| Zuzana + kluk04 + holka06 | 
 |
(2.3.2009 10:56:46)
Hanko,
nebudu ti vyvracet, že ledacos se dědí, ale jsem přesvědčená, že mnohé vlastnosti můžeš jako matka přece jen trochu změnit, zmírnit, posunout někam jinam… a hlavně neposuzuj předčasně (třeba takové to „ustoupí a počká“, „ostatní ho odstrkují“… ).
Můj syn se v neznámém prostředí chová také tak – není úplně hrrr. Trvá mu pár minut, než se zorientuje. Nakonec to dopadá tak, že zapadne do každé společnosti, ve školce je vysloveně oblíbený (teď zrovna to tady čtu i v nějakém hodnocení od učitelky). Není agresivní, ale umí vymýšlet zábavu, a děti se na něj často doslova lepí. Včera jsme byli bruslit a po pěti minutách měl kamaráda a na každé ruce pověšenou nějakou holčičku.
Moje dcera je vyloženě bojácná – říkala mi to i neuroložka, když jsme řešili poruchu hrubé motoriky. Nad její poruchou mávla rukou, ale říkala mi: "ach jo, to bude těžký - ta než se k něčemu rozhoupe, ve škole než se rozkouká....než udělá krok". Když jsem s ní přišla poprvé na cvičení mezi děti, byla přesně tenhle typ. Hned pochopila, co má udělat, ale jakmile se objevilo jiné dítě, nechala se odstrčit a čeká, čeká…. kouká a nic. Chodím s ní mezi děti, často ji postrčím, povzbudím a mám pocit, že se to fakt mění. Není z ní žádný drak, ale když na ni přijde řada, tak jde. Když dostane nějaký pokyn, nekouká co kde lítá a vyběhne. Buduju sebevědomí. Ne tím, že bych ji nějak extra vychvalovala, ale nabízím jí různé aktivity, při nichž může sama pocítit úspěch. Věřím, že to zlomíme. U kluka bych se zaměřila na pohybové aktivity – kluk, který skáče a běhá, má prostě o kamarády postaráno. Moderní doba trvá jen krátce, kluci byli po mnoho tisíciletí malí lovci a v raném dětství se zřejmě tyto pradávné geny hodně prosazují. Nabízej mu různé možnosti, podporuj všechno, hlavně pohyb a legraci. Přiveď mu kamaráda. Určitě to můžeš trochu změnit. Držím palce.
|
| marulinka |
|
(2.3.2009 11:24:36)
No,vždycky to taky nejde změnit. Nevím, co dělám špatně, ale já se snažím dceru změnit už 10 let.
V jakékoliv frontě ,nikomu se nevnucuje a čeká až ji někdo vyzve např. ať jde za nimi, bojí se do obchodu, nechce mluvit s cizími. Učitelka pokaždé "nemá lokty, neumí se bránit,nedokáže se rozhodnou, nízké sebevědomí". Vedle těch většinou drzých dětí vypadá jak z jiného světa. Ano , když ji někdo popostrčí tak jde, ale sama ani náhodou. Vždy si chytře najde kamarádku/a to jen jednu/,která je přesný opak ,a která ji všude popostrčí a dělá to ráda, protože je vůdčí typ a ráda řídí a ráda je středem pozornosti. Mé dceři to vyloženě vyhovuje. O sport bohužel nejeví zájem, raději leží v knížkách, prostě introvert jak poleno. Nevím, co ještě mám pro ni udělat.
|
| singera | •
|
(2.3.2009 11:36:26)
S tím opravdu nic neuděláš. S introverta nikdy nebude extrovert. Buď ráda, že leží v knížkách. Učí se snad špatně?
Já bych to viděla jako plus... Nikdy nebude držkovat učitelům, nenosí soustavně poznámky za to, že vyrušuje v hodinách, v patnácti (mám menší pravděpodobnost než její vrstevníci) nepřijde domů zfetovaná, těhotná a kdoví co ještě...
Že leží v knížkách? Bude aspoň více vědět než její vrstevníci, třebas půjde na gymnázium, třebas bude dr.,ing., nebo mgr., nebo nějaká knihovnice, ale určitě né prostitutka...
|
| Vaal | 
|
(2.3.2009 11:38:56)
Singero, ale víš jak bude mí těžký život? Já taková byla, v něčem mi to pomohlo, ale v něčem dost ublížilo...budu se snažit své děti více vést k průbojnosti...či lépe...asertivitě.
|
| singera | •
|
(2.3.2009 11:47:13)
Já taky taková byla. Ono je život sám otrká. Určitě bych tu dívčinu o které psala, neposílala sportovat, ale nechala ležet v těch knížkách. Ona si pak třeba najde i zaměstnání, kde nebude moc v kontaktu s lidma a bude jí to vyhovovat.Najde si pro ní vhodného partnera a né nějakého otrlého dravce...
Ten život jí vyhovuje, tak proč jí stresovat a do něčeho tlačit.
Ti míň průbbojní, klidní nebývají u učitelek míň oblíbení, spíš mi příjde, že naopak. A většinou se dobře učí, tak vystudují školu.
Mno jinak, když má člověk dítě hyperaktivu si stěžuje, když má ňoumu taky si stěžuje...Lepší je brát to tak jak to je...trochu se přizpůsobí rodič a trochu dítě...
|
| Vaal |
|
(2.3.2009 11:55:08)
No ano, brát ho takového jaký je a zdokonalovat ho v tom, na co má talent...ale tu sociální inteligenci bych se snažila vylepšit..bez ní ho i z té knihovny jednou někdo vyšoupne :-(
|
| singera | •
|
(2.3.2009 12:03:04)
Nějak ale mírně. Né nuceně do něčeho tlačit.
pokud je maminka extrovert, má ráda lidi, tak třeba pozývat maminky s dětmi k nim domů, chodit s dítětem do společnosti...Ono pak bude mít větší příležitost se seznámit, bude mít více přátel a nebude pořád sedět jen doma
|
| Vaal |
|
(2.3.2009 12:08:55)
Singero, ono to tak kupodivu ale nefunguje. Ony se děti potom ve škole chovají úplně jinak, než když si hrají pod dohledem maminek.
Je to určitě prospěšné mít kamarády ¨mimo školu, ale zřejmě to moc nepomůže, pokud má dítě sklony k tomu být takový "hodný ňouma".
Co dělat fakt nevím, poraďte někdo?
|
|
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(2.3.2009 12:47:56)
Evál, mám doma dva...budu popisovat školku...(dneska jim je 7,5 a 10let)...postupně napíšu jak je to dneska.
Nemusí nastat až tak to co píšeš......
Luk- nastoupil do školky 3 roky...málo dětí...štěstí pro něj...později děti začali být,ale jeho přesunuli do LOGO třídy..kde jich většinu roku bylo 8(ač počet 12,ale nemoce )...paní z PPP co dělá odklady mi řekla....najděte mu malou školu...30dětí ho převálcuje ...,ale nebojte nejpozději do pátý třídy se to srovná.V první třídě 13dětí. A měla pravdu....syn se začal rovnat už po 9 letech..najednou už to není to dítě co je potřeba dostrkat.....(už jen velmi vyjímečně)... a začala nám předpuberta....nebo co to je...a myslím, že bude velmi zajímavá
Dan- nastoupil do školky víc jak 3 roky ve třídě 25 dětí...nastala šikana...přesun do jiné školky a následná péče klinické psycholožky. V nové školce 15 dětí...úči pomáhali kde mohli a fakt se s ním nadřeli. Májí můj obdiv.
Radši jsme ani neváhala a zvolila naší pidi školu...bohužel hodně dětí a ve třídě jich je 25,ale Daník je skoro dobrej...je to oblíbenej LUMP....možná maličko drzejší o přestávce(o hodině je prý hodný a tichý, hlásí se ale považoval to za zbytečný),ale na jeho milý usměv mu skočí každá ženskáa jak říká moje mamka...omotal si je zase kolem prstu....
Jinak v Danovi vidím svýho taťku to je tak věrná povahová kopie, že to snad ani není možný....
Nevím,ale nucením do něčeho co dítě nechce a není dost zralý.....nevím....podle mě příjde to samo.....
Třeba moje segra..se styděla ještěna základce koupit lístek na BUS a je z ní vedoucí obchoĎáku....kam ten stud na někoho promluvit zmizel
Kdyby mě neměla půlku věcí by neměla zařízených....
A já bych nikomu velet nechtěla.....radši sedím a vymyslím a narýsuju co mi kdo řekne.....
|
| singera | •
|
(2.3.2009 12:52:18)
Lído, taky si to myslím.
|
|
|
|
| marulinka |
|
(2.3.2009 12:40:29)
Singero, díky za povzbuzeni, je vidět,že máš zkušenosti.Také ji nechci nutit, aby byla jiná, když ji to vyhovuje. Ale učitelky pořád" dělejte s tím něco,nebo bude mít těžký život" . Snažím se jim vysvětlovat, že s tím moc neudělám ,že je to její povahový rys. Máš pravdu je strašně hodná, nikdy nedržkuje,nikdy se nehádá, učí se dobře. Pro ostatní její kamarádky asi nudná, když je tak neakční. Její 13, samozřejmě, že jí budu muset neustále pomáhat. Ale mám hrozný strach, co potom až to nepůjde, aby někomu nenalítla. Je tak strašně křehká, tak jiná než ostatní. Já,manžel ani syn takový nejsme.
|
| singera | •
|
(2.3.2009 12:50:12)
Marulinko, myslím, že tě tvá dcerka nezklame. Někomu naletět? Hloupá není.
Jestliže máte mezi sebou hezký vztah, dcera se Ti svěřuje, tak to nehrozí.
Naopak, může být více opatrná a nedůvěřívá, když je tak ostýchavá. Nevím, tvou dcerku neznám.
|
| marulinka |
|
(2.3.2009 12:59:10)
Díky, máš pravdu, ano máme opravdu skvělý vztah, se vším se mi svěřuje. Bohužel, ale přílišná fixace je taky na škodu. Přejí těm naším bulíčkům, aby i v tom dnešním světě ostroloktářů se neztratili, a aby ten život neměli tak strašný ,jak jim všichni předpovídají.
|
| singera | •
|
(2.3.2009 13:04:55)
|
|
|
|
|
|
| enny |
|
(2.3.2009 12:07:03)
Já jsem také taková byla.. četla jsem snad i za chůze, prostě bez přestání:).. musím.. já žila hodně těmi knížkami... takže mi to vůbec nevadilo.. naši asi tušili, že jsem po dědovi, tak s tím byli srovnaní.. a - když se tak ohlédnu zpětně - vůbec mi "to" neublížilo.. říkám si, proč někoho měnit.. něco jiného je, když to vadí dítěti.. ale vadí mu to?:).. nebo to vadí "jen" rodičům?.. já osobně bych v tomto směru v mém životě neměnila:)
|
|
| Dobra1 | 
|
(2.3.2009 21:58:26)
Já bych to viděla tak, že ona si umí poradit. Tím, že umí najít někoho, kdo jí pomáhá. To je podle mě obrovské plus.
Podle mě, jestli pro ni chceš něco udělat, tak ji přestaň mněnit. Hlavně jí dávej najevo, že ji máš ráda, i když nemá ostré lokty a podle tebe dostatečné sebevědomí. Může se ti jinak taky stát, že v ní vypěstuješ pocit, že sama o sobě není dost hodná lásky, že se musí změnit, zasloužit si, abys ji ty (a jednou i její partner) mohla mit ráda. A tím její sebevědomí ještě víc shoršíš. Protože zasloužit si lásku nejde ani sebevětším usilím.
|
| Romana | •
|
(3.3.2009 16:02:35)
Přečti si ještě jednou svoje slova.Možná něco pochopíš!!!!!!!
|
|
|
| simulína | •
|
(3.3.2009 10:07:30)
Ahoj,
co třeba zkusit dramatický kroužek na ZUŠ? Mě to dost pomohlo, vždycky jsem byla tichá myška, která ležela v knížkách (studovala jsem pak SŠ pro knihkupce, jak jinak :)), a pak jsem se přihlásila do dramaťáku a mohla najednou z těch knížek něco recitovat, případně si sama i něco napsat. Bylo to báááječné,naučila jsem se spoustu věcí a dneska už tichá myška rozhodně nejsem. A mimochodem, i ve výchově své dcerky taky někdy "pěkně hraju":)(Až bude dcerce více let, tak ji určitě přihlásím,je to plaché stvoření po mně)
|
|
| maja | •
|
(3.3.2009 14:17:17)
Pořád trnu, že si můj syn najde právě takového kamaráda, který toho našeho ťunťu bude řídit....a dořídí ho až tam kam vůbec nechceme.
|
|
|
| MM, 2 kluci | •
|
(2.3.2009 12:33:11)
... potřebují VŠECHNY děti!
To přece není otázka pohlaví, ale je prokázané, že jak kluci tak holky potřebují vybíjet svou energii a hlavně UČIT SE prostřednictvím hry, a to je právě i to skákání, běhání, šplhání, dovádění... - tím si trénují motoriku a obratnost, šikovnost.
A potřebují to obzvlášť v dnešní době, kdy často tráví moc času u počítačů, TV atd.
|
| singera | •
|
(2.3.2009 12:40:16)
Pohyb určitě potřebují... Ale dívčinu bych nehnala na volejbal nebo basket, když nechce. Ať si jezdí na kole kolem domu, když jí to baví víc než kolektivní sporty, kde stojí jako ňouma. Někoho míčové hry nebaví. Lezení o výkendu po horách, lyžování je taky sport... Někteří introverti milují koně, vycházky (nebo cvičák, agility) se svým psem. To bych jí raději koupila psa než jí nutit ke společ. sportům, ke kterým netíhne.
|
| Lída+2 |
|
(2.3.2009 12:50:36)
S těma sportama taky.....tý jo..kamarádce jsem snad půl roku vymlouvala, že když kluk nechce na JUDo, proč ho nutí....no aby se změnil.....
A že kluk má odpror k tomu, že na něj někdo šahá a funí mu do obličeje..jakmi řekl...no a nakonec kluk codí na florbal a max. spokojený!
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(2.3.2009 13:47:24)
určitě – musí se vybírat s citem, každému sedne něco jiného – někomu víc kolektivní sporty, jinému individuální, někomu agresivní, jinému taktické….
U té naší bojácné holčičky jsem ale zjistila, že její bariéra sociální byla větší než bariéra sportovní. Jinými slovy – přivedla jsem jí na cvičení mezi děti. Dětí se trochu bála, ale jednotlivé disciplíny ji brzy začaly bavit, měla radost, když něco zvládla, měla potřebu si to opakovat, a doma ráda mluvila o tom, že půjde cvičit. Bavilo jí jezdit na klouzačce a díky tomu se naučila postavit se do fronty, nebát se vykročit, když na ni přijde řada, komunikovat s ostatními dětmi.
U těch kluků jsem to myslela tak, že pohybové schopnosti zřejmě ještě víc než u holčiček ovlivňují jejich vnímání sebe sama i to, jak je vnímá okolí.
Ale jinak já tady prosazuju ty sporty, ale musím říct, že vlastně vůbec nejsme sportovní rodina
Až ten kluk nás tady nějak zburcoval
|
|
|
|
|
| MM, 2 kluci | •
|
(2.3.2009 12:33:13)
... potřebují VŠECHNY děti!
To přece není otázka pohlaví, ale je prokázané, že jak kluci tak holky potřebují vybíjet svou energii a hlavně UČIT SE prostřednictvím hry, a to je právě i to skákání, běhání, šplhání, dovádění... - tím si trénují motoriku a obratnost, šikovnost.
A potřebují to obzvlášť v dnešní době, kdy často tráví moc času u počítačů, TV atd.
|
|
| Ivule | •
|
(4.3.2009 22:01:57)
Ahoj Zoozo,
když čtu o tvé holčičce, jako bych viděla svoji dcerku někdy tak mezi 2 - 3 rokem. Na hřišti se mi schovávala před dětmi za zadek, na klouzačku se odvážila jen když tam nikdo nebyl..
Měla jsem velké obavy, jak zvládne školku a ejhle, ona nejenže zvládla nástup výborně, ale školka jí obrátila o 180 st. a najednou je z ní komunikativní malý človíček. Sice je u ní pořád hodně znát, že je spokojená, když si může čas od času hrát sama a ostatní jí dají pokoj, ale před kolektivem neprchá, nebojí se dětí a mezi dětmi si svou prosadit umí.
Takže vyčkej, třeba budeš překvapená tak jako jsem byla já :).
|
|
|
a někdy bych si přála být víc jako on. Zároveň sebou nenechá vorat (i když ti, co ho moc neznají si myslí opak) 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)