| Jaan 3 děti | •
 |
(9.5.2008 9:20:38)
Kateřino chápu jak se asi cítíš. Já jsem měla štěstí na gynekoložku, která je nejspíš věřící a když na UZV ve 12 týdnu bylo podezření na Dawnův syndrom, tak mne uklidňovala a říkala, že rozhodnutí by bylo jen na mne a že i děti s tímto postižením jsou šťastní lidé. Naštěstí krev v 16 týdnu vyšla dobře a tak mne ani neposílali na amniocentézu. Myslím, že pokud matka odmítne screeningové vyšetření s vědomím, že dítě si chce nechat za každou cenu, měli by jí lékaři a sestry respektovat. Na druhou stranu zase chápu, že lékař musí ženu informovat o důsledcích, které by mohly nastat, ale měl by to udělat citlivě.
Já jsem musela změnit gynekologa asi čtyřikrát, než jsem našla toho, který mi opravdu vyhovuje.
Přeji Ti klidné těhotenství a pohodový porod. Jaan
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 | 
|
(9.5.2008 11:38:55)
Ahoj všem, co tu píšete i článek je sice hezký, ano máme právo se rozhodnout co a jak udělat, na co jít, co podstoupit, mě taky otravovala všechna ta trapná vyšetření, ani ne tak krev ale třeba glukoza, to bylo fakt na hlavu, těhotná ženská je ráda že má klid a ještě jí doktoři posílaj po všech čertech a nechávaj čekat v čekárně 2 nebo kolik to bylo hodin kvůli testům na cukr, stejně ani nevím k čemu to bylo a hlavně k čemu by to bylo už v tak pokročilém stádiu těhotenství(tuším v pátém měsíci že se to dělá) kdyby to bylo pozitivní, no každopádně i přes veškerou naší možnost volby doktoři člověka mus informovat co to může přinést, pokud na testy nepůjdeme, pokud se rozhodneme, že je nám to jedno jak by to dopadlo, pak by na nás neměli koukat skrze prsty, to určitě ne, ale zase dámy ruku na srdce, víte všechny co se rozhodnete tohle nepodstoupit a počítáte třeba že dítě může být postižené s tím, že se o něho skutečně dokážete a budete chtít celý život starat?. Já bych si, je to asi blbý, ale nechtěla nechat postižené dítě, pokud bych mohla zabránit tomu aby se narodilo, tak to udělám, ťukám, protože naštěstí máme miminko zdravé. Samozřejmě pokud by se něco stalo při porodu nebo třeba potomv průběhu let, už je to otázka jiná, ale pokud bych to mohla zjistit dopředu a zabránit...udělám to.Je to blbý takhle říct, ale člověk by potom byl celý život už jen otrokem, nemohl by nic a z hlediska mého věku(24) bych nerada celý život otročila, i když kdo ví, třeba bych změnila názor, pokud by se mě to týkalo...
|
| simiki+koťátko 03/07 | 
|
(9.5.2008 14:18:07)
ahoj, beru tvůj názor v potaz, máš právo se vyjádřit a tak i já. je super, naštěstí, že lidí jako ty je málo. pokud bereš starání se o dítě, které má zvýšené potřeby, za otročinu, jsi citový mrzák.
|
| Linda | •
|
(9.5.2008 14:43:41)
Citový mrzák?! To tedy podle mě ne. Jenom dělá rozdíl mezi embryem, které se může narodit a nemusí - a již narozeným dítětem. Beru na vědomí, že pro některé (zejména věřící) lidi je embryo totéž co člověk, ale vy zase berte na vědomí, že jiní lidé (a v ČR je takových většina) v tom rozdíl vidí.
|
| Pippilotta | 
|
(9.5.2008 15:03:27)
Domorodky= ale to vite takovi prirodni lide.
Vic nez tri deti= no jo panbickari.
|
| jana38 |
|
(9.5.2008 15:11:15)
Pippilotto a teď si představ kombinaci obojího
|
|
| Linda | •
|
(9.5.2008 16:08:49)
Psala jsem ZEJMENA verici, nikoliv = verici. Jsem presvedcena, ze kdybyste si udelala statisticky pruzkum, tak procento vericich, kteri povazuji embryo za plnohodnotneho cloveka je vyznamne vetsi, nez procento ateistu, a opravnuje tedy k pouziti slova ZEJMENA.
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(9.5.2008 19:11:55)
Lindo.. jen skromný dotaz.. když potratíš dejme tomu v 10.týdnu, budeš říkat: přišla jsem o embryo???
Nějak tuším, že maminky, které genetiku odmítají tak činí s vědomím, že se o nemocné dítě postarají nebo ho nechají dožít obklopené láskou svých milujících bližních.
|
| Luca | •
|
(9.5.2008 23:03:25)
oBKLOPENÉ LÁSKOU SVÝCH MILUJÍCÍCH BLIŽNÍCH?! A co neskutečné trápení na přístrojích, zeptej se těch, kteří u těžce postižených dětí dělají.
|
| cinnamon | 
|
(9.5.2008 23:44:10)
Luco,
myslím, že procento dětí, které se narodí s takovou vadou, která by byla odhalena dostupnými testy (tzn. že by lékaři doporučovali potrat), že by byla slučitelná se životem pouze za podpory přístojů bez možnosti jakéhokoli zlepšení, není nijak vysoké. Řekla bych, že porodnické dětské JIPy jsou spíš obsazeny dětmi předčasně narozenými a předčasný porod není nic, co by sebelepší testy vyloučily. Nevím, neznám v tomto směru statistiky. Nicméně děti s DS většinou nejsou těmi, které by takovouto péči vyžadovaly. Ale i tak - vážím si maminek, které dokážou donosit dítě, o kterém vědí, že po porodu zemře, a které jsou schopné mu dát pocítit maximum lásky a přijetí, které mohou. Ačkoli vím, že se mnou mnozí nebudou souhlasit, neberu potrat jako milosrdenství vůči dítěti. Mám pocit, že dítě cítí a vnímá...a nedovedu si představit horší situaci, než že ta, která má být absolutním bezpečím a láskou - vlastní matka, zcela bezbranného tvora nechá ve svém těle usmrtit. Nedovedu si představit, jestli bych v tak těžké zkoušce sama obstála, ale asi bych do poslední chvíle doufala a věřila.
|
| luca | •
|
(10.5.2008 22:55:15)
No já sama taky nemám zkušenosti s péčí o postižené děti, ale není to ani měsíc, co jsem četla článek na toto téma od matky postiženého dítěte, které nakonec zemřelo a bylo to hrozně působivé - ve smyslu toho, že dnešní medicína nenechá dítě umřít, ale dlouho se dítě neskutečně trápí na přístrojích, bolestivá vyšetření, zmučený vyhaslý pohled atd. škoda, že si nepamatuju zdroj... Já sama nevím, co bych dělala, ale dívat se na utrpení vlastního dítěte, bezmocně, fakt nevím. Samozřejmě chápu, že škála postižení je různá.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(10.5.2008 23:21:48)
luco, to je také bohužel trochu problém přístupu k právům rodičů rozhodnout o dítěti, leckdy by rodiče rádi, kdyby lékaři nechali dítě raději zemřít, ale podle zákona nesmí nic udělat, resp. lékař může "život zachraňující" zákrok udělat bez jejich souhlasu ...
|
|
|
|
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(11.5.2008 12:09:39)
Pippiloto, díky
|
|
|
| Káča 11 (dcery 9/08, 6/11) |
|
(9.5.2008 15:22:35)
Lindo, vědci (z valné většiny ateisté) dospěli na jakési konferenci na toto téma (dohledám, kdyby tě zajímala přesně) k jednoznačenému závěru, že z mnoha vědeckých důvodů je třeba za počátek života třeba považovat početí - dítě/zárodek je už v tom okamžiku jedinečnou bytostí.
Embryo se nemusí sice narodit, ale zrovnat tak bys mohla tvrdit, že můžeme postižené zabíjet klidně i později, vždyť přece nevnímají tak jako my.
Mmch, mnoho maminek, které si nechají postižené dítě doma nebo odmítnou potrat jen z důvodu podezření na vadu, nemá s žádnou církví či náboženskou vírou nic společného.
|
| Linda | •
|
(10.5.2008 18:34:27)
Počátek života ano - nejprve shluk buněk, zárodek, plod....dítě.
Sama to cítím tak, že čím blíže k porodu, tím blíže k miminku. Ale není pro mne zárodek totéž, co člověk.
Zeptám se jinak: takže vy byste např. samovolný potrat v 8.tt brala stejně těžce, jako řekněme úmrtí tříletého dítěte? Když je to tedy od početí člověk?
|
| Pampela |
|
(16.5.2008 9:46:15)
A vy byste brala například úmrtí ročního dítěte lehčeji než pětiletého? Je roční dítě míň člověk?
|
|
|
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(9.5.2008 15:45:38)
Lindo, asi si špatně četla. Já se vyjádřila k jejímu názoru "otročení" jako starání se o dítě se zvýšnými potřebami.
|
| Linda | •
|
(9.5.2008 16:04:43)
Dikroupova psala o starání se o postižené dítě - zda každá žena ví, že bude ochotná a schopná se o něj celoživotně starat. To je myslím relevantní otázka, kterou by si měl každý rodič zodpovědět.
Také psala, že je jiná otázka, pokud by k postižení/úrazu došlo v průběhu porodu či dalšího života dítěte - tedy rozlišuje mezi embryem a dítětem. Nevím tedy přesně, co jí vyčítáte. Že je s postiženým dítětem spousta práce a že je to závazek na celý život, s tím snad nelze než souhlasit. Že by se na to ona ve svých 24 letech necítila, to je to, co jí vyčítáte?
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(9.5.2008 16:11:06)
pokud vím, nazvala starání se jako "otročinu" k tomu jsem reagovala, nevím, všem to je jasné jen lindě ne.
nedokážu prostě říct miminku uvnitř (ehm pardon- embryu, shluku buněk, nebo jakkoliv to chcette nazývat) promin, jsi vadné, pro tebe nemám dost lásky.
více méně souhlasím s tímto http://svobodavolby.cz (to už lindo není na tebe, tak to prosim neber osobně)
|
| Linda | •
|
(10.5.2008 18:29:46)
No tak v tom případě jsem asi taky citový mrzák. Anebo vy jste pokrytec, který se z nějakých důvodů zdráhá nazývat věci pravými jmény - nebo to snad považujete za běžnou péči či procházku růžovým sadem? Protože ti, kteří se starají o postižené děti, de fakto obětovali svůj život té náročné a celoživotní péči. To, že to sami považují za samozřejmé či že to dělají s láskou, ještě neznamená, že to není šílené obětování a dřina (tedy otročina).
|
| Tera+4 | •
|
(13.5.2008 10:53:18)
JÁ JSEM NIC NEOBĚTOVALA A NEOTROČÍM. Ne, není to procházka růžovým sadem, ale co je?!? Je to moje svobodné rozhodnutí, a navíc - jako perlička - dcerka má expresívní dysfázii, která se na žádném screeningu nepozná, stejně jako těžší forma tohoto postižení - afázie.
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(13.5.2008 11:01:30)
Tero nemusíte se rozčilovat, zde je řeč o nemocech prokazatelných během těhotenství a následně o matkách, které o nich vědí, dítě nechají narodit a poté zjistí, že je to nad jejich síly. Vy jste příklad člověka, který své dítě neodložil, což by tu většina matek neudělala, pokud by se jim takové dítě narodilo a ony to předem nevěděly. Ženy které se o své postižené dítě starají nikdo nezavrhuje, proč taky, ale ty které se o něho starat nechtějí i když než bylo na světě a ony poznaly co je to za obrovskou zátěž, tak ho mermomocí chtěly...
|
| Tera+4 | •
|
(13.5.2008 19:00:53)
Vy nějakou znáte? Která dítě s postižením chtěla porodit a pak je odložila? Já ne. Omlouvám se, že se rozčiluju. Jen mě irituje současné společenské klima, kde všichni mimo průměr jsou automaticky brání jako obtížní tvorové. Nesoudím ženu, která se pro interupci rozhodne, ale nechci, aby někdo soudil tu, která ji odmítá. To je každé z nich osobní zodpovědnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(9.5.2008 15:57:19)
nejsem věřící, jsem ateistka, a žiju v čr, ne v polsku, nejsem v sektě atd.
|
|
| EvaA | •
|
(9.5.2008 22:59:06)
Chtěla bych upřesnit, že podle učebnice embryologie je EMBRYO označení pro vývojové stadium nitroděložního vývoje člověka, které trvá do 8.TÝDNE.
Od 8.týdne začíná FETÁLNÍ období. Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se PLODEM.
U plodu probíhá vývoj orgánových systémů, růst plodu, diferenciace orgánů.
Fetus /plod/ latinsky znamená „potomek“ nebo „mladý jedinec“.
V období po porodu se lidský jedinec nazývá novorozenec.
|
|
|
| DENISA | •
|
(9.5.2008 16:22:53)
No nemusis reagovat hned tak hrube. Je to slovickareni. Ja taky rikam, ze kdyz peru a varim mazelovi a diteti, ze otrocim, znamena to snad, ze je nemam rada? Proste otrocinou nazyvam kazdou praci, ktere je prilis. A co si budeme povidat, pece o postizene dite je extremne narocna a muzeme to nazyvat jakkoli, otrocina, sebeobetovani, poslani, to je uplne jedno a nema to vliv na citovou vazbu k diteti.
|
| Ovina | 
|
(10.5.2008 12:53:39)
Deniso, otročinou bych nazývala práci, kterou NEDĚLÁM ráda. Jestli svou rodinu miluju, manžela i děti, a pracuji pro ně, nemůžu to nazývyt otročinou. Vadilo by mi, kdyby mi muž říkal, že mě miluje a přitom pro mě otročí. To tedy není láska.
|
| DENISA | •
|
(10.5.2008 22:56:50)
No, dyk to rikam, jenom slovickareni a napadani druheho za jeho vyraz. Ty nechapes, ze ja to opravdu nedelam rada? Ty radeji uklizis nez si hrajes s detmi, ty radeji zehlis nez dovadis s manzelem? To, ze po nich myji zachod ma byt dukazem me lasky k nim? To ze manzel jde do prace, dela z lasky ke mne, nebo proto abysme meli co jist? Nechme toho tahani za slovicko jo a vyvozovani zaveru o kvalite nasich vztahu na zaklade jednoho slovicka.
|
| Ovina |
|
(10.5.2008 23:40:05)
Deniso, myslím, že nejde o slovíčko, ale o naplnění toho slova. Pokud budu uklízet, mýt záchod, žehlit, vařit atd. jen proto, že musím, aby se ostatní měli kde a z čeho najíst a aby se nebrodili odpadky, pak otročím. Ale pokud dám té práci naplnění, dělám to pro ně, protože je mám ráda, chci jim udělat radost, chci, aby se jim doma líbilo, pak je to práce vykonaná s láskou. Totéž bych ráda i od manžela. Jestli ty v tom rozdíl nevidíš, je mi to líto. Pak si klidně otroč a otravuj si život. Ale jsou i lidi, kteří ty rozdíly vidí.
|
| DENISA | •
|
(11.5.2008 13:52:25)
Vidis leda prd. Kazdy pouziva jine slovo pro to ci ono. Nekdo kaka, nekdo s..e. Opravdu jsem strasne nestastna a mam zkazeny zivot, protoze otrocim denne pro svoji rodinu, (ja jim tuhle chtela udelat radost umytym WC a oni si toho ani nevsimli!!!!, natoz aby pochopili, ze to byl projev me lasky k nim) asi si to pujdu hodit, takovy zivot fakt nema cenu 
|
|
|
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(12.5.2008 11:22:11)
Tedy Ovino, nechci se Tě nějak dotknout, ale připadá mi že to nějak prožíváš, naplňuje Tě pocitem štěstí, že jsi s láskou umyla podlahu, nádobí, uvařila, vyprala, vyžehlila, možná by jsi měla mýt podlahu na všech čtyřech, vařit na starých kamnech, prát v neckách a žehlit tou žehličkou jak položíš na horký kamna a pak žehlíš...všechno by sis měla víc ještě stížit aby jsi měla větší pocit štěstí, že to děláš složitěji a tudíž toho děláš ještě víc, nejsi v nějaké sektě? Připadá mi že mluvíš jak Jehovista...jo a všechny nás stvořil Jehova a všechno se děje protože on to chce a blábláblá...Denisa má pravdu, jen tu slovíčkaříte, stránky svobodavolby.cz jsou jednostranný, ať ukážou taky jak je těm dětem v ústavech, jak jsou všechny šťastný na světě a proto když je pustí tak kradou a vraždí a jsou nevděčný za cokoliv, proto z těch ústavů utíkají, děti připoutaný na lůžku s nějakým nepříjemným postižením, takový obrázky nikdo neukáže, jelikož zastáváš názor simiki, předpokládám, že ty stránky v Tobě také vyvolávají pocity bezpráví a vražd nenarozených dětí... fakt je to uhozený...čeština je tak košatá a tak si každý může používat jedno slovo v různých významech, když někdo řekne otročina s úsměvem, rozhodně ví, že to nemyslí jako že je otrok a doma ho bičují když něco neudělá. A pokud bych se starala o své postižené dítě, měla ho ráda ale nemohla si nic dovolit, nikam jet, mít chvíli klid, potom je to pro mě otročina i přestože to dítě mám ráda, nebo to můžu nazvat velké omezení normálního života, který vede většina lidí, jistým způsobe je i otrokem i máma zdravého dítěte, miluju svého syna, ale je pro mě omezením, že třeba nemůžu jet nakoupit potraviny, aniž bych ho vezla v košíku, tudíž se mi díky sedačce v které musí zatím být, jelikož nesedí,do toho košíku nic nevejde a musím jít třeba 2x, nebo koupit jen něco, protože i když ho nechám v autě s otevřenými okýnky a on spí, ale třeba během toho než co oběhnu krám a pak vystojím frontu se probudí a začne brečet se mi k autu postaví jako tuhle nějaká fiflena s růžovými vlasy a místo aby ho teda uklidnila, když má tak hrozný starosti že pláče, tak na něj čumí a když přijdu k autu tak na mě spustí něco ve smyslu jak to můžu udělat, nechat dítě v autě, že tam hrozně řval a navíc tónem e bych se divila kdyby ho tam spíš nestrašila aby pak mohla být důležitá(to se mi stalo a to jsme s manželem odběhli jen na 5 min. a náš Mates udajně brečel), přitom Matýsek mě vítá s úsměvem, nikde ani stopy po breku, žádné slzy ani mokré oči ani červený obličej...postižené dítě je mnohem větší omezení než můj malý syn a tudíž je to pro mě otročina, protože nebudu moct nic z toho dělat po celý život, já se budu muset omezit natolik, že si nebudu moct zajít sednout na 2hoďky do kavárny s kámoškou třeba jednou za měsíc anebo budu ale musím sehnat někoho, kdo se mi o to nemocné dítě postará, třeba přijdu o manžela, protože na něho nebudu mít čas, nebudu se moci starat o naše dva psy a kočky, protože nebudu mít, prostě člověk se v té chvíli do jisté míry stává otrokem a je jedno jestli to tak nazve, či tomu řekne jinak. Asi jsi Ovino velká puntičkářka a nazýváš všechno vždy jen těmi pravými jmény, nikdy nepoužiješ slovo, které něco neúplně vystihne, ale potom tedy spíš lituji já Tebe, že se nedokážeš od toho konzervatismu osvobodit, nedokážeš se odvázat a trochu slovíčkařit aby byla sranda, musí s Tebou být pěkná nuda, já jsem podle Tebe citový mrzák a nejspíš všechny ty, co by nenechaly narodit postižené dítě, ale žiju si život jaký jsem chtěla, jsem svobodná(promiň, ne ve smyslu sňatku)a dokážu se odvázat, ty raději žiješ konzervativní život, pro všechno máš dokonalý výraz a nejspíš stejně tak simiki...no ale na druhou stranu, dobře že takoví lidé jako vy dvě jsou, aspoň se potom o ty odložené postižené děti má kdo starat, když jejich matky, které měly chvíli stejné přesvědčení a koukaly na ty pitomé stránky svobodavolby.cz, to nedokážou.
|
| zuzini | 
|
(12.5.2008 11:54:10)
Nedá mi to
Pořád tady omíláte, že žena, která se rozhodne ponechat si postižené dítě, jej potom odloží do ústavu. Jak jste na to přišla? Podle mne si ženy nechávají postižené děti po zaralém uvážení a nejsou to ty, které dítko do ústavu odloží. Samozřejmě jsou vyjímky. A i kdyby na to žena neměla síly, nevíte co se jí dalšího postupem času přihodilo, nač soudit?
Na druhou stranu je nefér, soudit maminky, které již předem tuší, že sílu vychovávat takové dítě nemají a rozhodnou se pro ukončení.
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(12.5.2008 12:04:14)
S tímhle souhlasím a i s tím jak tu někdo psal, že dítě nenechá narodit pro své vlastní pohodlí, je to pravda, kdo by dobrovolně šel do té neskutečné práce, kterou postižené dítě vyžaduje, ano, je to o pohodlí matky a vlastně o rodiny, přece se nerozhodne jen sama, má manžela atd., každý touží žít život podle svých představ, může dítě onemocnět potom během let, může se něco stát při porodu, ale některé tu odsuzují potrat, jako řešení budoucího trápení matky a jejího okolí, pokud by se tedy netrápilo to dítě,jako že je špatná, sobecká atd., možná ale má jen strach jaký by potom měla život, dítě si ho třeba užije za cenu toho, že matku to odrovná a to je potom sebeobětování matky se vším všudy a na to nejsem připravená ani já ani ty co se mnou souhlasí. Ale citový mrzák tedy vážně nejsem a nelíbí se mi že se tu jak saně na mě vrhly simiki a ovina protože mám jiný názor, možná se vrhly právě na mě, že jsem ho první vyjádřila.
|
|
|
| Miky - děti 5,5 a 3 | •
|
(12.5.2008 13:38:44)
mluvíte mi z duše
lépe bych to snad ani nevyjádřila
|
|
| Ovina |
|
(12.5.2008 13:43:57)
Tedy Dikroupova, nechci se tě nijak dotknout, Ale jestli si myslíš, že je v životě přednější si užívat a nebýt omezená dítětem (ať zdravým či postiženým), tak pak se nedivím tvému otročení. Já asi nejsem takový sobec, nemyslím především na svoje uspokojení, myslím víc na osoby svěřené do mé péče a proto mi to jako otročina nepřipadá.
A mimochodem - jehovista nejsem
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(13.5.2008 10:23:19)
Asi mě nechápeš, mě nevadí být lehce omezena zdravým dítětem po dobu jeho růstu a dospívání, tzn. jednou odejde z domu, bude mít svojí rodinu, svůj rozum, bude vydělávat a mít svou domácnost, bylo by pro mě ale velkým omezením mít postižené dítě na celý život, kdy by se všechno točilo kolem něj.Nejde o to užívat si, ale prožívat život, ne ho celý obětovat postiženému dítěti, které se nemuselo narodit, ale v euforii jsem si ho nechala a teď toho lituju(obrazně, je to myšleno kdyby).A ať nikdo neříká, že i zdravé dítě není pro matku jistým omezením do jisté doby, ale dělám to s láskou, kdybych nechtěla tak si miminko nepořizuju přece ne? Nejsem z těch u kterých to prostě znenadání přišlo, miminko jsme s manželem oba chtěli a chceme další a představ si že dokonce i za cenu toho, že zase budu o pár let víc muset být dítěti oporou a starat se o něho, ale nevadí mi to, odmalička jsem říkala, až budu velká budu mít děti a vždy jsem věděl že chci 2, i zdravé dítě je záběr, člověk nestíá co by potřeboval, třeba vytřít podlahu, protože když se probudí, musím k němu jít a dát mu najíst, přebalit ho atd. a zatím mi vystydne voda v kbelíku, nebo vařím těstoviny a on se probudí a tím že dělám víc věcí najednou je třeba rozvařím, to určitě každá máma zná a i když miminko miluje, může říct že je to do jisté míry omezení. Chtěla jsem Ti prostě jen říct, že každý používá jiné významy slov a nemusí to myslet tak, jak to slovo zní, určitě víš jak různě může jedno slovo vyznít pomocí intonace, výrazu ve tváři atd. pokud ne, tak Ti to těžko vysvětlím.
|
|
|
|
|
|
| Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(9.5.2008 17:10:02)
Možná "otročení" nebyl ten nejvhodnější výraz, já myslím, že tím byla myšlena určitá míra "sebeobětování". A tomu se , Simki,maminka s těžce postiženým dítětem prostě nevyhne. A mám dotaz: jsi si jistá, že až budeš koťátku pořizovat sourozence a zjistí se, že mimi není v pořádku,že si poškozené mimi necháš ? Nebo pokud by šlo o třetí, čtvrté dítě ? Přizpůsobíš život celé rodiny? Budete místo na dovču jezdit do rehabilitačních ústavů a lázní, nikdy se už nevrátíš do práce,omezíš péči o ostatní a budeš se celé dny jen třeba starat o nechodící dítě? Protože ono nejde jen o ty dva - matka+ postižené dítě. Jde o celou rodinu. Jednu takovou bohužel moc dobře znám. A věř, že šťastně nežijí.
Jinak naprosto souhlasím s autorkou, že lékař má informovat, nikoliv k čemukoliv nabádat.Jen mě trochu štvou ty výkřiky lidiček, kteří o postižené dítě nikdy nepečovali, jak oni by se o něj samozřejmě postarali..... Jestli nedejbože postižené dítě máš, tak se ti hluboce omlouvám.
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(9.5.2008 19:11:12)
katko, při testech byla jedna hodnota trošku více hraniční, a já jsem byla rozhodnutá do dalších testů i když nebyly nutné nejít. byla jsem rozhodnuta si nechat miminko, které je zdravé i které je nemocné. a ano, když budeme jak ty říkáš pořizovat sourozence, moje miminko u mě bude v bezpečí, ať už je jakékoliv. já prostě se nemůžu rozhdnout je prcku ty budeš mít DS, tak pryč s tebou. až se cítím zahanbeně že to tak píšu že bych si takové dítě nechala, asi je trendem opravdu mít zdravé dítě za každou cenu. já taková nejsem. byť tento názor není populární. a kdyby sis přečetla tuto diskuzi pozorně, poznala by is, že tento názor nikomu nevnucuji, ale ostatně je asi lepší se přidat do stáda a nic nečíst.
|
| Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(14.5.2008 15:45:10)
Kdyby sis přečetla můj příspěvek pozorně,tak byl o tom, že se domnívám, že rozhodnutí není pouze a pouze věcí maminy,protože péče o postižené dítě ovlivní a změní život celé rodiny. Ale ono je jednodušší pozorně nečíst a přidat se ke stádu hrdinek, co se bijí v prsa, že by vše zvládly a takové dítě si nechaly.....
|
|
|
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(9.5.2008 18:06:45)
Každý to vidíme jinak, pokud by se mi takové dítě i přes všechny testy co by byly v pořádku, narodilo, neřekla jsem že bych ho dala pryč,myslím že bych nedokázala dítě které jsem viděla a celou dobu nosila dát do ústavu, nicméně pokud by to bylo nad mé síly...ale pokud bych věděla v průběhu těhotenství, kdy by ještě šlo narození zabránit- myslím tím v ranném stádiu, potom to udělám. Lepší nenarozené dítě, než narozené s životem třeba na pár měsíců nebo let, se zdravotními problémy, bolestmi, upoutáním na lůžku atp....myslím že v takovém případě je lepší zabít ten nenarozený plod, než mučit postižené dítě. A mimochodem i když se to nedá srovnávat, kdysi jsme si vzali koťátko, měli jsme ho asi půl roku když jsme zjistili, že neslyší, kdybych byla takový citový mrzák jak tu píšeš, tak ho dám třeba pryč, protože není dokonalý, ale pro mě není zdrvavé dítě či zvíře symbolem módy, jak tu někdo taky psal, pro mě je to normální věc, ale pokud se to stane a dítě se narodí pak bych se ho rozhodně nezbavila jak nepotřebné věci, ale zřejmě i tak jsem pro Tebe citový mrzák, mysli si co chceš, je mi líto pokud máš doma nemocné dítě a odsuzuješ všechny, které by ho nenechaly narodit, prostě jsme každý jiná nátura. Každopádně přeji Tobě i Tvému dítěti hodně zdraví
|
| Ovina |
|
(10.5.2008 13:05:32)
Dikroupova, ale to dítě za to není zodpovědné, jestli ho vidíš nebo nevidíš. Ono prostě chce žít. To jen tvoje sobeckost si vymezila hranici vizuelního kontaktu. Nevidíš - není ti líto ho zabít. Vidíš - je ti líto ho zabít. Dítě je především kus tebe a toho s kým jsi se vyspala. Nemůže za to, že jeden z vás by mu předal poškozenou buňku. A zrovna tak potřebuje lásku. Postižené dítě snad ještě víc lásky. Ono by žilo s geny, které mu předáte, ale i když by nebyly stoprocentní, přesto žít chce. Ty bys mu dala místo lásky odsouzení k smrti jen proto, že vaše buňky nebyly zdravé a že tys ho neviděla. Tak co jsi jiného, než jak tě nazvala Simiki?
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(12.5.2008 10:08:13)
Tahle diskuze jak vidím nemá moc významu, každý máme jiné přesvědčení, vy si myslíte jedno já druhé, ale dotýká se mě, že proto jsem já ta špatná, já citový mrzák a vy jste ty dokonalé a skvělé, že dovolíte žít dítěti, které je nemocné a když se o něho nedokážete postarat, tak je vlastně i tak dobře, že je na světě a žije v ústavu, protože vy jste ho tenkrát v euforii chtěly za každou cenu, tak u mě jsou takoví lidé zase blbí a nerozumní, jen jsem to nechtěla psát naplno ale vidím, že jinak to nejde, mějte si postižený děti, nikomu to neberu, ale taky se o ně starejte a neplácejte penězy daňových poplatníků díky svojí nerozvážnosti a ´lidskosti´!Kdo se chce starat o postižené dítě, ať se stará, já bych nechtěla aby se mi takové narodilo a pokud by to šlo, nenechala bych ho narodit tak mě proto snad nemusí nikdo urážet!!!
|
|
|
|
| Helois+Hela03/06+Dia07/09 | 
|
(10.5.2008 14:39:34)
Simiki, jsi příliš krutá a unáhleně hodnotíš postoje druhých. Já jsem podstoupila všechny možné testy i speciální genetický UTZ protože mi některé testy z krve nevyšly úplně v pohodě a než mi potvrdili, že je moje maličká úplně v pořádku, tak jsem se klepala strachy a přemýšlela o tom, že bych si postižené miminko asi nenechala... Proč? Protože mám postiženou sestru a třebaže ji mám moc ráda, tak dokážu i objektivně posoudit, jak moc se ti změní život s postiženým člověkem a jak moc je tento život náročný a ano, že si ho pečující osoba už nemůže jen tak užívat, protože má mnohem větší závazky než rodič zdravého dítěte... Pokud si někdo chce nechat dítě, přestože bude postižené, ať na žádné testy raději nechodí a nikomu kolem to neříká, že nikde nebyl (to proto, že v tomhle je naše společnost příliš radikální stejně jako je tomu v současné době třeba s "nutností" kojení). Ale ne každý se dokáže a nebo prostě chce, starat o postižené dítě a pokud má možnost tomu předejít, ať jí využije. Jsme svobodný národ a stejně jako já neodsuzuji někoho za to, že si dobrovolně nechá postižené dítě, přestože ví, že se postižené už narodí, tak ať prosím nikdo neodsuzuje mě za to, že bych si toto dítě nenechala, pokud bych měla možnost jeho narození zabránit! A zdůrazňuji především to, že já bych se svého dítěte NIKDY nevzdala, ať by bylo jakkoliv postižené, pokud by se mi už toto dítě narodilo! Na druhou stranu velice oceňuji, že se věda dostala natolik kupředu, že se spousta nemocí a postižení dá odhalit už v prenatálním věku.
Přeji krásný den všem a spoustu radostí s vašimi dětičkami!
|
|
| Jája (50) | •
|
(10.5.2008 21:43:30)
U nás byla jedna matka, co se tarala o "dítě se zvýšenou potřebou". Odmítla ho dát do ústavu a starala se o něj na plný úvazek. Syn s IQ asi 10 na ni byl neskutečně fixován. Otec se za syna styděl a dal se na pití. Jednou přišel z hospody v podroušeném stavu a na ženskou, co měla na hrbu celou péči o dítě a měla tohu duševně dost, si ještě blbec začal vyskakovat. No, a syn pochopil jeho vyskakování jako ohrožení jemu blízké osoby, vzal v kuchyni kudlu a rozpáral mu břicho odshora dolů. NIKDY jsem nepochopila chlapa, co si na chudáka ženskou ještě vyskakuje, i když lidsky chápu, že se za syna styděl.
Jinak pokud je dítě hodně těžce psychicky postižené, pak bych nikoho neodsuzovala, když dá dítě do ústavu. Ne každý tu péči vydrží a 24 hodin nonstop s takovým dítětem a později dospělým je neskutečný záhul na nervy. Mně stačila mateřská (bez vystřídání, prarodiče jedni už nebyli a druzí žili daleko). Jakkoli jsem dítě milovala, vítala jsem každou hodinu, kdy ho mohl pohlídat někdo jiný a já si mohla duševně odpočinout. Fakt je, že dřív nebyly vůbec žádné sociální služby pro pomoc rodině s těmito osobami.
|
|
| Zabzik | •
|
(15.5.2008 9:51:02)
Proč tak silná slova jako "citový mrzák?".Já si při obou těhotenstvích testy nechala dělat, ani mě nenapadlo, že bych odmítla.Ráda bych také věděla dopředu, zda mé děti budou zdravé.Ale to je přeci každého věc, zda testy chce, či ne. A pokud se někdo rozhodne, že dítě s postižením by nechtěl,tak je to snad taky každého věc.A nějaké odsuzování je to nejlehčí, co člověk může udělat.A myslím si,že pečovat a vychovávat dítě s postižením není nic s medem a vyžaduje to obrovské sebeobětování.Nehledě na to,že člověk, který chce na svět přivést takové dítě, by si měl také uvědomit,že se o něj bude muset starat až do konce života,protože nebude nikdy úplně soběstačné.A péče o takové dítě do jisté míry otročina je.A nevidím důvod, proč člověka, který o sobě ví, že by to nechtěl a možná nezvládl, odsuzovat.
|
|
|
| katka+katka | •
|
(9.5.2008 15:50:42)
souhlas, s manželem jsme měli od začátku jasno, v případě, že nějaká těžká vada bude zjištěna, těhotenství necháme ukončit. Naprosto upřímně nevím, jestli bych se dokázala postarat o těžce postižené dítě. Ale hlavně nás děsilo, co by bylo, až bysme umřeli? Kdo by se staral o naše postižené dítě? Co by s ním pak bylo?
|
| Káča 11 (dcery 9/08, 6/11) |
|
(9.5.2008 15:54:11)
Ano, ale to je právě ono - dítě se může stát těžce postiženým i později v životě - a pak je třeba taky vyřešit, jestli se o něj lze postarat doma, nebo ne, zajistit, co s ním bude po smrti rodičů... Po zdravých a šikovných dětech toužíme všichni, ale jaksi nejde si to pojistit...
Navíc vím minimálně o několika případech, kdy dítě přes takřka 100% jistotu lékařů nezemřelo, nebo bylo postižení mnohem méně závažné, než jak to vypadalo...
|
| katka+katka | •
|
(9.5.2008 15:56:34)
ano, ale tady se bavíme o tom, že se to dá zjistit dopředu - vyšetření, testy. Jestli ti někdo za pět let dítě přejede, nebo zapomene omylem v bazénu dopředu nevíme.
|
|
|
| Jana, syn 2,5 roku | •
|
(12.5.2008 16:08:51)
ale to jenom takový pěkný alibi co by s chudáčkem kterej se sám o sebe nepostará bylo až mi umřem, to by jste nemzuseli mít vůbec žádně dítě, protože nikdy vám nikdo nezajistí, jak už tu někdo napsal, že vaše dítě v budoucnu nenechá např pedagogický dozor na dně bazénu, atd.
|
| Dita, Matyáš 08,Kiki 11 |
|
(13.5.2008 10:30:36)
Jenže rozdíl je v tom, že to zdravé dítě se o sebe jednoho dne postarat dokáže, postižené těžko, samozřejmě se bavíme o těžkém postižení, za které považuji i DS
|
| katka+katka | •
|
(13.5.2008 16:41:43)
přesně.
|
|
|
|
|
| mahtob | •
|
(9.5.2008 22:58:01)
ahoj,jen vysvětlení-ty testy na glukozu se dělají proto,aby se zjistila případná těhotenská cukrovka,která se někdy vyskytuje i u jinak naprosto zdravých žen.tato cukrovka pak ohrožuje na životě nejen plod,ale i matku.
dámy,buďme rády,že je u nás medicína na takové úrovni, co by za všechna tato tzv.otravná vyšetření daly maminy z méně rozvinutých zemí? podívejte se na statistiky,kolik tam umírá dětí a matek během těhu a porodů..
přeji víc trpělivosti v těhu a zdravé miminka všem.
|
| Keťa, 2 děti | •
|
(10.5.2008 10:11:48)
Proč se vlastně dělá speciální test na glukózu? Cukr se nezjišťuje v moči, kterou do ordinace nosíme ke každé kontrole? Pochopila bych, kdyby se na speciální test šlo při šptatných výsledcích testu moči. Mě o tom gynekoložka řekla, ale nenutila mě. Nechtělo se mi několik hodin trávit na testech, tak jsem tam nešla. Připadá mi to spíš, jako že si některá zdrav. zařízení, které testy provádějí, přilepšují.
|
| koa | 
|
(10.5.2008 10:18:55)
Mě poslali na test glukózou u druhého dítěte, protože první dítě vážilo přes 4 kila. Velké děti se totiž rodí matkám - diabetičkám. Nepomohlo vysvětlení, že manžel byl taky velké mimino a v dospělosti měří 2 metry.
Test byl negativní a kupodivu při třetím dítěti už se o stejném testu vůbec nemluvilo.
Ale! Mojí sestře i kamarádce stejný test odhalil těhotenskou cukrovku, takže bez významu toto vyšetření jistě není.
|
|
| Atislava | •
|
(10.5.2008 13:15:03)
U nás v ordinaci se standardně test na těh. cukrovku neprovádí. Rodila jsem celkem 2x, ani jednou jsem ho neabsolvovala. Ptala jsem se, bylo mi řečeno, že se to primárně pozná z moči (to co nosíte pokaždé sebou na kontrolu) a teprve při nálezu se dělá zátěžový test. MOje druhé dítě bylo opravdu velké, už od 32 TT jsem věděla, že budu rodit cís.řezem, vzhledem k velikosti dítěte a komplikacím u prvního porodu, přesto mi test na cukrovku nedělali.
Například v Německu se od něj naprosto odstoupilo, jednorázové podání glukózy (v testu) zatíží organismus matky a především plodu natolik, že je v budoucnu mnohem více ohroženo cukrovkou II.typu.
Takže jsem ráda, že né všude plošně se u nás provádí, asi by to opravdu mělo být jen u opodstatněných rizikových připadů.
|
| Kudlanka | 
|
(10.5.2008 21:19:17)
Já jsem na test šla, protože se v rodině vyskytla cukrovka. Moč jsem nikdy neměla špatnou a přesto jsem měla těhotenskou cukrovku. V době zjištění už dost rozjetou, ale podařilo se mi vydržet jen na dietě a mimčo se narodilo s hmotností necelá tři kila. Sestra má děti tři, první dvě bez cukrovky a poslední s cukrovkou a kluk se narodil skoro pětikilový.
|
|
| Pája | •
|
(11.5.2008 23:34:10)
Já měla v těhu zvýšený cukr jen proto, že jsem nevěděla, že bude odběr krve, tudíž nemám snídat. Takže jsem si dala krajíc chleba s máslem a marmeládou. Když to doktor zjistil, zasmál se a dál to neřešil. Cukrovka to nebyla a kdyby nebyl slepák, tak by celé těhu proběhlo v pořádku.
|
|
|
| zuzkasim | 
|
(13.5.2008 22:15:15)
Pokud vím, tak zvášený cukr se v moči vůbec nemusí projevit a podstatná je hladina cukru v krvi (ostatně diabetici si musí hladinu taky měřit krevními testy a nikoliv močí, ač by to bylo jednodušší).
Četla jsem, u jakých skupin lidí je riziko těhotenské cukrovky, nespadala jsem ani do jediné kategorie, u prvního dítěte jsem test měla negativní a celé vyšetření mi bylo dost nepříjemné, takže jsem to u druhého odmítla. Gynekoložka na to neřekla nic jiného, než že informovat mě o této možnosti musí.
|
| PajaMM | 
|
(14.5.2008 8:57:09)
Ahoj.
Koukam ze se tu probira tehucukrovka.
Poprve jsem rodila pred 6ti lety a testy se tehdy plosne nedelelaly, ovsem nemela jsem ji, Klarka se narodila jako normalni mimi 3,3kg a 48cm.
Ted jsem na testy sla, ac nespadam do zadne rizikove skupiny a nepredpokladala jsem, ze bych ji mela. Test sice neni zadna slast, ale znam horsi veci No a svete div se, ac jsem nijak nepribirala a nemela jediny priznak (cukr v moci se opravdu ukazat nemusi), tak tehucukrovku mam. Dieta nepomohla a jsem na inzulinu. Je to sice omezeni, ale vsechno se to da zvladnout. Navic - ma to i sve pozitivum - od zacatku tehu jsem pribrala jen 2,5kg a ted jsem v 35tt.
A na UPT jsem vloni byla - ve 23tt z duvodu nekolika VVV neslucitelnych se zivotem (prislo se na to, bohuzel, az tak pozde). Kazda jsme proste nastvena jinak a neodsuzuji ani jednu skupinu. Rekla bych, ze tohle je proste rozhodnuti rodicu, resp. zeny. Ja vedela, ze nosti naseho chlapecka dalsi 4 mesice bych nemohla, skoncila bych nekde na psychiatrii a i nase dcera i muj muz me potrebovali. I tak to bylo nesmirne tezke a nikomu bych to neprala...Ale nebyt toho vseho, necekame ted nasi dalsi holcicku...
Tak preji zdrava miminka vsem!!!
|
|
|
|
|
| kamasko | 
|
(10.5.2008 13:56:34)
Ahoj všem,
mě osobně přišlo normální, že mi doktorka posílala na vyšetření a přestože ve skutečnosti nevím, jak bych opravdu zareagovala, kdybych postižené dítě mít měla, teď, když mám zdravou dceru říkám, že bych asi na potrat šla. Mám ve svém blízkém okolí několik lidí, kteří pracují s postiženými a vím, že to nemají jednoduché ani oni(postižení) ani jejich rodiče a starat se o postižené dítě znamená zahodit veškeré sobectví, co v sobě člověk má, také se bojíte, kdo koho přežije, abyste se mohli o svoje dítě starat ...dokážete to ještě až budete staří nebo že se budete bát okamžiku, kdy Vaše dítě odejte ...takových nebo je spousta.
Rozhodně by se neměl odsuzovat ani lékař, který Vás nutí udělat alespoň jeden krůček k zamyšlením nad tím co bude, ale ani žena, která se rozhodne všemu postavit ať je to jak je to.
Rozhodně ale doporučuji rozhovor s někým, kdo postižené dítě má a kdo s postiženými pracuje, ať člověk ví, co může čekat jeho i jeho dítě.
|
|
| LenkaSko+D+A+D | 
|
(12.5.2008 8:36:55)
ahojky,zastávám stejný názor jako ty.Ani já bych si nenechala postižené dítě kdybych tomu mohla zabránit,tak to udělám.Nestydím se za to.
|
| Miky - děti 5,5 a 3 | •
|
(12.5.2008 9:09:19)
Naprostý souhlas. Pokus bych mohla narození postiženého dítěte zabránit, udělám to. Je to moje rozhodnutí (a manžela samozřejmě). Pokud si někdo postižené dítě nechá, je to také pouze jeho rozhodnutí a neodsuzuji ho za to. Naopak. Má můj obdiv. Já bych se na to nikdy necítila, a myslím, že taktéž ostatní členové našich rodin. Je to každého svobodná volba a ani jedna strana není ta špatná. O citovém mrzáctví nemluvě... Takové výrazy jsou nepatřičné a nevhodné. Každý si žije svůj život a je jen jeho věcí, jak si ho zařídí.
|
|
|
| Pampela |
|
(16.5.2008 9:42:03)
Pro mě je totéž, zda by se něco přihodilo až v průběhu let po narození dítěte nebo zda by se to přihodilo ještě v mém břiše. Tak jako tak je to moje milované dítě a udělala bych všechno proto, abych se o něj zvládla postarat, ať už by bylo jakkoli postižené. Ono je to totiž tak: Co oko nevidí, srdce netrápí (nebo trápí míň); jen proto, že dítě ještě není vidět, že ještě nežije samostatně (že zkrátka ještě čerpá moje živiny pupeční šňůrou), bych nemohla jeho život ukončit jen proto, že jeho zdravotní stav neodpovídá mých představám. Jen proto, že není dokonalé. Jak moc by muselo být postižené, aby už bylo lepší jeho život ukončit? Kde je ta hranice? A navíc, kdo dokáže přesně říct, jak moc bude postižené? Nikdo.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)