| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Táta na mateřské

 Celkem 62 názorů.
 Axela 


My se k tomu chystáme, 

(11.9.2008 10:09:26)
naštěstí partner s tím žádný problém nemá a mně se rýsuje lukrativní práce, která se neodmítá. Přitom třetí dítě bychom chtěli. Já už moc dobře vím, kde jsou moje hranice - ty končí právě u dvou mateřských dovolených. Vím, že třetí bych psychicky neustála a přitom je škoda se kvůli tomu ochudit o třetí dítě. Kdyby se děti rodily alespoň dvouleté, bez plen a se schopností říct, jestli mají hlad nebo je něco bolí. Ale další nemluvně, to mě prostě jímá hrůza. Ale jak říkám, mám tolerantního partnera, což je výhoda. Navíc je mu srdečně jedno, co tomu řeknou ostatní, a to prosím pěkně bydlíme na venkově. Místní tetky nám to určitě dají sežrat, hlavně mně, "krkavčí mámě."
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: My se k tomu chystáme, 

(11.9.2008 11:00:02)
Držím ti palce. A jsem zvědavá, kdy tu přistane první pohoršený komentář na téma "proč si ty děti vlastně pořizuješ...."
 teta 
  • 

Re: My se k tomu chystáme, 

(11.9.2008 12:09:13)
No, "ty děti" si pořizuje i chlap, ne? :-)
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: My se k tomu chystáme, 

(11.9.2008 14:07:56)
Já vím,proto píšu, že držím palce. Zažila jsem tyhle úvahy (proč si pořizovala děti??)na vlastní kůži před oběma návraty do práce. Vracela jsem se dříve, než je v našich končinách bráno za normu, takže jsem automaticky ve škatulce "kariéristka".
 mellie 


Re: My se k tomu chystáme, 

(11.9.2008 12:24:48)
My jsme si to vyzkoušeli, když bylo holčičce mezi 6 a 12 měsíci a bylo to skvělý. Manžel sice jako 100%manažer rodiny nefungoval, ale díky tomu, že máme v bytě spoustu techniky, to nebyl takový problém. Navíc si na rozdíl od článku upřímně nemyslím, že úplná výměna rolí je vhodná.

Marně přemýšlím o nějakých záporech. Kladů bylo hodně. Manžel si na vlastní kůži uvědomil, že mateřská opravdu není "dovolená". Zjistil, že se dokáže postarat i o takhle malé dítě. Má k Báře o dost bližší vztah. Naučil Báru bez debat usínat (asi nebyl tak měkkej, jako já). Bára v tomhle období neprožívala vůbec separační úzkost. Já jsem si mohla vyzkoušet a opravdu svobodně se rozhodnout, jestli se chci věnovat dítěti, nebo kariéře (na plné čáře vyhrála Barunka).

Myslím, že co je opravdu důležité, je ta důvěra, že partner to zvládne. Na rozdíl od rad v článku jsem nevolala manželovi několikrát denně, co se děje. Prostě jsem mu věřila.

A ještě jedna poznámka, nejhorší reakce jsem si vyslechla od starších kolegyní v práci, ale těch, které byly na kariérním žebříčku opravdu vysoko, řekněme, že ve svých oborech dosáhly téměř maximum. To mě překvapilo.
 Veronika 


Re: My se k tomu chystáme, 

(13.1.2011 11:02:38)
Dobrý den,
píšu bakalářskou práci ve které se věnuji mužům pečujícím o děti. Nebylo by možné s Vaším partnerem udělat na toto tema rozhovor? Mam zkusenost ze to trva cca 15-20 minut ;) Pokud je ochotny se mnou spolupracovat (nebo pokud znáte ještě někoho jiného ochotného) budu ráda když se ozvete na e-mail aktivniotcove@seznam.cz. Děkuji Veronika Ormaniecová
 MirkaV 
  • 

Táta na mateřské. 

(11.9.2008 10:09:55)
I u nás je tatínek s naší malou Sárinkou(14měsíců) doma a to od 7. měsíce. Občas je mi to líto, ale mám dobrou pracovní dobu, sice stávám ve 4.15, ale doma jsem po 14 hodině, takže se pak malé plně věnuju i kojit jsem jí zvládla do roka, i když přiznám, že to lehký nebylo a někdy ještě není, ale co bych pro toho našeho broučka neudělala, že. A proč je to u nás tak. Nejsem žádná kariéristka, i když přiznám, že nemám špatné místo a proto nemám ani špatné peníze, a máme hypotéku na baráček, půjčku a z manželova platu a rodičáku bychom to prostě neutáhli. Takže do práce chodím z nutnosti, ale už teď plánuju, že při druhém mimi chci mít finanční rezervu a rodičkovskou dovolenou si prožít a užít sama.
 10.5Libik12 


Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 10:46:39)
bylo naprosto normální, když šel táta na procházku s kočárem, případně uvařil, vyluxoval a vypral, či jinak sdílel péči o krb.

Co si mám myslet o obsahu a radách, když je článek uveden nesmyslem.

Jinak, tam kde funguje táta jako šéf domácnosti, by mě zajímalo jestli dokáže takové ty zasadní věci, jako rozhodnout, co uvařit, když zjistil, že maso zavání, svléci dítě, pokud se oteplí, zajistit náhradní akci, když odvolají plavání z důvodu karantény, jestli vždy ví, kde hledat oblečení, když dítě podvacáté vymete louži ap.

Dle mého na tak náročnou roli, jako je "manager rodiny" chlap nestačí:)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 11:00:49)
Libíku, i před dvaatřiceti, můj tatínek byl se mnou doma od mého roku do dvou, zatímco si dodělával malý doktorát a maminka už dostudovaná vydělávala ... obávám se, že zvládal i ten úklid a management, protože mu to nedělá problém dodnes (i postarat se sám o dvě malé vnučky). :-D
 Zasjaj. 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 11:03:57)
Libiku,
myslis jo? Ja vim, ze bylo proste smesne, kdyz chlap vykonaval zenske prace, takovy byl povazovan za podpantoflaka.
Kdyz jsem vyrustala, vsichni lide z celeho bloku veseli pradlo na dvore, kam bylo z nasehop kuchynskeho okna dobre videt. Jedinej chlap, kterej kdy to pradlo vesel, byl nebohy pan Rybar. Moje matka, ac v mnoha smerech emancipovana, to pokazde jizlive komentovala a nerekla m u jinak, nez Santala. Ja to proste nechapu, pri tom sama porad nadavala, ze ji doma otec s nicim nepomuze.

A jinak mas recht, muj muz byl na materske, on to s detma umi lip nez ja, ale ten bordel. A jidlo porad do kola to stejny - tedy ne pro mne, to samozrejmen nenachystal nic, ale pres den pro dite.
 fisperanda 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 11:08:19)
To záleží na tom, jakýho máš chlapa. Můj manžel by to zvládl. Dovede se o dcerku postarat, dovede jí uvařit, převlíct, zabavit, stará se o ni skvěle. Chtěl zůstat na mateřské a věnovat se jí, ale finanční situace to neumožňuje, musí prostě vydělávat. Vím ale, že by to zvládl. vím, že když někam odjedu na tři dny, o malou bude skvěle postaráno a vůbec nemám strach. Když jsem odjížděla naposled na delší dobu pryč, a chtěla jsem navařit dopředu, odmítl to s tím, že přece nebudu celej den vařit, že přece není žádný trdlo, co neuvaří obědy a večeře. A upřímně - nevzala bych si chlapa, kterej se nedovede postarat o dítě.
 Linda 
  • 

Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 14:04:26)
Fisperando, a to jste se brali až po narození dítěte nebo jak jsi zjistila, že si bereš chlapa, který se dovede postarat o dítě? :-) My jsme se brali po 5 letech společného soužití, manžel má všechny vlastnosti, které jsou pro mě zásadní, ale jak se bude starat o dítě jsem dopředu nevěděla. Myslím, že tohle se někdy zcela odhadnout nedá...
 10.5Libik12 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:09:09)
Můj muž se dovede postarat o dítě i domácnost, ale je při tom daleko nemotornější než já a to já nejsem žádná hospodyńka skvělá.

Mám za to, že spousta teorií o rovnoprávností, spousta pseudobojů proti české nátuře, níž má být něco zakořeněno, jak se autorka snaží tvrdit, je trošinku kontraproduktivních, ať už se týče ztráty energie nebo šrámech na vztazích.

Jinak mě zaujala myšlenka, že by si Fishperanda nevzala chlapa, co se neumí postarat o dítě.

Mě, když si bral první chlap, tak jsem se určo neuměla postarat o dítě, kde bych tuto dovednost asi vzala? Nebývá zvykem se cvičně před svatbou starat na tvrdo o nějaký haranty, ne?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:15:15)
Libiku,
jenže ono se dá dneska fakt hrozně těžko posoudit, do jaké míry je to, že - řekněme - většina žen se dokáže "lépe postarat o dítě a domácnost" dáno geneticky, do jaké míry je to přežilý atavismus, podvědomé napodobování rodinného vzoru atd. atd.
To je tanec na hodně tenkém ledě.
Znám chlapy, co výborně vaří, pečou, šijou na stroji... znám ženský, co udělaj v rekordním čase rozborku a sborku samopalu, opravěj rozbitý auto... ano, asi jich bude MENŠINA, ale proč je to tak, to si netroufám objektivně posoudit. ;)
 10.5Libik12 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:39:14)
Ale jo,
ale já znám dost žen, co, jak připouštíš dle možné teorie atavisticky daleko dovedněji a rychleji obstarají prádlo a buchty. Jenže najednou je čapne rapl, protože se dočtly, že jsou za dobou a nutí se do akcí, které jim tak neodsýpají, zatímco jejich manžel doma řeší, co znamená ono zkomolené batolecí slůvko pronášené v úpěnlivém řvaní, které už hodinu trvá:)

Myslím si, že společnost je velmi liberální k různým formám rodinného uspořádání a netřeba se hecovat v tom, že chlap je za každých okolností (vyjma trapných objektivních podmínek z článku) totéž co žena a naopak.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:46:19)
Možná ani tak nejde o to, že by byly out proto, že jsou doma s dětmi a baví je vařit a starat se o rodinu. I když já asi neznám nikoho, kdo by nejpozději při třetí MD rychle po sobě jdoucí nezačal doma šílet - a to jsou zcela statisticky průměrné ženy a "mamky", žádné dírkované inženýrky.
Podle mne jde spíš o to, že doba nám neustále podstrkuje nějaké nové možnosti a snaží se nám vnutit, že kdo nemá plazmovou telku s úhlopříčkou půl kilometru a nejezdí na dovolenou do Zimbabwe je šílenej chudák. A někdo se na to holt chytí. Je velký rozdíl jít do práce třeba jen na částečný úvazek, aby člověk nezmagořil, nebo jít do práce proto, abych měl co nejrychleji tu půlkilometrovou telku. To je pak člověk neohrabanej automaticky, atavismus neatavismus.

;)
 10.5Libik12 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:54:23)
To je hezkej příspěvek.
 Ivana Procházková 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:43:31)
Když jsem po svatbě (no možná ještě před ní) strčila manželovi do ruky žehličku v přesvědčení, že rovnoprávnost musí být, velmi rychle jsem si ji zase přebírala zpátky, neb se mě (pravděpodobně ještě v zamilovanosti) zmocnily mohutné obavy, aby si miláček neublížit, když tu žehličku drží jako prase kost.
Záhy došlo k tomu, že miláček odcestoval pracovně na několik měsíců do zahr. a v zahr. mu jaksi nezbylo nic jinéhé, než si žehlit sám, neb se zmačkaná nevyžehlená košile neslučovala s jeho pracovní pozicí a kariérní dráhou, na kterou si vyhlížel. No nemusím dodávat, že po návratu z pracovního pobytu v zahraničí byl můj miláček takovým odborníkem na žehlení košilí a podobného ošacení, že jsem neměla šanci se s ním poměřovat. Z čehož plyne poučení, geneticky nebo nějak podobně podmiňovat vlohy ženského pohlaví k domácím pracem je pěkná ptákovina a je to akorát o tom, že všechno se každý učí někdy poprvé.
 10.5Libik12 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 23:50:09)
Mno,

já si myslím, že žehlení košil není tradiční ženská práce. každý, kdo si potrpí na košile, si je vyžehlit dovede.

Kdysi jsem coby snoubenka z lásky chtěla pečovat o košilový arzenál vrchního z restaurace. Neměla jsem šanci. Přestože uměl žehlit košile (a asi umí dodnes) není nadán tím, řešit koordinovaně 55 věcí najednou, jak je pro ženský běžný.

A taky, neumí tak děcko "přečíst".

Ppozn. Mluvím o pracovitých, ochotných mužích, řekla bych i feministech.

Ženská je jiná a, nemůžu si pomoci, je to OK.

Je pravda, že to není v kurzu a naše éra se vyznačuje tím, že se to popírá.
 Ivana Procházková 


Re: Před dvaceti lety. 

(12.9.2008 0:04:21)
No, chlap neumí řešit 55 věcí koordinovaně najednou, zase často umí vidět věci s větším nadhledem, rozlišit významné od blbostí, nelpět na detailech ("už sis zase pocintal tričko zmrzlinou";) a zbytečně tak různými kravinami dítě nestresuje.

A už vůbec nemluvím o "věčných hračičkách", což je zpravidla výsada chlapů, což?
 10.5Libik12 


Re: Před dvaceti lety. 

(12.9.2008 0:11:49)
Nadhled, co se týče pocintanejch triček, jsem ani u jednoho manžela (velice rozdílné typy) nezažila, zato mě je to fakt jedno.

Cítím se dovednějším společníkem pro dítě než otcové a příklad s trikem uvádím jako argument k tomu, že ženská má ve vztahu k dětem "ještě něco"

Aby bylo jasno, i mě se dotýkají válející chlapi a reklama na Albert:)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Před dvaceti lety. 

(12.9.2008 8:04:58)
Hmmm, tak moje děti si už týden zoufají, že neuspává tatínek (neb je pryč), protože je výrazně zábavnějším společníkem ;)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Před dvaceti lety. 

(12.9.2008 8:01:17)
Libíku, ale můj manžel fakt zvládá komunikaci s batolaty a uklidňování kojenců stejně dobře, ne-li lépe než já. A nikdy jsem ho k tomu "necvičila" (to se mi hnusí), prostě to sám začal dělat a dělá. (Koneckonců stejně jako můj tatínek, viz výše - fakt jsem si vybrala partnera proti rodičovského vzoru ~j~). Osobně si myslím, že je to daleko víc záležitost množství času s dětmi strávanými než nějakých vrozených dispozic.
 luca 
  • 

mateřské schopnosti 

(12.9.2008 0:14:16)
Jo jo, já si např. říkala, když jsem byla poprvé těhotná, aby z té mé péče o dítě nebyl nakonec pěkný prů..r. A že je péče o dítě ženám nějak víc vrozená je podle mě hloupost.
 jana38 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 14:02:29)
Před třiceti lety mě můj táta vyzvedával z jeslí, vyvářel plíny na sporáku (neměli jsme automatku), vařil, myl nádobí, věšel prádlo... Chodil vždycky do práce brzo brzičko za kuropění a odcházel ve dvě, zatímco máma odcházela do práce ráno co nejpozdějc a přicházela pozdě (abych v jeslích nemusela trávit tak dlouho). Nicméně jsem stejně ráda, že moje děti do jeslí nemusí a já s nima můžu být doma.
A můj manžel taky umí prát, obléct děti, vyluxovat, s vařením je to teda bída, ale hlady by asi nezemřel. Teď tyhle dovednosti používat nemusí, teď je jeho starostí chodit do práce:-)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Před dvaceti lety. 

(11.9.2008 22:40:55)
Před třiceti lety mne otec unesl, aby se matce pomstil, aby se na mne následně (po mém nalezení) vykašlal. ;)
Každý považuje za normu něco úplně jinýho.
 luca 
  • 

Ale jo 

(12.9.2008 0:08:36)
Ale jo, aspoň někteří, hold, když musí...
 Zuzka+Filípek2/05+Julinka12/06 


Re: Táta na mateřské. 

(11.9.2008 12:31:17)
U nás jsme se vyměnili po 3,5 letech. Kdy jsem už toho měla plné zuby a manžel zase plné zuby práce. Plat máme stejný, takže kvůli penězům to nebylo.Takže když zůstal manžel doma s 3,5 letým synem a 16 měsíční dcerou (do dnešního dne ji kojím - má 21 měsíců)tak to uvítal. Odmalička je uměl vykoupat, obléct, nakrmit je, takže nebyl problém. A co se týkalo okolí, tak ostatní maminky ho dávali jako příklad doma a ostatní jej povzbuzovali.
Vaření bylo bez problémů, sám se naučil už kdysi vařit. Takže s tím nebyl problém. Občas když mám čas a náladu, tak mu večer uvařím na další den, aby toho neměl moc. Ale není to pravidlem.
Uklízení zvládá také bez problémů. Hodně nás to spojilo a ví, že být na mateřské a starat se o děti není jen tak, jak si spousta tatínků myslí.
 mellie 


Re: Táta na mateřské. 

(11.9.2008 12:31:20)
Já jsem taky zvládla při práci kojit, musela jsem odstříkávat v zasedačce, což nebyl takový problém (vždycky jsem si ji rezervovala a zamkla). Horší bylo, že jsem odsávačku musela vymývat ve společné kuchyňce... málokomu z kolegů/kolegyň to došlo, vždycky se jen upřímně ptali, co to tam dělám... tak nevím, co čekali, že řeknu, asi že mám takovej zvláštní kávovar :-D:-D
 Insula 


finanční zabezpečení 

(11.9.2008 10:58:51)
Já si myslím, že hlavním důvodem je to, že ženy prostě většinou vydělávají méně než muži. A pak také to, že spousta žen si prostě neumí představit, že by děti nechaly doma s mužem. Jejich mateřský pud jim to "nedovolí". A také jsem si všimla, že se na takovou ženu, která jde do práce a děti nechá manželovi, kouká jako na "studenou kariéristku" a na špatnou matku. A to je chyba.
 Hanka 75 


souhlas 

(11.9.2008 15:47:59)
Z osobní zkušenosti vím, že tatínkové by rádi na mateřské a s dětmi více pobyli, ale bohužel nejde všechno. Vydělávají více oni nebo ještě k tomu mají takovou práci, že přerušovat ji z důvodu mateřské by znamenalo přerušit kariéru, takovým způsobem, že s tím pohřbí i své pracovní cíle. Holt často nejde mít v životě všechno.
 MirkaV 
  • 

táta managerem 

(11.9.2008 10:59:33)
Tak u nás táta teda opravdu managera rodiny neděla.Bydlíme totiž v domečku s prababičkou, která ráda a dobře vaří, takže o jídlo se nestará, občas zamete, vyluxuje a dělá věci kolem domu (dřevo, uhlí, ovoce ...), já o víkendu uklízím a po večerech žehlím, a po telefonu dělám managerku, ale musím se manžela zastat, nesnáší když mu někdo řekne, jo tak to máš leháro, když jenom hlídáš. Každé dopoledne (pokud to počasí dovolí) chodí nejmíň na hodinku na procházku, pak si hrají, malou nakrmí a dá ji spinkat a pak má tak hodinku až dvě na práci a pak už mě vyzvedne v práci a pěči o malou přebírám já. Jo ale kde má malá jaké oblečení, plínky, čajíčky a jídlíčko, a jak jí oblékat a třeba léčit, když má teplotu tak to teda ví.
 Marta 
  • 

Tatínkové na mateřské 

(11.9.2008 11:28:42)
Podle mě může být reklamních kampaní kolik chce, ale pokud ve většině rodin vydělává více muž, tak těžko může zůstat doma s dětmi.

Věřím, že můj manžel by byl doma i rád a vše zvládnul, ale vzhledem k tomu, že můj plat by stačil tak na splátku hypotéky a nic víc, tak mu tuto radost jistě dopřát nemůžeme.

Je fajn, že je možnost volby, ale předpokládám, že bude tatínek na rodičovské dovolené zůstavat stále spíše výjimkou.

 Xantipa. 


dost mě pobavilo 

(11.9.2008 11:43:50)
líčení, jak tatínek pekl sekanou i s papírem. To tedy trochu nechápu. Z toho popisu pak mám pocit, že se předpokládá, že žena se už rovnou rodí s uměním vaření, případně tahle schopnost je jí nějakým způsobem implantovaná při porodu svého dítěte. U nás doma jsme se vařit učili oba dva. Takže nějaký manuály by v našem případě nebyly potřeba. Úplně by mě drásaly dotazy typu - kde má malý věci, kde je kuchařka apod. To snad ve své vlastní domácnosti by měl vědět každý. Nebo ne?
 Winky 
  • 

Re: dost mě pobavilo 

(11.9.2008 13:46:39)
hihi, taky občas v afektu zařvu že jsem se nenarodila s hadrem a kyblem v ruce abych věčně uklízela po tý mý bandě nepořádný....
Manžel kamarádky je zase neskutečně roztržitý a bordelářský na oblečení, takže když se jí pořád dokola ptá "nevíš kde mám...." tak už jen bezmocně rozhodí ruce a řekne - máš to tady všude :-D
Nikdo nejsme dokonalý a co jeden dělá rád, druhý může dělat nerad, takže manžel péči o obě děti zvládne v pohodě, i by jim něco ukuchtil (malý teda zatím jen na MM), převlíknul apod... ale prát a žehlit - nikoliv, nu tak to zvládnu já, ježkovy voči. Na rodičovský dovolený by si to i střihnul, ale ty finance z mého příjm by asi nestačily, navíc mám práci kde hodně hodně mluvím s lidmi, takže jsem přicházela domů naprosto vyšťavená a aspoń hodinu na mě nikdo neměl mluvit a nic chtít, čili to bych domů asi moc chodit nechtěla :-)
 jana38 


Re: dost mě pobavilo 

(11.9.2008 14:07:54)
Xantipo, no sekanou by manžel určitě nezvlád, zatímco já ano, na druhou stranu já nedokážu dejme tomu odvirovat počítač a rozchodit internet, zatímco on ano. Samozřejmě oba bychom se byli schopný tu činnost naučit, ale nevidím k tomu důvod. Snad není nutný, aby byl ve svý domácnosti každej naprostej všeuměl, od toho spolu bydlí dva, aby si nějaký kompetence rozdělili, ne?
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: dost mě pobavilo 

(11.9.2008 14:20:24)
No,ono já příliš striktní rozdělování rolí moc nedoporučuji, z jednoho smutného důvodu. Moji rodiče to tak měli, tatka si když byla mamka v lázních nebyl schopen vyprat(uvařit ano,to ho bavilo). Mamka zase v životě nenatankovala auto,nenahodila vypadlý jistič atd.. No a ted tatka už nějakou dobu není,a neumíš si představit,co ten první rok dělo...Takže doporučuji určitou míru všestranosti na obou stranách.
 Myšutka* 


Re: dost mě pobavilo 

(11.9.2008 14:53:50)
Můžu potvrdit tvá slova. Po tátově náhlé smrti jsem s hrůzou zjistila, že máma neví, jak se nakupuje ovoce a zelenina, protože to už nějakých 15let nedělala. A kde si dobije kredit na mobil, kde jsou doma náhradní žárovky atp.
 jana38 


Re: dost mě pobavilo 

(11.9.2008 14:55:40)
Určitou míru všestrannosti určitě, ale že by každej musel umět všechno.... No tak kdyby někdo z nás tfujtfujtfuj zemřel, tak by manžel místo sekaný žil o těstovinách s omáčkou a já si na to odvirování počítače zavolala nějakýho maníka.
Nahodit jistič, odvýzt auto do servisu, prošťouchnout ucpanej odpad a dát si prát špinavý prádlo umíme samozřejmě oba:-))
 Xantipa. 


Re: dost mě pobavilo 

(12.9.2008 14:15:27)
Madlo, nedivila bych se, kdyby sekanou neuměl, ale nechápu, jak "přehlédne" papír z masa. To je divný? Ale asi sekanou za syrova nikdy neviděl, jenže to by se při troše pomoci v domácnosti mělo přihodit. Domnívám se, že ani náš malý by na syrové sekané si všiml toho, co tam nepatří - papíru;)
 mili 
  • 

střídání neuškodí 

(11.9.2008 13:10:45)
S manželem jsme se v péči naši téměř dvouletou ratolest začali střídat asi před čtyřmi měsíci, kdy jsem nastoupila na poloviční úvazek do práce. Máme také paní na hlídání, která je skutečný poklad, malou po všech stránkách zaopatří, takže po mamince ani nevzdychne, někdy i trošku vypomůže s domácností:). Pro mě to byla velká úleva, dostala jsem se zase "mezi lidi", dokážu se teď dcerce věnovat s daleko větším nasazením než dřív a každou chvíli, co jsme spolu, si neskutečně užívám. Finanční přínos (když zaplatím hlídání a dopravu) nevalný, ale ten psychický nevyčíslitelný. Manžel si ozkoušel, jaké je to doma, resp. nezvládá nic kromě péče o dceru:) Měla jsem obavy, ale teď jsem moc ráda, že jsem do toho šla, všem nám to jen prospělo.
 luca 
  • 

souhlas 

(12.9.2008 0:24:50)
Úplný souhlas, myslím, že to je ideální řešení, partneři pak mají pro sebe navzájem víc pochopení.
 Linda 
  • 

U nás 

(11.9.2008 14:12:19)
Tak u nás si tátu na mateřské představit nedovedu, i když z okolí znám i chlapy, kde by to asi šlo. Náš táta se sice o dítě postará, ale je to vždy jen relativně na chvíli - nevím, zda by jeho styl péče byl dlouhodobě udržitelný (stravování v restauracích, obleče jí to, co mu padne pod ruku a běda jak se změní počasí - toho si nevšimne a malá ještě taky ne, minule jí nedal plínu na noc a holčička v noci volala "převlíknout" - prý si myslel, že už v plíně nespí...). Nechci z něj dělat debila, možná že je v tom jenom můj cvik či větší pečlivost a důraz na detail, ale asi jsem na péči o dítě lepší...I když třeba je to jen můj pocit, třeba by to pro ni bylo naopak lepší - byla by otužilejší, méně vybíravá v jídle, nevyžadovala by takovou pozornost z naší strany a plíny na noc by už nepotřebovala...:-).
 Pavla, kluci 3 a 6 let 
  • 

Taky jsme zkusili... 

(11.9.2008 17:45:54)
My jsme se vyměnili, když 2. synovi ještě nebyly 2 roky. Na první pohled ideální situace: manžel je na volné noze, já jsem učitelka. Dopoledne jsem chodila do práce, starší syn do školky, mladší s taťkou doma. Kolem 13. hodiny výměna stráží. Odpoledne: kroužky se starším, plavání, Sokol nebo jiný program, aby děti taky znaly maminku. Večer: já přípravy do práce (jsem bohužel puntičkář), pak domácnost (doma děsný binec, manžel opravdu stíhal "jen" starat se o malého), příprava věcí na ráno). Manžel po večerech dělal svou polokariéru. Ono jen z toho učitelského platu bychom hypotéku i chod domácnosti asi nezvládali. Ráno opět vše nanovo.
Klady: dělalo mi dobře, že mám i nějakou jinou činnost než jen domácnost, děti, domácnost.... Že nemám z mozku krupicovou kaši. Finance:můj plat, mateřská + manželův nepravidelný příjem: to nás celkem dobře zabezpečilo. Děti byly ve větší pohodě, nebyly vázané jen na mě, když jsem musela na několik dní pryč, přežily to s tátou dobře.Mám hezkou práci v místě bydliště, ideální pro rodinu do budoucna.
Zápory: děsně náročné na organizaci a psychiku, hlavně když se marodilo. V mé práci věděli, že je manžel "doma", takže o OČR nechtěl nikdo moc slyšet. Ale nechte doma 2 malé děti v horečkách manželovi...
Náročné pro vztah: zoufale málo času jeden na druhého, koníčky, radosti. Nedisponujeme babičkami: o to hůř. Míjeli jsme se 1,5 roku jako letuška a potápěč. Také mám teď paradoxně pořád výčitky, když s dětmi není něco "akorát" - malý teď nastoupil do školky a jsou potíže, dávám si to pořád za vinu.
No, nic. Zvládlo se to. Ale znovu bych do toho asi nešla. Nebýt existenčních důvodů, asi bych raději měla místo mozku tu krupicovou kaši.
Promiňte dlouhý příspěvek. Přeji hezký den.
 Monika 
  • 

Nejak jsem nepochopila .... 

(11.9.2008 20:44:09)
"Manželova kariéra neutrpí, pokud bude na nějakou dobu přerušena. Tedy nic pro neurochirurgy, špičkové vědce a piloty letadel. " Chtela tim snad autorka rici, ze nevadi, pokud utrpi kariera zeny? A co kdyz jsou zena i muz napr. spickovi vedci? Opravdu nevim, jak bych se zachovala, kdyby muj muz odmitl nastoupit otcovskou s duvodem, ze jeho kariera je dulezitejsi nez moje.
 10.5Libik12 


Re: Nejak jsem nepochopila .... 

(11.9.2008 21:36:50)
je otázka, pokud jsou tak vyvážené a prioritní kariery, kdo asi víc touží po děcku, ne?

Pokud jste shodně popřely(diskutující) výlučnost mateřství, nechť tedy pracuje karierní rozoumek, určitě existuje rovnice pro výpočet toho, kdo z páru děcko víc ke své kariéře potřebuje;)
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: Nejak jsem nepochopila .... 

(12.9.2008 11:17:06)
Viděla jsi film "Můj hříšný muž"? Tam to bylo jasně vidět, jak dopadne manželství a rodičovství dvou špičkových vědců. Oba mají práce nad hlavu a o dítě se stará placená babička.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Nejak jsem nepochopila .... 

(12.9.2008 12:34:54)
No a jak bys to chtěla řešit? Co je špatného na placené babičce,když to všem vyhovuje? Co je špatného na tom, když se sblíží, vezmou a mají děti 2 odborníci (vědci,lékaři....). To si jako VŠ s potenciálem dělat výzkum musí záměrně hledat partnera/partnerku který předem ví, že bude kompletně zajišťovat děti a domácnost? Nebo mají radši zůstat bezdětní ?
 Ivana Procházková 


Tady se furt oslavuje muž na mateřské.. 

(11.9.2008 23:57:08)
Mě osobně mateřská dovolená na fulltime nevyhovuje a zařídila jsem se podle toho. Když mám být ale k sobě upřímná, tak opačný model - já v práci na fulltime a manžel na mateřské - by mi nevyhovoval stokrát víc. Děsí mě, jak málo času bych v takovém případě mohla být s děckem. Vlastně se čím dál častěji podivuju, proč to těm chlapům ještě nezačalo vadit. Proč se ještě oni nezačali rvát o svoje částěčné úvazky a částečné úvazky svých manželek? Rozumíte tomu někdo? Mně by totiž uspořádání půl na půl přišlo nejpřirozenější a pro mě osobně zcela vyhovující..
 10.5Libik12 


Re: Tady se furt oslavuje muž na mateřské.. 

(12.9.2008 0:01:02)
Ivule, navrhuji se rvát o kratší pracovní dobu.
 Ivana Procházková 


Re: Tady se furt oslavuje muž na mateřské.. 

(12.9.2008 0:16:36)
Co my, s tím musí začít chlapi. Ženská už většinou částečný úvazek dostane, když se snaží a aspoň trochu něco umí.. Ale chlap na částěčným úvazku z důvodu, že má doma rodinu a děti je stále ještě dost slušný exot.
 luca 
  • 

Re: Tady se furt oslavuje muž na mateřské.. 

(12.9.2008 0:34:20)
Taky si myslím, že půl napůl je ideál, ale docela chápu, že se k tomu ještě nedospělo. Myslím, že chlap na mateřské musí čelit tlaku okolí, je to sice pěkné, ale přece jen si spousta lidí pomyslí-není to nějaký divný? Ale láme se to! Zdar všem odvážným "opravdovým" mužským, kteří si své chlapství nemusí potvrzovat tím, že se odmítají dotknout nádobí nebo pokakaného dětského zadečku.
 Kristýna 
  • 

Jak je to s tím živením? 

(12.9.2008 11:45:39)
Nezlobte se, ale když má žena 7600 příspěvek a chlap přinese necelých 12, tak jak je to potom s tím živitelstvím? Dělení muž živí a žena se stará o domácnost je mýtus. Živí oba. Nejhorší je, že často žena chodí do práce a ještě táhne celou domácnost. A chlap se pořád tváří že živí (a je to jen o tom, že přinese o pár tisíc víc - často jen kvůli tomu, že má do své výplaty zahrnuty slevy na děti, což hned udělá navíc 890 Kč na jedno).
 luca 
  • 

Re: Jak je to s tím živením? 

(12.9.2008 23:46:31)
To je fakt, nenapadlo mě vůbec tak uvažovat...
 lerry 
  • 

Názor 

(13.9.2008 21:22:59)
Taky jsem neměl "předpoklady",ale chtěl jsem.Nakonec jsem byl s klukama-dvojčatama téměř 2 roky doma.A nelituji toho.manželka mě nakonec málem tïtulovala do role paroháče,ale i to jsem ustál.myslím,že jsem "tímto strčil do kapsy i leckterou ženu". Zase se ozvu pod jináým jmémem.Ciao.
 Katka 
  • 

Re: Názor 

(13.9.2008 21:40:14)
Tak to tě obdivuju. Já mám taky dvojčata, ještě v jejich čtyřech letech jejich vlastní tatínek neví, kde dětičky mají oblečení. Na procházce s níma byl pouze jednou, ale došli pouze před dům, pak se mu děti rozutekly, tak s nima zaplul zpátky domů. Je fakt že jednou je musel hlídat celé odpoledne, ale pak jsem se dozvěděla, že je radši odvezl k babičce, protože na ně nemá nervy. Prostě všechny tatínky na mateřské obdivuju.
 Aja+Kryštof09/05+Matyáš04/08 


Re: Názor 

(14.9.2008 18:07:32)
My se s manželem vyměnili po synových druhých narozeninách. Bylo to z části z finančních důvodů-nějak jsem začala vydělávat víc a hlavně z časového hlediska. Já mám v práci kolem sebe zatím normální lidi, takže se ohledně pracovní doby vždy můžu rozumně domluvit. Což v manželově instituci se směny měnily z minuty na minutu. Ráno mi napsal, že druhý den má třeba osmičku ranní a za dvě hodiny mu to třeba změnili na dvanáctku noční a tak to bylo i 3x do týdne a na to jsme nějak neměli nervy. Takže když je na mateřské trávíme více času společně.
Druhému synovi bude 5 měsíců a já se v říjnu vracím do práce a manžel už stříhá metr.
Krom vaření a větších nákupů se manžel stará i o domácnost. Se starším klukem chodí na hokej, jezdí na kole. :-)
 Pavlína + 2 x 4  
  • 

1 z 4851 

(15.9.2008 22:35:16)
Ahoj, chtěla bych reagovat na Váš článek. Manžel je jeden z nemnoha, kteří si zkusili poprat s takovou výzvou jakou bezesporu "mateřská" pro táty je. Navíc v našem případě rovnou dvojitá, táta je doma s dnes už čtyřletými dvojčaty. Je pravda, že jsem se musela naučit přecházet drobnosti typu neuvěřitelného bince v kuchyni, táta se musel vyrovnat s pěkným kolotočem, ale je taky pravda, že děti rostou, jsou zcela normální (tedy doufám) a nijak jim naše výměna rolí nepřipadá divná. Prostě jen dcerka odmítá nosit sukýnky a mašličky do vlasů a raději lítá s letadýlky nebo přezouvá kola na autě než si hraje s panenkami. No to se jí může jednou hodit.
Bohužel, zcela jiné to je s naším okolím. Přestože žijeme ve velkém městě, reakce jsou spíše negativní. Když nepočítám uštěpačné (oboustranné) poznámky kamarádů a známých, manžel nemůže sehnat po tříleté pauze práci. Podle toho co říkal, tak všichni budoucí zaměstanavatelé mají obavy z případných nemocností a z toho, že tatínek nebude tak "výkonný" a flexibilní jako ostatní.
Co bych chtěla poradit všem maminkám, aby si to hodně dobře rozmyslely, zda to takového experimentu jít. Není to jen o tom, že s dětmi bude jiná - milující osoba, ale především obrovský tlak na Vás. Od partnera (má toho chudák za celý den dost a chce si taky odpočinout), od dětí (mami proč jdeš pryč, ty nás nemáš ráda?), od učitelek ve školce (jak to, že ve svém věku neumí básničku?), od kamarádů (co ty jsi za matku, kvůli prachům....) až po to, že budete po nocích dohánět to, co Váš - jinak skvělý - muž přes den nestihnul. A někde za tím bude věčná otázka, jestli to opravdu bylo dobré rozhodnutí.....
 štěpánka 
  • 

Re: 1 z 4851 

(15.9.2008 23:19:26)
Tenhle příspěvek je hluboce pravdivý. Pokud jsem mohla sledovat, tak úplně nejhorší reakce na muže na mateřské nemají jejich kamarádi (jak jsem se původně domnívala), ale dokonalé matky až supermatky na mateřské, nejčastěji ty s neproblematickými dětmi. Co si tatínci od nich musejí vyslechnout "na písku", u dokrora, apod......
A to že manžel nemůže sehnat práci, to spíše svědčí o dokonalé "emancipaci" zaměstnavatelů. Vždyť s těmito problémy se sháněním zaměstnáním se matky po mateřské potýkají dávno. Proč by to taťky mělo minout?
Přeju Vaší rodině zdárný vývoj a hlavně si nedělejte výčitky, zda jste se rozhodli správně. Určitě ano, pro Vaši rodinu. A Vašemu okolí do toho přece nic není! Držím palce!!!
 Gajka, syn 4 
  • 

Re: 1 z 4851 - taky jeden 

(16.9.2008 19:43:24)
Můj manžel by se synem doma od jeho půl roku do 3 let, já chodila zpočátku na pár hodin aby pak postupně během roku přidávala až na plný úvazek. Nemohu říci, že by to bylo snadné, ale to určitě není ani když je doma žena-matka a muž chodí do práce :) Musím říci, že manžel si dokázal se synem vyhrát celé hodiny, podnikali spoustu věcí, zvládl i krmení, oblékání atd. (občas mu zkombinoval nekombinovatelné věci, ale to je detail). Myslím, že důležité je, že oba to takhle přijali a oba se snaží, je jasné, že to není snadné (ale co je). Mně to velmi obohatila, kdykoliv jsem přišla z práce věnovala jsem se jen synovi, manžel nakupoval, věšel a sbíral prádlo, ohříval (vaření mu moc nejde, ale už zvládl i kaši :), jen při dělání špenátu popletl 1 dcl vody s 1 litrem a volal, že je to nějaké řídké :), pro syna jsme byly naprosto zastupitelní, dodnes není problém (i když ačkoliv jsem se z toho měla strach, má-li k dispozici oba dva rodiče preferuje na mazlení, povídání, nebo usínání mne - ale na volovinky a hraní už tatínka). Nesetkala jsem se s negativními reakcemi (nebo mi je nikdo neřekl) a manželovi občas bývalí kolegové v práci řekli pár poznámek..jinak vše v pohodě. Jako ideální bych z dnešního pohledu viděla prái na půl úvazek a střídání se s manželem, který by mohl dělat také na poloviční úvazek plus pomoc babičky, uvidíme zda se nám to při druhém prckovi zadaří...
 Fanda a syn Filípek 2 
  • 

Táta na mateřské 

(16.9.2008 12:20:38)
Ahoj,při narození syna manželce zjistili nádor žaludku a po pul roce neuspěšné léčby zemřela.Od první vteřiny co se Filípek narodil jsme spolu a starám se o něj od A až po Z.Za tu dobu jsme si vytvořili vzájemné pouto,ale musím dodat že začátky byly těšké.Myslím si že žena má vrozený cit pro péči a hlavně je s dětskem od prvních okamžiku početí,po narození jsou už sehraná dvojce.My jsme si museli na sebe zvykat.S odstupem času to vidím o proti ostatním mužum jako výhodu a hlavně štěstí být u každého pokroku a kručku v před svého syna.Filípek je krásnej a zdravej kluk a už ted mě hrozí představa že se vrátím do zaměstnání a přijdu o celodení kontakt s ním,ale jako samoživitel bohužel nemám na výběr.... PS.Držím palce všem mužum kteří to zkusí a hlavně zvládnou...
 Aja+Kryštof09/05+Matyáš04/08 


Re: Táta na mateřské 

(17.9.2008 12:48:05)
Fando tleskám Vám a přeju moc štěstí v životě.

My jsme se zatím s negativními reakcemi ještě nesetkali, jen manželův nadřízený se občas zeptal jestli manžel nemá vytahané bradyvky, ale z toho si nic neděláme jelikož on je primitiv už od přírody. Když někdo zjistí, že je manžel na mateřské většinou si chce na něj sáhnout, říkájí že nikoho takového neznají. Tak snad to vydrží i po dobu druhé mateřské.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.