| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Pojď mi trošku pomoct!

 Celkem 35 názorů.
 katka+katka 
  • 

Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 9:19:34)
Kačku jsme zapojovali do domácích prací, jakmile začala aspoň trošku chápat. Jako malá měla spíš "pozorovací práce", měla za úkol nás upozornit, že koš na prádlo je plný, misky Jáji a Páji prázdné, plný odpadkový koš... pak jsme společně mističky naplnili, koš vynesli. Postupně jsme práce měnili a přidávali. Třeba teď je Katka zodpovědná za svůj odpadkový koš, stravu koček (nákup, doplňování a kočky mají díky ní luxusní stravovací podmínky:-), úklid svého pokojíčku (s výjimkou zametání, neumí to 100%, takže když zmizí ven manžel nebo já to po ní dometeme), úklid kočičího hajzlíku, třídění prádla k vyprání a praní (na mě je jen, abych nastavila prací program). Nejtěžší bylo učit třídit prádlo, ze začátku jsem vysvětlila co a jak a když Kačka měla připraveny hromádky zavolala mě a společně jsme to házely do pračky (při čemž jsem kontrolovala jednotlivé hromádky a vyhazovala z nich nevyhovující kousky), to se Kačce ale moc nelíbilo a chtěla to dělat sama. Nakonec to odneslo jen moje tričko a manželova košile. Zatím (ťuk, ťuk) to u nás funguje.
Ale třeba kamarádka razí teorii, že děti doma pomáhat nemají, protože se ve své vlastní domácnosti jednou nadřou až až.
 Winky 
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 10:03:24)
Hmm, tak s článkem se nedá než souhlasit, leč barevnost reality je více než pestrá. Například naše princezna se se skřítkem odnášílkem vyrovnala tak, že když jsem jí poté řekla aby si uklidila hračky ze země nebo je skřítek sebere a odnese, logicky vydedukovala že jest zbytečné se namáhat když to udělá skřítek (argument že je odnese až do popelnice byl po chvilce váhání přijat a naprosto jí to nevadilo, jen se ptala jestli to odvezou páni popeláři a vypadala spokojeně).....
Zas je pravda že třeba třídění odpadu pochopila velmi rychle a činí tak zodpovědně (mnohem mnohem lépe než manžel :-D)
Katčiným kočkám je co závidět, ta naše krmí kocoura jen příležitostně u babičky, ale nejradši by ho měla na klíně s bryndákem okolo krku a cpala mu to lžičkou, nebo mu aspoń v té misce topí hlavu - i přes důrazné protesty kocoura kdy neváhal i škrábnout a naše neustálé vysvětlování se ke zvířatům chová ještě dost krutě.
 Kudla2 


Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 10:10:35)
Vcelku souhlas, jen mi tam na tom "nesedí" ta obecná tvrzení "lidé si po jídle uklízejí talíře" nebo "v předsíni zůstaly rozházené boty" myšlená v podstatě tak, že chceme, aby dítě šlo a udělalo to.

Totéž navrhuje oblíbená kniha "Respektovat a být respektován", kde je jinak spousta užitečných věcí, ale zrovna toto mi připadá jako dost drsná manipulace. Když chci, aby dítě něco udělalo, tak bych mu IMHO měla jasně ŘÍCT, že chci, aby to udělalo. Samozřejmě poprosit a poděkovat, ale já osobně informaci "talíře zůstaly neuklizené" chápu prostě jen jako informaci, na kterou vůbec nemusím reagovat tak, že půjdu a udělám to, kdežto "prosím, mohla bys uklidit ty talíře" jako žádost, na kterou už bych nějak reagovat měla.
 Z + 2 


Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 11:11:38)
Naprosto souhlasím. Prosba je podle mne daleko lepší volbou než manipulativní sdělení. Nejduležitější, ale je ocenit práci dítěte. Poděkování dělá s dětmi divy.
 katka+katka 
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 10:11:01)
Kočkám určitě je co závidět, je to parádní péče ve všech ohledech:-) Ale myslím, že je to dáno tím, že jsme je měli ještě před Katkou a Katka je s nimi prakticky od narození, takže hodně věcí odkoukala. Navíc pravidelně chodíme na umisťovací kočičí výstavy a čteme si z kočičího webu, odebíráme zvířecí časopis a čteme z něj, prostě to díky tomu má v malíku:-)
 Dalila 
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 13:10:56)
U nás tedy v noci chodí skřítek Pořádníček a všechny neuklizené hračky odnese jiným dětem. To synovi vadí nejvíc - to, že by je měl někdo jiný. A doporučuji zkusit fakt ty neuklizené hračky v noci schovat a to se ráno bude dítko divit, kde je má. Vrátit až když třeba večer hračky uklidí, tak v noci vrátit i ty ostatní s tím, že skřítek je zase přinesl, když bylo uklizeno. U nás to zabralo a hračky jsou uklizené každý večer před koupáním.
 zuzkasim 


Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 21:09:48)
No jo, ale jsou děti, které se zas rády podělí a informace, že hračky bude mít někdo jiný, je zas tolik nerozhází. Pořád jsem čekala, kdy u syna přijde to období "to je moje", jsou mu 3 a ještě to nepřišlo. On celkem v klidu půjčí i oblíbenou hračku kamarádovi na pár týdnů domů, což si myslím, že je docela pěkné. S uklízením občas míváme potíže, ale zatím nic dramatického, vcelku musím synka pochválit, že je pořádný.
 Osminka 
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 21:20:51)
U nás skřítek hračky neschovává, ale nadrsno odnáší navždycky pryč. Párkrát zmizela hračka a teď už kluci společně se mnou uklízejí. Samozřejmě, když je vykrámované něco, o co bych nerada přišla i já (třeba Duplo:-)), tak jim trošku více "pomůžu". Někdy je skřítek ochoten hračku po nějaké době i vrátit - když vidí, že ostatní hračky se uklízí - to ji pak nechá na rohožce a ráno ji kluci najdou. Ale není to pravidlo a rozhodně se na to nedá spolehnout. Skřítkům zdar.
 Jája  
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(18.9.2008 13:31:25)
U nás nechodil skřítek Pořádníček, ale bubák. Když nebyly hračky uklizené ani napopadesáté, zmizely. ne nadobro, ale do pytle na půdu. Za půl roku byl pytel řádně velký.
O Vánocích pod stromečkem dárky a další věci a vedle nich velký obyčejný pytel. Co v něm asi je? Dítko rozbalilo a ejhle! Moje veveřička! Můj medvídek!
Vážení, CELÝ MĚSÍC byly najednou hračky uklízené, aby se nemusely bát bubáka!! Nové hračky ležely nepovšimnuté v koutě a staré byly hitem skoro půl roku!!
PS: pak to nestačilo, bordel všude, puberta byla utrpení a dneska ve 24 najednou i uklízí, dokonce i po mně. No uznejte, vážení, není to nádhera?
 kaczaba_m 


Re: Uklízíme všichni 3 

(21.9.2008 13:04:00)
Ahojky, souhlasím, že děti se mají naučit uklízet už od mala. Moje Barča má na starosti kytky (zatím neuschly a ani se neutopily :-) ), ráno k snídani vybere talířky, uklidí si hračky... Jsem ji vysvětlila, že tady bydlíme společně a já nejsem její služka :-)
 Hana 
  • 

Souhlas s článkem, ale... 

(17.9.2008 12:35:49)
na pokyn: "Talíře zůstaly na stole", lze jen odpovědět: "No a co?"
"Prosím udělěj to a to. Děkuju." je mnohem lepší
 Xantipa. 


slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 13:18:15)
Citace:
Je lépe zkonstatovat, že „už zase nemáme žádné příbory, co s tím budeme dělat?“
No to je hrozný, nejlepší odpověď na to je - nevím.
Já prostě požádám - mohl bys prosím vyklidit myčku? Běžte si prosím uklidit boty, pomohl bys mi s tím a tím?
Proč se zdá autorce článku, že lepší jsou žádosti formou, kterou uváděla?
To je jako v práci - kdopak udělá to a to? Nikdo, protože žádný kdopak tam není. Prosba a žádost musí být dle mého jasná a adresná.
 gajka 
  • 

Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 15:43:23)
Já jsem zkoušela používat např: prosím ukliď si ten talířek do myčky...syn občas uklidil, občas ne..když ne, tak jsem zopakovala a on se pak jednoho dne zeptal PROČ (3,5 roku), tak říkám, no aby tady bylo čisto a uklizeno a mohli jsme dát umýt nádobí v myčce...ale mně to nevadí, že tu nebude čisto....já na to, ale mně to vadí..a on na to...tak si to ukliď :) byla jsem v šoku a přiznám se, že jsem váhala, zda mu dát přes pusu, že je drzý a nebo se rozesmát ..ovládla jsem se a vymyslela v cukuletu, že když to uklidí on, pomůže mi tím a budeme si moci spolu hrát (a někdy jindy zase si dát pití nebo něco prostě dělat spolu)..v 9 z 10 případů to zabere...v tom 1 případě říká, že mu to je jedno, že to "nabízené" nebudeme dělat, že on si chce dělat...a uvede něco svého...pak buď tedy řeknu dobrá, uklidím to sama a když za chvilku něco chce, tak připomenu, že nemám čas, že mi nepomohl, že te´d uklízím sama...no a někdy přistoupím až k němu a důrazně zopakuji a pohlédnu přímo do čí, že chci, aby si to po sobě uklidil, nestalo se, že by to neudělal....ale že by sám ochotně od stolu vstával (4 roky nyní) se stává málokdy :) ale občas se to stane, tak uvidíme
 petishee 


Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 16:28:39)
Souhlas, ONO, se TO SAMO totiž málo kdy udělá, lepší jsou adresné slušné prosby - prosím, děkuji - což si ale myslím, že by měla být norma v každé rodině.

Ono právě k takovým "manipulacím" a bezadresným povzdechnutím mívají sklon hlavně ženy (věta "představ si táto, že Růžena včera dostala od manžela 30 růží" rozhodně nemusí pro manžela znamenat "už dlouho jsi mi nedal kytku a já nějakou chci" :-)) a pak se diví, když to nikdo nepochopí.

Takže hlavně syny bych radila žádat jasně o konkrétní věc v konkrétním časovém horizontu, u dcery může být šance, že je s matkou na stejné vlně. Ačkoli... :-D
 Simeona a 3 


Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 20:29:04)
My máme doma knížku o Adámkovi (z 60. let) kde skřítek Pořádníček musí neuklizené hračky uklízet za nepořádné děti a nemůže jim zazpívat ukolíbavku protože je moc unavený, pak se hračky naštvou a schovají se :-)

Zatím (synovi jsou 3) to funguje, jsem zvědavá na jak dlouho ;)
 jana+dani 


Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 20:57:30)
Ja mam odsrasujici priklad ze sveho detstvi.Nasi nas vzddycky zavreli do pokoje a kontrolovali nas co pul hodiny.Pokud to nebylo uklizeno,dostali jsme vyprask.Ja bych rekla,ze v dnesni dobe uz se takhle deti nevychovaji.Ja mam 4 letou dceru a pokazde,kdyz si ma uklidit pokoj jdu s ni a ukazuju ji,kde vsecko patri a pokazde ji pochvalim.Vysledek je takovy,ze uklizeni sveho pokojicku zvlada z 80%sama.Pomaha mi v kuchyni a hracky si po sobe uklidi vzdy a uz ji to ani nemusim pripominat.Taky pokud napriklad popise dvere,nerozciluju se,ale nafasuje houbicku a hezky to po sobe vycisti.Hlavni je trpelivost ta opravdu prinasi ruze.Doufam,ze ji to vydrzi i do puberty.
 Xantipa. 


Re: slůvko prosím tam není? 

(18.9.2008 10:16:53)
"hračky se tu válí po zemi, že o ně zakopáváme" po té (pokud se nic neděje, může to být jen krátká doba) "očekávám, že si je uklidíš, abychom tady mohli chodit, uděláš to teď nebo po večeři?" atd.

Hmmmm, desetileté dítě řekne - hmmm, patnáctileté Ti řekne - mně to nevadí. Na - očekávám, že .......
Ti odpoví, že po večeři, aby to oddálilo .....
S patnáctiletým to ani nehne, neboť hračky nebudou v kuchyni, ale v jeho pokoji a co je komu vlastně do jeho bordýlku.
Takže ač přistupuji ke svým dětem jako k partnerům, tak si ráda ušetřím pár slov a myšletek na to, že svou žádost musím zopakovat - při vícedětné domácnosti to je opravdu hodně slov.
Své děti vychovávám od malička v tom, že po sobě si musí uklidit, jenže ....... Kdo uklízí rád? Já ne, ony také ne. Takže těch úvodních pár slov zestručním na žádost - ukliď si prosím své hračky. U menších dětí to funguje, leč u pubošů neplatí vůbec nic, ani slůvko prosím, ani spojení - nedá si u Tebe v pokojíku chodit, co s tím uděláme? V lepším případě pokrčí rameny, v horším zkonstatuje - mně se zde chodí dost dobře.
A žádost - nemáme čisté příbory, co s tím uděláme - předpubertální syn měl jednoduché řešení - každý si umyje ten svůj příbor, případně - ať si každý vezme jeden z myčky a nebo - to je jedno, vezmem si lžíce.
Ne - děkuji, nechám si svůj vlastní způsob komunikace ať se tomu v odborných kruzích říká manipulace nebo nějak jinak.
 Jíťa 
  • 

Puberťák... 

(18.9.2008 13:31:46)
Na přímou žádost: "Ukliď si, prosím pokoj."
odpověď: "no jo."

Za půl hodiny znovu: "Ukliď si už ten binec."
"Ale vždyť jo."

Další půlhodina: "Kdy si teda uklidíš?"
"Vždyť už jdu."

další půlhodina: "Kolikrát už jsem ti říkala, aby sis uklidil/a!"
"No jo, co pořád máš..."

Možno opakovat do nekonečna nebo do vysílení... :-)

 Xantipa. 


Re: slůvko prosím tam není? 

(19.9.2008 9:18:01)
Žluťásku - špatně jsi četla. Nedávám příkazy, ale žádám je slovem prosím. Menší děti cokoli udělají už jen proto, aby měla maminka radost a že může pomáhat jako velký chlap /případně holka/. Starší syn ve věku 10ti let to udělá, ale před tím zkusí vymyslet, jak se tomu vyhnout, případně přednese tisíc a jeden důvod, proč to není nutné. Pak to ale udělá taky, protože ví, že není zbytí. Naproti tomu puberťák, pokud se rozhodne, že to neudělá, tak to neudělá, i kdyby ses na hlavu postavila. A věř mi, že dcera byla zvyklá od mala vykonávat učité činnosti, ale od pubertální doby se to změnilo v hru z její strany - kdo to dýl vydrží, případně - kdo vynalezne rafinovanější způsob, jak dosáhnout svého. Někdy se musím hodně držet. Dočkej času - uvidíš sama. A argumentovat pětiletým dítětem a komunikací s ním a srovnávat ho s pubošem? Nenech se vysmát. Se svým šestiletým synem se nemusím nijak dohadovat, pořád je ještě ve věku, kdy sám chce pomoci. Jenže já na rozdíl od Tebe vím, že se blíží čas, kdy tohle skončí.Rv
 Jíťa 
  • 

Re: slůvko prosím tam není? 

(19.9.2008 9:26:17)
Promiň, ale říct: "Udělej to a to, prosím." je pořád rozkaz, i když trošku zdvořilejší.
 Xantipa. 


Re: slůvko prosím tam není? 

(19.9.2008 12:12:17)
Rozkaz nerozkaz. Pokud jsme doma s dětmi několikrát probrali pravidla /co, kdo a jak to bude dělat/, tak nevím, proč bych měla vymýšlet nějaké extra žádosti. Aby nebyla mýlka - nadhodila jsem možnosti, co by mohly dělat, samy si vybraly své pracovní úkoly. Chápu, že občas prostě zapomene nebo dělá, že zapomněl, tak když má vyklízet myčku, nebudu mluvit o tom, že nejsou příbory, ale - vykliď prosím myčku, případně - ještě není hotová myčka. Takže děti mají možnost o tom či něčem jiném diskutovat, pokud se jim zdá, že má žádost je neadekvátní nebo vůči nim nespravedlivá. Ale někdy to nejde dokonce bez přímého příkazu. Tak to prostě je.~j~ To bychom se nikam nedobrali, nemám čas, a popravdě ani náladu, celé odpoledne za nimi chodit a "hrát" si na partnerství.
 Jíťa 
  • 

Re: slůvko prosím tam není? 

(19.9.2008 12:28:50)
Mám to podobně. Dcera má stanovené povinnosti a ty vyžaduju splnit - mám svoje metody, jak toho dosáhonout.
Po příchodu ze školy ji jen nesmím zapomenout upozornit: "Nezapomeň na povinnosti." Pokud já zapomenu připomenout, tak dcera zapomene udělat. Jinak to funguje bez větších problémů. Další rozkazy/žádosti obvykle netřeba.
 Jíťa 
  • 

Re: slůvko prosím tam není? 

(19.9.2008 17:53:15)
Souhlasím. Pokud puboš něco nechce udělat, tak ho k tomu slovy těžko přinutíš a pokud tak to dá hodně práce a nervů. A je úplně jedno, jestli rozkazuješ/žádáš, nebo jen tak pronášíš do éteru (nejsou příbory...) a obvykle nezabírá ani citové vydírání.

Chce to vymyslet něco jiného.
 Ufonka 


Re: slůvko prosím tam není? 

(21.9.2008 22:43:06)
Žluťásku,
knížku RaR mám také. Je fajn, v mnohém pomůže a poradí, ale na naši malou je fakt krátká.... Budou jí za měsíc 4 roky a její argumentace se rovná argumentaci puberťáka..... Neustálý boj o moc. Je paličatá až hrůza. Pokud nechce ona sama, nepřesvědčíme ji. Pak už ale vyvstává otázka, jestli lámat její charakter nebo ne. S dcerou se "pereme", co funguje jednou, nefunguje už podruhé. Když nechce, nefungují ani prosby ani upozornění na nepřečtení pohádky... Asi si myslíte, že jsme neschopní rodiče, ale v tom případě je neschopná i naše psycholožka, kterou jsme vyhledali :-)) A jinak se mi potvrdilo, že jediný prohřešek proti důslednosti je pro nás ten největší průšvih....
 Piru 


Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 21:13:13)
Nejen syny ale i manžely třeba žádat konkrétně...
 Piru 


Re: slůvko prosím tam není? 

(17.9.2008 21:08:29)
Plně souhlasím, lepší adresně požádat o pomoc než slepě konstatovat, že něco je třeba. Sama bojuji se synem (je mu už 8), který umí úžasně prostě oznámit. "Mám žízeň". Na to odpovím jen:"Tak se napij", případně:"A co s tím mám dělat?". Začíná se to zlepšovat a věta "Mami, prosím tě, uděláš mi pití." se u nás začíná zabydlovat. Je pravda, že já také prosím, nebo se ptám "mohl bys...". Někdy dojde i na prostý rozkaz "udělej" a nevynechám oslovení. Pokud náhodou zapomenu uvést jméno, hned se totiž zdá, že mluvím s "bráchou"...Musím říct, že až na občasné diskuse, které spíš než PROČ? obsahují CO KDYBY?, to funguje dobře. Krom úklidu po sobě samém toho nechci moc a když už chci, tak většinou rád pomůže. Je pravda, že chci jen to, co ho baví, třeba mytí umyvadla.
Mladší zatím pomáhá se vším s batolecí iniciativou, takže často napáchá víc škody než užitku. A nesmí chybět u žádné práce.
 Jíťa 
  • 

Vás to baví? 

(18.9.2008 7:59:05)
Vás baví dělat doma generála? Pořád a všem rozkazovat?
 Xantipa. 


Re: Vás to baví? 

(18.9.2008 11:16:10)
??????
 Kido12 


Re: Vás to baví? 

(22.9.2008 11:22:16)
No já třeba generála nedělám. Mám jednoho syna, šest let. Do běžných domácích prací ho zapojuji průběžně a to jeho oblíbenou formou, hrajeme si pohádky.... Někdy je to Sněhurka - říká zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější a leští zrcadlo či utírá prach. Když vytírá schody tak dělá Popelku, když meje nádobí hledáme kouzelný hrneček z pohádky Hrnečku vař, s koštětem si hraje na čarodějnici. S mojí pomocí už vyžehlí i kapesníky a ručníky. To teda po něm zrovna nechci, ale tato činnost ho vždycky tak 10 minut baví a aspoň už pochopil, že je to docela náročné, aby věci byly řádně vyžehlené a už si nebere ze skříně své oblíbené tričko stylem, že zbytek končí zmuchlaný. Binec s hračkama moc často neřešíme, snad jen když mu přijdou kamarádi a mám pocit, že si nehrají účelově, ale spíš stylem VŠECHNY HRAČKY Z BEDEN A POLIC VEN :-))) TO je pravda, že pak uklízí nerad a musím mu pomoci ....
 Kido12 


Re: Vás to baví? 

(22.9.2008 11:22:19)
No já třeba generála nedělám. Mám jednoho syna, šest let. Do běžných domácích prací ho zapojuji průběžně a to jeho oblíbenou formou, hrajeme si pohádky.... Někdy je to Sněhurka - říká zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější a leští zrcadlo či utírá prach. Když vytírá schody tak dělá Popelku, když meje nádobí hledáme kouzelný hrneček z pohádky Hrnečku vař, s koštětem si hraje na čarodějnici. S mojí pomocí už vyžehlí i kapesníky a ručníky. To teda po něm zrovna nechci, ale tato činnost ho vždycky tak 10 minut baví a aspoň už pochopil, že je to docela náročné, aby věci byly řádně vyžehlené a už si nebere ze skříně své oblíbené tričko stylem, že zbytek končí zmuchlaný. Binec s hračkama moc často neřešíme, snad jen když mu přijdou kamarádi a mám pocit, že si nehrají účelově, ale spíš stylem VŠECHNY HRAČKY Z BEDEN A POLIC VEN :-))) TO je pravda, že pak uklízí nerad a musím mu pomoci ....
 cycus 
  • 

ze života 

(18.9.2008 15:46:54)
Ze své vlastní zkušenosti mužu říct,že nejhorší potrestání pro nepořádné dítě je-když jim vemete hračky.Takže skřítek nepořádníček byl za mého dětství hit.I když ne pod tímto názvem.Táta s mámou nám sebrali neuklizené hračky a až za dlouhou dobu,kdy jsme na ně málem zapoměly nám je vrátili.To bylo radosti.Bylo to jako nové dárky.
Ale na naši malou funguje-že pokud je neuklidí,vysaju je:-)A to byste koukaly ,jak rychle uklízí.
 Eliška 2 kluci 10 a 5 let 
  • 

Re: ze života 

(19.9.2008 10:18:56)
U nás také funguje, pokud není před spaním uklizeno, prostě hračky seberu a je to. Na balkoně mám připravený plastový kontejner a tam hračky dávám. Po čase hračky přeberu a v příhodné chvíli do pokojíčku vracím.
Jinak dělat 8 letému dítěti pití se mi zdá divné. Samozdřejmě když zrovna stojím v kuchyni a dítko přijde a poprosí o pití tak ho dostane, ale pokud jsem např: v jiném pokoji má smůlu. Pití i svačinu si bez problému zvládne udělat i můj 5 letý syn. Máslo si sice namaže někdy z boku rohlíku, ale svačinu má a hlavně je spokojený, že si ji zvládl udělat sám. Pokud mu nejde např: rozetřít sýr, tak samozdřejmě pomůžu.
Bydlíme v bytovce a co mě nejvíc vadí, je když jsou děti venku za barákem a neustále volají, mamí hoď mi kapesník, mamí hoď mi pití, mamí hoď mi to modré autíčko atd. Moje děti vědí, že když něco chtějí prostě si pro to zajdou domů, tak si aspoň uvědomí, že pití a kapesník je dobré si připravit včas. Ono když je venku 10 dětí a každou chvíli nějaké volá svou maminku je docela síla.
 Frogies 


Re: ze života 

(20.9.2008 23:59:00)
U nás fungují slovíčka prosím a děkuju a pochvala, že syn je šikulka a velkej šikovnej kluk (jsou mu tři roky). Ale občas když nefunguje prosím, tak zahlásím, že mu nebudu všechno říkat 20x a že co nebude uklizený vyhazuju a v tu ránu synek kmitá jak o život, protože svoje hračky má rád a nechce o ně přijít :o). Myslím si, že někdy je třeba si dupnout, když dítě neposlechne, přece po jeho řádění nebudu po něm uklízet. Dneska tu měl návštěvu. Rozhrabali celý pokoj, návštěva se příliš k uklízení pokojíčku neměla, ale nakonec pomohla ...uklízela jsem s nima, protože jsou ještě malinký na to, aby uklidili v cukuletu všechno sami dva, ale největší podíl měli na úklidu děti. Jinak syna baví uklízet se mnou, takže po mě důležitě utírá prach, aby byl opravdu dobře utřenej a občas vezme do ruky i vysavač a pak přijde domů taťka, tak ho pochválím taťkovi v jeho přítomnosti a syn je spokojený, že chválíme :).:-)
 Mates-4děti¨18,15,5,2roky 
  • 

Pojď mi trochu pomoct 

(23.9.2008 9:40:24)
Hezký den všem-chtěla bych se připojit se svým názorem.Mám tu výhodu?,že mám naráz i ty malé děti,i ty puberťáky.S malýma to u nás zabere víc času,ale s těma většíma zase víc nervů.Vždy jsem je vedla a vedu k samostatnosti,uklízet se jim samozřejmě nechtělo- mě to taky příliž neuspokojuje,ale udělat se to musí-takže u malých nám zabírá VELKÝ PYTEL,který se přinese,když se nechce uklízet a hračky do něj vložené se rozdají dětem,které si je budou chtít uklízet.Zde je už v naší rodině velký rozdíl-půlku dětí toho poučí a bleskurychle si uklidí,-mé 1 a 3 dítě,číslo 2 a 4 se pak rádo rozdělí s chudými a toto je prostě nerozhází.Pak litují až později,že si nemají s čím hrát,ale v tom jsem důsledná a fakt stačí příště říct-že donesu ten pytel a rázem se zrychlí úklid.Tady si myslím,že je důležité to fakt dotáhnout do konce a ty hračky fakt někomu věnovat.Aspoň si vyčistíte domáctnost od přemíry věcí.
Horší je to s těmi puberťáky-tam je to o nastavení hranic a rozhovoru typu-FAkt mi vadí,že je tu takový binec,ukliď si to do třeba večera-ne ihned to v tomto věku fakt nefunguje.Pokud to není,tak zase není to, na čem jim záleží, třeba televize,popř zákaz počítače,možnost návštěvy discotéky-asi je to manipulace,ale funguje.Tyto zákazy trvají do doby,než je uklizeno.Důležité je neztratit nervy,nekřičet a už vůbec ne udělat to za ně.
Jsem matka,která své děti nebije-ty druhé dvě-dřív jsem to jinak neuměla,moc na ně nekřičí,ale prostě je v některých věcech důsledná-a funguje to-aspoň u nás.Samozřejmá je pochvala,povzbuzení a pozitivní motivace,hodně si povídáme a děti se mi docela dost svěřují.Teď se asi strhne vlna odporu-že u někoho to prostě nefunguje-jasně-každý je jiný,ale když začnete u sebe-děti vás budou napodobovat.Prostě pevné nervy a hlavně zdraví.M.
 Tessi & dvojčata kluci 1/2003 


Kniha jak hlavně na puberťáky. 

(27.9.2008 18:43:37)
ahoj, já mám zatím malé děti, ale dost si půjčuji knihy z nakladatelství Portál a jednou jsem četla knihu, tuším, že se jmenuje Chytrá výchova, nebo tak nějak, a tam radí způsob, jak na puberťáky. Něco podobného naznačila Mates, když neudělají to, co mají, nebudou mít to, co mají rádi. Je tam popsán přesně praktický způsob, jak na to. Nevím, zda to funguje, třeba jste to už někdo vyzkoušeli... a nebo to zkusit můžete.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.