| Rapiti | 
 |
(17.6.2009 10:25:58)
"Kojení buďto jde nebo nejde. Nemá to vůbec nic společeného s charakterem nebo vůlí. "
Zrovna předevčírem tu byl článek od maminky, která se znovu rozkojila právě díky své vůli. Kdyby dostatečně pevnou vůli neměla, tak by se jí to určitě nepovedlo.
|
| Dagmar Bartůšková | 
|
(17.6.2009 10:28:52)
Rapiti dobrá, někdo je schopnej vyždímat hormony i z kamene, ale většinou čím víc se dotyčná stresuje, tím víc adrenalinu brání oxytocinu, abyse mlíčko spouštělo...
|
| Efka |
|
(17.6.2009 12:44:26)
Já myslím, že slogan typu "kojením dostává miminko to nejlepší" nemá napadat mámy, kterým to nejde. Ten slogan přece nemluví o citech, ale o výživě. Je to pravda, že kojení je nejzdravší a i přední výrobci umělých mlék nemůžou otevřeně říct, že umělé mléko je lepší nebo stejně dobré. A to je potřeba si uvědomit. Existují maminky, které třeba opravdu neví, že MM je lepší než umělé. To je síla reklamy. Těžko uvěřit tomu, že v zemi jako Velká Británie kojí ve srovnání s námi mnohem menší procento žen . Tam je reklama tak úspěšná, že si mámi myslí, že dávají dítěti umělým mlékem to stejné. A to je škoda. Jde jen o to, aby každý měl ty nejsprávnější informace a naložil s nima jak nejlépe umí.
Mateřské mléko je prostě stále ještě lepší než umělé a každý by to měl vědět, aby mohl udělat informované rozhodnutí. A když to malému procentu maminek nejde, tak se nedá nic dělat. Ale ještě nikdy jsem se nesetkala s tím, že by je někdo napadal nebo kritizoval za to, že jim to nejde. Většinou se jedná o nedorozumění, špatnou volbu slov nebo třeba jen trochu vztahovačnosti.
|
| Blandik | 
|
(17.6.2009 22:05:25)
já tedy chápu přesně o čem ten článek je. Strašně moc jsem chtěla kojit, ale nešlo to - a není tady prostor rozebírat proč. A slogany typu - "kojením dáváte svému dítěti to nejlepší" nebo "základním právem mimina je být kojen" mě neskutečně stresovaly a byla jsem schopna nad nimi bulet a bulet -samozřejmě za hodně mohl pokles hladiny hormonů, a určitě jsem si těch pár měsíců po porodu připadal, jako horší máma než ty, co kojily bez potíží nebo se jim ty potíže podařílo překonat. Při čtení článků na kojeni.net - jsem měla pocit, že jsem méněcenná, když jsem nedokázala kojit a nepřekonala obtíže, které jsem s tím měla. Takže si myslím, že obří kampa"n věnována kojení vyvíjí šílený tlak na maminy, kterým kojení z nějakého důvodu nejde.
|
| Jitousek | 
|
(24.6.2009 14:16:53)
To máte úplnou pravdu, v případě, že nastanou s kojením problémy, pak všechny ty letáky působí naprosto opačně. Sama jsem si tím prošla, také jem to obrečela, ale měla jsem obrovské štěstí, že se mi dostalo odborné pomoci a jen díky ní jsem se rozkojila a už kojím úspěšně pátý měsíc. Myslím, že dnes již je informovanost o výhodách kojení dobrá, tak by možná nebylo od věci, kdyby se kampaň spíš soustředila na pomoc těm ženám, které by chtěly kojit a z nějakého důvodu to nejde, než na přesvědčování žen, které kojit nechtějí.
|
| Markéta Prokešová | •
|
(31.5.2010 23:21:02)
Prosím a jaké odborné rady se ti dostalo? mám problémy s kojením, mléko se netvoří a není, nevím co dělat a hrozně mě to trápí!!!zkoušela jsem všechno:čaje,bylinky,caro,melta,homeo,polévka koi-koku,gravimilk,akupunkturu a pořád nic!!!!jsem z toho hodně neštastná.děkuji za radu!!!!!!!!!!!
|
|
|
|
| Hanka 75 | 
|
(18.6.2009 10:05:46)
na každé plechovce UM mléko je to napsáno, že nejlepší pro miminko je MM, pak teprve UM, a já si říkám, že je to jen dobře
chápu, že každá maminka nečte co je na plechovce, stejně mě ale překvapuje, že jsou maminky, které si myslí, že UM je lepší než-li MM..
i když nějakou asi jsou. Nicméně slogan viz výše propagující kojení, je také tak "reklamózní", že já bych ho brala s odstupem. Taková protireklama, nebylo by lepší považovat maminky za myslící interlignetní bytosti a takto s nimi zacházet 
|
| Blandik |
|
(20.6.2009 8:34:12)
Ano - přesně tak - i na té plechovce i ve všech příručkách k UM je to psáno - je sice fakt, že to asi nakopne maminy k maximálnímu výkonu, aby začaly kojit (ten hormonální výkyv se o to postará) - jako třeba mě - tři měsíce jsme v noci odsávala a odsávala - nejprve nakrmit malého směsi MM a UM, poté uložit - chodit kontrolovat - a k tomu odsávat, odsávat - takže v těch cca 3H cyklych, kdy chtěl krmit, jsem 2hodiny trávila krmením, odsáváním, vyvařováním a mlíko přesto nebylo. Když pak najednou kojení nebolelo, malý už byl zvyklý na velký přísun mléka a rychlé nakrmení - přeci jen krmení přes stříkačku je rychlejší než kojení z nerozkojeného prsa. Navíc to krmení přes stříkačku se mi z dnešního pohledu zdá maximálně nehygiencké.
|
|
|
|
| olsche | 
|
(17.6.2009 14:51:42)
Nechci se pouštět do diskuze o kojení, jenom k tomu adrenalinu a oxytocinu....dceři jsou téměř 4 roky a já mám pořád mléko, i když jsem kojit přestala někdy po jejích prvních narozeninách. Po všech možných vyšetřeních mi bylo zděleno, že se mi mléko tvoří díky stresu
|
| Dagmar Bartůšková |
|
(17.6.2009 14:59:53)
No vidíš, a mně někdo ve škole sdělil, že adrenalin je přímej blokátor oxytocinu.....třeba je to nějakej jinej hormon, co ti to dělá,nevím...
|
| gabi | •
|
(17.6.2009 22:18:37)
u prvního syna jsme se strašně stresovala a mléka jsme měla můžu říct že opravdu hodně...syn se ale v 10měs sám odstavil..te´d kojím druhého syna,je mu půl roku a jde to i když je člověk v klidu...myslím si,že spousta žen kojit může,ale záleží na ní,jeslti se chce opravdu tak moc obětovat....pže kojení je obrovská oběť!!!ale krásná,pže na konci je super si poklepat rameno a říct si,díky mě žiješ rosteš a sílíš.A to je myslím na tom kojení to nejkrásnější.Láhev je snadná a jednoduchá a je pro každého,ovšem kojení je jen pro ty,co opravdu chtějí a jsou o tom přesvědčeny.
|
| Ilona a její holčičky | •
|
(18.6.2009 8:47:25)
Já jsem doopravdy kojit nechtěla, nebavilo mě to, ale právě řeči typu kojení to je to nejlepší, co můžeš svému dítěti dát, jsem se překonala a kojila svojí první holčičku téměř tři měsíce. Po třech šílených měsících, kdy jsem s ní absolvovala plno různých vyšetření, odběrů a stresových situací jsme všichni pochopili, že mi vlastně umírá hlady. Ona totiž od třech neděl téměř nepřibírala. Ve třech měsících vážila přibližně tolik, kolik někteří novorozenci. Byla apatická a i když jedla poměrně dobře, nepřibírala. Po podání umělé výživy mi rostla a sílila před očima. Bylo mi zděleno, že moje mléko není kvalitní a i přes to, že je ho dostatek, holčičce škodí víc, než prospívá. Kdybych přestala kojit ve chvíli, kdy mě to přestalo bavit, mohla jsem sobě, ale hlavně jí ušetřit spousty nepříjemných vyšetření a trápení hlady. Proto mně tyto řeči o jediné možné a správné výživě vždycky dost nadzvednou. Když se narodila moje druhá holčička, kojení mě přestalo bavit v šesti nedělích, ona také přestávala přibírat, kojení jsem utla a šly jsem do umělého mléka. Děti jsou obě dneska v pohodě a já taky. Nemyslím si, že jsem jim uškodila, když jsem nekojila do třech let, jak je u některých maminek normální. Nikomu nic nevyčítám, ani nevnucuju. Ať si každý dělá, co chce.
|
| kamila + Míša 6 a 36 týden | •
|
(20.6.2009 21:14:37)
Tak s tím to moho jen a jen souhlasit někdy to i přes velkou snahu nejde a proto nejsem přeci špatná máma . Mám stejnou zkušenost . Jen jsem měla bezva paní doktorku tak jsme se trápily jen 8 týdnů .
|
|
| Rozzárka | 
|
(21.6.2009 20:16:54)
Může to být tím, že jsi prostě kojit nechtěla, jak sama přiznáváš. Ono to kojení je zrovna jako porod hodně v hlavě a ta je prostě prevít, i když si to nepřipouštíš. Sama jsem pro kojení, ale určitě to nemá cenu lámat přes koleno. Pokud to opravdu nejde nebo maminka z nějakédo důvodu (a to je jen její věc)nechce, určitě je UM báječné řešení
|
|
| Majda (Jiřík 2.5.2003) | 
|
(22.6.2009 12:40:20)
O stresování při kojení taky něco vím... 4 měsíce jsem moje dítko stále přikládala k prsu a záviděla mojí kamarádce, které se holčička přisála a i klidně za hodinu odpadla. Můj Jiřík ne, ten se přisál, ale za chviličku se u toho začal kroutit jak paragraf a bulet a nebo naopak .. usnul po pár minutách. Takhle to šlo furt dokola a já se stresovala předem z každého dalšího kojení. Po třech měsících jsem koupila umělé mléko a celý měsíc jsem se na něj chodila koukat do skříně ... ale nedala jsem mu ho, právě proto abych nebyla ta "špatná" matka. Nakonec jsme zjisili že mám mléka málo a Jiřík je zřejmě línej tahat aby se dostal na to "zadní" mléko, kterté by ho zasytilo. Vypil pouze přední, na žízeň a víc ani ťuk. Takže měl jednoduše 4 měsíce hlad a já abych byla ta "dobrá" matka jsem ho stále trápila. Po 4 měsících toho trápení jsem to už nevydržela a udělala jsem mu UM. Od té chvíle dlabal jak o život a v 6 měsících už se prsa ani nedotkl.... teď mu již bylo 6 let, alergický "zatím" není na nic a nemoce (krom rýmy a kašle) se mu také vyhýbají. Můžu nyní říct, že veškeré to stresování s kojením bylo zcela zbytečné.
|
| Rapiti |
|
(23.6.2009 9:20:16)
Majod, to, co popisuješ se jmenuje hyperlaktace. Tj. neměla jsi zřejmě mlíka nedostatek ale nadbytek a syn pil přesně, jak píšeš, jen přední mlíko, proto se tak vzpouzel. Zažila jsem to, bylo to příšerný, když mi dítě křičelo a odklánělo od prsa. Naštěstí jsem měla mlíka míň, takže se k dítěti dostalo i trochu toho zadního mlíka, a tudíž se mi náhodou podařilo ten začarovaný kruh rozetnout. S popisem tohoto problému jsem se setkala poprvé na konferenci o výživě na podzim roku 2004. Do té doby to nikde na internetu nebylo popsané (aspoň ne v češtině). Takže v roce 2003 měly maminky s tímto problémem vlastně jen dvě možnosti, buď to vyřešily nějak náhodně, nebo daly umělou výživu, každopádně rady se jim nedostalo.
Upřímě tě obdivuju, žes to vydržela 4 měsíce, já bych to asi vzdala, kdyby se to nezačalo rychle zlepšovat.
|
| Rapiti |
|
(23.6.2009 9:20:45)
Majdo, omlouvám se za překlep
|
|
| Jitousek |
|
(24.6.2009 18:34:49)
Ten problém jsem měla taky. Na to je dobré před kojením odstříkat.
|
|
|
|
| Jeremjas |
|
(24.6.2009 22:16:00)
A právě proto, že jsi nechtěla kojit, to nejen tvé miminko, ale i Tvé tělo vycítilo. Chápu, že Tě reklamy dokáží nakopnout, ale mě dokážou zase namíchnout maminy, které nad sebou pořád jen pláčí, kolik nemají a nebo mají mléka. Nééé, vždy to jde kojit, ale z nám spoustu lidí, kteří přestali kojit jen z vlastní vůle a popravdě řečeno je nechápu. Mé dcerce jsou 2 roky a kojím stále, i když už jen v noci. Za rok mám jít do práce a za dobu mateřské jsem se nevyspala, ale určitě to neberu jako oběť. Beru to tak, jak to je. Adélka o mlíčko žádá a já jí ho prostě dopřeju, i když poslouchám ze všech stran, že už jí mám odstavit. Malá ani UM nechce a když mám svého dost, tak proč jí ho odepírat? Nemám nervy na to jí nechat týden plakat a odnaučovat jí to. Třeba stejně k tomuto kroku jednou dojde, ale určitě nééé teď. Nechápu matky, které všechno uchvátávaj. Ve 4 měsících dávají příkrmy, v 6 měsích dítě sedí, leze a dávají je do chodítek, aby měli od nich pokoj, místo toho aby když už chce dítě tedy chodit chodili s nimi za ruce a v 10 měsích už to dítě chodí. Vůbec si ty maminy nedovedou představit, jak ničí s vým dětem páteř a kyčle. Ale tato věta sem vlastě ani nepatří. Hlavně si musíme uvědomit, že my jsme matky, tak musíme vědět, co je pro dítě nejlepší. Když nejde kojení, musí se nasadit UM a nic se s tím nenadělá. Přejim všem úspěšné kojení a krmení.
|
|
|
| Markéta, syn 7l a miminko | •
|
(18.6.2009 10:32:00)
Kojení mi jako oběť nepřijde (teda je fakt, že frťana bych si dala) a myslím si, že gratulovat si k tomu, jak je dobrá, může i matka, která dělá miminku mlíko do flašky, proč by nemohla?
|
|
| ganga |
|
(18.6.2009 17:41:03)
tak lahev je jednoduchá? Mně tedy mnohem pohodlnější přijde kojení. Ono neustálé mytí lahví, vyvařování, ohřívání mléka, ochlazování a přeprava v termoobalech, které málokdy udrží správnou teplotu, mi zrovna pohodlné nepřipadá. A vím o čem mluvím, první dítko jsem nekojila vůbec, ne že bych nechtěla, ale prostě to nešlo. Dcerku jsem kojila 6 týdnů a opravdu jsem si to užívala. Bohužel mi přestala přibývat, tak jsme přešli na UM. To o té mamince, která se rozkojila je hezké a klobouk dolů před ní, ale zajímalo by mě, kdo se jí staral o ostatní děti. Já si nedovedu představit, že bych malou kojila, dokrmovala a odstříkávala celé dny a noci, z toho bych se asi zhroutila a synek by mi podpálil byt. Takže když to nejde tak to nejde, tečka. A i když to jde, je každé ženy rozhodnutí, jestli chce.
|
|
| _margitka | 
|
(19.6.2009 15:47:22)
Kojení je jen pro ty, co opravdu chtěji????To nemuzete myslet vážně! Já OPRAVDU chtěla a hodně.... syn se narodil o více než dva měsíce dříve a mně se laktace prostě nespustila. Obrečela jsem to hodně a takové věty, jako ta vaše mě fakt drtí!
|
|
| kamila + míša6 a 36týden | •
|
(20.6.2009 21:11:16)
po porodu naší dcery jsem měla ty nejlepší úmysli kojit , ale vůbec nám to nešlo tak jsme v 8 týdnech přešly na UM a Míša byla v klidu a pohodě rostla a nemoce to neznáme . tet jsem rozhodnutá to udělat stejně když to nepůjde tak malý dostane flašku a bude . Švagrová kojila 1 rok a malá měla do 2 let 5x ABT tak ono to nebude tak uplně pravda, že jí dávala to nej .
|
|
| Zuzana Terry, 2 předškolní děti | •
|
(22.6.2009 13:58:23)
Není Vám líto s těch maminek co se jim to nedaří. Já osobně jsem kojila obě děti skoro do roka bez žádných problémů, ale rozhodně necítím, že je to nějaká zásluha. Prostě to šlo tak jsem kojila. Někomu to holt nejde, cítí se i bez Vašich řečí špatně! Až budete mít zdravé dospělé dítě, které nebude mít žádné mindáky a bude šťastné tak si poklepejte na rameno.
|
| Hanka 3děti (13let,11let a 1 měsíc) | •
|
(6.7.2009 21:42:22)
Přesně
|
|
|
| ivkaxx |
|
(26.6.2009 13:17:46)
sorry neni to jen o obeti ale kdyz se nekdo snazi 3 mesice a decku to nestaci a furt rve tak co jako ma delat?to pisou matky ktere s tim nemely nikdy problem,jinak by to pochopily.Hlady to decko nenecham prece tak mu dam raci sunar.
|
|
|
|
|
| Mirka99 |
|
(18.6.2009 12:55:04)
Essi, kdybych si já řekla "Kojení buďto jde nebo nejde. Nemá to vůbec nic společeného s charakterem nebo vůlí.", tak jsem dvakrát nekojila. Jenže jsem si to neřekla, pozjišťovala kde je problém, dokonce jsem navštívila laktační poradnu v Krči. Za jejich pomoci jsem se rozkojila a kojila 1,5 roku (první dítě 2 a čtvrt). Obě děti mají po kom být alergičtí a myslím, že když nic jiného, tak jsem si s tím ušetřila spoustu starostí (a teda taky peněz). Byli jsme i s miminem u moře, protože jídlo nebyl problém. Kojení mi nijak nevadilo, pravda - někdy trvalo na můj vkus trochu dlouho, ale za dva týdny nepohodlí v začátcích kojení jsem si obstarala roky pohodlí bez míchání mlíka a vyváření flašek. Udělala bych to znova a stejně.
Ať si každý dělá co chce, ale pravda je taková, že není dobré házet flintu do žita, když kojení nejde samo.
|
|
|
| Klarina | 
|
(17.6.2009 10:47:24)
Já naopak souhlasím - kojení je sice super a všechno to kolem, ale zbytečně se z toho dělá strašák a maminky stresuje snad už od začátku těhotenství to, jestli kojit budou nebo ne. Vůlí to možná jde překonat, zatnout zuby a děsně se snažit, ale nestřílí se z toho a když matka nekojí, není o nic míň matkou než kojící superžena. A nikdo jí to nemůže dávat sežrat, že selhala...
|
| Petra Neomi | •
|
(17.6.2009 10:51:17)
Hlavně, ono to prostě není o chtění. Já kojit nechtěla, dokonce jsem uvažovala o zastavení laktace hned na sále a pak jsem kojila dva roky. Prostě moje tělo funguje takhle... Někdo kojit hrozně chce a nejde mu to. Kojení je pudové a je to taky věc nastavení organismu, kolik mléka vyrobí :))
|
| Rapiti |
|
(17.6.2009 11:01:40)
Petro, o chtění je to v tom smyslu, že kdo kojit opravdu chce, tak se nevzdá při prvním neúspěchu, ale zkouší si s tím nějak poradit. Ale když příroda nenadělí, tak s tím chtění fakt nic nezmůže.
Myslím, že by si maěla každá maminka v sobě ujasnit, jestli a za jakých podmínek chce kojit, a podle toho se zařídit. Kojení je dobrá volba, ale není to povinnost. Dát dítěti UM není obvykle žádná tragédie.
Mám ráda maminky, co na férovku řeknou, na tenhle a tenhle problém jsem prostě neměla nervy, tak jsem si to vyřešila po svém.
|
| Diva.Bara |
|
(17.6.2009 12:30:10)
Rapiti souhlasím. MM je nenahraditelné, ale v případě že maminka nechce kojit, z jakéhokoliv důvodu, je fér říct to narovinu. měla by ale mít všechny informace o výhodách-nevýhodách MM a UM.
já to beru tak že MM je právem dítěte, samozřejmě za předpokladu že je k dispozici.
často ani pediatr moc nepomůže, při sebemenším problému hned nabídne UM, místo aby třeba poskytl kontakt na laktační poradce, když už sám v této obl vzdělaný není (což chápu, když nevím jak na to, je to ok, ale měl bych vědět na koho odkázat).
mně hodně pomohlo že mi dr nikdy UM nenabízela, kdyby byl problém prosila bych ji o kontakt na spec. nebo hledala sama. viděla že dvojčata prospívají, akorát se vždycky mile usmívala a trochu nechápavě kroutila hlavou že 7měs kojím dvojky plně. já jsem jen v poradně hlásila kojím, UM nechci.
|
| Lilian | 
|
(17.6.2009 12:41:59)
Nechápu,proč se divila, že kojíš dvojčata?
To se dle ní může jen v šestinedělí nebo jak?
Znám maminky, co dvojčata kojily dva roky a na druhé straně i maminku, co dvojčata kojila tři týdny, pak už nechtěla. Takže je to o volbě maminky.
|
| Diva.Bara |
|
(17.6.2009 12:59:03)
Květinko, spíš asi nevěděla že je to možné, asi nemá v tomhle tolik zkušeností. musím ji ale pochválit v tom, že to nechala čistě na mně, že mi nikdy UM nenutila, stačilo jí vidět že děti prospívají.
tak jsem jí na oplátku dala na sebe kontakt pro jiné maminky, jsem laktační por.
|
|
|
|
| Simeona a 3 | 
|
(17.6.2009 14:26:57)
Rapiti, ale z tohohle právě pochází to přesvědčení že když žena nekojí, asi se "dost nesnažila" a zahlížení na maminky které dají miminku UM.
Sama jsem nesnášela ty pohledy, syna jsem kojila plně 2 týdny a po dalších třech týdnech kdy jsem kojila nonstop (laktační poradkyně radily vydržet, však je to spurtík a přejde)jsem byla úplně mimo realitu, už jsem prostě nemohla, miminko plakalo (hlady jak jsem zjistila když dostal UM) 10 hodin denně, nespalo.
Jiná moje známá chtěla kojit tak moc ( a nešlo jim to) že se jí rozjela poporodní deprese na které se opakované zkoušení kojení a to že prostě nešlo se rozkojit určitě podepsalo.
Dceru kojím plně už 3,5 měsíce bez jakéhokoli problému. Jo, už chápu jaká je kojení paráda. Je to super, když to jde. Ale když to nejde tak má být matka naopak soudná a skončit (nebo přikrmovat, podle situace) dřív než je ona úplně vyčerpaná a dítě vysílené hlady.
|
|
|
|
|
| Tvoje horší já |
|
(17.6.2009 11:24:51)
Má to hodně společného s vůlí. S tím musím souhlasit. Kdybych neměla silnou vůli a odhodlání kojit, skončila bych u prvního po čtrnácti dnech. Stálo to hodně bojů, u třetího i do krve rozkousané bradavky, ale nikdy jsem to nevzdala a hledala cesty, jak pokračovat, třeba i při užívání léků, protože jsem pokládala kojení za velmi důležité.
|
| & |
|
(18.6.2009 7:00:19)
Jano a mas z toho radost, ze jsi kojeni vybojovala?
Syn je nedonosenec, narozeny SC, k tomu ma vrozenou deformaci nosohltanu a metalni postizeni..Z nemocnice odchazel se specalni flaskou pro deti co neumeji sat a ja jsem tri mesice plne odsavala..
Jenomze jse proste mela pocit, ze MUSIM kojit. Stala me to hodne stresu a nakonec se podarilo, ale asi jsem mela mamlo mlika, protoze syn moc nepribival, a zacal rapidne pribirat kdyz dostal prikrmy... Na konec jsem kojila skoro dva roky. Ja z toho mam rozpoluplne pocity, na jednu stranu jsem rada, syn je ralativne zdravi, a asi mu to zlepsilo "motoriku pusy" coz je pro nej hodne dulezity. Na druhou stranu si myslim, ze jsem kojeni davala vetsi dulezitost nez ma a chtela jsem az prilis. A spis mam pocit, ze to za ten stres nestalo a mela jsem se radaji v klidu vyspat a dat mu flasku..
|
| Tvoje horší já |
|
(18.6.2009 14:20:38)
Pro H&M>
Já nelituji. Stresy nebyly, nebo zas ne tak moc, spíš čas to stálo, ale u prvního dítěte má každý času pytle.
Mám z toho naopak výborný pocit, nejstaršího jsem kojila rok a půl, odstavila kvůli otěhotnění, dceru pak víc než dva a půl roku a nejstaršího tři a půl roku.
|
|
|
|
| Tulka | 
|
(17.6.2009 12:19:09)
Já jsem kojila obě dcery dost dlouho,ale kdybych dala na chytré rady,nekojila bych žádnou.U první bradavky rozedřené,zachránila mě sestra v porodnici,která mi tajně propašovala klobouček,takže se mi podařilo trochu odhojit a potom už to šlo,potom problémy se spouštěním mléka,no,taky jsem to vyřešila,bylo to jen psychické.
Druhá dcera to samé,rodím malý pirani,po pár dnech prsa na odpis,zase tajně klobouček,zachránil mě kojení,bez něj bych to nezvládla.Tentokrát jsem ho musela používat několik týdnů
Nevím,kde byla chyba,techniku kojení jsem měla nastudovanou dokonale,ale hlavní bylo,že jsem to přestála a kojilo se vesele dál.
|
| Diva.Bara |
|
(17.6.2009 12:32:16)
Tulko, někdy chyba není u maminky, ale u miminka, může prostě silně sát, mít menší pusinku apod.
|
|
|
| Lenka | •
|
(17.6.2009 12:30:03)
Souhlasím, svou prvorozenou jsem kojila pouhé dva měsíce a co jsem si během nich zažila na to nerada vzpomínám. Možná to byla souhra špatných náhod, ale já málem skončila na psychiatrii, protože všudepřítomná podpora a leckdy fanatická propagace kojení ze mě dělala z mého pohledu neschopnou matku. Malá byla drobná, špatně se přisávala, pak to šĺo přes kloubouček, byla jsem šťstná jak blecha, pomáhla jsem jí přistříkávat do pusinky mléko, aby toho přes kloubouček víc vytáhla-neměla na to moc síly, protože šlo to tíž. Skončila jsem tak, že jsem začala se snahy kojit kojit krev a dva záněty do týdne postupně na obou prsech s vysokýma horečkama mě připravily o mlíko. Byla jsem dost zoufalá a do toho ty úžasné otázky od kojících matek - KOJÍTE??? A já špitla ne. Myslím, že ve vůli to nebylo, prostě to nešlo. Dcera dostala flašku, já se uklidnila a začala si malou užívat se vším všudy. Čekala jsem druhé a chtěla kojit, ale zapřísahla jsem se, že už to nikdy nenechám dojít tak daleko. Když to nepůjde, tak to nepůjde, svět se nezboří a i přes to dám svému dítěti to nejlepší ze mě a o mléku to rozhodně nebude!!!!!!!!!!
|
| Aja, syn 7 let | •
|
(17.6.2009 12:41:28)
moje řeč! 
|
|
| Czeperka | 
|
(17.6.2009 13:17:41)
Lenko, pod tohle se podepisuju!
|
|
| Kačka,2 děti | •
|
(17.6.2009 13:44:37)
Naprosto souhlasím !
Všude se vykřikuje že kojit se má min. do 6 měsíců až 1 roku,pokud možno co nejdéle.Když maminka přijde někam k doktorovi nebo mezi jiné maminky a řekne že už nekojí a nemá odkojeno min. 6 měsíců,všichni na ni koukají jako na nějakou krkavčí matku.Vím to z vlastní zkušenosti.Dcerku jsem kojila do 4 měsíců a byl to očistec.Neustále totiž zvracela,skoro pokaždé když jsem ji nakojila hodila tyčku.Po 4 měsících jsem to vzdala a přešly jsme na hypoalergenní sunar.Rázem byl klid.Já byla znova těhotná takže jsem se aspoň klidně celou noc vyspala.Minulo mě noční vstávání třeba 6x za noc,kvůly kojení.Když se narodil syn,bylo dcerce 13 měsíců.Kojit jsem vydržela 1 měsíc.Ono celou noc po hodině kojit a ráno být čilá k ročnímu dítku je jaksi o nervy.V tu chvíly jsem si dupla a řekla si že mi doktoři a vzorné matky můžou vlízt na hrb!!!!Svoje děti miluju nade vše,o tom žádná,ale právě proto jsem s tím sekla.Synka jsem taky dala na sunar a byl klid.Nikdy jsme neměly problémy se spaním,od malinka mi spí oba celou noc.Nikdy nebyl problém s jídlem,jakože tohle madam nebude jíst atd..Já na sunar nedám dopustit.A děti jsou zdravé!
|
| Dagmar Bartůšková |
|
(17.6.2009 13:49:24)
no, já to napsala, protože se to s významem kojení prostě děsně přehání, jako dobrý, v africe pokud matka nemá mlíko, je to jaksi fatální ale u nás nee...
|
| Kačka,2 děti | •
|
(17.6.2009 13:57:33)
přesně tak,nejvíc mi vadí jak se matky rozdělily na dva tábory,kdy samozřejmě ten lepší je ten kde se kojí co nejdýl.Je to trapný.Lidi by si hlavně měli uvědomit,že děti nemají alergie jen z toho jestli jsou nebo nejsou kojený,ale proto že jsou až moc opečovávaný.Jsou jako v bavlnce aby náhodou někde něco nedej bože neolízly,doma musí být všechno tip top sterilní.Tím to je.Kolem dětí se dnes chodí po špičkách.A potom matka která kojila 3,5 roku si mě stěžuje jaktože její dcerka,tak dlouho kojená má ekzém.Co jí na to mám říct.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(17.6.2009 14:00:47)
Kačko, jenže to právě nejsou dva tábory, jak píše i Andie. Kromě extrémů na obou stranách jsou i ty, co kojí a nikoho neřeší a nekojí a nikoho neřeší.
Já třeba měla s nekojením kamarádky jediný problém - nevěděla jsem, co jí poradit, kde získat nejlepší informace o různých typech mléka a lahviček, o tom, co je okolo sterilizace a kvality vody důležité a co zbytečné. Ona se na mě obracela (ve více věcech) jako na zkušenou matku, ale v tomhle jsem jí prostě poradit neuměla.
|
| Kačka,2 děti | •
|
(17.6.2009 14:04:44)
dobře,jsou tu 3 tábory ;-)
Mě taky nikdo neporadil,doktorka nám akorát řekla že máme mít něco hypoalergenního a to bylo vše.Na všechno jsem si musela přijít sama metodou pokus - omyl.
|
| Petul.a a Babu |
|
(19.6.2009 22:07:51)
Tak já se hlásím do toho třetího tábora Dcerce je rok, stále kojíme (což nepřipisuju sobě jako zásluhu, máme zkrátka kliku) a je mi fakt totálně jedno, jestli někdo kojí nebo ne. Ani mě nenapadlo se na to někoho ptát - vlastně jednou ano, ale to jsme s kámoškou probíraly, jak naše malá nechce pít z hrníčku (vlastně z čehokoli, co připomíná flašku), tak mi ona psala, jak to bylo u jejích dětí. No a v té souvislosti ode mě padlo "Hele, a já vlastně ani nevím, jak dlouho jste kojili vy". Ale bylo to vážně jen ze zvědavosti; rozhodně si nemyslím, že nekojící maminka dává svému dítku míň než kojící - laktační bohyně fakt nejsem
To, že kojím 13timěsíční dítě ještě i přes den, to má důvod ten, že dítko prostě odmítá tekutiny, takže tím spíš doplňuji pitný režim. Kdyby mi někdo poradil, jak malou navést na pití čajů apod., byla bych mu taaak vděčná! S tímhle zase nejspíš nemají problém děti, které jsou odmala zvyklé na lahvičky.
|
|
|
|
| Dagmar Bartůšková |
|
(17.6.2009 14:01:58)
Njn, to bych jí asi řekla, že dítě není skleníková kytička a imunizace je důležitá...
|
|
|
|
| zuzula81+Paťulka09 | 
|
(17.6.2009 13:58:41)
a já taky můžu souhlasit. mám necelé 3 týdny starého synka.Zatím plně kojím, ale celé těhotenství jsem poslouchala, jestli budu kojit. Dostala jsem 20stránkovou příručku z laktační ligy o kojení....Když syn nechtěl první 3 dny vůbec baštit, byla jsem naprosto vystresovaná. Skvělá laktační poradkyně mi do syna furt štípala, nasazovala mi kloboučky atd. Pak přišla jedna hodná porodní asistentka, chytla synka, prso a bylo to. Malej se olizoval až za ušima.
Jinak mi kolem kojení připadá opravdu hrozný humbuk. Někdy si připadnu, že vůbec nevím co bych si počala bez laktační ligy Maminky klid, buď to půjde nebo ne. Kojení je pro miminko zdravé a určitě dobré, ale není to všechno. Nevystresovaná maminka důležitější
|
|
| Fidanek | 
|
(20.6.2009 17:56:40)
Já taky souhlasím. Malou jsem kojila 2 měsíce, mlíka jsem měla dost, ještě jsem odsávala, každé kojení trvalo 30-40 minut a malá pak stejně řvala hlady a blinkala. Přešla jsem na Bebu a malá byla okamžitě spokojená. Dětská lékařka byla v pohodě a schválila nám to, ale co jsem si vyslechla dotazů zda kojím od lidí z okolí a těch opovržlivých pohledů když jsem řekla že ne, to byla hrůza, všichni mě považovali za nejhorší matku na světě, i gynekolog měl k tomu blbý kecy. Ale já jsem si řekla, ať si všichni trhnou nohou, hlavně že my dvě jsme spokojené.
|
|
|
| Barča, Linda | •
|
(17.6.2009 14:45:22)
Leni, máš v podstatě pravdu. Já kojim malou už třetím rokem, teď je to v pohodě, ale začátky byly taky krušné. Myslím že každý začátek je těžký, než se nastaví do rovnováhy poptávka - nabídka. Já měla první měsíce taky opakované záněty prsu, a to z nadbytku mléka které se mi dělalo. V podstatě jsem půl roku jen kojila a ještě odsávala, aby se zánět prsů nevracel. Kojila jsem po hodině a půl a v noci jsem si musela kromě kojení ještě nařizovat budíka na odsávání. Ale skutečně po půl roce vše už v pohodě. Teď mám spíš problém malou odstavit, nechce se toho vzdát a to už je jí 2,5 roku. 
Naopak cítím že se na mě okolí kouká kvůli tomu někdy přes prsty, jako že je to ostuda, hlavně ženy starší generace, tchyně, "pratchyně" a i švagrová, která nekojila.
Chce to vydržet těch pár prvních týdnů a nevzdat to,
ale pokud matka odmítá, neznamená to že je špatná.
Teď je taková doba "renesance" kojení a je všude propagováno. Jen se bojím aby se to třeba za 15, 20 let zase neobrátilo a netvrdilo se že je UM lepší než mateřské, třeba vzhledem k tomu že je prosté škodlivých látek z prostředí, které maminka do sebe
natáhne, přeci jen nežijeme v čistém životním prostředí. No, uvidíme. Nejlepší pro dítě je milující matka, to je stěžejní, a jestli kojí nebo ne je její věc. Nikoho bych si netroufala za nekojení odsuzovat. Zrovna tak bych neodsuzovala ženy které kojí třeba 4 roky. Škoda že nejsme více tolerantní.
|
| Hanka | •
|
(17.6.2009 15:02:20)
Jo, taky si nějak tiše myslím, že se za pár let objeví studie, jak jsou ty novější, zcela BIO druhy UM dokonalé a obohacené o látky zabraňující rozvíjení alergií a ekzémů, zatímco mateřské mléko není nikdy z principu "škodlivinprosté"... a navíc krmení lahvičkou s dokonale tvarovaným dudlíkem je i pro tatínky, a jak je důležitý nejen mateřský bonding v prvních hodinách života, ale i otcovský bonding již během šestinedělí, aby otcovská role správně nastartovala...
A naše dcery se na nás budou dívat jako na duševně zaostalé, až jim budeme vykládat "ty nekojíš? Měla bys to vydržet alespoň do půl roku plně, to je pro miminko nejlepší!"
|
| Petul.a a Babu |
|
(19.6.2009 22:14:11)
Moje řeč. Tak se tu tak za 25 let sejdeme a povíme si, co nám ty naše holky říkají, jo?
|
|
|
|
| Nev | •
|
(20.6.2009 13:27:30)
Dostala jsem se k téhle diskusi zcela náhodně. Vím, že tohle téma vždy rozproudí vody kojících vs. nekojících. Jsem laktační poradkyně od r. 2003, sama jsem s kojením biologické dcerky měla veliké problémy, které jsme překonali (nejen že nepřibírala, ale i hubla, dr. jediné co doporučil byl dokrm umělinou, kdybych nevěděla, jak nevhodná je lahev a dudlík, tak to malé dám a s kojením končím v 7 dnech!). Nakonec byla kojená plně 8 měsíců, s příkrmy potom 18 měs. kdy se odstavila prakticky sama. Druhá holčička k nám přišla ve 22 měs. (jsme náhradní rodina) - pro ni jsem se po 4 letech nekojení rozkojovala - nezbořila nám dům (ač má dg. adhd), ani jí to nijak neuškodilo, naopak se podařilo vyhojit atopický ekzém, který si k nám z dětského domova donesla. Bohužel relaktace není tak stabilní jako laktace navozená porodem, po vysokých horečkách způsobených těžkou angínou se ji nepodařilo udržet. Nyní jsme přijímali dvě holčičky, ve věku 28 a 14 kalendářních měsíců (mladší těžce nedonošená). Také jsem si pohrávala s myšlenkou relaktace, jenže při přebírání sestřiček mi primář oznámil, že malá byla sondovaná, nemá sací reflex, polykací je nedovyvinutý - takže jsem se s čistým svědomím rozhodla věnovat stimulaci všech oblastí (nepříznivá neurologická prognoza) a dále podávat umělinu. Nyní nás čeká přijetí dalšího dítěte - sourozence holčiček - miminka - a to zda budu kojit nebo ne, nechávám na čas až bude doma a budeme sehraní. Když má žena jedno dítko, má spoustu času si zjistit informace o záchraně kojení, jak dokrmovat alternativně, nepodávat dudlíky atd... U pátého dítěte už toho času tolik není. Ač se kojení adoptovaných dětí věnuji, tak sama nevím, zda se pro něj rozhodnu. Ač vím, že umělinou nikdy na kvalitu MM nedosáhnu, znám rizika, která z nekojení pramení pro dítko.... ale rozhodnutí nekojit či kojit nechávám čistě na sobě - ale rozhodovat se budu naprosto informovaně, s vědomím, že nekojením nikdy dítěti nedám plnohodnotnou stravu, na druhé straně s vědomím, že budu zvládat chod domácnosti s pěti dětmi. Definitiva ale přijde až za pár týdnů.
|
|
| pomala | 
|
(21.6.2009 17:48:05)
Jojo... mě taky úderné slogany o kojení lezou na nervy. S prvním synkem jsem zažila martýrium částečného kojení, kdy si vždy trošičku vysál ode mně, pak z flašky, a pak jsem odsávala odsávačkou kvůli stimulaci... a takhle to bylo 7-8x denně... vpodstatě jsem nic jiného než mlíko a věci kolem toho neřešila. Teď mám druhého dvouměsíčního synka. Z porodnice nás propustili jako že plně kojím - sláva nazdar-- byla jsem v totální euforii, šťastná, že to jde. Jenže po 14 dnech doma se zjistilo, že malý nepřibírá - bylo to jak ledová sprcha, a já byla tak dva dni v depkách a strachu, že se mléčné martyrium bude opakovat i tentokrát. byl nám doktorkou doporučen dokrm jednou denně, a pak dvakrát denně. Laktační poradkyně na telefonu radila seč mohla, doktorka mi radila zas úplně něco jiného... a já si z toho vybírala... asi 3 týdny nejistoty, experimentů, "kojících kúr" , a pak jsem nad tím prostě mávla rukou. Zatím je to tak, že dvakrát za den dokrmuju umělým, jinak kojim. Pár týdnů jsem dokrmovala stříkačkou, jenže drobek se u toho dost dusil a zakuckával, tak už je na flašce. Pociťuju, že už začíná být u prsa línější, a míň vytáhne... je si holt jistý, že bude flaška, a tak se podle toho zařizuje. Nejdřív i vlivem 6nedělní hormonální války jsem sama sebe obviňovala, že nejsem asi dost dobrá matka, když dostatečně nenakrmim svý dítě... ale teď opravdu jen mávám rukou. A taky si myslím, že to o vůli moc není... je to o chemii v našich tělech... a buď to prostě jede podle matky přírody nebo nejede. A mezi náma, myslím, že těm maličkým, je to úplně jedno, jaký mlíčko dostanou, hlavně že se napucnou... no ne?
|
|
|
| Insula | 
|
(17.6.2009 19:30:19)
Asi nemám pevnou vůli. Nerozkojila jsem se u dcery ani omylem. Neměla jsem ŽÁDNÉ mléko.  A mohla se klidně stavět na hlavu. I laktační poradkyně si se mnou nevěděla rady.
U druhého jsem sice kojila, ale s příkrmem. Mléko sice trochu bylo, ale bylo málo. Čím víc jsem příkládala, tím méně jsem ho měla. Navíc po 40-ti minutách kojení, vydržel syn 20 minut a pak "řval" hlady a já už mu nemělo co nabídnout. 
Jak říkám, nevám pevnou vůli.  "Asi."
|
| Lenk& | 
|
(18.6.2009 8:25:32)
Já taky. Neměla jsem ani vůli a mlíko. Zkoušela jsem to jenom tři měsíce, každé tři hodiny jsem s tím děti obtěžovala. Podařilo se vždycky jenom pár kapek a nakonec úplně zmizelo. Děti byly od začátku na umělé výživě, teď je jim 2,5 roku, jsou zdravé, krásné a chytré jak opičky.
|
|
| Iva | •
|
(18.6.2009 13:47:54)
Hlásím se do klubu matek "bez vůle", taky jsem to vzdala po měsíci když jsem kojila po dvou hodinách celou hodinu, a můj chlapeček měl pořád svou porodní váhu. Víc jak čtyři týdny po narození..... Možná kdybych to s tou vůlí vydržela ještě nějaký ten týden, mohla bych ho přihlásit do komparsu na nějaký válečný film, ne?
Omlouvám se, jsem cynická, ale moc se mi líbí jak ty co kojily tvrdí, že je to věc vůle. Ty co by rády kojily ale nedařilo se jim to už o vůli jaksi nemluví, že. Víme totiž že vůle byla jako prase, ale umřít své dítě hlady nenechám. Na to ať se jde vůle bodnout.
|
|
|
| Lenka, syn Daniel 14. měsíců | •
|
(20.6.2009 13:08:25)
Já jsem nad tím, jestli budu a nebo nebudu kojit nikdy nepřemýšlela. Nedumala jsem nad tvarem, velikostí atd mých prsou. Prostě jsem si řekla, že to nechám na přírodě....a hle? Rodila jsem císařem,syna jsem poprvé dostala ke kojení po 28 hodinách a kojím ho doteď a to mu je 14. měsíců. Kojím tak 2x denně a až 6x za noc. Líbí se nám to, je to krásná chvilka, kdy si užíváme jen sami sebe. Ale nikdy by mě nenapdalo nějak odsuzovat nebo se divně dívat na maminky, které nekojí. Ale všimla jsem si, že ty maminky, které nekojí z různých důvodů (málo mlíčka, žádné mlíčko, líné dítě...)se ale tváří strašně provinile, jo, jako kdyby se omlouvaly za to, že neplní trend dnešní doby. Jasně, kojení je určitě velice prospěšné pro miminko,ale když to prostě nejde, tak to nejde a nemá smysl trápit sebe nebo dítě u prsa. Já jsem ráda že kojím, momentálně jsem ve druhém měsíci těhotenství a uvidím, jak dlouho bude chtít syn kojit, klidně budu kojit miminko i jeho tandemově. I pan doktor to schvaluje. Prý si starší syn sám řekne, jestli chce ještě kojit nebo se odstaví. Každopdáně nebudu nějak naléhat. Ale nebudu z toho dělat žádnou vědu. Může se stát, že druhé miminko z nějakého důvodu kojit nebudu (nebudu mít mlíčko, nebude chtít ono kojit) a určitě se kvůli tomu nebudu obviňovat, že jsem snad horší matka....
|
|
| Lenka, syn Daniel 14. měsíců | •
|
(20.6.2009 13:10:48)
Já jsem nad tím, jestli budu a nebo nebudu kojit nikdy nepřemýšlela. Nedumala jsem nad tvarem, velikostí atd mých prsou. Prostě jsem si řekla, že to nechám na přírodě....a hle? Rodila jsem císařem,syna jsem poprvé dostala ke kojení po 28 hodinách a kojím ho doteď a to mu je 14. měsíců. Kojím tak 2x denně a až 6x za noc. Líbí se nám to, je to krásná chvilka, kdy si užíváme jen sami sebe. Ale nikdy by mě nenapdalo nějak odsuzovat nebo se divně dívat na maminky, které nekojí. Ale všimla jsem si, že ty maminky, které nekojí z různých důvodů (málo mlíčka, žádné mlíčko, líné dítě...)se ale tváří strašně provinile, jo, jako kdyby se omlouvaly za to, že neplní trend dnešní doby. Jasně, kojení je určitě velice prospěšné pro miminko,ale když to prostě nejde, tak to nejde a nemá smysl trápit sebe nebo dítě u prsa. Já jsem ráda že kojím, momentálně jsem ve druhém měsíci těhotenství a uvidím, jak dlouho bude chtít syn kojit, klidně budu kojit miminko i jeho tandemově. I pan doktor to schvaluje. Prý si starší syn sám řekne, jestli chce ještě kojit nebo se odstaví. Každopdáně nebudu nějak naléhat. Ale nebudu z toho dělat žádnou vědu. Může se stát, že druhé miminko z nějakého důvodu kojit nebudu (nebudu mít mlíčko, nebude chtít ono kojit) a určitě se kvůli tomu nebudu obviňovat, že jsem snad horší matka....
|
|
| Astrit | 
|
(20.6.2009 17:45:39)
A já zase nemohou souhlasit s vámi. Některým maminkám kojení opravdu nejde, třeba když se miminko nechce za nic na světě od prvních dnů přisát, nebo když se mamince nenalijí po porodu prsa a ocitne se bez pomoci jménem "oxytocin". Sebevětší vůle je pak na nic a podle jednoho článku o trpělivé matce a taky trpělivému děcku nemůžete dělat závěry.
|
|
| Dooly. | 
|
(21.6.2009 14:54:09)
Otazka je,jeslti je nutne kojit za kazdou cenu -tedy i psychickych potizi.
Ze je MM vzdy to nejlepsi,tak s tim nesouhlasim ani nahodou.Jsem ekzematik,syn kojeny do 2let(kdybych nedala na intuici ale doporuceni Mudr,tak do 3) a mel od 8m uporny mokvajici ekzem pod bradickou,byl "dokrmovan" Zyrtecem.Ale hlavne kojit kojit kojit mi rikali vsude... Jenze jsem spozorovala,ze jeho ekzem se lepsi a zhorsuje s mym zlepsenim a zhorsenim.Prestala jsem kojit tyden pred 2.narozeninama a ten dalsi tyden jsme sli k detske,kt.zajasala,ze konecne neco zabralo! (vyzkousela na nem vsemozne masti) Jo,zabralo nekojit.
Proto bych zadne dalsi sve dite uz nikdy nekojila.Zaroven mi to ke konci bylo i neprijemne,zvedal se mi zaludek,bradavky jsem mela precitlivele.
Jen se desim reakci v ceske porodnici -ptz ja bych zase rada rodila v nejake te "alternativnejsi" - porod do vany,apod.Jenze mam nejak pocit,ze by to z pohledu ceskeho kojiciho fanatismu nebylo mozne.Preci matka,co chce pohodli,klid,lidsky pristup by mela taky chtit TO NEJLEPSI pro jeji dite.Nebo ne? A tak pokud k tomu dojde,radeji nebudu rodit ve vlastech ceskych...
|
| marketa | •
|
(21.6.2009 17:00:27)
no vis ono to kojeni u ekzematiku pomaha, jen kdyz ty drzis prisnou dietu. dite ma alergickou rekci na potraviny, ktere ty jis. dostava se to do mleka.
|
|
|
|
. Ted máme holčičku, kojení jde bez problému, doufám, že to vydrží. On ten stres je previt a pak je to začarovaný kruh, mimi všechno vycítí, pak řve, pak je z toho máma nervozní a tak dokola. Mám zkušenost, že nám stačilo se pohádat s mánželem a pak řvalo i dítě. Od te doby beru skoro všechno s nadhledem
V její náručí
Ve stopě Zlaté lyžeŽďár nad Sázavou 
Svatební korzováníPlzeň-město 
SOČR: Mahan Esfahani hraje PoulencaPraha 1 
Workshop v parkourové tělocvičněBrno-město 
Aaron Diehl TrioPraha 2 
Ve stopě Zlaté lyže
Svatební korzování
SOČR: Mahan Esfahani hraje Poulenca
Workshop v parkourové tělocvičně
Aaron Diehl Trio
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)