| GLT | 
 |
(3.12.2008 12:18:44)
Myslím, že mnoho z vás autorku nepochopilo. Problém není v tom, že si někdo dá občas (ať už dvakrát týdně nebo jednou za měsíc) trochu alkoholu, ale v tom, že se množství vypitého alkoholu stupňuje a to především proto, že člověk potřebuje stále větší přísun, aby dosáhl onoho pocitu úlevy. Přichází to tak pomalu, že si člověk ani často neuvědomí (nebo nepřipustí), že má problém, že chce aspoň na chvíli utéct od starostí běžného života. Často se to stává lidem, kteří neumí nebo neradi řeší nepříjemné věci a raději je odsunou než aby se postavili čelem.
Myslím, že autorka svým příspěvkem nechtěla říct, že každý, kdo se občas napije je potencionální alkoholik.
|
| GLT |
|
(3.12.2008 12:23:00)
A jinak si nemyslím, že by ženy na MD měly mít sklony větší než kdokoli jiný.
|
| Sylvinka | •
|
(3.12.2008 13:41:59)
souhlasím. Proč by měly ženy na MD pít víc než ostatní? To je pěkná hloupost.
Pijí ty, které pily už před tím a vyžívají se v tom. Jak známo, tak alkoholik - i ten začínající, který to má samozřejmě pod kontrolou, jak jinak že ano - si příležitost a důvod vždycky najde.
|
| arlena | 
|
(3.12.2008 15:07:23)
Potencionální alkoholik, je ten, který se těší na to, až si dá večer tu skleničku. Je ten, který si chce dát jednu ale dá si dvě a nebo tu lahev rovnou vychrupne celou.
Alkoholik, neznamená pít denně a nebo pít do němoty, v léčbě jsem se setkala s připady, kdy ženy, byly relativně střízlivé, rodina to vlastně ani nepoznala a přesto byly závislé.
Alkoholiků je více skupin. Jedna z nich je takzvaná kvartální a to je o tom, že se třeba čtvrt roku abstinuje a pak se za to na pár dní pěkně vezme. Bohužel všechny skupiny končí dříve či později stejně.
A lidé pijící alkohol?
Je to těžké poznat z koho se jednou stane pijan a z koho ne. Většinou se pijani stávají ze skupiny lidí která ačkoliv už je opilá neumí si říci dost a pije do úplného padnutí, pak skupina která neumí zůstat u jedné sklínky a pijou dokud nedopijou láhev. Pak skupina která pije aby si třeba zvedla sebevědomí, nebo tím řešej stresy.Příkl. pohádám se s manželem, tchýní, dětma a dám si na uklidnění sklínku.
Bohužel, ze zdravotního hlediska, ženská těla odcházej velice rychle.
Setkala jsem se s ženou na MD alkoholičkou.
Dvě děti 1/2 roku a 5let, manžel podnikatel, pracoval doma a za dva roky si nevšiml, že je jeho žena závislá na alkoholu. A že je denně na šrot.
U žen je nebezpečně že pijí zkrytě a okolí si toho většinou všimne, až když už je úplnej průder.
Alkohol je mrcha, zažila jsem moc žen všech věkových kategorií a všech sociálních skupin alkoholiček. Příběhy, kdy je rodina zapudila a manžel obral o děti, no prostě hrůza. Ale všechny říkaly totéž: když jsem začínala jednou sklínkou večer, nikdy by mně nenapadlo, že to takhle ¨zkončí. Sorry za chyby, psala jsem rychle .
Zdraví zdar
Nebudeme hysterčit ale zároveň nepodceňovat.
A když si člověk poprvé řekne mám problém s alkoholem tak to okamžitě řešit, není to hanba, je to diagnóza stejně jako angína.
Pak už se toho zbavuje strašně.
|
| 8.5Yettynkaa12 | 
|
(3.12.2008 15:26:00)
Ahoj, tak já piju alkohol už od 18 let stále tak nějak stejně(je mi skoro 30), tj. cca dvakrát týdně si výjdu s kamarádkou na pivo(dáme tak tři). Problém s tím absolutně nemám, že bych se někde válela ožralá nebo tak něco. Dávky alkoholu taky nezvyšuju, když se sejdeme v osm, do 10ti to tak akorát výjde. V létě jsme na zahrádce prakticky obden - jdeme na procházku a cestou se stavíme na jedno( opravdu na jedno), je to pro mne taková odměna za dobře provedenou práci(procházku:))). Vzhledem k tomu, že takto v pohodě funguji už přes deset let, tak v tom nevidím problém. Vlastně poslední dobou piju méně, není léto a přivydělávám si na mateřské, takže dvakrát týdně jsme venku nebyly už hodně dlouho...
|
| Linda | •
|
(3.12.2008 16:16:32)
Hmm, myslím, že problém je, když člověk pije doma. Jakože když si člověk třeba každý večer musí dát před spaním skleničku, aby se cítil v pohodě.
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 | 
|
(4.12.2008 19:43:25)
Autorka nechce článkem říct, že každý kdo pije pravidelněji, i když v malém množství, se stane alkoholikem. Rozhodně tu ale to riziko je. Řekla bych, že je v naší společnosti alkohol dost tolerován. Mám vypozorováno, že se často závislosti sdružují - tedy, že člověk je zároveň závislý třeba na nikotinu, někdy na hracích automatech.
V okolí znám docela dost lidí, o kterých bych řekla, že to alkoholici jsou, oni si to ale o sobě určitě nemyslí.
|
|
|
| 8.5Yettynkaa12 |
|
(3.12.2008 15:28:24)
Arleno, já se taky těším na to, že si po procházce zajdu na pivko, ale jinak si myslím, že to mám pod kontrolou. Když nebude 14 dní čas nikam vyrazit, tak si prostě 14 dní nedám. Doma moc nepiju, raději s někým:)
|
|
| GLT |
|
(3.12.2008 15:43:37)
No jo, ale problém je v tom, že když už si to člověk uvědomí a přizná, tak už je většinou vlak pěkně rozjetej. A taky si to spousta lidí nepřizná, přestože pro jeho okolí to je už věc veřejná. Bohužel, měla jsem možnost vidět jeden takový případ velmi z blízka...
|
| 10.5Libik12 | 
|
(3.12.2008 17:10:26)
Já nevím, jela jsem v litru vína denně (pracovní dny) a 1/2 l fernetu týdně (víkend), bylo mi sice blbě, ale myslela jsem, že jdu do let (35-38) a že ta celková blivnost a ztráta energie patří k věku. Sála jsem večer, přes den jsem řídila.
Otěhotněla jsem a aniž by mě přešla chuť pít, bylo mi jasný, že to není v těhotenství až tak dobré, tak jsem si dala poslední sedmičku kvalitního ryzlinku a šlus. Kojila jsem téměř 3 roky, taky víceméně bez alkoholu a teď si dám občas decku pro chuť nebo když je velká radost.
Myslím si, že bych se sice nepozorovaně uchlastala, podceňovala jsem množství, nicméně nepocítila jsem jediný problém s "odstavením".
S kouřením se to nedá srovnat, to je láska na celý život:)
|
| Zufi. | 
|
(3.12.2008 17:23:05)
 
|
|
|
|
| GLT |
|
(3.12.2008 16:07:50)
Arleno, souhlasím. A u těch kvartálních alkoholiků je to možná ještě horší, protože mají ty abstinenční pauzy, proto to ani nevypadá, že by závislými byli.
|
|
| Terka | •
|
(3.12.2008 19:57:03)
To je hezký... "obral je o děti, no hrůza", ale řeknu ti, s mou matkou alkoholičkou bylo několik let takových, kdy jsem si denně přála, aby už tátovi došla trpělivost a rovedl se a já matku nemusela vidět.
|
|
|
| Margot+1 | 
|
(4.12.2008 10:00:05)
Arleno, díky za tenhle příspěvek. Podle reakcí nahoře je vidět, že většina lidí vůbec nemá představu, jak vážné to může být, a že to začíná právě tou každodenní skleničkou večer.
Bohužel to znám od své mámy, která je na ?? pivech denně. Přesto: Pokud musí do práce, je střízlivá, stejně tak pokud musí jet autem. Dožene to ovšem potom. Nikomu bych nepřála cítit tu bezmoc, kdy s tím nedokážete nic udělat, protože ona nechce.
A na druhou stranu ten tlak okolí: Manžel zase zhruba před 10 lety musel ze zdravotních důvodů přestat pít úplně - to se děly věci: "Ále, jedno pivko s náma ti neublíží!", "Dej si se mnou panáka, na to mý dítě!", "Přece tu nebudeš sedět na sucho?!", "Pivo není alkohol, ale iontový nápoj!" "Tělo musí do hrobu zhuntovaný, cha, cha!" Přišli jsme tehdy o dost přátel...
|
| GLT |
|
(4.12.2008 12:59:09)
Magdaléno, kdyby to byli skuteční přátelé, tak by manžu podpořili. Takže dobrá zkušenost, opravdoví přátelé by zůstali.
Co se týče bezmoci, když někdo nechce, tak tě úplně chápu, s mámou mám zkušenost podobnou, ale mojí mámu nedonutila přestat ani práce ani nic jiného, bohužel ani my, její děti. Taky jí nestačilo pivo, ale pila, co se dalo- s bezdomovcema by si mohla podat ruku. Jako děti jsme viděly tolik, že by to i s dospělým zamávalo. A stále tvrdila, že to má pod kontrolou. Takže manžovi gratuluju, že vydržel a nenechal se udyndat trapnejma kecama o zhuntovaným těle
|
| Margot+1 |
|
(4.12.2008 16:51:22)
Prďolo, jasně že to nebyli skuteční přátelé, ale těch je tak málo... Teď už je to lepší, ony jim ty orgány už taky "varovně zvedají prst"  Každopádně jsem si ale uvědomila, oč těžší musí být přestat, když člověk kromě závislosti nemá žádný "objektivní" důvod (tj. nemůže jim ucpat pusu tím, že má játra či něco jiného v háji).
Ohledně mámy - jo, to je přesné, všechno má pod kontrolou, to jenom já ji šikanuju, ukazuju morální převahu, nemám dostatečně ráda... A přitom člověk vidí, jak schází před očima, zapomíná, neorientuje se, mluví nesmysly... poznám to během první věty i v telefonu. Je to bez nadsázky neštěstí.
|
| GLT |
|
(4.12.2008 20:02:21)
Magdaléno, přesně tak. To, co se říká o odumírajících mozkových buňkách je veliká pravda. Přeji ti, abys její pití snášela co nejlépe, mně to nešlo, ulevilo se mi až její smrtí. Kdo nezažil, nepochopí...
|
|
|
|
|
|
| Eva | •
|
(4.12.2008 0:22:07)
Myslím, že ženy na mateřské mají příležitost - když je to doma v lednici, nikdo je nevidí, nekritizuje, zaměstnavatel jim nedá dýchnout, a když nemusí jet autem...A taky se často cítí osamělé, unavené, bezradné, tak proč si neudělat dobře? Čertovo kopítko není v množství,ale v pravidelnosti.
|
|
|
|
Chápu, že každý alkoholik "nějak" začal, ale nemyslím si, že co přivedlo k alkoholismu jednoho člověka, platí i pro jiného. Také jsem na RD a ráda si dám večer skleničku vína. Pravda, nic pravidelného ani častého, ale nemyslím si, že mám našlápnuto k alkolismu. 
. Odměňuju se knížkama 
. Ne, vážně. Já se cinzanem neodměňovala, ale dělala si radost ve chvílích, kdy mně ze synka už málem hrabalo. Když jsem zjistila, že si takto řeším smutky nějak často, radši jsem zašla za psychiatrem (teda impulsů pro návštěvu odborníka bylo víc). Předepsal antidepresiva, a depresivní stavy se (aspoň dočasně) upravily. Kvůli lékům ale abstinuju (už několik let). Je fakt, že zpočátku mi dobré vínko nebo cinzanko chyběly 
, ačkoliv jsem alkoholik zajisté nebyla. Zvykla jsem si, a dnes mi vlastně alkohol vůbec nechybí. Odměňuju se (když to jde) koníčkem (miluju knížky, sbírám pohledy). V dobách, kdy jsem na vínko dostala nehoráznou chuť 
.
. Jo, problémy jsou, proto nepřispívám, protože mě všechno nějak víc bere. No a pak vzhledem k synkovi nemůžu srovnávat své zkušenosti se zkušenostmi rodičů zdravých dětí 
. V hospodě jsme byli naposledny před rokem. Manžela musím na občasné vyjití s kamarády - tak 1x za tři měsíce nutit, a to se ještě kolikrát vymluví, aby jít vůbec nemusel 
. Ale mně to neva 
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)