| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Mám manžela „s holým zadkem“

 Celkem 153 názorů.
 Jája 
  • 

Naše řešení 

(6.2.2009 9:29:20)
U nás se situace vyřešila napsáním domu na vnoučata :) - ty už cizí nejsou.
 zozi 


Re: Naše řešení 

(6.2.2009 15:54:39)
Bůh s Tebou,doporučuju do budoucna zařídit pro tebe a manžela věcné břemeno.Zažila jsem ve své rodině ohledně domu tolik špatného,že kdyby můj muž nebyl prozíravý a nedonutil mé rodiče dát mi do domu věcné břemeno,tak bychom díky milionovým dluhům mého bratra byli dnes všichni pod mostem,jelikož naši se jali zachraňovat synka,ale vilu s věcným břemenem nikdo nechtěl,ani banka,takže synek je v lochu a my máme střechu nad hlavou.~n~
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Naše řešení 

(6.2.2009 16:23:59)
Ono napsat dům na vnoučata není moc řešením, dokud není počet dětí konečný. Což u autorky asi nebude, když má první 21 měsíční holčičku. Protože to by se z jedné nefér situace rodina dostala do další. Jedno vnouče by mělo dům a ostatní nic jenom proto, že se narodili později.
 LaraKroft 


Re: Naše řešení 

(6.2.2009 19:13:14)
U nás je to tak, že můj muž sice přišel do rodiny s holým zadkem, ale za těch 10 let vydělal tolik, že "si nás může kúpit všechny".
Moji rodiče vlastní dům s pozemky, který má potenciál na 4 byty (mezonet 3+1 kk, 2x 4+1 a 1+1). Zatím taky žijeme převážně v zahraničí, dům se rekonstruuje, aby byl vůbec obyvatelný. Můj muž do něj investuje formou bezúročných půjček mým rodičům. Jakmile se nastěhujeme, budeme rodičům platit nájem, později se můžeme dohodnout, zda odkoupíme 1/3 domu (na což asi taky mít nebudeme), nebo si počkáme na dědictví. Mám ještě sestru, která se pravděpodobně časem do "rodného" domu taky vrátí. Naštěstí máme rodinné vztahy perfektní, ale na druhou stranu taky chápu muže, že se mu nechce investovat peníze "do cizího" (o tom, kolik práce na domě už udělal ani nemluvím). No a nedovedu si představit, že kdyby se nám náhhodou něco přihodilo, že bych ho nechala jít s kufry, když všechno od auta přes vybavení bytu až po příbory je nakoupeno z peněz, které já bych nevydělala za celý život.
 Opatrovnik 


Re: Naše řešení 

(15.3.2009 8:07:04)
Dámy,tak zde sedím a jen smutně hledím jak s Vámi všemi mlátí emoce.Již je to jako v cizině -mám možná něco,jsem krátce vdaná a musím myslet dopředu a tedy se vidím jak jsem na chodníku.Prosím pěkně-do manželství vstupuji s vírou,že vydrží.Nakupuji znoží že jej dokáži užít a zde se dozvídám,jaké jsou problémy s majetkem.Jistě-vždy někdo rozhoduje co bude s jeho majetkem,ale proč již teď mít rozepře s vlastním partnerem a nebo s rodiči.Počkám a uvidím,zda něco bude a nebo nikoliv.
Nahý jsi přišel na svět a tak i odejdeš.
 radka 
  • 

Rodičům dávám za pravdu 

(6.2.2009 10:21:38)
Rozhodně rodiče chápu, popíšu ve zkratce svůj příběh. Dostala jsem byt po babičce, ten jsem za svobodna vyměnila za jiný v Praze. Vdala jsem se,porodila syna a manžela cizince si pozvala k trvalému pobytu do svého bytu. Časem jediné co muže zjímalo byly penize. Mě násilím vyhodil z bytu, museli jsme se synem bydlet u rodičů a do bytu jsem se nedostatla a najivně jsem se obrátila na soud po marných dohadech několika let , že mi pomůže. Závěr byl: dobrovolně jsme se odstěhovali a tudíž byt patří bývalému manželovi.
Co dodat? Nikdy jsem si nemyslela, že by se to mohlo stát i mně...
 Insula 


Rada 

(6.2.2009 15:22:28)
Já také souhlasím s rodiči autorky článku. Ale pokud opravdu chce nějakou radu, tak se mohou s manželem dohodnout (a pokud mají dost peněz) a koupit ještě byt či chatu a uzavřít smlouvu, že to bude jen manžela. Byt se dá pronajmout, na chatu mohou jezdit. A manžel se nemusí cítit špatně, že nic nemá. ~;)
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Rodičům dávám za pravdu 

(6.2.2009 16:20:21)
Radko,
a opravdu Ti ten byt patřil? Mělas ho v osobním vlastnictví? To by mi přišlo jako hodně divoká historka, že bys o něj přišla pouhým odstěhováním. Ale dovedu si představit, že na Tebe po babičce přešla nájemní smlouva k tomu bytu a ta že pak Tvým odchodem ze společné domácnosti přešla na manžela.
 Libor Vaněk 


bydlení na Praze 6 

(19.6.2017 14:14:27)

ID 1716A
Pronájem zařízeného bytu 3+1 Praha 6- Dejvice, Terronská
http://atlas-reality.cz/pronajem/byty/470241-1716a-pronajem-zarizeneho-bytu-3-1-praha-6-dejvice-terronska
volné ihned
Nájem 25 000 Kč + poplatky

ID 7449
Světlý zařízený 3+kk s balkonem, 80 m2, Praha 6 Dejvice
http://atlas-reality.cz/pronajem/byty/470109-7449-svetly-zarizeny-3-kk-s-balkonem-80-m2-praha-6-dejvice
volné ihned, byt má dechberoucí výhled
Nájem 27.000 Kč + poplatky

ID: 7446
Pronájem bytu 3+kk Praha 6 - Bubeneč, ul. Národní obrany
http://atlas-reality.cz/pronajem/byty/470057-7446-pronajem-bytu-3-kk-praha-6-bubenec-ul-narodni-obrany
Nájem 22.000 Kč + poplatky

ID: 5435B
Pronájem bytu 3+kk Praha 1 Nové Město, ul. Růžová
http://atlas-reality.cz/pronajem/byty/469074-5435b-pronajem-bytu-3-kk-praha-1-nove-mesto-ul-ruzova
Nájem 22.000 Kč + poplatky

ID: 5008A
Pronájem nezařízeného bytu 3+1 Praha 6 - Ořechovka, Cukrovarnická
http://atlas-reality.cz/pronajem/byty/467802-5008a-pronajem-nezarizeneho-bytu-3-1-praha-6-orechovka-cukrovarnicka
byt bude volný až od srpna, nájemníci jsou již téměř odstěhovaní, byl jsem v bytě v sobotu, tu a tam jsou nějaké osobní věci a krabice. Byt je ve vile s velkou zahradou. Místnosti jsou velké.
Nájem 22.000 Kč + poplatky
 Káťa+2 Škubánci 


Re: Rodičům dávám za pravdu 

(7.2.2009 10:19:24)
Radko, určitě jsi nedostala byt po babičce ale jen užívací právo. O byt v osobním vlastnictví nemůžeš přijít jen proto, že tam nebydlíš..
 Koralka 


Naivní 

(6.2.2009 10:23:39)
"Když si představím, že moje maminka měla 5 dětí, dělala denní i noční služby, spala téměř za pochodu jen proto, aby se její děti měly lépe, než se měla ona, musela to být neskutečná síla, co ji hnala dopředu."
Výborně, a teď by měla maminka výsledek svého snažení jen tak přepsat na někoho cizího, jen proto, že si pořídil s její dcerou dítě a patří tedy do rodiny? Partneři se mění, rodina zůstává. Je otázkou, co je rodina. Já v tom vidím pokrevní spříznění s vazbami rodič-děti. Vždycky se majetky shromažďovaly, neměly by se jen tak rozmělňovat.
Má zkušenost: rodiče vlastní 2 domy, z toho 1 pronajímají, v 1 bydlí. V životě by je nenapadlo něco věnovat partnerům svých dcer. Nevíš, co bude za 10let. A ani já bych nechtěla, pokud něco po rodičích zdědím, na partnera část nemovitosti přepsat. Ani bych nechtěla dělat si nárok na nemovitost svého partnera, i pokud v ní bydlím. Je to jeho majetek, jeho a jeho rodiny. Pokud chce do domu investovat, jistě, ale svoje peníze. Na užívání domu se dohodneme na nějaké částce, něco jako fond oprav:-). S partnerstvím, manželstvím, je o v dnešní době ošemetné, já sama jsem rozvedená, partnera mám, ale vdávat se už nehodlám. Taky jsem na začátku manželství nepředpokládala, že se rozvedem. Kdyby nám rodiče přepsali půl domu, musela bych exmanželovi vyplatit podíl. Proč bych to měla dělat? Teď pěkně každý svoje: já mám svůj byt na hypotéku, on má dům po prarodičích. Můj byt bude jednou mých dětí, ale dokud budu při smyslech, nic se přepisovat nebude.
Něco jiného je pořídit si společné bydlení, tam v pohodě vše napůl.
Pokud vám můj názor přijde sobecký, sorry...ale holé zadky podporovat nebudu.
K.
 Lenca_85 
  • 

Re: Naivní 

(6.2.2009 12:20:54)
A Vam se zda normalni, ze kdyz ziju s pritelem, ktery dostal ctvrt baraku a ctvrt koupil, na ktery si vzal uver na opravu a ted to splacime spolecne, ze by me na barak napsat nemel? Vzdyt jsou to penize obou a me prijde logicke, ze kdyz se domluvime na tom, ze do toho budeme investovat spolu, ze mam taky narok na to, aby byl dum napsany i na me. Vam by se to taky asi nelibilo, kdyby Vam manzel (ted uz byvaly, jak jste psala) rekl, tak jo, tak klidne prispivej, ale nic Ti nezustane.
Ano, je to urcite vse na domluve a my taky resime co bude, kdyby nahodou... Ale asi je fakt, ze se vse vyresi svatbou.
Tim se Vas nechci nijak dotknout, jen se proste ptam.
 zozi 


Re: Naivní 

(6.2.2009 16:07:38)
Vdej se...dneska je sice moda být jen partneři,ale manželství zajistí Tobě i dětem jakous takous jistotu v našem neprávním státě.
 Líza 


Re: Naivní 

(7.2.2009 5:37:42)
Zozi, tvoje rada je mimo mísu, na nemovitost, kterou si přítel pořídil ještě před tím, než se vezmou, by tím tak jako tak nezískala nárok.
 zozi 


Re: Naivní 

(7.2.2009 18:16:25)
Myslela jsem to tak,že cokoli potom nabydou v manželství a nerozdělí si SJM,tak v případě rozvodu,nebo smrti se manželka i děti počítají a hlavně jako manželka má nárok na polovinu jeho majetku po jeho smrti,takže v případě dětí z předch.manželství je na tom se svými dětmi vždycky líp jako manželka a ne partnerka/stalo se mé kamarádce/
 Pavla 
  • 

Re: Naivní 

(9.2.2009 22:59:23)
Lenko, ale Váš případ je úplně jiný, manžel koupil ještě čtvrtku baráku a teď úvěr splácíte společně, to ale případ Koralky opravdu není. Tam její původní manžel nic nekupoval. Samozřejmě, když teď splácíte společně, tak byste opravdu měla mít nějakou jistotu, že z té čtvrtky je půlka Vaše nebo jaké bude v případě rozchodu finanční vyrovnání. Vyřešit majetkové poměry bylo vždycky složité, úplně ideálně do detailu to je parádní fuška a bez právníka to nejde a vždy se bude někdo cítit poškozen. Paradoxně právě manželství toto v určitých případech velmi komplikuje. Když budete ne manželka, ale družka, tak automaticky v případě rozchodu nemáte nárok vůbec na nic. Maximálně, když budete mít stvrzenky jak jste se finančně na domu svého druha spolupodílela, tak buď vám tuto částku v případě rozdchodu dobrovolně kompenzuje nebo jsou tu soudy, ale to je na mašli, tahačka na deset let a tu částku mezitím dáte svému advokátovi. Vůbec to není jednoduché mít cokoli společně, za nikoho nelze dát ruku do ohně a při rozchodech by zase jenom soudci mohli vyprávět jaké hrůzy se odehrávají mezi lidmi, když jde o vyrovnání financí. V tomto případě je ale pro Vás lepší, že jste manželka, být jeho družkou vyletíte s holým zadkem.
 Lenca_85 
  • 

Re: Naivní 

(10.2.2009 12:23:15)
Jenze ja manzelka nejsem. Abych to teda jeste upresnila, jsme spolu 4 roky, zijeme spolu temer 3. Pritel ctvrtku dostal od rodicu a ctvrtku od nich koupil (z toho vyplatili jeho bratra). Uver, ktery si pritel vzal je na neho, ale platime ho spolu, protoze sam by to nezvladl urcite. I kdyz muj podil na tom je spise nepatrny, budeme ho pak doplacet z meho stavebka. A na co by mi pak v pripade rozchodu bylo, kdyby mi pritel dal to, co jsem tam dala? Penize ztraci hodnotu, hodnota nemovitosti roste. Proto si stojim a budu stat za tim, ze nez do domu "vrazim" sve stavebko, chci mit jistotu. A to bud na nej napsana nebo to mit osetrene jinak. Nedam do toho vsechny sve uspory a za 10 let mi nekdo rekne, dala jsi tam 200 000 tady je mas a jdi. za tu dobu ty penize budou nic, ze.
Taky ale nechci, aby na me proste jen prepsal cast majetku, spis to resit nejakou smlouvou, jakou mela nemovitost cenu na zacatkua jakou "na konci" a z toho se vyrovnat. Nemam nikde podlozene kolik jde na co z mych penez, nemam ucet, penize mi chodi k priteli. Ale miliony nevydelavat, pravidelne si sporim, takze ted nemam duvod to resit. Ale nez nekde vlozim celozivotni uspory, chci mit jistotu. A nedovedu si predstavit, kdyby mi pritel rekl, ze rodice nechteji, aby¨ch byla na baraku taky napsana... I kdyz si myslim, ze to taky muze jeste prijit:-)
Tim chci jen rict, ze chapu, jak se citi ti, kteri tohle resi. A na druhou stranu taky chapu rodice.
 Milena, 2 děti 
  • 

Re: Naivní 

(6.2.2009 14:35:22)
Moji rodiče se také celý život dřeli, neznali nic než zahradu, dobytek. Žádnou dovolenou, žádnou zábavu. Výsledek - vyplacená sestra a na mě přepsaná barabizna. Žádné společné zážitky. Žití v díře po granátu, ve které nebylo nic. Žádná možnost chodit do kroužků kreslení, aerobicku, jazyků. V 18 letech jsem odešla, našla si ve měste podnájem. Rodiče zemřeli - poměrně mladí. No kdo by se divil. V podstatě se udřeli. S manželem jsme začínali oba s holým zadkem. Máme byt 3 kk, hypotéku dvě zdravé děti a víkendy trávíme pokaždé někde jinde. Cestujeme a jsme s dětma. Doufám, že barabiznu prodám - v celku je mi jedno, že při současné krizi jdou ceny dolů. Hlavně ať mám od ní pokoj :-). A vůbec nebudu řešit, že peníze, které za ní dostanu s manželem investujeme společně. Hlavně zdraví a klídek :-)
 Kašperáci 


Re: Naivní 

(7.2.2009 12:57:28)
Ono také záleží na zkušenostech,které máš a ty jsou bohu dík pro Tebe dobré. Já měla spíše ty špatné,kdy mě chtěl můj partner více méně okrást o moje... Dávám li něco do nemovitosti,pokud jsou dva normální a nechtějí se okrást,měli by být schopní se domluvit,že např. 1/4 či jinak bude partnera,který peníze "POUZE" PŘINESL.
 Janule 
  • 

Re: Naivní 

(6.2.2009 15:24:45)
"Pokud chce do domu investovat, jiste, ale svoje penize", nebo jak presne znela tva veta... Nevim, my s manzelem tento problem neresime, od nikoho jsme nic nedostali, tudiz jsme oba "holozadci", bydlime zatim v podnajmu:( (tudiz budouci reseni uz bude za manzelstvi nabyty spolecny majetek). Ale co jsem chtela zminit: hodne me tato diskuse privadi k myslenkam, jaky je asi bezny (rekneme nejcastejsi) "financni" model ceskych rodin. Neb od toho se zda se mi vsechno odrazi. My jsme proste manzele a tudiz mame veskere penize spolecne. Nemame "moje uspory" a "tvoje uspory". Od kamaradek vim, ze nekdo funguje na zaklade jakehosi "spolecneho fondu" a zbytek vyplaty jde kazdemu na jeho ucet pro jeho potreby. My mame taky dva ucty (dokonce tri, ale to z duvodu diverzifikace bankovniho rizika bych to nazvala), vsechny ty penize jsou zkratka obou, jakkoliv s jednim uctem prisel puvodne jeden a s druhym druhy. Takze, kdybychom s manzelem resili podobny problem jako autorka clanku, proste by u nas jaksi nesla rada "at financuje veci kolem domu ze sveho".
(Mmch do manzelstvi jsem prinesla o dost vic penez ja, manzel zas v soucasnosti o dost vic vydelava. To jen tak pro pripadne "rypalky", ze spolecne prachy se libi tem, co tak prijdou k penezum.)
 zozi 


Re: Naivní 

(6.2.2009 16:04:15)
Plně souhlasím,mám děti 4 pro ně a budoucí vnoučata cokoli,ale ne pro partnery...mám to také při rozvodu za sebou,holý zadek díky blbosti mého otce,že když jsme manželé,tak parcelu napůl dostal při rozvodu půlku a vidina peněz ho tak zaslepila,že nechtěl ani aby se to napsalo na naše 3 děti.Dnes nemá nic,ani svůj byt,platit na děti nechce argumentuje tím,že jsem se podruhé "dobře" vdala atd...je to síla holky,akorát přemýšlím,kam se přelije postupně ta láska?Soudím,že se přetaví do korunek ....hrozný...~q~
 Mili+2 


Re: Naivní 

(11.2.2009 14:02:57)
Mne spis zarazi fakt ze zde nektere zeny manzela vnimaji jako "cizi osobu". Ne ze by moji rodice meho manzela mneli za syna, nebo ze jeho rodice zboznuji mne, ale presto si troufam tvrdit ze nikdo nikoho nepovazuje za "cizi osobu", "personu non gratu" cili "individuum s kterym nase ratolest ma deti".
 gajka 
  • 

Nejsem v té situaci, ale ..... 

(6.2.2009 10:26:03)
Nejsme v podobné situaci, oba jsme "přišli s holým zadkem" :) a společně si až pořídili byt, ale pokud bych byla např. v situaci jako autorka článku, rozhodně bych nemovitost na manžela či partnera nepřepisovala. To že se stárá o dům a okolí je podle mne stejné, jako by se staral o dům pronajatý nebo pronajatý byt, vždyť i autorka se jistě bude starat. Chápu otázku investic, které by partner učinil, pokud by to byly jeho peníze např. úspory, pak bych si vždy nechal to sepsat u notáře, že vložil např. 200 tis. na opravu střechy, zateplní a oken atp. při případném rozchodu by pak měl na ty peníze nárok. Je otázkou, když jsou to manželé a investují tedy společné peníze, které "ušetří" v průběhu manželství, tam může být složité to, že např. žena může mít na RD a peníze přináš především manžel tj. jakoby investuje více ze svého. Ale zřejmě bych si sledovala tedy větší investice a na konci roku si je sečetla a řekla, uhradili jsme 100 000, z toho tedy třeba 65 000 je jakoby vklad manžela, nebo 50 (pokud bychom jeli na půlku) atp. a vždy to sepsala..sice je to pracné, ale takto by to asi bylo pro mne jediné přijatelné. Přepsat dům na děti podle mne není vhodná varianta, co když si pak najde dcera dominantního partnera, který už pak rodiče nebude chtít v domě "trpět"
 Tvoje horší já 


Rodiče chápu 

(6.2.2009 10:29:16)
Já jsem dostala od svých rodičů byt, ze kterého se odstěhovali, protože zdědili a opravili dům. Jejich podmínkou ale bylo, že byt bude psaný jen na mě, i když jsem měla krátce před svatbou. Ono to i vyšlo levněji ohledně různých daní. Myslím, že jejich postup je docela pochopitelný, zkusme se vžít do situace našich rodičů - asi bychom jednali stejně.
 katka+katka 
  • 

Zvláštní... 

(6.2.2009 10:49:48)
Docela mě to přivedlo k zamyšlení. S manželem jsme začínali od nuly (doslova), vzali jsme si hypotéku, společně spláceli a dům je psaný na nás oba. O pár let později jsme koupili ještě byt, ten pronajímáme a je taky psaný na nás oba. Přeci jsme partneři, oba na dům přispíváme, tak je logické, aby byl nás obou, ne jen jednoho. Stejně tak byt kupovali jsme ho společně, byli to společné peníze.

Ale pak je tu další situace. Máme dceru, spoříme jí, počítáme s tím, že buď si za naspořené peníze něco koupí nebo půjde bydlet do našeho bytu a přepíšem ho na ní. Ale co její partner? Když se na to dívám z pozice rodiče, který na něco vydělával, na něco spořil, nechci, aby parter, pokud dceru opustí, odešel s penězi, s majetkem, který jsme budovali pro naší Kačku.

Docela ironie - jako partner jsem pro společný podíl na nemovitosti, jako rodič chci, aby nemovitost byla psaná jen na dceru:-)
 Koralka 


Re: Zvláštní... 

(6.2.2009 10:54:11)
Katko, tvoje uvažování je ok. Svoje bydlení jste řešili společně, oba začínali od nuly a tak máte nemovitosti napůl. Ale dcera už něco dostane, tak proč byste to měli dávat cizímu, že? K.
 marulinka 


Nejstarší sestry měly rozum 

(6.2.2009 11:22:23)
Vše už tady bylo řečeno v diskuzi u Ivy včetně názory právníků. Vaši rodiče mysleli sice na Vás, ale ne na Vaši novou rodinu.Já osobně bych barák o 8 pokojích nechtěla, snad kdybych měla 40 000,- navíc měsíčně na energie. Navíc dům je učitě nezateplený, bez plastových oken, staré technologie. Takže další investice. Příkazy typu"nesmíš to napsat i na manžela" jsou strašné. Já osobně bych manželovi darovala půlku baráku po určité době např.po 5-10 letech, až se skutečně velmi dobře poznáme. Anebo vůbec nejlepší by bylo, co udělali tvé dvě sestry,rychle se odstěhovat od rodičů, kteří budou do toho neustále kecat a ještě se ani nikdy nevyjadří, jestli Vám to vůbec za života přepíší.
 Mirka 
  • 

Re: Nejstarší sestry měly rozum 

(6.2.2009 14:02:14)
Pozastavujete se nad tím, že barák o osmi pokojích a třech patrech je hrozně veliký a nechtěli byste ho. Já teda ze článku pochopila, že rodiče mají 5 dětí, dvě z nich už se osamostatnily a svůj dům prodaly. Zbyl tento, třípatrový, pro zbývající 3 děti. Co je na tom nadměrného? Každé dítě má mít v budoucnu svoje patro, svoje 2-3+1. Jestli to budou chtít, to už je jejich věc.
 anka, dvě děti 
  • 

Re: Zvláštní... 

(6.2.2009 11:11:22)
Velmi zvláštní názory z obou stran. Pravdou je, že mám také názor z různých úhlů. Jako matka rodič, jako manželka, potom také půd sebezáchovy. Majetky jsou majetky, ale ne všechny udělají šťastnými. Ne každý chce dům. Ale mohou lidé žít a vychovat děti i v paneláku. Někdy je i dobré, ať si zkusí mladí, co je všechno potřeba udělat pro bydlení a rodinu bez pomoci. Také je velmi milé, pokud dostanete něco zadarmo. Život hodně rychle uteče, možná si ho i málo užíváme za cenu hromadění a budování.
 Rodina 
  • 

Re: Zvláštní... 

(9.2.2009 12:23:14)
ale manžel Vaší dcery bude přeci také RODINA! Vždyť to bude Váš zeť, otec Vašich vnoučat a možná Vám bude bližší než vlastní dcera, může být chytřejší, pilnější, ochotnější, veselejší, co já vím. Pokud jí chcete daný majetek dát, ať si s ním má ona právo dělat, co chce. Tím, že se nejede férově půl na půl, se jen přispívá k tomu, že vznikají konflikty. (Manžel také přišel bez majetku, část peněz na byt jsme dostali od mých rodičů, ale byt je NÁŠ.)
 katka+katka 
  • 

Re: Zvláštní... 

(10.2.2009 12:09:56)
Vždyť to bude Váš zeť, otec Vašich vnoučat a možná Vám bude bližší než vlastní dcera, může být chytřejší, pilnější, ochotnější, veselejší, co já vím. - tak to by byla ta lepší varianta, kterou si pro svoje dítě přeju
Jenže existuje i horší varianta - ten milý zeť jednoho krásného dne oznámí mé dceři, že se chce rozvést a ať ho kouká vyplatit ze společné nemovitosti.

 Pavla 
  • 

Re: Zvláštní... 

(9.2.2009 23:58:37)
Katko, a co takhle: Nevím, máte-li splacené hypotéky na dva byty, jeden pronajímáte. Začínali jste od nuly a co kdyby dcera začínala také od nuly? Neprospělo by jí to? Když jí dáte v 18ti letech vámi placené stavební spoření, dostane velmi slušný základ na hypotéku, tak to by mělo stačit, ne všechny děti toto dostanou. Když jí spadne byt do klína, bude mít pocit, že nemusí mít žádné zvláštní povolání a v pohodě vyžije. Odpadá nájem, splácení hypotéky a dnes je nejdražší právě bydlení. Ony pak dětičky v podstatě myslí, že se dá založit rodina i s příjmem 10000 hrubého měsíčně, když za byt prakticky nic nedají. A jestli splácíte pořád hypotéku jednu nebo dokonce dvě, tak si na stará kolena konečně "orazíte" a až půjdete do důchodu, tak si přilepšíte k malým důchodům právě z toho pronájmu dalšího bytu. Dcera (asi jediné dítě) všechno stejně jednou zdědí, takže ve finále o nic nepřijde, ale ať také začíná od nuly, bude si toho více i ona vážit a odpadne vám starost, aby pak váš původní byt nedostal napůl její manžel při případném rozvodu. Moje dcera ani zeť nic nedostali, začínají také od nuly, už mají jednu hypotéku, teď se chystají na druhou, ale také vědí, že se musejí otáčet, aby mohli slušně bydlet. Zeť zdědí rodinný domek až po smrti svého otce napůl se svou sestrou, která má s manželem také hypotéku, také nic nedostali a že nemají úplně chudé rodiče. Dokonce to má výhodu, že když oba manželé nic nedostanou, mají pak všechno spravedlivě společné a odpadá vyčítání, to je od mých rodičů, to je zase od mých rodičů atd., ty jsi měl(a) holý zadek atd. Ono je to totiž v Čechách zvykem (pozůstatek komunistů) pořád podporovat dětičky, dokonce i v důchodu. To se opravdu v západních zemích nevidí. U nás i 80leté babičky když necpou poslední korunu z důchodu do dětiček, tak jí nacpou vnoučkům, to je neuvěřitelné a samy pak nemají ani na chleba nebo na poplatky u lékařů. Dceři bylo 10let, když manžel odešel, udělala jsem maximum co šlo, především jsem dávala na její vzdělání, dcera se nezabývala značkovými hadry a podobnými nesmysly, vyplatilo se to. Měla to velmi těžké, ale vystudovala vysokou školu a začíná se jí to finančně vracet. Já jsem dva roky v důchodu, teď ode mne samozřejmě nevidí ani korunu, dokonce ona mi začala platit 500 měsíčně na UPC, abych mohla mít internet, ví velmi dobře co jsem pro ni udělala. Připadá jí to samozřejmé, ale to jsem spíše výjimka. Znám několik důchodkyň, které chodí ještě v 65 do práce, aby podporovaly své dobře vydělávající dětičky, nechápu a nedají si to vysvětlit, dokonce řeknou, že je to samozřejmé, že děti se podporují celý život, to je fakt jen v Čechách a je to příšerné. Tyto děti pak nejsou schopny se postarat bez podpory důchodců samy o sebe, to se vidí opravdu jen v této republice, některé si dokonce chodí do domova důchodů pro důchod svých rodičů a dostanou ho. Dětem velmi prospějeme tím, nejen co jim dáme, ale také tím, co jim dokážeme nedat.
 katka+katka 
  • 

Re: Zvláštní... 

(10.2.2009 12:07:20)
Dům byl na hypotéku (už je dávno splacená) a byt jsme kupovali za své. Takže financování obojího máme z krku.
Já ani manžel jsme od rodičů nic (myšleno peníze) nedostali, takže znám situaci, kdy si musíte na všechno vydělat. Já i manžel vyděláváme vcelku dobře, takže si říkám, proč to dceři neulehčit. Spoříme jí, ale peníze nedostane všechny najednou, ale postupně (teď to zrovna řešíme po právní stránce). Už od 3 let dostává kapesné a učíme jí, jak s penězi hospodařit. Prostě, když můžu, nevidím důvod, proč dceři nespořit a nepomoci s bydlením.
 Iren 
  • 

"holozadky" :-) 

(6.2.2009 11:11:05)
Přijde mi úsměvné jak se tady řeší "holé zadky", je to jak z minulého století, kdy byl na prvním místě grunt a půda. My jsme si pořídili bydlení za své, od nikoho nic nechceme a žijeme si po svém. Možná se díky hypotéce nemáme tak dobře jako kdybychom bydleli u našich ve vile, ale máme to hlavní: svobodu. Nikdo nám do ničeho nemluví, co si vyděláme to si utratíme a nemusíme být nikomu vděční a zodpovědní. Doporučuji všem, nikdy bych nechtěla žít s rodiči a už vůbec ne, kdyby se na mě pohlíželo jako na "holozadku". Okamžitě bych trvala na odstěhování, protože nejsem žádná chudinka co čeká, až jí někdo milostivě dá nějaký barák. Tady ty vztahy čí je co a proč, by mi kazily život. Co mě zaráží na autorčině příběhu, že její sestry prodaly dům a koupily byty. Na koho jsou psány? Jen na sestry nebo i na partnery? A z čeho budou financovat výměnu oken apod u domu? To jsou často statisícové částky, které bych prostě do "cizího" nedala.Proto radím, pořiďte si svoje, budete na tom líp (i když finančně hůř), předejdete problémům.
 anka 
  • 

Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 11:13:48)
Plně souhlasím, svoboda rozhodování a pocit, že si vážím sebe a partnera. Již nikdy bych nebydlela s rodiči manžela. Klid se nedá vyvážit penězi.
 Ellunka 


Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:21:19)
Ja si myslim, ze reseni existuje. Staci sepsat pred vstupem do manzelstvi predmanzelskou smlouvu. Dum je majetkem manzelky a tim to konci. Manzel pak na ten dum z pravniho hlediska proste nema narok. My to tak s manzelem mame a jsme spokojeni oba.
 Maia 
  • 

Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:35:08)
Já si tedy vůbec neumím představit, že bych odmala věděla, že někde "musím" bydlet. Přeci se můžu zamilovat do cizince, nebo se budu chtít přestěhovat do jiného města za láskou, prací atd.
Kde rodiče brali jistotu, že stavěli megabarák?
Já vůbec nic nevím o tom, jak se bude vyvíjet život, přání, touhy mých dětí, tak asi nebudu stavět po nocích 20 let barák o několika patrech a pak se s nima ještě handrkovat, jestli tam budou bydlet, nebo to vymění nebo přepíší...uf.

Já, ani manžel, jsme nedostali nic, "jen" výchovu, vzdělání a zážitky a jsem ráda, že mám svobodu vlastního rozhodování a nemusím se ohlížet na to, že mi už v kolébce bylo vymyšleno a naplánováno, kde budu bydlet.
 adelaide k. 


Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:38:06)
Mě připadá naprosto děsivé a šílené se celý život honit a s děmi skoro nebýt, abych postavil barák za x mega a tím přivázal děti na jedno místo (všechny). Zvlášť v dnešní době. Minimálně polovina mých kamarádů zakotvila jinde než doma.

Takový barák je spíš koule u nohy než "hodnota".
 Maia 
  • 

Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:45:09)
Presne tak, Adelaide, koule u nohy, která by mě celý život svazovala "nucením" , kde budu bydlet. Přijde mi to jako 200 let zpátky.
 & 


Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:45:31)
Adelaide,

Souhlas. Me tyhle rodinne bytovky dost desi, ale o tom clanek neni. Asi bych se hodne cukala, se do takoveho domu privdat. Bud se musi, pevne stanovit pravidla, jak v bytovem druzstvu nebo to nemuze dopadnout dobre.
 Alena, jedno miminko 
  • 

Musím se zastat rodičů 

(2.3.2009 11:33:22)
Musím se zde zastat rodičů, celý žívot se dřeli, aby nám dvěma dcerám postavili barák, kde budeme moci bydlet. Kdyby to neudělali, tak bych dnes nemohla žít život, jaký žiju.
Začalo to tím, že jsem se po maturitě rozhodla, že si dovolím luxus a vystuduji obor fyzioterapii (hodně blbě placená práce). Kdybych neměla jistotu zajištěného bydlení, musela bych se hnát po penězích a snažit se studovat něco, co bude vydělávat prachy.
Dalším problémem je manžel. Měla jsem různé partnery, ale vždy to nebyl ten pravý. Pak jsem narazila na toho pravého a provdala se za něj. Kdyby mi rodiče nepostavili barák, tak bych se za něj ani provdat nemohla. Manžel pocházel z rodiny pěti dětí a do společného života nedostali od rodičů nic. Navíc manžel nemá talent vydělat příliš mnoho peněz a se založením rodiny bychom museli počkat hodně, hodně dlouho, což by se mně nelíbilo. Hlavně by se mi nelíbilo mít dítě až někdy ve třiceti.
Takže rozhodně nepovažuji barák, který mi postavili rodiče, za kouli u nohy, ale naopak, ten barák mi poskytl svobodu.
 marulinka 


Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 11:42:23)
To bude asi tím, že jste " nic " nedostala. Ale na druhou stranu je pravda, že tady autorka je silně pod vlivem rodičů. Není se čemu divit, když to od malička slyšela. Chudák manžel. Ale jestliže svému dítěti něco dám, tak přeci mu do toho nesmím mluvit. Postavím něco menšího a nechám na něm jes?tli si to prodá, nebo co chce. Kde je ta svoboda? Utíkala bych .
 Vladka a Mishell 


Re: Predmanželská smlouva 

(7.2.2009 5:11:38)
Marulinko,od malicka jsem sice slysela,ze je to stavene pro me,ale mam svuj rozum a chci hlavne rozhodnout zpravne.Vsechny nazory jsou zajimave,ale ja nechci na ukor majetku prijit o partnera,protoze mi rodice si opravdu hodne zakladaji na majetku,a byla uz takova narazka,ze partner prisel jen s kufrem.Na jednu stranu jsem rada,ze mi nechali aspon neco (ale nechteji to na me prepsat,boji se) na druhou stranu si moc neumim predstavit vzit si hypoteku a pri ztrate prace prijit o majetek.Desi me obe predstavy.~a~
 alžbjeta 


Re: Predmanželská smlouva 

(7.2.2009 12:33:58)
takove zamysleni k darkum obecne:
darek je podle mne neco, ceho se vzdam ve prospech druheho.
darek, ke kteremu existuje podminka, jak ho musim vyuzivat, pro mne prestava byt darkem a stava se zavazkem.
kdyz nekomu neco daruji, melo by i pravo, jak s tou veci nakladam, prejit na darovaneho, protoze jinak jsem to tomu cloveku nevenovala ale pouze sverila do uzivani.
kdyz si predstavim, ze bych ke kazdemu darku, ktery dostavam, dostala i prikaz, co s nim mam delat, ze napr. z tohodle hrnku smim pit pouze vecer, tuhle salu uz musim mit navzdy ve skrini, hodiny si musim povesit v koupelne a ne jinde a o tu cokoladu se nesmim rozdelit s manzelem, uz bych narozeniny asi neslavila... ~t~
 lklasinka 


Re: Predmanželská smlouva 

(6.2.2009 16:16:09)
hrozně mi ten článek připomíná ten film s menšíkem, nemůžu si vzpomenout jak se jmenoval, jak se tam pořád stavěly ty vily , a sháněly kotle.
jinak já jsem dostala starý domek, ten jsme s manželem prodali a koupili za něj pozemek a stavíme a stavíme, ale kotel už máme i kachličky. a všechno je nás obou, až se budem rozvádět~o~ nevím jak se budem dělit a ani to neřeším přijde mi to hrozné takhle uvažovat.
 Pavlína 
  • 

proboha a proč se stěhujete do toho domu???!!!! 

(6.2.2009 11:38:55)
jsem majitelkou poloviny domu, kde bydlí moji rodiče. Nebydlím v něm.

Moji rodiče kromě tohoto domu postavili vedle ještě jeden dům a v něm bydlí moje sestra s rodinou. Je napsán na ni a její manžel investuje pouze do aut, bazénů a společně s ní splácí část úvěru.

Ikdyž moje sestra bydlí vedle, vztahy s rodiči jsou špatné.

Nikdy, v případě, kdyby to jen trochu šlo, bych nebydlela s rodiči, zvlášť pokud tuto nemovitost vybudovali! Nese to jen a jen problémy s tvými rodiči a s tvým partnerem. Nevděk, opravy, investice, peníze...

Proč proboha nezačnete sami, někde v bytě? Vždyť jste mladí a peníze máte. Vezměte si úvěr.

A dům se později vždy může hodit, třeba vám či dětem..
 Lavina 
  • 

Re: nesmysl! 

(6.2.2009 20:08:43)
Vzorec - bydlení s rodiči = katastrofa nefunguje! Vždycky záleží na lidech (a na podmínkách samozřejmě). Znám lidi, kteří by se s rodiči (byť dva oddělené byty v jednom domě) nesnesli a znám stejně tak dobře lidi, kde toto bydlení funguje už léta naprosto bez problémů. Celé kouzlo je v tom, nastavit si určitá pravidla a potom je respektovat - což vyžaduje vůli na obou stranách!
 Ina 
  • 

Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 12:51:54)
Připadá mi úplně scestné, když někomu něco dám, chtít pak rozhodovat, co s tím udělá. Když někomu dám 5 korun, 5 tisíc nebo 5 miliónů, tak mu nebudu říkat, jak s tím má naložit. Pokud o tom budu chtít rozhodovat nechám si to.
Taky mi není jasné jak k tomu přijde ten „s holým zadkem“ když třeba za 10,15, 20 let do domu investuje stovky tisíc a pak má zase s holým zadkem odejít, protože původní nemovitost byla manžela (manželky).
Ještě, že pro mě ani pro manžela rodiče nic nepostavili a my synovi taky ne.
 Grainne 


Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 12:56:22)
Když už jsme u toho, tak proč si manžel nevezme hypotéku a půl domu nevyplatí?
Žít a bydlet z milosrdenství rodičů se nemusí ve vztahu vyplatit a málokdo má nervy na to, aby žil ve svazku manželském, kde mu je neustále připomínáno, že přikráčel s holým zadkem.
Peníze můžou zpětně investovat do domu a oba mají spravedlivý podíl.
 Lucie (+3 zlatíčka) 


Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 13:36:05)
Ano, a pokud mám s manželem společné finance, vlastně si vyplatím barák sama sobě ~t~
Jediný užitek z toho bude mít banka ~q~
 Grainne 


Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 13:50:06)
Je to určitá možnost, jak se stát samostatnou funkční rodinnou jednotkou, bez možného vlivu a zásahů rodičů. Předpokládala bych, že takový veledar nebude zadarmo.
Klidně bych oželela peníze, ale omezování a zásahy ze strany rodičů ne.
Náhodou jsem zažila cosi podobného a byla jsem ochotna to řešit tímto způsobem, ovšem požadavky byly nemístné, takže jsme to vyřešili jinak.
Sice taky blbě, nejdřív byl ten s holým zadkem můj muž, teď jsem s holým zadkem zase já, ale bez možných zásahů z vnějšku. Majetek není to, co bych řešila ze všeho nejvíc na světě, ale hlavně to nesmí být prostředek k tomu, aby mě prostřednictvím majetku někdo ovládal.
 MM, 2 kluci 
  • 

Grainne, souhlas!!! 

(6.2.2009 16:00:22)
M.
 MM, 2 kluci 
  • 

Ino, přesně tak... 

(6.2.2009 15:51:22)
... - zrovna jsem si to při čtení říkala taky!

Když svému dítěti (v tom případě už dospělému) chci něco dát, tak dobře zvážím co je v mých možnostech, proč, kdy a jak to chci udělat - ale pak mu to holt prostě dám a musím se spolehnout, že to bude k jeho dobru, že o to nepřijde ani to nepoužije nějak "špatně".

Ale to riziko je přece do jisté míry vždycky!
Když někomu dám peníze, může je prošustrovat, nebo ztratit, nebo mu je někdo ukradne... Totéž s čímkoliv jiným, autem, bytem... S tím vědomím se ale přece musím smířit vždy když něco daruju. Ale pokud člověka, kterému ten dar dávám, dobře znám, máme spolu blízký vztah, tak ty negativní možnosti, že by s tím naložil špatně a to schválně, jsou přeci jen menší, řekla bych...

A to že když mladý člověk dostane byt, že ho chce sdílet s partnerem/manželem i po právní stránce, mi přijde celkem normální - s tím se musí počítat, ne?

My jsme kromě stavebního spoření nic neměli, naši nám pak částečně pomohli dlouhodobou půjčkou, ale bylo naprosto jasné že byt pořizujeme jako manželé SPOLU, je psaný na nás oba. A buď nám naši chtěli pomoct, jak to i udělali, pak ale NÁM jako páru a RODINĚ (ten pojem se v této diskusi používá hodně zúženě jenom na tu tzv. "krev") - nebo kdyby ne, bývali bychom to museli holt řešit jinak, bez jejich pomoci. Naštěstí našintakto scestně neuvažují... (aspoň v tomhle ohledu)

Jinak mně taky příjde odstrašující, jak autorka líčí tu věčnou dřinu rodičů a to, jak na děti neměli čas atd. Nám přijde důležitější trávit s dětmi čas, jezdit na dovolené, výlety, sdílet společné zážitky, dát jim lásku, porozumění a vzdělání. Myslím že je pak větší šance na hezký vztah i v dospělosti, než kdychom se snažili je k sobě připoutat budováním "rodinného majetku". Nedokážu si takové počínání vůbec představit, přijde mi to - jak tu někdo psal - fakt jak z předminulého století...
 Lea 
  • 

Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 17:01:45)
100% souhlas. Rodic tim sve "dite" pasuje do vecne role ditete, ktere musi poslouchat. Vztah rodic-dite se nikdy nezmeni na vztah dospely-dospely, coz prinasi jen problemy. Vzdycky budou rodice do vseho mluvit, protoze oni to prece vybudovali (a maji na to tudiz moralni pravo).

Chapu rodice z clanku, chovali se rozumne na svou dobu. Z dnesniho hlediska je to ale neakceptovatelne.

A pokud nekdo stravi zivot tim, ze se zene, neji, nespi, na deti nema cas... zdravi si znici atd. jen proto, aby ve stari videl, jak jsou jeho deti stastne v tom, co vybudoval, je to natlak na deti. Psychicky teror.

Osobne absolutne nesouhlasim s ideou "obetovat se pro deti". V rodine musi byt stastni vsichni, pricemz o zasadnich vecech (typu jestli budeme bydlet ve meste ci na vesnici) rozhoduji rodice. Oni maji totiz za rodinu zodpovednost, cele to plati a je to jejich zivot. Deti budou mit v zivote dost casu zaridit se po svem.
 bibibaba 


Re: "holozadky" :-) 

(6.2.2009 21:50:28)
Přesně tak naprosto souhlasím, hlavně ta svoboda. Ta co ten článek psala je jen rozmazlená holka, sorrý.
 Lea 
  • 

Re: "holozadky" :-) 

(7.2.2009 1:56:47)
Ja si nemyslim, ze je rozmazlena. Proste v necem vyrostla, od malicka ji bylo neco vstepovano jako spravne a je hodne mlada, rodice maji jeste velky vliv. Az se jeste vic postavi na vlastni nohy a uvidi, jak to treba funguje v jinych rodinach, nazor zmeni. A pokud ne, tak si myslim, ze po nastehovani se do te "zlate klece" a poznani problemu, co z toho nejspis vyplynou ho zmeni skoro urcite.
 Vladka a Mishell 


Re: "holozadky" :-) 

(7.2.2009 5:50:51)
Bibibabo,jsem autorka clanku a nemyslim si,ze jsem rozmazlena.Moji rodice mi sice nechali dum,otec podnikal v zahranici a sama nevim kolik ma penez,ale majetky ma po celem Moravskoslezskem kraji.Zni to jako idylka rozmazlene holcicky,ale v mych 14 letech otec odjel do zahranici a ja jsem na tom dome zustala sama.Matka byla taky v zahranici a davala otci penize s tim vedomim,ze mi je otec posila.Ani nahodou.Od svych 14 let jsem na cerno pracovala na benzince abych se uzivila a utahla studia (delala jsem jen nocni).Nikdy jsem nemela nic zadarmo.Nahodou jsme s matkou prisly na toto tema a te se chtelo brecet,co otec udelal.Jen tak mezireci,mama nema na tom dome ani trvale bydliste vzhledem k tomu,ze mela dluh (ktery uz si splatila) otec zasahl a opatril si bezpodilove vlastnictvi.Takze zkracene,ma matka na to drela stejne jako muj otec a vlastne ji tam nic nepatri.Muj otec proste vidi jen penize,rodina je az druha.Snad.Neni vsechno zlato co se trpyti.....Vazim si toho,co rodice vybudovali,ale postoj meho otce je pro standartniho cloveka nepochopitelny.
 lklasinka 


Re: "holozadky" :-) 

(7.2.2009 6:57:20)
no to teda je nepochopitelný, takže bych radila se nevracet k rodičům, ale někam na opačný konec republiky, jestli nechceš přijít o manžela.
být tebou jdu do rizika hypotéky, dočasného podnájmu ale k rodičům nee
 & 


Re: "holozadky" :-) 

(7.2.2009 7:53:37)
Vladko,

Jestli tomu dobre rozumim. Tak vsechno patri tvemu otcovi. Vy jste ted s manzelem v cizine, abyste mohli naserit a opravit JEHO barak. Pod vidinou, ze to vsechno jednou bude vase. Kolik tvymu tatovi 50? Do kolika tu bude do 80.. Takze do svych 50 mu budete s manzelem delat lacinou namezni silu. Pokud to tvuj manzel vydrzi. Podle mne neni normalni nechat 14 holku uplne samotnou o odjet vydelavat, kor kdyz ty penize zas tak moc nepotrebujete. Uprime to moc o lasce nesvedsi.

Vladko nemyslim si, ze jsi rozmazlena, ale si hodne pod vlivem rodicu hl. otce. Pro tebe samotnou by bylo lepsi, kdybyste zacali bydlet nekde sami klidne v pronajate garsonce. Zivot mas jeno jeden, a nezijes ho proto abys naplnovala rodicovske sny.
 Pavla 
  • 

Re: "holozadky" :-) 

(10.2.2009 0:12:00)
Irena - správný názor, nebýt vděčná rodičům a osamostatnit se. Dnes to není problém, vydělat si tolik, abych si mohla(a) nebo manželé mohli vzít hypotéku a koupit byt maličký nebo větší. Není důvod bydlet s rodičema. Fakt je, že za komunistů byl s bydlením problém. Buď jste museli postavit barák (ale sehnat materiál byl problém), čekat na družstevní byt bylo na 15 let i více, dnes potřebujete "jenom" peníze a můžete bydlet ve vlastním. Obrovská výhoda.Ty peníze si ale musíte vydělat. Ta svoboda za to však stojí. Také bych nechtěla bydlet a být vděčná rodičům svého manžela, že mě nechají pod svou střechou, chci mít svoje nebo jenom společné s manželem. Radši se uskromnit hypotékou, ale neřešit dalších tisíc problémů s bydlením s mými nebo manželovými rodiči.
 Nerida 


Definice rodiny 

(6.2.2009 11:39:19)
Trochu nerozumim pojmum, napr tady: "Partner může odejít, ale rodina vždy zůstane." Copak partner neni soucasti rodiny? nebo tady: "Jeho matka už není jeho nejbližší rodina". Mohla by autorka definovat co je teda rodina a kdo je jeji soucasti?
 Pavlína 
  • 

Re: Definice rodiny 

(6.2.2009 11:47:36)
Jen ještě dodám, že toto je absurdní pozůstatek z doby předešlé. Rodiče v dobré víře stavěli dětem domy, aby jim zajistili bydlení a sobě tak zajitili blízkost svých dětí a vnoučat.
Ale věř, že mnohem lepší vztahy s příbuznými budou, když nebudete tak úplně blízko a hlavně závislí na tom, co vám přichystal někdo jiný.
A opravy nevyužívaného majetku se vždycky nějak vyřeší.
Rodiče vaše vlastní řešení možná zpočátku nevydýchají, ale časem si zvyknou.
 Miri30 


Re: Definice rodiny 

(6.2.2009 12:22:01)
Já taky ctím úsloví "krev mé krve". To je ta nejbližší rodina (nejbližší příbuzní).
 marulinka 


Re: Definice rodiny 

(6.2.2009 12:33:53)
Takže moje rodiče, a moje děti je vlastní krev ale manžel je cizí? Divná rodina
 marulinka 


Re: Definice rodiny 

(6.2.2009 12:30:54)
Jak se můžete ptát? To není z její hlavy, je jí teprve 21 let. Ale je to důkaz soustavného vymýlání mozku.
 MM, 2 kluci 
  • 

To taky nechápu, zrovna... 

(6.2.2009 15:53:36)
... jsem to napsala o kus výš - tohle zúžené vnímání rodiny jako jen ty "pokrevní vztahy"... Ve kterém století to žijeme???
 Majka pajka 
  • 

Re: Definice rodiny 

(6.2.2009 20:04:13)
Df rodiny: součástí rodiny je otec, matka, děti, milenka... :-)
Jak se to vezme :-) Já bych to viděla tak: rodina je otec, matka, jejich děti. V případě nezájmu otce o děti a manželku nýbrž milenku se df mění: součástí rodiny je matka a děti.
Jó, kolik chlapů už zapomnělo, že nějakou rodinu mělo. :-( Je to smutné
 Astrit 


Re: Definice rodiny...ať to není průs... 

(8.2.2009 14:01:52)
Je to úplně jasné. Nejužší rodina jsou rodiče a jejich děti. Širší rodina jsou babičky a dědečkové (rodiče rodičů). V okamžiku, kdy se dva vezmou a založí rodinu, maminka s tatínkem se ocitají na druhé koleji. To je život. A kdo tohle nevstřebá, zakládá si v manželství na pěkný průšvih. Jsou to většinou ale rodiče, kteří se nemohou smířit s odchodem dítěte a pak všelijak do mladé rodiny zasahují a snaží se jí řídit. Tak to už není průšvih, to je přímo průser. Znám z vlastní zkušebnosti!
 žabka+ 2 pulci 
  • 

úmrtí 

(6.2.2009 12:29:12)
Článek se mi líbil,ale je to psáno kdyby se rozvedly,ale co úmrtí menželky a tudíž majitelky domu/bytu? Neumim se tady do toho vžít,nevim jak já bych se zachovala(s manželem si budeme stavět dům a dědictví po rodičích prodám),ale co kdyby se toto stalo. To jako bude hledat nové bydlení? A komu pak připadne ten dům? Malému dítěti ( v připadě,že rodiče nebudou žít)? Tohle mi nějak hlava nebere.
 Cimbur 


Re: úmrtí 

(6.2.2009 12:54:15)
V případě úmrtí majitelky domu nebo půlky nebo čehokoliv dědí dědicové 1. stupně - tedy manžel a děti. Takže nikdo na ulici nepůjde.
 dulca 
  • 

Re: úmrtí 

(6.2.2009 13:04:00)
Tady vidim problem v tom, ze podil z domu neni na autorku prepsany, takze manzel by se na ulici sklidem ocitnout mohl. Nededil by nic.
Divim se, ze do takovych podminek chce vubec jit bydlet.
 Vladka a Mishell 


Re: úmrtí 

(7.2.2009 5:02:24)
Tak to je vazne dobra poznamka.Kdyby uz muj otec pristoupil na to,ze na me cast domu napise,vubec bych si hlavu nedelala.Jednou uz je patro me a ja si tam partnera muzu napsat a nikdo mi to nezakaze,to je logicke.Ale muj otec ma strach i z toho to na me prepsat,chtel by mezi nami nejlepe neakou smlouvu,ktera mi garantuje moznost bydleni a povinnost financovani.Kdybych byla sama,pal to cert ale pokud se to tyka i nasi dcery a partnera,je to nesmyslne.Logicky maminky,jak by jste se divaly na to,kdyby vas syn mel investovat do neceho,co mu nikdy patrit nebude?Ja si sveho partnera vazim a i kdyz ja bych tim mohla svou vypocitavosti jen ziskat,je mi to vazne proti srsti.:-©
 Liška s banem :) 


Re: úmrtí 

(8.2.2009 21:05:54)
Být tebou, šla bych bydlet jinam. Pracujete v cizině, něco si našetříte, tak nechoďte bydlet někam, kde budute muset investovat spoustu peněz s nejistým výsledkem, jestli vám to vůbec někdy bude patřit.
 10.5Libik12 


Proč to není na rodiče? 

(6.2.2009 13:16:45)
Zvlášť když je zakladatelka tak dojatá z toho, co ti rodičové dokázali. Moc nerozumím politice "postavit mladejm" a jít do bytovky a už vůbec ne, že je někdo zpruzenej z toho, jak je formálně majetek veden. Manžel tam investuje? No předpokládám, že tam i bydlí a že v baráku za 8 mega o tak závratné investice nepůjde.

Myslím si, že toto pojetí povinnosti k dětem a samozřejmost, s níž ji děti akceptují a ještě jim to není dost, je hodně paradoxní.
 SendyWendy 


Děsí mě to 

(6.2.2009 13:42:57)
Nemám ráda, když se rodiče "obětují", a pak čekají náležitý vděk. Lépe řečeno, upřímně to nesnáším. To, co Vlaďka obdivuje, mě vyloženě děsí. Pokud to stavěli opravdu z lásky, tak mají dát barák přepsat na dítě, ať si s nim dělá, co chce, třeba dá půlku napsat na partnera.

 žabka+ 2 pulci 
  • 

Re: Děsí mě to 

(6.2.2009 14:29:48)
Taky si to tak myslím. Před několika měsíci mě udivila moje nej kamarádka. Bavili jsme se o financích a ona si ztěžovala,jak je na tom mizerně. Dozvěděla jsem se,že dává peníze rodičům na rekonstrukci baráku. Přitom ona bydlí v Praze a oni cca 90 kiláků od ní. Když jsem se jí ptala,proč jim to dává,tak mi odpověděla "stejně mi ten barák jednou připadne". Toto neprosto nechápu. Ještě má staršího bráchu a sestru,kteří do toho nevráží ani korunu. Připadá mi to trochu jako vydírání,my ti dáme dům/byt, ale ty zase uděláš XXYY....To mi ještě připomělo,když jsem byla tenkrát s ex partnerem,tak jsme bydleli v podnájmu bytu jeho rodičů (oni bydleli v baráku). A jeho táta nám řekl " když se vezmete,tak vám dám byt jako svatební dar,jinak vám ho prodám!". Svatbu jsme nechtěli,tak jsme si ten byt museli koupit.
 MM, 2 kluci 
  • 

Přesně tak! 

(6.2.2009 15:56:16)
M.
 zozi 


Re: Děsí mě to 

(6.2.2009 16:15:39)
Dřít se a pak se koukat na to,jak po pár letech manželství zeťák prohrává barák třeba v automatech?znám to od kamarádky.Nikdy.
 jitucha 
  • 

naše řešení 

(6.2.2009 13:55:43)
manžel má rodinný dům, který postavil před svatbou, já mám byt, který jsem koupila také před svatbou. bydlíme v domě. hypotéku splácí on a větší investice také platí on. dohoda (ústní) je taková, že v případě rozvodu každý vezme svou nemovitost a jde :-)
můj bratr kdysi získal dvoupokojový byt po dědovi, oženil se, vyměnili ho za menší na lepším místě, rozvedli se, jeho žena získala byt v praze (!) za relativně malé odstupné. je to vůl.
svůj byt klidně nechám k bydlení některému ze svých dvou dětí, pokud nebudou mít zájem, byt se pronajme, ale dětem ho určitě přepisovat nebudu, když to tak vidím kolem sebe. nakonec ho stejně zdědí a co s ním provedou mi už bude jedno ...
 Kohnova 
  • 

Dalsi dobry priklad, 

(6.2.2009 13:58:43)
jak majetek kazi charakter a mezilidske vztahy. Vzdycky, kdyz se nachomytnu k nejake barakove historce tohoto typu, dekuju H.......u, ze me usetril.
 Tizi 
  • 

Re: Dalsi dobry priklad, 

(6.2.2009 14:32:54)
Jsem ta naivní, která si koupila byt za své peníze a nechala manžela napsat jako spoluvlastníka. Ale zatím to klape, stará se o něj jako o svůj :-) Jinak mám moc ráda své rodiče a vycházím i dobře s tchýní, ale nechtěla bych bydlet ani s jedním z nich a nikdy bych nestavěla společený barák pro nás a synovu rodinu. Jsem raději pro ten panelák, vzdělání a zážitky. Jestli to půjde, finančně dítku na bydlení přispějemě, ale myslím, že pro jeho budoucí vztah uděláme nejlíp, když si bydlení budou řešit sami.
 Zawgat_Mohammed 


Spravedlive? 

(6.2.2009 14:28:56)
Nejlepsi by asi bylo hangar prodat, dat kazdemu z deti odpovidajici castku ziskanou z prodeje a autorka ty penize muze pouzit k zakoupeni bytu nebo domu spolecne s manzelem. Potom to bude spolecny majetek, do ktereho oba investovali zhruba stejne a zbavi se vlivu rodiny.
Nebo to resit tak, ze si "holozadnik" sepise, kolik do domu investoval a necha si to sespsat u notare.
 Majka pajka 
  • 

Re: Spravedlive? 

(6.2.2009 20:08:57)
Doufám, že ten holozadník taky do toho bytu dá polovinu. Fifty fifty. Autorka by byla blbá, kdyby zacvakala celý byt a nechala to napsat na ně oba. To už měli radši zůstat v hangáru.
 enny 


Na světě  

(6.2.2009 14:54:22)
.. vzpomínám si, že když si můj děda s babičkou chtěli udělat v důchodu radost, tak si koupili novou bundu, jeli spolu do lázní nebo si pořídili novou lavičku na zahradu.. Dnes se k tomu věku blíží moji rodiče.. mají spoustu plánů.. svých vlastních.. a já oceňuji, že mi nekladou otázky: "Co jednou s tím našim barákem!!?" Mám 3 sourozence a je mi úplně jednou, kdo v něm bude jednou bydlet.. tipuji, že asi ten, kdo ho bude potřebovat.. podotýkám, že můj plat nedosahuje republikového průměru, ale já bydlení mám, pořídili jsme si jej "za naše peníze".. když umřela babička, tak si moje mamka z jejího domu vzala budík.. slibuji, že se o mé děti budu jednou poctivě starat, udělám vše proto, aby neměly hlad, pofoukám jim kolena, budu jim předčítat, budu s nimi lézt pokolenou a předstírat, že jsem pes/kůň/kočka..dohlížet na úkoly a budu se snažít, aby dosáhly na vzdělání, o jaké ony budou stát.. ale budu se o ně starat přiměřeně jejich věku.. ale nechtěje po mně, abych jim šetřila na jejich domu a auta.. já mám svých plánů dost:)
 zozi 


Re: Na světě  

(6.2.2009 16:19:35)
Zlatá slova...svoje děti miluju,ale komplikovat jim život majetkem jim taky nebudu a jelikož jsou 4 a těch pofoukaných kolínek,nemocí,her a dovolených bylo dost a dost,tak doufám,že z nich vyrostli dostatečně silné osobnosti,aby za ten svůj život kopali sami a za své
 alžbjeta 


Re: Na světě  

(7.2.2009 14:17:03)
jaholko, rozi,
mluvite mi z duse...
 Apačka Lapačka 


Půl domu bez ženicha 

(6.2.2009 15:28:46)
Tak trochu mi to připomělo film "Půl domu bez ženicha", kde Menšík staví třem dcerunkám na vdávání společnou megavilu, aby se "měly"!
Z článku mám trochu husí kůži, s manželem jsme byli oba holoprdelníci a slavnostně slibuji, že budou i naše děti (v tomto slova smyslu).
Nejrozumnější řešení vidím v následování příkladu Vladčiných sester.
 Astrit 


Re: Půl domu bez ženicha 

(6.2.2009 21:20:14)
Svatá pravda! Bydlíme u tchánů a je to o ničem. Raděj holý zadek a dluhy a v duši klid, než řešit rozmary staroušů. Vícegenerační domy jsou peklo:-©
 Šárka, 9tt 
  • 

Taky jsme to řešili 

(6.2.2009 16:14:01)
Nedávno jsme v rodině řešili totéž: dům s dvěma byty: v jednom rodiče, v jednom já a manžel. Protože má manžel děti z předchozího manželství, nelíbila se rodičům varianta přepisovat část domu i na něj. Vyřešili jsme to tím, že jsem podíl dostala já, manžel má auto a pokud se to podaří, časem bychom koupili někde menší byt nebo pozemek, který by byl psán na manžela. Tím bychom měli mít vyřešené případné spory, kdyby náhodou něco. To jem pro inspiraci.
 zozi 


Re: Taky jsme to řešili 

(6.2.2009 16:22:33)
Dobrý řešení...Šárko,je to hrozný a děsí mě to čím dál víc a už jsem to tu psala,že místo lásky pak řešíme jen majetek...
 Astrit 


Řešení existuje 

(6.2.2009 16:47:57)
Určitě souhlasím s rodiči. I z nejmilovanějšího parntera se po čase může stát sok, zamilovaní tomu nevěří, ale rodiče mají nadhled. Autorce je teprve sladkých jednadvacet a život na ni ještě nestihl být ošklivý, ani jí to nepřeji.
V časopise jsem četla tuto radu: jste-li manželé a bydlíte v nemovitosti jednoho z vás, schovávejte si účtenky a faktury k veškerému společně zainvestovanému majetku. V případě rozvodu se k těmto dokumentům v rámci majetkového vypořádání přihlíží (probíhá tzv. dokazování), neboť majetek byl zainvestován ze společného jmění manželů. Z pochopitelných důvodů po rozvodu byt nebo dům zůstane parnterovi, na kterého je napsán, ale ten pak musí odcházejícímu partnerovi vyplatit alikvotní částku ze společně zainvestovaného majetku. Takže manžel(ka) neodchází s čistě holým zadkem. Je to složité a jistě otravné takto shromažďovat dokumentaci, ale něco to do sebe má. A to nemluvím o staré sedačce a prošlapaných kobercích, ale třeba o rekonstrukci domu, výměně oken atd.
 2Andy 


Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 17:04:25)
Bydlím s přítelem již rok a půl v jeho bytě, který má na hypotéku. Byt ho stojí i s poplatky měsíčně 11 tisíc Kč. Za nájem mu platím 2500 Kč měsíčně, plus platím veškeré jídlo, abych nám mohla vařit - nemáme možnost obědů - a to dělá průměrně měsíčně 3500 Kč (zapisujeme si to do excelu, takže víme přesně, kolik dáme za jídlo). Pokud se platba za jídlo rozdělí na poloviny, tak to znamená, že přítelovi platím měsíčně 4250 měsíčně za nájem.
Jak tak nad tím přemýšlím, tak mu asi nepřispívám nejen na vodu a elektřinu, ale pomáhám splácet i hypotéku... A navíc, když jsme ještě spolu nebyli, tak dal měsíčně 5000 Kč na jídlo - restaurace - neumí si uvařit. Takže jsem mu finančně dost pomohla.
Když se na to podívám z druhé strany, tak platí dovolené, které jsou iniciované převážně z jeho strany - já mu z poloviny za sebe vždy přispěji.
Chtěla bych vědět váš názor, jestli vám nepřipadá, že platím moc, nebo málo.
Děkuji za odpovědi a přeji klidný víkend!
 žabka+ 2 pulci 
  • 

Re: Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 19:04:12)
Mě je divné,že mu platíš nájem?! Když jsme s ex začali spolu žít,tak po mě chtěl 3000 na nájem (půlku),ale o jídlo se se mnou nedělil a když jsme někam jeli,tak jsme taky si hradili vše sami za sebe. Takže on dával jen 3000 na půl nájmu a ostatní mu šlo do kapsy.A já dávala 3000 na nájem,cca 3500-4000 na jídlo a ještě jsem kupovala co jsme potřebovali do bytu. Pak mi to přišlo nespravedlivé a za tři měsíce jsem mu řekla dost. Tak platil celý nájem a já jídlo za cenu nájmu (tj.6000 nájem a 6000 jídlo). A se zbytkem jsme si dělali co jsme chtěly.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 19:40:17)
2Andy,

tvůj přítel je pěkná vyžírka.
Férové uspořádání bych viděla takto: rozdělila bych poplatky a hypotéku. Byt je napsaný na něj (a vždycky bude jeho!), ale splácí ho částečně z peněz, které se generují ve Vašem soužití, čili i z Tvých peněz! Předpokládejme, že hypo je 8 tisíc, poplatky jsou 3 tisíce, za potraviny dáte 3500,-

Pokud je byt napsaný jen na něj a žijete ve společné domácnosti, dluží ti především 4000,- měsíčně, které z Vašeho rozpočtu posílá na hypo!!!
O poplatky byste se mohli rozdělit rovným dílem – každý 1 500,-
Potraviny rovným dílem – každý polovinu z 3500,- tj. každý 1750,-
A ani to by nebylo fér, pokud přítel vydělává výrazně víc než ty.

Výsledek je takový, že on by tobě osobně měl dávat 4 000,- + 1750,- tj. 5750,- Kč a ty jemu 1500,- na ty poplatky za předpokladu, že nadále bude platit výdaje spojené s bytem a ty budeš kupovat jídlo a vařit.
Sumsumárum – jedná-li se o partnerský vztah, měsíčně by ti měl dávat na ruku 5750 – 1500 = 4250,-. Jedná-li se o podnájem, dohoda může být jakákoliv, ale nevím, jestli je normální, aby podnájemník vařil, uklízel, staral se o domácnost apod.






 jedna plus dvě 


Re: Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 23:11:06)
No, a možná by mohli i přepočítávat, kolik toho kdo sní. To by možná hrálo ještě víc v její prospěch... ~w~
No ale pak by taky mohli přepočítávat, kdo víc utratí za teplo, jemu by třeba stačilo 21 stupňů, ale ona chce aspoň 23...
a kdo spotřebuje víc toaleťáku...~d~
a jakým koeficientem budou přepočítávat, až bude na mateřský...
 Zawgat_Mohammed 


Re: Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 21:30:13)
No, musim rict, ze se ti vasi chlapi pekne maji. Ja jsem za celou dobu naseho manzelstvi neprispela na chod domacnosti snad ani euro. Manzel vsechno a nikdy ho nenapadlo, ze by to mohlo byt jinak. Je mu trapne i to, kdyz nam obema koupim pizzu ve stanku, natoz abych nam kupovala pravidelne jidlo nebo platila najem.
 Majda pajda 
  • 

Re: Chtěla bych znát váš názor 

(6.2.2009 21:50:38)
Andi, půl na půl. Platila bych polovinu na jídlo a polovinu na nájem. To by
se mi moc nezdálo. Tak akurát. Platí-li si hypotéku, tak ať si ji platí. Je to jeho byt. Kdyby si našel jinou (nedej Bůh) ty by sis bohužel sbalila švestky a našla pronájem. Něco jiného by bylo, kdyby jste se dělili o hypotéku a byt by byl napsán na oba.
 Pavla 
  • 

Re: Chtěla bych znát váš názor 

(10.2.2009 0:56:30)
Andy - zase jeden "vyčůraný" český chlapec a poslušná česká beruška. Za prvé: v podstatě jste jenom podnájemník, manželka ne a pravděpodobně nikdy nebudete. Poskytujete mu zadarmo servis, kdyby platil hospodyni, to by se chlapec naplatil. Být vyčůraný chlapec, hned bych vás brala. Měl bych zadarmo sex, vaření, určitě i úklid, praní a žehlení, hospodyně by mi ještě platila za to, že mi může posluhovat, jednou za rok bych jí vzal na dovolenou, kterou si ale musí z půlky zaplatit, no neber takovouto příležitost, když se nějaká dobrá česká duše najde. Už jen tím, že mu vaříte, ušetří měsíčně 3.300,- korun. Jestli máte odpovídající plat, urychleně si zařiďte hypotéku na vlastní garsonku, zatím jí můžete pronajímat, a až vás přítel vyhodí, aspoň budete mít kam jít. Myslím, že mu budete dělat ještě hodně dlouho tuto "podnájemnici" a pomůžete mu tak splácet jeho byt, má to chlapec dobře spočítané. Jestli mu je 25, tak takových ještě deset let byste tuto službu mohla poskytovat, pak vás vymění za podstatně mladší, hypotéka bude totiž už převážně i díky vám splacená.
 Majka pajka 
  • 

holá prdel 

(6.2.2009 19:57:32)
No, já se vůbec rodičům autorky článku nedivím. Autorka mi přijde hoodně naivní. Ano, teď je její manželství v pořádku. Vrkají jak dva holoubci. Ale co bude za xx let? Děti odrostou. Manžel chytne druhý dech, zamiluje se do dvacítky. Manželka po dvou dětech, vypadá jinak než někdo, kdo veškerý čas věnuje jen a jen sobě samotné. Bude muset manželovi vyplatit polovinu baráku, který ji postavili JEJÍ rodiče! Už vidím, jak by ten její exmanžík řek, ať si tu půlku nechá, že to je stejně vlastně její a co by pro své děti neudělal, že? Zachová se jako chamtík a milenka má vystaráno :-). Jak se to tak vezme, tak v tom horším případě stavěli autorč.rodiče pro milenku jejího exchotě:-). Blé...Děs běs. A ona je tak naivní.
Pro autorku: Holka spadni z Venuše. Opravdu. Ten tvůj se může ze dne na den změnit. Hodně holek už splakalo na tím.
Něco jiného je, co vyděláte v manželství. To jo. To si pište, jak to tady již někdo psal. Nechávejte, nebo lepte do sešitu účtenky. A kdyby jste se rozváděli, dáš mu polovinu.
Opravdu nebuď hloupá. Radší vašim společným detěm (vnoučatům tvých rodičů!) než milence (není vaše krev :-)). Vlastně ani tvůj manžel není tvá krev. Vím, že ho opravdu miluješ, ale nikdy nevíš... On tak může milovat i někoho jiného a nemusí ani čekat, až dětiodrostou...Achjo. Hodně štěstí v životě!
 MINULA 
  • 

Re: holá prdel ..... 

(6.2.2009 20:58:43)
Nic horšiho na světě,rodiče stavěli baraky(a ještě třipatrove) mate zadělano na spousta problemu.Už Vas vidim za dvacet let.Když už vaše rodina bude držet dohromady(to muže byt)ale partneři!!!! z vlastni zkušenosti vim,že to nefunguje.
 Kačenka, martin 6 měsíců 
  • 

Re: holá prdel 

(6.2.2009 21:51:26)
Á dálší ženská zklamaná životem...Nechápu jak si někdo, kdo má normální vztah může a má vůbec čas lepit účtenky kdyby jako něco. Můj názor je takový, že když rodiče postaví dům pro své děti a následně jim ho "věnují", tak můsí počítat s tím, že s ním nenaloží třeba podle jejich představ. A dávat ultimáta tipu: hlavně nepřepisovat na manžela/ku je nesmysl. Pro mě je rodina především můj přítel a náš malej bobíšek. Jak může někdo napsat, že manžel nebo přitel není rodina? Jo a pokud si přece jen najde jednou milenku, tak vězte, že chyba se stala někde časem a byla i vaše! Já osobně mám s přitelem baráček na hypotéku, takže je náš společný, ale zažila jsem i vztah, kdy jsem s přítelem žila u jeho rodičů. I když jeho rodiče nebyli vůbec špatní nebo zlí, pro mě to bylo hrozné. Do všeho kecali(i když nevědomě!) a člověk má pocit, že žije ve vzduchoprázdnu. Měla jsem prostě čím dál větší potřebu budovat něco, co by bylo naše společné až jsme se rozešli a já si "to" buduju s někým jiným. Jsem teď moc šťastná a věřím, že náš vztah vydrží. Jinak bych nemohla žít a dávat do vztahu všechno!
 Majda pajda 
  • 

Re: holá prdel 

(6.2.2009 22:04:03)
Taky Ti přeji hodně štěstí! Je to krásné období, 6 měsíční bobísek.
Ale člověk opravdu nikdy neví. Kámoška má roční dcerku, taky bylo všechno super, ale poslední 2 měsíce se jí manža před očima změnil : vše mu na jeho milované vadilo, dítě už ho tak nebaví jak bavilo. A to jsou spolu 10 let, malého si moc přáli, umělé oplodnění. Hypotéku za dům splatili. No a manža má milenku! Odešel od nich! Až na poslední 2 měsíce bylo všechno vždycky o.k.Rozvod? Barák, který si moc přála prodat a vše napůl? Sny se jí zbořili, jako domeček z karet.
Kámoška to nechápe. Z mého pohledu měli fakt hezké manželství, takk nevím. Ikdyž já jim při tom nesvítila. Ale ona byla vždycky spokojená, šťastná, no problem. Poradila jsem ji, ať to teď neřeší a počká půl roku. Manžel pochopí, že ta druhá je slepice. Vím, protože jí znám. Opak kámošky. Kde chla oči nechal. Před rokem bych to do něj neřekla.
 Kisinka, 3 děti 
  • 

Kačence 

(6.2.2009 22:15:40)
Mno Kačenko, taky jsem do manželství dávala všechno. Nemyslela jsem negativně. :-( Manžela milovala a v životě bych do něj neřekla to, co udělal. Zůstala jsem sama, se 2 dětmi, nebýt mých rodičů, tak snad na ulici. Nyní...Mám dalšího partnera, s ním malého bobiska, ale už jsem holt opatrnější.
 hani 
  • 

Re: holá prdel 

(9.2.2009 12:46:48)
Tak jednoduše to ale nefunguje, v případěš rozvodu a dělění společného majetku by se řešilo, o kolik byla nemovitost zhodnocena a vyrovnání by se řídilo podle toho. Představa, že exmanželovi zaplatím 20 korun za pytel s cementem, který zainvestoval před dvaceti lety je scestná. Navíc se často stává, že v takhle komplikovaných případech ti, co se rozvádí, nakonec ten barák pomalu prosoudí za právníky......... Good luck.......
 maja 
  • 

je to v lidech 

(6.2.2009 21:21:31)
Víte co je zajímavý? Přece když jsem manželkou (manželem) někoho, kdo dostal ( zdědil) od rodičů dům ( byt) , vím , že oni na něj dřeli jak koně, nebo ho spláceli 20 let nebo něco takovýho, přece si na něj NEMOHU A NECHCI dělat žádné nároky.
I kdyby ho nechali ve slabé chvilce na mě také napsat, tak pokud by nedejbože došlo k rozchodu, tak já VÍM , že ten barák je manžela (manželky) a nazdar.Přece nejsem hyena a nechci těžit z dřiny někoho pro někoho. Nevím, já to mám takhle na stavené a můj muž taky a je to jasné. V případě rozvodu je to barák toho, čí rodiče ho vydřeli. V případě úmrtí je to něco jiného, dědictví dle zákona.Nějak nechápu, jak se může někdo cítit ukřivděný , že v takovýchto případech není dům přepsán na oba.
 Zawgat_Mohammed 


Re: je to v lidech 

(6.2.2009 21:32:15)
Vidim to podobne.
 Majka pajka 
  • 

Re: je to v lidech 

(6.2.2009 21:40:58)
Vy to tak holky vidíte. Já taky. Ale už si nemůžete být 100% jisti s partnerem. Znám pár ženských co už na to doplatilo. Jejich chlapům to bylo jedno, že ta manželka to hlavně chtěla pro své děti. Užívali si pak s milenkou za půl baráku peníze, které jim nepatřili. A to by mohli mít potomci, kde po studiu bydlet, kdyby nebyl sobecký otec.
 Maia 
  • 

Re: je to v lidech 

(6.2.2009 23:38:24)
Teda Majko Pajko, ty teda vidíš ty chlapy sakra černě :-)
Samozřejmě, že se to může stát, ale zrovna tak může oškubat chlapa nebo si najít milence ženská, a že to není málokterý případ.
Muž není vždy ten zlý a žena ta hodná, s milovanými rodiči, co jí postavili megabaráček a on už se třese, až jí ho ukradne a s milenkou si tam bude užívat :-)
 Lea 
  • 

Re: je to v lidech 

(7.2.2009 2:38:10)
To sice ano, jenomze zivot neni cernobily a situace se zacne komplikovat. Dum (zvlaste stary dum) vyzaduje praci, vyzaduje penize atd. A i kdyby si to jeden z paru (majitel) hradil ze sveho, penize v rodinnem rozpoctu proste chybi.

Chapu oba pohledy. Proto si myslim, ze je potreba u kazde rekonstrukce apod. schranovat kolik to stalo, podelit to nejakym koeficientem (bud pul na pul nebo podle prijmu - jak se to komu zda spravedlivejsi), pri pripadnem rozchodu to navysit o inflaci a takhle vyplatit odchazejiciho partnera.

I tak to nebude spravedlive, nebot dum rekonstrukci ziskava na hodnote, takze by se do toho mozna mohlo taky nejak zahrnout.

Kazdopadne rodice do toho nemaji co mluvit a uz vubec ne tlacit. Pokud tu potrebu maji (coz je pochopitelne, dum postavili), nemaji ho detem davat.
 maja 
  • 

Re: je to v lidech 

(7.2.2009 9:57:49)
Tak já myslím, že to je asi takhle (nebo mělo být):
řekněme , že manžel má od rodičů dům -
celou dobu 20 let ho spolu oprašujeme, zvelebujeme, rekonstruujeme- pak se rozhodneme rozvést- spočítáme kolik jsme za těch 20 let do toho baráku nacpali ( samozřejmě i s tou inflací atd)- a manžel mě dá půlku z té investované částky ( nebo část, na které se domluvíme pokud například moji rodiče dali mě peníze na nová okna, tak o to mi dá víc-protože jiné peníze jsme museli za manželství vydělat "spolu")). Je to asi taková nějaká teorie jak si to představuji, ale předpokládá to dva rozumně uvažující rozvádějící se.Ne lidi, kteří si dělají naschvály.Pokud se na úplném začátku stala "chyba" a já si vybrala za muže nepříliš korektního člověka ( chtěla jsme napsat jedno sprotý slovo ,ale zůstanu za slušňáka) tak mám smůlu a problémy na krku.
 Káťa+2 Škubánci 


Re: je to v lidech 

(7.2.2009 10:15:53)
Majo, je to přesně jak píšeš, pod to bych se mohla podepsat. Dům sice není v sjm (nabytý před manželstvím) ale to zhodnocení už ve společném jmění je. Tedy by se mělo vyčíslit a rozdělit. A jak píšeš, je k tomu třeba dvou rozumných lidí, kteří se dokážou rozhodnout. Jinak to za ně musí udělat soud.
 Antonio+Sofia 


poradíte - stručně nastíním stav 

(7.2.2009 13:15:40)
Před 30 léty jsme společně s manželem koupili rod. dům,začali s rekonstrukcí,kde byl požadavek na druhého majitele pro druhý byt v podkroví. Darovali jsme proto 1/4 dceři a budovali dále. Po 5 a 7 letech se narodily další 2 dcery. Osud nám nedopřál štěstí, manžel po dalších 5 letech zemřel. Došlo ke klasickému dědění podle zákona. Dnes jsme všechny 4 majitelkami nemovitosti, ale pro mně dosti paradoxní situaci. Nejstarší dcera bydlí v přízemí, ja v 1. patře tak, že každá máme vlastní vchod. Obě mladší dcery se vdaly za cizice a odstěhovaly do zahraničí. Ač jsou spolumajitelkami, nepřispívají ničím na provoz a poplatky (spíš s mým souhlasem, protože si budují svoje hnízdečka jinde). Jde mi o názor, jak do své závěti napsat svou vůli, aby obě dvě měly i nadále zajištěno bydlení ve svém rodném domě, kdyby se jejich manželství nevyvedla a ony se chtěly vrátit a tudíž měly kam - protože by se mohlo lehce stát, že nejstarší dcera - realitní makléřka by jim jejich podíly bez ostychu prodala mávnutím kouzelného proutku.
Za názory i rady děkuji. Ráda si je na tomto webu přečtu.
 Káťa+2 Škubánci 


Re: poradíte - stručně nastíním stav 

(7.2.2009 13:34:32)
To vůbec nemusíte řešit v poslední vůli, jestli tomu dobře rozumím, obě dcery nemovitost spoluvlastní, tudíž tam mohou jít bydlet kdykoli se jim bude chtít bez ohledu na to, zda jste na živu nebo po smrti :-) Nejstarší dcera nemůže prodat jejich podíly bez jejich souhlasu..
 Antonio+Sofia 


Re: poradíte - stručně nastíním stav 

(7.2.2009 14:39:08)
Zapomněla jsem v závěru dodat -~o~ chci totiž, aby můj podíl byl rozdělen mezi ty dvě bydlící v zahraničí proto, že nejstarší dcera obývá vlastně v přízemí polovinu domu a k tomu celou stodolu, nyní dvougaráž a sklad, já se dvěma dcerami první patro, půdu a sklep. Proto nechci můj podíl dělit mezi tři dcery, protože by to dopadlo tak, jak jsem už psala, kdyby po mně zdědila část mého podílu.Mohla by tam nastěhovat i některé ze svých dětí a jak by se domáhaly svých práv - trvalo by to jistě i pár let a tím by tu střechu nad hlavou stratily určitě.~o~~o~
 Káťa+2 Škubánci 


Re: poradíte - stručně nastíním stav 

(7.2.2009 14:59:04)
Inu, nastěhovat své dítě si tam i může, tomu nezabráníš.. Samozřejmě je možné svým dvěma dcerám podíly darovat a sobě nechat zapsat právo dožití (věcné břemeno). Pokud by tvůj podíl šel do dědictví, pak by dědily všechny rovným dílem.. nebo jen ony dvě (upraveno závětí) ale pak by ta nejstarší musela dostat nějaký další váš majetek. Vynechat ze závěti ji nemůžeš, leda opomenout z poloviny jejího dědického podílu.
Jinak mrkni do výpisu LV z katastru nemovitostí, jak jsou podíly vlastněny... zda všechny vlastníte ideální část nebo vymezenou tu konkrétní část nemovitosti, kterou obýváte.. To, že nejstarší obývá více než polovinu, je zřejmě jen benevolence vás ostatních spoluvlastníků..
 Megg 
  • 

nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 14:04:24)
ahoj co zde dnes ctu je podobne těm clankum minule obdoba ale podstata je vzdy stejna.

víš ja se pozastavuji spiše nad tim že vubec tapeš.....tvi rodiče jsou proti a ty bys rada opak.....
myslim že jsi dospela a maš svoji hlavu a jsi snad svepravna..co chtěji rodiče nemusiš chtit ty...
jednou tu tvoji rodiče nebudou a tva rodina je manžel a deti.....

a snad maš natolik rozumneho partnera že ví on sam že barak by byl tvuj i kdyby jste se meli rozejit snad nekdy a neni takova hyena že by se te snažil oškubat o vše....alespon normalni a rozumny partner by to neudelal....

alespon ja takoveho chlapa mam a nejen ja co znam v mem okoli.proto me toto prijde divne jasne ze kazdy mysli na to co kdyby abych neprisel o neco?to je logicke i to že rodiče se dřeli ale myslim že tvoji rodiče nejsou jediny co se dřeli pro deti....

ja s manžem sme byli hole zadky taky....bydleli jsme po podnajmech a nakonec u jeho rodicu deti do toho.....obcas sme meli dokonalou italskou domacnost ale kdo ne....
bydlet pod stechou jeho rodicu byla snad ocista peklem.....

dnes jsem si ja sama poridila v dobe kdy manza sedel za autonehodu poridila se třema detima dum....je to tedy jen muj majetek ale že bych vahala ho nenapsat kdyz co se vratil dal ho doporadku on a on nas ted vlastne zivy protože ja sem tehulna a cekame jeste jedno moc chtěne mimco.
navic jeho rodice zdědili majetek v hodnotě kolem 10 milionu

ano a co mě překvapilo že sami mě řekli že by chtěli napsat i čast na mě ještě v době kdy jsem domek neměla.....vytřeštila jsem oči jasně pro nektere bych se měla jako prase v žitě a nemusela se starat o střechu nad hlavou ale odmitla jsem to s etickych duvodu stejně jako by to udělal muj muž byt to opačně....

domek mam ted vlastni manžovy je jedno jestli a kdy se na barak napiše do baraku investuje s tim že to děla pro nas všechny ne pro sebe. co se týče majetku jeho rodicu tak s těmi sme domluveni tak že mi svoje mame at to nechaji tedy dětem svym vnoučatum je to fer...ani manža majetek rodiču nechce...vše dětem a co jednou s tim udělaji děti je už na nich mi tu jednou nebudem a do jejich zivota jim zasahovat nechceme a snad nemame takove tupce deti aby do vseho jednou skakali bez rozmyšlení...

už ted je nechame at se sami spali i kdyz jsou male jak se řika natlučou si ted a pro přistě je to ponaučeni.....
jasně že jako rodiče by mě jednou bolelo kdyby moje deti oskubal nejakej hajzl ale život je o tom a ne vše je prochazka ružovou zahradou jasne že chci pro deti to nej nej nej a to ted maji dostatek ale vim co stopro nechci zasahovat jim do života a rozhodovat za ne tak aby byli v situaci kdy by museli se rozmyslet komu dat prednost....
jednou tu nebudeme mi a oni budou mit pouze svoji rodinu

pišu to proto že dokažu pochopit obě strany ty co nic nemaji a ti co maji....
ja jsem odešla v 18 letech s holou prdeli a musela jsem se o sebe postarat sama spolehat se na to co kde bych dostala to by bylo lehke ale cesta prorazit životem a neceho dosahnout dotykat se výšek a pak dna až nakonec byt spokojena sama ze sebou tim co jsem dokazala bez pomoci me hřeje mnohem vic život mě nešetřil a jsem tomu rada....
manža tohle nepoznal ten mel střechu stale a ted dokažeme si važit všeho a toto chceme i po dětech važit si mála nechceme jim zametat cesticku ale nenechame je padnout na same dno jak sme si to okusili mi.
děti milujeme mame je proto že jsme je moc chtěli jsme schopni se o ne postarat nic jim nechybi i na to že je jich tolik....a co k tomu vic dodat.....

zaleži na lidech a na tom jak si veři... ja kdybych se snad s manžem rozešla vim že by me nic nevzal naopak by me daval co doposud ale to že se porafeme kolikrat tak že i ital by nam zavidel neni duvod rozchodu....ale prožili jsme spolem toho tolik že vim že neni nic co by nas rozdělilo.jsme spolu pratele kamaradi milenci manžele matka otec proste par ktery se deli o vse at toho nebo onoho nabyde on nebo ja.

auto mam svoje manža nemel to si rozbyl pri te nehode ted si koupil auto a co udělal nechal ho napsat na mě.kdyby se pry snim neco stalo abych měla ja.min problemu.s dědictvim.....asi takto uvažuje on...

nikdy jsem si nenechala mluvit do života od rodicu kdyz mi padlo 18 a neudělala bych to ani svim detem.
 Káťa+2 Škubánci 


Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 14:12:42)
Megg, nechci do toho mluvit, ale co si pořídíte v manželství, je ve vlastnictví vás obou, tedy i dům i to TVOJE auto, je jedno, na koho je napsané, je podle zákona v SJM. Leda, že byste si nechali u notáře rozdělit sjm. Tvá jistota, že byste se rozcházeli v dobrém, je velice naivní, promiň, nic ve zlém.
 Megg 
  • 

Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 14:44:57)
jenže ty jsi to asi nepochopila řikam manžel
vse co dnes mam je jenom moje krome jednoho auta......to bylo nabyte jenom mnou a za žadneho manželstvi....
řikam manža svemu muži jsme spolu x let ale je to jen druh ano..otec nasich skoro čtyř děti za par tydnu ...tři ktere tu už behaji čtvrte co se narodi..a naivni nejsem to mi veř....
 Káťa+2 Škubánci 


Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 14:51:11)
Není žádný důvod psát o svém partnerovi jako o manželovi, když vůbec nejste manželé :-)) Ono totiž pojem "manžel" je právě při řešení majetkových vztahů poměrně zásadní. Samozřejmě vám přeji, ať vám to klape navždy. Jen život mě naučil NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY.
 Megg 
  • 

Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 15:10:36)
no za mesic už jo....proto majetek bych rešit mela ale veřim svemu muži duvěra nadevše.....
mě život nakopal prdel dost nemela jsem to lehky....
třeba jeho rodiče se ke me chovali hrozně cele dva roky skoro davali mi dost pocitit že bydlim pod jejich střechou davali mi za vinu kdyz se memu chlapovy nedařilo když se naboural a zavreli ho.

jeho mamka me davala dost pocitit že je to jeji syn ktery rad tohle a toto a jak se mam starat o jeji vnoučata...

o jednoho syna přisla když ho zabili a tak ve mě vyděla nepřitele ktery ji bere jedineho syna ktereho už ma....vnoučata brala jako sve deti a ja jsem byla skoro nesvepravna....kdyz mi chlapa zavreli skrze tu nehodu utekla jsem od tam do podnajmu a pak se starala o 3deti sama nemela jsem nic skoro a musela jem neco delat už jenom skrze deti...

jeho rodice jsem vytrestala tak že svoje vnoučata nevidela dokud se me chlap nevratil....mela jsem tu vyhodu ze chlap stal pri me a ne pri matce....

ona se snažila se mi už po par mesicich zavdečit čimkoliv nejen skrze vnoucata ale i proto že pochopila že jejiho syna neopustim i kdyz ho zavreli ze stat se to muže kazdemu....

že při nem stojim že snadnejsi by bylo udelat caru za tim vsim a žit znovu ale že jsem to neudelala...

navic moji rodice mi nikdy nepomohli musela jsem se o vse vzdy postarat sama a i s detima jsem se musela postavit a udelat vse abych zila aby mi nevzali deti a aby moje deti netrpeli....nejmensi bylo tenkrat 8 mesicu teprve a ja musela makat prs den domaci prace a deti pres noc se spolehnout na hlidani a jit makat do velkoobchodu doplnovat zboži
utahana jako pes nevyspana sotva jsem přeživala aby deti meli a ja byla schopna zaplatit najem a postarat se o ne....
takto to trvalo rok a pul.a veř mi nepřala bych to nikomu ....pak barak jsem si nasla za par korun jak se rika daleko od mesta ale mela jsem střechu nad hlavou že se musi pozdeji do baraku investovat bylo jasne ale pro ten pocit se spokojit pro začatek s jednou mistnosti a kuchyni stacilo ted je to už jine.mela jsem svoje odpadl najem penez trochu vic....ale byl to muj vydreny pot moje nevyspani moje ja co to dokazalo skrze deti...

 Kohnova 
  • 

Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 22:54:52)
Tak to musi byt rodinka. Jeden v base, druhy zamordovan. Z toho by siblo i silnejsim povaham.
 bravad 


Re: nad takovími otazkami dost často žasnu 

(7.2.2009 17:37:40)
Megg, musím dát Káťě za pravdu - myslet si, že by se manžel nezachoval jako hyena JE velmi naivní. Mám v tomto směru opravdu bohaté zkušenosti, naštěstí ne vlastní. Ano, a často mi rozvádějící se manžel/ka říkal/a, když jsem před určitými věcmi varovala: Ne, to on by nikdy neudělal (nebo ona), to on takový není. A jaký pak byl šok, když se druhá půlka zachovala přesně tím nejhorším způsobem jenom proto, že měla tu možnost.
 alžbjeta 


kde to zijem? 

(7.2.2009 15:16:56)
procitam diskuzi a je mi smutno.

majetkove vztahy v rodine si je potreba radne smluvne upravit,
aby se ujasnilo, co je ci, kdo je v rodine cizi, aby se nepomichalo jeho s jeji,
dukladne spocitat, kdo kolik dal a sned a kdo je perspektivni, protoze neco zdedi,
a hlavne nezapomenout si nechat zadni vratka...

chjo...




 zozi 


Re: kde to zijem? 

(7.2.2009 18:24:32)
Bohužel taková je realita.Poprvé jsem se vdávala blbá a naivní ve 20,plná ideálů a lásky s tím,že nám to vydrží dosmrti...rozvedli jsme se po 8 letech,zůstaly mi 3 děti,zbytek novomanž.půjčky a abych nepřišla o střechu nad hlavou tak vyplatit půlku z baráku,jelikož on nechtěl barák přepsat na děti,ale shrábnout peníze a užívat si s milenkou,,,pak jsem byla 7 let sama,vdala se podruhé,povila ještě syna,ale rozdělili jsme si SJM,do domácnosti dáváme každý stejně,dovolené platíme střídavě,máme každý svůj účet,ale vím,že kdykoli se něco semele,tak mám něco svého a nemusím být někomu něco dlužná a funguje to...naivní už nebudu,jediné co mi "zůstalo",že spolu snad? zestárneme....~m~
 bravad 


Re: kde to zijem? 

(8.2.2009 11:00:20)
A co je špatného na tom, mít v takových věcech jasno? Už jsi slyšela, že pořádek dělá přátele?
 Modřinka 


Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(7.2.2009 22:01:26)
Mám trochu jiný problém. S manželem jsme měli oba něco. On trochu víc. Rozhodli jsme se za ty peníze koupit RD. A vzít si od banky půjčku na jeho rekonstrukci. Jeho rodiče byli rázně proti půjčce od banky, prý nám mohou půjčit bez úroku oni, tak přece nebudeme dělat ostudu v bance.~a~ Právníkovi jít odmítli. Nakonec jsme souhlasili. Po nějaké době přišli, abychom napsali papír, že jsme od nich ty peníze obdrželi a "v případě potřeby" je budeme splácet. Když jsme potom chtěli začít peníze splácet, řekli, že je nechtějí. Ale papír nám nevrátili. Prostě se nám nacpali do financí, zřejmě aby měli čím mávat, kdybych se rozhodla jejich syna oškubat. Nám to, bohužel, nedošlo. Bavit se o tom odmítají a my nevíme, jestli šetříme na nové auto, nebo na "splátky". Napadá vás co s tím? Oni jsou jinak moc fajn, mám je moc ráda, ale jejich potřeba kontrolovat vše je nechutná. (Jsme spolu 13 let, z toho 8 od svatby, máme dvě děti a na rozvod určitě nevypadáme.)
 Vladka a Mishell 


Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(7.2.2009 22:24:49)
A ma manzel sourozence?Pokud by nedej Boze rodice manzela zemreli a ta smlouva by se nasla,dedicove od vas asi budou penize chtit,je to soucast dedictvi.V tom pripade bych smlouvu prevedla jako dar.Ale pokud tato smlouva neni potvrzena notarem,nevim jestli je platna.
 Modřinka 


Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(7.2.2009 22:34:23)
Sourozence má a od notáře to není. Pokud by někdo věděl, jak je to s platností takových smluv, prosím, poraďte.
 marketa 
  • 

Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(7.2.2009 22:47:59)
jdi za pravnikem, tady ti muze nekdo neco rict, ale jistotu mit stejne nebudes.
 maja 
  • 

Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(8.2.2009 8:50:08)
A nemůže to být tak , že se Vám nijak do financí montovat nechtěljí , jen Vám chtěli dát peníze , pomoct Vám a peníze nepotřebují-mají jiné ( proto nechtějí splátky ihned) a peníze by teoreticky požadovali pouze v případě, že by o všechno jiné přišli??

To by mi nepřišlo až tak špatné, naopak. Třeba na vrácení ani nedojde. Jen by asi museli dát (půjčit) to samé sourozenci , aby to bylo fifty fifty.
 monika 
  • 

Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(8.2.2009 10:25:18)
A to Vám přijde v pořádku, že se po určité době oni rodiče rozhodnou pro sepsání jakéhosi papíru? A to, že na splácení "třeba nedojde" je pro pisatelku právě ten problém, protože žije v nejistotě. Já na jejich místě bych žádala za všech okolností vyjasnění vztahu: buď peníze vrátit (případně ve splátkách) a toto ošetřit novou smlouvou či splátkovým kalendářem nebo peníze nevrátit a potom zničit původní smlouvu.
 maja 
  • 

Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(8.2.2009 18:29:23)
Cituji: Po nějaké době přišli, abychom napsali papír, že jsme od nich ty peníze obdrželi a "v případě potřeby" je budeme splácet. Když jsme potom chtěli začít peníze splácet, řekli, že je nechtějí. Ale papír nám nevrátili.

Já tomu rozumím tak, že peníze zatím nechtějí. A možná nikdy chtít nebudou. Pro mě to problém nepředstavuje ...řekněme, že jsou to slušní lidé, kteří Vám nechtějí dělat problémy, peníze teď nepotřebují a mají je mít na účtě nebo u Vás ? Vždyť je to jedno, až je budou potřebovat tak si o ně řeknou : hele, už bychom ty peníze potřebovali, začněte splácet.Já v tom prostě problém nevidím.Samozřejmě ty lidi neznám, vycházím z vlastní zkušenosti (rodiny) a nastavených vztahů v ní.Třeba by ti lidé pak chodili a pořád říkali: hele, my jsme ti půjčili prachy tak k nám příjdeš každou neděli na oběd nebo tak něco.
 Dobra1 


Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(8.2.2009 22:02:09)
Pokud je to vetsi castka, taky byste se mohli ocitnout s manzelovymi sourozenci pred soudem. Podle mne= pujcili jste si, tak splacejte. Pokud o to rodice nestoji, zaridte si v bance sporici ucet a splacejte na nej. V kazdem pripade, pokud by jednou nekdo prisel s tim, ze penize chce, aspon je budete mit. Vyhodou je, ze si muzete stanovit sami vysi splatek, podle toho, jak je to ted pro vas nejlepsi= muzete soucasne setrit i na neco jineho nebo tohle co nejdriv umorit. Pokud to nikdo nebude chtit, penize vam zustanou, ev. je muzete jeste prubezne zhodnocovat...
 Hanka47 


Re: Poraďte- rodiče s e nám nabourali do financí 

(10.2.2009 1:23:55)
Modřinka - nejmoudřejší by bylo zajít za advokátem, je to sice dražší, ale určitě se to vyplatí. Ta smlouva nevím přesně jak je napsaná, ale už to, že budete splácet v případě potřeby, je pro ty rodiče nevýhodné. Co to je v případě potřeby? Že budou na mizině? Pak i zde bude fungovat tříletá promlčecí lhůta, advokát bude chtít ale znát přesné znění té smlouvy, nejradši by ji viděl, ale oni vám jí nechtějí ani znovu ukázat? Proč nemáte kopii této smlouvy? To je to právní nevědomí lidí, pak se diví, že právníci potřebují znát každou maličkost a podrobnost, aby situaci mohli správně vyhodnotit a klientovi kvalifikovaně poradit, zkrátka, měli jste si půjčit od banky, sice byste platili úroky, ale nikdo by vás dnes nedržel v šachu nějakou podivnou smlouvou.
 Veronika, syn 4 roky 
  • 

U nás to bylo a je úplně jinak 

(8.2.2009 8:49:48)
U nás to bylo úplně jinak - když jsme se s manželem brali, uvažovala jsem o předmanželské smlouvě, ale nakonec k jejímu uzavření nedošlo. A to právě na popud tatínka, jehož názor byl ten, že je to jakési předjímání konce vztahu, nechávání si zadních vrátek apod. V následujících letech jsme od tatínka jako dar dostali auto, které nechal napsat na manžela, protože to bylo v tu chvíli praktičtější. Mimochodem dům, ve kterém žijeme, máme rovněž od mých rodičů. Nikdy, ani náznakem!, jsme neslyšeli na toto téma nějakou poznámku či obavu či výtku. Proto mi to přijde naprosto přirozené a naopak až zrůdné mi přijde to, co je popsáno v příspěvcích k tomuto článku. Prostě rodina se neustále rozšiřuje o nové členy, kteří tu rodinu budují dále a uvažuji-li o otázce peněz a majetku, rozšiřují a udržují podle svých možností tento majetek zase oni pro sebe, své děti, rodinu...
 zozi 


Re: U nás to bylo a je úplně jinak 

(8.2.2009 17:40:12)
Hezké,ale naivní,nechci moralizovat,ale máte ve vztahu hodně málo za sebou.třeba budete mít štěstí a fakt vám to vyjde,ale komu se to povede?Proto jsem s dnešními zkušenostmi přesvědčená,že štěstí přeje připraveným...
 Veronika 
  • 

Re: U nás to bylo a je úplně jinak 

(9.2.2009 10:23:25)
Jak si dovolujete soudit, vzhledem k tomu, že mě a mou rodinu vůbec neznáte, že mám "ve vztazích málo za sebou" atd. Já jsem jenom popsala situaci, která je u nás v rodině. Co je na tom naivního. Moji rodiče prostě měli dostatek prostředků na to, aby nám bez vlastního sebemenšího omezování koupili dům či auto a tím to končí. A jestli myslíte moji poznámku o předmanželské smlouvě, tak to s tím velmi velmi souvisí. Jestliže je původní článek o tom, že někomu rodiče vydřeli dům a nyní se bojí, aby o něj dcera nepřišla, tak můj příspěvek do diskuze je o tom, že moji rodiče ho nevydřeli nýbrž zřejmě nesrovnatelně lehčeji financovali a vzhledem k tomu, že naše rodina na tom z finančního hlediska byla i nadále dobře, tak se prostě asi zas tak nestrachovali. To ovšem samozřejmě vychází i ze společenské (sociální, finanční atd.) situace manželovy rodiny, se kterou se i moji rodiče velmi dobře znali. Takže prostě pochopte, že na tom není nic naivního, že ne každý se chce či musí již dopředu chránit a předpokládat nejhorší. V určitých případech je to až po úroveň člověka.
 zozi 


Re: U nás to bylo a je úplně jinak 

(9.2.2009 13:59:01)
Pro tebe pod úroveň,pro druhé realita a ještě máš štěstí v tom,že kdyby jsi zůstala sama s dětmi,tak se o tebe rodiče postarají a třeba budou takoví,že jim nebude vadit,že jejich zeť odešel od rodiny odešel za jinou....ale neznám rodiče dcery,kterou tohle potkalo,aby pochopili zeťáka,i já bych byl při své dveři...vždycky....
 Veronika 
  • 

Re: U nás to bylo a je úplně jinak 

(22.2.2009 20:03:33)
Tak neříkala bych vždycky - netvrďte mi, že kdybyste viděl, že manželství evidentně rozbila Vaše dcera, tak byste stál při ní jen proto, že je to Vaše dítě? To, že jeden z manželů opustí rodinu, není téměř nikdy vina pouze toho odcházejícího.
Já nevím, jak konkrétně ty předmanželské smlouvy mohou znít, ale nedovedu si představit třeba situaci, kdy tedy např. manželka přinese do manželství dům, manžel samozřejmě na něj přispívá, investuje do zařízení, oprav, hradí samozřejmě provoz apod., a po x letech manželství odchází s 0.
 Soňa 2 děti 
  • 

s holým zadkem 

(8.2.2009 17:37:17)
Můj syn od nás dostal státní byt,oženil se,byt musel od města odkoupit a sotva ho spravil,jeho žena,která mimochodem do manželství nepřinesla vůbec nic mu hned po zrekonstruování oznámila,že ho nemiluje a chce se rozvést.Výsledek,odnese si polovinu za byt a můj syn se na hodně dlouho zadluží.On ji miloval a ona šla promyšleně jen po bytě.O rozvod požádala po třech letech manželství.
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(8.2.2009 17:42:29)
No a to je právě ono na co jsen vlastně před chvilkou odpovídala Veronice,je lepší být připraven i v "lásce",realita rozvodovosti je jasná a může to potkat každého....~q~
 maja 
  • 

Re: s holým zadkem 

(8.2.2009 18:35:29)
Nezbývá než znovu zopakovat: je to jen a jen o lidech

Když si holt vzal "neslušné slovo" tak to je v pytli.

Já jsem taky optimista a předjímat ve šťastném manželství rozchod předem to mi nepříjde OK. Věřím na dohodu.(a doufám, že nikdy nebudu v tomto směru zklamaná ...a ani rozvedená)
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(9.2.2009 14:05:23)
Veronika je přesvědčená,že jí manželství vydrží....takže jen hodně štěstí,co víc přát
 Veronika 
  • 

Re: s holým zadkem 

(9.2.2009 10:28:57)
No a já si prostě nemyslím, že rozvod může potkat každého. Já jsem si jistá, že mě nepotká. Opět můžete říct, že jsem naivní, ale já tomu prostě věřím. A zároveň si myslím, že onen okradený syn, o kterém je výše uvedený příspěvek, měl poznat, co je jeho vyvolená zač. Měl to poznat on, měli to poznat jeho rodiče, kteří přece tak úplně bez zkušeností nejsou, když mají za sebou půlku nebo já nevím kolik života a rozhodně nebyli zaslepeni láskou jako on... A v tom případě by ovšem nebyla řešením předmanželská smlouva, ale samozřejmě nekonání se sňatku.
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(9.2.2009 14:02:16)
A tvoji rodiče věří po 4 letech,že spolu vydržíte?Tak to jsou na tom líp než kdejaká Sibylla a mohli by se tím živit.Budu se opakovat,naivní....
 Veronika 
  • 

Re: s holým zadkem 

(22.2.2009 19:44:40)
Nevím, jak jsi přišla na to, že jsme s manželem 4 roky - my jsme spolu přes 10 let. A ještě k tomu, co píšeš výše - v případě, že by manžel ode mě odešel, nepotřebuji, aby se o mě moji rodiče starali (tedy myslím po finanční stránce), máme snad dostatečné finanční rezervy, které by se v případě rozvodu dělily mezi nás oba...
 Gudrun 


Re: s holým zadkem 

(9.2.2009 17:35:17)
Až budu chtít vědět, jak něco dopadne, zeptám se tě, jsi lepší než věštci.
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(9.2.2009 19:48:37)
Nemusíš chodit za mnou,stačí se dívat kolem sebe,jak už jsem psala,je krásný věřit,ževztah dopadne dobře,ale je lepší být připraven když ne,nebudu pak překvapená...je to věc názoru a o tom si tady píšeme....~b~
 Gudrun 


Re: s holým zadkem 

(10.2.2009 7:50:30)
Tou věštkyní, které bych se zeptala, jsem myslela Veroniku.
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(10.2.2009 11:56:57)
OK,Veronika evidentně na vzkazy,které nejsou příjemné neodpovídá,oml.se,ale bylo to uvedeno jako odpově"d na můj vzkaz.:-©
 Hanka47 


Re: s holým zadkem 

(10.2.2009 1:36:27)
Kolik vám je let, Veroniko? Už jste viděla zamilovaného nebo zamilovanou, když rodiče nesouhlasí s výběrem partnera, že je úděsný, že by si dítko dalo říci? V této době má každý mozek úplně jinde než v hlavě, jistě víte kde. Když to nepozná syn nebo dcera sám(sama), je to ztracené. Kéž vám to vyjde, já i moje sestra jsme si také byly úplně jisté, že se nás rozvod netýká a rozvedené jsme obě. Každé druhé manželství se v ČR rozpadá, takže se to týká vlastně 50 procent lidí, to je dost. Snad budete tedy patřit do té nerozvedené půlky.
 zozi 


Re: s holým zadkem 

(10.2.2009 12:00:52)
A to je Hani právě o tom stát nohama na zemi a držet se reality,jenže Veronika mě přijde od reality odtržená,díky materiálnímu zázemí v dětství,které pokračuje i nadále a zatím se vše dařilo a daří nemá důvod tvrdit opak...spíš jako máma 4 dětí z toho 2 dospělých můžu politovat její rodiče,že jí nepřipravili na svět bez růžových brýlí....~n~
 Veronika 
  • 

Re: s holým zadkem 

(22.2.2009 19:55:16)
Jako téměř vždy v těchto diskuzích se najdou lidé, kteří jsou za každých okolností negativní - tím myslím nyní Vás, Zozi. Ano, jsem v současné době finančně zajištěná a mám 100% spokojené manželství. To je moje realita! Nemyslím si, že bych byla nějak naivní, když jsem prostě neměla potřebu psát při uzavírání svého manželství před 10 lety předmanželskou smlouvu. Jsem ztotožněná s tím, že někdo jiný tuto potřebu má. Ale upřímně nyní říkám, že si nedovedu představit, že bych nyní své krásné láskyplné manželství měla spojené s nějakou takovouto smlouvou...
A ještě k tomu příspěvku o "okradeném synovi" - chápu, že když je někdo zamilovaný, má růžové brýle. Ale pokud je jeho potenciální manžel/manželka tak "rizikový", jak popisuje ta paní, pak by jeho okolí mělo varovat...

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.