| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Staré dobré rady do nového roku...

 Celkem 78 názorů.
 Kočice,Tomík 8/06,Simča12/09 


Dotaz 

(31.12.2008 10:03:35)
Díky za skvělý článek! Jestli budu ještě někdy rodit,budu se snažit prosadit si svoje přání! Chtěla bych se zeptat,jestli mi někdo je schopen odpovědět: při mém porodu jsem měla silné kontrakce,ale za celou dobu porodu jsem neměla nucení tlačit,pořád přemýšlím,kde se stala chyba? Dávali mi klystýr,to už při silných kontrakcích,pak nějakou injekci do zadečku prý na uvolnění pánve či co?? Může se něco takového stát i při přirozeném porodu?? Miminko mi nakonec pomohly vytlačit přes břicho,sama jsem to prostě nedokázala.
 kaMyš 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 13:12:59)
Kočice, konkrétně k tvému porodu nevím, byla tam medikace a nemám s tím zkušenosti... Ale nutkání tlačit si myslím, že přijde vždycky, když je na to dost času. Jenže v porodnici je na to konkrétně pro mě málokdy dost času - dvakrát mi bylo oznámeno, že branka je zašlá a můžu tlačit - nutkání jsem neměla, ale tlačila jsem (a šlo to), potřetí jsem se zblblá ptala, jestli už můžu tlačit a milá zlatá PA se na mě podívala a ptala se, jestli já cítím, že je na to čas? Ani přesto nebylo nutkání nijak silné, spíš jsem tak přitlačovala v rytmu kontrakcí (časem se potřeba o něco zintenzivnila). Takže odpověď založená na mojí zkušenosti - ne každý má silné nutkání tlačit v průběhu porodu, ale nemusí to mít vliv na průběh porodu (u mě nemělo).
 Kočice,Tomík 8/06,Simča12/09 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 14:30:31)
díky za odpověď.No můj porod byl dlouhý,takže časem to určitě nebylo. Když jsem byla otervřená za 7-8cm,tak mi řekli,že už můžu tlačit a já tlačila určitě 2hod-myslím,že to bylo i víc,děs...
 Maci1 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 15:16:48)
Kočice, já jsem taky vůbec necítila potřebu tlačit. A to můj porod trval se vším všudy jen 4 hodiny, do porodnice jsem přijela otevřená na 8 cm, na nějaké klystýry atp. nebyl čas, takže vliv nějaké medikace můžu vyloučit. Ale jediné, co jsem během druhé doby porodní cítila, byla naprosto šílená bolest v podbřišku a v kříži při každé kontrakci. Takže jsem se prostě snažila přetlačit tu bolest, ale šlo to dost těžko. Vytláčení nakonec trvalo přes hodinu, taky mi musela ke konci lékařka přitlačit na břicho a nevyhnula jsem se bohužel ani nástřihu. Kdyby mi porodní asistentka nezahlásila, že má dcera už hlavičku venku, vůbec bych o tom nevěděla, necítila jsem prostě nic ~g~. Netuším, čím to ~d~. Dcera měla krátký pupečník, což byla asi jedna z příčin toho pomalejšího průběhu, ale řekla bych, že moji potřebu tlačit to snad ovlivnit nemohlo.
 Kočice,Tomík 8/06,Simča12/09 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 16:10:31)
no tu šílenou bolest jsem měla také,hlavně to břicho! Také jsem tu bolest přetlačovala a docela úspěšně,ale za to jsem byla z toho tlačení úplně vyřízená a to mi pak doktorka říkala ať se snažím a tlačím,že je tam malý už dloho v tom nejužším místě a že je to pro něj nebezpečné,jenže já fakt tlačila jak blázen a k ničemu to nevedlo.. Tak nějak teď už nevěřím,že bych dítě dokázala sama porodit-jedině snad kdybych byla v nějaké jiné poloze... Byla jsem v polosedu-no spíš pololehu..
 Sylvie 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 16:37:03)
Kočice, u prvního porodu jsem taky skončila na lůžku, v tom tzv. polosedu. Pocit na tlačení jsem NEMĚLA, přitom stačilo úplně malinko - změnit polohu - a hned se dítě samo cpalo ven (a tím se i ten pocit ozval a nešlo netlačit). Jenže jakmile mě zase zpátky šoupli do té "správné polohy pro porod", bylo po tlačícím pocitu :o/ Tak to bylo opakovaně, nakonec jsem využila vhodné polohy a tlačila, seč to šlo, i když na mne všichni ječeli, ať netlačím a převraceli mě na záda ~:( Takže z mojí zkušenosti - poloha může být dost důležitá ~d~
 Maci1 


Re: Dotaz 

(31.12.2008 22:51:30)
Hm, tak já začínala vkleče, a stejně to nepomohlo ~:(. Až ke konci, když už jsem byla fakt dost hotová, jsem se přesunula do lehu na boku. Změna žádná.
 Jana 2 děti 
  • 

Re: Dotaz 

(5.1.2009 9:51:28)
Je to hodně individuální. Já rodila obě děti klasicky, na porodním lůžku a pocit na tlačení jsem měla opravdu silný. Dokonce pro mně byla i poloha v polosedu velmi příjemná a to jsem vyzkoušela asi tři jiné. První porod trval sakum prdum 2 hodiny, druhý byl delší ( větší dítko) 4 hodiny.
 jannat 
  • 

Děkuji 

(31.12.2008 10:03:42)
Paní Zuzano, chtěla jsme Vám ještě jednou poděkovat za vaši práci, které si moc vážím.
Věřím, že i tenhle článek přispěje ke zlepšení současné situace v našem porodnictví a mnoha nastávajícím maminkám pomůže.
Jana a dva kluci, ten druhý s vámi porozený :)
 Kinga+3 


Re: Děkuji 

(31.12.2008 15:05:15)
Paní Štromerová, také vám děkuji za výborný článek a přeji do nového roku mnoho úspěchů a zdaru ve vaší úžasné práci i v soukromém životě.
 Omega 


Re: Děkuji 

(2.1.2009 23:24:21)
Paní Štromerová, chci Vám a paní Menčlové poděkovat za předporodní péči a za pomoc při porodu. Holčička už má přes dva roky, je zdravá, krásná a nádherně sebevědomá.
Přeji Vám, ať se Vám daří nejen pracovně, ale také v osobním životě.
 metty, 3 kluci 


Ideální stav, ale praxe bývá jiná 

(31.12.2008 10:25:22)
Nezbývá mi, než závidět maminkám, které si mohou takhle "vymýšlet". Já jsem svoje děti porodila v ČB a tenhle článek pro mě spadá do kategorie sci-fi. Samozřejmě, že jsem mohla odjet přes půl republiky a najít si přátelštější porodnici, ale při mém rozhodování o výběru porodnice převážilo to, že v ČB je neonatologické centrum a tudíž by mimčo při nějakých komplikacích mělo mít tu nejlepší péči. U prvního porodu jsem byla tak vyjukaná a vyčerpaná, že jsem na slovo poslouchala, co mi personál řekl. Po špatných zkušenostech s tímto porodem (velký rozsah šití, krajně nepříjemná doktorka, která o mě mluvila v mé přítomnosti typem:"vona netlačí, co s ní budem dělat" atd., jsem se rozhodla vzít si sebou k druhému porodu manžela. To už bylo lepší, jednak jsem měla "spojku" (manžel doběhl v nouzi nejvyšší pro pomoc, když už jsem opravdu rodila a nikdo nebyl poblíž a navíc byl personál za přítomnosti manžela, který byl narozdíl ode mě při smyslech, daleko příjemnější) , pak štěstí na vlídného pana doktora i víc sil a zkušeností. Teď čekám třetí mimčo a jsem rozhodnutá nenechat se jen tak odbýt, co se týká podávání mě neznámých léků a injekcí bez vysvětlení, ale o volbě polohy pro vlastní porod si asi budu muset stále jen nechat zdát.
 Petr 
  • 

Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 12:30:08)
Já bych to neviděl tak pesimisticky :o)
Faktem je, že pokud nejde o život (což většinou nejde) máte nárok na svéprávná rozhodnutí ohledně svého těla a dítěte. tedy i polohy u porodu. Všechno co paní Štromerová v článku vyjmenovala jsou věci, na které máte v tomhle státě právní nárok. Pokud vás někdo bude přesvědčovat o opaku, pravděpodobně se s vámi snaží manipulovat. Jistě je možné že se můžete dostat do situace kdy váš krizový stav bude vyžadovat nějaká omezující opatření. Pokud tomu tak ale nebude (a pro rozlišení situace je dobré si něco málo o porodu nastudovat), neneche se sebou šibovat jen proto, že by "se něco mohlo stát".

Lékaři nejsou zlí, jen se chrání tím že si porod přizpůsobují podle svého a drží se toho co se JIM osvědčilo. Tím že si budete rodit tak, aby to vyhovovalo vám a vašemu dítěti jim sice trochu komplikujete život, ale až se to jednou víc rozmůže, asi i oni budou rádi že porod není tak riziková věc jak si vsugerovali :o).

Při jedné schůzce s právníkem jsme vymysleli kouzelnou frázi pro případ prosazení oprávněých požadavků při porodu :o)

"Já tohle takto chci (nebo nechci). Nebudu to teď s vámi probírat, protože rodím a potřebuji se na to soustředit. Proberte to s mým právníkem (předání vizitky nebo telefonu právníka z Ligy pro lidská práva)".

Jinak nová, velmi dobře udělaná stránka www.ferovanemocnice.cz stojí za prohlédnutí.
 kaMyš 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:03:58)
LOL, proberte to s mým právníkem, to je dobrý! ~t~ Netuším, jestli bych to dokázala použít, ale je to dobrý ve chvíli, kdy je zdravotníkův pytel tak hrubý, že potřebuje hrubou záplatu.

Jinak perfektní článek, ač se o porody zajímám už dlouho, tak jsem se dozvěděla věci, které jsem nevěděla. Moc děkuju Zuzaně Štromerové za její práci a přeju hodně úspěchů a energie v novém roce - jí i nám ženám při uskutečňování našich porodních přání.

(a jen čekám, kdy se tu objeví kili a sdělí nám, že jsme se úplně zbláznili ~t~)
 Eldery 
  • 

Re:  

(31.12.2008 13:40:42)
kaMyš on se objeví, neboj, diskuse "Kde rodit" zase není tak daleko...

A bylo by od něj fér, kdyby něco erudovaně k problematice napsal, ne?
 Líza 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:43:14)
Kamyš, jen aby se neobjevil zejtra, znáš to, jak na Nový rok...~;)
 Bellana 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:45:47)
Holky, nestrašte Kilim. A nepřivolávejte ho, jo?

Zuzano, díky za článek. Doufám, že s vaší pomocí třeba ještě jedno dítko na svět přivedu. Začínám být naladěná na sentimentální notu, malému domarozenci bude brzo rok :-) Přála bych si zažít ještě jeden takový porod. A přála bych to i ostatním :-)
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:48:05)
V žádném případě nechci rodit doma, šílenost.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:50:17)
Však tě taky nikdo nenutí...
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:52:09)
Za pár let aby nebyl domácí porod povinný, strašná představa, jako v Holandsku, kamarádka jela odtamut rodit sem.Já chci ještě jedno dítě tak za 5 let.Bojím se toho, to myslím vážně.
 Bellana 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:55:22)
V Holandsku je domácí porod povinný?
Jejda, silvestrovská šou letos začala nějak brzo ~2~
 Eldery 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:56:37)
BUDE POVINNÝ! A porodnicorodky se budou sdružovat do ustrašených hloučků, zakládat občanská sdružení, manifestovat před ministerstvem zdravotnictví, a to jim ani neotevře dveře, protože PROČ BY MĚL CHTÍT NĚKDO NĚCO JINÉHO, NEŽ TO, CO VYHOVUJE OSTATNÍM, ŽE?

To je taková Silvestrovská fantazie... :-)
 Insula 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 19:17:38)
Holandsko - doma nebo v porodnici, to máš fuk. Kamarádka rodila v této zemi v porodnici 64 hodin. Až na posledních 8 hodin dostala epidurál (i když ho předtím chtěla). Na nohy se dokázala postavit až za 10 dní po porodu a o dceru se byla schopná postarat až 3. týden po porodu. "Užila" si.
 boží žena 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:51:24)
přesně tak
 Mami+mimi 19 měs 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(3.1.2009 21:35:18)
šmankote,jen to ne.To bych nepřála ani největšímu nepříteli,to je hrozný risk,rodit doma.Nebudu riskovat zdraví miminka jako ta jedna rodička nasever od Brna,její mimi narychlo přivezli na JIPku,ale bude mít navždy poškozený mozek.To ani omylem !!
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(4.1.2009 12:05:24)
Proč si myslíš, že je to risk?
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:50:39)
Že se vám chce strefovat se do dr.Kiliána, dospělé ženy a chováte se jak puberťačky, že se nestydíte.
Je mi z vás blivno.
 Tvoje horší já 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:52:47)
Je mi ho taky docela líto, schytává to ze všech stran. Ale na druhé straně nechápu, co ho nutí plést se do zdejšího babince.
 Bellana 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 13:54:32)
Ne, nestydím se ~y~
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 14:10:55)
A že ho v podstatě šikanujete ti taky není hloupé?
 boží žena 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 14:21:20)
Veroniko nech je bejt, jsou to slípky
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 14:24:40)
Jo, nechám, ony si myslí jak jsou vtipné a skvělé.Nejsou!
 Veronika 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 14:29:47)
Naposledy píši:
Lízo, toto jsi napsala
,,Když se dobře podíváš na průběh jednotlivých diskusí, tak ani ve chvílích, kdy se hodně lidí do někoho - ať oprávněně či neoprávněně - pouští, není ten člověk osamocen, vždycky mu přichází někdo na pomoc."

To je případ dr.K., vy se do něj pouštíte, ale naštěstí mu občas někdo přijde na pomoc a myslím, že nejde o obsah, ale o formu, s jakou do něj šijete.
Už odcházím.
 Amazonka 4D 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 15:16:34)
Když nedorazí kili sám,dorazí jeho fanclub ;)

Paní Šromerová,i já moc děkuji za krásný článek a za naději,že to časem bude takhle jednoduché všude ~x~
 . 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(1.1.2009 14:48:25)
Fanklub? To neumíš počítat.Vy jste proti němu, ty, Líza, Kamyš, Belana a zbytek klubu.
ZASTÁNCŮ má 1-2. Tomu říkáš fanklub?
 Amazonka 4D 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(1.1.2009 17:55:52)
Jen v tuto chvíli jsem napočítala 4 ~y~
 kreditka 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(31.12.2008 16:45:41)
No mě by jen zajímalo, kdyby jim tento "vysmívaný" lékař zachránil kejhák, jesli by jim bylo taky do smíchu nebo by mu děkovaly že...ono je dost trapný mluvit o někom kdo tu nediskutuje, bylo by fér počkat, až zde bude kili diskutovat a pak se do něj teprve pustit...
 Franta Jetel 
  • 

Kráva krávám 

(31.12.2008 19:10:19)
...a nepleť si dystonii s dystokií :))
 kreditka 


Re: Kráva krávám 

(31.12.2008 22:28:29)
To má být jako co????
 kaMyš 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(1.1.2009 16:31:45)
Veroniko, prosím tě, kdo se konkrétně tady strefuje do Kiliho? Když řeknu: to jsem zvědavá, kdy se k tomu vyjádří Bellana (Líza, Amazonka, Cizinka...) a někdo jinej řekne, ať je nepřivolávám, v tom je nějaké strefování a dokonce šikanování?
 Lusika, Lucinka+36tt 
  • 

vzdor při samotné porodu 

(31.12.2008 13:54:08)
Moje osobní zkušenost - v okamžiku vlastního porodu jsem pány doktory poslouchala.
Pokud se mi něco nezdálo v první době porodní, byla jsem schopná položit maximálně jednu otázku, která mi byla velmi pěkně zodpovězena a já jim to dokývala a byla poslušná. Poslední hodinu první doby a při tlačení jsem je už moc nevnímala, takže zásahy mohli hlásit leda manželovi.
K dalšímu porodu si beru i PA. Nemůže jim do toho mluvit, jen já můžu přepapouškovat, co mi pošeptá do ouška. Když by se jí něco nezdálo. Ale říkám si, že třeba odborný svědek pomůže. Uvažovala jsem o videokamaře na celý porod..:-).
Lusika
 MirkaM 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(1.1.2009 0:22:40)
Poslyš Petře, jdi rodit a pak raď!!!!
 Petr 
  • 

Re: Co by snad mohlo pomoct 

(1.1.2009 14:57:37)
Tenhle postup napadl ženu co má za sebou móc porodů :o) já to sem jenom napsal. Ostatně se to netýká jen rození dětí, ale i lidských práv versus manipulování s lidma. A protože mám ženu a děti, tak do toho bych si s dovolením mluvit troufal. Jestli sem jako chlap teda taky člověk :o).
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Co by snad mohlo pomoct 

(2.1.2009 14:24:29)
Mirko,
co to bylo za výkřik?

Asi takovej podobnej, jako když ti porodník na sále řekne "jděte vystudovat medicínu a pak raďte!"
 barciii 


Díky 

(31.12.2008 13:16:07)
Děkuji paní Štromerové za výborný článek a také za veškerou její činnost a energii, kterou věnuje propagaci normálního porodu. Jestli se situace v českém porodnictví pozvolna zlepšuje, pak je to z velké části také její zásluhou!
Co se informací v článku týče, jsou jasné, výstižně formulované a nelze než souhlasit. Jen jedna věc mě zarazila a byla bych vděčná za vysvětlení. Jde o způsob ochrany hráze "ruce pryč" - až dosud jsem se v literatuře setkávala spíše s názorem, že PA by měla hráz chránit rukama, dělat hrázi tzv. oporu. Proběhl k této problematice nějaký výzkum?
Díky ještě jednou a přeji úspěšný rok přirozeným porodům!
 Lusika, Lucinka+36tt 
  • 

Re: Díky 

(31.12.2008 15:06:16)
Já jsem taky četla, že se může hráz chránit teplou žíňkou, o rukou nic. Lusika
 pipka pipka 


,Paní Štromerová, 

(31.12.2008 14:43:47)
pěkný článek.Po delší době jsem si na Hlavní opravdu početla a nebyl to článek o ničem.Přeju Vám hodně štěstí,zdraví a elánu do Vaší další práce!
 Mili+5 


Nechápu 

(31.12.2008 16:08:33)
jak je možné, že paní Šromerová zná rizika těchto lékařských zásahů, zná je i lékařka porodník, se kterou jsem o tom po porodu hovořila, ale nejspíš je nezná a nebo mu na nich nezáleží primář rizikového oddělení porodnice FN, protože klidně provede protržení vaku blan hned na začátku porodu, pak nasadí oxytocinovou infuzi a nutí matku ležet celou dobu na zádech, což je, jak mi vysvětlila výše jmenovaná lékařka, téměř jistá cesta k porodní asfixii u dítěte, ke které u nás také došlo.
K čemu je mi celá jeho odbornost, když způsobila mému dítěti vážnou újmu. Moje životní zkušenost posledních let mě naučila, že odbornost sama o sobě nezaručuje pomoc, odbornost, na kterou její nositel příliš spoléhá a nemá dostatek pokory, aby si uvědomil, že odbornost sama o sobě nestačí, může stejně pomoci jako naopak ublížit. V případě mého posledního porodu nám právě tato lékařská "odbornost" uškodila. V tomto konkrétním případě bychom já a moje dítě byli mnohem bezpečnější v rukou porodní asistentky, která by neměla snahu podobné násilné urychlovací zásahy a medikamenty používat.
O tom, jak lékařská "odbornost" v oblasti očkování poškodila mou holčičku, jsem už psala.
Proto mi nezbývá než se smutně pousmát nad výroky typu, v porodnici, kde jsou odborníci, je člověk v bezpečí, rodit doma je přílišné riziko.
 michelinablu 


stejná zkušenost s protržením vaku blan 

(3.1.2009 21:51:18)
Naprosto stejná zkušenost...
Nechtěla jsem protrhnout vak blak, ale lékařka, která mě přišla vyšetřit ( docentka a proděkanka z lékařské fakulty...), když jsem měla hrdlo na 6 cm, trvala na tom, že je to postup lege artis, že pokud zákrok odmítnu, vážně ohrožují zdraví svého dítěte, údajně proto, že jsem přenášela...byla na mě naléhavá, nepříjemná, byla jsem v hrozném stresu, nakonec jsem souhlasila, přestože jsem to neměla v porodním plánu a dodnes toho lituji Po protržení vaku blan se totiž porod ( který do té doby probíhal poměrně rychle) v podstatě zastavil - tedy silné kontrakce jsem měla pořád dál, ale hrdlo se téměř přestalo otevírat, porodila jsem až za 9 hodin po provedené dirupci vaku blan, museli mi několik hodin dávat pak oxytocin, zhoršovaly se ozvy, dcera se narodila ve špatném stavu, musela být 2 dny nepřetržitě v kyslíkovém inkubátoru, začala jsem ji tedy kojit hodně pozdě, z čehož pak plynula spousta problémů s kojením... prostě bylo to strašné, nejhorší na tom je, že jsem si jistá, že pokud by k protržení vaku blan nedošlo uměle, porod by dopadl mnohem lépe a nestal se jedním z mých nejhorších zážitků v životě. A to píši jen o sobě a ne o tom, co asi musela prožít dcera.
Chtěla bych ještě další dítě, děkuji autorce hlavního článku za podnětné informace, jen mě utvrdila v tom, že dirupci za normálních okolností opravdu NE i když jí doporučuje "zkušená" paní docentka.
 alžbjeta 


jde to... 

(31.12.2008 18:51:50)
před osmi dny jsem rodila ve znovuotevřenem vrchlabi a snad kromě toho, ze miminko osetrovali na stole (a to az po tom, co jsem si ho pochovala, navíc to trvalo jen chvilku, při porodu placenty jsem zase měla malého v náručí) vše probihalo jak podle tohoto článku. takže to není sci-fi, ale opravdu to jde. personalu nemocnice za to děkuji. :-)
 Jana, 2 děti 
  • 

Re: jde to... 

(31.12.2008 22:58:09)
Určitě to jde, já takhle rodila na Obilnaku v Brně a paráda. Doktoři se do ničeho nepletli, rodila jsem s manželem, dulou a PA. Dokonce i bez nástřihu a jakékoli medikace. Prvního syna jsem rodila v Brně-Bohunicích a tam teda zpackali co se dalo, ale to bylo také tím, že jsem byla vyjukaná prvorodička a nechala se sebou dělat, co chtěli oni, dnes už bych teda tak poslušná nebyla ~o~
 Klára + Klárka 2,5  
  • 

Píchneme vodu.... 

(1.1.2009 21:58:57)
Je to krásný článek, jen bych ráda, aby lékaři byli méně odborníky a více lékaři. Když jsem jela rodit s počátečními slabými kontrakcemi, avšak krvácením, tak mi na příjmu řekli, že je porod na začátku, 2 cm branka a první co, že mi píchli vodu. Po tomto zákroku začaly být bolesti silné, a měla jsem co dělat, abych to ustála. Při druhém porodu jsem rozhodnuta "poradit" se s lékařem o píchnutí a nepíchnutí, zase na druhou stranu nechci být za tu, co s nimi nespolupracuje a proto se vše prodlužuje. V Hradci Králové je odbornost sice špičková ale přístup k rodičce jako k jednotlivci niaký. Ono ale vše má pro a proti. Přijeli jsme o půlnoci a už tam rodilo 6 žen na 5 porodních sálů, personál unavený.... Já to všechno chápu ale porod dítěte je něco tak intimního a strašně důležitého v životě, že každá neopatrná poznámka nebo čin ze strany zdravotníků je velmi vnímán ženou, která rodí, má strašné bolesti, je v cizím prostředí a mezi nohama má každou hodinu ruku někoho cizího. Dokud se nezmění přístup tipu lehnout, píchnout vodu, rychle tlačit, ono to nejde??? jak to??? to asi tlačíte špatně!!!! musíte tlačit správně!!!!a hlavně hodne rychle, protože jsme unaveni a v čekárně čeká dalších 5 rodiček, tak nad takovými to články můžeme ženský jenom slintat!!!!!
 teta 
  • 

Zajímavé. 

(2.1.2009 11:58:58)
" Ochlupení nevadí ani při šití eventuálního porodního poranění. "

Chtělo by to podobnou osvětu rozšířit i do jiných oborů - představte si, že ti zpátečníci dosud holí, v případě zákroku na hlavě, i vlasy! To je vám TAK ponižující...
 kaMyš 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 13:31:15)
Teto, a jak se teda potom řeší, když někdo s ránou na hlavě už přijde? To pak není možné sešít?
 kaMyš 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 13:32:22)
Možná bychom měli mít všichni preventivně vyholené hlavy - jako v Návštěvnících, vidím to v jasných barvách ~t~~t~~t~
 teta 
  • 

Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 17:37:16)
No to rozhodně...Co kdyby se vám přihodil nějaký nečekaný úraz - jak jste trefně připomněla v předchozím příspěvku: přesně jako těhotenství!

Muhehe ho ho ho ha ha ha to je ale legrace...škoda že nemám tak pěkné smajlíky...

 Líza 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 18:14:33)
Těhotenství je něco jako úraz???
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 18:19:32)
Lízo, dyk pro někoho to může být úraz - pracovní ~t~~t~
 Líza 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 18:23:57)
Jo tak to potom ať se oholí, nahoře i dole, pro jistotu, hned v den potvrzení těhotenství...
 teta 
  • 

Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 20:58:13)
No, mně taky přišlo zvláštní, že kaMyš argumentuje žertovně prevencí a srovnává tak (nečekaný) úraz s porodem...

Ale nebuďte na ni tak přísné, třeba byly její děti chtěné :-)
 Sylvie 


Re: Zajímavé. 

(2.1.2009 21:03:59)
No, teto, ovšem u porodu se hráz jaksi automaticky nemusí šít, že? Nejdřív musí dojít k úrazu hráze - natržení nebo nastřižení - a to ještě takového rozsahu, aby bylo šití potřeba. Třeba já rodila třikrát, natržená jsem byla jednou, šitá jsem nebyla ani jednou MMCH já na hrázi zarostlá nejsem, ani když se zrovna neholím
 xxx 
  • 

anketa 

(2.1.2009 23:06:18)
Já taky ne, to chce anketu!
 yyy 
  • 

Re: anketa 

(5.1.2009 13:38:21)
A já jo a dokonce mám srostlé obočí vzájemně a dokonce i s vlasy!!! A to fakt nekecám.
 xxx 
  • 

Re: anketa 

(5.1.2009 14:42:45)
A culíky na nohách si neděláš?
 yyy 
  • 

Re: anketa 

(6.1.2009 9:33:58)
Tak strašné to zase není, porost je sice na nečekaných místech, ale poměrně krátký.
 xxx 
  • 

Re: anketa 

(6.1.2009 22:23:14)
tak tak, typ brežněv? Kde jsou ty zlaté časy, kdy nebylo v módě holení...
 yyy 
  • 

Re: anketa 

(7.1.2009 10:41:51)
Souhlasím, já se teď tak nadřu...
 kaMyš 


Re: Zajímavé. 

(3.1.2009 0:13:33)
Ale nebuďte na ni tak přísné, třeba byly její děti chtěné
Hrozně vtipné :-©:-©:-©:-©:-©

Jinak u mě platí to samé co u Sylvie - rodila jsem třikrát, malinko natržená jednou, šitá vůbec. Třeba proto argumentuju tím, že holit hráz někomu, kdo nebude (možná) šitý je podobné jako holit hlavu někomu, komu se možná nepřihodí úraz. Ano, je statisticky pravděpodobnější, že bude třeba rodící ženě šít hráz, než že tato žena utrpí úraz hlavy. Ale je snad na každém, aby zvážil, kvůli jak vysoké pravděpodobnosti bude mít oholenou hráz či hlavu, ne?
 adelaide k. 


Re: Zajímavé. 

(3.1.2009 0:49:03)
Kamyš proč? No přece PRO JISTOTU! To víš takové nastŕižení se přihodí ze vteŕiny na vteřinu ~t~~t~~t~
 Líza 


Re: Zajímavé. 

(3.1.2009 9:55:56)
Teto, kdepak, srovnává úraz s natržením hráze. Ne s těhotenstvím.
 luca 
  • 

co jste věděly před prvním porodem? 

(2.1.2009 23:20:50)
Předem - je moc dobře, že porody už jsou jiné, než za časů našich mamek.
Ale, nevím jak jiní - u prvního porodu bych vůbec nevěděla co napsat do porodního plánu, vůbec jsem předem netušila, co budu potřebovat a co mi nebude vyhovovat. A komunikace jsem jaksi nebyla schopna. Věcí, kterých jsem se obávala, byly docela bez problémů a naopak nedalo se vydržet to, co mě ani nenapadlo.
U druhého jsem už věděla.
Tak by mě zajímalo, jak to mají ostatní?
 10.5Libik12 


Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(2.1.2009 23:50:11)
No před prvním porodem jsem věděla, že je statisticky vysoká pravděpodobnost, že přijedeme domů 2. Jak je to možný, to mi hlava nebrala:) A překvapilo mě, že to nebylo až tak kuriozní, jak to na první pohled vypadá.~;)
 luca 
  • 

Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(3.1.2009 13:45:41)
No mi to pořád přijde šílené sci-fi.
 Lusika, Lucinka+36tt 
  • 

Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(3.1.2009 15:02:00)
Ahoj,
jsme na tom podobně, třeba klystýr či holení vůbec neřešili, zato mi třeba vnucovali epidurál a následné píchnutí vody provedli jako nutnost.
Myslím, že vůbec nemůžeme podchytit všechny situace, které můžou nastat, jsme přeci "jen" matky, ne doktoři. A bránit se v okamžiku porodu je nereálné.
Mám zpětné výčitky, že jsem se měla více informovat a něco mohlo být jinak... Ale když si situaci přehraji, tak si uvědomuji, že jsem se vlastně snažila.. Tentokrát si beru porodní bábu, tak třeba to bude lepší.
Lusika
 luca 
  • 

Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(3.1.2009 16:37:00)
Já se klystýru nebála, prý to pomáhá otevřít porodní cesty, ale mi to hrozně zhoršilo bolesti zad. Naopak nástřih a šití, čehož jsem se bála, byl v klidu. No, ale u druhého už člověk víc ví, tak hodně štěstí!
 Bumbi&05,08,10 


Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(3.1.2009 20:59:03)
teoreticky jsem před prvním porodem věděla dost, troufám si říci, že před druhým jsem už nemusela nic dostudovávat. Co byla ale u druhého velká změna, že JSEM SE Z PRVNÍHO PORODU POUČILA O SOBĚ. U prvního jsem šla proti bolesti, nedokázala jsem se uvolnit, nebyla jsem dostatečně sebevědomá, nevěděla jsem co chci. U druhého jsem věděla, že porodit dítě dokážu a dokážu to sama a byla jsem si tím absolutně jistá. Díky tomu byl druhý porod PRS (procházka růžovým sadem), pohodový, bezbolestný a do porodnice jsme jeli fakt jen porodit (porodila jsem na příjmu 10 minut po zaparkování před porodnicí, 5 minut trvalo ještě přemístění k sálům do 4. patra - jeden tatínek nám ujel s výtahem, ačkoliv jsem si už pěkně do kontrakcí zpívala, že se to rozhlýhalo celám ÚPMD a nahoře o nás díky tomu sestra věděla, jen co jsem vystoupila z výtahu ~b~).

Akorát polohu na porod jsem si fakt vybrat nemohla - nejraději bych zůstala v kleče u křesla na monitor (kde mi ho chtěla mladičká PA natočit, páč mě pokládala za hysterku). 4 ženský mě dotáhly do křesla a položily, najednou to byla bolest ukrtutná, až jsem si vynutila vyšroubování do sedu, mohla dcera vykouknout ven.

Nastřiženou ani šitou hráz jsem neměla ani u jednoho porodu - 1. ve vrchlabí díky dr. Kavanovi, podruhé díky svému křiku NESTŘÍHAT!!! Při druhém porodu jsem neměla ani škrábnutí.
 Stáňa a dva kluci 


Re: co jste věděly před prvním porodem? 

(3.1.2009 23:04:28)
Bumbi, když popisuješ svůj druhý porod, jako bys psala o tom mém taktéž druhém:-). Sice nemůžu říct, že by to bylo bezbolestné, ale v tom kleče na příjmu u pc se mi to zadařilo, holt Vrchlabí je Vrchlabí:-)~;). A měla jsem štěstí na zkušenou porodní bábu:-) paní Konvalinovou. Druhá PA byla trošku v šoku, pracovala tam pouhé tři týdny:-).
 Vikinga 


Všem, kteří pochybují... 

(4.1.2009 18:27:26)
Jsem ráda za tento článek a jsem ráda, že zde několik mamin potvrdilo svou osobní zkušeností, jak dirupce vaku blan zkomplikovala jejich porod.

Mám první dva porody vyvolávané - u prvního mi byl podáván oxytocin do žíly a porodní bolesti byly opravdu nesnesitelné. Tak nesnesitelné,že jsem žadonila o císařský řez a doktoři se mi tehdy (v Podolí) vysmáli.

Druhý porod také vyvolávaný, ale bez oxytocinu - porodní bolesti byly snesitelné do doby, než lékařka provedla dirupci vaku blan. I pak byly bolesti snesitelnější než u porodu prvního.

Třetí porod - začal spontánně a porodní bolesti byly velmi snesitelné - tak snesitelné, že jsem mohla vtipkovat s přítelem a lékařem v sanitce a uvědomovat si, jak se těším na miminko. Bez léků a vyvolávání jsem se otevřela na 9,5 cm za necelé dvě hodiny! Bohužel jsem se v této chvíli nechala proti své vůli a přání v porodním plánu přemluvit lékařkou (pod psychickým nátlakem) k dirupci vaku blan. Chyběl mi půlcentimetr do úplného otevření. Porod se tím ovšem zkomplikoval - došlo k ohrožení dítěte, muselo rychle ven a mně přitom přešly kontrakce....

Vy, které jste už rodily, si jistě umíte představit, jaké to je tlačit bez pomoci kontrakcí a proti ne zcela zašlé děložní brance, když ve vás má doktorka téměř celou ruku, silou vám roztahuje děložní hrdlo, aby mohla projít hlavička a skanduje jak na olympiádě, dělejte tlačte!
Dodnes si vyčítám, že jsem na svém přání nenechat si propichovat vak blan netrvala. Můj poslední třetí porod mohl být nádherným zážitkem; takhle mám v hlavě vzpomínku na téměř hodinové a velmi bolestivé tlačení.

Takže radím všem budoucím rodičkám, vezměte si k porodu dulu, manžela nebo aspoň kamarádku, která vše, co budete chtít, za vás na porodním sále vyhádá. Pro rodičku je opravdu obtížné se s někým hádat ve chvíli, kdy máte silné kontrakce.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.