Tamarkaa |
|
(2.2.2009 9:13:39) No tak úplně upřímně. Tou předností bych to neřešila. Jsem zaměstnaná a tak tak stíhám cokoliv jiného než chodit do práce. Když chci někde něco vyřídit, musím si domluvit volno. Oni by chtěli mít přednost všude důchodci, matky s dětma, ZTPčka a já nevím kdo ještě, většinou lidi, kteří nepracují a mají nepoměrně víc volného času. Takže bych spíš volila jiný systém v čekárnách, přednost ne.
PS: úplně nadšená jsem třeba z toho, jak se důchodci derou ven z MHD přitom jim to nejdýl trvá...
|
dadlenka |
|
(2.2.2009 9:43:00) tak já jsem matka tří malých dětí, ale nějak jsem nepochopila, jak by zrovna v tomto případě pomohla absolutní přednost. Protože ti lidé, kteří tam byli, nepatřili k lékaři, ke kterému s malou šla. Jinak já místo tohoto v podstatě diskriminačního opatření bych byla pro možnost objednání a domluvy přesného termínu třeba i v ten den. Jde to tak u mé praktické lékařky a i když jinde objednávání nepraktikují tak tam dopředu zavolám, řeknu problematiku a sestřička případně lékař(ka) mi řekne, přijďte napři kolem 11, máme víc volno a když ťuknete vezmeme vás hned. Až na pár hulvátů, se mi tento systém osvědčil.
|
kreditka |
|
(2.2.2009 16:50:47) Můj obvoďák bere dle objednávek na čas, ráno má prostor pro "akutně nemocné" poté bere objednané max. čakací doba 5 min, mezi jednotlivými časy objednání má i mezery pro další neobjednané, ale ti si musí počkat. Není u něj problém zatelefonovat ráno a domluvit si se sestrou čas, kdy přijdu. Přednost by chtěl kde kdo - ten jde na injekci, ta má dítě, té jede autobus, ta musí do práce.....
|
|
Darina | •
|
(2.2.2009 19:19:32) Souhlasim u naseho lekare se objednavame na urcity cas,pravda,obcas se to pozdrzi,ale vic jak pul hodiny jsme jeste necekali.
|
|
|
dadlenka |
|
(2.2.2009 9:43:49) tak já jsem matka tří malých dětí, ale nějak jsem nepochopila, jak by zrovna v tomto případě pomohla absolutní přednost. Protože ti lidé, kteří tam byli, nepatřili k lékaři, ke kterému s malou šla. Jinak já místo tohoto v podstatě diskriminačního opatření bych byla pro možnost objednání a domluvy přesného termínu třeba i v ten den. Jde to tak u mé praktické lékařky a i když jinde objednávání nepraktikují tak tam dopředu zavolám, řeknu problematiku a sestřička případně lékař(ka) mi řekne, přijďte napři kolem 11, máme víc volno a když ťuknete vezmeme vás hned. Až na pár hulvátů, se mi tento systém osvědčil.
|
|
Karolka a adopčáci | •
|
(2.2.2009 12:46:57) Taky nesouhlasím, lékař má vždy právo na změnu pořadí, v jakém bere pacienty. Takže pokud chcete mít přednost, stačí zavolat a domluvit se předem na jakou hodinu přijdete a že Vás vezme hned. Většinou to jde. Představ si situaci opačnou. Přijdeš k lékaři, je Ti fakt mizerně a těšíš se do postele, máš teplotu , přijdeš do čekárny jako ...druhá - ta první tam čeká s miminem, tak se zaraduješ, že to bude rychlé, ale ejhle, začnou se trousit maminky s dětičkami tu unudlánek, tu bolavé ouško, tu nějak pokašlikává a Vám se s příchodem každého dalšího malého pacienta dělá stále víc nevolno....
|
|
Siddhártha |
|
(2.2.2009 13:55:12) Vy máte diagnozu autistického dítěte? Protože podle popisu se mi jeví jako naprosto normální dítě. Znám spoustu dětí, které když si neprosadí svou, válí se po zemi a řvou. Autisté nejsou.
A taky jsem nepochopila proč tu přednost, zvláště v tomto případě. Jako že byste předběhly jednoho pacienta před Vámi? Plus opravdu fakt, že to zase nebyl tak akutní případ. Neřeknu, kdyby měla strašné bolesti, horečky...
Celý článek mi přijde jen obyčejný popis cesty k lékaři a zpět.
|
Lavina | •
|
(2.2.2009 20:43:16) Naprosto souhlasím. Podle popisu naprosto běžné malé dítě - možná ještě jedno z těch disciplinovanějších...
|
Sowka |
|
(2.2.2009 22:59:57) holky, vaše nepochopení asi pramení z toho, že nemáte pražádnou zkušenost s autismem Věřím, že vám to tak připadá, že je to vlastně jen obyčejné prosazující se dítě, taky mě celé moje okolí přesvědčovalo vehementně několik let, že jejich dítě to přece dělá taky, ale nevidělo, že v úplně jiné míře, jinak urputně, bez možnosti odklonění atd. Např. mi říkalo, že se jim dítě taky v noci budí (jistě, budilo se třeba 5 krát za noc, ale naše dítko se budilo třeba v pětiminutových intervalech polovinu noci), že si nechce hrát s dětmi (ale naše dítě dostávalo záchvaty, když se k němu přiblížilo cizí dítě)... je toho víc:-(( Prostě rodičovská intuice nám říkala již takřka od narození syna, že "něco" není obvyklé. A bohužel nám to o čtyři roky později potvrdili i odborníci.
Jako jistého již bohužel znalce autistického chování (ono každý rodič autistického dítěte se stává po určité době znalcem:-( mě zaujalo ve vyprávění pár momentů, ze kterých mi taky připadá, že je holčička autistka - z toho vyprávění jsem měla dojem, že holčičce je 2,5-3 roky (na autorčině blogu jsem si to ověřila. v této době zdravé dítě již celkem dobře komunikuje (nemusí být verbálně), a když ho něco bolí, tak sebou neháže o zem... aspoň zdravý syn je schopný zhruba od 2 let říct, že ho něco bolí. -pokud má zdravý tříletý syn záchvat vzteku (a má ho často), tak je možné nějak (přinejhorším příslibem nějakého lákavého úplatku, např. lízátka nebo když je nejhůř tak návštěvy hračkářství a zakoupením oblíbeného bagru) odklonit jeho stávající zájem (třeba o pokakanou větvičku a přesvědčit ho ke spolupráci. Tohle u holčičky nefunguje... -maminka už dopředu ví, že holčičku časopisy zajímají jen z jednoho důvodu - trhat je. To je taky dost typické. -no a pak to pohupování v čekárně...
Přiznám se, že mi vadí nesouhlasné výroky lidí, kteří o problematice nevědí vůbec nic (a nemusí se to týkat samozřejmě jen autismu). Takže jsem cítila potřebu zareagovat. Na druhou stranu vás chápu, možná (pravděpodobně) bych si myslela totéž co vy, kdybych měla jen zdravé děti. Ale asi bych si to jen myslela, asi bych se neodvážila říct někomu, kdo si myslí, že jeho dítě je nějak nemocné, že není...
Jinak omlouvám se, že je to v podstatě od tématu, ohledně čekání u lékařů... myslím si, že by měla být možnost objednání u všech lékařů, prostě lepší organizace... Ale u mnoha kvalitních doktorů to již takhle funguje, konkrétně my máme s "ušařkou" výborné zkušenosti, objednáme se a nikdy jsme nečekali déle než 10 minut. Poprvé jsem si myslela, že je to náhoda, ale už jsme byli asi pětkrát a vždy stejné. Funguje to tam tak, že objednaní mají přednost před těmi, kteří přišli neobjednaně (jdou prostě v tu dobu, na kterou byli objednaní). A snad to funguje i tak, že berou přednostně neobjednané urgentní případy... ale to nevím.
|
Pole levandulové |
|
(2.2.2009 23:22:50) Myslim, ze autorce nikdo ani tak nevycita, ze ma dite s problematickym chovanim jako to, ze se dozaduje kvuli tomu nejake prednosti pri banalnim zdravotnim problemu. Pritom by stacilo jen to, aby zvedla teĺefon a domluvila se s doktorkou, kdy jak by mohly prijit, aby navsteva probehla ke spokojenosti vsech zucastnenych. Pokud ji rozhodi takova vec, jako je vysetreni na usnim, tak co bude delat v situaci, kdy opravdu o neco pujde? PS Znam rodice autistu osobne a vsichni jsou velmi zocelene bytosti hodne obdivu , zvladajici temer nemozne. Tato maminka mi tak neprijde.
|
|
Siddhártha |
|
(3.2.2009 0:20:49) Sowko, na autorčiě blogu jsem nebyla.
Ano, znám autistické dítě, ale v té podobě, kdy je více uzavřené do sebe.
Po přečtení článku se myslím málokdo může divit takovým reakcím. POkud to shrnu, dozvídáme se, s jakým problémem vyrazily k lékaři, že šly pěšky, malá chtěla větvičku, vztekání, v čekárně hlídání, aby neroztrhala časopisy a k tomu STÍŽNOST, ŽE NEMÁ PŘEDNOST, přičemž před ní byl jeden pacient.
Opravdu bez hlavy a paty. Možná, kdyby se autorka vyprdla na popis procházky, rozepsala se o své autistické dceři ve smyslu, jak se její autismus projevuje, co jsou spouštěče záchvatů apod., bylo by to srozumitelnější. Zvláště, kdyby přidala předešlé zkušenosti s čekáním a tudíž vysvětlení, proč je takový průšvih čekat v čekárně. Z článku je jen jasné, že nechtěla čekat kvůli nemocným lidem, ne proto, že je dcera autista.
Prostě tak, jak to autorka popisuje, tak se opravdu chová hodně dětí a není na tom nic divného, prostě jsou děti klidnější a vzteklé. A dokonce, ani u těch klidných není vyhráno, člověk si myslí, že to klapne jako jindy a ono se zrovna šprajcne a vysekne svůj první hysterák...Tak proto ty reakce, že se je toto chování běžné.
Jo a pokud jdu někam, kde nevím, jak dlouho budu čekat, rozhodně beru kočár a neunavuju dítě chůzí.
|
Jíťa | •
|
(3.2.2009 0:48:12) z článku.
Chápu, že to maj rodiče autistů složitější. Ovšem co pořád nechápu, proč se nepokusí některým situacím předejít. Zvlášť, když jsou ty situace celkem obvyklé a dají se očekávat (větvička, časopis...). Např. jsem nabyla dojmu, že autorka vzala dcerce na zabavení akorát krabici piškotů. Možná to tak není, ale o ničem jiném se nezmiňuje.
|
|
Sowka |
|
(3.2.2009 8:36:33) Siddhártho, máš asi pravdu, že článek je srozumitelný hlavně pro rodiče auti-dětí, že automaticky předpokládá určité znalosti a tudíž pochopení konkrétních problémů, se kterými většina rodičů prostě zkušenosti nemá...
|
|
|
|
|
|
Jana | •
|
(2.2.2009 15:14:38) Dneska jsme byli taky na ušním. S 5 letým synem jsme byli hotovi za 2 hodiny! Gratulovala jsem si, že jsem mladší dcerku nechala babičce. Nedokážu si představit, co bych tam s ní ty 2 hodiny dělala...A při představě, že tam čekám s dítětem, které má zánět středního ucha a 2 hodiny mi tam pláče, tak to je jen fakt pro silné povahy!
|
Siddhártha |
|
(2.2.2009 18:18:32) Jano, zase si myslím, že každý soudný lékař, který už slyší přes půl hodiny ustavičný pláč z čekárny, tě tam nenechá sedět další hodinu a půl.
|
|
Jíťa | •
|
(2.2.2009 22:39:35) Já jako dítě trpěla na záněty stř. ucha skoro pořád. A v Brně tehdy bylo dětský ORL, takže všechny děti chodily jen tam. Co asi měli rodiče dělat, když bylo v čekárně 30 dětí?
|
|
|
cyann |
|
(9.2.2009 23:32:56) no jo, a v okamžiku, kdy s sebou dítě nemám, ale musím to pro něj stihnout do jeslí, už mě nikdo nikam nepustí...
|
|
|