| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Radosti a strasti velké rodiny

 Celkem 40 názorů.
 Luďka 


Krásné 

(5.3.2009 8:57:45)
Krásné! Vyrostla jsem na venkově, taktéž v šestičlenné rodině, tři holky a jeden kluk. Tak mi tvé vyprávění leccos připomíná :-)I když pro rodiče to taky nebylo vždy jednoduché, vzpomínám na dětství ráda!
 Markéta 
  • 

Slepice vedou!! 

(5.3.2009 13:37:17)
Máte šikovné a samostatné holičičky! A nemyslím to ironicky. Ať jim to vydrží, a vám ta radost ze života taky (i když je někdy okořeněná únavou).
 Havvah71+2xmazlíci TP 23.4.09 


Děkuji 

(5.3.2009 9:19:04)
Byl to moc a moc hezký článek psaný s nadhledem. Přeji Vám hodně sil a budu se těšit na další články :-)
 Blankk 


Re: Děkuji 

(5.3.2009 9:33:22)
Článek moc hezký, přeji autorce hodně štěstí.
Já bych ale na vsi žít nechtěla, více jak 2 děti bych také nechtěla.
 bromelie 


Re: Děkuji 

(5.3.2009 12:17:06)
Krásný článek. Nejlepší byly slepice :-)). To jsem se fakt mohla potrhat.
 Róza - 05,08 


Re: Děkuji 

(5.3.2009 12:57:02)
Tak jsem se smíchy málem počurala ~t~
 singera 
  • 

Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 10:33:54)
Hezký příspěvek. Každý život, ve městě, tak i na vesnici má své plus i mínus.
K těm jednotřídkám, taky si nedokážu představit, jak to tam funguje. Paní učitelka musí být tedy dost zdatná, za hodinu vysvětlit učivo žákům 3 různých tříd. Na pedag.fakultě jsme na toto téma měli taky jednou diskuzi: děti z malotřídek jsou prý více samostatné (p.uč. se nemůže věnovat všem skupinkám najednou, zadává samostatné práce) mladší poslouchají učivo, které berou starší děti, ví něco napřed, starší si opakují s mladšími...
 Sylva2 
  • 

Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 10:55:34)
Ahoj Sinegro,
nedá mi to reagovat na ty jednotřídky. Dcera mi do jedné chodí a nemůžu si vynachválit. Všechno, co jsi napsala platí. Plus další výhoda je, že se všichni výborně znají, veškeré problémy se lépe řeší. Jenom je ohromně těžké na malotřídku sehnat učitele. Musí to být nějaký opravdový zapálenec, protože mají ještě menší platy, než ve velkých školách a navíc práce se asi nesrovnatelně náročnější. Ale pro děti je to ráj.
 Sylva2 
  • 

Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 10:56:17)
Promiň,
zkomolila jsem ti nick.
 yogurt 


Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 11:52:21)
Ja jsem jako dítě do malotřídky chodila a byla to paráda. Starší automaticky pomáhají mladším, zase když se prckům četla pohádka poslouchají i větší. Navíc jsme měli tenkrát celkem moderního pana učitele, takže dal jedné skupině na uši sluchátka a pustil tam třeba diktát a mohl pracovat se zbytkem třídy. Má to svoje specifika, ale dá se to :-)
 Barculda, A 10/08 a Z 11/10 


Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 12:05:06)
moc pěkný!~x~ napsaný zcela dokonale...mám ráda tenhle typ "humoru"~y~ ba věřím že podobně to opravdu u vás vypadá~R^
 Hana 
  • 

Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 12:10:53)
Taky jsem do jednotřídky chodila, vždy 1. + 2. třída a 3. + 4. třída. Bylo to moc fajn, třeba za třetí třídu jsem hladce zvládla i tu čtvrtou a pak jsem celou čtvrtou třídu pročetla pod lavicí a stejně jsem byla v obraze.
 marulinka 


Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 12:55:34)
Je to ironie a přesný opak tématu níže o školkách.Kde je to mimo jiné o zaměření soukromých, anglických a podobných zařízeních.O výše ročného školného ve školce,kde částka je za slušné trochu ojeté auto.
Tohle je naopak pohlazení na duši. Někde na samotě u lesa, rybník se žábami a rybami,obrovská zahrada a spousta dětí,zvířat. To je relax v pravém smyslu. Nedivím se ti autorko,že jsi vyměnila betonovou šeď sídlišť za tohle. A nelituj těch 10 let s dětmi, ony ti to jednou vrátí.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 16:05:24)
já chodila do dvoutřídky - byla jsem ve 2. tř a byli jsme dohromady se třeťáky. Bylo to super, moc ráda na to vzpomínám, asi tak díky bezva staré, zkušené učitelce, která nás s přehledem zvládala. Když jsem pak byla ve 3. třídě už v jiné škole, tak se mi učivo hodilo ~;)
 Maminka dcerka6r.+brusko 
  • 

Re: Život na vesnici nebo v městě? 

(5.3.2009 16:25:16)
Už 6 rokov učím na malotriedke, dochádzam z mesta. Známi si spočiatku ťukali na čelo, prečo si nenájdem flek v meste (250 000 obyvateľov, tak by to ani nebol veľký problém), ale ja by som nemenila. Je to fakt úžas - to ticho v tej škole - dokopy v dvoch triedach 37 detí. Rodinná atmosféra...Aj rodičia sú spokojní - vzdelávanie je na šikovnosti učiteľa. (A to mám ešte k tomu aj žiačku integrovanú z osobitnej školy). Všetko sa dá.

Autorke: Veru, obdivujem tvoj nadhľad, lebo predsa len - toľko rokov MD na dedine...neľahké.
 xLenka 


Závidím, 

(5.3.2009 13:14:35)
Takovýto život je mým snem, nádherně napsaný článek, dokonale se mi podařilo si ty situace vybavit. Děkuji, parádně jsem se pobavila.:-)~b~
 Samarlu 


Re: Závidím, 

(5.3.2009 14:03:49)
nezáviď, ten sen je docela dřina. A to mám polovic dětí, školu jsem dodělala při prvním, obec má pře 1000 obyvatel a škola i školka je tu menší, ale běžně vícetřídní.

To tak závidíš stavební prach, tahání uhlí, vynášení popela, netěsnící okna, a když se vzdálíš v topné sezoně, tak návrat pozdě večer s dětma do ložnice, ve které je krásných 10 nad nulou? A ta dilemata, jestli trochu zabojuješ s džunglí na pozemku nebo z něj konečně na chvíli vytáhneš paty do té přírody? A ty prachy, který rekonstrukce sežere? A že když si dáš domů zvířectvo, tak si nevyjedeš ani na cyklovíkend?

Jako já jsem nakonec spokojená, už i v zimě můžem odjet, líbí se mi tu, ale pro romantický sny si radši jezdi pod stan.

 xLenka 


Re: Závidím, 

(5.3.2009 14:24:07)
Vyrostla jsem tak, akorát jsme k tomu měli i hospodářství (krávy, prasata, koně, drůbež, králíci...) Takže vím, co je to vstávat každý den bez ohledu na počasí....Pak jsme se přestěhovali do RD, ještě s rodiči. Sice už jsme neměli zvířata, ale pořád to byla vesnice. No, vdala jsem se, jsem ve městě v bytě 2+1. Svým způsobem se tu už netrápím, jsem ráda, že vůbec máme kde bydlet, ale kdyby to šlo, okamžitě bych se vrátila k tomu, k čemu prostě patřím
 ALianan 


Re: Závidím, 

(5.3.2009 16:29:51)
Samarlu, proč tak černě?

Okna netěsní i paneláku. Na zahradě můžeš mít trávník. Drobný zvířectvo dva dny bez péče v pohodě přežije, s krávou je to složitější. Existuje automatický kotel, který topí skoro sám. Můžeš topit třeba peletkama, jsou lehké, eko a není z nich skoro žadný popel.~z~

Jaké si to uděláš, takové to máš.~:-D~;)

 Ellen 
  • 

Re: Závidím, 

(7.3.2009 23:11:23)
TAk to docela chápu.Žiju v klidném prostředí na samotě se dvěma dětma.A i když to prostředí je krásné,chybí mi hrozně lidi.S kterýma si můžeš pokecat,navíc bez auta neuděláš ani ránu.Školku máme 8 km daleko.Cesta přes lesy,v zimě zaváto,neustále vozit děti a malým se stýská taky po kamarádech.Nudí se tady.Navíc čeká rekonstrukce domu a ta sežere cca přes mega.Tak si říkám,jestli to stojí za to.Manžel je od rána do večera pryč a na domu neudělá vůbec nic.Vyhovuje mu ten klid,mě zase schází kontakt s lidmi.Všeho moc škodí.
 jasietka 


dedina - mesto 

(5.3.2009 14:08:48)
Tak u nás je to podobné - tiež bývame na dedine, máme štyri deti a vyrástla som ja i manžel v meste. Ten zablatený raj je aj u nás :-) a predsa by som ho nevymenila za mesto. Keď chodíme k rodičom, prvý deň pochodím po obchodoch a večer som už unavená a túžim po tom našom pokoji, prírode a tichu. Nehovoriac o tom, že určite viac ušetríme – keď nevidím, čo všetko sa dá kúpiť, menej miniem. Naše deti sú tu tiež spokojné a mesto ich neláka. Nedávno som cestou po meste 12-ročnej dcérke predstavovala výhody mesta – určite ich mesto má – a sondovala som, či by ju raz nelákalo.. A ona mi povedala – „ale vieš, mami, napr. v meste, keby som vyliezla na strom, tak je to trápne“ :-).
Neviem, či to raz bolo v nejakom staršom článku, ale spomínam si, ako som čítala o porovnaní pohybu detí v dedine a v meste – v meste je viac možností (plávanie, športové krúžky – futbal, volejbal...), ale je to všetko pohyb „organizovaný“. Na dedine hrajú futbal tí, ktorí sa zídu u nás za domom, v potoku sa brodia v lete tiež, cez prázdniny, keď tu máme aj bratancov a sesternice, tak sú celý deň vonku a hrajú sa na Indiánov, teraz v zime chodili na lyže hneď za dom – síce bez vleku, ale na druhej strane majú celý svah pre seba... pri dome si stavali zákopy zo snehu a viedli snehové vojny...
Deti chodili tiež do malotriedky 1+2 a 3+4, najstaršia už chodí do mesta. Spolu s ďalším spolužiakom z našej dediny sa zaradili medzi prvých 5 najlepších žiakov – nešlo mi o to, aby bola naj... ale sama som bola zvedavá, či sa splnia predpovede, že dedinské školy majú nižšiu úroveň.
Je pravda, že v malotriedke je nižšia „konkurencia“, ale je pravda, čo už bolo spomínané – deti sú samostatnejšie, buď počúvajú učivo aj pre starších, alebo si zas opakujú... Tretí syn je teraz prvák,
keďže veľa vedel popredu, pani učiteľka mu dáva úlohy individuálne, keď je hotový, dá mu príklady alebo čítanie osobitne... takže s malotriedkou som spokojná, len žiaľ, tým, že je stále menej detí, zrejme škola zanikne – nebudú mať financie...
Poznám aj tú „sociálnu osamotenosť“, ale snažíme sa ju zmierňovať tým, že máme dom otvorený pre návštevy kedykoľvek... Nie každému vyhovuje to isté – nám dedina vyhovuje.
Autorke prajem všetko dobré – vďaka za pekný článok.
 Samarlu 


Re: dedina - mesto 

(5.3.2009 14:12:12)
Jo, souhlas (v okr. městě jsem se narodila a pak v několika dalších žila, studovala v Praze), ale na romantický sny to fakt není.
 misu a dva kluci 


At zije vesnice. 

(5.3.2009 13:57:14)
Moc hezky clanek a krasne napsany. jsem se i zasnila, jake to je na te vesnici. A zahaneni slepic...musela jsem se smat. Preji hodne slunecnych dnu.
 Megg 
  • 

jako bych to snad psala ja 

(5.3.2009 14:40:16)
užasny fakt jo uplně jsem v tom viděla naši familii.
taktež jsem s velkeho mesta a take jsem toužila se zbavit te kralikarny jež se řika panelak a mit domeček po 10 letch se mi to splnilo a ted 3 roky mame domecek na dědine asi 40 km od Brna.
take opravy a prestehovali jsme se na zimu a s dětima opravovani zabydlovani ale přežili jsme to.o tom blatě a kde co prolezt jako by jsi popisovala me deti....
co se týče emocí je pravda že samotna jsem taky občas v rozpacich co me poskytlo mesto co mi dala vesnice možnosti tam a zde ta opuštěnost tam přelidněnost.tady prochazka blatem tam obchodakem tam kochani se vecima a žalostnym pohledem na peneženku tady na kochani se přirodou škubani kytiček napominani děti nelezte to škubat k sousedum atd.
take nechodim na žadne plsy zabavy apb nejak me to nelaka ale když zavitame jednou za čas do mesta tak citim pocit štesti je mekač kfc .....trocha vic lidi..
přes klady a zapora jsem ale presto rada že deti maji citejsi vzduch vice prostoru pro sve ptakoviny atd atd...
co se týče počtu dětí mam zatim dětičky 3... čtvrte se za dva a neco mesice teprve narodi...
obcas mam pocit zralosti na psychouše když se to zacne dohadovat o pravdach a když si vjedou do vlasu.....kdyz to lita mamí a mamí on udelal to a ono a mamí a blablabla ale nadruhou stranu je v domečku život a nemenila bych je tu smich skodoliba radost proste to co k velke rodine patři....
co vice snad dodat.....
 Lizzie 


Vesnice 

(5.3.2009 15:42:39)
je bezesporu fajn, pokud se už jako dítě nelišíte, a buď se dokážete přizpůsobit (dočasně) nebo prostě zapadnete. Já to nedokázala.

Takže na čas do přírody jo, ale jinak mi (alespoň momentálně - zatím, ale já se vlastně už jako měšťačka asi narodila) vyhovuje anonymita a rytmus města. Žádné ,,nejlepší" neexistuje. Je to individuální.
 Levandulka+3 


vesnice je fajn, když jsou děti malé 

(5.3.2009 18:34:46)
Myslím, že vesnice je moc fajn, když jsou děti malé, tak do páté třídy...Sami jsme se z velkého města přestěhovali přes půl republiky do jedné jihočeské vesničky a vůbec nelituju, i když občasnou dávku města potřebuji, stačí ale fakt jednou za čas a pak už se zase těším domů:-). Celý život bych tu ale žít nechtěla, ráda bych dětem dopřála kvalitní vzdělání, kroužky, kulturu. A sama taky jednou budu chtít mít nějakou zajímavou práci. Vesnici beru jako jednu, moc hezkou, etapu života....
 veronika,4 děti 
  • 

stejný a blažený blázinec 

(5.3.2009 19:11:09)
Krásně napsané.Zažívám něco takového již 18 let.Z luxusního bytu a velkoměsta rovnýma nohama do vybydleného domu s kadibudkou,bez koupelny,vody a topení- tak takový byl můj vstup na venkov.Po 18-ti letech budování a hemžení 4 dětí a po tom co se naše rodina rozrostla postupně ještě o kočku,8 psů a dva koně začínám přemýšlet o stěhování.Do města však nikdy.Je nás už totiž mnoho na náš již luxusní,ale bohužel malý dům a tak přemýšlím o něčem větším(nejlépe nějaký zámeček nebo alespoň jeho ruina,kterou bychom nějak zase dali dohromady.Zatím však hledám ten vhodný objekt nebo alespoň pozemeček,na kterém by se dalo něco velkého poastavit a kde by se drobotina rozptýlila do svých komnat.Doufám,že mě Bůh vyslyší a přistrčí nám nenápadně svou pomoc.,,Nemáte někdo tam nahoře styky a nemohli by jste se za nás přimluvit.´´
 Hana 
  • 

Re: stejný a blažený blázinec 

(5.3.2009 19:51:38)
Také sním o rozptylu drbotiny do vzdálených komnat, odkud jejich řev ke mně nedolehne.V paneláku 73m to jaksi nejde, ale asi tu zatím vydržíme, pokud neobdržíme dar z hůry. Lékaře, lékárnu, obchody, školku, školu, hřistě,máme do 10minut chůze a do lesa to máme pěšky 20min. Ale vadí mi, že děti nemohou jít ven samy, že pokud stoupneme na travnatou plochu-znamená to drhnutí hovínka z boty, kočáru, kola, kolobky a různých částí těla, že se mě děti ptají, proč je ten pán tak špinavý a co ztratil v té popelnici, ale bydlíme a máme soukromí.
 Mapik+Betka+Fili 


squele 

(5.3.2009 22:09:55)
skvele a nadherne ctive napsane. Zdravime taky z bahnite lhoty :-)
 M+4 
  • 

To je o naší rodině? 

(6.3.2009 19:34:44)
Ahoj Aleno, máme 3 holky a nejmladšího kluka. Starší chodí do 4. a 1.třídy, nejmladší jsou dvouletá dvojčata. Bydlíme na malé vsi, děti si užívají bláta (sušička je skvělá věc), vyhání ze dvorku sousedovic slepice. S mužem jsme oba vyrostli v paneláku a nazpátek bych nešla ani za milion. Děti jezdí 5km do školy autobusem od 1.třídy samostatně, tuším, že v Praze se moc rodičů neodvažuje posílat prvňáčky samotné. Cesta na kroužky nebo za kulturou trvá autobusem nebo autem 10minut. Přeji hodně zdraví Tvým dětem. M+4
 andygros 


To mě těší....... 

(7.3.2009 0:34:04)
To mě fakt těší,potkávat stejný blázny,který maj velkou rodinu a nestyděj se za to-ba naopak.My máme dětí pět-a všechny jsou chtěný.Čtyři holky a jednoho kluka.taky jsme se z města odstěhovali do domečku-máme velikou zahradu-nějaký to zvířectvo a i nám rodičům zbejvá dost času na naše zájmy.Manžel je muzikant-já tancuju a děti dělaj od každýho něco.Vztahy nám díky Bohu fungujou-a i když to není jednoduchý zajistit všechno finančně-školy,kroužky a tak....nikdy bych neměnila.Tak vám tu všem přeju spokojený rodinky
 janourik 


To je jak u nás 

(7.3.2009 14:04:19)
Zdravím maminku ,moc pěkné a legrační ,taky mám čtyři děti,taky je miluju,když zrovna všichni čtyři neřvou.~s~~x~
 Lucka 345 


Krása 

(9.3.2009 10:16:50)
To jsi napsala moc krásně. Je to stejné jako u nás, úplně to vidím plasticky.
 Lucka 345 


Re: Krása 

(9.3.2009 21:43:39)
Všechny podobně postižené zvu na múj web: www.lucka345.blog.cz ~b~
 vladka, 3 kluci 
  • 

Úplně se vidím :-) 

(10.3.2009 6:10:33)
Paní Aleno. Váš "článek" je úplně úžasný. Máme tři děti, zatím žijeme v panelákové krabici, ale máme to štěstí, že jsme dostali byt na vesnici s malotřídkou a už se nemůžeme dočkat, až se přestěhujeme.
Jsme rodina se třemi dětmi - kluky. Už se těším, až začneme chodit do lesa na borůvky a pod., pěstovat bylinky, drobnou zeleninu atd. atd.
Váš článek mě hrozně nadchnul. Berete život s takovým nadhledem.
Manžel mi říkal, že mě v něm vidí. Hlavně v té koncové části. Tyhle myšlenky a přání mám každý den :-)
Také si říkám, že až budeme bydlet na vesničce, tak si budu připadat sama, ale u mě to spraví tvoření a komunikace přes internet, sms, telefony se sestrou a kamarádkami. Tak to snad nějak zvládneme :-)
Přeji Vám hodně štěstí :-)
PS: můj slohový projev byl vždyctky na 4, tak se tím, prosím, moc nezabývejte :-)
 Míša, 3 děti 
  • 

Jsem na tom podobně 

(12.3.2009 9:10:41)
Jsem na tom podobně. Taky jsem s radostí utíkala z panelákového 1+1, kde jsme žili 4 lidi, kocour, pes a rybičky, do staveniště vesnického domku 25 km od velkoměsta. S nadšením jsem hltala zahradu, přírodu kolem nás a hlavně klid.
Do dvou let nám přibyl další člen do rodiny, mnou vytoužená holčička. Po dvou mužských absolutní balzám na duši :-)).
Dlouho jsem zvažovala, kam přihlásím svého prvního syna do školy. Nakonec vyhrála malotřídka tady ve vsi. Osobní přistup je mi nade vše.
Všem maminkám s podobným osudem přeji hlavně zdraví a pevné nervy s ratolestmi.
Díky za článek :-)).
Míša
 markik 


super 

(10.3.2009 22:17:30)
Díky za článek, čekáme čtvrté a spousta lidí se na mě divně dívá. Je fajn vědět, že jsou i jiní "divní"
 Petra-4děti(15,12,8let a 3roky 


Re: super 

(17.3.2009 0:23:17)
Musim se přidat ohledně k počtu dětí,jinak bydlíme ve městě. Ale, když jsem čekala třetí dívali se na mně lidé divně a u čtvrtého šokovaně. Dokonce mně cizí lidi zastavovali a ptali se,:" To jste na to přišla pozdě,co"?Nechápali,když jsem říkala,že jsou všechny děti chtěné a naplánované. Máme 2kluky, holčičku a nejmladšího kluka.A jsem také moc ráda,že nejsem sama.
Už mně pomalu začíná chytat chuť plánovat páté,ale často mně tu chuť utne výplata a místo v paneláku, ikdyž máme byt 1+4malý. Ale baráčkem bych nepohrdla, ikdyž spíše v malém městě.
 smutný vesničan 
  • 

Máme jinou zkušenost 

(17.9.2009 20:20:39)
Pisatelka si roztomile protiřečí. Nejdřív, že vesnice znamená "stmelení" a o pár řádků dál přiznává pocit sociální izolace. "Nádherné lidové tradice" je obrat jak z naivní slohovky snaživé žákyně, ale se současnou realitou nemá zhola nic společného.
Poslední desítky let je to spíš křečovitost, stres, opilství, hory odpadků a pocit marnosti - to jsou asi daleko přiléhavější slova pro zbytky čehosi, co bylo kdysi lidovými tradicemi... Rovněž by se dalo ptát, proč říkat "lidové", když to už dávno nepořádají místní lidé, ale obecní úřad ( v podstatě stejnou logikou, jakou pořádá schůze zastupitelstva ).
Co se týče vesnických malotřídek, tak můžem potvrdit, že děti tu jsou asi o rok pozadu ve všech předmětech.
Místo skutečné přírody jen hektary zemědělské krajiny, sem tam přerušené remízkem plným kopřiv a odpadků.

Klidně mě obviňte ze škarohlídství, ale ne z toho, že bych neznal život na současné, české vesnici.
 Hdkate: mimoušci Káťa a Váša 
  • 

Supr čupr!! 

(26.4.2013 13:45:57)
Jak jsou strasti a slasti velké rodiny podobné, i ta Vaše vesnice jako by z oka vypadla té naší,takže vesnici a rodince zdar, pište dál a víc, moc dobře se čtete..~g~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.