sestynka |
|
(14.8.2008 9:07:31) To jsou věci Já si myslela, že pohlaví dítěte ovlivňuje spermík? Ale když je to snídaně.... Já snídám jak kdy a mám dvě holky. Tak až budu chtít toho chlapáka, musím hned po probuzení zďobnout hemenex a bude to! Evča
|
1.3Magráta13 |
|
(14.8.2008 9:22:31) Takže v rozvojových zemích, kde obyvatelé trpí hlady, by se měly rodit samé holky... Já nevím, proč se vědci nezaměří na něco užitečného, než zkoumat takové kraviny. Za 3 týdny porodím své druhé dítě. Jeho pohlaví neznáme, chceme se nechat překvapit. přesto si připadáme s manželem jako exoti. Hned za otázkou "Kdy to bude?" totiž následuje, ale opravdu ve všech případech, otázka "A co to bude?" Můj muž už z únavy odpovídá "Pravděpodobně to bude dítě", čímž u tazatele vyvolává téměř pohoršení Po naší odpovědi, že nám na pohlaví nezáleží a chceme se nechat překvapit následují dvě reakce. většinou od těch starších slýcháme "No to je fajn, za nás jsme to taky nevěděli, aspoň se víc těšíte...apod." a nebo reakce typu "Fakt? A proč? Vždyť nevíte, co máte nakupovat." Fakt víme, co nakoupit na mimino. A myslím, že málokteré novorozeně potřebuje v šestinedělí šatičky. Až na růžovou barvu snad můžou miminka obého pohlaví nosit všechno. Takže tohle fakt neřešíme.
Těšíme se na miminko. Ano, máme už holčičku, takže manžel by pochopitelně rád chlapečka. Dcera zase radši sestřičku a já? Je mi to upřímě jedno. Všichni tři víme, že to dítě, které k nám přijde bude naše, ať má pohlaví to či ono. Milovat ho budeme stejně a vychovávat zrovna tak. Možnost výběru v takové důležité věci je spravedlivě nemožná. A doufám, že to tak zůstane. Přijde mi to trochu jako rouhání, když se někdo upíná svým přáním k určitému pohlaví. Takoví lidé by měli radši zůstat bez dětí, protože ti, kdo děti opravdu chtějí pro ně samé a z nějakého důvodu je mít nemohou, by otázku pohlaví určitě neřešili.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(14.8.2008 9:25:50) Koneckonců, i růžovou můžou nosit mimina obojího pohlaví. Stejně na tom mrněti nikdo na pohled nepozná, jestli je kluk nebo holka.
|
Sylvie |
|
(14.8.2008 9:31:35) Co - mimina. Mé třetí dítě, kluk po dvou holkách, má nejradši růžovou (už od cca roku a půl dosud, jsou mu čerstvě tři)... a řekla bych, že mu moc sluší :o)
|
|
Mili+5 |
|
(14.8.2008 10:30:46) Hi, hi, taky si myslím, že i kluci mohou nosit růžovou (tedy v miminkovském věku), zvláště když to podědí, přece to nevyhodíme a nenakoupíme všechno nové jen kvůli barvě.Náš Tomík spí často v růžovém pyžamku, aspoň má růžové sny.
|
MS, o dětiček | •
|
(14.8.2008 13:33:15) Já si myslim, že růžová sluší i klukům nad 18 :o)
|
Mortadela |
|
(14.8.2008 14:34:11) Souhlas, onehdá byl v divadélku pro dětičky se synkem mladý tatínek v růžovém tričku a seklo mu to velice! A čím dál častěji vídám pánské košile v růžové barvě. Některým tmavým typům to fakt sluší, proč ne.
|
|
|
|
|
katka+katka | •
|
(14.8.2008 9:28:47) Pokud vím pohlaví se dá ovlivnit (zajistit) odběrem spermií daného pohlaví, ale dělá se to jen pokud je dané pohlaví vázána nějaká nemoc.
|
|
Honza Bl. (3holky+1kluk) |
|
(14.8.2008 9:53:23) Konecne rozumny nazor. Take jsme potreti v ocekavani a jelikoz mame uz dve holky, tak mi vsichni preji toho kluka. A kdyz jim reknu, ze je mi uplne jedno, co to bude, hlavne aby to dite bylo zdrave, nikdo mi neveri...
Ale mi je to opravdu uplne jedno!!! S holkama uz to znam, takze pohoda. Kluka jeste nemame, takze zajimava zmena. Tudiz, at to bude co to bude (rict si to nenechame), uz se moc tesime!!!
|
Markéta | •
|
(14.8.2008 12:41:43) Já Vám věřím, že je Vám to jedno. Protože mě taky a podobně jako Vám mi také nikdo nevěří. A to mám jenom jedno dítě!!
|
Yitta |
|
(14.8.2008 17:53:39) Hihi, ještě že existují jen dvě pohlaví...:D Jinak já taky říkám - na tom nesejde, hlavně aby to tu nedopadlo jako v číně kde se kupě kluků prostě nenarodily budoucí nevěsty.
|
|
|
|
Danča a Viki ( 01/04) + 16týd. | •
|
(14.8.2008 11:03:16) Hurá, to jsem ráda, že to taky někdo vydrží. Otázky typu "Co to bude" známe od prvního mimi, taky jsme si to nenechali říct a divili se všichni i na porodním sále na mou "blbou" otázku "A co to je ?". A i tentokrát se necháme překvapit. Tak držím palce.
|
1.3Magráta13 |
|
(14.8.2008 13:51:20) Holky, ani nevíte, jak jste mě potěšily. Už jsem si připadala jak exot, když chci držet tajemství. nejvíc mě vytáčí tchyně, pokaždé se zeptá "Tak jak se má ten kluk". Tohle je jedinej důvod, proč bych chtěla, aby to byla holka Co o miminu má co mluvit jako o chlapečkovi, sakra. Co když je to holčička a je jí to líto? No jo, já vím, jsem přecitlivělá. A švagrová se mě pokaždý ptá, jestli už jsem si to konečně nechala říct, že ona to chce vědět. A říká to ne jako vtip, ale jako rozkaz. Posledně už jí manžel řekl, že jsme se jí do jejích dětí taky nemontovali, tak ať nás nechá na pokoji.
|
Pavča | •
|
(14.8.2008 15:49:08) To máš s příbuznýma děs. My jsme také nechtěli znát pohlaví u prvního i druhého kluka. Jsme rádi, že jsou zdraví, o nic jiného nejde.
Když se někdo ptal a my řekli, že nechcem vědět, co to bude, většinou byla reakce překvapení. Tchán, že prý ať řeknem narovinu, že jsme si to dali říct a říkat to nikomu nemusíme. Opravdu jsme to nevěděli, tak všichni hádali co to bude. Je to děsný, "máš břicho dopředu, budeš mít kluka, máš chuť na to a na to - budeš mít holku".
Věcičky na miminko jsme kupovali v bílé barvě a sluší každému. A pohlaví se dá ovlivnit, už se tady o tom v diskuzích psalo. Podle mě je to nejspolehlivější podle ovulace. Pokud o to budoucí mamince jde, tak: Oplodnění před ovulací - holčička, oplodnění během ovulace - kluk. Klučičí spermie jsou rychlé, ale ne vytrvalé, takže musí být vajíčko připravené.
|
|
|
|
zuzkasim |
|
(14.8.2008 14:09:30) Chtěla jsem si pro miminko nakupovat v univerzálních barvách proto, že jsme nechtěli zůstat jen u jednoho, ale narazila jsem na selekci trhu - buď růžové nebo modré věci, žlutá, oranžová, béžová, zelená atd. naprosto vyjímečně. Pohlaví jsem si nechala říct, byla jsem moc zvědavá a strašně jsem toužila po holčičce, tak abych měla dost času to vstřebat. Mám dva kluky, takže ten čas byl opravdu potřeba. A k touze po určitém pohlaví? Jasně, že první přání je zdravé dítě, ale prostě ta touha po holčičce byla obrovská. Jsem vysloveně holčičí typ, nikdy jsem si s klukama moc nerozumněla, měla jsem strach, že nebudu vědět, jak je vychovávat, jak s nima jednat. Chtěla jsem někomu předat to, co sama umím a co mě baví. Asi tedy svoje syny musím brát jako výzvu a mám je ráda tak, jako matky mají rády svoje děti. Hodně mi pomohla kamarádka, která měla velké problémy v těhotenství, bojovala o život svého miminka a já to s ní dost prožívala. Došlo to tak daleko, že jsem jí upřímně přála holčičku, protože ty předčasné porody zvládají líp (dle statistik). Kamarádka nakonec má holčičku a zatím to vypadá, že bude v pořádku. Neměnila bych s ní. Prožila jsem si s ní strach o děťátko, spoustu starostí a nepříjemností a to mě posunulo dál, i když jsem si před tím tohle všechno rozumově dokázala srovnat, ten cit a touha pořád zůstávaly. Teď už jsem s tím opravdu srovnaná.
|
|
nova alena |
|
(15.8.2008 14:51:17) tak s tim posledním rozhodně souhlasím záleží na povaze dítěte, ne na pohlaví.. i když bych možná také měla radši jednou dcerku.. ale v podstatě je to jedno.. snažit se to ovlivňovat mi přijde jako hloupost A že se v některých zemích rodí víc to a jinde to.. možná trochu záleží na životním stylu.. ale mužů
|
|
hani+martí | •
|
(11.9.2008 14:24:18) to je moc hezký příspěvek, naprosto souhlasím se vším. Přesně takhle jsem to brala, když jsem čekala svého syna. Jenže... chybička se vloudila a já jsem zjistila, že v naší rodině se vyskytuje dědičná choroba, kterou trpí pravděpodobně (a doufám, že JEN) ženy. Z čehož vyplývá, že ačkoli jsem to s prvním dítětem neřešila, teď bych si přála objevit spolehlivý recept na kluka :) Všichni přece chceme mít zdravé děti... I když, manžel tvrdí - a vzhledem k tomu, že se nám syn už povedl, tomu hodlám věřit - že "ví, jak na to". Jen mi to nechce říct... :o) Ať už to dopadne jakkoli, doufám, že to bude správně. Mám-li mít druhé dítě, mít ho budu. Mám-li mít kluka, mít ho budu... No a pokud to bude holčička, tak si budu přát, aby byla pohodář po tatínkovi. Tak by se snad její nemoc oddálila.
|
|
|
|