| zuzkasim | 
 |
(10.4.2009 14:42:23)
Také s autorem článku nemohu úplně souhlasit. Chápu, že to myslí dobře, ale jde o vnímání významu slov a to máme každý individuální. Souhlasím s příspěvkem vnímání slova černoch, u nás např. cikán... Já se například setkávám s velmi hojným používáním slova hyperaktivní, aniž by dotyční věděli, co tato diagnóza opravdu obnáší (většina z těch lidí skutečně hyperaktivní dítě ani neviděla). Při studiu speciální pedagogiky jsme běžně užívali termín mentálně postižený člověk (možná to bylo proto, že jsme se učili o této diagnóze, abychom vůbec věděli, jak se takový člověk může projevovat a co s těmito projevy následně dělat). Naopak nám nedoporučovali používat termín hluchoněmý (protože je to nesmysl), místo toho raději sluchově postižený, ale s tím jsem na veřejnosti moc nepochodila. Nevím, jestli se momentálně ve společnosti začíná termín "mentálně postižený" nějak zneužívat a proto je potřeba jej posunout na "člověk s mentálním postižením", ale já tento rozdíl necítím a oba termíny jsou pro mě na stejné úrovni - je to mé vnímání jazyka.
|
| Pavlína, 2 malí kluci | •
|
(10.4.2009 15:55:57)
Můj syn šel ve 3,5 letech do školky a velice špatně si zvykal. Paní uč mi navíc tvrdily, že se chová nějak divně, shrnuto podtrženo: neurologické a psdychologické vyšetřžení, výsledek: mohlo by jít o poruchu z autistického spektra. Já jsem zu toho byla lehce vykolejená, ale manžel mi spráně říkal, že my sami víme, jaký syn je a pokud se jedná o nějakou poruchu, pak jeho "postižení" rozhodně není vážné. Nicméně, když mi volala paní psycholožka, tak se ptala:"vy jste ta maminka chlapečka s autistickými rysy?"... A to je to, co mi vadí a z čeho mám do budoucna obavy... syn má nyní 4 roky a už je chlapeček s autistickými rysy....
|
| Lea | •
|
(11.4.2009 9:41:30)
A jak ti to ta psycholozka mela rict??? Navic mit "autisticke rysy" neznamena, ze je autista! Kdyz se diagnoza nepotvrdi, tak na to vsichni zapomenou a bude klid.
A i kdyby se (doufam ze ne) potvrdila, tak je bohuzel nutne to nejakym zpusobem pojmenovat.
U nemoci tela se misto "je diabetik" da rict "ma diabetes". Pro me osobne to ale znaci
a) je nemocny
b) nemoc se da lecit leky
Vyraz "ma autsmus" mne osobne nesedi, protoze ten clovek prece neni nemocny a o leceni se tady myslim taky neda moc mluvit (max. se urcite vlastnosti daji leky ovlivnovat). Takze vyraz "je autista" me osobne neprijde vubec predpojaty. Proste to k tomu cloveku patri a ja ho tak beru. (Zadneho plneho autistu tedy neznam, jen par lidi - Aspiku a myslim, ze nemame problem).
Vyse uvedene se ale rozhodne nevztahuje na tveho chlapecka, ktery (zatim) autista rozhodne neni.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(12.4.2009 10:20:55)
Myslím si, že říct o dítěti, že má autistické rysy je naprosto vpořádku. Taky nevím, co jiného by ta psycholožka měla říct.
Já teda o synovi říkala, že má autistické rysy nebo že se chová jako autista. Že je autista jsem neříkala, protože mu autismus nikdo nediagnostikoval a když se pak našel někdo, kdo jeho problém diagnostikoval a pojmenoval, začla jsme říkat, že mám dítě s receptivně-expresivní dysfázií nebo že mám dysfatika. A vlastně jen proto, že většina lidí tomu termínu nerozumí, říkám nejčastěji že mám dítě s poruchou komunikace.
O dětech v práci říkám např. že to je ta holčička s AHDH nebo hyperaktivní holčička - zase záleží s kým mluvím a co je pro něj srozumitelné, ale nemyslím, že by hyperaktivní holčička byla míň holčičkou, než holčička s hyperaktivitou 
Jinak přímo k článku a škatulkám - skoro bych řekla, že u mého syna to, že je receptivně-expresivní dysfatik je opravdu rozhodující škatulka. Na komunikaci toho stojí opravdu hodně, takže jeho postižení se projevuje v jeho chování opravdu po celý den. Víc než to, zda je kluk nebo holka. Neměla bych o něm přestat říkat, že je kluk a používat radši slovo dítě?
|
| & |
|
(12.4.2009 11:37:29)
Jeno,
Ono kazdy srovonavani dost pokulhava, treba nekdo rict o mem synovi, ze je mental, s tim bych mela hodne velky problem a nasledne on se mnou.
Pritom sama o sobe reknu, ze jsem dyslektit. Ikdyz to taky melo svuj vyvoj. Driv byl kazdy, kdo se spatne ucil dyslektik, to slovo melo daleko negativnejsi vyznam nez dnes. Dnes je daleko vetsi povedomi o poruchach uceni. Kydz to vusi metalnimu postizeni, jsou mezi lidmi stale velke predsudky. Mozna vyvoj pujde obracene a dockame se toho, ze za 20let nebude slovo mental brano, jako nadavka. Jinak moje mamka byla podle mne vyborna ucitelka, na svoji dobu s dost modernimi nazory na vychovu. A osvych zacich s laskou rikala parchanti. Samozrejme ne pri rozhovoru s jejich rodici.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(14.4.2009 18:53:00)
S mentálem bych měla problém taky, ale doufám, že to z úst odborníka snad nehrozí. Kdyby jo, asi bych šla rovnou za nadřízenym, ale chápu, že na to v některých situacích člověk už prostě nemá.
Nicméně člověk, kterej by vaše dítko nazval mentálem, by moje moh klidně nazvat stejně - tam myslim nehraje roli zdravotní handicap dítěte, ale sociální handicap autora výroku 
Pro mě je horší třeba když synovi někdo (kuchařka v jídelně) řekne ať nemluví jak debil, protože si myslí, že to dělá schválně nebo když holčičce s dětskou mozkovou obrnou, která sotva chodí, řekne zubařka ať nedělá hovadiny a jde si normálně sednout do křesla. Tam když se člověk ozve, tak se mu dostane reakce, že to přece dotyčnej nemoh vědět, že dítě má problém a vysvětlovat že ani rozcapenýmu dítěti se neříká, že mluví jako debil, je jako mluvit do dubu...
|
|
|
|
|
|
| & |
|
(10.4.2009 17:19:40)
Zuzko,
ja citim rozdil mezi dite s metalnim postizenim a mentalne postizene dite. Me rict nejaky lekar, psycholog, spec. pedagog "Vase mentalne postizene dite", tak je to pro mne duvod pochybovat o jeho lidskosti a odbornosti. Pritom klidne reknu moje dita ma metalni postizeni, ale nereknu mam metalne postizene dite, protoze hlavne mam dite a chci aby to tak videl i ten odbornik
Ja spis s autorem nesouhlasim v bode 4, kdy sdelovat diagnozu a kdy ne. Lide jsou zvedavi a ruzne si domysleji, a bohuzel s mnoho z nich nema moc zkusenosti s lidmi s mentalnim postizenim. Pokud nekde jsme delsi dobu tak okoli seznamin se synovymi problemy primerene situaci. Lide kdyz vidi ze nemam problem o tom mluvit, tak jsou vstricnejsi i k synovi. Je to daleko prijemnejsi situace nez, kdyz koukaji, co je to za "divny" dite, a v podstate se strani i me i ditete, protoze nevedi, jak maji reagovat. I pro Petra z naseho clanku je lepsi nejde na oslave rict, ze ma diabetes, kdyz striktne odmitat alkohol. Protoze tim lidem dava prostor k dohadam jestli je vyleceny alkoholik nebo podivin. 
|
| & |
|
(10.4.2009 17:32:24)
samozrejme "Nedava prostor"
|
|
| zuzkasim |
|
(10.4.2009 21:24:46)
Nejde tak náhodou pouze o výměnu shodného přívlastku za neshodný? Postižený člověk x člověk s postižením, naložený traktor x traktor s nákladem, vesele květované tričko x tričko s veselými květy... Přívlastek nám říká něco bližšího o podmětu (či předmětu), určuje nám jeho vlastnosti, takže z pojmu mentálně postižený člověk se dozvím něco víc o tomto konkrétním člověku, který ve svém významu bude vždy na 1. místě. Když z věty vyhodím slova "mentálně" či "postižený", bude to věta s omezenějším sdělením, když vyhodím "člověk", bude z toho nesmysl (obvykle). Pokud použiju "člověk s mentálním postižením", bude situace úplně stejná, toho "člověka" z věty vyhodit nejde. Vždy jde o člověka. Tak to cítím já.
|
| & |
|
(10.4.2009 22:04:52)
Zuzko,
samozrejme ze to nejsem schopna racionalne vysvetlit a nejsem schopna moje dite porovnavat s nalozenym traktorem, ale pro me to rozdil je. Ne ze bych opravoval kazdyho koho potkam, ale z ust odbornika me to opravdu "taha za usi".
|
|
| zuzkasim |
|
(11.4.2009 23:17:32)
Je mi líto, ten rozdíl necítím. Tak jako některým vadí, že jim v porodnici říkají "maminko" místo paní Nováková, mě je to prostě fuk. Záleží mi na tom, jak se ke mě chovají, jak řeší problémy, ale toto oslovení neřeším. Záměrně téměř nikde neuvádím svůj titul, protože si myslím, že to není součást jména a je to důležité jen pro mé povolání, nechám si říkat ledasjak, pokud je to slušné. Mám zkušenosti s lidmi s mentálním postižením, a pro mě vnitřně je opravdu na 1. místě člověk, ať ho nazvu jakkoliv. Možná bude ještě nějaký čas trvat, než se mi změna názvosloví dostane pod kůži, zatím se tak nestalo. Ale rozhodně díky za snahu o vysvětlení důležitosti a smyslu. Aspoň respektujte, že ne každý, kdo použije jiný termín, to myslí nějak zle, já budu respektovat, že vy to oslovení považujete za tak důležité.
|
|
|
|
| ŠtěpánkaN. | 
|
(11.4.2009 0:22:44)
Existuje organizace People first (v překladu lidé na prvním místě), která je vedena lidmi s mentálním postižením a také pro ně vznikla. Má za cíl informovat veřejnost o tom, že lidé s postižením mají stejná práva a povinnosti, mimo jiné se je učí obhajovat, a že jsou to především lidé, a pak, na druhém místě, s nějakým postižením. Tak to je vysvětlení toho, proč je rozdíl mezi: mentálně postižený člověk a člověk s mentálním postižením.
Ano zcela jistě nezáleží na tom, mluvíme-li o traktoru, zda řekneme naložený traktor nebo traktor s nákladem. Mluvíme-li o lidech, měli bychom respektovat, že člověk je na prvním místě.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)