| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku V pěti letech do školy? Málokomu pomůže, leckomu ublíží.

Jako stromPodle času
 Celkem 126 názorů.
 Lucia 
  • 

Nadané dieťa 

(24.6.2008 9:13:15)
Chcela by som najprv opýtať aké je nadané dieťa? Že vie písať a počítať, čítať skôr ako jeho rovesníci? Mnoho "nadaných" detí je nadaných iba podľa ich rodičov a postupom času sa začínajú vyrovnávať ostatným deťom, ale myslím si, že tu sa nedá hovoriť o špeciálnom nadaní. A mnohé z nich dokonca zastanú vo vedomostiach, lebo vidia, že vedia viac ako ostatné deti. Ak je dieťa nadané, správny/a učiteľ/ka vie podchytiť dieťa aj v klasickej škole a vie ho usmerniť a zistiť oblasť jeho nadania. A ak je to prianie rodičov, tak potom sa dieťaťu viac ublíži ako pomôže.
Odpovědět
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 9:27:45)
Naprostou souhlasím, všichni přece máme doma nadané děti minimálně na hranici geniality, jen ty paní učitelky to nechápou:-D.
Ale vážně tak výjimečně nadaných dětí, které by opravdu potřebovali "individuální studijní plán" je v populaci mizivé procento. A dobrý/á učitel/ka by měl/a zvládnout i ve třídě s normálním vzorkem populace - nadanými dětmi, těmi pomalejšími dětmi, dětmi s specifickou poruchou učení (a mohla bych pokračovat) - dát prostor rozvíjet se všem...
Odpovědět
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 9:28:59)
samozřejmě děti potřebovaly
Odpovědět
 Lenka 1 dcerka 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 10:05:02)
je rozdiel medzi sikovnym a nadpriemerne nadanym dietatom... jednak sa to meria specialnymi IQ testami.. nie len jednym..
jednak to ze dieta pozna pismena este neznamena ze cita... citanie je suvisle precitanie textu a dost dolezita je okolnost ze sa to dieta uci samo..u teba si len overuje cis ot citalo dobre.. u nas sa naucila citat na mape vesmiru takze prve precitane slova boli mena planet a hviezd... a potom noviny..
tie specifika tychto deti su rozne..u nas je to prehnana sebakritickost... pisala babke list.. z dovcy min. rok.. a rozthrala tri kym sa jej tie pismena podarili podla jej predstav..
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 10:20:16)
Čtení, psaní a počítání je "mechanická" dovednost. Důležité je, zda to dítě chápe, jestli rozumí čtenému textu, umí oddůvodnit, proč je jedna a jedna dvě a pouze nepapouškuje navrčenou znalost.
Synovi bude v lednu šest, takže po prázdninách bude předškolák a nebýt toho, že by šel do první třídy až skoro v osmi letech, zvažovala bych i odklad. Obávám se, že systém našeho školství ho spíš zničí než nějak nasměruje nebo bude pozitivně rozvíjet. Je totiž doma vedený k tomu, aby nepapouškoval, ale přemýšlel. :-)
Odpovědět
 Jaana2 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 16:42:18)
Monty jestli je syn takový, jak píšeš( i jinde) tak mu odklad nedávej určitě, možná by to ani neprošlo. Ve škole by se nudil a to by by bylo ještě horší. Dobře vyber školu, já se taky hodně zajímala, domluvila jsem si i schůzku s ředitelem školy, kterou jsem si vytipovala, mluvila jsem ještě před zápisem i s uč. která měla mítprvní třídu, abych věděla, do čeho syn jde. Právě proto, že není papuškovací typ a spíš než míč ho baví encyklopedie Uvidíš, že pokud dobře trefíšškolu,tak bude fakt spokojený a hlavně ho to bude bavit. Když někde čtu, že děti ráno vstávají s brekem, že je bolí břicho, aby neusely do školy, tAK je mi z toho smutno.
A konec konců -
Odpovědět
 Jaana2 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 16:43:59)
ve škole získá i jiné zážitky než jen čtení, psaní a počítání , třeba taková Sabinka z vedlejší třídy syna - to je teprv zážitek - o nikom jiném se teď u nás doa neluví víc ;)
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 16:44:48)
O ženských mluví už ve školce... to nebude až takový objev. ;)
Odpovědět
 Iris 
  • 

Jak se taková škola hledá? 

(24.6.2008 23:45:30)

Všichni tady zdůrazňují dobrý výběr školy. Ale není mi jasné, jak se taková škola hledá. Navíc i v tzv. dobré škole může být 1 špatný učitel, což na prvním stupni může být dost fatální.
Odpovědět
 Jaana2 


Re: Jak se taková škola hledá? 

(25.6.2008 6:52:36)
aasi to bude hodně ovlivněno tím, kde člověk bydlí. jiné možnosti jsou ve městě, kde je škol víc, dá se z čeho vybrat podle referencí od známých a jejich dětí, případně i místního tisku, jiná situace bude v místech, kde je škola jedna a rodiče nemají možnost dídě vozit nebo není spojení tak, aby dítě dojíždělo. V mém konkrétním případě to bylo tak, že první dítě chodilo do spádové školy podle bydliště, nebyla úplně špatná, ale dobrá taky ne, v páté třídě přestoupila na jinou kvůli sportu, ta škola byla moc fajn,dcera se úspěšně dostala na střední a s ní většina spolužáků, dodnes se kamarádí. Jenže pak došlo ke sloučení s vedlejší školou ( jak se zmenšuje počet škol všeobecně) a došlo k výměně ředitelky, od té doby má škola upadající pověst. Např. u nás jsou školy různě zaměřené - na sport, na u,ělecký směr, jazykově apod, takže jednak vycházet z toho k čemu dítě směřuje či co by si rodiče asi tak představovali, co by pro ně bylo dobré a pak hlavně z pověsti školy.
Uznávám, že kdo bydlí v menším městě či na vesnici na výběr moc nemá, tam si jedině přát, aby dítě netrefilo nějakou megeru.
Odpovědět
 Ledule 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 10:38:56)
To že malé dítě čte ještě neznamená, že je nějak vyjímečně nadané. Já jsem si také četla knížky od mých 4 let a jsem "normální". Akorát jsem se ve škole při čtení dost nudila. Vadilo mi jak ostatní slabikují a nejde jim to. Myslím, že moje tehdejší pí.učitelka mě měla zabavit něčím jiným, což bohužel neudělala, ale jinak se mi ve škole docela líbilo. Myslím, že věk 6-7 let je pro nástup do školy ideální.
Odpovědět
 Insula 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 10:44:29)
Ledule, já jsem se sice naučila číst až ve škole, ale vzpomínám si, jak děti ve třetí, čtvrté třídě ještě "blekotaly". Já četla rychle, ráda, pořád a všechno. :-D Takže když jsme v tomto věku četly Robinsona, tak já nevěděla, kde čteme, četla jsem napřed, byla jsem do toho "zažraná". Učitelka mě téměř vůbec na čtení nevyvolávala a mě to docela mrzelo. Teď to chápu. Věděla, že to umím a nepotřebuji to procvičovat. Možná, že i věděla, že čtu napřed. :-D
Odpovědět
 Ledule 


Re: Nadané dieťa 

(24.6.2008 11:00:52)
Jóóó, kdybysme četli Robinsona, ale my četli Slabikář :-D a Živou abecedu :-D
Odpovědět
 Edu 3 
  • 

Re: Nadané dieťa 

(7.7.2008 22:22:14)
Môj syn išiel do školy na jeho vlastnú žiadosť, keď mal 5 rokov a 3 mesiace. Išiel do školy v Čechách a nevedel ani slovo po česky. Školu zvládol bez problémov. Je fakt, že mal vynikajúcu pani učiteľku. Dnes má 14 rokov a po prázdninách ide do septimy. Vlastne do školy ani nechodí, lebo má individuálny študijný plán. Tento dostal, pretože chodí na medzinárodné prírodovedecké olympiády. Keď občas príde do triedy, tak ho spolužiaci búrlivo privítajú. Tak, že skoro škola padá. Žiaci z vyšších ročníkov ho poznajú z olympiád a nezakryte ho obdivujú. Práve dnes večer oznámil pre neho najsamozrejmejšiu vec na svete. Dohodol si na budúci pondelok skúšku z experimentálnej fyziky. Pre ostatných možno neuveriteľné, ale on vo voľnom čase študuje fyziku na univerzite. Na budúci týždeň odlieta na medzinárodnú fyzikálnu olympiádu. V auguste ide znova na medzinárodnú astronomickú olympiádu. On nemá žiadne problémy s tým, že súťaži aj s dvadsaťročnými. Keď s tým občas niekto ma problém, tak sú to niektorí žiaci a ich rodičia. Neviem si predstaviť, ako by dopadol, keby čakal ešte rok v škôlke.
Odpovědět
 Insula 


potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 9:30:18)
Zrovna takový článek se mi hodí. Moje dcera je narozená 2. září, což za normálních podmínek znamená, že půjde do školy o rok později. Ale setkala jsem se s tím, proč jí nedám "normálně" (v podstatě od pěti), že mi to prý bude jednou vyčítat. Já zase nevidím důvod, proč to upěchat. Dcera je klidné dítě a v kolektivu "zaprdnuté", je tichá a nemá moc kamarádek. Neumí se prosadit (asi po tom ani netouží). Je spíše samotářská a ve školce si hraje asi jen se třemi, čtyřmi holčičkami (a to chodí už druhým rokem), když nejsou ve školce, vystačí si sama (úplně vidím sebe :-)). Mluví velmi potichu (za to doma pusu nezavře :-)). Navíc je hrozně "pomalá", dlouho jí trvá než se oblékne, nají apod. - přitom všechno umí sama (až na zavazování tkaniček). Jinak je velmi bystrá, chytrá, lačná po informacích, miluje čtení a ráda naslouchá novým věcem a má skvělou pamět. Přesto si myslím, že nic nezmešká, když půjde déle do školy. Nejde jen o ty "dva dny", jak často někteří argumentují, ale o to, že tam budou děti o půl roku i o rok starší než ona. A obávám se, že ona je snadný "typ po šikanování".
Jsem ráda za tento článek. Přesvědčilo mě to o tom, že dělám dobře. :-)
Odpovědět
 zuzini 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 9:55:51)
Insulo, jako bys psala o mé dceři:-)
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 9:58:49)
Já mám synka narozeného 31.8. a dala jsem mu odklad - je to hravý, ještě dost naivní trpaslík. Bu´d ráda, že jsi vydržela s porodem o tři dny,lespoň jsi nemusela běhat po pedagogicko - psychlogických poradnách jako já :)
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:34:40)
Katko, jsem ráda. ;) I když se vlastně měla narodit až 17. září (porod mi vyvolali, měla jsem problém s krevním tlakem), takže jsem si spíš pospíšila. :-D ;)
Odpovědět
 Jana (synové 5 a 7) 
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 11:29:15)
Ten stejný problém jsme teď řešili i my se synem taky narozeným 31.8.. (Nahánět potvrzení v pedagogicko-psych. poradně apod.) I když ve školce pořád otravovali ať už syna dáme do školy, aby se zbavili kusu :-)Co bych dala zato vydržet o pár hodin déle před šesti lety.
Odpovědět
 ivaxx 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 13:38:09)
Insulo, Katko - jsme na tom podobně. Syn je narozen 30.8.. Od ledna do začátku června jsme vyřizovali doklady k odkladu. Zpočátku jsem si myslela, že to bude pouhá formalita. Syn se měl narodit až v září, ale holt dokotři pospíchali a stihli to v srpnu... Bohužel však synovi v PPP naměřili vysokou inteligenci, a začali mluvit o tom, jak mu uškodí rok navíc (na druhou stranu u srovnatelně chytrého kamaráda narozeného 2.9. mluvili o předčasném nástupu! - prostě ty 3 dny jsou holt asi dost podstatné :o)). Já bych vyletěla z kůže - chytrý je sice jak opice, ale chová se také jak opičátko. Sociálně je jen o málo na tom lépe než jeho mladší, 3 letá sestra. Půl roku jsme je přesvědčovali, že máme pravdu my a ne oni. Testy, které v PPP poradně s dětmi dělají mi připadají veskrze zaměřené na znalosti a intelekt a jsou nacvičitelné. Sociální složku dost opomíjejí. Nakonec jsme odkladu dosáhli a syn pošupajdí do přípravného ročníku, který u nás naštěstí funguje.
Odpovědět
 Betina 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:21:41)
i náš synek vykoukl na svět "blbě" a to 25.8., takže i my jsme museli absolovovat psychologickou poradnu kvůli odkladu, nebylo to tak hrozné, spíš formalita, ale je to zbytečně ztracený čas, popsáno zbytečně moc papírů,
ale synovi to prospělo, zatímco v poradně ho hodnotili jako velmi dětského a hravého, tak teď v první třídě je úplně v pohodě,zvládal to bez stresů,bez problémů a těší se na první výzo :-)
odklad doporučuju
Odpovědět
 Lenka 1 dcerka 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 9:58:59)
ja som z SVK a sme v podobnej situacii.. dcerka by mohla ist do skoly pre nadane deti tu v BA uz od septembra.. aj ked bude mat 5,5 roka vtedy.. rozumovo aj psychicky by to podla posudkov zvladla.. ale rozhodli sme sa ju nedat tento rok z jedneho jedineho dovodu lebo v skolke ma dobre kamaratky a pani ucitelky.. a velmi sa jej tam paci.. Ked ucitelka chce tak vie zaujat aj dieta ktore je intelektualne niekde inde ako jeho rovesnici...
nasa bola vzdy v tych socialnych vazbach slabsia.. tak sem velmi radi ze jej to tam vyhovuje...
Odpovědět
 Lenelka 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:10:20)
Insulo, mas velke stesti, ze zijes v CR (mimochodem, myslim, ze ses rozhodla vyborne!). My zijeme v Anglii, takze nas malej jde do skoly ted v zari, budou mu 4 roky a pet mesicu... Je to hruza, popravde nevim, jak to zvladneme. Opravdu existuji vyzkumy, ktere ukazuji na skodlivost predcasneho zahajeni skolni povinne dochazky, jsou to vyzkumy velmi rozsahle a nekolikrat v UK publikovane, ale tento system je tak zabehly, ze se asi nezmeni;((. Pokud to vyslovene nepujde, jsem rozhodnuta pro domaci vyuku nebo docasny odjezd do CR. Pevne doufam, ze se bojim zbytecne!

Samozrejme, pokud jde o vyjimecne nadane deti, tam muze mit predcasny nastup do skoly sve oduvodneni, pokud dite je vyzrale nejen na urovni znalosti, ale take socialne dostatecne zrale.
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:32:13)
COŽE????? Vážně je mu tak málo??? Nechci tě tím nějak ještě víc děsit, ale chápu tvoje obavy. A to už MUSÍ jít do školy??? Z toho mě teda mrazí.
Zrovna včera jsem tak přemýšlela, jaké to bude, až půjde dcera do školy (bude jí teď pět, takže má ještě dost času) a musím říct, že mi to vhrnulo slzy do očí, když jsem si uvědomila, jak všechno hrozně rychle utíká a jak jí tím skončí bezstarostné děstství plné her a přijdou už jen povinnosti.
Odpovědět
 Dita 
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:35:57)
No, ale školský systém v Británii je jiný než náš, takže výuka u takhle malých probíhá rozhodně jinak než v našich prvních třídách. Spíš je to jako mš pro předškoláky.
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:38:16)
Doufala jsem, že to někdo tady napíše, protože klasická výuka by mě fakt vyděsila. ;) A děti si v takové "škole" i hrají???
Odpovědět
 zuzkasim 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 13:53:11)
Nevím přesně, jaký systém mají v Británii, jen můžu všechny ujistit, že i děti ve školách u nás si zvláště na prvním stupni hrají. Ano, je to řízená hra, která má smysl něco objevit, procvičit, upevnit atd., ale to předpokládám ve školce v předškolní třídě také, i když asi v menší míře. Kamaráda mi s překvapením vykládala, jak její dcerka navštěvující 2. tř. ZŠ má výbornou učitelku, že si na začátku týdne v kruhu na koberci povídají o zážitcích z víkendu, učení berou jako hru... Já jí na to s klidem řekla, že na naší škole toto dělá na prvním stupni 90% učitelů (pracovala jsem na klasické sídlištní škole, žádný zvláštní program).
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:02:39)
Tak to slyším poprvé. U nás umí děti do vánoc číst a "jedou" pěkným fofrem (ve dvou různých školách, víc jich tu nemáme). Mám i kamarádku učitelku na prvním stupni (v jiné ZŠ - jiná obec) a říkala mi, že je to rychlovka, protože učiva je hodně. Mluvím také o běžných školách.
Odpovědět
 Líza 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:20:56)
Insulo, v naší škole taky uměli v pololetí prvňáci číst, A PŘITOM měli ranní kruhy, hraní na koberci, výuku venku, centra, projekty, bla bla bla a rozhodně neseděli na zadku a nepolykaly celé dopoledne kulometnou palbu paní učitelky od tabule.

Obávám se ale, zuzkosim, že zas tak běžné a normální to není, protože vím od svých přátel, jak se učí jejich děti na jiných školách.
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:38:31)
Lízo, tady vůbec. Jenom učit. ;((
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:29:03)
Insulo, ono v běžné škole především záleží na učitelce. Syn má tu hravou na koberci, číst do Vánoc neuměl, zato je klidnej, sebevědomej, nebojí se ve škole na nic zeptat, přidat názor na věc - a to k tomu nikdy neměl sklony, ba naopak.
Učitelka v paralelce má ve třídě klid a pořádek, děti umí číst, kreslí okrasné složité obrázky, stále jsou nejvzornější...ale taky zakřiknuté, poslušné, atd.
Syna jsem kvůli tomu přeřazovala, protože u "poslušňácké" p. učitelky bychom časem došli minim. k psychologovi a o to jsem fakt nestála.
Odpovědět
 jana+3 svišti 
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(25.6.2008 0:13:29)
sakra, nejste z Kladna?U nás přesně toto p.uč ve 2.třídě dělá.Akorát, že ten náš moula vykecá i to, co by neměl
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

U nás taky.... 

(25.6.2008 9:14:01)
Já nejsem z Kladna a u nás si v synově 3. třídě pí. uč. také v pondělí povídá o tom,co se dělo přes víkend. No a někdy se holt asi dozví i to, co by nemusela :)
Odpovědět
 Lenelka 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:40:43)
Hmmm, Dito, ze seznamu toho, co dite bude umet na konci prvniho roku mi to teda neprijde... V tomto veku je dite na takovou povinnost proste male.
Odpovědět
 Lenelka 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:49:21)
Insulo, musi a to hned od deviti do tri, i kdyz je mezitim obed atd. No, proste se mi to nelibi ani trochu! Manzel byl na schuzce ve skole a uz je informoval, ze jsem velice proti zdejsimu vzdelavacimu systemu, takze byli predem varovani;) No, kdyz to nepujde, tak ho proste ze skoly vezmu. Dost se bojim sikany (nemluvi tak dobre) atd. I kdyz je mozne, ze me prekvapi a bude se mu tam libit, je tvor spolecensky, rozhodne se nestydi a umi si zjednat poradek:-D
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 10:58:10)
Lenelko, ale teď píšeš, že když to nepůjde, tak ho ze školy vezmeš. Takže to "nějak" jde??? Získat odklad??? Nebo jak to myslíš??? Naprosto chápu tvoje obavy. I když je dcera jinak opravdu bystrá, tak na "školu" bych si prostě netroufla. I když je to v UK asi trochu jiná škola než tady u nás.
Odpovědět
 Lenelka 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 11:02:52)
No, vezmu, tim myslim, ze zajdu na urad nahlasit domaci vyuku anebo se na docasno odstehujeme do CR, bud doopravdy, nebo naoko (chvili tady chvili tam). Odklad prakticky neexistuje.
Odpovědět
 Insula 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 11:07:53)
Aha. Tak už tomu rozumím a chápu tě.
Odpovědět
 Kahlan+5 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 13:51:08)
My zijeme v Lucemburku, kde je povinna skolni dochazka take od 4 let, ale je to porad skolka, ne skola. Syn tu chodi do ceske sekce, takze vse ma v cestine. Je narozeny 5.7.02, takze v zari nastupuje do prvni tridy. Dcera je narozena 25.9., takze ta nastoupi do skoly v necelych sesti letech. Dalsi syn se narodi na zacatku prosince 2008 a do skoly take nastoupi v necelych 6 letech. Proste se tady do skoly nastupuje, pokud je diteti 6 let do konce kalendarniho roku. Jsou vyjimky, ale na rozdil od CR, kde jsou odklady naprosto bezne, tak tady jsou to fakt vyjimky. Ja to jako velky problem zatim nevidim, je to tu bezne, takze ty deti nejsou vyjimka a proste se s tim pocita...
Odpovědět
 Sarka  
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(27.6.2008 10:18:54)
Lenelko, nečtu vsechny příspěvky, nedá se to...:-) , ale chci tě uklidnit... Cca před deseti lety jsem v GB jednou týdně chodila pomáhat do školy do třídy k chlapečkovi, kterého jsem měla jako au-pair /mimochodem do školy nastoupil v lednu, protože v lednu dovršil 5 let - prý se chodí od pěti, tak mě trochu překvapuje, že vy jdete už v září/ - a byla to spíš školka, malovali si, v kruhu si četli pohádky, cvičili, měli ve třídě dokonce pískoviště - takové to na stolku... Myslím, že nebyl nijak zvlášť nadaný a škola mu rozhodně nevadila... Moje pomoc spočívala v tom, že např. půlku dětí si učitelka vzala do tělocvičny a já si s druhou půlkou kreslila nebo dělala jednoduché vybarvovací hry na PC, apod. Kreslilo vždy jedno, max. dvě děti najednou, zbytek dětí si hrál...Na rozdíl od našich dětí ale také nedostávali domácí úkoly /jen starší holčička měla občas napsat, co se jí zdálo, co četla apod./ Do školy chodili s tím deníčkem, kam měli psát, tužkou a lunchboxem... to bylo největší zavazadlo ... :-) Samozřejmě teď už to může být jinak...
Jinak já mám syna, který loni v září nastoupil do školky - ve 3,5 letech a denně chodil domů zklamaný, protože se tam nic neučí a protože se tam nudí, jediné, co ho bavilo, bylo vyrábění a cvičeníčko ... Teď je trochu spokojenější, protože tráví víc času venku...
Odpovědět
 Petra, Cina 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 14:16:01)
Ja osobne si myslim, ze davani odkladu je trend teto doby, vetsina deti je pripravena v 6-ti letech ci o neco drive do skoly nastoupit. Muj syn je narozen 25.12.2001 a dle ceskych zakonu tedy do skoly nastupuje toto zari. Zijeme ale v zahranici a tady jiz deti od 5-ti let do skoly chodi, pisi, ctou a nemaji s tim zadny problem [mimo jedne divky, ktera nastupovala ve 4 a pul diky ambicim rodicu]. Skola je vsak naprosto odlisna od ceske - nesedi se v lavicich, denni program je velmi zabavny, rozviji se tvorivost, vyjadrovaci schopnosti...Takto male deti jiz zvladaji 2 cizi jazyky a to bez jakehokoliv domaciho doucovani slovicek. Nedokazi si predstavit, ze by muj syn v 6 a pul roce byl jeste ve skolce, asi by se tam k smrti unudil. Zasadni chyba je asi, ze mezi ceskou skolkou a skolou je tak velky rodil v pozadavcich na dite, v dennim rezimu. Mam jeste mladsi dite, kteremu jsou 4 roky, uz i u techto deti zde zacinaji s vyukou matematiky [deti nevi, ze jde o matematiku, uci se pocitat napriklad dny v kalendari, kazdy den si ukazuji, jaky je den a mesic...] a psani [malovani pismen stetci, podepisovani se].
Vsechno je to o pristupu a o kvalite vyucujicich, o schopnosti empatie...Male dite toho zvladne vice nez se vam zda, jen je treba ho vhodne motivovat a jeho nadani, talent nebo zajem rozvijet.
Odpovědět
 Alicee 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 18:14:09)
Insulo, záleží fakt na dítěti, tohle se nedá zobecnit.
Já jsem narozená v polovině září a do školy jsem šla v pěti letech a zvládala jsem to úplně v klidu. Dokonce si pamatuju jakou jsem měla radost, že mi dovolili do školy dřív nastoupit, protože jsem nesnášela školku kde mě nutili po obědě spát :-D Uměla jsem už číst a psát a ve školce jsem se vyloženě nudila, naopak školu jsem milovala.
Teď žiju v zahraničí a tady se začíná se školou v pěti letech, ale s klasickou školou to má málo společného...děti si spíš hrajou, nemají žádné známky, prostě odpadá stres který si třeba pamatuji ze školy já.
Odpovědět
 Anusi 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(24.6.2008 19:32:57)
Insulo, děláš dobře, můj syn je sice narozený 29.8., ale po zkušenostech s dcerou jsem mu dala odklad, byl přesně takový jako tvoje dcera, a v době vánoc mi učky ve školce říkaly, že teprve dozrál . chce být všude první, do všeho se zapojuje, bezproblémů komunikuje s ostatními dětmi atdatd. Stačily tři,čtyři měsíce a dítě dozraje. Tak by se ve škole trápil. Rodiče se mylně domnívají, že pokud má dítě odklad je to ostuda že je hloupé. Je většinou jen nevyzrálé.
Odpovědět
 Milu 
  • 

Re: potřebovala jsem ujistit 

(26.6.2008 0:15:30)
Insulo,
já sama jsem narozená 23.9. a šla jsem do školy před 6-tými narozeninami. Samozřejmě jsem byla nejmladší, minimálně dvě třetiny třídy byly narozeny v roce předešlém. I tak jsem se ve škole dost nudila, celou dobu jsem sbírala jedničky a to jako jediná ve třídě. A hlavně jsem byla po celou ZŠ i fyzicky vyspělá, patřila jsem i tak mezi nejvyšší ve třídě. Nedovedu si vůbec představit, že bych bývala chodila o rok níž!!!!!
Jsem ráda, že dcera je v březnu, takže nebudu řešit, kdy má jít do školy a půjde v 6 letech (neboli 6,5 roku).
m.
Odpovědět
 Hana36 


Re: potřebovala jsem ujistit 

(29.6.2008 9:25:28)
Ztotožňuji se s názorem Milu, taktéž jsem narozená v září, na základce jsem byla nejmladší, ale na gymplu už třetí nejmladší a na vysoké jsme byli v kruhu taktéž 3 předčasně zaškolení. Z mého pohledu jde nejen o to zvládat bez problémů učivo, ale být i dostatečně sociálně a fyzicky vyzrálý. Jeden z těch předčasně zaškolených byl kluk, na něhož puberta přišla až snad ve 4. roč. gymnázia. Naproti tomu já jsem menstruovala v 6. třídě na podzim a to tehdy bylo dost brzo, norma v 7. třídě. Dnes to není až tak zvláštní, tím, že děti nastupují s odkladem. A to je často ten problém dětí s neuváženě daným odkladem-např. holka s prsama a MS ve 3. třídě! Jak se asi mezi spolužačkami cítí? Kluci, kteří se holí už v 7. třídě! I toto by rodiče na druhé straně barikády, tedy ti, co uvažují o odkladu za každou cenu, hlavně aby dítěti prodloužili dětství a sami si užili ještě jeden bezstarostný rok, měli uvážit.
Odpovědět
 lenca1010 


Re: potřebovala jsem ujistit  

(9.7.2008 23:53:09)
Já myslím že je to hrozně individuální. Některý děti nebudou vyzrálý ani v 7. Já jsem 10.10. a šla jsem taky od necelých 6. a rozhodně nemám pocit že by mě to jakkoli poznamenalo. A to nejsem žádnej "inteligent", ale obyč průměr známky 2-3. Pravda na konci 8tř. jsem byla na těláku až na konci řady-téměř nejmenší, ale následující 2 roky jsem to vytáhla o 18 cm:-D~j~. Na střední jsem byla s holkou která byla dokonce 23.10 a taky jsem na ní nic nepozorovala~k~. I když samozřejmě dnes z pozice matky, resp. dospěláka si řikám že jim stejně nic neuteče. Švagrová má taky říjňáka a chce ho dát až od "7", dneska těžko odhadovat co s ním ten rok udělá..;)
Odpovědět
 Marta 
  • 

Náš syn 

(24.6.2008 10:41:52)
je obdařen logickým myšlením a patří mezi nadané děti. Ve školce nám ho otestovala psycholožka a společně s učitelkou nám řekly, že je natolik vyspělý, že může v pěti letech do školy. Ovšem syn je rozený "týmový hráč." Je šťastný v kolektivu, není individualista. Takže jsme se rozhodli ho nechat normálně ve školce a šel do školy v šesti. Dodnes toho rozhodnutí nelitujeme; syn je pořád ve škole nejlepší (což hodnotíme pozitivně my rodiče) a cítí se šťastný (má okolo sebe kámoše:) Ale strašně hodně záleží doopravdy na učitelích a učitelkách a spolužácích. Kdyby byl ve špatném kolektivu nebo měl blbou učitelku, tak by se to asi řešilo jinak.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 10:51:18)
Náš syn taky ve školce udělal nějaký testy nejlíp ze všech a první - nevím přesně jaký, bylo to už loni, jen vím, že mi jeho tehdejší učitelka říkala, že byl nejlepší a to dělali testy plošně i s předškolákama. Jenže on je k tomu prostě odmalička vedený, aby logicky myslel; je to pro mne důležitější než to, aby si denně čistil zuby a chodil spát po Večerníčku. Takže se nezabývám tím, jak dalece je nebo není nadaný... navíc je to i věc genů, má sice poněkud nestandardní, nicméně intelektuálně nadprůměrně obdařený oba rodiče. Což neznamená, že by nemohl být kretén, nicméně určité dispozice tam jsou. Jenže "týmový hráč" právě vůbec není, je individualista, přecitlivělý na sebemenší neúspěch (ve školce je schopný se rozbrečet, i když mu nejde zapnout zip u bundy). Když jsem ho přihlásila na angličtinu (dva roky zpátky, byly mu tři a půl), na první lekci odmítal jít a plakal, na můj dotaz proč odpověděl, že se bál, že po něm budou chtít, aby mluvil anglicky a on to neumí. Takže se školní docházky dost obávám.
Odpovědět
 Marta 
  • 

Re: Náš syn 

(24.6.2008 12:07:23)
Přesně to chápu. Dcera je taky šikovná, ale strašná trémistka. Stydí se, hodinu jí trvá, než se zapojí do nějaké akce. Kolikrát prostě nechce, takže musíme odejít (třeba z dětského odpoledne). U nás je to stříknuté tím, že děti jsou mulati, takže jsou hodně na očích. Našim přáním je, aby byly šťastné a spokojené a dostatečně asertivní a empatické. Ale někdy to dá fušku vypozorovat, kterým směrem je vést. (A někdy potřebuju ujistit, že jsme dobří rodiče; pak obtěžuju učitele a vedoucí kroužků, jestli se jim děti zdají spokojené, jestli se nenudí, nezlobí atd.:)
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:12:29)
„přecitlivělý na neúspěch“… nejsem pedagog, ale tak nějak se mi zdá, že s touto vlastností se lidé nerodí. Náš syn (4 roky) ani moc neví, co je to být úspěšný, neúspěšný, dobrý, špatný, nejlepší ….a protože to neví, tak se z ničeho nehroutí – maximálně dostane vztek, když mu něco nejde. Tato hodnocení doma vůbec nepoužíváme, nekonfrontujeme ho z žádnou „normou“. Poprvé si tyto věci možná začal uvědomovat až když nastoupil do normální státní školky, kde dávají 0 – 2 hvězdičky za nějaké práce. Moc se mi to nelíbí, ale co můžu dělat.
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:23:07)
Zuzano, podle mě bohužel rodí. Na prvního syna žádné normy nepoužíváme, nesoutěžíme na výkon, chválíme, a přesto byl odjakživa děsně "přecitlivělý na neúspěch". Radši by nic nezačal, "co kdyby mu to nešlo/se mu to nepovedlo". Ve škole naštěstí dostal učitelku, která se chová podobně jako my, tak je doma i ve škole v pohodě. Ale syn nepůjde sám odpoledne mezi děti, neumí se s nimi sžívat, porovnávat, zvládat to soutěžení mezi klukama, učit se s nima nové věci (lézt na stromy, ...). Přesto např. v družině je hooodně spokojený, neex., že by šel před 15 h domů - tam to vede prima úča, syn si staví s klukama lego, běhá po hřišti,...
Druhý syn neřeší vůbec nic, ve školce se chová jako velký sebejistý frája, holčičky ho milujou, zvou k sobě domů, chodí zase ony k nám...
Porstě povahu nepředěláš, ta nejistota = přecitlivělost na to, že se mi něco nepovede, je prostě vrozená a ty můžeš max- dítěti pomáhat, aby bylo v klidu a tak se na svůj problém nesoustředilo, ale úplně to z něj nedostaneš nikdy.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:24:04)
Zuzano,
budeš se divit, ale rodí. Neznám míň "motivující" rodiče než má můj syn. Nikdy od něj nikdo nic neočekával, do ničeho ho nenutil, přesto se narodil jako perfekcionista. Třeba je to dědičný, těžko říct, ale vypěstovaný to není určitě. ;)
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:42:41)
Monty,

Já ale nemluvím o perfekcionismu – náš kluk je taky perfekcionista (když mu spadne jedna kostka z lego stavby, tak dostane záchvat vzteku), ale to neznamená, že se bojí názoru kohokoliv jiného. Když nikdy od nikoho neslyšel, že něco „neumí“ nebo „nezvládne“ (ale ani opačně – od nás nikdy neslyšel, že je „nejlepší“ – tato hodnocení prostě nepoužíváme), tak si nevybudoval podvědomý strach z „neúspěchu“ (neúspěchu v očích okolí). Možná, že se to může stát i jinak – Marta (viz výše) má holčičku mulatku a tam bych třeba pochopila, že nějaké reakce okolí ji celkově trošku nalomily – možná to může být i v obecnější rovině jakási zvýšená citlivost na názor okolí způsobená něčím.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:49:16)
Zuzano,
ale on nemá strach z názoru okolí. On prostě nechce veřejně přiznat svoje "slabosti" a rozhodně ho k tomu nikdo nijak nestimuloval. On se s tím narodil. V půl roce se např. postavil a začal chodit kolem nábytku, čekala jsem, že začne ZKOUŠET chodit - ale ne, začal chodit až v 10ti měsících, ale pak už nepadal. A tak to má se vším. ;)
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 15:52:56)
To mi trochu připomíná mého manžela (když tchýně vyprávěla, jak se učil chodit – nejdřív dlouho nic a najednou se postavil a odešel – jakoby to někde tajně trénoval). Ať už je to čímkoliv, uvažovala bych ve vašem případě o alternativní ZŠ (něco jako Začít spolu, Montessori….).
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 15:59:30)
To přesně nechci. Uvažovala jsem o tom, ale myslím, že by to pro něj bylo horší než lepší. A je pravda, že mi to nedoporučují ani lidé "z oboru" (psychologie, sociologie), se kterými jsem to konzultovala.
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 16:36:17)
Vážně? A proč? Znám kluka v Začít spolu v Modřanech (myslím) a jsou tam hrozně spokojený. Kluk má oba rodiče vysokoškoláky, je to inteligentní dítě, mírně nestandardní. Do školy chodí rád a hezky o ní mluví. Bude zřejmě pokračovat na osmiletém gymnáziu.
Je to každýho věc, ale myslím, že ani to známkování mu s touhle povahou moc nepomůže – spíš naopak.

Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 16:48:42)
souhlas Monty, je to genetické vybavení a povaha... máme dvojčata, vychovávaná stejně. Staršímu (o 3 minuty) pokud cokoliv nejde dle jeho představ, je schopen odejít ze školy, brečet....ať jde o sebevětší ptákovinu. On se rozhodl, že odevzdá test z matiky první a měl takovou hrůzu, že to nezvládne odevzdat první, že to samo nestihl. On činí "velká" rozhodnutí, pak je z nich nešťastný.

Brácha naopak, ten má spoustu věcí "na salámu" a v klídku si dělá to svoje.

Jinak program Začít spolu mají víceméně náhodně, ale jsem moc ráda, učí se naprosto stejné věci, jako paralelní třída, jen trochu jinou formou a hodně spolupracují v kolektivu, od začátku jsme byli s manželem "vyvalení" místo v lavici s rukama za zády, sedávají na koberci, je to spíš taková škola hrou, až jsem jim záviděla. P.S. taky nemusejí o hodinách mlčet, prostě s učitelkou komunikují...
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Náš syn 

(24.6.2008 14:35:58)
No právě, někdo dostane vztek a zkouší to znovu a znovu, někdo se z toho rozbrečí, a nezkusí to znovu ani za nic. Syn se taky takhle choval - zkusil, nevyšlo, brek a znovu ani za nic, protože to neudělá perfektně. A fakt si nejsem vědomá, že bychom po něm někdy chtěli perfektní výkony. Já myslím, že to má po mě, docela jsem s tím (u sebe) bojovala, teď už osobní chyby nepovažuji za něco katastrofálního, ovšem je mi skoro čtyřicet. U synka to vypadá, že tak během posledního půl roku všechno nebere tak smrtelně vážně a neúspěch se naučil přijímat a bojovat s ním. Třeba jen přešlo nějaké období, třeba jsme přece jen změnili chování vůči němu, ač nevědomky. Tak uvidíme, co bude ve škole.
Odpovědět
 Ivana Procházková 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 21:09:33)
Ahoj Zuzoo,

oni vážně dávají už ve školce "známky" za to, co děti umí nebo neumí?
Hmm, to se ti nedivím, že se ti to nelíbí, taky by se mi to nelíbilo.
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 22:24:55)
Ahoj Ivule,

Ano, dostávají hvězdičky – buď 0 nebo 1 nebo 2 hvězdičky. To je, co?. Kdyby na konci roku dali rodičům nějaké hodnocení a napsali, že dítě umí to a to a neumí něco jiného, bylo by to v pořádku. Nevím, proč se tím děti zatěžujou. Taky mi kluk z týhle školky přinesl terminus technikus „bonbón za odměnu“
Odpovědět
 Ivana Procházková 


Re: Náš syn 

(25.6.2008 19:13:49)
Jo, tak to dcera si přinesla terminus "sladká odměna" :).
Naštěstí, jak jsem pochopila, se sladká odměna vztahuje pouze na to, zda snědí jablíčko, salát, celý běd atd.
Ne že bych ze "sladké odměny" jásala (ne proto, že bonbón není zdravý, ale snad se jí kvůli hladu a ne kvůli bonbonu, že..), ale pokud to není kromě jídla rozšířeno na jiné oblasti, je to v mých mezích tolerance odlišných výchovných metod :).
Jen doufám, že hodnocení v jiných oblastech v naší školce neprobíhá. Hmm, možná bych se o tom mohla někdy zkusit lépe přesvědčit.
Odpovědět
 Míla, kluci 99, 00 
  • 

soutěživost 

(26.6.2008 22:12:00)
Tak s tímto tvrzením nemůžu souhlasit. Soutěživost a touha vyhrávat rozhodně vrozená je. Náš starší syn soutěživý nikdy nebyl, měl naopak problém, že záměrně nechával vyhrávat druhé (obzvlášť maminku), nedala se s ním hrát žádná hra, každou začínal slovy: chci abys vyhrála.
Proti tomu mladší syn byl vždy pravý opak. Dodnes máme problém dohrát hru do konce, v momentě kdy začne prohrávat, začne vyvádět jak tajfun. Vůbec nebere argumenty, že se pouští do hry se zkušenějším hráčem (ping pong s tátou, nebo běh s o čtyři roky starším kámošem).
Odpovědět
 Anusi 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 19:51:29)
Monty, logické myšlení se nedá naučit, malinko ovlivnit to jde, ale ne naučit, logické uvažování buď je nebo není. To bez diskuze.Takže i tvůj syn, který má nadprůměrně inteligentní rodiče, to logické uvažování musel zdědit a není to tím že ho k tomu vedete.
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Náš syn 

(24.6.2008 15:01:01)
udělali jste dobře. Já jsem 30. prosince a psycholog tehdy doporučil, abych v pěti nastoupila do školy v pěti letech, jelikož byl unešen mou genialitou (a ačkoliv se ze začátku na mou matku díval křivě stylem "zase jedna ambiciózní matka";). Pan psycholog to sice myslel dobře, ale nadání není vše. Jde také o sociální vyspělost. V první a druhé třídě to byla ještě vcelku pohoda, ale od třetí třídy to šlo se mnou co se týče vztahů v kolektivu prudce z kopce a samozřejmě se to odrazilo i na školních výsledcích. Vyhrabávala jsem se z toho celou školní docházku.
Odpovědět
 Ivana Procházková 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 21:04:07)
Ráchel,
a jsi si jistá, že přičítáš špatné vztahy v kolektivu oprávněně tomu, že jsi byla mladší?

Nebyly ty špatné vztahy dány spíš tím, že jako jednu z nejlepších ve třídě tě kolektiv vyčlenil právě díky tomu, jak za našeho dětství bylo velmi obvyklé chytré děti vychvalovat před celou třídou a vyzdvihovat na úkor ostatních? Jakože aby se tím zřejmě namotivoval zbytek třídy za lepší známky. Pche.

Mimochodem, naše dcerka je ještě malá, ale až jí budeme hledat školu, jedna ze základních podmínek z mé strany (pro jistotu) bude že žádné vychvalování nejlepších žáků před ostatními, žádné soutěžení v množství červených hvězdiček a já nevím v čem. Neb to považuju za nejjistější cestu, jak zajistit nchtyrému dítěti vyčlenění z třídního kolektivu.
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Re: Náš syn 

(24.6.2008 22:45:26)
a chytrému ještě víc! (v druhém plánu)

V lepším případě u toho chytrého brzdit možnosti spontánního rozvoje, zájem o téma nebo obor přebíjet pochybnou motivací - sbíráním hvězdiček, kuřátek, jedniček a pochval do žákovské knížky. Ani o to bych nestála.
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Náš syn 

(25.6.2008 17:32:51)
No,vychvalovaná jsem byla v 1. a 2. třídě, kde jsem problémy v kolektivu vůbec neměla; problémy začaly ve 3. třídě s přechodem na jinou školu (to m asi taky nedodalo). Známky jsem tam měla špatné a rozhodně jsem nebyla vychvalovaná. Problémy v kolektivu tedy nebyly dané tím, že jsem byla za šprtku.
Je možné, že bych měla problémy i kdybych nastoupila "normálně", ale spíš o tom pochybuji. Na střední se to už dost srovnalo. Ale zážitky ze základky si v sobě nesu dodnes. Pro nástup do školy prostě dítě potřebuje být dostatečně vyzrále nejen rozumově, ale také sociálně.
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Náš syn 

(25.6.2008 17:33:41)
No,vychvalovaná jsem byla v 1. a 2. třídě, kde jsem problémy v kolektivu vůbec neměla; problémy začaly ve 3. třídě s přechodem na jinou školu (to mi asi taky nedodalo). Známky jsem tam měla špatné a rozhodně jsem nebyla vychvalovaná. Problémy v kolektivu tedy nebyly dané tím, že jsem byla za šprtku.
Je možné, že bych měla problémy i kdybych nastoupila "normálně", ale spíš o tom pochybuji. Na střední se to už dost srovnalo. Ale zážitky ze základky si v sobě nesu dodnes. Pro nástup do školy prostě dítě potřebuje být dostatečně vyzrále nejen rozumově, ale také sociálně.
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Náš syn 

(25.6.2008 17:51:41)
No,vychvalovaná jsem byla v 1. a 2. třídě, kde jsem problémy v kolektivu vůbec neměla; problémy začaly ve 3. třídě s přechodem na jinou školu (to mi asi taky nedodalo). Známky jsem tam měla špatné a rozhodně jsem nebyla vychvalovaná. Problémy v kolektivu tedy nebyly dané tím, že jsem byla za šprtku.
Je možné, že bych měla problémy i kdybych nastoupila "normálně", ale spíš o tom pochybuji. Na střední se to už dost srovnalo. Ale zážitky ze základky si v sobě nesu dodnes. Pro nástup do školy prostě dítě potřebuje být dostatečně vyzrále nejen rozumově, ale také sociálně.
Odpovědět
 Jana, 2 deti 
  • 

Re: Náš syn 

(24.6.2008 23:12:51)
Rachel, pod tohle se muzu taky podepsat. Jsem sice "uz" v srpnu, ale nastoupila jsem normalne do skoly v cerstvych 6 letech. Na prvnim stupni to jeste slo, ale na druhem to byla katastrofa, misty jsem byla i obeti sikany (nejmensi, neslabsi), i kdyz nastesti za nas to nebylo jeste tak drsne (jsem rocnik 76). Sedma a osma trida horor, teprve az na stredni jsem se zacla trochu davat do kupy, maturovala jsem v 17. Teprve pozdeji jsem pochopila, proc jsem nechapala knizky, ktere jsme meli cist do povinne cetby, proste dost tech lidi bylo temer o rok starsi nez ja.

Nyni mam syna narozeneho v zari a jsem fakt rada, ze o ten rok pozdeji do skoly pujde.

JANA
Odpovědět
 Marta 
  • 

Re: Náš syn 

(25.6.2008 13:00:25)
Je pravda, že nyní jsou ve třídách velké věkové rozdíly. Synovi je 13, šel do ZŠ normálně v 6 letech. Ale má ve třídě o rok i o dva roky starší spolužáky. Jeden za chvíli 15-tiletý hoch měří 180 cm a váží 80 kg a vypadá, že je to jejich učitel. Nejmenší spolužák má 40 kg a 140 cm. Pořád mluvíme o tom, že i v tomhle věku je každý rok strašný rozdíl; to není jako mezi padesáti a šedesáti.
Odpovědět
 Míla, dva kluci 
  • 

Re: Náš syn 

(26.6.2008 22:28:07)
Tak já šla taky v pěti letech do školy (nar. v listopadu). Vlastně mě vystrkaly ze školky učitelky, přesvědčily překvapenou mámu, aby se mnou zašla do školy i když už bylo dávno po zápisech. Ředitelka mi tehdy dala spočítat pár příkladů a pak mi dala přečíst nějaký článek, po pár řádcích skonstatovala, že to stačí, že čtu na úrovni čtvrťáka (já jsem ji prosila, jestli si to můžu dočíst, protože mne článek zaujal). A tak jsem v září nastoupila do školy. Co se týče spolužáků, nikdy jsem věkový rozdíl nepociťovala jako problém, i když na gymplu byly holky daleko vyspělejší než já, měly jiné zájmy, mně to ale bylo jedno. Narazila jsem akorát u některých kantorů, měli pocit, že je to nesmysl dávat dítě do školy dřív a dávali mi to nepříjemně najevo.
Odpovědět
 aha 
  • 

Re: Náš syn 

(27.6.2008 0:48:50)
To je hezká fabulace minulosti, že? Paní ředitelka, která dá číst uchazeči o první třídu článek a nechá mu písemně zpracovat početní úkoly, hm. Na jaké téma jsi u té příležitosti odevzdala disertační práci?

A že ti ta chytrost nezůstala do dospělosti, máš tam mimojiné hrubou chybu v předponě.
Odpovědět
 nordica 


školní věk 

(24.6.2008 11:15:21)
Já bych tedy se školní docházkou opravdu tolik nespěchala. Problém vidím spíš někde jinde. Syn nastoupil do 1.třídy až v 7 letech (nar.5.září, bylo to kvůli tomu, že jsme se vrátili z ciziny, kde chodil do tzv. předpřípravné třídy, tehdy - v r.1991- povinné). Tam se ale děti neučily číst a psát, pouze se přivykaly na klidnější chování a soustředění (v Dánsku to prostě tehdy bylo nutné vzhledem k absolutní "nevýchově" doma i ve školkách). Syn rozhodně pozdějším nástupem netrpěl, ale problémy začaly tak kolem 4.třídy. Nedomnívala jsem se nikdy, že mám doma malého génia, jen byl velmi bystrý, dychtivý poznávat a je jazykově velmi nadaný. (zase mu ale nikdy nešly přírodní vědy). Potřeboval v běžné třídě více "naložit", jinak měl tendence se nudit a zlobit. Dokonce jsem žádala jeho učitelku angličtiny, aby mu dávala extra úkoly - i domů - že jsem schopná mu je opravovat - abych ji tedy nezatěžovala. Vůbec to nefungovalo - úča byla přeučená ruštinářka a absolutně bez iniciativy. Proto jsme volili odchod na 8leté gymnázium. Alternativa byla, že syna přestane škola bavit a bude z něj zlobič. Mmch - ta "angličtinářka" učí na ZŠ škole dodnes a gymnázium po 5.třídě nepovažuji pro určité děti za něco škodlivého - naopak- syn se tam naučil, že mu taky některé věci nejdou a že musí zabrat, ev. na druhé straně pomoci spolužákům s tím, v čem je dobrý on. Nechci generalizovat, vždy hodně záleží na konkrétních učitelkách na ZŠ, aby k dětem zavedly individuální přístup. Jinak si ale myslím, že tlaku, stresu a vysokých požadavků této doby si děti užijí v životě ažaž, tak proč s nástupem do školy spěchat.
Odpovědět
 Hana 
  • 

Je napřed nebo nadprůměrně nadaný? 

(24.6.2008 11:36:29)
Myslím, že je třeba důkladně rozlišit, jestli je dítě napřed, nebo nadprůměrně nadané? Mám tři děti a všichni jsou moc šikovní. Ale když srovnám znalosti na začátku školní docházky u nejstarší dcery a u synů, kteří mají 1, resp. 2 starší sourozence, tak je to rozdíl. Holka počítala 1...13,17,22, druhý syn do 100 a třetí do 200, naučili se to mezi sebou. Vliv starších sourozenců je prostě značný. Zvlášť náš nejmladší (je s bráchou o rok) jako předškolák asistoval bratrovi u domácích úkolů a ve škole to byl hukot, paní učitelce se ještě, podle jejího vyjádření, nepodařilo nachytat syna při neznalosti. Hana
Odpovědět
 .Žaba 


Aha, školy to nezvládnu, 

(24.6.2008 12:16:00)
takže je lepšie malých žiakov z prvých tried vyháňať. Aspoň tak som to z článku pochopila ja. Je to podľa mňa chyba systému, že prechod zo školky (kde mmch chodí tiež dieťa denno-denne, a trávi tam viac času než potom v škole, takže proti škole žiadna veľká zmena) na školské povinnosti je tak drsný. Malo by to byť pozvolnejšie, možno trochu viac povinností v poslednej triede školky a trochu menej povinností v prvej triede v škole. Ale to by zrejme vyžadovalo onu nepopuárnu zmenu školného systému... :-(
Odpovědět
 Yitta 


Byla jsem druhá nejmladší ve třídě 

(24.6.2008 12:34:42)
Zas takový terno to nebylo, vzali mě, že jsem předvedla u zápisu inteligenci, či co, ale musím říct že, když mi nešlo psaní, protože jsem neměla tak precizní jemnou motoriku, to je křivda dodnes..všichni už mohli perem a jen já a jeden "opozdilec" sme směli psát jenom tužkou..
Odpovědět
 Jaana2 


Re: Byla jsem druhá nejmladší ve třídě 

(24.6.2008 14:19:52)
to tím není, dcera byla nejmladší ve třídě a ZŠ byla naprosto v klidu , nyní je na střední, opět nejmladší ve třídě a je to v klidu ( ťuk, ťuk). U syna jsem přemýšlela, zda mu nedat odklad vzhledem k tomu, že je kluk ( dospívají později), učitelka z první třídy mě ubezpečila, že spíš si poradí s dítětem chytrým, které je trošku nešikovnější třeba při oblékání než s dítětem, které je o rok déle ve školce a tudíž se umí samo obsloužit, ale ve škole se nudí, protože za ten rok ve školce se naučí tolik věcí, že je proti ostatním dětem o moc dopředu. Takže syn je také nejmladší ve třídě , žádný problém není ( ťik, ťuk).

Zato kamarádka dcery nastoupila o rok později ( ještě o měsíc starší než dcera) a byla proti dětem jak žirafa, hodně ji to vadilo, ten rok byl zrovna u ní strašně znát. Je to hodně individuelní.
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 14:14:47)
...je ten rozdíl mezi dětmi vidět strašně moc - v pubertě je roční rozdíl mezi dětmi hooodně znát, taky bych se přimlouvala za pozdější vstup do školy, naštěstí mám svoje kluky oba lednové, takže to nemusím řešt.
Za svou učitelskou praxi (M, Ch)na 2. stupni jsem zažila pár dětí (všichni to byli kluci!!), které byly fakt ve škole předčasně - ač splnily tu 6-letou hranici tak tak, ale žádné dítě, které by trpělo tím, že šlo do školy o rok později. Nejhorší je to v sedmé třídě u kluků - jsou mezi nimi už hotoví "muži" a zároveň ještě "děťátka"...kluci ty předčasné vstupy do školy vůbec odnášejí nejvíc, holky to většinou nějak dorovnají.
Odpovědět
 Jaana2 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 14:24:06)
Martino, jak jsem psala výše, je to velmi individuální. Důležité je, aby ve škole nebyla šikana a aby tam byla fajn parta jak mezi dětma tak mezi učiteli tak nevzájem. Někteří kluci rostou tak pozdě, že ten jeden rok naprosto nehraje roli. Měli jsme setkání po letech od ZŠ, kde toho nejmenšího kluka z té doby nikdo nepoznal a to rozhodně nejmladší nebyl. Jen prostě vyrostl později než ostatní.
Opravdu jsem přemýšlela právě kvůli věkové hranici syna, zda do školy ano či ne, ale myslím si pořád, že je dobře, že do školy šel. Ve školce by se určitě nudil, takhle je moc spokojený. Je pravda, že škola je výborná , má štěstí na učitelku a i děti se sešly celkem dobře. A není to soukromá škola, normální městská
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 14:34:00)
Jaano, já to v žádné případě nemyslela přes vzrůst dítěte, ale to ty taky ne :-)
Fajn parta je důežitá mezi učiteli i dětmi, jenže ne vždy se prostě podaří a u staršího dítěte je prostě prvděpodobnější, že se vyrovná se zátěžovou situací (divná třída, problém s někým...)líp než kdyby ji zažíval o rok dřív...fakt si nepamatuju, že by nějaké dítě mělo problém z pozděj. nástupu do školy (často jsme měli problém my, učitelé :-)), ale hodně mi utkvěli kluci třeba 190 cm velcí, ale malinkatí a tiší svou malou dušičkou, které ani ve 13 letech nedokázala sociálně dohonit ty svoje spolužáky...to mě bylo vždycky hodně líto.
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 14:34:49)
...omlouvám se za chyby, děsne se soustředím na myšlenky :-D
Odpovědět
 Lída,3 kluci a holka 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 15:42:49)
Martino, vůbec nemám dojem, že by náš nejmladší syn dřívější nástup do školy nějak špatně snášel (je narozen v druhé polovině září). Naopak byl od začátku nadšený, a mezi spolužáky skvěle zapadl, i když později přeskočil ročník. Na osmiletém gymplu byl ještě před rokem (na konci sekundy) v celé škole nejmladší, a nijak mu to nevadilo. Donedávna byl ve třídě mezi nejmenšími, ale najednou vytáhl a má skoro 170 cm, ostatně ani ta menší postava nebyla problém. Má takovou povahu, je společenský a bez potíží se dokáže bavit třeba se septimány a oktavány. ;)
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 15:52:55)
Lído, já se asi neumím vyjádřit - jasně, že spousta dětí je v pohodě, i když jdou do školy "dřív", těch jsem si nikdy nevšimla a určitě jich bývá ve škole taky dost. Chtěla jsem říct, že dle mého názoru není nikdy chyba jít do školy později (protože jsem nepotkala žáka, který by kvůli tomu trpěl), ale OBČAS je chyba poslat kluka do školy tzv. "dřív" (protože jsem jich už pár potkala).
Takže tvůj syn byl ten, který šel jakoby "dřív", ale pro něj naprosto včas.
Prostě při jakékoli pochybnosti o školní zralosti, v případě mých synů, bych volila nástup později.
Odpovědět
 Lída,3 kluci a holka 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 15:58:12)
Martino, mně samotné to příšerně vadilo, že jsem šla do školy později. Bohužel v těch letech bylo hodně dětí, tak mě v necelých šesti vzít nechtěli. Tak jsem se hned od začátku naučila parádně flákat ~j~ a strašně mě štvalo, že tam nemám vůbec co na práci.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 16:05:21)
Mně zas příšerně vadilo, že jsem vůbec šla do školy. Objektivně vzato mi nedala nic, co bych zpětně shledávala důležitým pro život - naopak zesílila můj odpor k autoritám a utvrdila mne v názoru, že princip českého školství je určený pro prefabrikáty neschopné vytvořit si samostatný názor. ;)
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 16:20:03)
No ono je to fakt na učitelce - na stejné škole můžou vedle sebe učit naprosto rozdílné osoby - jedna se věnuje jednotlivcům, druhá bere děti jako stádo...
Teď jsem si s klukama prohlížela jejich školní výtvory, co přinesli domů - zase jsem se radovala, že Honzík-druhák má svou p. uč., která s ním umí pracovat přes jeho různé strachy, pocity, přes to, že on ledacos neumí (kreslit, psát,...)...fakt je to školství o konkrétních osobách.
Odpovědět
 pavla12345 


Re: na druhém stupni ZŠ... 

(24.6.2008 19:50:13)
Tak ne že by můj syn kvůli odkladu zrovna trpěl, ale litovala jsem toho. Je narozený v březnu, ale o dva měsíce dříve, takže jsme navštěvovali všechny možné poradny. V šesti byl u zápisu, prošel v pohodě, ale o školu absolutně nejevil zájem. Žádné čtení, psaní, počítání, prostě nic. Měl svůj svět a svoje zájmy, místo pohádek jsme snad od tří let četli jenom encyklopedie. Když pak přišel s odkladem do první třídy, zájem o školu stále nulový, ruka stále nešikovná. Pí uč. mě hned na první tř. schůzce varovala, že jsme si tím odkladem pěkně zavařili, protože syn své spolužáky intelektuálně převyšoval o 2-3 roky.Bylo těžké ho zaujmout např. v prvouce, přišla mu jak pro mrňata. Psaní- děs a hrůza. Rozdíly se cca do dvou let smázly, ale teď s příchodem puberty to tu máme zas. Syn je oproti svým spolužákům ohromně vyspělý, takže za ním pálí všechny holky. Teď s jednou začal "chodit", zatím se jen drží za ruku a sem tam padne nějaká ta pusa. V létě by rád se slečnou přespal ve stanuRv. Je v 5. třídě a jeho spolužáci mají jiné starosti, než jestli vzít holku do kina nebo na brusle. Já bych byla s odkladem opatrná, fakt toho lituju a mám pocit, že jsem ho trochu přibrzdila, tenkrát jsem si samozřejmě myslela, že to dělám pro jeho dobro.
Odpovědět
 Margot+1 


Kuriozita 

(24.6.2008 15:34:37)
Můj táta šel do 1. třídy ve 4 letech (5 mu bylo až v lednu), protože z jediné školky ve vesnici ho vyhodili (nenáviděl pančelku a zdrhal). Babičce (jeho mámě) - učitelce nezbylo,než si ho posadit ke svým prvňáčkům do třídy, aby ho měla na očích. No, a už tam zůstal... Nikdy si nestěžoval a ani žádné trauma z toho neměl, alespoň měl víc času na VŠ :) Myslím, že nad některými věcmi lidé dneska moc přemýšlejí.
Odpovědět
 Janina, tři děti 
  • 

Tanec okolo "mimořádnosti" ?! 

(24.6.2008 15:54:18)
S článkem naprosto souhlasím. Moje dcera narozená 24.9. překvapovala od útlého věku velmi bystrým úsudkem a zvídavostí. Když jsme ji přihlašovali na základní jazykovou školu, bylo tam něco jako "přijímačky". Pohovor dítěte s psychologem + zřejmě nějaký malý IQ test. Umístila se jako třetí ze 120 dětí. V druhé třídě jim byl ve třídě nabídnutý IQ test pražskou Mensou. Uvítala jsem to, protože jsem chtěla vědět, zda je dcera opravdu tak nadaná, jak se mi jeví, nebo zda to není jen můj subjektivní "mateřský" dojem. Nevěděla jsem totiž, jak velké nároky na ni mohu klást, abych ji nepřetěžovala, a zároveň abych její případné nadání nenechala nevyužité. Test nakonec moji domněnku potvrdil.

Proč o tom píšu?

1. IQ test je rozhodně dobrým pomocníkem při výchově, ale nepřeceňujeme ho.
2. I velmi nadané dítě má potřebu si hrát. Ze školky přicházela občas dost unavená a velmi uvítala domácí klid, aby si mohla číst, snít, hrát si, dopřát si "rozlet fantazie" (od útlého dětství si píše "kroniku";).
3. I ona potřebovala (a dosud potřebuje) se přitulit, nechat se pochovat a prostě jen "zažít" pocit štěstí a pohody při "nicnedělání"
4.Velmi nadané dítě bývá i hodně vnímavé a jeho "tykadla" jemně rozlišují. Nechme jeho psychiku v klidu dozrát!
5. Jak ale "nezabít" nadání? Hodí se určitě různé kroužky, a to už v předškolním věku. A samozřejmě různé další rozvíjení osobnosti: společenské hry, turistika za zajímavostmi, základy přírodních věd, všelijaké kvízy, rozvoj hudebnosti, výtvarných a pohybových schopností, apod. Ale taky morální hodnoty!! To nejhorší, co můžeme udělat, je "vychovat" nadprůměrně inteligentního lumpa tím, že dítěti dokola zdůrazňujeme, jak je mimořádné.
6. Prostředí vrstevníků je pro dítě určitě lepší, než být soustavně nejmladší (fyzický vzhled, zájmy, atd.) Nedělejme z našich dětí malé dospělé!

Závěrem: Tanec "mimořádnosti" kolem nadaných dětí mi připadá zhoubný. Mně se osvěčilo uvedené. Dcera má i na druhém stupni samé jedničky. Je to pro ni normální - opravdu jí ze všech předmětů vycházejí, ale naprosto kolem toho neděláme žádný humbuk. Má spoustu zájmů, miluje zvířata (naprosto jí nevadí o ně i dlouhodobě pečovat)a my se snažíme, aby z ní na prvním místě vyrostl dobrý člověk. A jsme rádi, když ji druzí chválí nejen pro mimořádné nadání, ale i pro milou a kamarádskou povahu.

Díky tedy za moudrý článek!

Odpovědět
 Delete 


Re: Tanec okolo "mimořádnosti" ?! 

(24.6.2008 20:54:14)
Také jsem měla na prvním i druhém stupni amé jedničky a spoustu zájmů, kterým jsem se naplno věnovala (biatlon, výtvarka, turisťák a Sokol z těch organizovaných. I na gymplu jsem byla v lepším průměru třídy a to bez jakéhokoliv mého přičinění. I maturitu jsem prošla bez nějaké přípravy, ve smyslu, matiku umím, biologie mě zajímá, takže umím víc, než je potřeba, češtinu jsem napsala, takže z literatury nerupnu, v němčině zvládám gramatiku z běžných hodin, sloví zásobu dám do kupy z přípravných materiálů a s pomocí slovníku. Konec...celkový výsledek za 2, pohoda. A vejška? najednou trochu problém, nebyla jsem schopná se učit a naučit se učit...do té doby jsem to nepotřebovala a najednou jsem to neuměla.

Já jsem naši první dcerku dala do školy "o rok" dříve. Jenže ono je to vlastně jen o těch 8 dnů, co jsem přenášela přes termín. Nemyslím, že je nějak extrémně nadaná (kromě hudby, tam je její nadání nesporné). Zralá do školy byla už v lednu, kdy jí bylo 5 roků a 3 měsíce a to ve všech směrech, jak prohlásili v PPP. A navíc, Lenka nepatří mezi děti, které by si potřebovaly hrát. Vlastně kromě krátkého období kolem čtvrtého roku hračky nepotřebovala. Miluje společenské hry a různé pracovní sešity a pak hudbu, tanec, sport. Nedokážu si představit, že by byla ve školce ještě letos.
Má za sebou první třídu a je šťastná. Náplň a činnost ve škole ji baví a doufám, že jí to vydrží.
Abychom eliminovali potíže s věkovým rozdílem mezi ní a odkladovými dětmi, zvolili jsme věkově smíšenou třídu. Abychom předešli nudě a nezájmu o učení a zbytečné vnější motivaci jedničkama a trestání dvojkama (jak je v první třídě zvykem), chodí do třídy, kde je slovní hodnocení. Aby nemusela čekat na pomalejší spolužáky v předmětech, které jí jdou lépe, a naopak nezaostávala v předmětech, které jí jdou hůře, chodí do třídy, kde si náplň většiny dne určuje sama. A aby se kromě vědomostí naučila i životním dovednostem a získala potřebné kompetence, nese za svou práci zodpovědnost v podobě plnění týdenního plánu, učí se respektovat, že každý je jiný a umí něco jiného a že i spolupráce je důležitá. Ví, že dělat chyby je normální, ale je potřeba se snažit, aby dosáhla svého maxima, ne jen maxima předepsaného nějakou normou. Je samostatná, přemýší tom, co dělá a hlavně, je spokojená.
Přechodu na vyšší stupeň se nebojím. Se získanými dovednostmi, zdravým sebevědomím a hlavně s o pět let zralejší nervovou soustavou se vyrovná se známkami i jiným způsobem výuky.

A co se týče toho, že dětem nic neuteče, když půjdou o rok později do školy? Ještě téměř v šestnácti letech jsou na ZŠ a jedná se s nimi jako s malými dětmi, musí se podřizovat stejnému řádu jako děti šestileté. V osmnácti letech mají za sebou sotva polovinu střední školy a místo rozhodování za sebe se podřizují vůli rodičů nebo pedagogogů, školnímu řádu....anebo naopak, pokud jsou dostatečně silní, nemají už rodiče na jejich jednání vliv a tyto "děti" opouští střední školy a odchází za prací s vidinou snadného získání peněz a osamostatnění se apod. Ve dvaceti letech začínají s budováním kariéry nebo s vysokou školou. Statut studenta mají do 26 let, což je nutí vystudovat VŠ prakticky bez přerušení, bez možnosti zahraniční stáže, pokud si po návratu nechtějí vzdělání platit. No, možná, že se časem toto vzdělání bude platit stejně, ale dokud je to pro lidi do 26 let zdarma, je tato okolnost znevýhodňující. V šestadvaceti začínají hledat práci, bydlení, začínají s partnerským životem a to v tom lepším případě. Mnoho zejména dívek se tak prvnímu dítěti dopracuje kolem třicítky a to v případě že se hned zadaří. Když je nějaký problém, začíná se na něm pracovat dost pozdě, biologické hodiny tikají, psychika pracuje a o to míň se daří.
Jako pokud se někdo rozhodne začít s rodinným životem později, je to jeho rozhodnutí, ale pokud dřív začít nemůže, protože ještě "musí" dostudovat, zajistit sebe a budoucí rodinu, najít bydlení a prostě to dřív nestihne, tak to mi teda vadí. Protože to není rozhodnutí toho člověka, ale rozhodnutí moje, jeho rodiče. Já za to v tu chvíli nesu odpovědnost.

Ano, předčasný nástup do školy může ublížit, sama jsem takové dítě učila. Ale on může ublížit i pozdější nástup do školy. Nejen z výše uvedených důvodů, ale také pro samotný přístup ke škole. Pokud u dítěte proběhne první puberta už ve školce, změní se mu myšlení, najednou se začne nudit. Nudí ho i takové činnosti jako psaní čárek, koleček, počítání autíček a čtverečků, jeho mozek už je připravený na počítání s čísly a čtení smysluplných článků, ale pokud nebylo z těch zvídavějších, tak musí začít s písmenky a slabikováním, s větami "Ema má mámu. Máma má mísu." A protože ho to nebaví, nedělá to rádo a často mu to ani nejde. To vyvolává další nechuť k podobným činnostem a dítě se dostává do začarovaného kruhu. Výsledkem je absolutní nechuť ke škle a pak ani sebelepší učitel nic nezmůže, protože chyba se stala už na začátku.

Je proto třeba zvážit vše, nejen začátek povinností (dětem často vadí míň než rodičům), dítě nemusí být při nástupu do školy úplně dozrálé ve všech směrech (hyperaktivní děti tu motoriku nemají školně zralou třeba ani v deseti letech). Hodně záleží na volbě školy, na štěstí na učitelku v případě klasických škol, ale také na budoucích spolužácích a mnoha dalších okolnostech. Výborný ukazatel školní zralosti je, jestli si dítě dokáže jednou rukou přes temeno hlavy dosáhnout na ucho na opačné straně. Pokud ne, není co řešit a odklad je žádoucí. Pokud to dítě dokáže, stojí za zvážení nástup do školy, i když je dítě srpnové. Už tu padlo, že starší sourozenci táhnou mladší ve vědomostech a často i v odvednostech. A podobně fungují i starší spolužáci, i když jde jen o pár měsíců. Mnohem horší je to s tou mentální zralostí. A mnohem hůř jsou na tom děti, které spolužákům utíkají než ty, které je v tomto směru musí dohánět.

Omlouvám se za román, ale toto téma mě hodně zajímá, zabývám se jím jako laik (rodič) i jako odborník (pedagog) řadu let.

A ještě jedna zkušenost s PPP. Když jsme potřebovali posudek, aby mohla Lenka k zápisu o rok dříve, řekla nám jedna pracovnice PPP, že nám ho nenapíše a Lenku nevyšetří, protože je zásadně proti předčasným nástupům (budiž, je to její názor) a jako, co nás to napadlo dát dítě do alternativní školy, ty jsou přeci jen pro postižené!!!! a pak se ještě zeptala, co to vlastně to Montessori je???? Takže i takoví mohou být odborníci. Samozřejmě, že odklady ta paní psala velmi ochotně a také bez vyšetření.
Odpovědět
 Moncaka 


Re: Tanec okolo "mimořádnosti" ?! 

(24.6.2008 22:10:19)
Ivo,
napsala si to pěkně. Lépe bych to nenapsala a plně sdílím tvůj názor. Dávala jsem svou dceru do školy také dříve a to je narozena dokonce až 19. listopadu. Teď končí 3. třídu, školu stále zvládá levou zadní i tak se ve škole první 2 roky málem nudila - naštěstí měla skvělou paní učitelku, která jí dovedla zabavit.
Myslím, že školství dost uškodilo prodloužení základní školy na 9 let. Prodloužení 2. stupně o rok bych i pochopila, tam se látka špatně stíhá probrat, ale u prvního stupně mi to připadá dost zbytečné. Druhé dítě mi teď končí 5. třídu, tak mám celkem přehled.
Odpovědět
 Michaela.uk 


Nevidim v tom zadny problem... 

(24.6.2008 22:20:17)
Pracuji v Anglii a deti tu bezne nastupuji do skoly i ve 4 letech a zadnou ujmu to na nich nezanechava! Samozrejme je tu jiny vzdelavaci program, ale deti v peti letech ctou a pocitaji. Ale naprosto souhlasim, ze v CR je nezbytne vybrat tu spravnou skolu, ktera bude ochotna diteti nabidnou propracovany individualni vzdelavaci program.
Odpovědět
 sally 


Re: Nevidim v tom zadny problem... 

(24.6.2008 23:15:37)
no, to já zase problém vidím... v ANglii nastupují všechny děti striktně jak jim jsou čtyři roky (pokud si dobře pamatuju, tak dokonce se nastupovalo v září a v lednu) - ale tím pádem jsou ve třídě děti narozené v rozmezí zrhuba půl roku - tj. STEJNĚ STARÉ.
Dát pětileté dítě do třídy s dětmi, kterým je klidně skoro osm (podzimní dítě, odložená docházka), může být pěkný průšvih. Vždyť pětileté dítě je o třetinu mladší než to osmileté!!! Prostě je "úplně jinde".... bála bych se o to pětileté - nebude těm starším stačit - ne intelektuálně, ale sociálně, fyzicky atd...
Odpovědět
 Lenelka 


Re: Nevidim v tom zadny problem... 

(24.6.2008 23:19:21)
Sally, nevim, jestli se to zmenilo nebo zalezi na oblasti, ale deti nastupuji na zacatku toho skolniho roku ve kterem jim bude pet. A zacina se mluvit o odkladech pro letni deti, protoze maji podstatne horsi skolni vysledky v porovnani s detma narozenyma na podzim.
Odpovědět
 Delete 


Re: Nevidim v tom zadny problem... 

(24.6.2008 23:45:09)
saly,
taky jsem se bála dát pětileté dítě (no vlastně šestileté, šlo o jeden týden) do třídy, kde by byla půlka dětí odkladových.....a tak chodí Lenka do třídy s dětmi staršími i o pět let ;). Není v tom problém, jde o to třídu správně vést. A jde o to, že věk v takové třídě není to podstatné, protože nikdo v tomto směru nevyčnívá. Samozřejmě ve třídě, kde je 10 dětí sedmiletých, 10 šest a půlletých a jedno dítě pětileté nebo čerstvě šestileté to problém je. Každý, kdo se liší, musí být po zásluze potrestán. Tak to v běžných třídách prostě chodí.
A když to není věk, jsou to brýle, pár kilo navíc, neznačkové hadry, samé jedničky nebo naopak nějaká ta čtyřka....
To ale není o tom, jestli je dítěti při vstupu do školy pět nebo sedm, to je o tom, jak je třída vedená a k čemu jsou děti vedené doma. Tolerance, pocit bezpečí, neponižování, nezesměšňování, a ještě pár takových zásad...jenže to se zrovna nenosí, k tomu se děti nevedou...
A ten problém začíná už mnohem dřív než vstupem na základní školu....

Pak se jako rodič ptám, proč dítě, které je školně zralé (ve všech ohledech) mám strach dát první třídy, aby netrpělo mezi staršími dětmi tím, že je tak výrazně nejmladší? Proč se má o rok déle zdržovat ve školce, kde se nudí (bez ohledu na všechny zájmové aktivity, které má)? Proč je procento odkladů tak vysoké? Copak je tolik dětí skutečně tak výrazně nezralých, že by vstup na základní školu nezvládlo? Nebo je to jen o té pohodlnosti rodičů, touha prodloužit dětství dítěti je vlastně touha o rok si prodloužit čas bez "povinností"? Vždyť ty děti vesměs prošly mateřskou školou, kde normálně fungovaly, jistý nklid už se dneska toleruje a leckdy ani nevnímá, protože činnosti už nejsou jen o tom sedět s rukama za zády v lavicích. Předškolácké třídy, pokud ve školkách jsou, už se od běžné první třídy příliš neliší. A třídy odklaové? tak to je kapitola sama pro sebe. Pokud má dítě odklad, měli by s ním pracovat především rodiče v činnostech, které potřebuje doplnit a procvičit, neměla by to suplovat školka, která pak nemá místa ani pro čtyřleté děti, natož pro tříleté.
Já tvrdím, že odklad školní docházky ano, ale jen v odůvodněných případech. Protože v současné době není počátek školní docházky v šesti letech, ale v sedmi letech a tím se i poměřují další děti. Ano, ve srovnání s odkladovými se i šestapůlleté dítě jeví nezrale. Člověk aby se bál ho dát do školy....
Odpovědět
 Sylva, dva kluci 
  • 

Re: Nevidim v tom zadny problem... 

(26.6.2008 17:36:03)
No, ve věkovém rozdílu samozřejmě problém být může, ale extrémně nadané děti většinou mají tak odlišné zájmy, že mezi vrstevníky si kamarády stejně nehledají, vůbec o ně nestojí a podobné problémy mají i s dětmi o 2-3 roky staršími. Vidím to u syna, který teď končí čtvrtou třídu a v červenci mu bude devět. Se spolužáky v podstatě nemá žádný problém, snad jen ten, že mu vadí, že hodně dětí při vyučování vyrušuje, kamarády sám ale příliš nevyhledává, spíš jeho si občas nějaký "najde". Syn chodí do klasické vesnické základky, ve třídě je jich 19 a děti jsou tu velmi různé - od dvou, které ve čtvrté třídě propadají po tři, které budou zkoušet příští rok přijímačky na gympl. To je asi běžná sestava třídy, ale pro nadané děti velmi málo prostoru k jejich rozvoji a uspokojení dychtivosti po vědění a informacích. Jedničky jsou sice hezká věc, ale když vidím, s jakou lehkostí a bez minimální námahy je dostává, vůbec mě netěší. A syna taky ne. Nemumím si představit, jak by se nudil, kdyby šel do školy normálně - a i tak by byl nejmladší ve třídě.

Kdybych se měla znovu rozhodnout, jestli dát syna do školy dřív nebo ne, udělala bych to samé. Samozřejmě je potřeba vybrat vhodnou školu, my jsme měli zatím štěstí, se šikanou jsme se nesetkali. Jasně že můžou přijít problémy v pubertě, doufám ale, že na osmiletém gymnáziu (pokud se podaří dostat) je pravděpodobnost takových problémů menší.
Odpovědět
 Lenelka 


Re: Nevidim v tom zadny problem... 

(24.6.2008 23:24:45)
Michaelo, to teda nevim, jestli si jenom nevsimas problemu se zdejsim skolnim systemem a brzkym nastupem do skoly nebo o nich nic nevis. Opravdu rozsahle vyzkumy dokazaly, ze pozdejsi zacatek skolni dochazky je lepsi. Deti, ktere nstupuji do skoly kolem sedmeho roku maji mnohem vetsi sanci, aby se jim ve skole libilo a aby dosahly vyssiho vzdelani. Tyto vyzkumy byly nekolikrat publikovane napriklad v The Times i s reakcemi britskych psychologu, psychiatru a pedagogu apelujicimi na zmenu systemu. Ovsem myslim, ze se nic nezmeni, system je tradicni a KDYSI bylo britske skolstvi na spici, takze v tento system spousta lidi sstale veri.
Odpovědět
 Ivka (kluci 8 a 3) 
  • 

Problém je velké věkové rozpětí ve třídě 

(25.6.2008 0:30:17)
Starší syn je narozen na konci května, nastoupil do školy v 6ti a čtvrt. Byl správně natěšený, zvídavý, trochu počítal a začínal sám číst, zkrátka ideální prvňák. Je však ve třídě s dětmi i o 1,5 roku staršími, které dostaly odklad protože se maminkám zdály "příliš plaché" nebo "ještě hravé" a do školy pak nastoupily plynně čtoucí a o hlavu vyšší než můj syn. Při klučičí soutěživosti to není úplně fér, na druhou stranu vyšší laťka a náročnější "konkurenční" prostředí syna (snad) motivuje. Jsem však proti zbytečným odkladům (odkladová bývá i čtvrtina třídy!) právě kvůli velkým věkovým rozdílům. Syn poslouchá Svěrákovy hity, jeho o rok starší spolužáci Gipsy.cz. Syn doma sestavuje stíhačky z lega, ti o rok starší stahují z internetu nejnovější hry...naštěstí má syn ve třídě i vrstevníky s odpovídajícími zájmy. S módou odkladů nesouhlasím, rodiče tlačí od školky děti do angličtin a dalších kroužků, ale když má přijít škola, najednou se leknou povinností a možného neúspěchu a nechají dítě "dozrát" v milosrdném prostředí MŠ, aby pak ve škole byli těmi staršími, většími, aby měli náskok.Chápu výjimečné důvody pro odklad, ale výjimku nemůže tvořit téměř čtvrtina třídy...pak není startovní čára pro všechny stejná. Možná to vnímám přehnaně, protože syn je opravdu velmi soutěživý.
Odpovědět
 Zdenka 
  • 

Re: Problém je velké věkové rozpětí ve třídě 

(25.6.2008 13:42:06)
Docela by mě zajímalo jestli se někdo zabýval vlivem skutečného stáří žáků ve třídách na jejich prospěch.
Sama jsem rozená 30.7. a teprve po létech mi došlo, proč byla celá třetina třídy o hlavu větší, vyspělejší a "chytřejší", zatímco já spolu s jinou třetinou třídy byla mrňous, dětina a učení mi dalo víc zabrat. S chytrostí to nemělo nic, podotýkám, neb jsem dnes VŠ.
Prázdninové děti prostě vždycky budou ve třídě ty nej (pokud půjdou s odkladem) anebo to budou ty menší a troubelíni - tak to prostě je.
Dcerka je rozená 10.6., je to drobínek, tak doufám že až přije její čas, nějak se s tím se svou přirozenou inteligencí popasuje.
Odpovědět
 Ifka 
  • 

Opravdu ambice rodičů? 

(25.6.2008 17:21:48)
Nevím, jak je k této problematice erudovaný autor článku. Opravdu většina rodičů si chce splnit své ambice u nadaných dětí?
Uvedu příklad: znám chlapce, který uměl ve školce číst a psát tiskacím písmem (naučil se to sám od staršího bratra), chtěl se učit psací písmo, v tom mu matka bránila (aby měl co dělat ve škole). Uměl počítat i se zápornými čísly, chodil na angličtinu a měl velký všeobecný rozhled. Je narozený v září, rodiče ho po vyjádření lékaře a psychologa dali do školy dříve ( on prostě sám chtěl, nebyla to ambice rodičů). Dnes exceluje na gymnáziu. Než matikářka stačí napsat příklad na tabuli, on už ví výsledek...
Odpovědět
 Lucie + 2 
  • 

To nejsou ambice rodičů 

(25.6.2008 20:49:49)
Taky si myslím, že nejde vždy o ambice rodičů, někdy je tzv. předčasné zaškolení jediný způsob, jak umožnit dítěti přežít. Rodiče, kteří takové dítě mají doma, ví, o čem mluvím. To není o tom, že takové dítě dříve čte nebo počítá, tyto děti jsou úplně mimo normu.

Syn také nastupoval do školy jako pětiletý (*16.9.) po doporučení školky, PPP i další instituce, ve které prošel testy. Ve školce s ním bylo k nevydržení, protože paní učitelka - ať se snažila sebevíc - prostě nedokázala každý den poslouchat výklad o fungování jaderné elektrárny, nedokázala sdílet jeho nadšení z nově objevené periodické tabulky a už vůbec netušila, jaký je rozdíl mezi vodíkem a heliem. Učitelka se těšila, až syn vypadne, syn se těšil, až vypadne a ke škole se doslova upnul. Má od první třídy individuální plán, teď je aktuálně věkem druhák, kmenová třída třetí, ukončil vlastivědu a přírovědu čtvrté a matematiku páté třídy. Přístup školy je naprosto skvělý. Nedovedu si absolutně představit, že by postupoval vzdělávacím systémem se svými vrstevníky. Na druhou stranu jsem velice ráda, že není vyčleněn z běžné školy a běžného kolektivu, že si musí svoje místo sám najít a obhájit a nikdo mu neušlapává cestičku. Podotýkám, že jako u mnoha mimořádně nadaných dětí, i syn své rozumové nadání kompenzuje tzv. sociální debilitou.

Když se vrátím trochu zpátky, první okamžik, kdy jsem skončili na vyšetření kvůli nestandartnímu chování, přišel v osmnácti měsících. Tenkrát se provztekal do bezvědomí a prošel neurologickým vyšetřením včetně EEG kvůli podezření na epilepsii, samozřejmě bez nálezu. Následovalo pár sezení u psycholožky, která řekla, že je opožděný, protože odmítal ve dvou - třech letech skládat z kostek na přání. Prý se to samo srovná:-) Na tříleté prohlídce odmítl zkoušku zraku na obrázcích a tvarech a hbitě rozluštil celou tabuli písmenek. Atd. Protože se projevoval i v běžných denních situacích opravdu zvláštně, začali jsem pátrat... Nebudu to protahovat, když jsme se konečně dočkali "diagnózy", zpětně jsme si uvědomili, že jeho projevy už v osmnácti měsících představovaly jakési volání o pomoc. On se zoufale nudil, přísun podnětů, které jsme mu nabízeli, zdaleka neodpovídal jeho potřebám. Došlo nám, proč nechtěl číst pohádkové knížky ale encyklopedie. Dá se říct, že jsme ho v určitém období de facto brzdili ve vývoji! Prostě jsme nebyli dostatečně ambiciózní a k akci nás donutilo teprve výrazně nespokojené dítě. Ani prognózy okolí, že syna ostatní brzy ve škole dostihnou, se nepotvrdilo. Naopak, rozdíl se dále zvětšuje, protože škola se přizpůsobuje jeho tempu a ne naopak. Jedinou brzdou jsme tak opět my, rodiče, protože někdy nejsme schopni při svých časově náročných zaměstnáních věnovat synovi tolik času, kolik by snesl.

Jsem jednoznačně přesvědčená, že jsme se před třemi lety rozhodli správně. Můj velký dík samozřejmě patří škole, která svým žákům nabízí nadstandartní podmínky. Jedná se o vesnickou malotřídku, syn dojíždí autobusem.

Druhé dítě (dcera) nastupuje do školy po prázdninách také jako mimořádně nadané dítě. Žádný předčasný nástup se nekonal, na konzultaci v PPP vykazovala známky klasické školní nezralosti. Dceři bude v září sedm, jak a jakým tempem bude vzdělávání probíhat ukáže čas. Vzhledem k naprosto odlišným povahám obou dětí předpokládám, že dcera si spíš bude číst tiše pod lavicí nebo se bude snaživě (a taktéž tiše) hlásit. Žádný tajfun a průlet osnovami napříč ročníky neočekávám. Dceru tipuju jako ideálního kandidáta na rozšíření učiva v rámci ročníku, jinak půjde v tempu se svými spolužáky.

Všem podobně postiženým rodičům držím palce hlavně při hledání vhodné školy a dále pevné nervy s našimi dětmi.
Odpovědět
 Míla, dva kluci 
  • 

Re: To nejsou ambice rodičů 

(26.6.2008 21:47:53)
Děkuji za příspěvek, už jsem si tu připadala divně. Škoda, že jsme taky nenarazili na vstřícnou malotřídku, syn "pouze" přeskočil první třídu na klasické základce, ale neřeší to zdaleka jeho potřeby. Škola neumožňuje akcelerovat v běžných hodinách některé předměty (nejspíš by zvládnul všechny), při přeskočení dalšího ročníku by hrozil věkový rozdíl až 3,5 roku se spolužáky a to už je fakt moc. Doufám, že náš problém částečně vyřeší osmileté gymnázium. Momentálně syn nejvíc lituje, že na chemii a fyziku bude muset ještě několik let čekat a já se bojím, že až k těmto předmětům dojde, přijde obrovské sklamání, protože toho spoustu umí už teď...
Odpovědět
 slovenka3 


Re: To nejsou ambice rodičů 

(2.7.2008 15:08:42)
Lucie, je super, že škola pracuje s tvojim synom tak individuálne. Nám sa podarilo iné riešenie, aktuálne som veľmi spokojná s tým, ako mám zaopatrené všetky 3 deti, i tak ma zaujíma ako prakticky je zrealizované preberanie učiva v 3 rozdielnych ročníkoch. Tiež sme sa tou myšlienkou zaoberali, samoštúdium u nás je nepriechodné, najstaršia nemá žiadne ambície, keď sa nudí, zablokuje sa a izoluje. Potom je pasívna aj mimo školy. Ona ožíva, keď je v dobrom kolektíve, ale sama ho ne-spoluvytvára. Začarovaný kruh.

Myslím, že to je už v literatúre zmieňovaná ďalšia fáza, do ktorej sa dieťa s nedostatkom podnetov dostane.

Viem, čo myslíš "sociálnou debilitou", poznám to. Je to omnoho náročnejšie na zvládavanie než rýchlejšie a kvalitnejšie myslenie. Je to tá menej zmieňovaná druhá strana nadania. Môžeš trochu vysvetliť, ako dokáže s takou sociálnou výbavou fungovať vo viacerých ročníkoch?
Odpovědět
 Tea, Mates10/02, Anika11/04 


Re: To nejsou ambice rodičů 

(7.7.2008 13:35:28)
Díky, díky za článek pro mě klasicky napsaný proti nám :) a díky moc Lucce a Ivě a ostatním maminkám které mi pomohly vybojovat můj vnitřní boj! Díky.
Doteď jsem se bála jestli opravdu dělám dobře a dávám Matesa, který bezmezně chce do školy, ve správnou chvíli na tu správnou cestu. Bojím se a bát se budu, ale teď už vím že pokud bude vůle na všech stranách tak to zvládnem. A vůle naštěstí zatím je u všech zůčastněných :)
Ke článku, opravdu to nejsou vždy ambice rodičů. Kdyby mi v ppp pro autistické děti neřekly že by to pro Matese bylo dobré, nikdy bych o tom neuvažovala, přesto že se v roce a půl sám naučil písmena, přesto že ve třech začal sám od sebe číst protože odkoukal jak čtu slova z knížek, přestože s pochopením počítá i záporná čísla (asi ho posadím za mě do práce, já mám problém i s kladnými), je to náš antisociálek, je a vždycky bude mimo hlavní proud. Jako dítě s autistickými rysy bude mít vždycky problém se socializací, takže zařazování pro nás bude stejně obtížné teď jako by bylo za rok. Možná by sociálně dozrál, ale vzhledem ke své zvídavosti už by měl jiný problém, pro mne mnohem podstatnější. Nenaučil by se učit! Teď zvládá učivo 1 až 2 třídy, ale chce si nechat vysvětlovat, pozděj už by to tak nebylo a to vím, někdy už mi to ukazuje.

Školu jsme vybrali snad dobrou, s učitelkou se speckou co to umí s "jinými" dětmi a s programe začínáme spolu, který snad pomůže líp se socializovat našemu nesociálnímu synovi :) a snad paní učitelka z našeho mudrlanta co neustále prezentuje své názory nezešílí :)

Spousta maminek se tady na to dívá špatně, dívají se z pohledu sebe, z pohledu co jim uškodilo a ublížilo. Ale musíme si uvědomit že každý človíček je tvoreček individuální se svými individuálními potřebami a mi bychom měli dělat všechno abychom je uspokojili. Nejde o to že Vám to ublížilo a tak to zákonitě ublíží i všem ostatním. To je demagogie.

Manžel také doktorce neodpovídal na její "hloupé" otázky, vždyť on měl důležitější starosti, jak přečíst knížku, postavit živolovku a to pokud možno najednou a ne zkoušet hloupé barvy a nějaké domečky, když umí číst. A tak šel o rok později, přece není zralý a on si jako předčasně nastoupený tolik vytrpěl. Podle tchána to manželovi nesmírně prospělo. Ano nikdy se nanučil učit, jenom učitelce přeříkal co si zapamatoval když si učebnici doma četl. A byl neskutečně rušivý element, neustále si něco kreslil a během hodiny kdy se v klidu psalo najednou volá "támhle je veverka" a nikdy se naučil mít rád školu a učení. Učitelka ho nesnášela protože škrábal a rušil, na disgrafika s IQ 145 hodně nepochopitelné :)
Rodiče pro něj udělali to nejlepší, nechali ho jít do školy o rok později, protože nechápali jeho potřeby. Dodnes si myslí že udělali dobře, jen on je jiného názoru.Měl problémy které by nemuseli nastat kdyby šel normálně v 6letech.
A dnes tchán soudí stejně, ničíme vlastnímu dítěti život, protože mu dáváme šanci na vzdělání. Snažíme se ho podpořit a proto jsme špatní rodiče. Ubližujeme mu tím, že pro něj chceme to nejlepší.
NEříkám že vše bude ideální. Nikdy nemůžu vědět jestli mu naše rozhodnutí neublíží, ale udělám všechno pro to aby tomu tak nebylo.
Neměli bychom tvrdě říkat nástup dřív, nikdy je to špatně. To co je špatné pro jednoho, nemusí být špatné pro druhého. Ministerstvo se konečně učí individuálnímu přístupu k individuálním potřebám dětí, měli bychom se tomu naučit i my.
K opožděným nástupům mám stejný názor jako Iva, 16letý "dospělák" na základce není to pravé ořechové.

K ppp. I u nás si mysleli že jsme jen ambiciózní rodiče, kteří chtějí u dětí dostát svým snům, velmi rychle jsme je vyvedli z omylu a paní psycholožka nám teď drží palce aby to Mates zvládl co nejlíp :)
K mým ambicím - chci syna který bude v životě šťastný ať bude dělat popeláře nebo ministra, ať skončí se základkou (i když by mne to mrzelo) nebo s vysokou, hlavní je aby byl šťastný, svůj a nebyl sám.

Omlouvám se za dlouhou litanii, ale tohle téma mě opravdu zajímá :) a je nevyčerpatelné a omlouvám se za zmatenost, ale pořád mě do toho zpovídal a poučoval můj malý angínový marůdek :)
Odpovědět
 ja29 


Vrátí se to později 

(26.6.2008 10:55:01)
Já jsem nastoupila do první třídy v pěti letech, ve školce jsem se údajně "nudila" a hry dětí mi připadaly mě nedůstojné...:) Proto mě rodiče dali na doporučení dětské psyholožky do školy. Byla jsem šťastná, cítila se důležitá a základní školu zvládla celou se samými jedničkami. Ani později na gymnáziu nenastal problém, i když jsem byla stále nejmladší ze třídy, měla jsem dvě dvojky a odmaturovala se samými jedničkami. Ale potom přišel zlom a následné velké zklamání, když u přijímacích pohovorů na VŠ -filozofická fakulka, obor germanistika-historie mi bylo sděleno, že jsem sice u pohovoru a u písemného testu uspěla, ale přednost mají "starší uchazeči", že mně je teprve sedmnáct a mám vše před sebou, ostatní už zkouší přijímačky podruhé, potřetí....Brala jsem to jako ránu pod pás. Totéž se opakovalo na pedagogické fakultě. Až jsem zkusila se dostat na VOŠ do Karlových Varů, cestovní ruch, hotelnictví. Chtěla jsem se naučit lépe jazyky a za rok zkusit přijímačky na moji vysněnou školu znovu. Naštěstí mě škola začala hodně bavit a zajímat a už jsem žádnou jinou nechtěla. Udělala jsem si státnice z jazyků a zůstala v cestovním ruchu. Nelituji. Jen bych své dítě nikdy nechtěla vystavit takovým traumatům...moje dcery měly obě odklad školní docházky, jsou citovější a věci si více berou...moc jim to prospělo. Jedna končí pátou a druhá první třídu s výborným prospěchem. Proto dobře važte, zda dát dítě s předstihem do školy, když naopak vládne trend dětem dopřát odklad školní docházky...
Jana
Odpovědět
 Delete 


Re: Vrátí se to později 

(26.6.2008 12:49:38)
Tak to byla diskriminace podle věku, ne? Co odvolání?

Já předpokládám, že současné době, kdy jsou už i univerzitní programy pro žáky ZŠ k podobným situacím docházet nebude a i kdyby, že jsou účinné prostředky, jak se něčemu podobnému bránit.

Add věk v době přijímaček. Při devítileté docházce na ZŠ se dnes jen těžko stane, aby dítě maturovalo v sedmnácti letech, snad jen, když nějaký ten ročník přeskočí. To se spíše maturuje ve dvaceti a toho bych své děti chtěla ušetřit já.
Odpovědět
 Jana, 2 dcery 
  • 

Re: Vrátí se to později 

(26.6.2008 13:03:31)
Naprosto nemám nic proti maturitě ve dvaceti. Alespoň má "dítě" lepší představu, čemu by se chtělo případně dál věnovat...
Jana
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Vrátí se to později 

(26.6.2008 15:11:13)
Též nechápu, co je na maturitě ve 20 tak děsivé, že je toho třeba "děti ušetřit".
Odpovědět
 Delete 


Re: Vrátí se to později 

(26.6.2008 18:38:02)
No já mám proti tomu to, že dítěti je osmnáct někde v polovině střední školy a pokud si usmyslí, že školu nedokončí, já jako rodič s tím nemám šanci nic moc udělat. A k tomu stačí poměrně málo, třeba nevhodný kluk, co už má školu za sebou a tak zapůsobí na dívku tím, jak je soběstačný, např., někdy je v tom jen silná touha osamostatnit se, každopádně se tato situace nevyhýbá ani zdánlivě velmi poslušným a zodpovědným dětem.
Dále potom na VŠ má dítě maximálně 6 let, pokud si ji nechce platit, takže možnost přerušení, stáže v zahraničí a pod. se tak scvrkává na maximálně rok. Samozřejmě, že pokud někdo končí maturitou a nastupuje do zaměstnání, tak těch dvacet je asi lepších než osmnáct. Jenže u nadaných dětí, o kterých je tu řeč především, se právě ta VŠ celkem předpokládá a je vhodné s ní počítat (nemyslím tím brát ji jako samozřejmost, spíš jako velmi pravděpodobnou možnost).
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Vrátí se to později 

(26.6.2008 15:31:52)
Počkej, universitní praxe posledních mnoha let je taková, že při přijímacím řízení se nehodnotí žádné nesouvisející záležitosti, kromě splnění. Výsledek se nezdůvodňuje jinak než počtem dosažených bodů a umístěním v pořadí.
Já sice nemám iluze o možnostech zahrát s kartama při "anonymních" testech, nebo "objektivitě" při ústních, ovšem platí, že pravidla přijímacího řízení jsou pro všechny stejná a pokud má někdo podezření nebo dokonce důkaz, že byla porušena, lze to řešit.
(na rozdíl od minulého režimu)
Odpovědět
 Sylva, kluci 7 a 8 
  • 

Kluci jsou třídě nejmladší 

(26.6.2008 13:45:27)
Starší syn je narozený v červenci a do školy šel v pěti letech, po velmi složitých vyjednáváních a domluvách s různými institucemi včetně ministerstva školství. Byl (a pořád je) mimořádně nadaný. Ve třídě je mladší o 1,5 až 2,5 roku než ostatní děti. Naše rozhodování nebylo jednoduché a opravdu nejsme ambiciozní rodiče a v jeho případě jsme určitě udělali dobře. V první třídě to sice vůbec neměl jednoduché, v sociálních dovednostech byl na svůj věk spíš mírně pozadu, ale díky úžasné paní učitelce to skvěle zvládnul, na druhou stranu co se týče učení mu první ani druhá třída nic nového nepřinesla. S kolektivem starších dětí zatím nemá vůbec žádné problémy, spíš mu to vyhovuje.
Mladší syn je narozený v srpnu, do školy šel normálně, tedy v čerstvých šesti letech, je taky nejmladší a taky nelitujeme. Je trochu živější, zlobí, ale často zlobení vychází z nudy a odklad školní docházky by to spíš zhoršil.
Bohužel české školy neumí s nadanými dětmi pracovat a předčasný nástup do školy tento problém sám o sobě nevyřeší. Jenže problém je i ve školkách. Jsou děti, pro které nejsou klasické školky absolutně vhodné, takový byl i náš syn. Vím, že si to většina rodičů neumí představit, bohužel to nechápe ani většina učitelů.
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Kluci jsou třídě nejmladší 

(2.7.2008 15:19:08)
Sylvo, školstvo sa posúva k lepšiemu. Syn má za sebou 1. rok v ZŠ v triede s ďalšími nadanými deťmi (Olomouc). Som veľmi spokojná, som rada, že som sa toho dočkala. So staršou dcérou sme to vybojovávali bez pomoci pedagogógov a psychológov (len testami potvrdili, čo sme vedeli). Už sú pedagógovia, ktorí sa tejto skupine detí venujú, snáď budú pribúdať (aspoň do každého krajského mesta), ešte by som si veľmi želala, aby pribudli aj psychológovia, ktorí by sa zaoberali nadanými. Odvrátená strana nadania spotrebovala omnoho viac mojich síl a pátrania, čo s tým. Aj vo verejnosti sa to posúva k lepšiemu - v diskusiách sa začína objavovať viac znalostí o problematike.
Odpovědět
 Kristýna, Marky 6r., Aňa 1,3r. 
  • 

Raději odklad?? 

(26.6.2008 14:14:36)
Moje starší dcera je narozená v září, již v pěti letech četla, psala a počítala, naučila se to sama, protože mne nebavilo jí pořád dokola číst, tak jsem jednou pronesla: Nauč se to sama. A ona se naučila. Takže o nějakém mechanickém papouškování nemůže být řeč, přesně chápe, co čte i píše a je to schopna vysvětlit. Přesto jsme jí do školy v pěti letech nedali. Proč?
Obávala jsem se nadměrného stresu, který bude pramenit mj. i z toho, že chodila do řekněme nestandardní MŠ, kde berou dítě jako partnera v dialogu, nesoutěží se, preferuje se pomoc druhému atd. atd. (výchovný program začít spolu)a měla by přejít na klasickou ZŠ - "šprtárnu faktů", když to trochu přeženu - Nechala jsem jí trochu emočně i sociálně dospět.
Mělo to ale svou velkou nevýhodu, poslední rok se i v téhle školce a koneckonců i doma pořádně nudila, a vyčítala nám, že chtěla jít do školy. Tak si pak vyberte, co je dobře. :-)
Odpovědět
 Delete 


Re: Raději odklad?? 

(26.6.2008 18:42:53)
Kristýno,
alternativa někde poblíž nebyla? A co domácí škola? O té jsem já také uvažovala, ale vím, že mám větší trpělivost na cizí než na vlastní děti, takže dostala přednost Montessori škola. Naštěstí ji máme dostatečně blízko a i teď, po přestěhování, budu raději děti 30 km vozit.
Odpovědět
 Atka 
  • 

syn šel v pěti letech 

(27.6.2008 10:11:56)
Nejstarší syn šel v pěti letech do školy. Šli všichni jeho kamarádi ze školky, jemu by to bylo líto. Navíc byl dost dominantní typ, všechny a všechno organizoval, nechat ho s mladšími dětmi by nebylo ono.
Počítat (tedy sčítat a odčítat) uměl, četl jenom písmenka (ne slova), takže o nějaké genialitě se mluvit nedalo. Navíc měl náznak slabé disgrafie. Ale byl zas hodně šikovný, to ano.
Tak jsme to riskli a dneska končí jazykovou osmou třídu, na vysvědčení má tři dvojky (čeština, angličtina, francouština). Když jsem se ho ptala, jestli nějak necítil problém, že je naprosto nejmladší ve třídě, tak to rozhodně odmítl. (fyzicky vypadá teď tak na 15-16 let, že mu bude 14 až na podzim by mu nikdo netipnul)
Myslím si, že je to prostě hodně individualní. V našem případě bylo dobře, že do školy šel (musel se víc snažit, o rok později by se nudil), jinému dítěti by to ale možná ublížilo.
I z těchto důvodů návrh na možnost jít do školy v pěti letech vítám.
Odpovědět
 Hiram+Mates(10/02)+Nýs(15.11.) 


Re: Raději odklad?? 

(7.7.2008 22:48:20)
S odkladem mám zkušenost. Rodiče se báli, že jsem na školu moc nezralý a tak jsem šel o rok později. Háček byl v tom, že jsem ještě před nástupem do školy uměl číst, psát( jen tiskací) a počítat. Moc jsem se na školu těšil a doma jsem si chtěl stále hrát na školu. Když jsem se konečně dočkal, bylo to pro mě zklamání. První pololetí jsem se vyloženě nudil. Školu jsem zvládal bez problému a nic mě nenutilo se učit. Nakonec jsem zjistil, že i bez učení to nějak zvládnu a veškerá snaha byla pryč. Když jsem měl špatný známky, stačilo si jeden den sednout s učebnicí, pak jsem se nechla vyzkoušet a zase to bylo v pohodě. Láku předepsanou osnovama do mě učitelé bez větších problémů dostali, ale nenaučili mě to nejdůležitější: UČIT SE. Na střední škole se mi to všechno vymstilo. Neuměl jsem se pořádně učit a měl jsem docela problémy.
Dovolím si tvrdit, že dítě by mělo jít do školy právě tehdy, když projeví poprvé snahu se něco nového učit. Nezáleží na tom, jestli to bude v pěti, v šesti, nebo v sedmi. Nezáleží na tom, jestli se samo dokáže uplatnit v kolektivu, nebo ne. Není důležité, jestli už umí dobře držet tužku. To všechno se naučí. Nejdůležitější je, aby mělo chuť a aby ho v tom učení rodiče podporovali. Hodně rodičů se ve svejch dětech zhlíží a někdo si přes děti chce kompenzovat vlastní neúspěch. Ale ne všichni. Většině rodičů jde hlavně o to, aby jeijch děti uspěly samy za sebe.
Odpovědět
 dorothy 
  • 

v thajsku chodi od peti vsichni 

(26.6.2008 20:43:05)
v ruznych zemich chodi do skoly deti od peti. V anglosaskem svete je to bezne. clanek je mimo, protoze se jedna spis o zvyklosti a uzpusobeni systemu. pokud by system byl uzpusoben petiletym, klidne by do skolychodit mohly a mohly by se učit číst, psát, počítat i cizí jazyky
Odpovědět
 JPRV 


Re: v Irsku se chodi do skoly od 4 let 

(29.6.2008 16:29:28)
Presne tak, je to o systemu a predevsim o schopnosti a zpusobu komunikace ucitelu s detmi. V Irsku je povinna dochazka od 6 let, ale deti mohou nastoupit do skoly od ctyrech let. Malokdo vsak skolni dochazku odklada a tak 90% deti, kteri nastupuji do skoly, je mladsich 5 let. Muj syn sel do skoly, kdyz mu bylo 4.5 roku a skolu miluje. Az dcera nastoupi do skoly, budou ji 4 roky a dva mesice a presto nebude nejmladsi dite ve tride.
V Cechach je ale naprosto jina situace. Nadane dite by nastoupilo do tridy plne deti o 1 nebo dokonce o 2 roky starsich, kterym nebude stacit fyzicky a mozna ani schopnosti komunikace s vrtevniky. Bude napriklad zaostavat za ostatnimi pri hodinach telocviku, behem skolnich zavodu bude zarazen do soutezi s mladsimi detmi a ne se svymi spoluzaky atd, to vse muze diteti zpusobit trapeni a potize ziskat si kamarady mezi svymi spoluzaky. Navic jej to muze (predevsim chlapce)postavit do situace kdy se stane tercem posmechu a utoku ze strany fyzicky vyspelejsich a silnejsich deti ve tride. Z toho bych ja jako rodic mela velkou obavu. Navic si nejsem jista zda system ceskeho skolstvi dokaze v ramci bezne vyuky dale rozvijet vyjimecne nadani ditete a podporovat jej.
Odpovědět
 Delete 


Re: v Irsku se chodi do skoly od 4 let 

(30.6.2008 1:10:45)
JPRV,
naštěstí jsou v ČR i alternativy, člověk už má možnost volby a může vybrat pro své dítě školu pokud možno nejvhodnější. Pro tento případ, kdy dítě nastupuje do školy mladší, mi přijdou nejvhodnější věkově smíšené třídy, kde se nějaký ten měsíc ztratí vzhledem k tomu, že věk dětí se pohybuje v rozmezí až pět let. Tomuto věkovému rozdílu jsou pak přizpůsobené i aktivity. Současně je výuka zařízená tak že si dítě samo hodně řídí své učení, takže má možnost se rozvíjet podle vlastních potřeb a učitel "jen dohlíží" na to, aby se rozvíjelo rovnoměrně a plnilo náplň Školního vzdělávacího programu (dříve osnovy).
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Výběr školy 

(30.6.2008 9:00:51)
Já nechci rýpat, ale schválně : kdepak v ČR bydlíte ,prosím? Ptám se kvůli těm alternativám, protože u nás " na venkově"jim tedy mnoho nenacházím.A nemůžu dítě denně vozit 30 km do školy,jsem ráda,že stíháme s manželem jezdit za prací.....
Odpovědět
 Delete 


Re: Výběr školy 

(30.6.2008 12:13:11)
No my budeme vozit děti do školy a do školky téměř 40 km. Budeme od září dojíždět do Prahy. Ale co vím, alternativám se daří i na menších městech a vesnicích, kde dokonce některé začínaly a v ČR pomáhaly prosadit.

Montessori jsou kromě Prahy a Brna v Suchém Dole, Kouřimi, Pardubicích, Jablonci nad Nisou a Kladně.

Waldorf: Písek, Semily, Příbram, Pardubice, Olomouc, Ostrava.

Začít spolu: Znojmo, Karviná, Ostrava, Havířov, Opava, Studénka, Nový Jičín, Plzeň, Přerov, Chotýšany, Havlíčkův Brod, Kladno, Valašské Meziříčí, Chýnov, Povrly, Hrádek nad Nisou, Žitenice, Česká Lípa

Daltonské školy: Bilovice nad Svitavou, Blansko, Brodek u Prostějova, Břeclav, Cerekvice nad Loučnou, České Libchavy, Český Dub, Český Těšín, Dambořice, Deštná, Dětmarovice, Dolní Bojanovice, Havířov, Horní Ředice 45, Hranice, Hustopeče, Chotýšany, Jihlava, Jilemnice, Kácov, Karviná, Kralice n.Oslavou, Kroměříž, Křepice, Kunštát na Moravě, Lanžhot, Liberec, Libchavy, Liptál, Lipůvka, Luková, Lysice, Meclov, Mikulov, Moravský Písek, Myslibořice l7O, Neubuz, Nové Město na Moravě, Ochoz u Brna, Orlová, Petřvald, Plzeň, Počenice, Dvůr Králové, Pozořice, Prostějov, Rakvice, Rájec - Jestřebí, Rohatec, Orlické Podhůří, Staré Město pod Landštejnem, Studená, Svitavy, Třebíč, Třemošná, Tvarožná, Ústí nad Orlicí, Velké Pavlovice, Vítějeves ZŠ, Vrbice u Břeclavě, Vyškov, Záchlumí, Životice

Zdravá škola: Chomutov, Křepice, Adamov

Integrovaná tematická výuka: Jílové u Prahy

Neposlední alternativou je domácí škola a mnoho základních škol už v současné době nabízí alespoň některé prvky z různých alternativních programů. Já myslím, že výběr skutečně existuje.
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Výběr školy 

(30.6.2008 12:22:47)
Díky za výčet, já si ale stejně myslím, že jezdit s děckem do školy 40 km lze za předpokladu, že už mamka nemusí nikde stíhat plný pracovní úvazek.... Možná to půjde ve Vašem případě, pokud budete pracovat v Praze.Manželka mého šéfa takhle vozí holčičku do Montessori školky a budou jezdit i do školy,ale ona je doma a nepracuje...Zajímá mě ale jiná věc: nevadí, že dítě ztratí,nebo hodně omezí kontakt s vrstevníky v místě bydliště? U nás tedy hodně fungují návštěvy u kamarádů ze školy a ze školky,společné hraní venku atd.Jaký na to máte názor?
Odpovědět
 Delete 


Re: Výběr školy 

(30.6.2008 14:16:52)
No u nás to bude tak, že vozit do školy a školky bude tatínek, který pracuje v Praze. Já budu pracovat na téměř celý úvazek (na plný pro mě zatím nemají práci, ale to se může měnit každý rok) v jiné obci a do Prahy budu dojíždět na odpoledne, abych odvozila děti na kroužky. Večer pak pojedeme všichni domů společně.
My se nyní stěhujeme do nového bydliště, takže konatkt s místními dětmi budeme navazovat až teď. Mnohem více kamarádů máme v Praze. Proto i z tohoto důvodu je to pro nás takto výhodné.
Pravda je, že v Praze je tohle asi jinak než jinde, lidé často jezdí přes celou Prahu a nepřijde jim, že by byli mimo bydliště, přitom jde často o 30 km i více. Pustit malé dítě samotné ven s kamarády tu také není zrovna zvykem, takže i ty kontakty s místními jsou omezené. Lidé se často neznají ani se sousedy v jednom domě, natož na sídlišti. Vlastně kontakty mezi dětmi ze všeho nejvíc závisí na maminkách, jestli se znají a stýkají. No a i u těch to funguje víc jen v době rodičovské dvolené.
Každopádně z mého pohledu je výhodnější, aby dítě mělo školku a nižší stupeň školy v místě, kde pracuje jeden z rodičů, hlavně kvůli vyzvedávání a například vodění na kroužky. Samozřejmě, že mnoho rodičů kroužky neřeší, protože je dítě nepotřebuje a stačí mu lítačka venku s kamarády (tím nechci říct, že je to takto špatně).
Jinak co se týče pevných kamarádských svazků, větší význam a trvalost mají spíše až na druhém a vyšším stupni školy, sousedské kamarádství v tomto věku často ustupuje do pozadí, protože už dítě není tolik fixované na blízké okolí domu a vybírá si kamarády i podle jiných parametrů.
Každopádně jsem přesvědčená, že kdyby jeden z nás rodičů nedojížděl do práce a dítě by teprve mělo nastoupit do školy, asi bych si to vození 30 km rozmyslela, už jen kvůli tomu stíhání při vyzvedávání. Ale jistě bych hledala, jaké jsou možnosti v místní škole, případně v bližším okolí, protože se s klasickou školou odmítám smířit. Mimo jiné u nás padla i myšlenka na vlastní soukromou školu (jen kdyby zákon byl o něco vstřícnější jednak k podnikání obecně, druhak k založení školy a třeťak k rozvoji alternativ)) a možnost domácí školy. No a v neposlední řadě je tu i možnost "vetřít se" coby zaměstnanec školy a zkusit ukázat, že učit jde i jinak, případně najít další způoby (občanská iniciativa, rodičovské sdružení apod.) jak ovlivnit chod místní školy.
No a často ani není třeba to řešit, co se týče věkově smíšených tříd, vesnické malotřídky fungovaly a fungují stále, takže pokud je schopný učitel, je to další možnost a alternativy netřeba.
Já si opravdu myslím, že potřeba je hlavně hledat a zvažovat priority.
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Výběr školy 

(2.7.2008 15:24:54)
Po prázdninách budem voziť deti 20 km. To, že ich mám dobre zaopatrené je pre mňa veľmi dôležité. Určite to musí posúdiť každý individuálne, ako veľmi je nutné takéto riešenie a do akej miery by deti mohli bez újmy zvládnuť školu, ktorá je v dosahu. Prácu budem hľadať niekde na dosah školy a škôlky, na skrátený úväzok. Robiť musím ísť, treba splácať hypotéku.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.