| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Život je boj

 Celkem 115 názorů.
 Mili+2 


Chapu 

(15.4.2009 8:54:51)
Jsem hypochondr a minimalne jednou za mesic objevim nejakou tu rakovinu (materske znaminko zmenilo barvu, boli mne hlava, pichlo mne u srdce)... Prsa si ale zasadne neprohmatavam, protoze bych pokazde nahmatala neco...Dvakrat rocne chodim na prohlidku k doktorovi. Mama rakovinu mnela, a teta i sestrenka kdysi taky nahmataly bulku, ale byly to jen nezhoubne nadory.
Verim ze vysetreni ti dopadne dobre .
 Žabi 


Re: Chapu 

(15.4.2009 9:02:07)
Bude to určitě dobré. Já si nahmatala poprvé bulku, když měl syn osm měsíců. Cítila jsme se hrozně. Hned jsem šla na sono a byla to jen cysta. Chodím pravidelně na sono už šest let a cysty jsou tam pořád. V tomto věku je to hodně časté. U nás v rodině měla cysty i mamka a sestřenka. Nic to není. Ale určitě jdi k doktorovi.
 Vokounka 


Re: Chapu 

(15.4.2009 9:15:39)
Jsem teď taky ve fázi čekání na verdikt. Ta nejistota je hodně nepříjemná Jako bys mi četla myšlenky. S tím rozdílem, že malé děti mám tři a nález na štítné žláze.Tak ať máme štěstí,že?~x~
 Rosie 


Taky čekám... 

(15.4.2009 16:46:27)
a doufám, že ta bulka je jen cysta, tuková bulka nebo něco podobně banálního, utěšuju se, že pořád ještě kojím, tak to může být od toho.... je mi skoro 36, děti mám 3. Od toho večera, kdy jsem zjistila, že tam "něco" je, mám v hlavě hromadu otázek a obav. Na mammo jdu za měsíc, taková doba.......

Držím nám všem palce, aby to všechno dobře dopadlo~s~~s~~s~~s~
 Petul.a a Babu 


Re: Chapu 

(17.4.2009 21:26:40)
Přeju moc moc moc štěstíčka, určo to bude dobré~;) Já si taky před lety našla "něco" na prsu, naštěstí to byly jen zduřelé žlázy. Tenkrát u nás byla docela dlouhá objednací doba na sono, byly to snad nejhorší tři týdny v mém životě. Takže chápu.
 Jeřabina 


Re: Chapu 

(15.4.2009 9:18:39)
Úplně chápu Tvé obavy.
Taky si najdu každou chvilku někde něco.I když mi GYN tvrdí,že na MAMO mám ještě času dost,byla jsem letos sama na ultrazvuku.Tam mi MUDR říkala,že na prevenci není nikdy času dost, a že ta moje bulka nic není.Ty 200 ročně mi za klid na duši stojí.
Hodně štěstí a nenervuj se.Bude to dobré!~R^
 Žabi 


Re: Chapu 

(15.4.2009 9:24:09)
Jeřabino, na sono máš nárok. Na mamograf se v tomto věku většinou neposílá z důvodu jiné struktury prsu, než po čtyřicítce. Tak mi to aspoň říkali doktoři na mamologii.
 katka 2+2 
  • 

Re: Chapu 

(16.4.2009 9:21:41)
no, ono je to spíš kvůli dávkám radiace při mamografu (rtg), aby se citlivá tkáň nezatěžovala příliš brzy = příliš často = nespustilo to právě tu pitomou reakci...
Mi můj gynekolog nechal ihned udělat testy z krve na onko-markery. Věděla jsem, že to nic špatného nebude a tudíž jsem klidná. Cysta nebo tuk. bulka je v pohodě. Stejně se každá bojíme rakoviny, že jo. Je to noční můra...
 VěrkaK (Pepi 5/05, Věru 1/08) 


Re: Chapu 

(15.4.2009 19:20:21)
Neházej flintu do žita!
Já si tímhle taky prošla a nakonec z bulky byl neškodný fibroadenom, prostě bulka, ale nezhoubná. První mi vyndávali když mi bylo 23, druhou za další 2 roky. Zůstaly my 2 jizvy a to je prozatím vše...
Můžeš tam mít cokoliv, nemá cenu se zatím trápit!
 Lavina 
  • 

Re:  

(19.4.2009 9:52:30)
Věrko, to by mě zajímalo... s fibroadenomem žiju už víc jak 10 let... chodím na pravidelné kontroly a přemýšlím, co s ním... lékaři radí pokaždé něco jiného (podle toho, který doktor se zrovna v mamografické poradně objeví)... vyříznout hned, počkat až po dětech (mám zatím jedno a ráda bych časem ještě druhé)... pátrala jsem na internetu a tam jsou rady, jak s ním naložit, také hodně liší... zatím čekám (až na to druhé dítě), ale příjemné mi to není - fibroadenom je docela velký, ve spodní části prsu, tudíž trochu deformuje jeho tvar... vadí také při nošení podprsenky (musím pečlivě vybírat), ale když vezmu do úvahy, že s druhým dítětem přijde obvyklá "hormonální bouře" a hrozí tak, že po vyříznutí se fibroadenom vytvoří znovu, velí mi selský rozum ještě počkat...
Jestli můžeš ty nebo i někdo jiný přidat do této diskuze vlastní zkušenosti, budu ráda...
 Natanela 


Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 9:40:59)
Veroniko, život je boj, jen do té míry na kolik si ho necháš, aby s tebou bojoval. Člověk, který je ochotný přijmou svojí roli, ke které byl stvořený, může žít vítězný život, ať mu okolnosti v životě připraví jakoukoli životní ránu.
V mém životě je Ježíš, ten nedůležitější. V jeho jménu mohu vyhnat ze svého života vše co tam nepatří - nemoc, prokletí, chudobu, atd. Není nic, čemu by člověk musel ustopit životu, když ho správně chopí do svých rukou.
A co ty - chceš být dál obětí života a čekat, jakou další ránu ti přinese a nebo budeš rozhodovat o tom, co do tvého života vstoupit může a co naopak bude mít dveře zavřené?

 Ivevka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 10:12:03)
Řekla bych, že v případě Veroniky je každá rada drahá, takže i Tvoje je vítaná. Jistě máš pravdu. Mnoho výzkumů dokázalo potvrdit sílu modlitby. Ale taky tyto výzkumy upozornily na to, že motlitba za jiného má větší sílu, než když se modlíš sama za sebe. Nemohla by ses, prosím, pomodlit za Veroniku, aby měla výsledky v pořádku a aby se teď, v tuto chvíli tolik nebála?

Veroniko, držím palce!!!!
 Klara 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 15:51:43)
Ivetko, tleskam Ti :)) Ja se modlit neumim, ale kdyz jsem v nejake tezsi zivotni situaci,tak mne vzdy velmi pomaha vedomi, ze ti moji lide na mne mysli a ti co to umeji, se treba i pomodli...pocit sounalezitosti a touha pomoci druhemu je velka sila...vim, ze nekdy je to presto malo ...
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 10:24:26)
Natanelo, většinou se ovládnu ti něco psát, ale teď musím ... vynechám všechny invektiva, která mě napadají a napíšu jen, holka, ty jsi tak trošku padlá na hlavu, ne. Znám více lidí, kteří byli věřící a stejně na rakovinu zemřeli ... a je mi jedno, jestli smířeni s bohem, či ne, prostě tu nejsou a hodně tady chybí ~Rv
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 11:34:54)
I já znám hodně věřících lidí, kteří rakovinu měli a dnes žijí. Víš, hodně věřících lidí, co žijí v náboženství věří, že je nemoc od Boha něco jako výstraha, možná trest a podobně, pak nemoc přijmou se slovy děj se vůle Boží a je hotovo~o~.

Nikdy nebylo v Božím plánu pro člověka, aby byl nemocný. Když jsi schopný uchopit pravdu, dokážeš se postavit i nemoci - rýmě nebo rakovině, v tom není rozdíl.
Modlím se za nemocné, vzkládám na ně ruce ve jménu Ježíše. Když potom vidíš dítě, které mělo skoro čtyřicítky horečky a nemohlo si ani samo dojít na záchod a za půl hodiny je O.K., je to výzva, může to mít každý a nebo taky ne a pořád brblat na osud.

Každý člověk, který přišel k Ježíši byl uzdravený, nikoho neodmítl a neodmítá ani dnes:-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 11:59:23)
obecně nikomu jeho víru neberu. V soukromí ať si každý dělá, co chce.

Autorka potřebuje věřit, že je vše v pořádku, jestli jí k tomu pomůže "Bůh" nebo obrázek z ultrazvuku je jedno.

Já osobně radím lékaře, modlením se, promiň, ještě nikdo nevyléčil... Nádor, pokud je, není fikce, není psychosomatického původu a bohužel ho nevymodlíš, kdyby ses měla zbláznit.

Nežijeme ve středověku, máme spoustu efektivnějších možností, jak se uzdravit.

A ač jsem vůči víře jiných tolerantní, dost mě iritují typy, které radí lidem modlit se místo toho, aby se léčili.
Zvláště ta náboženství, která nemoc hodnotí jako trest za hříchy!!!!!
 .Žaba 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 13:09:57)
Nechcem za Natanelu vysvetľovať niečo, čo možno ona ani tak nemyslela, ale len sama za seba.
Je trochu zbytočné sa na ňu takto zosypať, v niečom predsalen pravdu má. Človek nie je len telo a fyzično, ale aj duša, nech si to už každý nazve ako chce. A ona duša telesné zdravie veľmi ovplyvňuje. Ak je niekto negaativistický, depresívny, či ako to nazvať (možno by to niekto nazval hriechom), telesná choroba na seba nenechá dlho čakať. A na druhej strane, ak je niekto chorý, mnohokrát potrebuje k zotaveniu okrem liečby tela aj liečbu duše - optimizmus, pozitivizmus, "vieru", že všetko dobre dopadne.

A aj ono ročné dieťa s ťažkou chorobou potrebuje nielen niekoho, kto mu podá lieky, ale aj človeka, ktorý ho pohladí, pomazlí, pritúli, uteší...
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 14:07:58)
Neradím Veronice, aby nešla k lékaři a modlila se. Asi těžko může mít Veronika víru v uzdravení od Boha, když v něho nevěří nebo ho nezná.

Pouze říkám, že nám dal Bůh možnost být pánem ve svém životě bez ohledu na okolnosti, které do něho vstoupí.
Víra od Boha se musí posilovat stejně jako svaly. Taky nebudu v posilovně chtít zvednout hned tu nejtěžší činku. Tak to je i s vírou v uzdravení, když se mi podaří vyhnat rýmu, pak chřipku, angínu, zánět dutin... pokračuju a pokračju.
Měla jsem po autonehodě poraněnou krční páteř( je to už 10 let). Každý kdo zažil problémy a bolesti hlavy od krční páteře, ví co je to za bolest. Modlila jsem se za uzdravení, ale vždy, když se začaly objevovat první příznaky bolesti hlavy s tím spojené, hned jsem hnala pro prášky - prostě přicházející bolest byla pro mě takovým strašákem, že jsem to hned vzdala. Ale Bůh je dobrým Bohem, ne žádným strašákem, který čeká na naší chybu, ale milující Otcem, který touží dát svému dítěti, to po čem touží. Je to asi 14 dní, co jsem byla uzdravena při nedělním shromáždění, při chvalách. Najednou jsem cítila Boží přítomnost a ten tlak a bolest zmizeli. Byla jsem uzdravená, díky Bohu. Mohu v noci spát aniž by mě budila ta ukrutná bolest.

Netvrdím nic, co jsem nezažila a neprožila.

Uzdravení je dostupné i v dnešní době pro každého!


 Mbee 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 14:50:05)
Hmmm, zajimave. Vis, ja take verim v Boha a Pana Jezise Krista. Pokud vsak ctes opravdu Bibli, tak tam neni, ze Buh chce, abychom byli svymi pany, ale aby On sam byl Panem v nasich zivotech a my se jim nechali vest. V tom je velky rozdil. Take v tom, co rikas. Ano, nekdy mohou byt lide uzdraveni a Buh dela zazraky, ale jindy Buh nechava sve ovecky i trpet, stejne tak jako trpel Jeho Syn a ocekava od nas duveru i takovych obdobich. Prave v takovych obdobich se pozna, jaka ta "vira v Nej" opravdu je. Bible casto mluvi o utrpeni pro Krista a to muze prichazet v mnoha ruznych podobach. Vim o krestanech, kteri milovali Krista nade vse a presto umreli na rakovinu. neumreli ale s horkosti v srdci, ale s duverou na setkani s Kristem - umirali vitezne a na ceste ke smrti mohli svym zivotem ukazat stejne trpicim, ze v Kristu je nadeje...
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 16:19:14)
Mbee, tak to je super, tak buď křesťanem, čekej na rakovinu, abys mohla vítězně umřít s vírou.

Já se raději chopím Božího slova, budu mu věřit a budu se snažit naplnit Jeho plán pro můj život. Nehodlám vítězně umírat s vírou, ale hodlám žít vítězný život pro Ježíše, až do poslední vteřiny mého života. Hodlám manifestovat Ježíšovo vítězství v každé oblasti mého života, protože jsem to co říká Bible - ospravedlněná, svatá, královské kněžstvo, Boží dítě a hodlám si nárokovat požehnání v každé oblasti mého života, protože za to vše můj Pán a Král Ježíš zemřel a já mu hodlám s pokorou dělat čest. On za mě trpěl, abych já nemusela a já to hodlám žít.
Jediná pokora je žít Boží slovo.
 andyŠ 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 17:06:10)
Natanelo, já mám pořád z tebe pocit, že si myslíš, že projdeš díky Bohu životem jako růžovou zahradou, budeš mít všechno, zdraví, lásku, peníze, úspěchy,... nejsi trošku v tomto pyšná? Trošku pokory a nemysly si, že se vyrovnáš Bohu a jsi nesmrtelná. Nicméně ti nic zlého nepřeji, jen pamatuj na to, že i tobě se může něco stát ať se modlíš sebevíc. Každý den žij jako by byl tím posledním. Nežij v tom "mně se nic stát nemůže" to je pýcha a pýcha předchází pád.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 12:05:05)
promiň, ale za čí hříchy trpí roční dítě s diagnózou rakoviny???? A jestli řekneš, že za hříchy rodičů, anebo ještě lépe - to úžasné - hříšní se už rodíme!!! tak se běž bodnout.

Znám mnohem mírumilovnější náboženství, než je křesťanství a jeho odnože...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 13:11:14)
Je zajímavé, jak se každému při vyslovení termínu "křesťanství" vybaví poměrně radikální a konzervativní katolicismus.
Ne každý křesťan je katolík a ne každý věří každé pitomosti, kterou hlásá církev.
Jen na okraj. ~;)
 zuni 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 14:46:54)
Monty, teď jsi na to kápla a mě silně (mile) překvapuje, že zrovna ty. díky ~R^
 Katla 


Monty, právě jsi pojmenovala  

(15.4.2009 20:39:35)
jeden z největších úspěchů katolíků. Řekneš "křesťanství" a mraky lidí si vybaví RATZINGERA ~y~
 Samarlu 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 22:51:19)
Jsem ochotná se vsadit, že Natanela NENÍ katolička~;).
 maw 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(24.10.2009 22:52:46)
To se nemusíš sázet, je nad slunce jasnější, že není.
Jsou to ty nové sektářské proudy, katolíci nemají shromáždění a neprovozují na nich uzdravování.
 Lea 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 8:07:14)
Nevim jesti kazdemu, ale vzhledem k tomu, jaky byl puvodni prispevek od Nataniely a v jakem duchu obvykle prispiva... se ani nedivim.
 maw 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(24.10.2009 22:51:08)
Natanela se vydává za křesťanku, ve skutečnosti je ze sekty.
Konzervativní katolicismus je daleko mírnější.
A s tím, co hlásá církev - ono je to spíš taky, že ti, co se tím strašně ohánějí, hlásají svoje vlatní názory, které jsou s těmi církevními v rozporu; avšak ten, kdo není znalý, to neví, a myslí si, že tyto bludy jsou naukou církve. To je omyl, ty bludy jsou výplodem nemocného mozku. Církev má většinu svých názorů logickou, dobře zformulovanou a slušně podloženou.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 12:27:16)
I já znám hodně nevěřících lidí, kteří měli rakovinu a dnes žijí ... toto není o víře, nevím jestli naštěstí nebo bohužel, ono na tom nakonec nesejde. Přeju všem zdraví, ať už věřícím nebo nevěřícím a taky toleranci k vírám, či nevírám druhých ... možná hlavně tobě Natanelo, protože pro tebe je Bůh světlem na konci dlouhého černého tunelu, a co je kolem, to nevnímáš.
 joanka 


Re: Natanelo, 

(19.4.2009 23:26:11)
přečti si v Bibli 11. kapitolu listu Židům. Plno lidí, kteří měli víru, zakoušeli soužení. I apoštol Pavel měl nemoc, která ho trápila, přesto byl velkým mužem víry. Můžeme se spoléhat na to, že Bůh je spravedlivý. Proč zrovna já bych si měla zasloužit život bez nemocí, v bohatství či čem ještě? Zasloužil si smrt Ježíš? A ještě otázka. Je život tady na zemi něco tak skvělýho, že nic lepšího není? Pro hodně lidí neni. A třeba měli jen tu smůlu, že se narodili v zemi, kde je válka, hladomor, chudoba. Je to smutné a hrozné, když někdo zemře, nebo má strašnou nemoc, ale to neznamená, že to má za trest. Proč umírají malá miminka?
 joanka 


Re: Natanelo, 

(19.4.2009 23:48:32)
A ještě něco: Nejen život, ale i víra je boj. K čemu máme mít plnou
boží zbroj? Ef 6,10...
 janka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(22.4.2009 8:53:47)
Natanaelo jsem věřící člověk, ale co ty plácáš za nesmysly, tak tomu se mi nechce věřit...jsou to bláboly...
 maw 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(24.10.2009 22:46:39)
Z které sekty seš? Kolik jich Ježíš uzdravil, Tě neučili? Zeptej se Stephena Hawkinga na komentář k Tvému názoru. Ostatně, papeže také lecos trápí, a jako Kristův náměstek na zemi by se tak nedělo, kdyby to Pán Bůh nechtěl, ne? A všichni ti, kteří se narodili nemocní a jsou věřící, např. Christy Brown, by velice efektivně rozmetali Tvůj názor na cucky.
 Blanka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 12:03:03)
Nechci nikomu brát jeho víru, ať si každý věří, čemu chce, ale tohle mi přijde trochu přehnané. Nikdo nechce do svého života pustit nemoce a přece přijdou, já zas věřím tomu, že co se má stát, to se prostě zřejmě stane, můžeme tomu zabránit zdravým životním stylem, nebo já nevím čím vším, ale co je lidí, kteří žijí zdravě a dostanou takovou hroznou nemoc. Podle mě při takové léčbě je důležitá hlavně víra v sebe sama, že to zvládnu a to už je potom opravdu ten boj.
 Kohnova 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 17:05:38)
Tyhle pindy vazne musi cloveka v rozpolozeni autorky potesit.... Ja byt JK, vnuknu ti izolaci od internetu.
 Kohnova 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 17:07:02)
Tyhle pindy vazne musi cloveka v rozpolozeni autorky potesit.... Ja byt JK, vnuknu ti izolaci od internetu.
 10.5Libik12 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(15.4.2009 18:49:07)
To teda nevím, jak vyháníš exekuční titul na dluh, který neexistuje.
Poraď, vole.
 Hanka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 12:22:45)
Teda Natanelo, ty máš ale kecy..... za co teda potrestal ten Tvůj Bůh mýho manžela, že má od cca 5 let diabetes a nedávno doktoři zjistili, že možná ani nebude mít děti, protože v ejakulátu prostě nemá spermie..... Za co potrestal mě, že jsem se narodila s vrozenou vadou kyčlí?.....

Autorce držím palce, aby vše dobře dopadlo a jak radí ostatní, na nic nečekej a trvej na okamžitém vyšetření. Kdyby fakt bylo nejhůř a rakovina se potvrdila, čím dřív na to přijdou, tím líp
 zuni 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 12:31:57)
Hanko, já jen zahlídla tvoje psaní o manželovi. Můj manžel má to samé - proč ti píšu: narazili jsme na perfektního Dr, dala bych ti na něj kontakt, máš-li zájem. Je z Říčan nebo ordinuje i v praze... chceš-li, dej vědět
 Hanka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 20:48:14)
Suzan jestli můžeš, ozvi se mi na mail hanuschka@volny.cz

díky
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 14:15:19)
Hanko, kdybys správně četla a míň se rozčilovala, zjistila bys, že NEMOC NENÍ A NIKDY NEBYLA OD BOHA. Bůh netrestá nemocí a nikdy netrestal.

Tak nevím, kdo tě ,,potrestal", ale rozhodně vím, kdo tě NEPOTRESTAL!!!!!
 Hanka 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 21:04:17)
Napsala jsi tohle:
Člověk, který je ochotný přijmou svojí roli, ke které byl stvořený, může žít vítězný život, ať mu okolnosti v životě připraví jakoukoli životní ránu.
Takže já byla stvořená k doživotní roli být nemocná? A můj manžel také? A proč?
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 9:49:13)
Hanko, Ježíš zemřel za naše hříchy a nemoci, aby jsme my mohli mít věčný život v nebi a na zemi žít ve zdraví.

Myslíš si, že je Bůh rozdvojená osobnost?
Proč by měl někoho tvořit nemocného?

Bůh dal člověku svobodnou vůli, aby se mohl rozhodnout do jaké části svého života ho pustí nebo nepustí.

Je Bůh ve tvém životě a v životě tvého manžela?
 maw 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(24.10.2009 22:54:48)
Ani vlas Ti nevypadne, aby o tom nevěděl a nedovolil.
O nemoci platí totéž.
Na některé ji rovnou sešle, aby dostali rozum, získali pokoru a měli více pochopení pro své bližní - tak si dávej pozor.
 Vážný 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(16.4.2009 18:48:13)
Natanaelo, já také věřím, že nemoc není od Boha, že je od Zlého. Také patřím Ježíši a věřím, že přinesl uzdravení, že i za to zaplatil na kříži. Znám i pár uzdravení skrze mé ruce.

Ale přesto i v našich církvích jsou lidé, kteří se neuzdravili, a jsou to klidně děti vedoucích, lidí skutečně žijících zbožně. Popírat to, odvysvětlovat to hříchem, nedostatečnou vírou apod. by bylo lživé.

Musel jsem pro to hledat vysvětlení a dneska věřím, že prostě jako křesťané vedeme boj a jsme v boji a prostě v boji padají rány. I na vítězné straně jsou mrtví a zranění, ale jsou to hrdinové. (Z doby své služby dětem mohu říci, že jsme měli mezi vedoucími ztráty duchovní - lidé co odešli - i fyzické - i mladí vedoucí, kteří znenadání zemřeli apod.) Možná je to tím, že (myslím si v duchu Epištol o nesmýšlení nad míru víry a o rozdělení darů) věřím třeba, že konce Marka popisuje spíše církev jako celek, nikoli každého jednotlivě.

Ale o to teď nejde, o co jde je, že je pěkné kázat o uzdravení v Kristu, ale lepší je jím sloužit. Považuji za rozumné co tady někdo napsal, modleme se za tuto ženu. Možná už to má za sebou, ale koneckonců Bůh je Bohem i nad kauzalitou a časem. Platí přeci, že modlitba spravedlivého má velkou moc, a ty jsi přece z hlediska Písma ta ospravedlněná v Kristu. Tuto výsadu tato žena asi nemá...

Třeba se dočteme jednou o vítězství...
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 9:37:14)
Vážný, napsal jsi to moc pěkně a pravdivě. Ano i život křesťana je boj, ale je to trochu rozdílné než u nevěřicích. My víme s kým bojujeme, proč bojujeme, jak máme bojovat. Máme k tomu výzbroj a je-li voják dobře vycvičený dokáže drtivou většinu útoků odvrátit, zvláště tehdy ví-li, že boj už je vyhraný, my máme pouze držet území a vítězství, která nám vybojoval Kristus.
Přesto věřím, že má Bůh pro každého člověka plán a odmítám věřit, že součástí tohoto plánu jsou nemoci a předčasná úmrtí. Ano Bůh může dopustit nemoc, ale ta bude sloužit ke slávě Boha ne tím, že jí ten člověk dostal, ale uzdravením. Tak jako to bylo právě u Joba.
Bůh má pro každého člověka plán a součástí toho plánu je i jeho dokončení, věřím, že uchopí-li člověk všechny pravdy správně, může životní běh dokončit ve slávě pro Krista. Také věřím zaslíbemí, že Bůh nedopustí, abychom byli pokoušeni nad naše možnosti.
Pokora není, krčit se v koutku a přijímat vše, co nám přichází od života. Pravá pokora je přijmout Boží slovo a žít život podle něho. Jestli tedy Bible jasně mluví o tom, že jsme BYLI Ježíšovými ranami uzdraveni - věřím tomu a jednám podle toho - a to je přesně ta pokora, která se líbí Bohu.

A ano, modlím se za Veroniku i za všechny ostatní, kteří tady psali o zdravotních problémech a věřím, že Bůh na tyto modlitby odpoví.
Považuju za důležité, aby Veronika a ostaní věděli, že Bůh je živý, odpovídá na modlitby a uzdravuje nadpřirozeně i v dnešní době. Tím, ale nikomu neříkám, aby nešel k lékaři a neléčil se, ale že je tu současně i jiná možnost, která funguje.

Vážný, neříkám nic, co bych nežila. Mám skvělého manžela, chytré a zdravé děti, Bůh nám žehná i finančně - mám skutečně požehnaný život, ale nebylo to tak vždy! To skutečné požehnání do našeho života přišlo, až když jsme se postavili na pravdu Božího slova a začali ho i praktikovat v našich životech.
To je to pravé svědectví o Kristovi - byl vzkříšen, žije a mění lidské životy, tak jako změnil můj a mé rodiny:-)
Díky Bohu!
 Martina 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 13:48:28)
Natanaelo, nechci se přít, ale jistota tvého poznání Boha mě děsí. Ale z vlastní zkušenosti vím, že s tebou nemá cenu polemizovat. Žila a věřila jsem pravděpodobně velmi podobně, jako žiješ ty. Můj boj o velmi blízkou osobu však nebyl "vítězný", Bůh ji neušetřil obrovských bolestí a velmi ošklivé smrti. Já věřit nepřestala, jen se má nabubřelá víra poněkud změnila.
A k Jobovi, no on se z toho sice nakonec vykřesal, ale co jeho děti? Dovedeš si opravdu představit, že by tvé děti umřely, aby byl Bůh oslaven? Není pro mě těžké si přiznat, že některým věcem v Bibli prostě nerozumím, neumím ji čít jako knihu instatních návodů na život, snažím se příběhy osobně prožít, což občas bývá a bude velký oříšek. Tímto se omlouvám všem diskutujícím k tématu, ale nedalo mi to...
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 14:28:00)
Taky jsem o tom hodně přemýšlela, jak mohl být Job šťastný, když přišel o děti. Všechno se dá nahradit, ale děti novými dětmi nenahradíš. Víš, myslím, že Jób věděl, že své děti vychoval v Boží bázni a že jsou v nebi. Myslím, že Job natolik miloval Boha, že to dokázal unést. Musel to vidět z pozice věčnosti.

Nevím, jak bych to přijala já, neprožila jsem to. A mé poznání je takové, že co neprožiješ nepochopíš. Můžeš se k tomu přiblížit, ale nikdy nepochopíš hloubku toho utpení a taky pak svého jednání.
 Samarlu 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 14:59:26)
Natanelo, asi se bibli více věnuj. Jób nebyl šťastný. Jób, ač nešťastný, Boha do určitého bodu chválil. To je IMHO velký rozdíl.
Pak mu i zlořečil - a Bůh mu dal nakonec zapravdu!

Nebo žalm (číslo nevím z hlavy, v konkordanci ho snad najdeš podle citátu) "i když skot nebude na pastvině a brav nebude v chlévech, přesto budu Hospodina chválit."
Ne "budu šťastný, když skot nebude..."

Ty neznáš žádné křesťany, pro které bylo utrpení cestou k Bohu? Které Bůh nevyslyšel v prosbách, protože měl jiné záměry, chtěl je učit apod., kteří se dlouho zmítali v pochybách? Mučedníky? Pojem "mlčícího Boha" "duchovní pouště" popsaný tolika teology apod.? Ti všichni svědčí jinak než ty!
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 9:24:19)
"i když skot nebude na pastvině a brav nebude v chlévech, přesto budu Hospodina chválit."
Ne "budu šťastný, když skot nebudearlu -

Co pro tebe znamená chválit Boha?

Když chválím Boha jsou to moje nejitimnější a nejšťastnější okamžiky s Bohem. Když sestupuje jeho sláva při chvalách v církvi a nebo, když se modlím a chválím sama doma a jsem jenom s Ním. Vždyť neexistuje na tomhle světě většího pokoje, bezpečí a štěstí, než když je člověk s Bohem.
Kde přebývá Hospodin - ve chvalách svého lidu :-)

A ve chvalách je jeho lid přeci nejšťastnější - přebývá v jeho pokoji a lásce.
 Vážný 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 15:59:09)
K tomu místu z Joba je zajímavý výklad, podobně jako k místu kde David přichází o své dítě kvůli svému hříchu. David říká cituu přibližně, že to dítě je tam, kde ho jednou nalezne. (2 Sam 12.23 Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně.) Podobně Job dostal po prožitém utrpení dvojnásobek všeho, ale dětí jen jednonásobek. Ty druhé měl "deponované" v nebi.

Pokud by mi někdo z blízkých, co patří Kristu zemřel, tak budu smuutný - budu sám, bude mi chybět. Ale bude na mne čekat v nebi. A bude mu neskonale lépe. Jenom možná na zemi po něm zůstane něco nedodělaného...

Job to prožil v podstatě kvůli "sázce" mezi Hospodinem a Satanem, avšak sázce nikoliv nemorální, protože on je Stvořitel a má právo (nikoli zálibu) na nás dopustit, co se mu uráčí. A Bohu stála ta kosmická sázka za dočasnou ztrátu zdraví, majetku, přátel a děti odeslané do nebe nejspravedlivějšího muže své doby. To je druhá strana k charismatickému nadšenectví.

Charismatický objev je, že Kristus zaplatil nejen za hříchy, ale i stejně za nemoci. A v historii zakořeněný křesťan odpoví: Skvělé, tak takto to tedy funguje s uzdravením, které zde bylo po všechna staletí. Ale tak jako ne všichni docházejí ke spasení, tak ne všichni docházejí k uzdravení. Jinak by zde nemusely být speciální dary uzdravení a zázraky.

Job je právě ta kniha, která ukazuje, že vůči Bohu nemáme žádný nárok. Vůči Satanu v Kristu (ale jen tam) ano, jsme zde výsadkem armády na území nelegálně okupovaném nepřítelem, jehož čas se krátí, můžeme se modlit za vítězství a požehnání a máme to dělat. A Bůh nám ho často a rád dá.

Ale to požehnání je zároveň Boží dar. A dar dárce dává, kdy se mu zachce a jak se mu zachce. On už dar uzdravení koupil - na kříži. Ale jedinou jistotou okamžiku, kdy ho dostanu je konec pozemského života. Může se projevit dříve, a chvála Bohu za to, ale Boží království je nyní na zemi jen z částky. Takže jeho moc je zde také tak.

Naokraj: Krásné jsou pozice těch "výchovných" starců, "přátel", co přišli za Jobem, otloukačů o hlavu toho, že Job si za to mohl sám, že hřešil (vůbec ne, byl nejspravidlevější na zemi) atd. Krásný obraz, občas je vídat kolem nás.

Té nemocné ženě, od které se celý článek začal byl vzkázal: Ač to není moc vidět, Bůh Vás miluje. Jeho láska je taková, že nás chce provést světem těžkostí k sobě, nemění kvůli nám ale svět. Určitě touží jako vy, aby to dobře dopadlo, ale má pro Vás plán, ať to bude jakkoliv. Má moc uzdravovat a mnohokrát to udělal v sekundách, ale ještě častěji skrze přirozené uzdravení. (Náš zázrak je často jen zrychlení toho co dělá jinak dnes a denně.) Hledejte ho a vyhlížejte ho, neboť on stejně tak vyhlíží Vás, a těší se na Vás...
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 10:07:49)
Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste

Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů svých, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť zajisté může modlitba spravedlivého opravdová.


A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.

A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni

Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.

Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.

To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.

A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena

I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,

To je pouze několik veršů z Bible o uzdravení.
Vážný, opravdu jsem procházela Bibli pozorně a vyhledávala jsem si verše k uzdravení a nenašla jsem jediný případ, kdy by někdo přišel k Ježíši a on by ho neuzdravil. KAŽDÝ, kdo měl víru a chtěl uzdravení, byl uzdravený.
Jediný případ, kdy Ježíš neuzdravoval bylo: ,,pro jejich nevíru, nemohl nic činiti."

Nárokuji si uzdravení v každé oblasti mého života, protože věřím, že mám na něj nárok a stejně, tak každý, kdo vstoupí do smlovy s Ježíšem.
Žít v nemoci je podvod ďábla na věřící. Věřím Bibli a ta mluví jasně - Ježíšovými ranami jsme BYLI uzdraveni. Každá nemoc, která vchází do mého života už byla uzdravena - jak tedy můžu vůbec pochybovat zda Bůh chce? On přeci už chtěl a už uzdravil!!!!



 andyŠ 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 11:24:49)
Natanelo - pocházím také z věřící rodiny. Nebyli jsme v tom vychováni, ale došli jsme k tomu sami. Ač tady se vedly diskuze dalo by se říci spíše antikatolické - dle "tónu" zpráv i když v nich nebylo nic vytýkajícího. Přiznávám, jsem katolík. Můj bratr je také katolík, chodí do kostela skoro každý den, protože pracuje pro otce Halíka, na Bohoslužby taky chodí, víru má velkou, přesto jeho rodina jsou neustále nemocní, hlavně děti. Chceš tím říci, že je to pro jeho nevíru? Já jsem se nechala pokřtít v mých 17 letech, byla jsem téměř náboženský fanatik, do kostela každou neděli a jak jsem se cítila proviněna, když jsme tam nešla. Ke zpovědi jsem chodila s prominutím s téměř každým prdem. Pak se v mém životě stal zlom, i když v kostele vdaná, jsem rozvedená, do kostela už tolik nechodím, protože nemohu k přijímání, než se "očistím" církevním rozvodem což je složitá záležitost. Nicméně jsem znovu vdaná, mám úžasné miminko (i když mi tady teď ječí :-) ), řekla bych, že sloužím bohu méně než můj bratr, ale bydlím konečně po 33 letech ve vytouženém domečku, který jsem si přála od malička (bydlela jsem v bytě v Praze), mám milujícího manžela, nádherné zdravé miminko,... co chci víc? Občas si uvědomuji, že to vše stále potřebuje více a více peněz. na peníze jsme až tak celá rodina štěstí neměli. Celý život jsem spořila, abych dosáhla svých snů. A pak když se zamyslím, říkám si, že jsem teď tak trochu namyšlená, když mám vše co jsem si vysnila a že by to chtělo více pokory. Obávám se Boha, aby mi to zas nevzal, když se pyšním jak mám úžasného syna, bydlím v domečku, manžel se pečlivě o synka stará, když je doma. Naše známá umřela v necelých 40 letech na rakovinu ze dne na den. byla to úžasná osoba, milující matka 3 dětí , věřící, navštěvující bohoslužby, jezdící do Medugorje modlit se k Panně Marii, samozřejmě Bohu, Ježíši. Jednoho dne se jí udělalo slabo, šla k doktorovi a za týden bylo po ní. Bylo to snad proto, že málo věřila? Myslím si Natanelo, že by to chtělo také více pokory. Pán Bůh má různé úmysli i přes ty bolestné rány. Není to trest, Pán Bůh jedná jen s láskou, jen my lidé to neumíme pochopit, proč se to děje. Jen si uvědom, že tento svět není čtení z Bible, žádné úryvky, žalmy, kapitoli, a to co se děje a neumíme vysvětlit je Boží záležitost a my bychom měli být více pokorní. Třeba odchodem jednoho člověka z tohoto světa se má vyřešit jiná záležitost. je to smutné, ale nechtějme za každou cenu se stát Bohy a vítězit nad smrtí. Jen je mi líto, že místo toho, abychom třeba jen napsali my věřící vzkaz, že se modlíme za uzdravení a přejeme mnoho štěstí a klidu v duši, tak se tu snažíme popsat Boha.
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 16:06:23)
andyŠ, víš ono je v naší republice extémní vůbec někomu říct, že se za něho pomodlíš.

andyŠ, nemusíš se cítit provinile, že jsi rozvedená a máš novou šťastnou rodinu. Bůh netrestá za šťěstí. Víš mě zase moc mrzí, když tady čtu o tom, jak se Bůh vyžívá v trestání lidí - nemocí, chudobou, zdravými děmi, atd. Ježíš zemřel za každý hřích člověka, protože chtěl, šel dobrovolně a sám. Stačí ho poprosit za odpušťění a on odpustí a už nikdy na hřích nevzpomene. Náboženstí hřích připomíná, ale Bůh ne.
On nás miluje jako své děti. Tak jako milujeme my své děti a chceme pro ně to nejlepší, tak stejně On chce to nejlepší pro nás. Dala bys svému dítěti, kdybys měla tu moc, nějakou nemoc. Nechala bys dítě v horečkách ležet několik dní bez pomoci? Ne!!!!!!!!!! Kdybys mohla raději bys za něho dala život, než bys ho viděla trpět. A On je lepší než my. A právě proto za nás ten život dal, abysme my nemuseli trpět a být odsouzení.
Bůh je láska, jedná v lásce a s láskou.

AndyŠ, víš v životě není nejdůležitější chodit do kostela nebo jinam, ale setkat se a osobně poznat Boha a jeho lásku k nám.
 Dobra1 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(18.4.2009 20:14:17)
Ahoj Natanelo,
v necem s tebou uplne nesouhlasim. Ano, Buh nedava nemoci, ale dopousti je. Stejne tak ne vzdy smrt mladeho cloveka znamena predcasne umrti.
Mela jsem kamarada. ktery se zabil pri autonehode, kdyz mu bylo 23. Studoval uspesne VS, byl zasnoubeny, planoval svatbu. Pak jsem se dozvedela, ze asi tyden pred nehodou rekl, ze od doby, co se obratil k Bohu, citil ve svem zivote jeho vedeni a videl, co po nem Buh chce. Ted ale vnimal, ze dokoncil ukol, ktery pro nej Pan mel a pred sebou nevidel nic. Jeho snobenku, ktera do te doby zila taky intenzivne s Jezisem, to vse privedlo do tak hlubokeho kontaktu s Bozi blizkosti, jakou si drive ani neumela predstavit.
Myslim, ze s nekterymi umrtimi na rakovinu a jine nemoci to muze byt podobne. Buh nekoho uzdravi na svedectvi sve moci a nekoho necha timto zpusobem zemrit, aniz by mu tim ukratil cas, ktery mu byl vymeren, pokud postoj toho cloveka v nemoci a umirani je pro jeho okoli vetsim svedectvim nez zazracne uzdraveni.
Jinak mas ale pravdu, vetsina nemoci a trapeni pochazi z nasi neduvery Bohu a z toho, ze se snazime resit veci vlastnimi silami a ani si casto neuvedomime, jak nechavame volne pole pusobnosti pro toho zleho.
 Natanela 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(20.4.2009 10:10:51)
Ahoj Dobri,
přečti si Boží oheň - David Hogan - je ke stžení na internetu - je to misionář v Mexiku, který má požehnanou a vydanou službu Bohu - uzdravuje nemocné-malomocné a jinak smrtelně nemocné, křísí mrvé. On uchopil právě tu autoritu, kterou nám Ježíš dal. Je to strhující čtení, při kterém každý uvidí pravdu, která se odkryje člověku, který zratí svůj život pro Krista a nalezne život v Něm:-)
http://www.oase.estranky.cz/archiv/uploaded/45
 joanka 


Re: Natanelo, ještě jednou: 

(19.4.2009 23:43:33)
Nejspíš navštěvuješ Triumfální centrum víry nebo něco podobného. V hodně věcech máš pravdu, ale čti Bibli pořádně. To, co říkáš o právu na zdraví a bohatství ve jménu Ježíše mi zní jako pýcha. Lidem, kterým jsou tahle práva vštěpována, se pak taky může stát, že se modlí za uzdravení a ono se nic nestane. Takoví lidé pak od Boha odpadají, protože se cítí Bohem zklamaní. To ale neznamená, že mají malou víru. Může to být k Boží slávě, ale i jinak, než jen uzdravením. Bůh od nás chce to, co sám dává. Bezpodmínečnou lásku. Ne něco za něco. I nemoc může člověka přiblížit k Bohu. A už to může být odměnou.
 Natanela 


Re: Natanelo, ještě jednou: 

(20.4.2009 8:55:45)
Joanko, jsem křesťankou 17 let. Věř mi, že můj život nebyl vždy procházkou v růžovém sadě. Přišli nemoci, různé pokušení, manželská krize, atd. Vždy, když jsem se ocitla v nějakém problému, čím víc jsem upírala oči na sebe, tím víc jsem padala dolu. Jediná cesta z propasti vedla vždy pouze skrze Ježíše. Nikdy se mi nestalo, že bych prošla údolím stínu bez Jeho pomoci, nikdy mi neodmítl pomoc a nikdy mě neopustiul. Jediným problémem, který každou zkoušku prohluboval byla skutečně moje pýcha, když jsem si myslela - TO ZVLÁDNU SAMA.
Nepopírám, že přicházejí a budou přicházet problémy do našich životů, jsou to jenom a pouze okolnosti, které přicházejí a odcházejí, tak rychle, jak jsme my sami schopni se spolehnou na Boha.
Namám ráda, když někdo dělá z Boha týrajícího otce svých dětí. Ano Bůh dopouští různé věci v našich životech, ale není to nad naše síly a vždy to člověka vede výš a ne níž. Život s Bohem je radost a ne utrpení.
Ježíš je tu pro každého - má moc DNES! dát věčný život, DNES! uzdravit a DNES! změnit lidské životy.
Satčí ho o to jenom požádat, má to pro KAŽDÉHO!!!!!
 joanka 


Re: NATAN, ještě jednou: 

(23.4.2009 22:28:19)
Natanelo, máš pravdu, když to píšeš takhle, ale musím souhlasit s většinou, kteří reagovali na tvoje příspěvky. Vím, chceš jim dát naději a ukázat způsob, jak zvítězit. Ale zajímá mě, co si myslíš o křesťanech, které trápí nějaká nemoc, a Bůh je prostě fyzicky tady na zemi neuzdraví? Z tvých předešlých reakcí usuzuju, že bys to brala jako prohru. Z této poslední reakce, na kterou odpovídám, by se dalo za výhru považovat uzdravení, které je na duši a duchu. V praxi takový člověk svou nemoc přijme. Za příklad bych dala Joni Eareckson Tada, která je od mládí kvadruplegičkou, věřila, že bude chodit, ale nechodí. Cituju z časopisu
Ethos: "Padlý, porušený svět ještě pořád existuje, stále ještě dochází k přírodním katastrofám, lidé bývají nemocní - a to bude trvat až do jeho příchodu." Nevím, jestli jsi četla všechny moje příspěvky k tomuto tématu. Mám tam na tebe víc otázek.
 Natanela 


Re: NATAN, ještě jednou: 

(24.4.2009 9:24:33)
Joanko, cesta k Bohu je pro mě něco jako železniční trať. Jedu ve vlaku a konečná stanice je nebe. Jsem spasená, můj duch patří Bohu. Ďábel, to jediné co může, je mi tu cestu znepříjemňovat. Tak chodí a dává mi do cesty různé nepříjemné okolnosti - nemoci, finanční problémy atd. Každý takový připravený balíček, ale na té trati to nemá co dělat a já k tomu tak přistupuji. Když příjde nemoc odmítám jí, protože v mém životě nemá co dělat, nemá nárok být v mém životě, tak jako ostatní nepříjemné okolnosti. Ježíš nám dal moc a autoritu s těmi nemoci a jinými okolnosti patřičně nakládat a každý křesťan by v tom měl stát.
Ptáš se proč bycho si měli zasloužit život bez nemocí? Proč si myslíš, že bychom si museli něco zasloužit? Kdyby Bůh dělal své rozhodnutí na základě zásluhy lidí, tak bychom všichni skončili v pekle, protože to je to co si my s naší hříšností zasloužíme. Bůh, ale dává na základě své milosti a my to tak musíme přijmout. To je jediná cesta. Proto jsou lidi spaseni na základě Boží milosti a ne svých skutků. Když přijmeš spasení jsi spasená, ne když si ho zasloužíš - nikdo si ho nikdy nemůže zasloužit. A to je stejné i s nemoci, když přijmeš, že Ježíš zemřel za naše nemoci a tak se k tomu postavíš, můžeš přijmou uzdravení i když si ho nezasloužíš a tak je to se vším.
To proč je tolik křesťanů nemocných a umírají připisuji tomu, že je v naší republice stále málo církví, kde je skutečně zdravé biblické učení. Kolik křesťanů má skutečnou představu o tom jakou mohou mít ve Ježíš moc a autoritu?
Joanko, být uzdravená neznamená být v pýše, ale postavit se do té skutečnosti ve které máme jít a uzdravovat ty co to potřebují.
 Martina 
  • 

Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(17.4.2009 8:26:05)
Milá Natanaelo, tvé víře by neškodilo trochu pokory, empatie a zdravého rozumu. Opravdu si myslíš, že křesťan, který je nemocný "věří špatně"? Že neuchopil otěže své víry dostečně pevně? Mám velmi osobní a velmi bolestivé zážitky s podobně smýšlejícími lidmi, jako jsi ty. Ne snad zlými, naopak, možná ani fanatickými, ale dle mého názoru v podstatě pyšnými a nadřazenými nad ostatní, dokonce i křesťany, výlučností své PRAVDY. Přejiti, aby ses nikdy nedostala do situace, kdy tě bude Bůh, i přes tvou neochvějnou víru ve vítězný život (nebo spíš právě pro ní?) zkoušet třeba jako chudáka Joba. Přečti si ještě jednou jeho příběh a popřemýšlej, zda někdy nesmýšlíš jako jeho přátelé, kteří ho svými "chytrými" radami museli pěkně srát.
 joanka 


Re: Nemusíš bojovat, můžeš jen vítězit! 

(19.4.2009 23:45:37)
Moc dobrá odpověď, souhlasím.
 jitka 
  • 

bulka 

(15.4.2009 9:51:23)
Ahoj, nešil, já ji našla, když byly malý tři měsíce, dva dny strachu, jsem nejedla, nespala, pak jsem šla po víkendu na gyndu, v nemocnici na sonu,když viděli,jak jsem rozklepaná,vzali mě hned a bylo to ok, pitomá cysta, teď chodím každý rok na pravidelné kontroly, cysta je tam pořád, určitě to nic nebude,ale chápu to, málem jsem se za ty dva dny složila, jsem byla naprosto vyřízená ,vyčerpaná, pořád jsem jen koukala na malou a bulela, podle lékařů je kolem třicítky jen malá "šance", že by to mohla být rakovina prsu a i kdyby , je to dnes léčitelné!!!!!
 elais 
  • 

Re: bulka 

(15.4.2009 13:37:47)
Ahojky,
nahmatala jsem si bulku asi v 16 letech a také jsem šílela a okamžitě jsem se objednala k lékaři. Tou dobou jsem začala brát hormonální antikoncepci, dodneška si to s tím spojuji, i když nevím zda to mělo souvislot.
Byla to cysta a nebyla tam jediná, mám jich tam spousty a v obu prsou. Chodím pravidelně 1x do roka na kontroly na sono už 14 let. Na mamografu jsem ještěnikdy nebyla. Jinak prsa mám tak -1, takže bez těch cyst nevím, co bych tam měla:-).
Ale stejně ve mne hlodá červík, josu to skutečně jen cysty?...
 Liška s banem :) 


Už to má předjednané 

(15.4.2009 9:54:24)
Už mám předjednané se svým gynekologem, že až přestanu kojit (a mléko už žádné nepoteče), tak mě pošle na vyšetření. Chci mít jistotu - skoro všichni moji příbuzní zemřeli na rakovinu, někteří se nedožili ani 50 let.
 kreditka 


To znám 

(15.4.2009 10:35:54)
To znám byla jsem ve stejné situaci, naštěstí vyšetření dopadlo dobře. Je fakt, že jakmile jsem to zjistila přestala jsem se zabývat kravinama, pořád jsem myslela jen co když mám rakovinu...co bude...kolik mám asi času...nikomu to nepřeju zažít, autorce držím palce ať ji to dobře dopadne...
 Taodvedle 


Re: To znám 

(15.4.2009 10:45:20)
momografie se opravdu nedoporucuje mladym zenam, to zareni je moc velke. nam dr. rikal ze 16 krat momografii a tu rakovinu mas z toho.
drzim moc palecky.
manzel bude mit pristi rok 50 tak pujde na vyseteni strev, to je pry jedine( jeste u rakoviny delohy ) ktera se da rozpoznat dobre, a bez velkych zasahu do tela jako je zareni.
 IvanaJ 


Re: To znám 

(15.4.2009 10:53:05)
to znám velice dobře. před třemi lety mě začalo bolet a pálet v prsu a taky jsem si něco nahmatala. okamžitě jsem šla ke gynekoložce a ta mě poslala na UTZ a protože tam byl nález tak mě poslala do mamologické poradny. tam jsem docházela 1x ročně na kontrolu a UTZ vše bylo fajn až do minulého měsíce. šla jsem na kontrolu s tím, že bolesti jsou skoro pořád následoval UTZ a verdikt musí to jít ven. vybrali jsme termín operace a já se snažila na to nemyslet.
včera jsem šla vytáhnout stehy a pro výsledky histologie a verdikt zněl: histolka je v pořádku kontrola za půl roku, teprve když mi to dr řekl tak mi docvaklo jak blízko jsem byla od pořádného průšvihu. ze dveří mamolky jsem nevycházela, ale vznášela se a smála se jako debil. tak za sebe říkám radši si zajdi na vyšteření 10x zbytečně než jendou pozdě život je krásný a já si po téhle zkušenosti budu vážit a užívat každého dne.

krásný den všem~x~
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Taky se vznáším 

(15.4.2009 16:30:05)
Ivanko to znám, zrovna před týdnem jsem byla s malým na magnetické rezonanci (je 3 roky po operaci zhoubného nádoru) a jdeme až za rok tak to se vždy vznáším radostí a doufám že se nic jiného nevymastí. Všem čekatelům držím pěstičky a hlavy vzhůru nikdy není tak zle aby nemohlo být ještě hůř. A nic neodkládejte. Martina
 Janule 
  • 

Jak si zvýšit pravděpodobnost, že nás rakovina prsu nedoběhne... 

(15.4.2009 10:49:45)
V tomhle případě bych víc než na modlitbu sázela na prevenci. Od té doby, co mám děti (a tím pádem i zodpovědnost za ně), chodím každý rok na sono do "Mamma centrum DTC, Roškotova 1717, Praha 4". Moc to všem doporučuji, vyšetření stojí cca 300,- Kč. Jsou tam lékaři, kteří jsou v dané oblasti opravdu specialisti, takže je jen nepatrné riziko, že něco přehlédnou. A pokud něco objeví, bude nádor s největší pravděpodobností dobře léčitelný, protože ho najdou včas. Je to úplné minimum, co může člověk udělat pro sebe a své děti.
Když tam sedím v čekárně, je to smutná a depresívní zkušenost. U mnoha žen se nedá přehlédnout, že nepřišly kvůli prevenci.
Přemýšlejte o tom...
 Lea 
  • 

Zeny zenam 

(16.4.2009 8:11:43)
Osobne bych radila chodit pravidelne na sono vysetreni - ja chodim kazde 2 roky. Co se penez tyce, existuje projekt Zeny Zenam - v ramci ktereho muzete dostat poukazku na vysetreni za urcitou castku (aspon tedy pred 2 lety to tak bylo).

http://www.breastcancer.cz/projekty/zeny-zenam/pripravovane/
 olga liška ( kluci, 3/01 a 6/05) 
  • 

díky za tipa 

(16.4.2009 9:45:53)
děvčata,

mslím, že podobnými myšlenkami se dříve nebo později, často nebo občas zabývá každá z nás. některá začneme hned pátrat a věc řešit, jiná si věc nepřipouštíme. já jsem ten druhý případ, byť se mnou pochybnosti aktuálně také zmítají. proto chci poděkovat za tip kam a na koho se obrátit. 300,- je směšná částka za jistotu a klid.

takže díky,

olga
 .Žaba 


Neboj 

(15.4.2009 11:09:19)
ani zlá diagnóza nie je prehra. Moja mama mala zhubný nádor v prsníku plus niekoľko metastáz. Všetko pri operácii vybrali (prsník nechali). Je to už asi 8 rokov, odvtedy ťuk-ťuk, všetko je v pohode :-)

Vždy je šanca na výhru, a psychika je v tomto skoro to najdoležitejšie. Držím palce!
 .Žaba 


Re: Neboj 

(15.4.2009 11:10:44)
Hmmm, tak som to posielala ako neregistrovaný užívateľ, a ono prd. ~o~
 Marťuša,Kryštof 16,Emma 15 


řeš to hned 

(15.4.2009 11:11:00)
Veroniko,jestli máš velký strach, vykašli se na objednání a jdi na vyšetření hned, za ty nervy to nestojí. Pokud bude vše ok,uleví se ti a pokud ne,tak čím dřív začneš řešit, tím líp. Držím palce, dopadne to dobře. Martina
 Srdííčko 


vím, co cítíš 

(15.4.2009 11:35:52)
Vím přesně, o čem píšeš. Před 4 lety jsem si taky našla bulku, čekala tři týdny na termín na UTZ, absolvovala UTZ s dobrým výsledkem - nezhoubný nádor. Od té doby chodím každý rok na kontroly, jestli a o kolik roste. No pomalu si povyrůstá, tak mě operace asi nemine, ale věřím, že to hned tak nebude.

Nejhorší pro mě byla druhá kontrola, kdy ta potvora dost poporostla a dr. se to nezdálo, tak dělali biopsii a já čekala dva týdny na výsledky. Úleva pak byla obrovská:)

Zaujal mě název tvého článku, život je boj je totiž moje osobní životní heslo, nenechat se převálcovat ničím, co tě potká, bojovat! Život je dobrý:)

 Ikonie 


Veroniko 

(15.4.2009 13:06:51)
držím palce moc moc, aby to nic nebylo!! Určitě si zajdi, ať máš jistotu.

A jinak co mne zarazilo, bylo chování tvého manžela. Jen mávnutí rukou "to bude dobrý"? To by mi tedy nestačilo. A hodně by mne to mrzelo :( Můj manžel by tedy určitě už startoval auto a vezl by mne k lékaři
 Irena 
  • 

Okamžitě k doktorovi!!! 

(15.4.2009 14:02:27)
Okamžitě k doktorovi!!!!!
 Terka 
  • 

Jen tam běž 

(15.4.2009 14:02:34)
Jen tam běž, běž na vyšetření. Manžela po lehkém úraze pobolívala ruka, dlouho to ignoroval, no a teď leží ve velkývh bolestech na onkoortopedeii, nádor v paži velikosti 8krát 14 cm, čeká se na výsledky biopsie... Je mu 27, máme tříletého syna a přestože ze začátku jsme doufali, že mu ruka zůstane zachována, budeme nejspíš rádi, pokud to přežije. Život máme úplně naruby, už ani nebrečím, protože není z čeho. Takže nepodceňujte své zdravotníá problémy, čím dříve se začnou řešit, tím větší šance že to bude dobré. Kdyby manžel šel včas (jak jsme jej mnohokrát prosila), mohl už mít nádor vyřízlý a vyhlídky by byly podstatně jiné než teď.
 Afima 


Manželova sestřenice 

(15.4.2009 16:20:03)
si loni, ještě během kojení roční dcery, nahmatala bulku. Bohužel se ukázala jako velmi agresivní forma rakoviny, má po operaci, chemoterapii a teď ji čekají ozářky. Naštěstí s tím šla hned, ale taky se utěšovala, že v tak mladém věku a ještě navíc během kojení to nebude nic vážného. Letos má rovných třicet. Prosím, nepodceňuj to a běž k lékaři
 Insula 


na věku nezáleží 

(15.4.2009 18:30:57)
Bohužel na věku moc nezáleží. Rakovinu prsu mohou mít velmi mladé ženy a dívky. Držím palce, ať to nic není.
 Dada 
  • 

Honem k doktorovi aneb máme to za sebou 

(15.4.2009 22:14:52)
Ahoj,

u nás rakovina překvapila manžela. Před třemi lety si postěžoval, že ho bolí varle... tak jsem ho hned hnala na urologii a ejhle. Známe to čekání na ortel, známe pláč nad dětskou postýlkou i otázky - proč právě my? Přišel včas. Dneska je vyléčený - rakovina varlete a prsu jsou ještě z těch všech blbých diagnóz ty lepší. Ale i tady samozřejmě záleží na čase...proto utíkej hned zítra a na nic nečekej a určitě to zvládnete a všechno dobře dopadne. My jsme to naštěstí taky zvládli a dneska máme díky bohu šťastnou a fungující rodinu. Ale jsme jiní - to možná k diskusím a věřící x nevěřící. My jsme nevěřící a přesto dneska vím, že nemoc nejpíš nepřišla tak úplně náhodou. A i kdyby přišla náhodou, oba s manželem jsme za ni svým způsobem vděční - ačkoliv to zní nejspíš úplně blbě, je to tak. Přeskládaly se nám priority, snad jsme zmoudřeli a já pevně věřím, že nám to vydrží. Držím všem palce a přeji odvahu řešit věci hned a nezavírat oči.
 Dada 
  • 

Honem k doktorovi aneb máme to za sebou 

(15.4.2009 22:14:53)
Ahoj,

u nás rakovina překvapila manžela. Před třemi lety si postěžoval, že ho bolí varle... tak jsem ho hned hnala na urologii a ejhle. Známe to čekání na ortel, známe pláč nad dětskou postýlkou i otázky - proč právě my? Přišel včas. Dneska je vyléčený - rakovina varlete a prsu jsou ještě z těch všech blbých diagnóz ty lepší. Ale i tady samozřejmě záleží na čase...proto utíkej hned zítra a na nic nečekej a určitě to zvládnete a všechno dobře dopadne. My jsme to naštěstí taky zvládli a dneska máme díky bohu šťastnou a fungující rodinu. Ale jsme jiní - to možná k diskusím a věřící x nevěřící. My jsme nevěřící a přesto dneska vím, že nemoc nejpíš nepřišla tak úplně náhodou. A i kdyby přišla náhodou, oba s manželem jsme za ni svým způsobem vděční - ačkoliv to zní nejspíš úplně blbě, je to tak. Přeskládaly se nám priority, snad jsme zmoudřeli a já pevně věřím, že nám to vydrží. Držím všem palce a přeji odvahu řešit věci hned a nezavírat oči.
 Luisa 
  • 

Držím palce 

(15.4.2009 22:33:23)
Veroniko, moc Ti držím palce a přeju Ti abys na to nebyla sama, až přijde pozvánka na vyšetření. Podpora rodiny si myslím je moc důležitá. Kdysi se mi do rukou dostala kniha, kterou napsala paní co se vyléčila z rakoviny. Mimo jiné v ní píše, že každá naše myšlenka vytváří naší budoucnost. Já z knihy čerpala energii, na sobě jsem poznala že to co je v ní napsáno platí a funguje. A proto když jsi napsala, že věříš tomu že to bude v pořádku, tak to v pořádku nejspíš opravdu bude. A moc a moc Ti to přeju. Tobě i Tvým blízkým.
 Juillet 


Re: Držím palce 

(16.4.2009 10:22:26)
Dočetla jsem jen k prvnímu příspěvku Natanely a nedá mi to...být obětí života..?? To musí být nějaký renonc ne? :-))) Škoda, že nemám mnoho času, takovýhle řeči mě vskutku vždycky pobaví (nic proti víře, ovšem spoléhat na to, že Ježíš vyléčí rakovinu..to už je fanatismus)

Bulka v prsu opravdu může mít řadu příčin a charakterů, rakovina je jen jedním z nich, i když je jasný, že člověk uvnitř vždycky myslí na nejhorší.Ale myslím, že Tvá bulka bude výsledkem hormonálních změn, které stále rok po narození syna prožíváš- S největší pravděpodobností to bude cysta, tuková bulka, možná zánět (měla jsem já, na rozhraní prsu a podpaždí, samozřejmě, že z mého pohledu to byla také rakovina :-))...ale asi neexistuje jiná rada, než zajít k dr, nechat si uděla UZ..a pokud máš z rakoviny řekněme jakous fobii, tak genetiku..
 Janalka 


Mnoho pricin 

(16.4.2009 11:39:57)
Ahoj Veroniko,

takova bulka v prsu muze mit mnoho pricin, rakovina je jen jednou z nich. I ja jsem si cca pred 5ti lety nahmatala bulku v prsu (bylo mi 26) a strachy jsem uplne zkamenela. Bylo to o to horsi, ze jsme zrovna byli na navsteve v USA a tudiz jsem na vysetreni musela cekat par tydnu, az se vratime do Cech (ze jsem z dovolene moc nemela je asi jasne). Hned po navratu jsem sla ke gynekologovi, ten prso prohmatal, rekl, ze s nejvetsi pravdepodobnosti je to jen cysta, ale pro jistotu me poslal na SONO - byly to opravdu jen cysty a ja ted na SONO preventivne chodim kazdy rok. Neboli to, trva to par minut a za ten klid to rozhodne stoji!!!

Drzim palecky, at to dobre dopadne i tobe!
J.
 Mihulce V,jeden syn 
  • 

Život je boj. 

(16.4.2009 15:29:59)
Veroniko,hlavu vzhůru proč sundávat gatě,když brod je ještě daleko.Moc dobře vím,jak se cítíte,co prožíváte.Sama jsem si taky našla bulku v prsu.Na nic jsem nečekala,navštívila svojí obvodní lékařku.Ta mě ihned poslala na mamologii.Tam jsem byla v pondělí a v pátek už jsem byla po operaci doma.Vše dopadlo dobře.Stalo se to v 97roce a bylo mi 35roků.Přeji Vám hodně moc štěstí a držím pěsti.Můj názor je,že člověk osudu stejně neuteče.Hodně zdráví.V.
 Roxana, 35 


Boule nemusí být rakovina, amputace ani smrt 

(16.4.2009 16:24:44)
Připadá mi, že v rámci dobře míněné osvěty, aby ženy nepodceňovaly nic, co v prsou najdou, se po letech stalo z bulky v prsu hned smrtelné onemocnění a obrovský stres, zda umřeme hned nebo až po chemoterapii. Jsem optimista, ale v 15 letech jsem taky plašila! Už od 15 let mám několik fibroadenomů (http://www.hzp.cz/main/dotazy_on.php?tema=9&id=3950&p_str=4 ) v obou prsou (v každém 2), HA jsem nikdy nebrala. Asi do 23 let se postupně mírně zvětšovaly, jak rostlo celé tělo. TeĎ už se to několik let nezvětšuje, jsou tam, nebolí, nejsou vidět a staly se součástí mých prsou. Mají cca 2 cm každý, jsou běžně nahmatatelné. Prostě to ke mně patří a několik doktorů mě ujišťovalo, že se to prostě stává spoustě žen a nikdy se z těchto fibroadenomů nemusí stát zhoubný nádor. Proto se to hlídá, chodím každý rok na sono, aby se zaznamenala jakákoli změna co nejdříve. Na histologii zatím nebyl důvod jít, když se tvar ani velikost radikálně nemění, po eventuálním vyndání by stejně nebyla záruka, že se nějkaý další neobjeví, a pak bych akorát měla prsa prošpikovaná jizvami. Beru to tak, že někdo má alergii (a taky se jednou může udusit), někdo má brýle (a taky může jednou oslepnout) a někdo má fibroadenomy a taky se z nich jednou může stát nádor. Když o nádoru v břiše nevíme, žije se nám lépe a pak už je pozdě, když se na něco přijde. Jakmile o bulce v prsu víme, plašíme. Já to naopak beru tak, že je dobře, že je to nahmatatelné, pozorovatelné, měřitelné a eventuálně i snadno vyndatelné. Je na mě, abych se občas vyšetřila, abych nezapomněla na to sono každý rok jít, a abych si držela palce, že to prostě tak zůstane. Držím palce všem, které se lekly něčeho, co našly. Určitě se jděte k doktorovi zeptat, vždycky je lepší vědět, co vlastně se to vytvořilo. Jo a ještě jedna rada - bylo mi hloupé věřit hned prvnímu doktorovi, že diagnózou fibroadenom neshodil ze stolu něco akutního a daleko závažnějšího. Po pár letech jsem změnila doktorku, naštěstí za ještě milejší, která určila nezávisle na předchozích výsledcích zcela totožnou diagnózu. Teď tomu tedy věřím, že zatím o nic jiného nejde a jsem relativně v klidu.
 kajkule+2 kousky 


Re: Boule nemusí být rakovina, amputace ani smrt 

(17.4.2009 11:00:03)
Autorko, řpeji hodně štěstí!!určitě to nic nebude! Já si nahmatala jakousi bulku asi rok zpátky , ale pak najednou zmizla.Byla jsem taky pěkně vyděšená, určitě to bud eněco podobného, asi nějaká cysta nebo nebo něco. držím palce!!!dej určitě vědět, že jsi v pořádku!!!~m~

Ad Bůh- přesně jak bylo napsané výš, každý máme svoji víru, můžeme věřit v jakéhosi Boha, nebo něco nadpřirozeného co tady řídí svět, správný křesťan není jen ten co lítá 5 krát týdně do kostela, co znám babky od nás z vesnice, tak ty jsou nejhorší, nedivím se, že chodí na zpověď, mají se teda z čeho zpovídat, jen pomlouvají, drbají, myslí si, že tím, že vlezou do kostela, jsou očištěné~o~~o~~o~ neříkám, že je takový každý kdo chodí do kostela, ale 90% ano.Nemoci nejsou žádné tresty, všechno má svůj význam, jestli podle Natanely jsou nemoci za hříchy, pak je její Bůh tyran!!!! Ten můj takový není! Třeba jako naše sousedka, která moji babi seřvala, že kope ve svátek do země a dělá na zahradě, asi by se ten "její" Bůh zlobil na ni, ten můj má opravdu jiné straosti než trestat lidi za to, že koupou ve svátek na zahradě.Já tuhle víru nechápu a ani chápat nechci.Tak jako křesťané ve středověku na těch nejvyšších postech- jen trestali lidi, pálili je, víra má být přece dobrá a ne když se nám někdo nehodí a chová se jinak, tak ho upálíme!!!Já tuhle víru opravdu ráda nemám:-©
 Diva.Bara 


Re: Boule nemusí být rakovina, amputace ani smrt 

(17.4.2009 11:47:05)
co znám babky od nás z vesnice, tak ty jsou nejhorší, nedivím se, že chodí na zpověď, mají se teda z čeho zpovídat, jen pomlouvají, drbají, myslí si, že tím, že vlezou do kostela, jsou očištěné~o~~o~~o~ neříkám, že je takový každý kdo "chodí do kostela, ale 90% ano.Nemoci nejsou žádné tresty, všechno má svůj význam, jestli podle Natanely jsou nemoci za hříchy, pak je její Bůh tyran!!!! Ten můj takový není! Třeba jako naše sousedka, která moji babi seřvala, že kope ve svátek do země a dělá na zahradě, asi by se ten "její" Bůh zlobil na ni, ten můj má opravdu jiné straosti než trestat lidi za to, že koupou ve svátek na zahradě.Já tuhle víru nechápu a ani chápat nechci.Tak jako křesťané ve středověku na těch nejvyšších postech- jen trestali lidi, pálili je, víra má být přece dobrá a ne když se nám někdo nehodí a chová se jinak, tak ho upálíme!!!Já tuhle víru opravdu ráda nemám:-©"

Kajkule nedá mi to a ráda bych se vyjádřila k tvému příspěvku. moc nevíš o čem píšeš a soudíš a hodnotíš - teď mluvím o církvi, křestanství. asi znáš z věřících jenom ty pomlouvačné babky, a podle toho usuzuješ že 90% věřících je stejných, to mi přijde škoda, možná jsi kolem sebe jen upřímné křestany nenašla, nehledala? z toho co píšeš cítím že jsi na církev nazlobená? nečo se ti tam stalo? neber tohle jako rýpání, jen by mě opravdu zajímalo, proč takhle podle pár pomlouvačných babek soudíš všechny věřící a odsuzuješ křestanství z principu. nechápu proč sem cpeš středověk, jasně tady se má církev hodně za co stydět, ale podle středověku soudit jaká je dnešní církev? ~a~
píšu ti tohle proto že se mě to dotklo. s manželem věřící jsme, snažíme se žít upřímně, tak abychom se za to jak žijeme nemuseli stydět, a ano pomáhá nám k tomu Bible jako jasně stanovená a pro nás čitelná pravidla toho co je dobré a správné. upřímně - jasně že si někdy zanadáváme na to že nás soused se.. ~2~ ale není to o tom že se pak půjdu k velebnému pánovi (katolíci prominou) odprosit, dám si 2x zdrávas a jdu pomlouvat vesele dál. jestli si tohle fakt o 90% věřících myslíš, to je mi líto, ale tak jednoduché to fakt není.
 Lusika 
  • 

Re: Boule nemusí být rakovina, amputace ani smrt 

(17.4.2009 13:27:16)
Taky jsem si něco v prsou našla. Prý to bylo neškodné a tukové. Jen mi to sledovali a časem to zmizelo samo.
Taky mi odstraňovali znaménko, co začalo růst. Tehdy jsem čekala naše druhé dítě a bylo to hodně dlouhých 14 dní čekání na výsledek.
Nelenit, zajít k lékaři, případně k jinému. Dáš za to jen 30,- a nějaký čas.
Lusika
 Tvoje horší já 


Znamínko 

(17.4.2009 15:03:39)
Před pěti lety mi našel znamínko synek, tehdy sedmiletý. Probíral se mi vlasy, prý že se podívá, jak mi chytla barva. A našel mi znamínko za uchem. Bylo už zčásti černé a kolem hodně zarudlé. Šlo hned pryč a už tam prý byly nějaké změny, dá se říct za pět minut dvanáct. Přitom sama bych ho nikdy za ušním boltcem a pod vlasy neviděla, vlastně bylo vidět, jen když jsem si ucho hodně odhrnula a nastavila si zrcadlovou skříňku v koupelně do pravého úhlu. Dá se říct, že mi vlastně zachránil život.
 Srdííčko 


Re: Boule nemusí být rakovina, amputace ani smrt 

(20.4.2009 10:49:21)
Z fibroadenomů se NIKDY~R^ nestane zhoubný nádor ( viz poradna na Mamma help stránkách ) Mám jeden taky, už o něm vím 16 let.
 Hermionaa 


Neboj 

(17.4.2009 13:27:24)
Neměj strach. Já měla bulku ve 23 letech, byla jsem na operaci a byl to adenofibromek, neškodná záležitos. Do půl roku od operace jsem měla další a mám ho dodnes (je mi 28). Jednou za rok chodím na kontrolu do mamacentra a jinak nic. Bude to v poho, ale ty nervy chápu
 AdrianaP 


To myslite vazne? :-( 

(17.4.2009 20:46:22)
Autorka tady vyjadri (velmi hezky, mimochodem) zcela orpavnene obavy a psychicky stres z mozne nemoci, a skupina extremistu tady venuje 30% diskuse svym zcela irelevantnim vylevum?
To se mi snad zda :-(
Autorce drzim pesti, sance ze je to nerizikova cysta jsou myslim velke.
 Astrit 


Noční můra 

(17.4.2009 21:35:23)
Je to noční můra všech ženských. Já se taky bojím takového nálezu a hlavně té nejistoty a strachu, než se stanoví co to vlastně je. Zažila jsem to u mamky i sestry, dědičně se nám v rodině vytvářejí v prsou tukové nádorky, neškodné, ale hlídat se musí. Ale než se na to u mamky přišlo, málem jsem umřela strachy, to jsem byla na střední. Mimojiné jak jsem četla článek, instiktivně jsem si sáhla na prso a hmatala...zatím dobrý.
Autorce držím palce a věřím, že bude vše OK.
 Sidhártha 
  • 

Preventivní prohlídka na gyndě 

(17.4.2009 21:39:20)
Víte, že by vám váš gynekolog na každé preventivní prohlídce měl prohmatat prsa?? Upřímně, dělají to vaši lékaři? Můj jen kdysi dávno jednou, jinak na to kašle. Jen se zeptá - vyšetřujete si prsa? A toť vše.
Já si je tedy vyšetřuju, ale ocenila bych i vyšetření od lékaře.
Co si o tom myslíte??
 Zuuuza 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(17.4.2009 22:32:40)
Ahoj, můj gynekolog to za léta, co tam chodím, neudělal ani jednou :-( Ani se nezeptal.. Mám pocit, že i v těhotenství měl prsa zkontrolovat. Nestalo se..
 Dana 
  • 

Mám stejnou zkušenost 

(18.4.2009 9:00:40)
Ani během těhotenství mi na obnažená prsa ani jednou nekoukl.Do ordinace se totiž chodí svlečeno do půlky těla(od pasu dolů).
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(18.4.2009 12:18:51)
ANo! hlásím stejnou zkušenost!
 Daaja+Andrea+Martin 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(18.4.2009 14:46:15)
Mám zkušenost z minulého týdne...v pondělí,na prevenci se mě gynekolog najednou zeptal,jak dlouho nekojím - řekla jsem, že to bude v létě rok - prohmatal mi prsa a suše mi sdělil, že v prsu mám bulku, cca 2cm! Prý to může být zvětšený mlékovod, cysta, ale taky ne.. Vypsal papír a ať se objednám na Zelený pruh na sono. Vyšla jsem z ordinace jak opařená. Příšerný přístup, šílený strach. Druhý den jsem se objednala,dle toho co jsem jim přečetla mě pozvali hned na čtvrtek, což mě ještě víc vyděsilo. Nevím, zda byly horší ty 3 dny čekání, nebo pak těch 10minut svlečená v kabince čekající až na mě přijde řada..Měla jsem štěstí, absolutně nic mi nenašli, skoro se na mě dívali jak na blázna a moc je zajímalo kolik že je mému lékaři let. Teď vím, že momentálně mám prsa OK, jen nevím, zda je to adekvátní tomu, co jsem si předtím prožila..přemýšlím že začnu hledat jiného gynekologa..nic nezanedbal, spletl se v diagnoze...přespřílišná pečlivost nebo hon za body? Byl tak suverénní a jistý si svou diagnozou....
 Líza 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(18.4.2009 14:58:14)
Raději bys měla gynekologa, který ti na prsa nesáhne, nebo takového, který když tam nahmatá něco, co se mu nelíbí, ti to neřekne, aby neranil tvé něžné city? On ti přece řekl, že to pravděpodobně nebude závažný nález. Připadáš mi přecitlivělá - s tímhle doktorem se ti těžko stane, že by zanedbal nádor.
 Pole levandulové 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(18.4.2009 16:52:52)
Daajo, bud rada za takovy pristup, moc gynekologu prsa samo od sebe nevysetri a to, ze te na sono vzali brzy, je taky velke plus.Nevim, na co si stezujes, to bys radeji, aby to zanedbal a tys pak psala, jak jdes na operaci s rakovinou? Navic, to, ze tam nic nenasli nemusi znamenat, ze se doktor spletl, ja mam uz leta cysty v prsou, ktere se stehuji, mizi a zase se objevuji, nastesti nezhoubne, ale proste nekdy jsou a jindy nejsou, i kdyz chodim stale na stejne pracoviste.
 Irenn, Natan04, Miriam08 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(18.4.2009 22:42:45)
Taky bych byla ráda za dr., který mě pro jistotu pošle na vyšetření, když něco najde, radši 10x jít někam "zbytečně" než něco zanedbat.
Mám taky nedávnou zkušenost s bulkou, autorku úplně chápu, taky jsem hned myslela na nejhorší. Sice kojím, tak jsem si napřed říkala, že to bude něco co s tím souvisí, ale radši jsem šla na gyndu, dr. mi napsal okamžitě doporučení na UTZ. Objednali mě za 14 dní, to jsem myslela, že zešílím, tak jsem si našla přes net mamo centrum na Zeleném pruhu, kde mi dali termín za 3 dny (při nálezu v prsu mají myslím standard objednávat do 5-ti dnů). Naštěstí to opravdu nic nebylo, jenom rozšířený mlékovod. Jsem moc ráda, že jsem tam šla a půl roku po ukončení kojení půjdu znovu, radši za to dám ty 300, než něco zanedbat.
Moc držím palce, ať to nic není!
 Dobra1 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(19.4.2009 14:03:28)
Daajo, uplne jsem nepochopila, co ti tak vadi, ze chces jineho gynekologa. Jestli to, ze se dg nepotvrdila a ze nic nenasli, nebo nedostatek empatie, s jakou ti to doktor zdelil?
To prvni totiz opravdu neznamena, ze se spletl, rozsireny mlekovod i cysta se muzou zmizet sami od sebe, jak se objevili, takze me spis prijde divne chovani tech lidi pri vysetreni, kdyz nic nenasli a divali se na tveho doktora divne. Teda pokud neco podobneho od nej konkretne nezazivaji casto, ale podle toho, jak jsi to popisovala, to tak asi nebude, to by se te na nej nevyptavali.
V pripade nedostatecne citliveho chovani doktora je odchod sice na zvazenou, ale ja osobne bych radsi mene citliveho, ale dobreho v oboru, nez citliveho, ktery ale furu veci zanedba nebo pokazi.
 Daaja+Andrea+Martin 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(21.4.2009 10:46:34)
Začíná mě mrzet, že jsem se vůbec k problému vyšetřování prsou vyjádřila...jen jsem napsala svoje pocity, týden starý zážitek...nemyslím si, že jsem přecitlivělá na sdělování diagnozy, taky už toho mám dost za sebou, samozřejmě nejsem blázen a jsem šťastná že se lékař mýlil a jeho nález se nepotvrdil. V prsou není momentálně díky Bohu absolutně nic, co by tam nemělo být.Chodím k němu asi 5 let, nikdy mi prsa nevyšetřoval. Teď ano, zhruba po 10 vteřinách bez sebemenšího zaváhání mi oznámil nález velký 2cm. Chápu že rozšířené mlékovody i cysty se mohou objevovat a mizet, ovšem že by se to stalo během 3 dnů mi připadá poněkud mimo realitu. Vyšetření na specializovaném pracovišti začalo otázkou, kde si hmatáte bulku, přičemž moje odpověď zněla, že si žádnou nehmatám, i když se prsa snažím sama si vyšetřovat, navíc za ty 3 dny jsem si inkriminované místo prohmatala opravdu nesčetněkrát...Navíc mi bylo vysvětleno, že při vyšetření bych měla stát, s rukama zvednutýma za hlavou...já přitom seděla na židli, ruce v klíně...ale na tom už nesejde, stejně mě tu zase roznesete na kopytech...
 joanka 


Re: přístup lékařů 

(19.4.2009 23:04:18)
Chápu tvoje uvažování o změně gynekologa. Pro mě je přístup doktorů docela důležitej. Jsem možná přecitlivělá, ale když někdo dělá doktora, měl by umět s lidma jednat. Setkala jsem se s odborníkem porodníkem, který mě před porodem tak vyděsil, že jsem se bála jít k němu rodit. Přitom by stačil jiný přístup. Ano, může sdělit diagnozu a obavy, ale měl by to dělat citlivě.
 joanka 


Re: přístup lékařů 

(19.4.2009 23:05:26)
...a vyšetření prsů by měl udělat každý gynekolog, když ho o to požádáš, ne?
 Sidhártha 
  • 

Re: přístup lékařů 

(20.4.2009 15:09:30)
Já bych spíš řekla, že není v pořádku lékaře na preventivce poučovat co má dělat. Jednak spousta ženských ani neví, že vyšetření prsů je součástí prohlídky, jednak se někdo může stydět říkat si o takové vyšetření.
Lékaři to mají dělat sami od sebe, je to jejich povinnost a to, že to nedělají, vypovídá spíš o jejich lenosti než o neznalosti. To bych pak mohla říkat: "ještě stěr z čípku děložního, pane doktore!" anebo "ještě ultrazvuk vaječníků, pane doktore" a já nevím co ještě, medicínu jsem nestudovala:-))
Je ale pravda, že když doktor nefunguje jak má, je na místě si o vyšetření říct. Na sto procent ale vím, jak by reagoval můj gynekolog, kdybych od něj chtěla vyšetření prsou. S překvapeným výrazem by řekl: "a vy máte s prsy nějaký problém??" A já bych řekla: "to posuďte vy, pane doktore!"
 10.5Libik12 


Re: Preventivní prohlídka na gyndě 

(19.4.2009 23:24:14)
Pokud ti neřekl, aby sis srovnala své osobní záležitosti a splnila sis poslední přání, tak mu zazlíváš pečlivost.

Ideální forma sdělení podezření neexistuje a i kdyby dělal stojky, stejně budeš před vyš vykleplá. Je otázka, jestli není lepší střihnout si planý poplach než něco zanedbat.
 Kimberley 


Život je boj 

(18.4.2009 23:38:46)
Vžila jsem se do situace autorky a přejí ji hodně štěstíčka.Taky chci říct, že děláš správně když věříš,že to dopadne dobře ... VÍRA V DOBRO JE DŮLEŽITÁ.

Předem se omlouvám za spoustů chyb, ale nejsem rodáčka z ČECH.

Četla jsem tu komentáře (síce ne všechny-jen některé) a protože jsem věříci, tak některé z nich mně zaujaly a proto bych jen stručně chtěla říct, na co se často zapomína když se mluví o nemoci a o víře v Boha.

Chci připomenout, že jsou věříci křesťané, kteří i když jsou věříci jsou těžce nemocný i jejich děti jsou těžce nemocné ...a pak se ptáme PROČ? Samozřejmě dobrý Bůh na nás může dopustit nemoc, KDYŽ TO BUDE PROSPĚŠNÉ NAŠÍ SPÁSE ...,ale chtěla jsem připomenout na co mnozí zapomínáme a to,že i když někteří z nás jsou věříci křesťané a svojí víru ve svém životě praktizují a i přesto jsou nemocný tak MŮŽE to být taky proto,že mají duchovně zatížený kořen rodokmenu.To znamená, že někdo z jejích předků žil třeba nečistým životem např. : věnoval se mágií, okultizmu, věštění, někoho zabil, něco těžkýho spáchal, někoho proklel .... a tak si zatížil svůj rodokmen.V tomhle případě je potřebné nechat odsloužit mši svatou za zemřelou rodinu, nebo za dotyčného zemřelého- ( a někdy to jednou nestačí ). Bůh přece chce aby jsme se taky za sebe vzájemně modlili a aby jsme se zapojili do díla spásy... Bylo hodně případu, kdy za dotyčného zemřelého se odsloužila mše a členové rodiny se skutečně uzdravili z různych neduhů...

Přejí hezký večer. :-)





 andyŠ 


hodně štěstí a pevné nervy v čekání 

(18.4.2009 23:41:22)
také před pár lety jsem si objevila takovou tvrdou kuličku mezi podpažím a prsem, blíž k prsu. To mi bylo něco málo přes 20 let. Dr. mne poslala na UZ, naštěstí to dopadlo dobře. Prý se to stává např. po nějaké prodělané viroze a třeba za rok to zmizí. Mně to nezmizelo, posunulo se to více k prsu a malinko se to zvětšilo a to tenkrát v zápise bylo, že je to cca 1 cm velké. Bych řekla, že několikrát ročně, občas i více často si to prohmatávám a říkám si "co kdyby". teď mám 10 měsíčního synka. Ale radši tomu nepropadám. Říkám si, že jsem slyšela, že ta špatná bulka je více na povrchu a je tvrdá a nehybná, já ji mám více v žlázách a mohu s ní trošku pohybovat. Je mi líto, že se tu rozjela náboženská diskuze, kdy jistá paní je přesvědčená, že s vírou je člověk nesmrtelný a svým způsobem mi přijde, že se do vás pustila, že asi špatně věříte nebo málo či více, jinak byste byla naprosto zdravá. Já vám i všem, kterých se toto čekání týká, přeji mnoho štěstí, hlavně to zdraví a hodně klidu při čekání na výsledky a boží požehnání. Až pujdu za chvilku spinkat, tak se za vás pomodlím ať to dopadne pro vás dobře.
 Stana Švantnerová 2 děti 
  • 

nečekej... 

(19.4.2009 20:57:30)
Jdi a nečekej na nic.Raději vědět ,že ti nic není,než přijít pozdě!Mě bylo třicet,dvě krásné děti,kojila jsem jsem skoro pět let v kuse.....Taky jsem našla bulku ani mě nenapadlo čekat a šla jsem a dobře jsem udělala.Byla to rakovina.Bylo to zlé a těžké,děti byly maličké .Ted jsem ale tady a živá! Funguju normálně.Ne každá bulka je špatná,ale jdi a nečekej at máš jistotu,klidně se mi pak ozvi,až budeš vědět ,na čem jsi.Držím ti palce,moc mě bolí,když slyším,když maminy malých dětí onemocní.Drž se a jdi...!!!
 Sysyna 


Re: nečekej... 

(19.4.2009 21:47:59)
To, ze zivot je boj jsem tady pcca pred 2lety psala taky.
Jsem prikladem boje se zivotem.Bojuju stale.
Rakovina me postihla ve 35letech, nejmladsimu nebyl ani rok.A zrejme uz jsem ji mela par tydnu po jeho narozeni.
Ze dne na den sok, hned chemoterapie, operace, zase chemo a pak ozareni.Ted hormonalni lecba...jeste cca 4roky.
Ale ziju!!!A doufam, ze jeste dlouho budu.Ne kazdy den je svetly a pozitivni, jsou i dost spatne dny.
Jenze to je prave ten BOJ!!!
Hodne zdravi!!!!Uz to pro me neni fraze, ale realita a uprimne prani!!!
A Boha do toho vubec netaham.Pro me je to ztrata casu.Verim predevsim v sebe, v zivot, ve sve deti a rodinu.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.