlo, že Vy možná budete fakt za žofka melicharová. Ještě že to nečte Jonáš.
 Tajtrdlík 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:47:55)
Markéto Melicharová,
znáte někoho kdo má rakovinu?
Rakovina je zákeřná nemoc, která se kecama vyléčit nedá.
 Tajtrdlík 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:52:29)
Rakovina se nikoho neptá jestlí jí chce nebo ne.
Rozvodu můžete předejít, tím že si vezmete opravdu někoho s kým je vám dobře a nepořizujete si děti po měsíční známosti.
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 23:16:08)
S kým Vám je dobře dnes, s tím Vám nemusí být dobře zítra.

Takže rakovina je tedy smůla? Za tu my nemůžeme? Jsme tedy obětmi náhod a neneseme žádnou odpovědnost za naše nemoci a životy. Naštěstí existují MUDr. a ti nás z nich vyléčí.

Když myslíte.:-) Vymlouvat Vám to nebudu.
 sovice 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 23:19:26)
Markéto,

vyhnané poněkud do extrému, ne?
Mimo jiné nejsme ostrovy, na to, co se nám děje, mají vliv (přinejmenším) i lidé kolem nás.
 Antje1 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(7.4.2010 22:34:57)
Markéto Melicharová, co to píšete s prominutím za hovadiny?

Kdyby se přesně vědělo, co rakovinu způsobuje, tak co by bylo jednodušší, než to nedělat a zůstat zdraví? Není lepší "psychoterapie", než když přijdete za nemocným člověkem a "vysvětlíte" mu, že si za nemoc vlastně může sám a že by měl jít k psychiatrovi. ~q~

To s tím, že by se neměla léčit, je taková blbost, že to snad raději ponechám bez komentáře. V mém případě chemoterapie zmenšila nádor natolik, že ho bylo možné vyjmout, a zabila poslední jeho zbytky. Teď jsem vyléčená, kdybych byla šla místo toho k psychologovi či psychiatrovi, jak doporučujete, byla bych už možná mrtvá.

Takže asi tak - jen doufám, že tyhle ukrutné voloviny nehlásáte naživo lidem, kteří jsou takto nemocní. Jsem vcelku mírumilovný člověk, ale slyšet to, letěla byste šupem ze schodů. ~o~

 sovice 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 23:17:08)
Tajtrdlíku,

tvé pokyny ohledně rozvodu jsem dodržela a stejně jsem rozvedená. Asi to tak prosté nebude.
 máta 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 21:40:24)
Milá Tajtrdlíku,
přeji Vám, aby Vám Vaše přesvědčení, že "Rozvodu můžete předejít, tím že si vezmete opravdu někoho s kým je vám dobře a nepořizujete si děti po měsíční známosti" vydrželo co nejdéle~t~!
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:30:26)
Pardon, reaguvala jsem předčasně.
Markéto Melicharová, promiňte, ale tomuhle se muhu jen~t~~t~~t~
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 21:28:50)
takovou ptákovinu by nevymyslela ani melicharová
 Ecim 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 18:23:56)
Milá Markéto Melicharová,

1.Jsem žena, ale to nevadí, chápu, že to z mého nicku není poznat.

2.Moje maminka před mnoha lety na rakovinu málem zemřela. Byla tehdy mladá a my s bratrem jsme byli ještě malí. Podařilo se jí rakovinu překonat nejen díky své nesmírné statečnosti, ale i zásluhou jednoho z největších specialistů v republice. Dodnes má trvalé následky. Během svých četných pobytů v nemocnici se seznámila s několika mladšími ženami, rovněž maminkami malých dětí, které navzdory své snaze bojovat i snaze lékařů boj s rakovinou prohrály. Ležela na pokoji s malým dítětem, které také na rakovinu zemřelo. CO JE NA TOM VŠEM SAKRA OZDRAVNÉHO?! Je mi z vašich příspěvků nevolno.
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:29:16)
Milá Markéto Melicharová!
Myslím, že by stálo za to, abyste si přečetla nějaké statistiky, články, apod. Například na dětské onkologii v Motole při jejím zakládání zemřelo cca 95 (možná i více)% dětí a ty které přeýily první ataku, přišly zpět s recidivou, které často podlehly. Nebyly léky, nebyly léčebné postupy.
Dnes se prý čísla otočila, 9o % dětí se uzdraví, některé jsou mnoho let bez recidiv.
Čísla si nepamatuji 100%, ale smysl rozhovoru s primářem tohoto oddělení na mě veli silně zapůsobil. Podobné řeči, jako ve Vašem příspěvku považuji za tmářství. (Nevylučuji ale, že nezdravý život může ýt spouštěčem zhoubného bujení.)
 Tenna /2 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 16:29:33)
To je klasický pragmatický pohled lékaře: jeho úkolem je odvrátit smrt, nedopustit, aby organismus přestal fungovat. Cokoliv "menšího", než je bezprostřední ohrožení biologických funkcí organismu, je pro něho zanedbatelné. Biologie pro něj stojí jednoznačně výše, než psychika, city, "duše". Těžko se mu chápe, že mohou být lidé, kteří to mají nastavené jinak. Ona obecně dnešní vyspělá západní společnost je takto nastavena: že by cokoliv, neřku-li cokoliv nemateriálního, mohlo být pro člověka cennější, než jeho život, se považuje za bláznovství či hloupost.
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 16:51:34)
- To spíše Vy představujete svůj vlastní, svérázný pohled na lékaře. Ale budiž. Já jsem vyjádřil naprosto obecný soud, kterým nijak neupírám nikomu vnímat jako horší to či ono, kdežto mám za hloupé, když své vnímání zobecňuje na pletné rpo všechny. Je to tedy právě naopak, než si představujete.

- kdybychom měli diskutovat o zdraví jako stavu tělesné, duševní a sociální pohody, pak bezpochyby život je prvnotní podmínkou duchovna. Málokterý mrtvý něco vnímá a o něčem přemítá. Kdybychom měli srovnat strasti tělesné s duchovními, pak rozvod si lidé přivodí právě zejména skrze duchovno, kdežto zhoubné bujení nikoli. Rozvod jako příčina zhoubného bujení, to už je docela fantasmagorie.

- kdybyste měla zkušenost s tím, že Váš nejmilovanější umírá na zhoubné bujení, možná byste byla ochotna se s ním i tisícekrát rozvést, pokud by ho to uchovalo na životě.



 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 17:22:34)
Kili,
když psychika není příčinou rakoviny /Vám se to zdá jako fantasmagorie, avšak dnes již i většina klasických lékařů toto nepopírá/, co potom? Co je, dle Vás, důvodem "zhoubného" bujení?

Jestliže někdo umírá na rakovinu, s největší pravděpodobností vyčerpal veškeré lékařské zásahy - operaci, ozařování, chemoterapii, požívání léků. Možná je tedy pávě toto důvodem umírání. Asi nezjstil, co mu chce jeho vlastní organismus sdělit touto nemocí. Nepřišel na jádro svého konfliktu. V současném světě je někdy velmi těžké nacházet souvislosti. Na všechno máme odborníky, specialisty. Ti se specializují na jednostlivosti, ale smysl a souvislosti jim většinou unikají.
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 17:34:07)
ok,ok, Vy smysl pro souvislosti právě presentujete, řekl bych, že si s ním vystačíte.
 s s 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 21:15:32)
:))))))~R^
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 22:31:44)
A o genetice jste někdy slyšela, Markéto Melicharová?
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 23:50:24)
Aha, takže genetika za to může. My ne. To ono.

Ani to Vám nebudu vymlouvat.~;)
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 0:04:34)
Markéto Melicharová,
zdá se, že neumíte číst, a už vůbec neumíte argumentovat. Na otázku co jiného (než příčiny rakoviny dle vašeho názoru) tuto nemoc způsobuje jsem Vám odpověděla - genetika. Bohužel kolem sebe vidím, že je to téměř 100 % pravda.
V jiném mém příspěvku jsem psala, že jednou z příčin je nezdravý životní styl (tj. strava, škodliviny - tupu alkohol, léky,... nedostatek odpočinku, stres, psych.nepohoda).
Možná by stálo za to, přečíst si i názory lidí, kteří je mají jiné než Vy. Není nic jednoduššího, než bahnit se v tom, jak mám geniální úplně jiný názor než doktoři. Hlavně, aby mi snad na srtelnou nemoc nechtěli dávat nějaké léky.....~a~~a~~a~
Nestačím se divit a jenom doufám, že Vy lékařka nejste.
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 0:21:10)
Takže 100% genetika nebo životní styl?
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 0:27:36)
nedostatek odpočinku, stres, psych.nepohoda
...a tohle jste přehlídla? Nevejde se tam takhle náhodou i to Vaše pojetí? Jen si myslím, že těch příčin je více. A neléčit - to prostě považuju za tmářství...~Rv~Rv~Rv
 štěpánka 
  • 

100 % 

(5.4.2010 0:32:37)
- to patřilo tomu, že bohužel v rodinách, kde je "špatná" anamnéza, resp, "vadný gen" - z hlediska výskytu rakoviny téměř všichni její členové dříve nebo později nějakým typem onemocní. V naší rodině je tím černým Petrem onemocnění srdce a cév (dříve umírali naši předkové často v 50-60ti letech, díky lékům na vysoký tlak, by-passsům a dalším pokrokům v medicíně už to naštěstí ~s~ není pravda).
Také je pravda, že staří lidé (na 70 let) často zemřou buď na selhání srdce (nebo jiného životně důležitého orgánu a nebo na nádorové bujení. Takže příčinou rakoviny je také stáří (buněk - tedy opotřebení).
 Markéta Melicharová 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 0:35:45)
Pokud bych nechtěla číst jiné názory, tak tu teď nediskutuji. Navíc názory moderní medicíny na rakovinu zná přeci každý. Nelze si jich nevšimnout.

Nechci tuto medicínu šmahem odsoudit. Avšak nelze si nevšimnout, že s civilizačními chorobami si poradit neumí. Proto mi nezbývá než hledat i jinde. Alternativní postupy jsou mnohdy /ne však vždy/ mému srdci ale i rozumu bližší. Nevidím v nemoci smůlu či nešťastnou náhodu. Snažím se v ní najít smysl.

Je to tak těžko pochopitelné?
 štěpánka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 0:45:02)
Neumí si poradit, to je vtip? Civilizační choroby si lidi z velké části způsobují sami. Nedodržují rady lékařů a neřídí se ani zdravým rozumem. Tam, kde lidé umírali dříve v prod.věku si lékaři s řadou chorob poradit umí (psala jsem o nemocech srdce a cév - velké zlepšení). Nelze přehlédnout, že průměrný věk lidí se zvyšuje, úmrnost např.dětí na řadu dříve smrtelných nemocí se naopak snižuje(včetně té zde diskutované rakoviny).
Lidé se příliš spoléhají na "všemocnost" lékařské vědy. Ona bohužel všemocná není. Se spoustou chorob si poradí, s některými ne. Nutná je účast pacienta, lékař "za něj" tu práci eodvede jen sám, v tom se asi i shodujeme. Stejně jako v tom, že zhroucená psychika (třeba z odchodu milovaného člověka - ať už jde o smrt nebo rozchod) může spustit nejen rakovinu, ale jistě i řadu dalších nemocí.
Můj táta říká - dříve člověka buď ranila pepka nebo umřel na úbytě. (Taky ctihodným kmetům bylo cca 50 let.) Dneska máme tisíce diagnóz....
 Markéta Melicharová 


Rakovina 

(5.4.2010 0:46:40)
Nemůže už třeba ta anamnéza vyvolat psychonepohodu? Všichni umřeli na rakovinu tak mne to také čeká?

Ale jinak rakovinu léčit, pokud ona není příčinou, můžu také nazvat tmářstvím, ne? Není lepší vyléčit to, co ji způsobilo?
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(5.4.2010 0:53:37)
Myslím, že ten, kdo to bude umět a vědět jak na to, ten získá Nobelovku. Jenže pojmenovat o odhalovat věci nehmotné, což psychika jistě je, není tak snadné. A jak psal Kili - mrtvé tělo určitě žádnou psychiku nemá.
Není možné i to, že pomůžeme-li s uzdravením těla, duše se pak "přidá". Moje kamarádka (psala jsem o ní v "Dění" - kdyby znala příčinu své rakoviny jistě by ji odstranila).
Vy píšete o tom, že moderní medicína si s nemocemi neumí poradit - pak to znamená, že jste si žádná fakta ani jiné názory nezjistila, nikdy byste takový závěr nemohla udělat. Žijeme déle, než na kolik je naše tělo připraveno a s tím souvisí nemoci, které nás postihují..... Do nekonečna lidský život protáhnout nelze. Na co dříve umírali i mladí lidé, na to dnes medicína léky v mnoha případech(dokonce myslím, že většinou) má.
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(5.4.2010 1:07:18)
A vyššího věku se dožíváme díky medicíně? A proč se někteří lidé dožijí 120ti let? Vážně musíme být v sedmdesáti opotřebovaní?
Alergie, eksémy, autoimunitní onemocnění, cukrovka, rakovina, AIDS..... - s tím si umí moderní medicína poradit? Nemohla tyto onemocnění svými zásahy právě medicína způsobit?
Já si nejstem odpověďmi jistá. Vy ano?
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(5.4.2010 11:24:18)
Markéto Melicharová,
Tyhle nemoci tu byly vždy. Autoimunitní onemocnění se jistě vešly pod označení úbytě a lidé na ně dříve nebo později zemřeli. Na cukrovku I.typu se umíralo pár let(měsíců) po jejím propuknutí než se zjistila příčina a lidé začali vyrábět inzulín. (za diabII.typu si často můžou dnešní lidé sami) Alergie a ekzémy bych z valné části připsala spíše horšímu prostředí, možná i některá nevhodná medikace je může způsobit. Infekční nemoci byly často fatální nejen pro svého nositele, ale i pro jeho široké okolí. Jak se medicína podílí na šíření AIDS? Fakt tomu teda nerozumím. Řada lidí má rakovinu ve vyšším věku, dříve by již byli v 70ti letech po smrti na úbytě nebo šlak~;).
Nikde jsem nenapsala, že moderní medicína zvládne všechny nemoci. Prastaré léky našich babiček ale zjevně taky ne. Proč tedy nekombinovat obojí?
A proč se někteří lidé dožijí 120 let? Nevím. Ale kolik jich je a v jakém jsou stavu? Ti kteří se dostanou do médií velmi často o moc velkém štěstí nevypovídají. Nejspíše tam bude zdravý gen.základ, zdravá životospráva, možná zdravé prostředí a hlavně "velká klika".~3~~3~~3~~3~
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 0:13:11)
Štěpánko,

někde jsem četla, že výskyt AIDS kopíruje očkování proti něčemu /už si nepamatuji proti čemu, ale ta vakcína byla pěstována na opičích orgánech/ a že je pravděpodobné, že se na lidi přenesla právě z těch opic.
Navíc spousta léků, které dnes ve velkém konzumujeme, může právě civilizační choroby způsobovat.
Na epidemie se přestalo umírat díky hygieně, stravě, sanitaci, sociálním podmínkám. Právě očkování může mít na svědomí některá onemocnění. Právě to, že se očkujeme proti každému banálnímu onemocnění a nenecháme je proběhnout, tím ve své podstatě organismus oslabujeme a děláme z něj choulostivou rostlinku.
V konečném důsledku si sice medicína umí poradit s infarktem, ale možná ho zároveň způsobila.
Samozřejmě hodně zjednodušuji. Ta věc je mnohem složitější a není tak černobílá. Jen bych tu medicínu zas tolik neopěvovala.~;)
 kili 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 7:51:41)
- to jste četla o vztahu AIDS a očkování nesmysly

- očkování dává odolnost, choulostivou rostlinkou jsou neočkovaní

- medicína způsobila infarkt - vskutku unikátní náhled

- nemusíte medicínu opěvovat, ba ani využít pokud k ní chováte nedůvěru a máte ji za zdroj škod, jistě můžete využít i Vašich zde popsaných nápadů jak se zbavit rakoviny
 10.5Libik12 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 9:55:50)
Markéto, pokud ti tvoje víra velí hanit očkování, bylo by dobré, kdybys argumentovala jinak než, že "očkování proti něčemu, už si nepamatuji proti čemu.." ~t~, to je totiž hrozně srandovní a nikdo to nemůže brát vážně.
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 15:06:18)
Libíku, to nebyl argument. To byla snaha ukázat také jíný pohled na medicínu. Argumenty proti očkování uvádím jinde, sem dle mého nepatří. Šlo pouze o zamyšlení se nad tím, jestli je západní medicína skutečně to neúžasnější, co mohlo naši společnost potkat. Pro některé zřejmě ano, jiní smýšlejí jinak. Jde pouze o potkání se dvou pohledů na jednu a tu samou věc. Argumentaci jsem žádnou nepoužila.~;)
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 10:56:03)
Markéto,
já zase četla, že virus HIV poslali na Zemi mimozemšťani a také, že byl uměle vyroben v laboratořích.~t~
Na tetanus neumírá díky očkování, ne díky tomu, že bakterie někam "zmizely" - samozřejmě již nerodíme na polích, takže riziko pro matku s novorozencem se snížilo i bez očk. Zajímavé, že jsi nezmínila existenci antibiotik - ty mají zásadní podíl na tom, že se neumírá na spoustu nemocí, dříve smrtelných. Jak tě ochrání hygiena třeba před (dříve čassto smrtelnou) pneumonií nemo angínou - kapénková inf. Nebo před vzteklinou???~t~
Já nevěřím všemu co si přečtu a ty bys taky neměla, pak sem píšeš bludy. Ale já ti je neberu, klidně se dívej, jak ti tví blízcí umírají na nemoci, které by bylo možné léčit, já bych to nevydržela, zkusila bych všechno co se dá, včetně věcí, kterým moc nevěřím....~3~~3~~3~
 Mortadela 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 12:46:44)
Markéto, průšvih je v tom, že často "to, co jsme někde četli" jsou prachobyčejné kachny, snaha o vyvolání senzace a šokování veřejnosti novými skutečnostmi. Bacha na to.
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 14:46:26)
Ale já to s tím AIDS neuvádím jako pravdu. Ale jako názor. Je trochu šokující, to je pravda. Na druhou stranu to, že AIDS je nová nemoc a že pochází od opic je známá věc. Takže zas tak neuvěřitelné mi to nepřijde. Výzkum a grafy na to nemám, takže lpět na tom nebudu.
Stěpánko, vážně člověk, který není očkovaný musí umírat. A co ty mrtvé děti po vakcinaci proti TBC? Na to se dívat můžete?
Proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se v době mé a mých rodičů rozhodně neumíralo. Přesto se očkovat musíme. Proti nebezpečným nemocem, na kteé jsme očkováni, se neumíralo již dávno před zavedením očkování.
Ale to už jsme zase mimo téma. Omlouvám se všem, kteří řeší prvotní článek.
Chlapovi bych také 4 roky roky na to, aby se vzpamatoval, rozhdně nedávala. Možná 4 měsíce~;)
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 17:37:03)
Markéto,
tebou uvedené nemoci jsem já ve svém příspěvku nezmínila. To co jsem psala o tetanu a vzteklině je pravda. Tvrzení, že na nemoci, proti kterým se očkuje me se neumíralo dávno před zavedením očkování je vědomá lež. Na většinu se umíralo, nebo měly zásadní komplikace, které způsobily doživotní následky. To že neznáš nikoho, kdo neměl komplikace s tzv."dětskými nemocemi" z našeho dětství neznamená, že nebyly. Já zažila 2 děti s meningitidou jedno sz nich s trv. následky po příušnicích a jedno po planých neštovicích. Zeptej se 8Oti letých, kteří v dětství ochrnuli po dětské obrně, jak jim je a co si myslí o očkování. Zeptej se žen, kterým zemřelo mimino na záškrt nebo na černý kašel. To že dnes téměř nevíme, jak tyto nemoci vypadají snad není výmysl. Pokud by se přestalo očkovat, nemoci by se zase rozšířily a ohrožovaly především malé děti.
Mám štěstí, že mé děti zatím všechna očkování snášely dobře. Kdyby měly nějaké zásadní komplikace nebo dokonce zemřely, nejspíše bych měla na věc jiný názor. Nicméně statistiky jasně hovoří o tom, že očkování má v menších % komplikace a rozhodně méně závažné než proběhlá nemoc.
To že lidi dříve zemřeli např. po chirurg.operacích na otravu krve nebo rozsáhlé bakter.komplikace, které dnes řeší antibiotika, doufám nepopíráš. Stejně tak "běžné" streptokokové infekce - dříve smrtelné, dnes léčitelné. Ano, antibiotika se nadužívají, ale snad se lidi již poučili a přestávají s tím.
K AIDS. Vysvětli mi, proč nejvíce nakažených virem HIV je v Africe, kde žijí i primáti, jejich virus zmutoval? Jak se tam dostaly ty umělé očkovací kmeny, o kterých tu píšeš?

Máš pravdu, odbočili jsme od tématu článku jinam. Souhlasím se tvým názorem, že 4 roky čekat až si to chlap rozmyslí může jen mimořádná žena. Jen nevím, zda si za to zaslouží obdiv, dle mého spíš údiv~e~~e~~e~
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 18:43:11)
"Tvrzení, že na nemoci, proti kterým se očkuje me se neumíralo dávno před zavedením očkování je vědomá lež."

Proč si myslíš, že je to lež? Viděla jsi grafy o tom, kdy a kolik lidí umíralo a kdy začalo očkování?
Pokud ne, tak jsou např tady:

http://genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us

Tyto grafy pocházejí z různých zdrojů včetně veřejných národních zdravotnických agentur, encyklopedií, amerických statistik a historických statistik, publikovaných lékařských časopisů, UNICEF zpráv a dalších. Pro Kikiho jistě blábol~t~



"Na většinu se umíralo, nebo měly zásadní komplikace, které způsobily doživotní následky."

Ano, umíralo a někde stále ještě umírá. Historie ukazuje, že vakcíny nevyvrátily nemoci, které byly pohromou lidstva. Ve skutečnosti to byly lepší hygienické podmínky a sanitace ve městech a dostatečná výživa, které zabránily šíření nemocí.


"To že neznáš nikoho, kdo neměl komplikace s tzv."dětskými nemocemi" z našeho dětství neznamená, že nebyly."

Netvrdím že nebyly.


"Já zažila 2 děti s meningitidou jedno sz nich s trv. následky po příušnicích a jedno po planých neštovicích."

A proto bychom se měli očkovat? Jsou děti, které po vakcinaci zemřely. Je to dost pádný důvod k tomu, abychom s očkováním přestali?



"Zeptej se 8Oti letých, kteří v dětství ochrnuli po dětské obrně, jak jim je a co si myslí o očkování. Zeptej se žen, kterým zemřelo mimino na záškrt nebo na černý kašel."

Tehdy by asi očkování mělo smysl. Dnes nemá.


"To že dnes téměř nevíme, jak tyto nemoci vypadají snad není výmysl."

Já vím, jak ty nemoci vypadají. Znám jejich nežádoucí účinky stejně, jako znám nežádoucí účinky očkování.



"Pokud by se přestalo očkovat, nemoci by se zase rozšířily a ohrožovaly především malé děti."

To je pouhá spekulace. Černý kašel ohrožuje malé děti i když máme přeočkovanou společnost. V Německu se proočkovannost mnohem nižší než u nás, přesto se tam epidemie nešíří.


"Nicméně statistiky jasně hovoří o tom, že očkování má v menších % komplikace a rozhodně méně závažné než proběhlá nemoc."

Zajímavá statistika. Je v ní malý háček. Očkujeme stále častěji a proti stále banálnějším nemocem. Takže % komplikací po očkování zcela jasně musí stoupat. Jenže nemoci nás již neohrožují, takže riziko komplikací po proběhlé nemoci naopak klesá.



"To že lidi dříve zemřeli např. po chirurg.operacích na otravu krve nebo rozsáhlé bakter.komplikace, které dnes řeší antibiotika, doufám nepopíráš. Stejně tak "běžné" streptokokové infekce - dříve smrtelné, dnes léčitelné. Ano, antibiotika se nadužívají, ale snad se lidi již poučili a přestávají s tím."

Tak tím si nejsem jistá, jestli se poučili. Stále se používají na kde co. Antibiotika jsou výborný lék, který může zachraňovat životy /ostatně stejně jako očkování/, bohužel v té míře, v které se používají, začínají být pro lidstvo pohromou.



"K AIDS. Vysvětli mi, proč nejvíce nakažených virem HIV je v Africe, kde žijí i primáti, jejich virus zmutoval? Jak se tam dostaly ty umělé očkovací kmeny, o kterých tu píšeš?"

Já jsem snad nepsala nic o umělých očkovacích kmenech. V Africe se právě podávalo to očkování, jejichž viry se množili na opičích orgánech. Jestli to je důvod, proč je nejvíce nakažených v Africe nevím. Podložené to nemám. Je to pouze jedna z možných teorií a brát se za ní nebudu. Ale co když? Spekuluji, já vím. ~;)
 kili 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 18:55:13)
- je to vědomá lež, děsná pitomina, dodnes se umírá na tetanus, dokonce novorozenmecký, záchrana těch mrňat je jedině v očkování, na které nejsou peníze a pořádají se sbírky, popíráte úmrtí na záškrt, na černý kašel, na spalničky a další, píšete o rakovině jako o ohzdravném procesu, už byste šíření těch bludů mohla zanechat

- neočkujte se, když nechcete

- znáte pendrek, zkuste nám prozradit obor, který jste vystudovala

- Vaše spekulace s AIDS, resp. HIV, jsou fantasmagorní, příšerné, tmářské. Jejiným jejich smyslem, stejně jako smyslem ostatních Vašich aktivit, je strašit lidi a předvádět se jim jako znalkyně, jakkoli nemáte o věcech evidentně ani potuchy. Chcete nahnat strach matkám dětí, odradit je od očkování, léčení zhoubného bujení, léčení infekcí. Skoro to vypadá, že se chcete radovat z neštěstí druhých a proto se je snažíte navodit.
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 19:53:20)
"- je to vědomá lež, děsná pitomina, dodnes se umírá na tetanus, dokonce novorozenmecký, záchrana těch mrňat je jedině v očkování, na které nejsou peníze a pořádají se sbírky, popíráte úmrtí na záškrt, na černý kašel, na spalničky a další, píšete o rakovině jako o ohzdravném procesu, už byste šíření těch bludů mohla zanechat "

Proč se tak vztekáte. Jsou to bludy a nesmysly, ne? Tak to jim nikdo neuvěří, není se čeho bát. Anebo že by? Že by sjte měl strach, že pravda konečně vyplave na povrch~j~



"- neočkujte se, když nechcete"
To mi bohužel dnešní právní norma neumožňuje. Podepište petici a budete mít klid~t~.



- znáte pendrek, zkuste nám prozradit obor, který jste vystudovala

Vy znáte vše! Zkuste nám prozradit obor, který jste vystudoval a v kterém roce.



- Vaše spekulace s AIDS, resp. HIV, jsou fantasmagorní, příšerné, tmářské. Jejiným jejich smyslem, stejně jako smyslem ostatních Vašich aktivit, je strašit lidi a předvádět se jim jako znalkyně, jakkoli nemáte o věcech evidentně ani potuchy. Chcete nahnat strach matkám dětí, odradit je od očkování, léčení zhoubného bujení, léčení infekcí. Skoro to vypadá, že se chcete radovat z neštěstí druhých a proto se je snažíte navodit.

~t~ Jasně, straším lidi tím, že jim říkám nebojte se nemocí~t~~t~. Zatímco Vy lidi uklidňujete, když jim říkáte: Jestli se nenaočkujete, ta můžete umřít. A Vaše děti také. Klíště jde, klíště jde, klíště si jde pro tebe! To opravdu se strašením nemá nic společného, že?~t~

 kili 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 20:02:21)
- nijak se nevztekám, pokud si to myslíte, pak jste nejspíše opět upadla do vlastního blouznění

- já mám klid i bez podepisování, ta petice by měla jistý smysl, ale fanatismus, kterým ji propagujete, je až příliš odrazující

- zatím jste neuvedla jediný obor, který jste sama vystudovala a zkoušíte druhé

- je chvályhodné, že se k tomu strašení hlásíte, aspoň budou lidíé vědět kdo jim to tu valí klíny do hlav
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 22:05:43)
Jo, jo. Žádné strašení, že? Všichni pozor, novorozenecký tetanus nám hrozí! Nezapomente se očkovat!
Od koho ho naše miminka asi chytnou, co? Že bychom v porodnicích měli krávy či jiná zvířata.

Víte, kde se umírá na novorozenecký tetanus? V rozvojových zemích světa, kde lidé žijí v chudých periferních oblastech bez přístupu k lékařské péči. Víte co jim tam chybí? Sanitace, hygiena, dostatečná výživa! Tak se proti ní nezapomeňte naočkovat a budoucím mamikám v ČR jaksepatří pohrozte touto zákeřnou infekční chorobou~a~~e~~a~

 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 18:57:39)
Bohužel, grafům v cizí řeči nerozumím, ty s českým komentářem, které jsem viděla hovořily jasně.


""Na většinu se umíralo, nebo měly zásadní komplikace, které způsobily doživotní následky."

Ano, umíralo a někde stále ještě umírá. Historie ukazuje, že vakcíny nevyvrátily nemoci, které byly pohromou lidstva. Ve skutečnosti to byly lepší hygienické podmínky a sanitace ve městech a dostatečná výživa, které zabránily šíření nemocí."

No spíš to asi bylo obojí, ne? Vakcinace a léčba + zlepšení hygieny. Jak zlepšíš hygienu u nemocí, které se přenášejí kapénkami???


""Zeptej se 8Oti letých, kteří v dětství ochrnuli po dětské obrně, jak jim je a co si myslí o očkování. Zeptej se žen, kterým zemřelo mimino na záškrt nebo na černý kašel."

Tehdy by asi očkování mělo smysl. Dnes nemá."

Tehdy to očkování nasadili. Díky tomu ty nemoci dnes nejsou. Přestane-li se očkovat. Ex.lékařské "pokusy", kdy se přestaly povinně děti očkovat proti některým z nich a v těch oblastech se okamžitě zvýšil počet "banálních" onemocnění, dokonce i s komplikacemi a úmrtími. Nemám na to odkaz, ale řekl mi to důvěryhodný zdroj informací (nikoli lékař medicíny).


""To že dnes téměř nevíme, jak tyto nemoci vypadají snad není výmysl."

Já vím, jak ty nemoci vypadají. Znám jejich nežádoucí účinky stejně, jako znám nežádoucí účinky očkování."

Hm, zajímalo by mě, kolik jsi viděla nemocných TBC, záškrtem, dětskou obrnou, tetanem,....... To že si přečteš, jak nemocný vypadá, jaké má příznaky nic nezmamená. Mnohokrát jsem četla např.jak probíhá růže. Až když onemocněla blízká osoba a viděla jsem to na vlastní oči (se včasným nasazením atb), pochopila jsem, jak hrozně na to lidi dřív museli umírat.



""Pokud by se přestalo očkovat, nemoci by se zase rozšířily a ohrožovaly především malé děti."

To je pouhá spekulace. Černý kašel ohrožuje malé děti i když máme přeočkovanou společnost. V Německu se proočkovannost mnohem nižší než u nás, přesto se tam epidemie nešíří."

Ano, v Německu je nižší proočkovanost, ale ne nulová, proto je většina populace chráněna.


""Nicméně statistiky jasně hovoří o tom, že očkování má v menších % komplikace a rozhodně méně závažné než proběhlá nemoc."

Zajímavá statistika. Je v ní malý háček. Očkujeme stále častěji a proti stále banálnějším nemocem. Takže % komplikací po očkování zcela jasně musí stoupat. Jenže nemoci nás již neohrožují, takže riziko komplikací po proběhlé nemoci naopak klesá."
Jak víš, že nemoci nás již neohrožují? To je pitimost, kterou poznáš, hned jak se přestane úplně očkovat. Ty bacily totiž neodešly do věčných lovišť a jsou tu furt.



""To že lidi dříve zemřeli např. po chirurg.operacích na otravu krve nebo rozsáhlé bakter.komplikace, které dnes řeší antibiotika, doufám nepopíráš. Stejně tak "běžné" streptokokové infekce - dříve smrtelné, dnes léčitelné. Ano, antibiotika se nadužívají, ale snad se lidi již poučili a přestávají s tím."

Tak tím si nejsem jistá, jestli se poučili. Stále se používají na kde co. Antibiotika jsou výborný lék, který může zachraňovat životy /ostatně stejně jako očkování/, bohužel v té míře, v které se používají, začínají být pro lidstvo pohromou."

No tak s tímhle souhlasím.


ZÁVĚR: Nechme toho. Vyměnily jsme si své názory, zjistily, že v lecčems spolu souhlasíme a teď už jen dokola meleme obě to své. Vrátíme si své názory zpět a můžeme diskusi ukončit. Souhlas?~x~


 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 21:44:09)
Štěpánko souhlasím, ukončeme tuto diskusi. Avšak jestli Vás můžu poprost, otevřete si ty grafy. Jsou to čísla, nemusíte se jich bát i když neumíte anglicky.

http://genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us

Po otevření stránek si najeďte na PDF format nebo DOX format. Jsou napsány modře a podtrženě. Otevřou se zmiňované grafy.



Grafy jsou následovně rozděleny:

Skupina I : K poklesu přirozených infekčních onemocnění došlo ještě před plošným zavedením očkování (vakcíny nevyvrátily nemoci, které byly pohromou lidstva)

Grafy jedna až jedenáct ukazují, že zásadní pokles život ohrožujících infekčních onemocnění v severní Americe, Evropě a jižním Pacifiku proběhl buď zcela bez očkování anebo dlouho před zavedením veřejného očkování jak je u jednotlivých onemocnění ukázáno. Toto je nevyvratitelný důkaz toho, že k efektivní eliminaci širokého spektra infekčních nemocí nejsou vakcíny potřebné.

Dále následují:

Skupina II : Účinnost očkování (vakcíny nejsou účinné)

FIGURE SET III : Immunization Dangers (vaccines ARE dangerous)

Skupina III : nebezpečí vakcinace




Z těch grafů totiž pochopíte, že vakcinace na tom neměla žádný vliv. A jsou jednoduché, uvidíte na nich úmrtnost na nemoci /nevadí že u některých nepoznáte, které to jsou/ 50 let před vakcinací a pár let po. Zřetelně uvidíte, kdy se plošně očkovat začalo. A zjistíte, že jeho vliv je skutečně minimální. Zjistíte, že se nazačalo očkovat, když se na nemoci umíralo.

Je mnohem více lidí, kteří se těch nemocí bojí, aniž by je vidělo či si o nich něco přečetlo.To že je vidíš v reálu ještě neznamená, že je tvůj strach oprávněný. Záškrt, obrna, tetanus, TBC, spalničky, příušnice - to že je chytíš neznamená nutně, že na ně umřeš nebo budeš mít doživotní následky. Takový pocit se snaží vyvlávat ti, kteří mají zájem prodávat.

V Německu je poočkovanost na jednotlivá onemocnění 30 - 80% oproti našim 99,5. Je opravdu nutné to do nás rvát pod tlakem?

Bacily samozřejmě neodešly, ale naše podmínky jsou úplně jiné a tedy i jiná schopnost se s nimi vyrovnat. Pokud se přestane očkovat, tak se nejspíš některé nemoci objeví. Ale nebudou pro nás zdaleka tak nebezpečné, jako před 100 lety. Tím že očkujeme se nemocí nezbavíme, místo těch vymýcených přijdou nové, aby zaplnily volné místo. Nikde nemáme jistotu, že nebudou ještě zákeřnější než tyto. A kdy to skončí? Proti kolika nemocem se budou očkovat naše vnoučata?

Teď už vážně končím~x~.

















 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 21:57:47)
Markéto,
I když si myslím, že nemáš pravdu (s těmi nemocemi a očkováním), tak by jistě bylo vhodnější mít systém očkování jako Němci. K tomu ale vzdělané lékaře, kteří budou shopni vysvětlit srozumitelně rodičům rizika. Promiň, že toto napíšu, ale jsem přesvědčena, že z tebe mluví spíše emoce než skutečná znalost. Příliš zjevně některá fakta přehlížíš....
Ocenila bych, kdybys ty zase přiznala, že ta moderní medicína není úplně celá na h...., ale některé její "výdobytky" skutečně umožnily, že se na některé nemoci již neumírá a nenechávají doživotní následky (mimochodem např.ten tetanus je od určitého momentu již smrtelný i dnes, nejsou-li včas nasazena antibiotika, zaplaví organismus toxiny, které člověka postupně v křečích usmrtí. povinnost se očkovat mají i dospělí - jako jediná nemoc u nás).
Na grafy zkusím znova kouknout, nemám potíže rozumět grafu, ale musím vědět, co je v legendě.
A AŤ JSME VŠICHNI ZDRAVÍ~x~~x~~x~
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 22:40:33)
Štěpánko,
ale já jsem přeci napsala, že antibiotika či očkování jsou skvělými, život zachraňujícími vynálezy. Bohužel v rukou moderní medicíny, díky jejich obrovskému nadužívání (a tím myslím ne o 10 ale o 90%) se z nich stávají naši nepřátelé a důsledky tohoto mrhání si zatím nikdo nedovedeme představit.

Nejsem si vědoma, že bych některá fakta přehlížela. Emoce ze mne mluví ve chvíli, kdy diskutuji s někým tak arogantním a zabedněným, jako je Kili. Jinak jsem velmi klidý člověk.

Co je to skutečná znalost? Znám veškeré argummenty zastánců očkování, ba co víc, dlouho to byly i mé argumenty. Znám argumetny i druhé strany a dle mého nejlepšího vědomí, svědomí, rozumu i intuice jsem se přiklonila na jejich stranu. Obě strany mají své odborníky a své příznivce, jejich názory se však diametrálně liší. Výhoda prvně zmiňované je v tom, že má na své straně obrovské množství peněz. Proto mají jejich názory takovou sílu, ne proto, že by snad byly relevantnější.
Farmaceutické firmy těží z obrovského strachu z nemocí. A vydělávají na tom obrovské sumy peněz.
Dříve se prodávaly odpustky. Dnes se prodává očkování a antibiotika. Já jsem přesvědčená, že čím víc se budeme bát, tím více budeme nemocní.

Všechny nemoci jsou od určitého momentu smrtelné. I na chřipku můžeš umřít. Mám se jí snad bát? Povinnost očkovat se proti tetanu je obzvlášť neomluvitelný totalitní manýr, vzhledem k tomu, že nemmocný nemůže nikoho nakazit.

Hodně zdraví a co nejméně strachu přeji všem~x~.
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(6.4.2010 22:24:09)
Tak pardon, Markéto,
ty grafy jsou nejspíš pěkná pitomost, stačila mi první várka a dál odmítám se tím zabývat. Kdo to dal dohromady, proč odporují grafům v ČR? Odkaz nemám, mám v nějaké knize. Pokud jsem si našla správný překlad, tak mě zaráží následující:
scurvy - kurděje? - proč to evidují??? není snad infekční
measles - zarděnky, spalničky, příušnice - vůbec nezachyceny žádné komplikace, jen úmrtnost, ani tam nevěřím, že v 6O.letech byla nulová
na TBC se umírá i dnes, jak to, že v 60. letech se dle grafu téměř neumíralo? pertussis - černý kašel - zajímavé - dle svědectví mých babiček na černý kašel mimina umírala hojně i během 2.světové - stejně jako na záškrt - nejčastější miminkovské smrtelné nemoci. V grafu strmě klesající ???
scarlet - spála? proti té se neočkuje vůbec - streptokok.infekce
influenza - chřipka - není u nás povinné
proč tam nejsou další nemoci, proti kterým se očkuje? Asi by ty grafy nepotvrzovaly podivné závěry, které z nich asi autoři vyvozují.
Sorry, končím a doporučuji zdravý rozum!~5~~5~~5~
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(6.4.2010 23:29:44)
Aha Štěpánko, tak se omlouvám. Přeci jen to bylo nad tvé síly.

Ty první grafy, které jsi zřejmě zkoukla, byly grafy úmrtnosti na 100tis obyvatel. Že by se vůbec neumíralo není ani na jednom grafu před ani po vakcinaci. Že jsou tam jiná onemocnění než u nás je proto, že to nejsou grafy ČR. To že se čísla neshodují s českými údaji bude předevší proto, že většina českých grafů neuvádí úmrtnost, ale výskyt /to je však číslo nic nevypovýdající o nebezečnosti nemoci/.

Chystáme překlad tak pak pošlu odkaz na českou verzi.
Dobrou noc.

 kili 
  • 

Re: Rakovina 

(7.4.2010 0:12:44)
no, a nezapomeňte tam napsat, že tetanus není infekční onemocnění, v tom jste fakt jedineční
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(7.4.2010 12:49:32)
Markéto,
Nebylo to tak úplně nad mé síly, pochopila jsem grafy dobře, i když s překladem si nejsem jistá. Jediné co jsem nevěděla, že to bylo na 100 000 obyvatel. Zase mě tolik nepodceňuj. Většina mých výhrad trvá.
 Markéta Melicharová 


Re: Rakovina 

(5.4.2010 0:56:09)

Štěpánko,
myslím, že se shodujeme ve spoustě věcí. Ve všem snad nemusíme? Jsem ráda, že si za své zdraví odpovídáte sama a nedelegujete odpovědnost na bílé pláště. Tak jako bohužel většina.:-)
 štěpánka 
  • 

Re: Rakovina 

(5.4.2010 1:00:13)
Jdu dál - zatím zodpovídám i za zdraví svých dětí (manžel se vymknul~t~). Bohužel 100% zodpovědnost nemohu přijmout, jsou tu i vnější vlivy...
A bohužel vím, že jsou i nemoci, se kterými si neporadím a ani moje snaha je nevyřeší...Bohužel. A navíc, já si od býlých plášťů poradit nechám. Ale nemám doktory dogmatiky, kteří mají na vše jediný a jedině správný postup. Ale dalo to hledání....
Teď odcházím~h~~h~~h~
 štěpánka 
  • 

P.S. 

(5.4.2010 0:57:02)
A s genetickou zátěží rodin si většina lidí neláme hlavu - vidím kolem sebe. Jsem exot, chci vědět na co umřeli mí i manželovi předkové. Navíc, vliv genetiky na výskyt rakoviny nebo i jiných nemocí není zase tak dlouho znám (u laické většiny - kam též patřím, určitě ne)
 Tenna /2 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 17:45:57)
:-) Ono je to hlavně velké zjednodušení, stavět otázku "co je horší - rozvod nebo rakovina", v obecné rovině je to, řekla bych, dokonce naprostý nesmysl. Neměla jsem ale z článku p. Klimeše dojem, že by svou životní zkušenost považoval za zcela univerzální. A protože mívám také potíže s tím, že můj hodnotový žebříček a způsob prožívání nebývá všemi pochopen :-), jsem citlivá na negativní hodnocení čehokoliv menšinového či zdánlivě podivného a nelogického :-) Jinak že život jako takový je základ, o tom není sporu, ale mám zkrátka dojem, že lékaři (jistě ne všichni, samozřejmě) bývají - logicky, z pohledu své profese - soustředěni na tu podstatu až přespříliš a mohou vnímat jako podružné i věci, které pacient sám vnímá velmi intenzívně (vlastní zkušenost). Jinak s rozvodem ani s vážnou nemocí zapla´tpánbůh osobní zkušenost nemám, takže si absolutně netroufám soudit kohokoliv.
 Hanka 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 19:02:35)
kili,

píšete kdybychom měli diskutovat o zdraví jako stavu tělesné, duševní a sociální pohody, pak bezpochyby život je prvnotní podmínkou duchovna. Málokterý mrtvý něco vnímá a o něčem přemítá.

No, jsou mezi námi i tací zcela omezení, co se domnívají, že je po smrti ještě čeká věčný život.
 kili 
  • 

Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(4.4.2010 19:08:36)
nějaké formy posmrtného života bychom mohli pochopit, ba i snadno ukázat, horší to bude s přemýšlením zemřelých
 Markéta Melicharová 


Posmrtný život 

(4.4.2010 20:15:56)
Hanko,

nevím, jestli existuje posmrtný život. Avšak tvrdit, že ten, kdo je o tom přesvědčený je nutně omezený, je dle mého názoru, omezenost na druhou.
To, že něčemu nevěříme ještě neznamená, že to neexistuje.
 Hanka 
  • 

Re: Posmrtný život 

(4.4.2010 21:04:45)
Markéto,

to byla ironie. Já jsem přesvědčená, že smrt není konec.
Nicméně i když považuji psychosomatiku za hodně podnětnou a důležitou, tak zase myslím,že úplně vše se jí vysvětlovat nedá a některé lekce, které nám Bůh/osud uděluje je poněkud nevhodné komentovat z nadřazené pozice, jak mi u tebe docela připadá.
 Markéta Melicharová 


Re: Posmrtný život 

(4.4.2010 21:34:32)
Tak to se, Hanko, moc omlouvám. Ironii jsem v příspěvku nepostřehla. nevím, z čeho usuzujete o mé nadřazenosti, já ji rozhodně necítím.
 Hanka 
  • 

Re: Posmrtný život 

(4.4.2010 22:09:48)
Markéto,

dostáváme se na tenký let, protože už nás podle mě příliš omezuje druh komunikace, internet není v tomhle zrovna ideální.

Zřejmě jsem tos tou nadřazeností přepískla, ztotožnila jsem váš názor s jinými, které dobře znám, a které jdou víc natvrdo a nadřazeněji.

Jsem celkem alergická na to, když má někdo zvenčí psychologické či hříchové či jiné podobné vysvětlení pro nemoc jiného a je si tím příliš jistý; setkávám se s tím často, takže to dost možná vidím tam, kde to ani není. Navíc vzniká problém s vrozenými nemocemi (i když to se dá ve vašem myšlenkovém systému také řešit, vím).
 Ananta 


Re: Je rozchod horší než rakovina? 

(5.4.2010 11:01:03)
Omezené je spíš myslet si, že tě nic dalšího nečeká, na to stačí studovat fyziku, třeba zákon o zachování energie :-)
 Barbarella  
  • 

Re: Čerstvý prožitek 

(6.4.2010 14:52:37)
Táňulo, musím říct že tenhle tvj příspěvěk mě zaujal asi tak nejvíc.. Je taky pravda že tenhle článek je poněkud jednostranný a navíc - určitě v něm nejsou obsaženy všechny problémy při rozchodu partnerů.
Ale mě taky překvapilo jak je rozchod bolestivý a nemyslím si, že bych byla na partnerovi závislá, jen jsem brala náš vztah vážně a přitom už vlastně ani nebylo o co stát. každý jsme šli svojí cestou, co jsme mohli to jsme si dali a nemělo smysl spolu zůstáva t a trápit se.
Jinak vzkaz pro přispěvatele a přispěvatelky - já jsem asi opravdu jedna z těch šťastných, která po rozchodu rozkvetla. Je pravda že moje dítě by uvítalo, kdyby s námi byl doma někdo další, zkoušela jsem to, ale bohužel, takhle mi to vyhovuje víc. A rozhodně se netrápím, finančně strádám jen trochu a bez sexu nežiju :-). Změnil se mi život, ale rozhodně nelituju a netrápím se. Pro mě je lepší chudá svoboda než bohatá zlatá klec! Ale vím, že tahle volba je těžká a není pro každého/každou. A nevím, proč bych měla snášet 4 roky partnerovy nevěry??? Bez následků? To jako že po několika letech řeknu: Miláčku fajn, skončilo to s milenkou, super, budeme žít šťastně jako dřív, vše odpuštěno??? To přece ani nejde! Je pravda že mi je 36, takže to je rozdíl oproti tomu když se rozvede 50 letá žena... ale i tak, já bych neměnila. Navíc můj bývalý přítel měl hodně kamarádek a všechno se jen postupně zhoršovalo, až došlo i na faktickou nevěru. Ale pokud bysme se nerozešli, bylo by hůř a hůř. PROČ bych to měla snášet? Aby se naše dítě dívalo na to jak mě trápí že můj chlap je pořád pryč, je na mě hnusnej protože mě srovnává s mladšími bezdětnými klientkami, tráví svůj čas raději s kamarádkami a kamrády a v práci než s námi atd?? Aby dítě vidělo jak se ke mně přítel ošklivě chová a já si to nechám líbit?? To snad pan psycholog nemůže myslet vážně. Jsou lidi kteří to snesou, ale já ne.
Na závěr musím říct, že žádná pravda není univerzální, pro někoho je druhý člověk důležitější než zdraví, někdo snese líp rakovinu, někdo rozchod. Každý jsme jiný a i druh rozchodu nebo rakoviny nebo utrpení je různý, přece nelze v těchto případech takto paušalizovat.
 Ananta 


Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 10:19:28)
Myslím, že my jsme ta generace žen, která ještě odnáší složitý přerod vztahů mezi ženou a mužem. Po tisíciletí útlaku se postupně emancipujeme. Právně a teoreticky zde emancipace už je, ale muži, jak známo nejsou příliš pružní a tak se nám děje to, že mnoho z nich ještě nepochopilo, že žena zde není od toho, aby jim sloužila, snášela milenky a další různé rozmary a nechala se otloukat. Možná to bude znít pateticky, ale pokud chceme, aby další generace žen měla vedle sebe již slušné a citlivé muže, tak budeme muset lecos obětovat a to často i maželství. Každá žena, která po sobě nechá šlapat je vinna z toho, že podporuje návrat zpět a utvrzuje muže v zastaralých vzorcich chování.
 sovice 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 10:44:04)
Ananto,

Možná to bude znít pateticky, ale pokud chceme, aby další generace žen měla vedle sebe již slušné a citlivé muže, tak budeme muset lecos obětovat a to často i maželství. Každá žena, která po sobě nechá šlapat je vinna z toho, že podporuje návrat zpět a utvrzuje muže v zastaralých vzorcich chování.

Aha, takže ty nešťastné holky, které nemají dost sebevědomí ä skutečně se nechávají pošlapat, třeba i týrat, ještě navíc obviníme z osudu dalších žen? Nebo tyhle opravdu nešťastné nepočítáš a počítáš jen ty víceméně smířené nebo spokojené se svým životním stylem? A kde je to měřítko "šlapání", kdo ho stanoví? Smím obskakovat svou rodinu, když mě to baví, nebo musím v rámci zájmu příštích generací a celé společnosti zatnout zuby a nutit chlapa luxovat půl na půl se mnou?

Promiň, ale připadá mi to jako pitomost.
 Ananta 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 10:53:12)
Je potřeba si uvědomit proč po sobě tyhle nešťatné ženy nechávají šlapat a když půjdeš ke kořenům, tak zjistíš proč jsem napsala co jsem napsala.

Jinak jistě, svět je barevný a ne černobílý a vždycky tady budou ženy, které bude uspokojovat primitivní chování. To se nedá nikomu odepřít.

Tradiční model muž-žena nemusí být přece založený na násilí ze strany muže.
 sovice 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 11:40:29)
Ananto,

mně se násilí taky příčí. A právěže tradiční model nemusí být založený na násilí. Jen mě zajímalo, co si představuješ pod tím "nechá po sobě šlapat". Je to fyzické a psychické násilí? Nebo je to každá, kterou domácnost těší a nežádá to, co někdo jiný považuje za spravedlivý podíl práce manžela? A je tohle skutečně "primitivní chování"? Podle mě to je hrst předsudků.
 Ananta 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 15:58:43)
"Nebo je to každá, kterou domácnost těší a nežádá to, co někdo jiný považuje za spravedlivý podíl práce manžela? A je tohle skutečně "primitivní chování"? Podle mě to je hrst předsudků."

Tohle to určitě není, když se na tom společně dohodnou :-). Jde přece o to, aby to vyhovovalo oboum.
 sovice 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 14:23:50)
madelaine,

já osobně ty obavy nemám, protože jsem poměrně nepečující typ, ale Anatiny formulace byly dost zvláštní, z mého pohledu, reagovala jsem na tohle:

Možná to bude znít pateticky, ale pokud chceme, aby další generace žen měla vedle sebe již slušné a citlivé muže, tak budeme muset lecos obětovat a to často i maželství. Každá žena, která po sobě nechá šlapat je vinna z toho, že podporuje návrat zpět a utvrzuje muže v zastaralých vzorcich chování.

Opravdu si nemyslím, že je nutné leccos obětovat, třeba manželství, abychom neutvrzovaly muže v zastaralých vzorcích chování. Naopak cesta IMHO vede skrz to, že neobětuji sebe sama ničemu, čemu nechci - ani "budoucímu blahu žen" jako celku, ani "domácnosti", pokud mě nebaví, ani "kariéře", pokud mě baví víc domácnost.
 Jana a Petra 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 16:22:50)
Ananto a ty vedle sebe máš takové muže, jaké tu popisuješ?
Já mám doma tvými slovy slušného a citlivého partnera, kterému nesloužím, můžu být sama sebou, máme hezký vztah. Mě to přijde normální. S jiných bych si nepořídila dítě.
Proti čemu bojuješ? Jestli máš vedle sebe někoho takového, jako popisuješ, tak uteč dokud je čas, ale takoví nejsou všichni muži. Zrovna tak jako všechny ženy nejsou skvělé.
 Ananta 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 18:13:31)
Ne, já ne... jen to vnímám kolem sebe, čtu ty příběhy a docela mě to štve.
 Jana a Petra 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 18:17:50)
Ale to jsou jen konkrétní příběhy, ne obecná pravda.
 Ananta 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 18:58:58)
Ano, ale u dost žen to pravda je, více či méně.
 štěpánka 
  • 

Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 19:55:13)
Ananto, musím s tebou souhlasit. Na článku mi navíc vadí to přesvědčení, že rozvedené ženy nemohou být samy spokojené. Nechápu proč by nemohly. Ty, které znám jsou naprosto v pohodě a rozhodně nevypadají, že by jakkoli strádaly, ba naopak. Zatímco rozvedení muži, zejména ti, kteří vyžadovali takový tek klasický patrialchální model jsou bez ženy naprosto bezradní.
Ani jedno mé tvrzení neplatí pro všechny. Spousta žen se po rozvodu trápí (jen já je neznám) a spousta samotných mužů je životaschopných a jsou v pohodě.
 Ananta 


Re: Je potřeba pokračovat v emancipaci 

(5.4.2010 20:21:28)
On prostě člověk musí volit a odhadovat a snažit se znát svou osobnost a rozhodnout se nakolik je nezavislý, aby si mohl dovolit žít svobodně ať už ve vztahu nebo mimo vztah. Každopádně za tendenci k závislosti se vždycky platí a to se týká všech závislostí. Ono to může nějakou dobu fungovat i na principu závislosti, ale obecně je to rizikový postoj v životě.
 Dooly. 


to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(6.4.2010 10:30:16)
Jako by neexistovaly zeny,ktere opravdu rozvod citi jako ulevu a vysvobozeni?

Nebo jsme vsechny jen chudinky,kt.manzel opustil a ony na nej ted nemuzou zapomenout??Zapomenout nechci,nemusim,nepotrebuju,ale co bylo bylo a zaplat Pan Buh,ze uz to ted neni!

Clanek se mi nelibi,je prilis jednostranny..
 Sylva s rakovinou(bez ní..) 
  • 

Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(6.4.2010 18:57:56)
No, tak jsem to vsecko prolitla,protoze me zaujal ten pro me,,dost nevhodny a me rozzurujici nadpis".
Autor ma v mnohem pravdu, to jo, ale....napsat takovou zhovadilost, ze rozvod je horsi nez rakovina mi pripada strasne nefer vuci tem, co rakovinu maji.Autor by mozna mohl priste, nez neco vyplodi trochu premyslet o tom, co pise a jak to pise.
Rakovinu jsem prodelala pred cca 4lety, v mych 35letech.Nastesti pro me JA se nerozvedla a partner zustal se mnou.
Ale mam kolem sebe spoustu kamaradek a znamych, co se rozvedli nebo rozvadeji a pokud muzu uprimne rici po hovorech s nimi, po tom, ci si prochazeji ony a oni a ja...vsichni se shodli na tom, ze radeji rozvod, nez rakovina.
Rozvod boli, vim to, mamka to zazila a my se setrou s ni....
Rakovina ze zacatku neboli, ale kdyz zacne bolet a zacne bolet duse....lehke to rozhodne neni.
Proto me ten nadpisdoslova rozzuril.Fakt a uprimne rikam, ze ten, kdo rika, ze rozvod je horsi, jak rakovina vubec nevi, co rika!!!Nepreju nikomu, aby to zazil.kdyz totiz neni zdravi a mate svuj stin STRACH...zivot je uplne o necem jinem.Rozvodem zivo totiz nekonci a mnohe me zname rozvodem ziskaly.Sebeduveru, uctu, zacaly novy zivot.S rakovinou se mnohym lidem novy zivot bohuzel zacit neda...
Myslete si kdo chce , co chce.Toto je muj nazor, ma zivotni zkusenost.
A osobne jsem poznala na onkologii zeny, ktere partner opustil nebo se rozvedl.Bylo to pro ne hrozne obdobi, podraz, bolest...ale bojovaly a mnohe stale bojuji.pro sebe, pro deti, pro ty, kteri je maji radi.Protoze i ony rikaji:,,Opustil me.Bylo to krute, dlouho se z to dostavam, ale vim, ze z toho se dostanu.Ale dulezitejsi je pro me, abych se dostala z rakoviny!!!Rozvodem mi zivot nekonci, rakovinou muze!"

Uztnavam a chapu bolest druheho.Jakakoliv bolest je bolest.Pro kazdeho to predstavuje neco jineho.Rozvod, rakovina, jina nemoc, umrti ditete, blizkeho, partnera, pro nekoho je neprekonatelna treba smrt psa.Proste nedelam si legraci z zadne bolesti a netvrdim, ze rakovina je horsi bolest nez rozvod.Kazdy ten svuj prah osobni bolesti mame jinde.Ale takovy to nadpis me fakt vic nez rozzuril.

Je mi jedno, kdo bude jak reagovat, kazdopadne omluva za chyby a preklepy,a v kazdem pripade vsem preju predevsim zdravi a az pak to ostatni.Pa Sylva
 kili 
  • 

Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(6.4.2010 19:09:35)
velmi pěkně napsané a velmi vypovídající
 Markéta Melicharová 


Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(7.4.2010 0:01:35)

S autorem v mnohém nesouhlasím, především když dává rady, jak v partnerské životě. Ale nechápu, jak může rozzuřit někoho ten nadpis? Jsou to jeho pocity a jeho názory. Neříká, že to musíte všichni cítit stejně. Proč by to pro něj nemohlo být tak, jak říká? Proč neví o čem mluví? On to přeci ví, vzhledem k tomu, že to prožil. Co na tom je tak iritující? Ano, je to pohled z jedné strany. Kvůli tomu zuřit nemusíte. Vy máte ten svůj a to je v naprostém pořádku. Lidé jsou různí a různé názory maj - tak proč se rozčilovat?
 Sylva s rakovinou(bez ní..) 
  • 

Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(7.4.2010 11:10:49)
Pani Melicharová,
prodělala jste rakovinu Vy????Jestli ne, tak se prosím nedivte, proč mě to tak rozzuřilo.A rozzuřilo to snad mě, ne Vás.Nadpis mohl zvolit ,,frajer psycholog" třeba,, Mé pocity nad tím, co je horší..rakovina nebo rozvod.." blablablabla....

Ono až budete s hlavou v hajzlu zvracet po chemu, az Vas tak uvidi Vase malinke deti a dospivajici syn, manzel , az budete zoufalstvim chtit umrit, az budete mit kuzi do masa spalenou od ozarovani a denne cumet na jizvu na hrudniku, oteklou ruku- a to je jen ten lesi druh rakoviny, tak se tak hloupe nebudete ptat!

Az se denne budete budit se strachem, kde je zase nejak bulka, aby nebyla recidiva, az si kazdy den budete zobat hrst leku, nezbytnou k tomu, aby Vas organismus nedelal to, co by za jinych okolnosti bylo zcela normalni, az si budete pichat mesicne nekolik let do bricha injekci velkou jak kanavova jehla, tak se takhle nebudete ptat.

Ja se nelituju, beru to jako vyzvu byt a zit dal.Jen Vam chci trochu priblizit , jak se asi citi zenska, ktera od 35let v te dobe s batoletem a miminkem a pubertakem zjistila, ze ma rakovinu.

Vubec si to nedovedete predstavit, protoze ten, kdo to na vlastni kuzi neprozil, nepochopi.A je to jine i ve vztahu- umira mi nekdo blizky na rakovinu- matka, otec, babicka, deda, manzel, dite.To se vnima uplne jinak a je to uplne jina bolest.

Zvazovala bych a nikdy bych si nedovolila napsat a srovnavat rozvod s rakovinou.
Ano, kazde je to o necem jinem...jenze na konci rozvodu je stale zivot, pokud jedinec neni tak psychicky labilni a nespacha treba sebevrazdu, ale to uz je jeho rozhodnuti a jeho hazard se zivotem.

Na konci rakoviny je v lepsim pripade uzdraveni, ale psychika zustava narusena, strach, aby nebyla recidiva zustava a muze kazdej vykladat ,,Mysli pozitivne!"..ale jak se to dela, to uz nikdo neporadi.V horsim pripade je smrt. A verte , ze za 4roky, co dochazim na onkologii, tech mist prazdna je vice a vice a tech mladych tvari pribiva.Zeptam se jich, chcete??Jestli je rakovina dle jejich mineni horsi jak rozvod a naopak??A vim, co reknou....

Tak se prosim neptejte cloveka s rakovinou, proc ho takovy nadpis rozcilil.
A clanek muze napsat sebeuznavanejsi psycholog, profesor a nevim co jeste...ale proste ja mela potrebu se k nadpisu vyjadrit.Fakt me nastval.
A pokud vim, diskuze je diskutovat, takze nechapu, proc bych nemohla napsat svuj pocit, jaky ve me clanek vyvolal.
Chapu, ale ze poslednich nekolik let je na Rodine moda, virtualne zfackovat kazdeho, kdo vybocuje z rady a neni priznivcem kazdeho clanku jen v tom pozitivnim smeru.
Bohuzel.
 Markéta Melicharová 


Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(7.4.2010 12:52:30)
Sylvo, já nepochybuji o tom, že rakovina pro Vás byla těžká. Vaše srovnání rakoviny a rozchodu si ráda přečtu a nebudu pochybovat o tom, že to tak cítíte i přesto, že jak píšete jste rozchod ještě nezažila.
Facky však vnímám od Vás k autorovi příspěvku, který zažil obojí a cítí to tak, jak napsal. A vy hned dojdete k závěru, že neví o čem mluví.
Příspěvek a názory v žádném případě nechválím. Ale postoje a pociti snad může mít každý jaké chce a i když bude jediný na světe, který to takto bude vnímat, tak není důvod, aby o tom nepsal.
 Jan 


Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(7.4.2010 15:48:54)
Dobrý den,

můj manžel přispěl ve vláknu o očkování a mne to nedá a přispěji sem.

Váš pohled na rakovinu, paní Melicharová, naprosto předbíhá čas a společnost na něj není zatím připravena. Představte si, kdyby se veřejně mluvilo o tom, že rakovina se dá léčit stravou či dobře vybranou psychoterapií. Lékaři, kteří tak dlouho studovali, by přišli o práci. Mocní o peníze. Systém by se naprosto zhroutil.

Obávám se, že pokud své názory budete prezentovat v podobných diskuzích, dopadnete vždy podobně.

I přesto a nebo právě proto Vám držím palce. Ale účastnit se ji nebudu, neb se domnívám, že by to byla ztráta nervů, které tak nutně potřebuji ke svému zdraví.

Lucie
 Sylva 
  • 

Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(8.4.2010 14:16:02)
Marketo Melicharova,
a kde jsem jako napsala, ze...,,A vy hned dojdete k závěru, že neví o čem mluví."

Jen ten nadpis mel byt volen jinak, a jestli ho tak upravila redakce nebo autor na tom nic nemeni.
A uz se nechci k nicemu vyjadrovat..
A rozchod??Zazila jsem.Pro moji povahu prochazka ruzovym sadem.Jsem nezavisla, takze pokud nekdo ze vztahu odejit chce, at si jde.Ja se z toho nezhroutim.Z nemoci bohuzel ano.A v tom jsem jina nez nektere tady.
Hezky den, bez rakoviny a bez rozchodu, uz nemam potrebu vic rikat.
 Antje1 


Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(7.4.2010 20:07:10)
Sylvo,

já myslím, že pan Klimeš za ten název nemůže - jak už tu někdo psal, dali ho tam redaktoři, aby to mediálně více "táhlo".

Ani v článku to nesrovnával obecně, ale popsal své vlastní pocity a to, že rozchod nesl hůř, než nemoc. A na tento svůj pocit má jistě právo, ovšem už nikoli vztahovat ho na jiné (což myslím nedělal).

Mám za sebou velmi čerstvě něco hodně podobného jako Vy, také mám malé děti. Půl roku chemoterapií, operace, 30 cm jizva, plešatá hlava. A aniž bych chtěla v nejmenším snižovat Váš pohled na věc (protože sama jsem z toho byla první měsíc taky úplně na hrnci), musím ZA SEBE říct, že jsem to vnímala úplně jinak, a krom toho prvního měsíce, kdy jsem se s tím musela nějak srovnat a taky jsem byla v depresi a plakala jsem, jsem ten půlrok kupodivu vnímala jako velmi pohodový.

Vím, že to zní asi divně, ale energií mě "nabíjeli" lidé okolo mě - můj skvělý manžel, kamarádka, která se z rakoviny vyléčila a už pětadvacet let žije bez remise, noji úžasní příbuzní a kamarádi, kteří mi pomáhali s dětmi, když jsem byla v takovém stavu, že bych nedokázala ani dojít do školky.

Moc mi pomáhalo i to, že jsem věděla, že mám naději - že není nutné na moje onemocnění umřít a že jsem chemoterapie snášela díky podpůrným lékům velmi dobře.

Teď mi řekli, že jsem "čistá", a já odmítám na zbytek života upadnout do deprese, co by kdyby. PRO MĚ osobně byla rakovina mnohem menší fyzická a psychická zátěž, než jsem si původně myslela (mohu srovnávat, moje maminka na totéž skoro před třiceti lety zemřela)a ZA SEBE mohu říct, že mi takové články jako pan Klimešův dělají moc dobře - ukazují mi, že tahle nemoc NEMUSÍ být konec světa.
 Sylva 
  • 

Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(8.4.2010 14:10:01)
Antje,
tak to jste teda fakt dobra, ze jste se s tim srovnavala jen mesic a pul rok lecby byl pro Vas celkem prijatelny:-)Jste jedna z mala, co jste takto strasne moc pozitivni!!!A to je dobre..
Jenze, fakt jsme kazdy jiny....
Ono s miminkem to zjistit po prestehovani do noveho domu, kde VAs ceka prace, jak na kostele....po pul roce chame operace, vsecko pryc a po 14dnech histologie nic moc, tak dalsiho pul roku chemo a pak 5tydnu denne ozarovani a na 5let hormonalni lecba ve me nejake rychle smirovani se a dobre pocity fakt teda nezanechava:-)
Kdyz se VAm navic zhorsi Vase jina chronicka nemoc, k tomu se pridaji pooperacni problemy s rukou, denne hodina v lymfopristroji, navlek pomalu 24h a o pretezovani leve, abych ulevila prave a naopak a s tim problemy jako zanety slach, karpaly, zkracovani slach a brnkaci klouby v prstech, tak fakt Vam zavidim Vas optimismus!!
Ja bojuju, optimista jsem, ale proste ten strach a obavy nevymazu.A ty hnusny stavy spojene s umelym prechodem teda taky ne.
Ale presto se snazim pracovat, tvorit a pomahat druhym.Nelezim a neplacu nad zmarenyma rokama zivota po spitale a jinde.
A mam kolem sebe uzasne lidi, kteri mi pomahali a pomahaji, ale presto vsecko to uz neni to, co to bylo.
Zakze asi tak....ze ani u stejne diagnozy neni stejny ,,psychicky" prubeh.

Kazdopadne mi ten nadpis stale vadi a vadit bude.
 Antje1 


Re: to je pohled opravdu jen z jedne strany 

(8.4.2010 16:58:08)
Sylvo,

tím jsem chtěla jen říct, že průběh téhle choroby může být u různých lidí diametrálně odlišný (já to měla lehčí v tom, že půl roku chemo a operace stačily) - zatím ťuk ťuk, to, že je to OK jsem se dověděla minulý týden.

Jsem si vědoma toho, že pokud to tak zůstane, měla jsem v podstatě velkou kliku, že to mohlo být mnohem horší. Jen jsem chtěla říct, že ten nadpis (jakkoli si ho pan Klimeš asi nevymyslel) může V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH být pravdivý, respektive, že to tak někdo může subjektivně vnímat. Což ovšem nevylučuje, že to jiný může vnímat právě naopak, a že to asi nemělo znít tak kategoricky (tj ne že je rozchod horší, ale že může být horší).

Jinak Vám přeju hodně štěstí a úplné vyléčení. Když jsem se dověděla svou diagnózu, dělalo mi dobře slyšet o případech, kdy to dopadlo dobře, pokud to potěší i Vás, tak mám ve svém okolí paní, která měla stejnou diagnózu jako Vy zhruba ve 30 letech, teď je jí 80 a je stále naživu. ~x~

 kantýna a dvě holky 


prosba o radu 

(6.4.2010 19:49:55)
Milé, zde přítomné....omlouvám se, že toto je mimo dané téma, snad odpustíte...tak se tak potácím v jedné životní situaci, sice už mám asi jasno, ale napadlo mě, ještě se zeptat, lidí nezasvěcených... Mám dcerku, bude jí zanedlouho jeden rok...mám ji s člověkem, s kterým jsme se měli moc rádi, byť s velikými problémy, nebot se jednalo o vztah tajný(ani jeden z nás není ženatý, vdaný, žádné jiné děti nikde nejsou)-prosím, neřešte proč tajný, prostě tajný být musel a musí, není to podstatné.Těhotenství jsem(přes antikoncepci, pravidelnou menstruaci )zjistila až ve dvacátém třetím týdnu, byla jsem zcela bez příznaků, ale dělat už se, logicky, nedalo nic...Nu, šla jsem s touto krásnou novinkou za tatínkem...reakce byla taková...nu, jako muži občas mívají...prostě zmizel...zavřela jsem to v sobě, ani narození dcerky neoznámila, nechala jsem to být...Ozval se sám, po zhruba čtvrt roce věku dcery...s tím, že se musíme dohodnout ohl peněz, dále pak že mě nikdy milovat nepřestal, jen okolnosti atd....a že si to vše srovnal v hlavě a chce s námi být a žít - až to půjde, až si vyřeší své věci(manželka to není, přítelkyně ano)a já, asi v těch hormonech...hihi, tomu uvěřila a stýkáme se znovu...Teď vztah opět polevil-z jeho strany a já tuším, po všech těch peckách obrovskou zradu a zároven i něco, co jsem u sebe NIKDY nepocítila - touhu, že tentokrát mu to tak lehce neprojde-nemusel se přece vracet, nikdo to po něm nechtěl, nežádal, přijde mi to prostě trošku sprosté a mám obrovskou chuť, jít za jeho maminkou,kterou má moc rád a ona strašně touží po vnoučeti - možná je to způsob msty, nevím...chvílema vztek, touha mu zavařit....ona nic netuší, nic jí neřekl, jen se těší, až jí to řekne, ale když jsem se ptala kdy...tak - až jednou, až to půjde...Když pominu vztek, pocit zrady atd....prostě, já nevím, jsem sama ženská, máma, když vidím svou mámu, jak je z vnučky úplně hotová, sune se mi to hlavou tak..., že i ta druhá babička má nárok vědět, že je tady někdo, maličký, nový, z koho by se mohla těšit, stejně jako dcerka má právo na obě babičky, at už by to dopadlo jakkoliv....Co myslíte, řekli byste to?Děkuji.
 13.9Estella16 


Re: prosba o radu 

(6.4.2010 20:19:44)
Já asi ano... držím pěsti! ~3~
 kajkule+2 kousky 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 0:31:19)
K autorovi a jeho vnímaní rozvodu vs rakoviny:

Pokud je věřící, tak jeho postoj chápu. On nebere rakovinu jako zradu, bral ji jako součást života, něčeho,co ho má posunout o veliký kus dopředu dopředu, ukázat věci jiným způsobem. Prostě ji bral jako svým způsobem Dar at už to z ní jakkoliv bizardně. Těžko se to vysvětluje, určitě měl i obrovský strach a cítil hrůzu ze smrti, představa ztráty dětí... věřící člověk opravdu dokáže nazírat na věco obdivuhodným způsobem, ale ne každý....možná proto boj s ní vyhrál, on s ní nebojoval, on ji přijal.

jinak k článku nevím co dodat, je to individuální u každého člověka. Já bych sama žít mohla, ale ne na pořád, časem by mi muž v životě chyběl...
 Myss 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 17:36:28)
já bych to druhé babičce také řekla.Máš pravdu,má na to právo.Když o dcerku tatínek nestojí,může se s ní potěšit někdo jiný,tedy přesněji babička.Přineseš jí spoustu radosti na sklonku života.Uděláš tedy dobrou věc.
 kantýna a dvě holky 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 17:45:11)
Děkuji, také to tak, nevím proč, cítím....nemohu si z toho pocitu pomoci, že je to něco, co udělat prostě mám, že je to tak správné.
 Myss 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 17:56:20)
byla bych šťastná,že můžu někomu udělat radost!!Narození Tvé dcery je přece obrovská věc,tak s ní vylez ven,ona za to nemůže,že má být v utajení.proč by měla?Ukaž ji celému světu a buď na ni hrdá.Přinese Ti spoustu radosti uvidíš.Jen běž!
 Markéta Melicharová 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 18:13:30)
Je mi jasné, že jste ve velmi těžké životní situaci, ale opravdu z toho bude mít ta babička radost?
 kantýna a dvě holky 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 18:51:05)
...myslím, že ano....samozřejmě dopředu to vědět na stopro nemohu...proto vlastně již přes rok váhám....jen prostě, jsem si do roka věku dcerky stanovila takové nějaké svoje vnitřní ultimátum(co se tohoto týče)rozhodnutá nejsem ani náhodou...snad proto jsem se obrátila i sem....ona to není až tak zoufalá situace, já jsem opravdu štastná, byť je vztah, jaký je...s dcerkou se máme hezky, je skvělá, vtipná, roztomilá a neeeeeeskutečně pohodové miminko, které od prvního dne v porodnici usíná v šest večer a bez jediného vzbuzení spí do sedmi, či osmi ráno a to i když byla kojená, přes den je to s ní krásná, vlastně neznám co je její pláč..kéž jí to vydrží~s~, proto i já jsem v pohodě, radostná atd...neřeším tedy to, že bych to chtěla udělat proto, že já sama jsem ve stresu, vyčerpaná, naštvaná na celý svět, na chlapy atd...to vůbec ne....prostě jen, jak čas běží, tak to hlavou běží i mě....ještě dodávám, že s jejím tatínkem vůbec nejsme na ostří nože...ba naopak...stýkáme se, píšeme si...a velmi hezky...jen prostě to nikam nesměruje a mě to nesměrování k té mamince prostě trošku trápí...už dneska vidím, jak děcko v tomto věku si velmi dobře dokáže říct, s kým být chce a u koho být nechce, zná již své tváře, své oblíbence a dává to hodně najevo....jistě všechny víme o čem mluvíme....a s věkem to bude horší....prostě nechci něco tzv. propásnout....možná jsem hloupá...zbytečně citlivá, možná by fakt bylo řešení to nechat být a třeba jednou....snad se mi to v té hlavě přehodí a přestanu to řešit, já prostě nevíííííííííím...děkuji Vám, opravdu...děkuji, zvláštně mě ty odpovědi uklidňují...
 Markéta Melicharová 


Re: prosba o radu 

(7.4.2010 22:08:56)
Tak to mě moc těší. V tom případě bych babičce ASI nic neříkala. Pokud se to má dozvědět, tak se to dozví. Může se totiž stát spousta nepříjemných věcí. Např. Váš partner se na Vás hodně naštve a přestanete spolu dobře vycházet / pokud by šlo o něj, tak by to bylo celkem jedno, ale rozbroje rodičů většinou odnáší děti/, ale také si představte, že najdete úžasného chlapa, který si vás vezme a budete mít spolu další děti a babičky. Pak by vlastí babička mohla vyvolávat /i nechtěně/ dost problémů. Není pravda, že nevlastní otec musí být apriory horší než vlastní a dokonce babička nevlastní může být lepší než vlastní. Mé děti např. mají 4 babičky. Ty dvě vlastní by klidně postrádaly, jelikož jako babičky stojí za starou belu. Ty nevlastní, a především jednu z nich milujou a nemůžou se jí nabažit.

Chci upozornit na to zvýrazněné ASI. Neznám samozřejmě Vaši situaci a osoby zúčastněné dostatečně, abych si mohla troufnout Vám dávat jednoznačné rady.

Přeji Vám, aby vaše rozhodnutí bylo to nejlepší možné řešení pro vás všechny!:-)

 Myss 


Re: prosba o radu 

(8.4.2010 8:43:13)
no,tak pokud s partnerem vycházíte hezky,je asi fakt,že tímto odhalením babičce by váš vztah utrpěl.Zvažte přínos,který by to pro Vás mělo a o co byste třeba přišla.Já myslela,že partner se k dítěti nehlásí.Spíš než babičku by dítě potřebovalo tatínka a to co nejdřív.
 Mrej 


Re: prosba o radu 

(9.4.2010 13:51:25)
Když s tatínkem dobře vycházíte, tak mu zkuste vysvětlit, že vlastní matku o mnoho okrádá. Zkuste nastínit "co kdybyste se náhodou potkaly" a uvidíte možnou reakci. Sama si musíte zvážit, zda seznámení babičky s vnučkou, které samo o sobě může dopadnout všelijak, neohrozí vaše vztahy s tatínkem.
 Třikrát měř a jednou řež... 
  • 

Re: prosba o radu 

(12.4.2010 3:03:22)
No já nevím - může se stát spousta situací, které by nakonec pro Tebe mohly mít nepříjemné následky. Neuvádíš, zda jeho maminku znáš osobně. Myslím, že pokud ano, tak jen velice zběžně - jinak by asi věděla, že máš dceru - nebo to ví, ale netuší, že je to její vnučka? Pokud o tobě vůbec neví, pak si uvědom, že ani ty nevíš jaký člověk je - může ti následně hodně znepříjemnit život (aby to nakonec nenesla špatně místo toho, aby měla radost, že má vnučku - i takové některé babičky jsou). Můžeš to myslet dobře, ale říká se - pro dobrotu na žebrotu. Asi bych vše pořádně zvážila (zvláště, pokud ji neznám osobně - to bych se snažila nejdříve zjišťovat co se dá, jaká je, syn nemusí o své matce říkat až tak docela pravdu. I lidi které člověk zná léta, dovedou někdy pěkně šokovat, natož cizí člověk). A než se rozhodneš, říkej si, že je pro dceru lepší jedna milující babička a pohoda s ní, než dvě a z nich jedna "mrcha", která se ti snaží za každou cenu znepříjemnit život. Nehledě na to, že některé maminky svým synům neumí jejich partnerkám "přijít na jméno". A pokud by to byl tento případ, asi by to Vašemu vztahu s partnerem příliš nepřidalo....
Pokud o otce svého dítěte stále stojíš (což není zcela jasné z tvého psaní), spíše bych se snažila aby ve chvílích, kdy jste společně cítil pohodu, aby chtěl s Vámi být víc a toužil po tom. A jak zareaguje, až se dozví, žes to jeho matce řekla za jeho zády? Pokud o něj nestojíš - zvažovala bych to bez ohledu na něj, ale určitě mysli na sebe a dceru a možná rizika, která Vám to sdělení může přinést. Tak hodně štěstí a správnou volbu
 Dráček, 2 děti 
  • 

To se mi ulevilo... 

(12.4.2010 2:37:00)
To se mi ulevilo, že jsem si zde kromě souhlasných tvrzení přečetla také spostu názorů, že žena po rozvodu není "mrtvola". Rozvádím se, nechci, snažila jsem se manželovi vysvětlovat: mám ho stále ráda, miluji ho, máme děti... Když jsem četla tenhle článek, docela jsem spadla do větší deprese než teď jsem. Snažím se přesvědčovat, že nám bude s dětmi lépe, že sice po finanční stránce to nebude žádná sranda, ale zase si budu moci žít po svém, že to nakonec bude prostě lepší a bude nám s dětmi fajn. A pak si přečtu článek, kde se dozvím, že se z toho nevyhrabu do konce života... Rozvod strašně moc bolí, zvlášť, když máte partnera a otce svých dětí stále ráda, je to strašné zklamání a...a ...a tisíc dalších bolestných pocitů. Po přečtení Vašich názorů na článek se mi fakt ulevilo - zase pracuji na tom, že musím myslet pozitivně, nebýt na něm citově závislá - život tím nekončí ani pro mě ani pro mé děti. A chci věřit tomu, že jednou potkám muže, který to s námi bude myslet vážně

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.