| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vykřič svůj vztek v objetí

 Celkem 87 názorů.
 MM, 2 kluci 
  • 

Spíše z té kritické stránky... 

(30.6.2008 8:26:51)
... to vidím já.

J. Prekopovou jako autorku knížky (mj.) "Děti jsou hosté kteří hledají cestu" mám docela ráda, ale ta zrovna ta metoda objetí je pro mne problematická a vím že i někteří odborníci na tuto problematiku poukazují. Spočívá hlavně v tom, že nerespektuje hranice dítěte a objetí mu vlastně "vnucuje" proti jeho vůli - i když (údajně) pro jeho dobro.

Na jednu stranu se dnes (podle mne oprávněně) klade čím dál tím větší důraz na to, aby dítě bylo respektováno, aby se nepřekračovaly jeho hranice - např. ho nepusinkovat ani k tomu nenutit, když to tak necítí/nechce; to proto, aby získalo cit pro to, co mu je a není příjemné a že to je JEHO tělo, o kterém rozhoduje SAMO a ne aby něco dělalo/připouštělo protože "se to sluší" apod. Je to vlastně prevence proti potenciálnímu zneužití.

A tady najednou přijde vlastní máma a objímá dítě proti jeho vůli v situaci, kdy ono se na to vůbec necítí, má zlost a potřebuje třeba spíše odstup... Ale ne, máme usoudila, že ví nejlíp co dítě teď potřebuje, a to mu vnutí... :-/

No se mnou někdo blízký tahle zacházet, neskutečně by mě to vytáčelo a rozhodně by to nás vztah nezlepšilo. A zas tak zásadní rozdíl mezi dítětem a dospělým není, že by to tam fungovalo úplně jinak!

No nic, toť můj názor. Zdraví M.
 Jaana2 


Re: Spíše z té kritické stránky... 

(30.6.2008 9:13:15)
Souhlasím, už jako malá jsem nesnášela objímání a pusinkování v rodině, kde jinak všechny babičky, tety ale i strejdové mezi sebou se na vítání a loučení takto chovali. Neměla jsem to ráda ani od vlastních rodičů. Zdědila to moje dcera, také to nemá ráda. Syn je naopak mazlící typ. Dodnes si s příbuznými jen podávám ruku jako s přáteli, akceptují to. Takže metoda objímání není univerzální. Někomu paradoxně může ještě ublížit.
 ZuziP 


Re: Spíše z té kritické stránky... 

(3.7.2008 15:29:54)
Vidim to podobne.
 kosicek,4 děti 


Re: Spíše z té kritické stránky... 

(3.7.2008 23:04:24)
Od Jiřiny prekopové jsem přečetla všechny knihy, co jsem sehnala (v češtině), její názory mě dost oslovily, něco ukázaly, daly mi určitou jistotu, směr.
Zkoušela jsem i pevné obětí, ale u nás také nefunguje, byly jsem připravená, že dítě bude křičet dlouho a opravdu syn křičel a měla jsem co dělat udržet, aby mi neserval všechny vlasy.., myslím, že to syn vydržel hodinu-přičemž když uměl mluvit, tak křičel pust mě, já nechci, to bolí a pak v mém náručí usnul, ale jakmile se v mém náručí opět probudil, tak se začal vztekat znovu! To už jsem nevydržela.
Několikrát jsem ho pevným obětím přiměla k spánku, protože neuměl po obědě usnout, ale byl unavený a potřeboval to..když jsem ho nechala spát a odešla, byl po vyspání v pohodě.
Teď už se vztek proměňuje hodně ve smutek a to si přijde ke mě do náruče sám.

Vztekající dcerka je úplně to samé, jakmile jí obejmu, začne se vztekat razantně víc-je to snad ještě horší než u syna, protože navíc začíná modrat a přestává dýchat.., nejrychleji se uklidní, pokud si jí hodím na záda do šátku. Ale tam zase chybí jakoby to vybití vůči mě a nasupuje ihned smíření-pokud se mi nezačne vzetkat přímo v šátku, ale to se moc nestává. Při vzteku většinou dobře snáší i hlazení po celém těle-takovou masáž, připotání do kočárku nebo nechání samu ssebou.

Ale možná jsem objímala špatně, chtěla jsem to zkusit a měla vhodný vztekající se oběkt, s kterým jsem si neustále nevěděla rady (vztekal se i bez objímání běžně půl hodiny) a zjistila jsem, že to není vhodná cesta, zvlášť pro nezkušenou-snad i blbě praktikující, bez odborného vedení (což Prekopová psala, že by to mělo být cílené a vedené odborníkem)
 MM, 2 kluci 
  • 

P.S. odkazy - kritika... 

(30.6.2008 9:13:08)
... bohužel jsem teď narychlo našla jen odkazy v němčině; našlo by se toho víc (v češtině bohužel zatím málo), akorát teď nemám čas, omlouvám se - tak alespoň toto:

http://www.tagesspiegel.de/magazin/wissen/gesundheit/;art300,1986414

http://forum.oekotest.de/cgi-bin/YaBB.pl?num=1136760364
 aneke 
  • 

jiný pohled 

(30.6.2008 13:36:00)
Já myslím, že by tato metoda měla být chápána jinak než bylo uvedeno v diskuzi. Jde o to, že malé dítě by se mělo naučit hledat lásku a odpuštění v každé situaci, protože hněv, vztek, neodpuštění...prostě reakce na určitou situaci negativně nic nevyřeší, akorát prohlubuje negativní pocit v nás a pokud se v budoucnu nevyjasní, tak konflikt narůstá. Jde o to okamžitě reagovat na dítě, které je z nějakého důvodu nespokojené a ukázat mu, že vše jde řešit láskou. V negativním stavu a s negativními myšlenkami se člověk daleko nedostane - brzdí ho ve vývoji a připravují další negativní situace.
A pokud toho není dítě schopno, mělo by se to naučit nebo rodič by ho měl naučit toto překonávat.
 Marcela 
  • 

Re: P.S. odkazy - kritika... 

(3.8.2008 23:48:09)
Vice ja na www.prekopova-pevneobjeti.cz
 Jana B 
  • 

Metoda objetí 

(30.6.2008 15:53:28)
Metoda objetí není vhodná pro každého. Ale která metoda je univerzální? Moje dcera byla kolem dvou let skutečně nezvladatelná, fyzicky napadala nás, případně sebe. Bylo to hrozné období. Zkoušeli jsme všechno. I metodu objetí, která totálně selhala. Anežka při ní dostávala hysterické záchvaty. Vnitřně jí dnes v tomhle chápu, skutečně v afektu ze všeho nejméně chtěla se s námi objímat.
 DENISA 
  • 

Re: Metoda objetí 

(30.6.2008 19:36:59)
Naprosto souhlasim. Meho syna me objeti rozcili daleko vic, zacne kopat a vzpinat se a je to daleko horsi. Radeji jen u nej sedim a hladim ho po hlave, neodchazim a jsem s nim, ale objeti fakt ne. Ja osobne taky nesnasim objeti, kdyz je mi mizerne, ja ho vitam kdyz je mi dobre a mam cas a naladu na mazleni, ale kdyz mam vztek, neco me boli, jsem protivna, tak daleko radeji zalezu a jsem sama. Objimani popisovane autorkou v clanku by me rozlitilo do bela. Az bude vetsi, tak vyzkousim metodu studene vody z rozprasovace pri zachvatech vzteku. Doufam, ze nebudu muset sprchovat jako kamaradka, jejiz syn modral a tohle bylo jedine co ho probralo. A taky si myslim, ze pokud jsou vetsi a delaji to schvalne, tak jim jedna na zadek vubec neublizi (ted zastankyne US vychovy do mne).
 pandaa 


Re: Metoda objetí 

(30.6.2008 21:28:01)
Nejsem zastánkyně us výchovy, vlastně ani nevím co je tímto termínem přesně myšleno a taky myslím,že plácnout batoleti občas přes zadek, když něco dělá naschvál snad není tak velký výchovný prohřešek. Na druhou stranu v tom vidím bezmoc rodiče, neví co dál, tak prostě plácne na zadek. Sama to občas udělám, takže nesoudím,ale já osobně to tak cítím.
 lena 
  • 

Re: Metoda objetí 

(1.7.2008 9:43:41)
Bohuzel to placnuti na zadek dite nechape a pozdeji tyto deti placaji sve rodice.
Jinak to objeti beru u nemluvnat.Utech,kdyz uz ta mama vyzkousela vse kvuli cemu by mohlo plakat,to znamena "jsem s tebou,ale nevim co te trapi".To dite se uklidni,mama je jistota.Ale bohuzel nektere mamy je naopak nechaji "vyrvat".Tyto deti pak nemaji v mame jistotu.
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Metoda objetí 

(2.7.2008 21:13:27)
lano,
co by dítě na plácnutí na zadek nechápalo? Když řeknu svojí dvouleté dceři, že nesmí malovat po zdi, a ona to třikrát zkusí, přitom mě po očku pozoruje, jestli to myslím vážně.. Já jí vysvětlím, že by tím tu zeď zničila, že se to nedělá, a upozorním jí, že jestli neposlechne, dostane na zadeček... Nevidím na tom nic špatného ani k nepochopení, když tedy dítě schválně to zakázané udělá, když jí potom jednu plesknu.
 ZuziP 


Re: Metoda objetí 

(3.7.2008 15:31:39)
Takze dieta potom, ked vidi ine dieta, ako robi nieco zle, tiez mu jednu placne.. a na to pride jeho maminka a so slovami "Bit sa nema" to dietatu vrati. Logika ako fras..
 Varanika, 2 děti 


Ano, v objetí se děti vztekají. 

(30.6.2008 21:51:27)
Kdo kdy řekl, že ne? Málo informovaní rodiče někdy mají pocit, že pevné objetí spočívá v tom, že dítě obejmu a ono se okamžitě uklidní, ale tak to není a nikdo to snad ani netvrdí. Tomu uklidnění předchází prvně konfrontace, u malých dětí třeba v podobě řevu. Dokončené objetí ale přinese nejen uklidnění, ale velmi silně pociťovanou harmonii a usmíření - Prekopová tomu říká "obnovení lásky" - a to se nedá vůbec srovnat s nějakým vyšuměním nebo zklidněním poté, co si vzteklé dítě třeba "někam samo zaleze" nebo si ho nevšímáme, o plácnutí nemluvě.

Jano B, pro dvouleté vzteklé dítě napadající rodiče je pevné objetí naprosto ideální. Metoda neselhala, ale Vy jste o ní málo věděla! Chtělo to jen vydržet těch pár minut křiku.

Deniso, když máte těžkou chvilku a cvičí s Vámi emoce, chtěla byste studenou sprchu? Věřte, že kdyby Vás v té chvíli někdo, kdo Vás má rád, podržel v náruči a dal Vám tak najevo svou lásku a oporu, že byste po chvilce "rozpálení do běla" vrněla blahem.

Jako základní informaci o pev. objetí doporučuji všem třeba stránku www.prekopova-pevneobjeti.cz, sekce O pevném objetí, tam Dr. Prekopová stručně zodpovídá nejběžnější dotazy a pochybnosti (včetně té, zda p. o. neláme vůli dítěte). Materiálů k dalšímu studiu jsou mraky na netu, jsou knihy, Prekopová dělá každoročně v ČR semináře osobně, jsou tu terapeuti vyškolení v metodě (seznam uveden taky na www.prekopova-pevneobjeti.cz i jinde), takže koho to zajímá, má kde se dozvědět.
Hodně štěstí rodičům a dětem! V.
 KoproFka 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(30.6.2008 22:31:38)
Naprosto přesně! souhlasím do puntíku. Dostala se mi do ruky knížka Malý tyran a díky pevnému objetí jsem zažila změnu osobnosti tak, jako když se luskne prstem... pro mě naprosto neuvěřitelný zářitek. Náš Kubíček je velice silná osobnost,takové lehce nestandardní dítě (umí abecedu a čísla do 10-ti od 19měs, barvy od 2 let, značky aut a dopravní značky ho berou už přes půl roku...prostě mimozemšťan)... navíc je to citlivé a hodně dráždivé dítě a je šíleně! rychlý, od malička vyžadoval mou maximální pozornost... špatně jí-nedokáže si spojit pocit hladu s jídlem, sám se ve svém věku nají s chutí málokdy, nechává se krmit, nebo radši nejí vůbec... takové ty osvědčené rady na něj bohužel nějak nezabírají, až tahle! Bylo totiž celkem těžké ho nějak zabavit, usměrnit, ze zákazů si nic nedělal, pokud bych spoléhala na metodu plácání, během 1 dne bych ho umlátila...vůbec nebyl mazlivý, už od miminka nesnášel omezení v pohybu a vyžadoval stále nové a nové podněty...fakt náročné dítě
Jakmile jsem si přečetla o metodě pevného obětí, při nejbližší příležitosti jsem ji vyzkoušela. Držela jsem Kubíčka skoro půl hodiny a nepustila, dokud se přestal vzpouzet,křičet a plakat a začal se mazlit a začali jsme si povídat - je to cca 2 měsíce co se to stalo. Naštěstí u nás stačila necelá půl hodina a jen 1x takto dlouho (běžné je i 2,5h opakovaně)... Od té doby mám vyměněné dítě! Stalo se to vážně jako lusknutím prstu. Je daleko líp ovladatelný, dá se s ním už leccos domluvit, pomáhá mi a začal poslouchat a hlavně, konečně mě začal brát jako někoho, kdo mu pomůže, pokud si s čímkoli něví rady. Někoho silného a velkého. Začal se sám od sebe mazlit a dokonce, což je pro mě největší šok, jakmile se teď "vztekne", nebo rozpláče, běží ke mně a chce obejmout a držet, u mne se uklidnit - dříve naprosto nemožné, odstrkoval mě, bil, ještě více jsem ho svou přítomností a kontaktem dráždila...

Po mojí zkušenosti jsem si naprosto jistá, že metoda silného obětí je naprosto pro každého, jen se musí vydržet "držet až do té doby, dokud je to potřeba". Jen, jako u porodu, nikdo dopředu neví, kdy to skončí...
Já měla opravdu veliké štěstí, že nám stačila ta první necelá půlhodinka - nevím, jestli bych to vydržela 2 hodiny... ale jsem vděčná, že jsem se o Dr. Prekopové a její metodě dozvěděla. V pravdě mi to zachránilo psychiku a Kubčovi zřejmě taky

:-)
 simiki+koťátko 03/07 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(30.6.2008 23:14:19)
jj, souhlas, u nás to taky chvilku trvalo, první 40 minut, nepotila se jenom dcerka ale i já :)) ale pak jsem držela v náručí úplně jiné dítě, tedy ne jiné, ale to moje :)
 teta 
  • 

Máma nebo svěrací kazajka? 

(30.6.2008 23:52:23)
Možná váš Kubíček prokázal opravdu zdravý rozum, navdzory své "nestandardní povaze" - poznal dobře, že s někým tak velkým a silným nemá šanci, a možná, že po vztekání sám běží k vám, protože chce mít to "pevné" objetí (o kterém ví, že bude následovat) rychle za sebou.

 Micka+ Přemeček 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(1.7.2008 9:14:21)
A i kdyby to tak bylo, tak je to pořád lepší než ta situace, jakou zažívala Mirka s Kubíkem, než začala s objímací metodou.

Nebo ho měla raději nechávat při každém jeho vztekacím záchvatu někde zavřeného o samotě ( asi by tam býval byl hodně dlouho ), aby neměla pokušení ho třeba ze vzteku zbít ?
 teta 
  • 

Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(1.7.2008 9:25:24)
Nemyslíte, že v takovém případě by tedy měla spíš být zavřená "matka"?

Vy jste bachařky z jednoho lágru - nebo kam chodíte na ty nápady?!
Půl hodiny násilím držet dítě, aby se nemohlo hnout...zavírat ho někam do komory...Já se ani těm dětem nedivím, že můžou vyskočit z kůže.
 Micka+ Přemeček 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(1.7.2008 10:09:33)
teto,
já naštěstí nic takového řešit nemusím, můj syn je v pohodě.
Na případě Mirky oceňuji hlavně to, že hledala pomoc v odborné litaratuře a že se právě nesnížila k tak primitivnímu jednání jako je bití nebo zavírání dítěte.

Ale pokud máte nějaké lepší řešení, jak řešit tuto situaci, tak ji sem napište.Předpokládám, že máte se vztekajícími se dětmi bohaté zkušenosti.
 teta 
  • 

Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(1.7.2008 20:48:01)
Bohužel/bohudík s malými vzteklouny "bohaté zkušenosti" nemám. Obě moje děti byly naprosto normální, občas neposlušné, občas zdržovaly...ale kupodivu se mi podařilo vychovat je i bez bití a násilných sevření - možná proto teď rády a často objímají ony mě...a to se ani nemusím vztekat :-)))

 KoproFka 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(26.7.2008 23:23:20)
No tak to buď fakt ráda! Myslím, že takovéhle maminky, co mají pohodové dítě, by se k tomu snad ani vyjadřovat neměly.
Je to přesně v tom duchu, o čem nic nevím, tak o tom mlčím.
A když máš tak bohaté zkušenosti, já mám spoustu otázek, tak třeba: Mohla bys mi prosím třeba poradit, jak naučit mé dítě jíst pečivo čímkoli namazané? Předem upozorňuji, že pečivo namazat a vsunout do pusinky na ochutnání prostě nejde. To jsem poprvé a naposledy zkusila v roce - kousky rohlíku namazané máslem - okamžitě to plival a víckrát si do pusy nenechal nic podobného dát. Nefunguje ani: lučina na lžičku+pečivo přikousnout, ani "jé, to je učiněná pohádková dobrota, mňam mňam mňam" a pejskovi to taky chutná, mňam mňam..., ani osvědčené "příklady táhnou" - babička, dědeček, kamarádi, všichni můžou jíst namazaný chleba a mlaskat na lesy a Kubča si vezme suchý a prostě neochutná ani za nic! On prostě neví, jak chutná marmeláda, med, lučina, sýr - prozatím se nikomu nepodařilo dát mu to do pusy. ...
a tak bych mohla pokračovat dál a dál...
třeba na UM jsem ho učila 3/4 roku, než vypil 210 ml láhev - co mléka já vylila! strašný!

Kubča je pořád kapku mimozemšťan, v září mu budou 3 roky, např. teď, během 10 dnů se naučil počítat do 50-ti (do 20-ti už umí dávno) ... prostě si pořád chtěl prohlížet kalendář a tam, jak známo, je jen 30-31 dnů no a on chtěl vědět jak se říká 2a1.. 2a5...3a0, a "jak je to dál, maminko?" došli jsme až ke 40-ti, sám si odvodil do 49, pak povídá "čtyřicet deset:-)" no byli jsme u 50-ky...
Úžasný je, když spolu ráno ještě ležíme, tak si tak povídáme a on zachviličku začne počítat a dojde až k té 50-ce... Pro mě už je to vcelku normální, že tyhle věci umí, o to víc mě to vždycky překvapí, když se setkám třeba i se starším dítětem a ono to zcela logicky neumí... třeba, ho poprosím,a by mi podalo tu modrou bábovku, a ono neví, která je modrá, nebo hele, jaké má ta tramvajka číslo...

Faktem pro mne pouze je, že mám doma zřejmě malého ufonka(oni tam kdesi nahoře asi baští amarouny a počítají bůh ví do kolika), ale zaplaťpánbůh už konečně trošičku chápu jeho ufonské zvyky stejně tak, jako on chápe moje, člověčí. Hlavně ale! Díky tomu, že se už konečně umíme obejmout (což, věřte nebo ne, Kubča fak neuměl) jsme zřejmě našli společnou řeč a to je pro mne víc, než si kdo umí představit! A to vážně nepřeháním!!!
Protože kdo podobné dítě nezažil, v životě tomu neuvěří!


 lucy-2 malé děti 
  • 

Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(28.10.2009 21:11:59)
Tak si tak říkám,že někdy to tulení a obejmutí muselo přestat. KKdž se dítě narodí,tak má přece jen nějakou výbavu k přežití a to je hlavně to,jak zavolat mámu a u ní zůstat co možná nejdýl. Žádné dítě se nerodí s nenávistí k doteku,protože to je hlavní smysl miminek,podle kterého vyhodnocují,jsou-li v bezpečí. Dotyk začíná už v těhoenství,ale věřím tomu,že znechutit tělesný kontakt může právě nešťastný porod anebo necitlivé a nepříjemné doteky krátce po porodu,které matka nevyváží těmi laskavými,milujícími. Myslím,že dokud takto frustrované dítě nenaučíme příjemné dotyky přijímat (tj.dáme mu na to DOST ČASU),tak mu to "zůstane klidně až do dospělosti". Sama můžu vidět rozdíl na svých dvou dětech,z nichž to první narozené v porodnici nesnášelo zpočátku hlazení(a bylo mi odneseno z mého dohledu ještě než dotepal pupečník), to druhé,narozené doma, které se s námahou prodralo ven s velkým křikem,se okamžitě uklidnilo když jsem ho ještě mokré, hladila na hlavičce-a tam to přece děti většinou nemají rády.Tento chlapec doteď nemá problém přijímat fyzický kontakt...
Jestli ten Váš syn spíš těmi abnormálními schopnostmi nekompenzuje něco,co mu chybí,ale bojí se toho (dotyk...?)? a když něco nechce takhle zarytě, tak mu to prostě nenuťte, dejte mu čas tak dlouho,dokud Vám nedá najevo, že to CHCE zkusit. Tvrdohlavá povaha potřebuje více svobody,byť nám to komplikuje život.
 simiki+koťátko 03/07 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(1.7.2008 13:25:00)
ahoj, tady jedna máma z lágru, která drží své dítě ve svěrací kazajce.

když dcerka se vzteká, ne brečí, ale vzteká, hází věcma, a mohla by si ublížit. vztekání trvá i někdy hodinu, hodinu a půl. jediné, co v tu chvíli potřebuje, jsem já. když si ji vezmu na klín, takse zklidní do deseti minut. když má dítě vztek sobě, není dobré když je samo.
 ZuziP 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(3.7.2008 15:33:24)
Tak aj toto je akoby z mojej hlavy..
 KoproFka 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(9.7.2008 23:18:43)
Ahoj teto,
dostala jsem se teď k tvé reakci na můj příspěvek a ráda bych ještě neco dodala - dřív by mi to taky připadalo šílené, takhle ho omezovat, on se totiž od malinka co se pohybu týče moc omezovat nedal a taky to dával hlasitě najevo - už jako miminko byl prostě pořád v pohybu a nejen já, ale i všichni co ho viděli, moc netušili (můj kamarád, který ho vidí cca jednou za rok tu docela nedávno byl na návštěvě a po cca hodině času stáveného u nás - upozorňuju, že bylo kolem cca 19-té hodiny se udiveně ptal: a to je takovejhle pořád? jako celej den? Jak to můžeš vydržet? Kubča totiž neustále šmejdil kolem, pořád se na něco vyptával a nebo se "předváděl",povídal básničky a zapojoval ostatní do svých her... dodnes si pamatuju udivenou větu mého taťky "a proč si taky chvilku nelehne a neodpočine si" a to poté, co jsem našim cca 6-ti měsíčního Kubču při víkendovém pobytu v 6 ráno na 3h vrazila do postele s tím, že jsem v noci 6x kojila a musím se na chvilku vyspat...

Ono totiž kdo tohle nezažije, ten to prostě nepochopí. Já si totiž taky myslela, že budu mít krásnou blonďatou klidnou holčičku...:)

Ale proč to píšu - byla jsem kvůli Kubčovi i u psychologa, byla jsem fakt bezradná - nemám totiž křičící a striktně přikazovací povahu a fakt dost těžce nesu agresivitu v jakékoli podobě a z jakékoli strany, takže pokud se křičí a vzteká kdokoli, natož mé dítě, opravdu to není můj šálek čaje..
No a mezi 2-mi návštěvami došlo k tomu našemu pevnému obětí. Na druhé návštěvě jsem tedy nadšeně líčila p. MUDr. jak se mi to dítě proměnilo a budete se divit, ale pochválil mě - cituji: "no to je super, výborný" a faktem je, že už nemám potřebu tam znovu jít, prozatím nepotřebujeme:))!...

takže asi tak...fakt to není mučení, pokud by bylo, už by to řešila sociálka - lékaři mají totiž ohlašovací povinnost, víme:)
 JiBi* 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(10.7.2008 15:37:40)
Rv:-©
 JiBi* 


Re: Máma nebo svěrací kazajka? 

(10.7.2008 15:38:26)
To bylo pro tetu ;((
 10.5Libik12 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(1.7.2008 10:26:24)
Ty brďo, tak toho bych se bála.

Závěr, že když dítě změkne v náručí, jedná se o obnovenou lásku nikoliv rezignaci a vědomí, že ta smrdící funící příšera, která byla do této chvíle mojí maminkou, mě stejně přepere, takže se poddám, je stejně hypotetický, jako mnou nabízená varianta.

Mám bohaté zkušenosti se vztekáním, dítě se vzteká, když se neumí dohovořit nebo je fyzicky indisponované. Matka by to měla chápat navzdory tomu, že děcký řev je nepříjemný zvuk a neměla by prožívat saturace z toho, že prcka udrží a tím ušéfuje.

Pokud má silové ambice, může zkusit hrát s manžou páku.


 Varanika, 2 děti 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(1.7.2008 21:47:09)
Libiku, sorry, ale rezignaci a uvolnění/uklidnění u svých dětí opravdu rozeznám. Vy jste někdy viděla pevné objetí?
 KoproFka 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(9.7.2008 23:38:26)
jo, každý dítě se vzteká, ale taky jsou děti, které ten vzek prostě nedokáží sami prožít, zvládnout - není to pro ně uvolnění frustrace, ale frustrace sama.... nedokážu to popsat, ale pokud bys viděla Kubču, sama bys pochopila o čem mluvím...
Ještě musím dodat, že Kubča není "vztekací" v tom slova smyslu "plácnout s sebou na zem a tam se válet a ječet"... jeho prostě rozčílí cokoli, co není schopen sám zvládnout, není trpělivý a nedokáže přijmout vývojový stupeň svého těla - prostě jakmile mu něco nejde okamžitě, rozčílí se/tedy rozčílil se:), rozmetal "to", bil "to", nechtěl si to nechat vysvětlit, ukázat, pomoct.... a už to nechtěl zkoušet dál, za žádnou cenu...byl agresivní na věci i osoby kolem... pak sebou plácnul na bříško třeba na gauč, zem a nehnutě ležel, hlavu v dlaních a když jsem se k němu po určitě době SMĚLA přiblížit, aniž by to vyvolalo další agresi, a pomalinku se ho ptala, co se stalo, vždycky odpovídal - maminko, já jsem smutnej... samozřejmě pokud ještě nemluvil, stavy byly ještě horší, protože to prostě verbálně vyjádřit nemohl...
fakt kdo nezažil, nepochopí. I já nechápala, co se děje... a o to víc byla nešťastná, že mu nejsem schopna pomoct, že se trápí a já nevím, JAK mu pomoct, protože to, jak to umím, mu nepomůže...




 lena 
  • 

Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(1.7.2008 9:31:52)
Ja stimto nazorem nesouhlasim.Pokud se dite vzteka potrebuje znat jen sve hranice.Tim ze ho obejmu mu ty hranice neukazuji,naopak ho nutim do neceho co samo nechce,jeste ke vsemu silou.Ikdyz ma dite negativni emoce,mama je od toho aby dite mela rada i s takovymi emocemi.Nejen hodne a klidne dite.Vzdyt i zlost patri k zivotu.Jen je potreba ukazat kde uz je to dost.
Pokud si dite nekam zaleze je jasne ze chce byt samo a ja to mam respektovat,ne ho nutit k objimani.
Maminky,nase deti nam sami ukazuji co zrovna potrebuji,zkusme je jen respektovat.
 Micka+ Přemeček 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(1.7.2008 10:17:37)
leno,
ano, tohle by se dalo praktikovat pokud by matka neměla nic jiného na práci než dítě. Nemusela by chodit do práce, nemusela by nic dělat v domácnosti a věnovat se pouze dítěti. Jak chcete řešit situaci, kdy matka má být na určitou hodinu v práci a vztekající dítě se nechce obléct a nechce jít do školky. A na to, aby si někam zalezlo a hodinu se uklidňovalo není jaksi čas. Bohužel nikoho v tomto státě nezajímá, že matka poslouchala hlas svého dítětě a kvůli tomu nemohla jít do práce, nemohla si vydělat na to, aby zaplatila nájem nebo inkaso.
 lena 
  • 

Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(1.7.2008 11:51:48)
Resila bych to drivejsim vstavanim a pokud se dite chce samo oblect,nechala bych ho.Bez nervu,bez neprijemnych reci.Deti jeste neznaji pojem o case.Ale urcite bych dite neobjala a nasilim nedrzela a to za zadnych okolnosti.
 MM, 2 kluci 
  • 

Leno, souhlasim! A navíc... 

(1.7.2008 12:39:02)
... v krajním případě - když dítě i přesto, že má dost času a ví, proč se má oblékat atd., a přesto odmítá - je možné ho do té školky prostě odvést v pyžamu (nebo tak jak právě je)! (A vzít oblečení sebou). Zní to možná drasticky, ale slyšela jsem od několika maminek že to zafungovalo ;-). Když se na něho cestou či ve školce všichni koukali nebo se mu i smáli, tak si příště rozmyslel zda mu to stojí za to...
A není to (na rozdíl od tzv. "objetí";) nic násilného, nýbrž jen přirozený důsledek - neoblékneš se včas = nebudeš oblečený a půjdeš holt do školky tak jak jsi.
 KoproFka 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(3.11.2009 0:32:57)
ale to není o dřívějším vstávání! Přece! To není o plánování a naplánování!
Kubča vstával v 5 ráno! i dřív - přes den dal 20 min max. a chodil spát mezi 8-9 večer....
Bylo mu 1, 1,5 roku a všechno bylo problém - jídlo, oblékání, jakákoli změna, nebo naopak nezměna, všichni byli na něj moc pomalí...
když byl starší a zančínal mluvit, vše se pomalinku lepšilo co komunikace týče, ale zase narůstalo vědomí sebe sama, takže se bořily autority, a to veškeré!
Tybrťo fakt nevíš, o čem mluvíš. ~o~
Já někdy říkám, že je moc chytrý a moc extrovert - smrtelná kombinace, vyžadující pouze silné a odolné jedince!:))
Já mám ale výzvy ráda, vlastně, dá se říct!~z~~b~
Škoda, že už takový není, že už jsou mu 4 roky a je to úžasný chlapeček! Kdyby to jen trošku šlo, fakt bych ti ho klíďo na půl dne půjčila!!!Váženě!!!
 ZuziP 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(4.7.2008 6:22:18)
A vy ako riesite situaciu, ak rano nie je cas a dieta vzdoruje?
 Micka+ Přemeček 


Re: Ano, v objetí se děti vztekají. 

(7.7.2008 17:48:39)
Já zatím nijak. Malému jsou 2 roky a do školky ještě nechodí.
 MM, 2 kluci 
  • 

Ještě pár kritických poznámek... 

(1.7.2008 10:35:18)
... - jinak svůj názor jsem napsala už i výše.

Souhlasím s "tetou" v tom, že poukazuje na "násilnost" této metody. A já bych tedy "nevrněla blahem", jak nahoře někdo psal, kdyby mě někdo koho mám ráda, držel proti mé vůli v objetí v situace kdy se mnou "cvičí emoce"! Vztekala bych se naopak ještě víc a měla bych pocit, že ten druhý mě vůbec nerespektuje a nechápe. Přitulit se chci tehdy, když se uklidním a cítím to tak sama.

A proč bych měla dítě někam zavírat, jak výše zaznělo ??? Pokud se potřebuji uklidnit, odejsu z místnosti sama. Nebo dítě se jde uklidnit vedle, als s otevřenýma dveřma a s tím že se může kdykoliv vrátit až se uklidní a bude chtít

Hlavně mě ale zaráží, že na českém webu je tak málo kritických postojů k této metodě (nebo aspoň já jsem je nenašla). Všude jinde (Německo, Velká Británie...) je běžné, že se o ní píše jako o metodě přinejmenším kontroverzní (tj. na kterou jsou různé, protichůdné názory a vzbuzuje bouřlivé diskuse), a tady? Nic takového. A od článku v odborném (?)časopisu jako "Psychologie dnes" bych tedy čekala, že ve jménu objektivity uvede i ty výhrady a kritické připomínky, které jsou ve světe k této mětodě známé!

V kostce jsou to ty, že 1.) je to "násilná metoda" nerespektující díte, že 2.) její "úspechy" spočívají v resignaci dítěte před převahou silnějšího a 3.) že dítě se snadno může stát obětí (sexuálního) zneužívání, protože jsou soustavně překraočovány jeho hranice a zvykne si tak, že některé věci jsou údajně normální resp. že se musí vydržet, protože "nic jiného nezbývá", ten druhý (maminka) to přece "myslí dobře" atd. Když to dítě později bude osahávat třeba strýček, je velká pravděpodobnost, že se nebude bránit, protože se nidky nenaučilo říct nahlas NE a hájit si své hranice, a protože strýček to přece také "myslí dobře"... :-(
 Jaana2 


Re: Ještě pár kritických poznámek... 

(1.7.2008 14:14:14)
naprostý souhlas :-)
 KoproFka 


Re: Ještě pár kritických poznámek... 

(3.11.2009 0:36:54)
..tak dámy... četli jste o tom také něco jiného, než tuto diskuzi? Až si o tom něco přečtete, dozvíte, prosím, přihlaste se, to bude jiné popovídáníčko!!!

Budu moc ráda, když mne budete kontaktovat!

A moc vám přeji normální, klidné a ovladatelné děti!
Já takové štěstí neměla....

M.


 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Mám opačný problém 

(1.7.2008 15:09:24)
Moje starší dcera je naopak STRAŠNĚ mazlivá, já mám spíš potíž, jak se od ní nenechávat neustále tlačit do mazlení. Potíž je jednak v tom, že by se nejradši promazlila tak třetinu času, kdy je vzhůru, ale to bych opravdu nemohla nijak jinak fungovat, vařit, uklízet, nic. Druháý problém, a ještě horší, je, že mazlení používá jako manipulaci. Např. když jí řeknu (jako každý den před spaním) UKLIĎ SI HRAČKY, ona 3x řekne NE, a když po čtvrté zopakuju svůj požadavek, ona se rozpláče, běží ke mně a volá MAZLIT. Ovšem mazlení nepovažuje v tom případě za uklidňovací prostředek, aby teda pak uklidila, i když se jí neche, ale aby se uklízení VYHNULA. Takže máme spíš potíž v tom, aby se zklidnila.
Dřív mi fugovalo ve vztekání to, nechat jí vybrečet na posteli a bouchat do matrace (tím nikoho neohrožovala ani nic neničila), a jakmile se sama během pár minut nebo vteřin dostala z nejhoršího, přišla se sama mazlit. Dneska, když se snaží vyvztekat nebo manipulovat mazlením, tak jí řeknu: "Dobrá, ale už neplač." Ona se přestane ostentativně litovat, přitiskne se ke mně a za chvilku je v pohodě. A pak se konečně, byť nerada, pustí se mnou třeba do toho úklidu hraček...
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Bála bych se... 

(1.7.2008 15:10:52)
Bála bych se toho, že si dítě spojí mazlení s něčím nepříjemným. Mazlení má být přece způsob vyjádření lásky. A pokud by mi to někdo znepříjemnil, dost možná bych nakonec měla ošklivý pocit z mazlení jako takového.
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Jiný způsob 

(1.7.2008 15:13:11)
Kamarádka mi poradila, že když opravdu nemůže, a je vzteklá na děti, tak se jim snaží říct něco pozitivního. Třeba u toho křičí, ale zároveň už se směje, a říká třeba: "Ty holčičko moje jedna milovaná, živelná, divoká, ach jo, vždyť já tě mám ráda." Trochu to situaci nadlehčí, nasměruje dítě na jiné myšlenky, zklidní vynervenou maminku, a pak se problém řeší líp. Nevím, třeba to zkusím. Je mi to určitě sympatičtější než metoda vřelého obětí (nebo jak se to jmenuje). Ale neříkám, že to někomu nemůže fungovat nebo že to nemůže být k dobru.
 simiki+koťátko 03/07 


Re: Jiný způsob 

(1.7.2008 15:26:24)
hani, když se vzteká malá, můžu mluvit na ni jak milius, vyzpívám celý svůj repertoár, hladím ji, myslíš si, že to jako nezkouším?? když se ti vzteká dítě hodinu a půl, tak mezitím máš dost času zkusit téměř všechno, víš!
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Jiný způsob 

(1.7.2008 21:04:34)
Tenhle příspěvek neplatil ani tak na výchovu dítěte, jako spíš pomoc pro sebeovládání rodiče :) Já se považuju celkem za kliďasa - teda považovala jsem se, dokud jsem neměla děti. Teď vím, že když mi tu řvou obě holky najednou střídavě s přestávkama celé dopoledne, tak vyletím hrozně snadno. Takže tahle kamarádčina rada mi pomohla k sebeovládání v krizových situacích, ne k výchově děti.
Jo, a starší dcera právě leze do prvního dětského vzdoru, tak už si krásně můžu ozkoušet, že v některých případech nefunguje NIC ~j~ V tom Ti úplně rozumím. Metodu pevného objetí jsem zatím nezkoušela, ani mě to moc neláká, ale z mých dřívějších příspěvků je zřejmé, že jí ani výhradně neodsuzuju. Jestli vám doma funguje, tak bezva R^
 cizinka1 


Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 19:56:20)
Chtela bych se zeptat vsech, kteri se tady vyjadruji (kriticky ci souhlasne), jestli jste opravdu knihy Prekopove cetly, alespon nejakou. Mam silny dojem ze ne. "Metoda pevneho objeti" je terapeuticky postup pro PATOLOGICKE pripady, kdyz jde o vazne poruchy chovani, plynouci podle nazoru teto psycholozky, z dezorientaci ohledne roli sve a rodicu. Neni to metoda jak si sjednat poslusnost (to stoji cernym na bile i v tomto rozhovoru), ani jak po domacku prekonat vztek ditete, a uz vubec ne jak zvladnout normalni vztekani se v batolecim obdobi vzdoru. Je to terapeuticka metoda, provazena po zvazeni a pod dohledem terapeuta; u Prekopove nic jineho nenajdete! Autorka ma sice velke zasluhy k prevenci patalogii chovani modernich deti: ma velkou zasluhu v propagaci satku a docela presvedcivou teorii o potrebach ditete v prvnim roce zivota, takze "objeti", pripoutani k telu matky propaguje plosne jen v tomhle obdobi, nikoliv v obdobi vzdoru. Podle meho nazoru, jeji knihy jsou velice prinosne pro premysleni o moznych chybach ve vychove v modernich podninkach. Je ovsem velice zrejme, ze Prekopova je krestansky konservativec, jeji oblibene slovne spojeni: "naucit se milovat nepritele", "prirozeny rad" tohle prozrazuje. At tento trend mysleni nekomu sedi nebo ne, je v tomhle velice dobra.

MM, je ponekud zcesne porovnavat metodu terapeutickou s metodou vychovnou (objeti s respektovanim). Totiz jde o odlisne veci: reseni patologie neni totez co bezna vychova zdraveho ditete. Je ovsem pravdou, ze Prekopova, jak jsem jiz psala, je krestansky konservativec, zatim ze tobe je milejsi liberalni respektovani. Mne vlastne take, ale musime se uvedomit, ze jde o ideologicky vkus, nikoliv o proniknuti do podstaty lidske ci detske psyche. To by kazdy rad, ale nejde to:-). Jinak, tvoje prispevky zde jsou alespon erudovane.

DENISO, jiskris logikou. Kdyz je ti mizerne, nechces objeti. Fajn. Ale placnuti prez zadek nebo strceni pod sprchou jo, a proto ti to vyhovuje? Metoda objeti (podle Prekopove) je zpusob vyrikat si emoce vzajemne - verbalne, a neverbalne. Biti ci nasilne sprchovani je tyranska nasilna metoda, ktera donuti k tupe poslusnosti a konformite. Nic vic. A ujistuji te, ze nebiti neni "vychovou US", a biti - evropskou. V soucasne evropske (vcetne vychodoevropske) psychologie a pedagogice jsou nasilne metody odsuzovani rovnez...
 10.5Libik12 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 20:54:18)
Cizinko, pokud Prekopová směřuje své závěry k patologickým situacím (a dětem), měla by se z titulu autorského práva a etiky své profese ostře vymezovat proti volnému používání tohoto termínu pro situace( a děti) nepatologické. Ona by se ale dostala do pasti pojmu "patologický" zrovna tak jako ty:) a nejedna matka, které si děťátko poprvé lehne uprostřed cesty do bahna, viď.

A jestli označuješ rozdíl mezi silovou výchovou a liberálním postojem za ideologický vkus, tak to si trošku zahráváš:)
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 21:11:42)
Libiku,

Jak jsi prisla na to, ze Prekopova svoji metodu nevyhrazuje pouze pro terapii patologie, a ktery z jeji popsanych pripadu ti nezdal patologicky, cili ze se jednalo o lehcevaznou aplikaci nasilne metody? Ja jsem opravdu nikdy nedostala jsem z nej takovy dojem, ani z tohoto clanku, ani z jejich knih. Pro obdobi vzdoru ma zvlastni pojednani, takze zadna matka, ktera jeji knihy opravdu cetla, nezkusi pevne objeti pro batole, ktere se lehlo do bahna. (Pokud teda ta matka umi opravdu cist a rozumi tomu, co cte, coz bohuzel neni bezny. Je to smutny ale predstavy o informovane svobodne spolecnosti ma vazne meze, jak to casto dokazuji diskuse i na Rodine;-)).

Pokud jsi cetla pozorne, ja neoznacuji za otazku ideologickeho vkusu nasilne a liberalni metody, ale krestanskou (konzervativni) a liberalni vychovu. Jestli terapie pevneho objeti je opravdu nasilna jak nasilne je treba biti, to je otazka. Za prve, pouziva se pro patologicke pripady: pro deti, kteri ve vzteku ublizuji si sobe nebo ostatnim, trpi hyperaktivitou a pod. Pro zvladnuti takoveho ditete se nasili pouziva tak ci tak: aby si neublizil treba. A na rozdil od facky, ona totiz dovoluje zpetnou reakci i diteti. Pocita se ze dite bude vzpirat, kricet a nadavat. Pocita se s interakci obou tel a dusi. No, sice se pocita s tim, ze rodic bude silnejsi a vydrzi nejen fyzicky a i dusevne uprimne opakovat, ze sveho vzteklouna ma rad. S tou zpetnou fackou v mlatici vychove se nepocita, ze.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 21:17:19)
P.S. Libiku, jestli si divis, jaka pak krestanska konservativni vychova, tak Prekopova ma ji take docela dobre rozpracovanou: propagace velkych rodin, kde vladne jistota o roli a mistu kazdeho clena rodiny, zaneprazdnena matka (zadna cela pozosnost pro jedinacka) a t.d. Pro MM jsem nemusela rozepisovat, totiz MM psala, ze neco od Prekopove cetla.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 21:26:13)
A jeste jeden P.S.

Jen zduraznuji co jsem psala: tahle terapie se praktikuje po konsultaci a s dohledem terapeuta. J.P. ty terapeuty skoli (ci skolila). Nic jineho nikdy nepsala, a preventivne a plosne propagovala jedine ten satek do prvniho roku zivota. Takze opravdu nechapu podstatu tvych namitek, zeby se mela vymezit. Ona to prece dela.
 10.5Libik12 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(1.7.2008 23:38:13)
Já ten dojem získávám s diskusí na Rodině a k mému šoku též z propagace u pediatra na nástěnce.
Pokud je to metoda "pod dohledem" a pro "některé" (patologické), nechť je to jasně a srozumitelně řečeno asi tak, jakože dětem neprovádíme vlastnoručně odstranění nosních mandlí, ačkoliv se část lékařů i matek k tomu kloní.

Chceš říct, že pokládáš za samozřejmé, že zmiňované oslavné zkušenosti zdejších objímaček vznikly na základě předchozího školení terapeuta a byly použity na patologických dětech? No ty jsi měla vždycky smysl pro humor:)

Nadužívání slova hyperaktivita, zveličování, nepochopení, amaterismus a popularita útržkovitých hesel, to je nebezpečí Prekopové, ať už za to osobně může nebo ne.



 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 0:38:02)
Libik: muj nazor: "hyperaktivita" je termin naduzivany predevsim nekterymi rodici (jimy) nevychovanych nezvladatelnych fakanu a mene erudovanymi pedagogy.
V pedagogice a detske psychologii se uz nepouziva, ted mame AHD a ADHD, jsou to takove osidne veci, ne ze by realne neexistovaly, ale soucasne se jimi toho da hodne prikryt.
U Prekopove jsem si tehle tendence teda fakt nikdy nevsimla.
 Ridwen2 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 18:04:19)

Kohnova, na tohle mi nedá, abych nereagovala. ADD je porucha pozornosti, ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou (Attention Deficit Disorder a Attendion Deficit Hyperactivity Disorder), u níž se zkráceně a pro větší srozumitelnost pro laiky říká, že dítě je "hyperaktivní". Obě diagnózy jsou zcela legitimní a dost přesně definované, zkušený odborník rozezná dítě s ADHD od cituji "nevychovaného nezvladatelného fakana" během dvouhodinové diagnostiky. To, co jsi napsala, může napsat jen člověk, který dítě s ADHD nevychovává. Mě se takovéhle názory dost dotýkají, protože mám doma v knihovně tři metry knih o podstatě problému ve třech světových jazycích, od synových dvou let chodíme po terapiích, jsme ve výchově důslední a jednotní, a stejně se na nás, kdykoli se ocitneme s děckem na veřejnosti, lidi jako ty dívají jako na neschopné rodiče s nezvládnutelným fakanem.
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(4.7.2008 0:50:14)
Jj, to je mi jasne, ze se te to dotyka a mas i pravdu, ze dobry odbornik zvladne poznat dite, ktere skutecne tenhle problem ma. To ale nic nemeni na tom, jak probiha praxe v mnoha ped.-psych. poradnach a ze diagnozu ADD nebo ADHD si z poradny odnese celkem dost deti, u kterych by se s uspechem dalo pochybovat o tom, ze byla urcena spravne.
Prave, ze deti, ktere ADD nebo ADHD jsou, vychovavam a ne uplne kratkou dobu, tak uz celkem obcas vidim, jak se obcas s touhle diagnozou zachazi.
A znam spoustu rodicu, ktere oznacuji vsechny vychovne problemy svych deti jako "hyperaktivitu", takove univerzalni kouzelne slovo.
Prosim, ja ti netvrdim, ze to jsi ty (proc taky) a verim, ze tvoje deti byly diagnostikovany nekym, kdo to umi.
To, co jsem ja nazvala onim "fakanem" (tj. spatne vedene, silne neurotizovane dite), to je velmi dobre rozpoznatelne od ADHD chovani, nechci si moc fandit, ale myslim, ze to umim poznat celkem dobre.
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(4.7.2008 1:03:17)
Jj, to je mi jasne, ze se te to dotyka a mas i pravdu, ze dobry odbornik zvladne poznat dite, ktere skutecne tenhle problem ma. To ale nic nemeni na tom, jak probiha praxe v mnoha ped.-psych. poradnach a ze diagnozu ADD nebo ADHD si z poradny odnese celkem dost deti, u kterych by se s uspechem dalo pochybovat o tom, ze byla urcena spravne.
Prave, ze deti, ktere ADD nebo ADHD jsou, vychovavam a ne uplne kratkou dobu, tak uz celkem obcas vidim, jak se obcas s touhle diagnozou zachazi.
A znam spoustu rodicu, ktere oznacuji vsechny vychovne problemy svych deti jako "hyperaktivitu", takove univerzalni kouzelne slovo.
Prosim, ja ti netvrdim, ze to jsi ty (proc taky) a verim, ze tvoje deti byly diagnostikovany nekym, kdo to umi.
To, co jsem ja nazvala onim "fakanem" (tj. spatne vedene, silne neurotizovane dite), to je velmi dobre rozpoznatelne od ADHD chovani, nechci si moc fandit, ale myslim, ze to umim poznat celkem dobre.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 8:16:04)
Libiku, po precteni odkazu Varaniky, jsem zjistila, ze nemela jsem uplne pravdu: to jen ja jsem cetla ty jeji knihy, ktere byly venovane prevazne terapii. Sice i vychove a prevenci, ale tam mi pevne objeti neutkvelo v pameti jako normalni vychovna metoda. (Cetla jsem celeho Maleho tyrana, a ty knizky, ktera psala se svoji nemeckou kolegyni, pak dalsi, jako hodne v cem opakujici se jen utrzkove:-))

Ano, je nebezpeci, ze tato kontraverzni metoda muze byt zneuzita matkou, ktera nesnasi jakykoliv projev osobnosti, a jak rika Prekopova i v tomhle rozhovoru, po sjednani si poslusnosti (tak neco jako trest misto facky). Tohle by bylo nepochopeni, ale muze se stat. Zneuzite blbcem muze byt cokoliv, ze jo, ale kvuli tomu neprestaneme psat knihy ani publikovat svoje teorie, ktere nemusi byt stoprocentne trefne. A neni to chybou autorky, kdyz jeji dilo se posuzuje podle jeji zprimitivizovanych popularnich projevu...

Jak jsem jiz psala, Prekopovou si vazim jako vemi zajmavou autorku, ale na muj vkus je prilis konzervativni. Nikdy jeji rady nemohla bych realizovat v plnem rozsahu: nemam jasne urcene muzske i zenske role v rodine, lidi z nasi siroke rodiny maji docela silny sklon k egalitarizmu ve vztahu k detem, nemam a nebudu mit hodne deti. Ale musim rict, ze tak jako inspirace, jako duvod k premysleni, docela mi pomohla zvladnout vychovu meho skorojedinacka, narozeneho do blahobytnych modernich podminek. Dala jsem hodnekrat zapravdu, ze moderni matka, ktera ma cely den cas pro jedine dite, a kde neexistuje zadne prekazky neplnit diteti jeho prani, je cesta velice trnita se sklonem k degeneraci. Naopak pochvalovala jsem si svoje sluzebni cestovani s ditetem, kdyz jsme se dostavaly do situaci ve vlaku, ze jsme nemeli na vyber, co bude na jidlo, kdy budeme nastupovat a vystupovat, kdy na vsechno pro vetsi cast dne bylo jen moje naruc: pro bezpeci a reseni nepohody, nudy ci zlobeni, a vyplyvalo to prirozene ze situaci. Pokazde po takovem zazitku jsem si pochvalovala pokroky v socialni inteligenci a dialogicnosti ditete. Takze, podle meho nazoru, prvky vychovy od J.P. pro meho nosence se osvedcily.
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 0:51:36)
Cizinko, ja hlavne mam pocit a prosim, oprav me, pokud se mylim, protoze to je vazne jen dojem, ze v konzervativni krestanske vychove ma biti (a dokonce i ritualizovane) porad jeste docela silnou pozici? Ale nevsimla jsem si, ze by biti propagovala nebo povazovala za prijatelne Prekopova.
Cetla jsem nejake knizky o vychove, autor se, MYSLIM, jmenoval Bidulf nebo Bidulph nebo tak nejak, byl to snad detsky psychiatr dokonce, kazdopadne hodne konzervativni krestan a to, co v te knizce bylo by se klidne uplatnilo na nejake silne preverzni webove strance pro dospele.. pripadalo mi to docela strasne, takze jsem se tech spisku rychle zbavila a citovat nemuzu, ale v hlave mi to utkvelo.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 7:45:11)
Kohnova,

Mlaceni bylo tradicne zpjato s jakoukoliv predstavou o vychove v Evrope do 19 st, a tolerovane bylo az do poloviny minuleho. Je pozoruhodne malo pedagogickych myslitelu, ktere tohle nepropagovaly.

Konservativni krestankou Prekopovou vsak nazyvam nekvuli lpeni na starych vzorech vychovy: Prekopova je velice durazne PROTI biti deti, ale kvuli hodnotam a vzorum rodineho souziti, ktere propaguje. Kazda teorie ma nejakou ideologickou pater - a u Prekopove vidim to krestanstvi a konservativizmus, nemuzu si pomoct:-).
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 15:15:12)
Cizinka: asi jo. Koukala jsem se dneska znovu na knizky, ktere mam od P. doma, je pravda, ze takove to hoooodne tradicne pojeti manzelskych a rodicovskych roli v rodine tam je. Mas pravdu, ze tohle je trochu problem, protoze to je vec krestany hodne casto proklamovana a pritom v praxi realizovana uplne stejne jako u zbytku populace (tj clovek mini zivot meni).
Me to ani tolik moc kontroverzni nepripada, asi proto, ze sama mam hodne deti a lety jsem se dopracovala k takovemu pojeti materstvi a zenstvi vubec, ze mi nazory Prek. v teto oblasti neprijdou nepochopitelne, ackokiv jsem k nim dospela ne z konzervativismu nebo diky nemu, ale naopak ze zaliby ve volnomyslenkarstvi :D.
Kazdopadne to neberu tak, ze co ja povazuju za dobre, musi byt dobre i pro ostatni a myslim, ze to tak snad nebere ani Prekopova (do hlavy ji nevidim).
U krestanu vzdycky znovu narazim na problem takove jakesi nesmiritelnosti v postojich ve vecech, ktere byt i vzdalene souviseji se sexualitou (rodina s ni souvisi uzce) a nekdy me to klepne pres nos i pri cteni veci od Prekopove, jenze mne to v kontextu toho, co rika, pripada jako celkem marginalni a neprikladam tomu velkou vahu.
Spis vnimam, ze to, co se snazi Prekopova rict, muze byt pro nekoho celkem komplikovane, neni to zadny udernicky univerzalni navod na cokoliv, jake jsme zvykli dostavat a proto asi tolik nepochopeni a dezinterpretaci.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 16:03:13)
Kohnova,

Krestanstvi je tak siroky proud mysleni, ze se tezko skatulkuje. Za liberalniho krestana si povazuji taky:-). A uplne te chapu, kdyz pises, ze v moderni spolecnosti k hodne detem se propracuje take se sklonem k volnomyslenkarstvi:-).

Souhlasim, ze je chybou v knihach J.P. hledat jednoduchy navod, dulezitejsi je celek, ktery zdeluje. Uplne si dokazu predstavit, ze hodnoty ktere jsou dulezite v rodinnem vztahu pro J.P. - bezpodminecna laska, empatie, citeni a ohled na toho druheho se skutecne lepe - a prirozeneji - se pestuje ve velke rodine. Ja zdilim jeji hodnoty, jen nemam prostredek. Mi to docela dalo zabrat, jak usporadat vychovu jedineho ditete tak, aby se necitil jako stred sveta a vladce vesmiru. Totiz v modernich podminkach opravdu neni proc nevyhovet jeho pranim - veskere materske zakazy se jevi tak arbitrarni rozhodnuti, a pro spoustu cinu, dopustenych liberalnim "respektovanim" proste realni nasledky nejsou, aby zafungovaly jako pouceni o realnich mezich ve svete. Ja bych nedokazala inscenovat "pevne objeti" jako pohotovy navod, jiz jen proto, ze na male deti se nevztekam do bila, abych mohla ho vzit do naruci a dat mu vedet, ze se moc zlobim, ale mam ho rada... Ale kdyz se clovek dostane do situaci, kdyz meze moznosti jsou realne, vyhovet prani vztekajiciho se ditete je nebezpecne nebo alespon bezohledne pro jine lidi, tak ho drzet v naruci a povidat mu jak to mezi nami je, a nest ho nejenom dokud se neuklidni ale i dokud ho pustit nebude bezpecny, je prirozene a ucinne, a celkove prinosne. Docela verim, ze i Libik, kdyz si zamysli, vyhrabe z pameti takove situace, totiz ma starsi deti docela blizko po sobe. A to je vlastne ten nacvik lasky v objeti, o kterym J.P. jde.
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 21:22:53)
Kohnová,
vy jste bezva! Přesně takhle totiž mají ateisti číst křesťanské knížky R^ - jako se jí ryba - sníst maso, vybrat kosti :-D Tzn. vezmu si z knížky to, co mě oslovuje, a nad nesrovnalostma v názorech mávnu rukou. Třeba zrovna to, co se mi nelíbí, osloví někoho jiného. Já to můžu klidně pustit z hlavy a neodsoudím kvůli tomu celou knížku. Vezmu si i tak z ní to, co je pro mě dobré.
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(4.7.2008 1:02:25)
Jenze ja nejsem ateistka. Ale Prekopove si vazim, prestoze je od jine viry, pro me to neni zas tak zasadne dulezite.
 Kohnova 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(2.7.2008 0:30:46)
Libiku, ale Prekopova (alespon co ja jsem od ni precetla) zadnou "silovou" vychovu nepropaguje. Nejlepsi je vazne primo si od ni neco precist.
Me osobne ta MISTY pouzita krestanska retorika take vzdycky drazdi a je proti srsti, osobne si myslim, ze uradky H.........y jsou skryty i krestanum, ale pokud jdes pri cteni po vecne linii, mne osobne nezbyva, nez ji dat za pravdu.
Pochopit, co a jak ma P. na mysli, je mozny, az kdyz si clovek ty jeji spisy precte a premysli o nich, myslim, ze to, co rika, neni kazdemu plne pochopitelne, takze pak nutne nasleduji dezinterpretace (a proto ani ja se nebudu pokouset, protoze se taky muzu mylit).
 Varanika, 2 děti 


terapie nebo výchovná metoda? 

(1.7.2008 22:09:20)
Sama Dr. Prekopová rozlišuje TERAPII pevným objetím a PEVNÉ OBJETÍ v "normálním" životě. Pokud vím (z knih, četla jsem všechny, a z jejích seminářů, absolvovala jsem tři) tak doporučuje obojí, ZA DODRŽENÍ určitých podmínek. Rozlišení i ty podmínky najdete zformulovány přímo autorkou na stránce www.prekopova-pevneobjeti.cz, sekce Pevné objetí.
 cizinka1 


Re: terapie nebo výchovná metoda? 

(1.7.2008 22:30:28)
Varaniko, dik za zajmavy odkaz. Koukam se, ze nemela jsem uplne pravdu. V me pameti spise zaseklo asi drivejsi (nebo doplnujici?) pojednani o obdobi vzdoru, kde J.P. silne zduraznovala, ze batole nemusi byt okonejseno jako mimino, a aby melo prostor pro svuj projev, jen aby matka zustala hnizdem, kde se smi se vratit a vykricet se ci vyplakat se. J.P. vzdy byla silne proti "vyhanejici metode", zvlast proti zavrenym dverem, ale take zduraznovala "normalnost" obdobi vzdoru. Takze obavy nekterych diskutujicich z nasilnych potlaceni neceho, co je normalni, mi se zdaji nemistni.
 Teraza Horáková 


Re: terapie nebo výchovná metoda? 

(1.7.2008 23:35:12)
Nečetla jsem reakce, ale dobrý článek.....

když jsem se o téhle metodě dočetla poprvé (zřejmě zde), docela mne překvapila, ale potřeba vyzkoušet byla silnější. U nás funguje. Nemáme "vzteklé dítě" klasicky, máme dítě, které asi samo neví, co se sebou, abych upřesnila ten jeho typ - něco mezi "vynucující si úspěch", - ten mu jako rodiče zajistit vážně nemůžeme, krom podpory sebevědomí, "vynucující si pravdu a právo na cokoliv"

A tam narážíme.... Když se poprvé rozhodl, že bude raději mrtvej, protože s ním nesouhlasíme a bráchu máme radši, zkusila jsem to...... u toho jsem šeptala (ale říkáme mu to .... herdek), že ho máme stejně rádi, i když je naštvanej, že vztek chápeme, že ho mám taky, když mi to v práci nejde, připálím večeři, na kterou jsme se těšili.... atd.... nemyslím, že pomohla jen ta slova........právě to, že jsem ho objímala (asi i omezovala v tom jeho řádění) bylo dost důležité

To, že předváděl záchvaty vzteku doma, kdy třískal dveřmi, to jsme nějak pojali - komentováno - odeslán "až se uklidníš, přijď", ve chvíli, kdy zahltil učitelku (kterou má fakt rád) a třídní kolektiv nepublikovatelnými výrazy, jsme byli bezradní, ale i s ní jsem o tom mluvila........ od té doby se to neopakovalo....... a nechápeme.....

prostě se tak chová, když se cítí být omezen, poškozen, děje se mu bezpráví..... a doufám, že tyhle pocity z něj nějakým způsobem dostaneme dříve než dospěje, on prostě není schopný pochopit, že když není "po jeho vůli", je to normální stav a v životě se to odehraje x krát...... tím ho nehájím, jen asi chápu..... uvidíte dál, fakt se to snažím řešit....


sami jsme z toho docela "hotoví", objednala jsem nás k psychologovi, prostě proto, že mne to do budoucna děsí.... chová se velmi podobně jako můj táta a můj bývalý muž. Ve chvíli, kdy není po jeho, nastoupí citové vydírání od podoby "jsem neoblíbenej, nemám kamarády, nemáte mne rádi" po variantu "kdybych umřel...."


Na záchvaty vzteku je objetí fakt super, není to nijak časté, a myslím, že je zvládáme, ale to okolní mne děsí (p.s. jak jsem psala, většina rodiny z otcovy strany "jede na podobném principu", můj bývalý manžel na něm fungoval také, ale děti máme spolu s úžasným chlapem........ někdy jsem z toho hotová.... Teď právě si užívá prázdniny, my také, dítě k pomilování, není jediný problém..... a připadám si jako matka "magor", co hledá jinotaje.....

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale to je problém, o kterém bych asi někde jinde nepsala.

Kluci jsou dvojčata, bráška je opak........ cíťa až na půdu a to je zase jiné téma... pravda, méně potíží, teď.
 DENISA 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(5.7.2008 8:28:53)
Vidim cizinko, ze jedine ty jsi podrobne studovala vse a vse vis nejlip. Tak mi tedy ukaz, kde ja pisu o biti a o nasilnem sprchovani.
 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(5.7.2008 10:13:22)
Deniso, tvuj prispevek z 30.6.2008 v teto diskusi:

"Az bude vetsi, tak vyzkousim metodu studene vody z rozprasovace pri zachvatech vzteku. Doufam, ze nebudu muset sprchovat jako kamaradka, jejiz syn modral a tohle bylo jedine co ho probralo. A taky si myslim, ze pokud jsou vetsi a delaji to schvalne, tak jim jedna na zadek vubec neublizi (ted zastankyne US vychovy do mne)."
 DENISA 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(6.7.2008 3:59:56)
Cizinko s tebou nema cenu diskutovat, cesky umis dobre, ale vyznam slov ti asi unika. Strikani vody rozprasovacem je opravdu tyranska metoda, to nikdo jeste nezazil a co krve pri tom tece. A to si predstav, ze misto rozprasovace na kytky jsem ho tuhle na zahrade sprchovala zahradni hadici. Nevim proc, ale jemu se to v tech 30ti stupnovych vedrech libilo, asi je to sadomasochista. Pod sprchu dala dite moje kamaradka na doporuceni lekare, kdyz mej jeji kluk amoky ze modral. A ejhle, pomohlo to a dokonce nevypada, ze by z toho mel celozivotni trauma. A k biti, samozrejme ho mydlim hlava nehlava, cucky litaj, pokazdy kdyz mu priplacnu plinu na zadek, tak o tom ani nevi, zato ja bych si mela pripadat jak Mauerova. Fakt se vzpamatuj.

 cizinka1 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(6.7.2008 9:38:10)
Deniso,

Cestina je tvuj matersky jazyk, ale cist a rozumet v cestine mas zrejme mensi nacvik nez ja. Vsimni si v jakem kontextu, a tim padem i s jakym vyznamem jsem pouzila slovo "tyranska". Mluvila jsem ne o krutosti postupu, ale o jednosmernym a nedialogickym primeni k poslusnosti nasilnym cinem, coz tyranska vlada vlastne je. Na sprse opravdu nic neni zleho, deti, kdyz maji naladu a jsou na to pripraveni, sprchuji si radi, ale jde o neco naprosto jineho, kdyz je matka pod studenou sprchou - ci jakym koliv jinym proudem studene vody - strci aby je primela polknout jejich negativni emoce. Doufam, ze ten rozdil rozumis, jen delas ze ne. Je mi lito, ze tvoje kamaradka dela na doporuceni lekare kazdou blbost. Pokud nema na to prijt sama, jak si poradit se svym ditetem, mohla by radeji navstvit psychologickou poradnu.

Na tvym prispevku mne pripadala komicka ne jeho krutost, ale jeho nelogicnost: v uvodu jsi psala, ze pevne objeti bys si neprala, kdyz je ti mizerne, proto, ze chces byt sama a je ti to neprijemny, ale pak jsi vyjadrila scvalujicim zpusobem pro dalsi nasilne a navic nedialogicke metody pro stejny ucel: uklidnit vztekajici se dite. Tim padem tvuj prispevek mi se zdal z tech vsech kritizujicich metody Prekopove jako opravdu ... hmm... nepromysleny. Ja chapu obavy odpurkyn nasilne vychovy, ze pri neporozumeni nejaka matka by mohla skrtit v objeti svoje dite pokazde, az ji se nehodi jeho odlisne zajmy ci nazor: tak casto, jak ted mu dava na zadek, a pouzivat jako trest. Ale tvoje namitka proste postradala jakoukoliv logickou argumentacni pointu.

Jinak ja si myslim, ze Prekopovou samozrejme se smi kritizovat, jako kazdeho jineho. Ale je treba mit alespon tolik soudnosti, aby se precetlo a vedelo, co presne se kritizuje. Kdyz emigrantka z vychodni Evropy udela celosvetovou karieru ve svem oboru, asi jeji napad nebyl az tak hloupi, jak to vypada z primitivniho podani jeji zdejsich kriticek, ze jo? Trochu sebereflexi a sebediscipliny asi by neuskodilo.

Ja nemam proc se vzpamatovavat: svoje deti nebiji (neplacam vybirave a vzacne, dej tam jakykoliv dalsi eufemizmus pro "biti", nedelam to). Protoze kdyz jdes do vychovy s hlavou a srdcem, to jde.

 Mediana 


Re: Dotaz pro diskutujici 

(6.7.2008 9:48:40)
Použití studené vody JE v naprosté většině případů tyranská metoda. Použití ostřikovače na květiny - měla jsem pocit, že mě snad klame zrak. Já to dělám své KOČCE - výjimečně, když je velmi nebezpečná, a stejně z toho mám výčitky svědomí...

Použití přiměřeně studené vody - na opláchnutí obličeje nebo ponoření dlaní - si laicky umím před jen v jediném případě. V případě nějakého těžkého patologického záchvatu, kdy by se jinak musela aplikovat sedativa. (Rozhodně ne na vztek nebo na vzdor) K tomu mi voda, pokud účinkuje, připadá jako lepší alternativa. Ale možná se úplně mýlím, nic o regulaci vzdoru kromě Prekopové jsem nečetla, nebylo třeba :(
 DENISA 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(7.7.2008 15:41:48)
Mno Mediano, kdybys u toho byla jako ja, kdyz se kamaradce dite dusilo nekolik minut ze vztekleho zachvatu a nepomahalo vubec nic, at jsme delaly psi kusy, tak se vsad, ze by ses uchylila i k te ledove sprse, nebo ne a nechala bys ho udusit? Ale tvoje deti urcite takove nejsou, vubec nemodraji, takze se ti to kaze, vid? Mely jsme ho asi objimat trictvrte hodiny, snad by se uklidnil.
 DENISA 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(7.7.2008 15:44:20)
Ted jsem si precetla jeste jednou : oplachnuti rucicek ci nosiku misto sedativ v pripade tezkeho zachvatu - fakt dobry, zkus vyzkouset, zda to funguje :-)))
 Olina 
  • 

Jéé 

(6.7.2008 10:01:32)
Cizinko, na to se těším, nelžu léta, až nám tady začneš vykládat, že rozumíme česky hůř než ty. Byla to podle mě jen otázka času. Škoda, že se se mnou nikdo nechtěl vsadit. V poslední době se srozumitelnost tvého projevu skutečně hodně zlepšila.

Znáte pohádku Čertův švagr, o té černé princezně, kterou v noci měli její nápadníci hlídat a ona je přitom o půlnoci roztrhala? Ten který ji nakonec vysvobodil ji objal a držel ji a ona se přitom měnila v hrůzné příšery, ale on se nelekl a vydržel. A zakletí bylo zlomeno. Taky sem někdy černá princezna a sem moc vděčná, když to se mnou někdo vydrží přes půlnoc. :o)

Mně to připadá jako zkouška a kdo to neuznává by do toho jednoznačně jít neměl. Je hodně jiných způsobů.
 cizinka1 


Re: Jéé 

(6.7.2008 14:45:40)
Olino,

Jsem rada, ze moje snaha snasi ovoce. Ale v tomto pripade nejde tak moc o cestinu: slovo tyran, tyranie, je slovo reckeho puvodu, ktere se stalo mezinarodnim, a ma predevsim vyznam nasilne arbitrarni vlady bez ohledu na nazory ovladanych. No a literarni gramotnost neni zalezitosti jen znalosti jazyka, ale i zvyklosti a umeni pracovat s textem: to prave jsem zdelovala Denise.

Mas pravdu, nikdo by nemel delat to, cemu neveri. Mimochodem, p. Prekopova take nekdy pise, ze zacatkem problemu moderni vychovy je materska nejistota. Ja bych take pevne objeti nepouzivala jako beznou vychovnou metodu a souhlasim s Kohnovou, ze u Prekopove je lepe hledat teorii o potrebach detske duse a nebezpecich moderni doby nez jednoduchy navod.

Mi slo pouze o to, ze nektere kriticke hlasy podavaly Prekopovou teorii prilis zjednodusene. Ne zeby to nekomu ublizilo, ale polemizovat s necim, co nikdo nemysli, je proste ztrata casu. I kdyz na Rodine je to oblibena cinnost, ze jo Olino, take to mas rada?
 DENISA 
  • 

Re: Dotaz pro diskutujici 

(7.7.2008 15:37:22)
Cizinko, opravdu to nema cenu. Slovo tyranie ma sve misto i v trestnim radu - tyrani deti, tyrani sverene osoby, omezovani osobni svobody atd.. Takze ja, a se mnou kazda mama, ktera placne pres zadek ci rucicku nebo strikne na dite vodu, je dle tveho tyranka a tudiz by mela jit sedet. Taze me velmi urazi, kdyz me srovnavas s Mauerovou ci Staskovou, protoze tyrani je jako tyrani, ze?? Je to uplne stejne. Takze koncim Tva Mana.
 Olga, čtyři děti 
  • 

Příčí se mi to 

(2.7.2008 21:44:24)
Na negativní stránky PO už někteří poukázali. Naprosto s nimi souhlasím. Sama mám ráda od druhých zdravý odstup, čímž nechci tvrdit, že bych byla chladná nebo nepřístupná.

Kdyby mě držel proti mé vůli v náručí manžel (žijeme spolu šťastně 19 let), nebo v dětství otec (tu úctu ke svobodě druhých jsem asi zdědila po něm),zmocnil by se mě nejspíš tak velký odpor, že bych ony "násilníky" patrně hodně dlouho "nemusela". Metoda PO mi připadá hrubě neuctivá, manipulativní a znásilňující. Objetí i políbení používáme s dětmi i manželem výhradně jako výraz lásky, nikoli jako klacek, kterým druhého "zlomíme".

Marná sláva, mám trochu podezření, ža paní Prekopová si tu léčí svůj vlastní mindrák. A nějak jí nedochází, že některé rodiny můžou žít zdravými, svobodnými vztahy prodchnutými nejen zdůrazňovanou "láskou", ale i úctou.

Myslím si, že "zlaté pravidlo": "Co nemáš rád, nikomu nedělej", by mělo platit vždycky. Pokud se autorka odvolává na křesťanství, pak by si měla líp přečíst evangelia. Ježíš nikdy druhé neznásilňoval. Ani řečí, ani vynuceným objetím. To, co je na jeho osobě dodneška tak inspirativní, je právě jeho úcta ke každému člověku a respektování jeho svobody!
 cizinka1 


Re: Příčí se mi to 

(2.7.2008 22:11:12)
Uff Olgo,

Ja mam uctu a svobodu velice rada. Ucta pro mne zahrnuje treba i pravidlo nekritizovat neco bez snahy pochopit co zdeluje, a v jake situaci. Kde jsi prisla na to, ze metoda PO je "klacek, kterým druhého "zlomíme""???

Ja s touto metodou jako terapii osobni zkusenosti nemam, ale nemam pocit, ze kdyz terapeut zkousi pomoct detem, kteri ublizuji si sobe tim ze nejedi, nebo terorizuji svoje rodice aby si ziskali tim pocit bezpeci - a uspesne, ma pravo alespon byt bran v potaz jako dobry terapeut (ovsem ne nutne jediny dobry terapeut) i presto, ze si dovoluje nerespektovat osobni svobodu techto deti utrapit se a utrapit sve rodice k smrti:-).

No, a na konec jako vtip, ale take i jako pokus ti vysvetlit, o co Prekopove jde. Z maleho Jeziska vyrostla uzasna osobnost mozna take proto, ze pevneho objeti v detstvi zazil dost a dost, treba pri uteku do Egypta. Totiz jestli Marie by ho svobodumilne pustila aby si vztekal proti nepohodlnosti cesty, by neprezil do dospelosti:-). Tady nektere diskutujici by asi navrhly dat mu na zadek nebo osprchovat pod studenou vodou, ja si myslim, ze to, ze ho pevne drzela a mluvila s nim, udelala to nejlepsi v te situaci:-)
 Varanika, 2 děti 


Re: Příčí se mi to 

(3.7.2008 21:44:12)
R^~s~
 Petr1a1jsou4 


Nepochopení? 

(5.7.2008 0:57:30)
Už to tu jednou zaznělo. Metoda PO se nedá a nemůže použít při běžném vzdoru dětí. Zajímalo by mě jak by ale řešily zdejší odpůrkyně PO vztek kdy dítě tluče hlavou o zem, o zeď, prostě o cokoliv co má v cestě jenom proto, aby dosáhlo svého. Nebo když se vzteká třeba hodinu a půl.
 Bambulka78 


Sice kritizujete, ale možná ani netušíte, o co vlastně jde 

(7.7.2008 9:06:33)
Mám pocit, že metoda pevného objetí je přeci jen složitější, než si tu některé maminky myslí. Nejde jen o to dítě popadnout a držet ho násilím jak v kleštích, dokud se "nepoddá". Nehledě k tomu, že bych to osobně nepraktikovala bez porady s odborníkem.
Nedávno jsem viděla dokument o problémových dětech, kde si tuto metodu rodiče velice pochvalovali. Dítě, které mělo značné problémy s vyjádřením svých pocitů a namísto toho své rodiče mlátilo hlava nehlava, se po pevném objetí dokázalo zklidnit a říci své mamince např. "mám tě rád, ale vadí mi, žes mi zakázala to a to...".
Osobně jsem se seznámila s psycholožkou, která praktikuje jak metodu pevného objetí, tak stavění rodiny, o které je v článku taky malá zmínka. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela pevné objetí se svým otcem (v jeho nepřítomnosti) a musím říct, že je k nevíře, co všechno si člověk z dětství nese za křivdy, které se při pevném objetí zase otevřou a je potřeba se jich zbavit. Do té doby jsem měla pocit, že bychom si měli s otcem některé věci vyříkat (třeba jak jsem nenáviděla jeho milenky...), byť mi bylo jasné, že to bude brát jako výčitky a zarazí mě po první větě. Takhle jsem to ze sebe vychrlila v pevném objetí a náš vztah se z mojí strany naprosto úžasně uvolnil.

Takže prosím ty, které jste o pevném objetí četly jen tento článek a víc o tom nemáte tušení, zkuste kritizovat, až budete mít více informací...
 KoproFka 


Re: Sice kritizujete, ale možná ani netušíte, o co vlastně jde 

(3.11.2009 0:40:38)
souhlas souhlas souhlas!!! ~:-D~x~

většina diskutujících mi silně připomíná mého bratra, který od dětství nejí žádné!! ovoce a přesto je schopen dát komukoli přednášku o tom, kterak jaká odrůda jablka chutná, křupe a je šťavnatá,,~z~~y~

Takže asi budu s hodně lidičkami z této diskuse příbuzná~a~~b~~v~


 marketaX 


Kniha o prvorozeném dítěti 

(7.7.2008 20:32:19)
Nevíte někdo jak se jmenuje přesně zmiňovaná kniha o prvorozeném dítěti a kde by se dala sehnat?
 Linda 
  • 

Re: Kniha o prvorozeném dítěti 

(7.7.2008 21:40:15)
Jmenuje se Prvorozené dítě a koupit se dá třeba tadyy. http://knihy.heureka.cz/prvorozene-dite/
 Radka,1 dítě 
  • 

Re: Kniha o prvorozeném dítěti 

(9.7.2008 10:49:19)
Dobrý den,

četla jsem článek i příspěvky na ně. Paní co popisuje, že takto držela dítě,které plaklao a kopalo hodinu,to snad ne,Hodinu? To nemyslíte vážně? Ještě to tady napíšte.Pracuji jako sociální pracovník a toto považuji za psychické týrání.Hodinu,držet dítě proti vůli.Každé dítě je jiné, některé je mazlivé a jiné ne, stačí mu pouhá přítomnost rodiče.
 mibb 


kdo ví.. 

(25.3.2009 21:29:19)
s~ahoj, zajímavé příspěvky.. všechny :-)
třeba by bylo fajn zeptat se těch "dětí" (třeba už mnohem větších nebo dospělých) na kterých byla taková metoda aplikovaná - jak se na to s odstupem dívají, jaký mají vztah ke svým rodičům (a třeba i dětem) a sobě, a zda to na nich nechalo nějaké pozitivní nebo negativní následky.
a třeba se taky podívat na život dětí, které měly ve všem volnost a pochopení svých rodičů a nebyly usměrňovány žádným fyzickým způsobem.. jaký mají ony vztah ke svým rodičům, sobě a svým dětem..
přeji všem hodně lásky

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.