Emma | •
|
(24.6.2008 5:56:34) Dobrý den, několik bodů, nad kterými není chyba se zamyslet při dalším rozhodování 1. paní učitelky nemají potřebnou kvalifikaci a dle platného školského zákona již dlouho nemohou ve své pozici setrvat 2. hodiny tělesné výchovy probíhaly pouze a jen hraním vybíjené 3. výtvarná výchova a jakékoli tvoření probíhalo velmi zříkda 4. děti ze současných vyšších ročníků nemají stále osvojeny základy z první a druhé třídy 5. paní učitelky (zřejmě vzhledem k chybějícímu vzdělání) nepoznaly poruchy učení a děti neposílaly do poraden na vyšetření čímž zabrínily možnosti nápravy poruchy 6. paní učitelky nepředaly nám (resp. rodičům) informace o tom, že ve škole pracuje speciální pedagog a psycholog a že jejich služeb mohou děti využívat i v průběhu vyučování 7.děti nemohly chodit na plavání - učitelky nekontaktovaly vedení školy s návrhem na změnu rozvrhu, aby žáci nepřišli o hodiny AJ 8. žádné nebo minimální zapojování se do akcí školy 9. špatné vedení dokumentace 10. nedostatečné slovní hodnocení na vysvědčení 11. odmítání suplování či dalších běžných povinností učitele
Takovýchto bodů by se našlo ještě mnohem více. Vážení rodiče, zamyslete se nad tím, komu svěřujete své děti a zda psaný dopis je alespoň z poloviny objektivní. Děti, které zůstávají v současné škole jsou spokojené a konečně se učí a spoelčně s novou paní učitelkou "dohánějí" učivo, které se za předcházející roky nenaučily.
|
Petra, Kryštof 7 let | •
|
(24.6.2008 17:27:04) Nad vašimi body jsem se zamyslela a tady je můj komentář: 1) potřebnou kvalifikací učitelek myslíte zřejmě vystudovanou VŠ pedagogického směru. Nejsem příznivcem úvah o tom, že učitelé bez VŠ by měli školství opustit. Domnívám se, že VŠ rozhodně "nemůže uškodit", ale dobrého kantora dělá především talent a zaujetí. V tomto případě je pro mě kvalifikace učitelek dostatečná, protože absolvovaly akreditovanou přípravu na práci montessori metodou 2) na hodinách tělesné výchovy jsem nebyla, ale podle toho, co mi Kryštof vypráví, se rozhodně nehraje jen vybíjená (mimochodem, vy jste se byla podívat na hodině?) 3) tato výtka mě hodně překvapuje. Ve vyučování jsem se byla podívat během jednoho roku 2x, jednou jsem tam strávila celé dopoledne, viděla jsem výtvory dětí, samy mi je nadšeně ukazovaly a musela jsem hádat, kdo co dělal. Kryštof neměl ke kreslení žádný vztah a během roku se velice zlepšil (a co "tvořivé dílny" rodičů a dětí)? 4) k této výtce se nemůžu vyjádřit, Kryštof přišel už s diagnostikovanou ADD. Nicméně učitelka má pro jeho problémy značné pochopení, postupuje s ním individuálním tempem a hodně mu pomáhá 5) toto mi připadá jako čistý alibismus. "Učitelky nepředaly info, že na škole pracuje psycholog". Pokud mám dojem, že moje dítě má nějaké problémy, nakoupím si literaturu, sednu na net - klidně na stránky školy - probrousím, co se dá, zjistím si reference na psychologa, ke kterému chci jít (ať už je školní nebo mimoškolní)... kolikrát jste prosím vás byla na stránkách školy? Personální složení, služby, kroužky atd. jsem znala dřív, než syn do školy nastoupil... 6) v naší třídě nás paní učitelka při úvodních schůzkách informovala, že děti na plavání nechodí moc rády, protože na Zeleném pruhu je hodně studená voda (což můžu potvrdit, Kryštof chodí na tréninky do Podolí, na Zeleném pruhu jsem byla jednou a málem jsem zmrzla )) - ale to je jistě osobní pocit). Rodiče za plavání na této schůzce nijak "nebojovali", tak nevím... snad měli být zájemci důraznější? 8) děti se do celoškolních akcí zapojovaly podle mě dostatečně, nebo se mýlím, když mám za to, že např. akce "zvěř" (několikrát různé druhy zvířat), velikonoční jarmark nebo cyklistický den byly jen třídní akce? Pro mě osobně je ale důležité mikroklima třídy, zvlášť pro děti na prvním stupni, jsem odpůrcem velkých škol a "kolektivismu", jaký si pamatuji z vlastních školních let. I kdyby se konaly jen třídní akce, stačilo by mi to... a mám dojem, že synovi také... zaslechla jsem z příbuzenstva (starší generace) naopak pochybnosti, že děti mají akcí moc ) 9)špatné vedení dokumentace - nevím přesně, co se tím myslí, nemůžu posoudit 10) nedostatečné slovní hodnocení na vysvědčení - neměla jsem ten dojem 11) odmítání suplování a dalších běžných povinností učitele - o těchto věcech nic nevím, ředitel je prohlásil za interní záležitost... vy je máte odkud? Nejste rodič dítěte, ale pedagog školy?
Na závěr: víte, co mě překvapuje ze všeho nejvíc? Až někdy do dubna, když jsem s rodiči zjišťovali počet přecházejících dětí, někteří rodiče, kteří neurčitě říkali, že se do nové školy nepřehlašují, protože se zřejmě budou stěhovat. Brala jsem to jako pravdivou informaci, nikdo nepřišel a neřekl na rovinu: "To jste ale zaslepení, copak nevidíte, jak učitelky špatně pracují? Nám se to nelíbí a chceme jinam!" Ani k datu 28.4., kdy ředitel plánoval zřídit novou třídu, se nikdo z "nespokojených" rodičů nepřihlásil. I oni byli pro, aby se ředitel sešel s učitelkami a mediátorem. Mně připadá, že pokud bych výuku ve všech směrech viděla jako mizernou (děti nemají zafixované učivo z první a druhé třídy, to proboha znamená, že neumějí pořádně číst a psát???), a dokonce mizernou nejen v hlavních předmětech, ale i v oddychových "výchovách" (tělocvik, výtvarka), sebrala bych syna a prchala hodně daleko. Jak jste mohli svoje děti nechat ve škole tak dlouho, když jste měli k výuce tolik výhrad?? Promiňte, ale to mi připadá krajně nezodpovědné. Na mě přístup "nerozhodnutých" rodičů působil spíš jako neukotvené lavírování... a když se nakonec konečně rozhodli a do nové třídy přestoupili (měsíc před koncem školního roku)... tak proč si do toho "starého" nekopnout, že? Vyvolává to ve mně určitou pachuť.
|
Yvona, Marek 8 let | •
|
(24.6.2008 22:06:08) Dobrý večer všem,
zatím jsem maminku Kryštofa nechala "bojovat" samotnou. Měla jsem pocit a mám stále, že na to skvěle stačí. A také mě ukolébal pocit bezpečí v nové škole. Jsem též maminka prvňáčka v "bojující" třídě Montessori, která se rozhodla se svým synem přejít do nové školy se stávajícími učitelkami. Marek svou paní učitelku prostě miluje.A kdyby o ni přišel, zhroutila by se mu jedna děsně důležitá jistota.I můj syn byl na zkoušku před první třídou v 6ti letech v jedné z tříd a Markovi paní učitelka doporučila narozdíl od Kryštofa roční odklad, protože byl velmi hravý a měl problémy se delší dobu soustředit na výuku.Poslechli jsme a nastoupil tedy až za další rok. Vyplatilo se. Za rok se celkově výrazně zklidnil, i jemná motorika doznala pokroku.Myslím, že jsme nám i synovi ušetřili hodně nervů. Přesto v první třídě ještě před pololetním vysvědčením syn při čtení přehazoval slabiky, měla jsem pocit, že čtení nejde hladce, jak by bylo asi ideální. Zkoušeli jsme pod vedením paní učitelky různé metody a jen o měsíc později již plyně četl. Čte vše na co přijde, dokonce i knihu Pipi punčochatá. Rozumí danému textu, je schopen shrnout ve zkratce děj, o čem čte.V té době nás paní učitelka informovala o možnosti kontaktovat školní psycholožku, což jsme nevyužili. Vyhledali jsme poradu mimo školu. Byla jsem u toho, kdy o školní psycholožce hovořila i s další maminkou další prvňačky. Matematika byla zcela bez obtíží. V průběhu 1. třídy byl Marek schopen napsat 3 referáty (na téma moje nejoblíbenější zvíře - kůň, rostlina - psal o lípě srdčité, dále o zajímavostech ve světě, psal o Euru 2008 a OH v Pekingu) v rozsahu 2 stránek A4 a sám je byl schopen přednést a odpovídat na kontrolní otázky. Malování nebyla nikdy Markova silná stránka, ale tento týden přinesl domů spoustu zdařilých výtvarných výtvorů, které jsme v průběhu roku viděli vystavené po celé třídě. A vzhledem k tomu, že přijde domů každý den s pomalovaným trikem, nemám pocit, že by držel barvy v ruce málokdy. O plavání jsme diskutovali na prvních třídních schůzkách letošního školního roku. Rodiče hlasovali a odsouhlasili, že dají přednost angličtině před plaváním na Zeleném pruhu ve studené vodě, neboť děti byly po plavání často nemocné, s tím, že plavání si každý může zajistit individuálně v lepších podmínkách, dítě po plavání vyfénovat a nejlépe si ho domů odvézt autem. Je pravda, že asi 1-2 maminky krátce namítali, že je škoda nevyužít dotované plavání, ale svůj názor vyslovili velmi nevýrazně. O vybíjené si myslím, že jsme ji hráli na tělocviku asi všichni a nevidím na tom nic špatného. Já jsem na tělesné výchově nebyla, nemohu soudit. Ale hodiny jistě probíhali a od hodin tělesné výchovy neočekávám, že bude nahrazovat sportovní aktivity, které moje děti rozvíjejí v různých sportovních kroužcích a klubech. Ano, není to levné. Ale suplovat to od školy opravdu nemůžeme očekávat.Co se týká společných akcí, většinou jsme se jako rodiče zúčastnili těch třídních a byly naprosto úžasné. Např. letošní školní tříhodinová vánoční besídka. Mám ji natočenou a je opravdu na co se koukat. Mám srovnání s jinými školami a srovnání prakticky není možné. Zajemci mohou zhodnotit na vlastní oči na CD. A jen na závěr chci podotknout, že počet dětí, které přešly na jinou školu s paní učitelkou výrazně převyšuje počet dětí, které na původní škole zůstaly. A to mluví samo za sebe. Všem dětem na obou školách držím palce a přeji hodně pěkných zážitků z prázdnin a šťastný návrat do školy, kterou jim jejich rodiče vybrali. Já se na prázdniny opravdu těším, neboť letošní jaro bylo pro nás jako rodiče dosti náročné a vysilující, některé zážitky, které nám připravil pan ředitel byly nechutné. Ale konec dobrý, všechno dobré. A když už jsem u těch pořekadel, všechno zlé je k něčemu dobré. Nám ten letošní rok přinesl jistotu, že když něco opravdu chcete a jdete zatím, můžete to zvládnout, přemoci úředního molocha a o svém osudu a osudu svých blízkých opravdu rozhodnout a ne se nechat vláčet nebo čekat, že to za Vás někdo vyřeší. A ještě u toho bojování můžete získat docela dobrou partu a ta se vždycky hodí. Tak hezké prázdniny. Yvona
|
Delete |
|
(25.6.2008 2:43:05) Malou poznámku k nekvalifikovanosti učitelek.
Zmíněné paní učitelky vystudovaly střední pedagogickou školu a mají kurz Montessori, který je podmínkou pro výuku Montessori. K tomu má jedna osm let, druhá tři roky praxe (teda doufám, že ty roky sedí). Střední pedagogickou školu absolvovaly v době, kdy tato byla uznávaná jako dostačující pro výuku na prvním stupni základní školy a výuka na ní tedy byla i patřičně koncipovaná. Nekvalifikovanost učitelek je tedy daná pouze zákonem, který vznikl nedávno. V současné době se VŠ vzdělání vyžaduje už i pro učitelky v mateřských školách a zeptejte se ve školkách, kolik z nich toto vzdělání má? A že spousta z nich je naprosto skvělá a děti je milují. No ale asi by také měly odejít, když si nestihnou nebo dokonce nezvládnou dodělat VŠ, ne? Já teda nevím, ale vystudovat VŠ není úplná brnkačka a nemyslím si, že by ji měl mít každý druhý. Ve školce a na prvním stupni je pro děti přeci mnohem důležitější přístup a v tomto mi vychází mnohem lépe lidé se selským rozumem než akademici. Vysokošklský titul neříká nic o schopnostech učit a vychovávat a už vůbec ne takto malé děti. Je to jen známka toho, že takový člověk je mimo jiné i dobrý teoretik. Nebo možná jen teoretik. Náslechy a několika hodinami praxe v cizích třídách s neznámými dětmi bez vlastní koncepce se člověk učit nenaučí. Pro mě jako rodiče je mnohem lepší kvalifikace pro výuku v Montessori třídě SPgŠ + Montessori kurz + pár let praxe, než VŠ pedagogická bez kurzu a bez praxe v takto vedených třídách. Jako čerstvý absolvent VŠ pedagogické, která je velmi vstřícná k alternativám a výuka je v tomto směru i vedená, si troufám říct, že toto vzdělání je pro výuku v Montessori třídě nevyhovující a nedostatečné.
K ostatním bodům: 2) Tady musím bohužel souhlasit, také jsem získala dojem, že se nic jiného než vybíjená nehraje. Lenka jako prvňačka zrovna nadšená nebyla. Nestojím o suplování nějakého sportu, naopak, ráda bych, aby se děti na hodině protáhly a něco se i naučily. Kde jinde by mohly získat informace o různých sportech a sportovních činnostech, pokud nemají sportovně založené rodiče, kteří by je k nějakému sportu nasměrovaly? Ano, dokážu si představit, že by se tělocvik učil jinak a budu o změnu usilovat. Ovšem ne tím, že dám dítě do jiné třídy, ale budu věc řešit přímo s paní učitelkou, případně s oběma. Učitelky nejsou dokonalé a nejsou neomylné, ale tím, že budu nespokojeně brblat a utíkat (případně je vyhazovat) se situace nezlepší.
3) No tak to nevím, Lenka dneska přinesla kufřík s výtvarnými potřebami téměř prázdný, myslím tím zeména tuby na barvy, pastelky jsem doplňovala snad každý měsíc a to je dcera neztrácela, jen jsme je prostě musely každý den ořezávat, protože byly vykreslené. Předpokládám, že barvy neskončily jen tak v umyvadle, i když obrázky Lenka domů nepřinesla.
4) Nemohu posoudit, ale jestli si dobře vzpomínám, několk dětí ze třídy dále pokračuje na osmiletém gymnáziu a tam by se asi bez základních znalostí a dovedností těžko dostaly, ne? To už chce víc než jen nadání.
5) VŠ vzdělání není zárukou toho, že člověk rozpozná některou z poruch učení, od toho jsou specializovaní pracovníci, kteří by zase pravděpodobně nedokázali učit. Pokud měl někdo o svém dítěti nějakou pochybnost, měl situaci s učitelkou konzultovat. Učitelka nemá právo dítě někam posílat a to ani v rámci školy (myslím tím poradnu, vyšetření apod.) bez vědomí rodiče, kdyby to udělala, asi bych udělala pěkné dusno. O dítěti rozhoduje pouze rodič. Paní učitelka mohla návštěvu PPP pouze doporučit.
6) Jak už bylo napsáno, o službách školy se informuji ještě dříve, než mé dítě školu začne navštěvovat. Předpokládám, že pokud by došlo na konkrétní konzultaci o potížích dítěte a možnosti návštěvy PPP, paní učitelka by se o školní poradně jako o jedné z možností zmínila.
7) Děti na plavání chodit mohly. Rodiče ale hlasováním rozhodli jinak. Kdo na této třídní schůzce nebyl, toto rozhodnutí ovlivnit nemohl. Kdo byl a neovlivnil, má "smůlu", že máme demokracii.
8)Pokud škola pořádala nějakou akci, visela o ní informace na dveřích školy a stejnou informaci přinesla i Lenka domů. Některých akcí se Lenka osobně účastnila.
9) Nemohu se vyjádřit, nevím, o jakou dokumentaci jde.
10) Tak k tomuto bodu bych toho měla hodně, ale to je na samostatný článek o hodnocení obecně. Je pravda, že bych uvítala slovní hodnocení stylizované jinak. Ovšem mnohem více mi vadilo, že vysvědčení nebylo panem ředitelem podepsané a přesto bylo jím osobně rozdané dětem.
11) O tomto opět nic nevím a nevím také o žádné oficiální výtce ohledně tohoto neplnění povinností, pokud jsou ovšem tyto povinnosti někde určené. To je o interních dokumentech (pracovní smlouva a vnitřní řád školy). Pokud je někde povinnost suplovat, tedy pracovat přesčas, ukotvená, měl pan ředitel právo udělit sankce, například odebrat osobní ohodnocení, udělit důtku a případně pro opakovanou pracovní nekázeň i dát výpověď. Pokud pan ředitel tohoto svého práva nevyužil, je to jeho věc a nám jako rodičům do toho vůbec nic není, protože jde o pracovněprávní otázku. V článku zmiňovaná výpoveď učitelkám byla ale "hodinová", kterou může ředitel dát pouze v případě zvláště hrubého porušení pracovní kázně. Jestli do této kategorie spadá špatně napsané vysvědčení a hledání si nového působiště po té, co pan ředitel odchod ze školy učitekám nabídl jako jedno z možných řešení stávající situace, to ať posoudí jiní. A pokud suplování (přesčasy) nejsou dané ani pracovní smlouvou, ani vnitřním řádem školy nebo podobným dokumentem, potom se učitelkám nedivím, že se bránily, já bych se bránila také.
A k zůstávajícím žákům, tedy k těm, co byli přesunuti v rámci současné školy do jiné, nově otevřené, třídy.. Vídám je skoro denně a obzvlášť někteří mi nepřipomínají šťastné děti, které jsem vídala ještě před pár měsíci. Jejich rodiče je vytrhli z kolektivu, ve kterém byly děti čtyři nebo pět let a na dva měsíce je přesunuli a seskupili do kolektivu nového. Děti možná získaly nějakou tu vědomost navíc, ale co ztratily? Ztratily pocit jistoty a bezpečí, ztratily to, co budovaly téměř polovinu svého dosavadního života. Je fajn, že jejich rodiče jsou teď spokojení, ale jsou spokojené i ty děti? Ptal se jich někdo? Jistě, je právo rodičů dát dítě do jiné třídy, ale stálo za to to udělat dva měsíce před koncem školního roku?
|
Marie | •
|
(25.6.2008 17:37:32) Tak to se asi nedíváte pozorně. S dětmi - jako rodiče mluvíme denně a o jejich naprosté spokojenosti jsme přesvědčeni. Zážitky, které nám ze školy každodenně přináší, jejich úsměv na tváři a chuť chodit do školy nás o tom stále přesvědčují. Podívejte se na stránky školy www.zsmeteo.cz a třídy III.M. Fotky a vyprávění dětí nás přesvědčují o tom, že jsme se rozhodli správně.
|
|
|
|
|
ZuziP |
|
(28.6.2008 0:59:02) Odkial tie informacie mas, Emmo? Ako vies, co sa robi alebo nie na hodinach a ake vedomosti maju deti? Kto si?
|
|
|