| Xantipa. | 
 |
(17.9.2008 13:18:15)
Citace:
Je lépe zkonstatovat, že „už zase nemáme žádné příbory, co s tím budeme dělat?“
No to je hrozný, nejlepší odpověď na to je - nevím.
Já prostě požádám - mohl bys prosím vyklidit myčku? Běžte si prosím uklidit boty, pomohl bys mi s tím a tím?
Proč se zdá autorce článku, že lepší jsou žádosti formou, kterou uváděla?
To je jako v práci - kdopak udělá to a to? Nikdo, protože žádný kdopak tam není. Prosba a žádost musí být dle mého jasná a adresná.
|
| gajka | •
|
(17.9.2008 15:43:23)
Já jsem zkoušela používat např: prosím ukliď si ten talířek do myčky...syn občas uklidil, občas ne..když ne, tak jsem zopakovala a on se pak jednoho dne zeptal PROČ (3,5 roku), tak říkám, no aby tady bylo čisto a uklizeno a mohli jsme dát umýt nádobí v myčce...ale mně to nevadí, že tu nebude čisto....já na to, ale mně to vadí..a on na to...tak si to ukliď :) byla jsem v šoku a přiznám se, že jsem váhala, zda mu dát přes pusu, že je drzý a nebo se rozesmát ..ovládla jsem se a vymyslela v cukuletu, že když to uklidí on, pomůže mi tím a budeme si moci spolu hrát (a někdy jindy zase si dát pití nebo něco prostě dělat spolu)..v 9 z 10 případů to zabere...v tom 1 případě říká, že mu to je jedno, že to "nabízené" nebudeme dělat, že on si chce dělat...a uvede něco svého...pak buď tedy řeknu dobrá, uklidím to sama a když za chvilku něco chce, tak připomenu, že nemám čas, že mi nepomohl, že te´d uklízím sama...no a někdy přistoupím až k němu a důrazně zopakuji a pohlédnu přímo do čí, že chci, aby si to po sobě uklidil, nestalo se, že by to neudělal....ale že by sám ochotně od stolu vstával (4 roky nyní) se stává málokdy :) ale občas se to stane, tak uvidíme
|
|
| petishee | 
|
(17.9.2008 16:28:39)
Souhlas, ONO, se TO SAMO totiž málo kdy udělá, lepší jsou adresné slušné prosby - prosím, děkuji - což si ale myslím, že by měla být norma v každé rodině.
Ono právě k takovým "manipulacím" a bezadresným povzdechnutím mívají sklon hlavně ženy (věta "představ si táto, že Růžena včera dostala od manžela 30 růží" rozhodně nemusí pro manžela znamenat "už dlouho jsi mi nedal kytku a já nějakou chci"  ) a pak se diví, když to nikdo nepochopí.
Takže hlavně syny bych radila žádat jasně o konkrétní věc v konkrétním časovém horizontu, u dcery může být šance, že je s matkou na stejné vlně. Ačkoli... 
|
| Simeona a 3 | 
|
(17.9.2008 20:29:04)
My máme doma knížku o Adámkovi (z 60. let) kde skřítek Pořádníček musí neuklizené hračky uklízet za nepořádné děti a nemůže jim zazpívat ukolíbavku protože je moc unavený, pak se hračky naštvou a schovají se
Zatím (synovi jsou 3) to funguje, jsem zvědavá na jak dlouho 
|
| jana+dani |
|
(17.9.2008 20:57:30)
Ja mam odsrasujici priklad ze sveho detstvi.Nasi nas vzddycky zavreli do pokoje a kontrolovali nas co pul hodiny.Pokud to nebylo uklizeno,dostali jsme vyprask.Ja bych rekla,ze v dnesni dobe uz se takhle deti nevychovaji.Ja mam 4 letou dceru a pokazde,kdyz si ma uklidit pokoj jdu s ni a ukazuju ji,kde vsecko patri a pokazde ji pochvalim.Vysledek je takovy,ze uklizeni sveho pokojicku zvlada z 80%sama.Pomaha mi v kuchyni a hracky si po sobe uklidi vzdy a uz ji to ani nemusim pripominat.Taky pokud napriklad popise dvere,nerozciluju se,ale nafasuje houbicku a hezky to po sobe vycisti.Hlavni je trpelivost ta opravdu prinasi ruze.Doufam,ze ji to vydrzi i do puberty.
|
|
|
| Xantipa. |
|
(18.9.2008 10:16:53)
"hračky se tu válí po zemi, že o ně zakopáváme" po té (pokud se nic neděje, může to být jen krátká doba) "očekávám, že si je uklidíš, abychom tady mohli chodit, uděláš to teď nebo po večeři?" atd.
Hmmmm, desetileté dítě řekne - hmmm, patnáctileté Ti řekne - mně to nevadí. Na - očekávám, že .......
Ti odpoví, že po večeři, aby to oddálilo .....
S patnáctiletým to ani nehne, neboť hračky nebudou v kuchyni, ale v jeho pokoji a co je komu vlastně do jeho bordýlku.
Takže ač přistupuji ke svým dětem jako k partnerům, tak si ráda ušetřím pár slov a myšletek na to, že svou žádost musím zopakovat - při vícedětné domácnosti to je opravdu hodně slov.
Své děti vychovávám od malička v tom, že po sobě si musí uklidit, jenže ....... Kdo uklízí rád? Já ne, ony také ne. Takže těch úvodních pár slov zestručním na žádost - ukliď si prosím své hračky. U menších dětí to funguje, leč u pubošů neplatí vůbec nic, ani slůvko prosím, ani spojení - nedá si u Tebe v pokojíku chodit, co s tím uděláme? V lepším případě pokrčí rameny, v horším zkonstatuje - mně se zde chodí dost dobře.
A žádost - nemáme čisté příbory, co s tím uděláme - předpubertální syn měl jednoduché řešení - každý si umyje ten svůj příbor, případně - ať si každý vezme jeden z myčky a nebo - to je jedno, vezmem si lžíce.
Ne - děkuji, nechám si svůj vlastní způsob komunikace ať se tomu v odborných kruzích říká manipulace nebo nějak jinak.
|
| Jíťa | •
|
(18.9.2008 13:31:46)
Na přímou žádost: "Ukliď si, prosím pokoj."
odpověď: "no jo."
Za půl hodiny znovu: "Ukliď si už ten binec."
"Ale vždyť jo."
Další půlhodina: "Kdy si teda uklidíš?"
"Vždyť už jdu."
další půlhodina: "Kolikrát už jsem ti říkala, aby sis uklidil/a!"
"No jo, co pořád máš..."
Možno opakovat do nekonečna nebo do vysílení...
|
|
| Xantipa. |
|
(19.9.2008 9:18:01)
Žluťásku - špatně jsi četla. Nedávám příkazy, ale žádám je slovem prosím. Menší děti cokoli udělají už jen proto, aby měla maminka radost a že může pomáhat jako velký chlap /případně holka/. Starší syn ve věku 10ti let to udělá, ale před tím zkusí vymyslet, jak se tomu vyhnout, případně přednese tisíc a jeden důvod, proč to není nutné. Pak to ale udělá taky, protože ví, že není zbytí. Naproti tomu puberťák, pokud se rozhodne, že to neudělá, tak to neudělá, i kdyby ses na hlavu postavila. A věř mi, že dcera byla zvyklá od mala vykonávat učité činnosti, ale od pubertální doby se to změnilo v hru z její strany - kdo to dýl vydrží, případně - kdo vynalezne rafinovanější způsob, jak dosáhnout svého. Někdy se musím hodně držet. Dočkej času - uvidíš sama. A argumentovat pětiletým dítětem a komunikací s ním a srovnávat ho s pubošem? Nenech se vysmát. Se svým šestiletým synem se nemusím nijak dohadovat, pořád je ještě ve věku, kdy sám chce pomoci. Jenže já na rozdíl od Tebe vím, že se blíží čas, kdy tohle skončí.
|
| Jíťa | •
|
(19.9.2008 9:26:17)
Promiň, ale říct: "Udělej to a to, prosím." je pořád rozkaz, i když trošku zdvořilejší.
|
| Xantipa. |
|
(19.9.2008 12:12:17)
Rozkaz nerozkaz. Pokud jsme doma s dětmi několikrát probrali pravidla /co, kdo a jak to bude dělat/, tak nevím, proč bych měla vymýšlet nějaké extra žádosti. Aby nebyla mýlka - nadhodila jsem možnosti, co by mohly dělat, samy si vybraly své pracovní úkoly. Chápu, že občas prostě zapomene nebo dělá, že zapomněl, tak když má vyklízet myčku, nebudu mluvit o tom, že nejsou příbory, ale - vykliď prosím myčku, případně - ještě není hotová myčka. Takže děti mají možnost o tom či něčem jiném diskutovat, pokud se jim zdá, že má žádost je neadekvátní nebo vůči nim nespravedlivá. Ale někdy to nejde dokonce bez přímého příkazu. Tak to prostě je. To bychom se nikam nedobrali, nemám čas, a popravdě ani náladu, celé odpoledne za nimi chodit a "hrát" si na partnerství.
|
| Jíťa | •
|
(19.9.2008 12:28:50)
Mám to podobně. Dcera má stanovené povinnosti a ty vyžaduju splnit - mám svoje metody, jak toho dosáhonout.
Po příchodu ze školy ji jen nesmím zapomenout upozornit: "Nezapomeň na povinnosti." Pokud já zapomenu připomenout, tak dcera zapomene udělat. Jinak to funguje bez větších problémů. Další rozkazy/žádosti obvykle netřeba.
|
|
|
|
|
| Jíťa | •
|
(19.9.2008 17:53:15)
Souhlasím. Pokud puboš něco nechce udělat, tak ho k tomu slovy těžko přinutíš a pokud tak to dá hodně práce a nervů. A je úplně jedno, jestli rozkazuješ/žádáš, nebo jen tak pronášíš do éteru (nejsou příbory...) a obvykle nezabírá ani citové vydírání.
Chce to vymyslet něco jiného.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)