Insula |
|
(6.5.2008 8:46:42) Upřímně řečeno, když jsem šla rodit, tak jsem vůbec neměla představu o tom, jak bych si to vlastně představovala. Klystýr ani holení mě nijak nevadilo. Ale třeba poloha nebo léky??? Prostě jsem fakt nevěděla. Neměla jsem žádné přání ani představu o tom, jak bych chtěla porodit. Prostě jsem se tím nezabývala. Nechávala jsem to "osudu". Nakonec mám dvě dětí císařským řezem. Ale i kdybych měla jít rodit ještě jednou a mohla si vybrat (jako že bych už nemohla), tak bych stějně nevěděla. Asi proto, že jsem to nikdy nezažila. Nebo nevím. A to jsem rodila v porodnici, kde byli ochotni mi vyhovět.
|
petra | •
|
(6.5.2008 8:55:44) Insulo,
jsem na tom dost podobně. Prostě jsem si vybrala porodnici a jela tam. Klystýr mně nevadil, nástřih mně nedělali. Polohu při porodu jsem si moc vybrat nemohla, jednu chvíli jsem musela být na boku, což bylo dost nepohodlné, ale porodní asistentka mně vysvětlila, že dcerka je trochu "našišato", tak aby se prý dorovnala. Neměla jsem důvod jí nevěřit, já si dovnitř do břicha nevidím. Porod byl přirozený, rychlý a žádné trauma z něj nemám.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(6.5.2008 9:40:13) Holky, neberte to ode mě jako útok, jen mě prostě zaráží, že na takovou stěžejní věc, jako je přivedení nového člověka na svět, se někdo nemá potřebu připravit...?
Ta příprava obnáší mimo nějaké to materiální zabezpečení hlavně přemýšlení, jak chci dítě přivést na svět, nebo ne? Myslím si, že stejně, jako se člověk informuje o jiných důležitých životních krocích, jako jsou co já vím důsledky uzavření manželství nebo jiný důležitý krok, měl by se asi informovat i o tom, co obnáší porod dítěte. Už proto, aby si pak nevyčítal, že něco zanedbal, opomněl, podcenil.
Protože víra v to, že zdravotníci nezanedbají, neopomenou, nepodcení, ta je skutečně lichá. Zdravotníci jsou lidi jako všichni ostatní a dělají chyby (hodně chyb). Krom toho rutinní postupy v porodnictví jsou založené velmi často spíš na zvyku a preferování pohodlí personálu než na objektivních a rozumných důvodech, takže představují opravdu docela významný zdroj ohrožení. Neumím si ve světle těchto fakt představit, že bych šla rodit, aniž bych věděla, co si přeju a co si nepřeju....
|
irlev |
|
(6.5.2008 10:09:43) Kopřivo, já se trochu pokusím přiblížit svůj zážitek. Já šla připravená. Měla jsem načteno, nakoukáno, promyšleno, věděla jsem přesně, co chci a co nechci. Mojí chybou je, že pouze o jedné variantě jsem neuvažovala - a to byl císařský řez. Nicméně, možná si pamatuješ, přenášela jsem dlouho. Porod se rozjel sám, ani nevíš, jak šťastná a pyšná jsem v tu chvíli byla, plná sil a optimismu. I když kontrakce bolely, podvědomě jsem věděla, co mám dělat, cítila jsem se silná, nejsilnější na celým světě. Opravdu jsem cítila, že moje tělo pracuje tak, jak má .... ale nechala jsem se zvyklat. Docela prachobyčejně jsem začala být unavená a znejistělá tím, že přes ujišťování PA, že kontrakce jsou značné a mimčo bude za chvíli venku, ani po osmi hodinách kontrakcí po třech minutách jsem se neotevřela na víc jak dva prsty.
A v tu chvíli jsem byla zranitelná, psychika se sice snažila vydržet, furt mi v hlavě blikalo, že tělo ví, co dělá .... ale přesto jsem se nechala vystrašit doktorkou, která mě rodila (možná si i pamatuješ, že později po porodu byla ona předmětem mého "vyšetřování" a stěžování u přimáře), že přenáším už dlouho, že to musíme urychlit. A ano, přenášela jsem dlouho, byla jsem unavená, nevyspalá a ... hloupá - a přikývla jsem. No, jak to bylo dál, je stará vesta. Teď už je to jedno, Jirka mi sedí na klíně, za pár týdnů mu bude rok a já jsem poučená pro porod, co mě čeká v září :)
Ale chci prostě říct, že stav, do kterého jsem se dostala, ta nejistota, že by moje tělo mohlo zklamat, ta najednou objevivší (???) se nedůvěra, kterou jsem nikdy netušila, že budu cítit, ten stres, jak to dopadne a jestli bude mimčo ok, když už je tam tak dlouho ....... nechala jsem se zblbnout a na urychlení kývla.
Zpětně vidím, že moje tělo dokáže věci, o kterých jsem neměla tušení, že rok vydrží pořádně nespat, že upeče další dítě takhle brzo po prvním, že dokáže kojit, by´t jen chvíli ....... ale v té situaci, v těch obavách a nejistotě .... byla jsem prostě slabá :)
Není to jakože omluva, nemám se před kým omlouvat, leda před sebou a Jirkou - a to mám zatím odsunutý v rámci zachování zdravého rozumu :).
|
kaMyš |
|
(6.5.2008 10:17:47) Majo, nemusíš se omlouvat ani před sebou. Bylas v hrozně těžký situaci, podle toho, co píšeš, fakt jsi udělala, co jsi mohla... Víc jsi nemohla. Držím moc palce, ať máš teď podruhé větší štěstí
|
irlev |
|
(6.5.2008 10:38:13) Kamyš, měla jsem být chytřejší. No, já vím, že se můžu uklidňovat, že kdoví stejně, jak by to dopadlo nakonec, ale jednou to třeba bude Jiřkovi chybět, že mě neměl u sebe. Díky
|
Jarka | •
|
(7.5.2008 12:12:59) MajoZrzko, můžete mi vysvětlit, proč se tak strašně týráte pocity, že jste svému dítku ublížila tím, že jste ho pár dní neměla u sebe. Přiznám se, že jsem na této diskuzi pár dní, takže neznám váš příběh, ale podle toho, co jsem si zatím přečetla, jsem pochopila, že je toto pouze ten problém. Jestli ano, tak mi vysvětlete další věc. Sama mám 3 děti - 29,28,26 let. Ani jedno jsem u sebe neměla (tenkrát nic takového nebylo) a to se při pravním děcku odcházelo z porodnice 10. den. Mám to snad chápat tak, že jsem si skoro 30 let měla dělat za to výčitky. Ne, já jsem se tomu mrňouskovi při každé jeho "návštěvě" plně věnovala, nakrmila, povídala, hladila, pusinkovala i za manžela, protože ani to neexistovalo, že by si se mnou mohl sednout třeba na chodbu. Nanejvýš na chviličku mezi přivřenými dveřmi porodnice.. Doma jsme se mu už věnovali oba a musím říct, že žádné z nich tím odloučním netrpí, žádné z toho nemá deprese. Buďte ráda, že všechno dobře dopadlo, radujte se z probíhajícího těhotenství a neřešte to, co se stejně už nedá změnit. Vždyť váš chlapeček ví, že ho máte i přes to odloučení ráda. A to je pro něj nejdůležitější. Zdá se mi, že je to snad tak trochu móda řešit tenhle problém. Že kdyby se člověk nezabýval tím, že to odloučení nemuselo být atd. tak by ho ostatní snad ani nepřijali. Ale možná, že čas věnovaný těmto úvahám by se mohl přesunout do kategorie věnování se dítěti a bylo by po problému. Protože kdyby byla pravda to, že ty první dny jsou rozhodující, tak tady máme armádu lidí, kteří jsou "postižení prvními dny odloučení". Ale já - taky jsem byla odloučena a ještě jsem se narodila v sanitce, žádné pohodlí pro rodičku ani pro mě - a mnoho a mnoho dalších to tak necítíme. Miluji svoje rodiče a oni mě a místo vymýšlení, jak by bylo, kdyby..., tak se dodneška radujeme z toho, že jsme spolu a úměrně věku zdraví. Zkuste se nad tím zamyslet a neřeště, co se stejně vyřešit už nedá.
|
Tři děti | •
|
(9.5.2008 21:21:50) To souhlasím to je ta dnešní masáž a pak se roky užírají a tím tomu dítěti škodí víc. Má matka musela na složitou operaci já byla tři měsíce v kojeneckém ústavu, žiji mám tři zdravé děti a dvě zdravé vnoučata mě ani jim to nijak neublížilo.
|
loompa |
|
(10.5.2008 9:03:39) Myslím, že je to hodně o přístupu personálu. Někde si připadáte jako úplný debil. Mají navyklé přístupy a nehodlají nic měnit. Děti dolévají glukózou i když z vás stříká mléko, berou vám je z pokoje a hlídají, abyste je neměly moc dlouhou ve své posteli, abyste je nezalehly nebo snad neinfikovaly. Přidám osobní poznatek, když máte známého někoho z personálu porodnice, zjednoduší to situaci. Nikdo vám nedá otevřeně najevo, že jste otravná prvorodička, která se na všechno ptá a moc věcí jí není jasné. Fakt je, že i když všechno dokonale nastudujete, stejně vás může spousta věcí zaskočit. Chystala jsem se rodit přirozeně, s účastí manžela a nakonec jsem rodila sekcí a i když jsem měla epidurál, museli mě uspat (fakt nádherný porod, oholení, potupný klystýr v přítomnosti další rodičky, WC bez dveří jen se závěsem, bylo mi pak špatně, všechno mě bolelo, týden jsem chodila v předklonu a čtyřkilové dítě nemohla nosit). Vím, že některé věci prostě neovlivníme, ale přístup personálu většiny porodnic k porodu by se měl změnit. Druhé dítě jsem také rodila sekcí, kupodivu jsem mohla aplikovat šetrný klystýr ještě doma, oholení stačilo částečné a nevím jak to vysvětlit, všechno se lépe hojilo a já se cítila dobře.
|
|
|
|
|
|
Insula |
|
(6.5.2008 10:26:31) MajoZrzko, přesně popisuješ moje pocity. Ten optimismus na začátku a ta šílená únava na konci a nervy, jestli bude dcera v pořádku. Kývla bych pak na všechno. Snad i na císaře za živa, jenom aby už byl konec.
|
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.5.2008 11:30:49) Májo, naprosto tě chápu. Ta nejistota, nervy...Rodila jsem sedmkrát,poprvé ve 27 a naposledy ve 43 letech. Dvakrát v Londýnské, dvakrát u Apolináře, jednou na Bulovce, jednou v Motole a naposledy mimo Prahu. Pokaždé jsem se připravovala, studovala dostupnou literaturu. Dlouho jsem přenášela při druhém těhotenství. Nakonec mě hospitalizovali v porodnici v Londýnské. Už jsem tam byla hospitalizovaná před porodem prvního dítěte kvůli hypotrofii plodu. Dcera se tehdy narodila naprosto zdravá. Věřila jsem doktorům. Věřila jsem jim, že do druhého dne porodím. Byla jsem 41. týden. Každý den mi ráno vyvolávali porod a tvrdili, že do druhého dne určitě porodím. Takhle to trvalo celý týden, od pondělí do neděle. V neděli měla službu jiná paní doktorka, známá mé tchýně, která je taky lékařka. S údivěm se mě zeptala:"Co to tady s vámi provádějí? Zítra v osm jdete na sál." Šla jsem v pondělí na sál bez jediné kontrakce. Dostala jsem injekce, infuse, byla jsem připoutaná s pásem od monitoru na břiše. Nemohla jsem se pohnout. Bylo to hrozné. Strašná bolest se dala vydržet jen stěží. Byl uvnitř špatně přetočený, museli ho ve mně trochu pootočit, to byla síla. Syn se narodil po 6 hodinách na sále na lůžku, zdravý. Měl 4 500 g a 53 cm. Byla jsem hodně šitá, nemohla jsem si 14 dní sednout. Holení a klystýr mi vadily, ale neřešila jsem to. Při dalších porodech jsem se rozhodla, že do porodnice pojedu co nejpozději, jak jen to půjde. Měla jsem dobrou gynekoložku, ke které jsem mohla chodit až do konce těhotenství. Neposílala mě ani na monitor, poslouchala dítě sama. Respektovala, když jsem po 35 roce věku odmítla amniocentézu. Odpadlo několikahodinové čekání např. v Motole. Tam je to opravdu zoufalé. Spoléhala jsem na sebe, na svou intuici. Nejlépe se mi to podařilo odhadnout u pátého dítěte. K Apolináři jsem přijela 15 minut před porodem. Nestihli mi udělat žádnou přípravu, šla jsem rovnou na sál a porodila. Syn měl 4 000 g a 52 cm. Nebudu zde rozebírat všechny své porody, bylo by to na dlouhé povídání. Jen chci napsat, že díky všemu, co jsem prožila /včetně mimoděložního těhotenství a samovolnému potratu/ naprosto chápu ty ženy, které se snaží mít situaci ve svých rukou, které věří sobě a svému tělu, které chtějí předejít zbytečnému stresu a které odmítají zbytečná vyšetření a ritinné postupy. Všem jim moc držím palce. Na Perštýn se určitě přijdu podívat. )))
|
Novotňásci |
|
(6.5.2008 14:40:07) Přesně tak .Respekt při porodu.Já tedy nejsem žádný rekordmen jako ty,ale mám tři děti a špatnou zkušenost s lékaři krajské porodnice v Českých Budějovicích.A důvod,špatná připravenost.Jako prvorodička jsem si myslela,že kurz vedený tamní PA bude dostačující.Bohužel jak se říká ruka ruku myje.Neřekla všechno po pravdě.Až na místě jsme zjistili,že manžela k porodu pustí až bude téměř po všem,že se nebudou namáhat mě rodit v jiné poloze něž jaká vyhovuje jim a raději mne příšerně nastříhnou a syna vyndají kleštěmi než by se obtěžovali mne na chvíli posadit na míč.Pro ně je žena jen číslo na seznamu nebo na běžícím páse zvaný porod. Mám i dvě skvělé zkušenosti,ale z jiné porodnice(Prachatice)Tam mají respekt k ženám-rodičkám-matkám.Dělají vše možné i nemožné,aby žena porodila přirozeně.Mne pomohli posazením na balon(při druhém porodu) a při třetím,že se mnou zůstala noční PA až do narození dcery.Tudíž přes čas.A tím my velmi psychicky pomohla.Protože manžel nemohl přijet.(hospitalizace kvůli zdr.problému) Klystýr ani holení mi nevadí,když uvážím,že potřebuji ošetření po porodu a při tlačení může z těla odejít i něco jiného než jen dítě. Jinak bych ráda vzkázala všem nastávajícím maminkám.Dobře se na porod připravte.Zjistěte si hlavně podmínky za jakých se v dané porodnici rodí.Zda s respektem nebo despektem k rodičkám-matkám.
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(6.5.2008 11:39:41) Majo, já si to pamatuju. Tý čokolády, co jsem sežrala ze samýho duševního vypětí
To je jasný, prevence není všemocná (jak říká Líza) a na všechno se připravit nedá. A proč si dodatečně vyčítat, že to nedopadlo, jak jsi chtěla...
Je mi už teď jasný, že se na porod (jestli se mi někdy něco takovýho přihodí ) budu chtít připravit, a je mi už teď jasný, že přípravy jsou jedna věc a realita je věc druhá (což ale neznamená, že se tím pádem na tu přípravu vykašlu s tím, že to stejně nemá cenu a že doktoři vědí, co je pro mě nejlepší).
A moc držím palce k tvému second service, jak říkáme my tenisoví diváci
|
|
Siddhártha |
|
(6.5.2008 14:24:46) Majo, podle mě si to zvládla dost dobře. To bys pak musela nastudovat ještě všechna možná rizika předem.
|
|
|
Insula |
|
(6.5.2008 10:15:24) Kopřivo, to špatně chápeš. Ono se to totiž špatně vysvětluje. Není v tom ani slepá víra v neomylnost lékařů, ani neinformovanost o porodu (o tom, co mě čeká). Já osobně jsem měla informací o porodu hodně. Skoro si troufám říct, že "všechny". Mnoho porodů jsem i viděla v TV (na jedné stanici běžela celá série o porodech, o možnostech porodu atd., vč. samotných porodů). Ale o svém vlastním jsem prostě představu neměla. Neměla jsem nejmenší tušení o poloze, ve které bych chtěla rodit, nevěděla jsem, co mi uleví od bolestí, teoreticky ano, ale prakticky ne, protože jsem to nikdy předtím nezažila. Jinak jsem samozřejmě nějakou představu měla, ale musím říct, že ta se tak OBROVSKY
|
sunsung |
|
(6.5.2008 10:22:06) Insulo, teď jsi uhodila hřebíček na hlavičku, totiž dokud člověk nerodí neví o čem je porod to teoreticky může mít zmáknuté vše,
ale v takové situaci jsou lékaři
|
Insula |
|
(6.5.2008 10:23:36) Přesně tak Ajli. Připravená jsem byla až až.
|
|
Simča | •
|
(6.5.2008 11:05:16) ....ale v takové situaci jsou lékaři muži...- ale ti viděli opravdu naturálně třeba tisíce porodů s nejrůznějšími komplikacemi, a kolik jsme jich viděly my jako matky? Jeden můj známý porodník mi říkal,že dobrým porodníkem se stáváš 14 let(6 let medicíny a 8 let praxe).Nikdo není omylný,ale já si rozhodně nemyslím,že jsem chytřejší než dr.,který stojí u mého porodu,o kterém něco vím a který tam je proto,aby mi pomohl,ne proto,aby mě traumatizoval nějakými podřadnými procedurami(které třeba k porodu i patří a které mi nestojí za řeč,abych je vůbec zmiňovala-viz klystýr,holení...).
|
Simča | •
|
(6.5.2008 11:07:06) Ježíš, pardon, chtěla jsem napsat....nikdo není neomylný, samozřejmě.
|
|
jana38 |
|
(6.5.2008 11:08:32) Simčo, proč myslíž, že klystýr a holení patří k porodu? A kolik semestrů si myslíš, že z těch 6ti let studia na medicíně se medici zabývají porodnictvím?
|
Simča | •
|
(6.5.2008 11:32:41) Minimálně, proto když skončí medicínu,tak toho o žádném oboru neví dost, specialistou se stávají právě až léty praxe.A to holení a klystýr-mně se o tom nechce mluvit,to je taková hloupost,kterou jsem při samotném porodu ani nevnímala.A jestli patří nebo nepatří nevyhnutelně k porodu,to je mi s prominutím fuk.
|
Grainne |
|
(6.5.2008 11:36:46) No, v tom bude ta potíž, ne každému je fuk, co cizí člověk provádí s jeho tělem. To bych považovala za naprostou neúctu ke svému tělu, které mi tak dobře slouží.
|
Simča | •
|
(6.5.2008 11:50:25) Svého těla si vážím,zajímám se o to,co se se mnou z lékařského hlediska bude dít možná až moc,nikdy jsem nebyla stádovitá ovce typu tak tady mě máte a dejte mě do pořádku. Stejně tak se zajímám,co se bude dít s mými dětmi,pokud jsou nemocné.Ale opravdu,a to zdůraznuji,mně u porodu zajímají věci podstatné,důležité,které povedou ke zdárnému cíli-porodu zdravého miminka.
|
|
|
|
Jája | •
|
(7.5.2008 12:25:45) Dovolím si odpovědět za Simču. Holení je proto, že nikdo normální nechce, aby byla cesta novorozence komlikována tím, že se na ochlupení zachytnou nečisté věci - jak se u nás říká. Kdybyste nechápala o co jde, tak to jsou krevní sraženiny apod., a protože nevíte na co je dobrý klystýr, tak když vám ho neprovedou, tak se na tom ochlupení zachytí i výkaly, protože při porodu se neotvírají jenom porodní cesty, ale samovolně i svěrač. A když by vám vyhovovalo, že by vaše miminko přišlo na svět v takovémto prostředí, tak to radši neříkejte moc nahlas. Jistě víte, že po porodu se dost silně krvácí, jak se žena čistí. I proto je nutné to oholení, aby nevznikla ze zbytků krve mezi ochlupením infekce, která by vás mohla ohrozit i na životě. Ale stačí jenom ta infekce, abyste přidělala práci doktorům i sestrám. Stačí? Pokud ne, tak si to nechte odborně vysvětlit u lékaře.
|
Sylvie |
|
(7.5.2008 12:33:00) Stačí? Pokud ne, tak si to nechte odborně vysvětlit u lékaře. Jájo, já si to nechala odborně vysvětlit u lékaře a vysvětlil mi, že jak holení, tak klystýr nemají u porodu žádný význam a jsou jenom přežitkem z minulosti ;o) Teoreticky to píšeš poutavě, ale praxe je taková, že 1. klystýr nezabrání pokálení, takže i s klystýrem se můžeš u porodu pokálet. Naopak to, že ho nemáš, ještě neznamená, že se nutně pokálet musíš. 2. u prvního porodu jsem se nechala PA oholit. Jednalo se o čtvereček chlupů na hrázi, cca dva tahy žiletkou. Zachycování krve ve zbylém ochlupení to rozhodně nezabránilo ;o)
|
|
|
|
Veronika Vojáčková | •
|
(6.5.2008 12:02:21) Zajimave je, ze procedury, ktere podle vas k porodu proste patri (holeni a klystyr) se napr. ve Spojenych statech vubec neprovadi...asi tam nerodi...
|
Insula |
|
(6.5.2008 12:12:58) Veroniko, já myslím, že tak to není. Dnes ti dá většina porodnic u nás vybrat, jestli chceš oholit a klystýr. Když nechceš, tak rodíš bez toho.
|
Simča | •
|
(6.5.2008 12:38:28) Přesně tak, nevím, proč to všichni berou tak dogmaticky.Napsala jsem...TŘEBA i k porodu patří....Dnes si můžeš většinou vybrat,ale jen tak pro zajímavost,nikdo z mých známých kamarádek holení neodmítl,nebo byly oholené z domova, sama nevím, jaký argument proti bych v porodnici použila:možná, že si chci rozhodovat o svém těle sama,tudíž půjdu k porodu "s chlupama"- pardon,ale vhodnější slova mně už na toto téma nenapadla.Tudíž končím.
|
Lenelka |
|
(6.5.2008 12:39:58) Simco a proc bys neholeni v porodnici musela oduvodnovat??
|
Vlaďka a Dáda |
|
(6.5.2008 12:46:14) Já teda myslím, že holení není nic ponižujícího, navíc se převážná část žen normálně holí, nežijeme v pralese, že.... -minimálně třísla, aby jim netřčely chlupy kolem plavek, no tak se jednou oholí úplně, aby při průchodu miminka nepřekážely všude chlupy, nehledě na to, že se na nich usazuje všechno možné a je to nesterilní a nehygienické. Když někomu připadá holení a klystýr jako zločin proti lidskosti, nemá to podle mně v hlavě v pořádku. Mimochodem klystýr 1-2x do měsíce výborně pročistí střeva
|
Jarka | •
|
(6.5.2008 12:50:55) Ví dotyčná, proč se vůbec provádí klystýr? To přinejmenším, aby děťátko nepřicházelo na svět spolu se sr..., protože při porodu se uvolňují nejenom porodní cesty.
|
Lenelka |
|
(6.5.2008 12:53:53) Jarko, vy jste sto let za opicema, ze? Klistyr uz se dela leda v CR, treba v UK se prestal provadet pred ctyriceti lety...
|
Simča | •
|
(6.5.2008 13:00:45) Lenelko,já mám jeden hrozný zážitek,kterému byla vystavena má nejlepší kamarádka a který bych já osobně nikdy nechtěla zažít.Zkrátka a dobře,rodila příliš rychle,dostala klystýr příliš pozdě a personál u porodu prostě p.... Já vím,jsou zvyklí,ale mě jen při té představě oblévá hrůza. A ještě k tomu holení-vždyt dneska se holí téměř každá žena úplně běžně,bud úplně nebo částečně,takže asi stejně tak přijdou do porodnice.
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 13:02:16) No vidis, Simco, jak hloupe a neucinne je dat si pred porodem klystyr
|
Simča | •
|
(6.5.2008 13:11:34) )) Ten klystýr dostala třičtvrtě hodiny před porodem...vlastní vinou.Od příjezdu do porodnice jej vytrvale odmítala,až když si po delsí době připadala nečistá,špinavá,zpocená,rozhodla se požádat o kl.Bylo ji vyhověno,ale pro ni za jakou cenu? Je si toho moc dobře vědoma a říká,že i kdyby pominula pocit trapnosti,tak přivést své dítě na svět mezi výkaly byl pro ni ten nejhorší zážitek z celé porodní "akce".
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 13:15:13) Simco, cti prosim, co se ti pise: nikomu se nepovedlo dokazat, ze to tak z hygienickeho hlediska funguje, ce telo se nevycisti stejne ucinne samo.
Kdyz nerodis na zadech, dite nejde privest do vykalu. Trochu pouzivej predstavivost, prosim.
|
|
katka, třetí dítě na cestě | •
|
(6.5.2008 22:06:13) Vaše kamarádka považuje za nejhorší zážitek z porodu, že přivedla na svět dítě mezi výkaly? Mě to trochu uráží, protože se mi to také stalo. Po prve jsem měla překotný porod a klystýr jsme před porodem nestihli. A co jako? Takto porodily miliardy žen před námi, ... nejdůležitější není estetická stránka porodu, důležitý je snad výsledek: zdravé dítě, ne? Toto se přece může stát i při včasně podaném klystýru, no. Řekla bych, že porod si prostě nemůžete naplánovat do nejmenšího detailu, můžete být připraveni, udělat vše, jak nejlépe umíte, ale proč brat porod jako nějakou výkonostní akci, která musí být po všech stránkách podle našich představ, nebo snad našich estetických hledisek? Proč si kazit vzpomínky na příchod dítěte takovými nepodstatnými detaily?
|
|
|
|
Lenelka |
|
(6.5.2008 13:06:06) Simco, ale prave kdyby ten klistyr nedostala vubec, tak by se to nejspis nestalo. Ja rodila bez klistyru dvakrat a rozhodne bez nehody
Jasne, ja se taky holim, ale na hrazi teda ne a u porodu je to zbytecny zasah, ja osobne bech to nechtela, ale jako vsechno, je to na te ktere mamince. Jen nechapu, proc bych mela sve neoholeni komukoli v porodnici vysvetlovat
|
|
kaMyš |
|
(6.5.2008 13:07:27) Mimochodem, zas tu sklouzáváme k tématům holení, klystýr. Pak to vypadá, že my, co chceme rodit normálně, jsme odpíračky holení a klystýru, především. To je ale blbost! Holení a klystýr mi vadí pouze v tom, že nebylo nikdy prokázáno, že to k něčemu je, tak proč bych si to měla nechat dělat? Ale jsou mnohem zásadnější věci, pro mě třeba NE časná dirupce, výběr polohy při porodu (a to ne na koze) atd.
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 13:19:00) Kamys, mas pravdu. Jeste k tomu, prirozene naladena PA spise by nabidla zkusit klystyr a ricinovy olej pred hormonalnimi vyvolacimi prostredkami. Ale nenabidne ho jako predporodni rutinu, aby nezasahovala do deje zbytecne.
Mimochodem, neucinnost klystyru byla prokazana davno pred vznikem trendu prirozeneho porodu: bylo treba dokazat, ze zname prostredky pro urychleni porodu nefunguji, a proto experimentovat s nebezpecnou latkou umeleho oxytocinu, stoji za to...
|
|
|
Vlaďka a Dáda |
|
(6.5.2008 13:16:31) Já vím že je to hrozný, ale umírám při té představě smíchy!!!
Sylvi, asi máš pravdu, ale to je zase jak u koho a kdy. Když porod není rozjetý, klystýr trvá tak max. 3/4 hodiny, než z tebe všechno vyjede" tak jasně. Těsně před porodem bych to asi taky nedělala, abych nedopadla jako Simči kamarádka
|
kaMyš |
|
(6.5.2008 13:20:06) Hm, to by mě zajímalo, jak odhadneš, kdy je to "těsně před porodem". V téhle situaci je 3/4 hodiny dost dlouhá doba.
|
ZuziP |
|
(10.5.2008 5:20:57) U mna to bolo tak. Proste klystyr prisiel neskoro... vlastne porod sa rozbehol rychlejsie ako personal predpokladal. Esteze som sa pototo pred tym, ako som vyliezla na porodny stol. Ale vsimla som si, ako jedna sestricka prevratila ocami. Krava, ako keby som to urobila naschval.
|
|
|
Sylvie |
|
(6.5.2008 13:24:39) Vlaďko, to máš tedy o klystýru značně zkreslené představy :o) Za prvé - PA na kurzu nám říkala - vydržte to aspoň pět minut. Mno, tak takový "klystýr" je na houby. A pokud člověk pocit tlaku překoná a klystýr v sobě zadrží, tak se mu zas může stát, že se mu přestane chtít a přijde to na něj pak se zpožděním.
Ale o to vůbec nejde. Jde o to, že 1) ze zdravotního hlediska nemá žádný význam 2) riziko úniku stolice sice sníží, ale pořád zůstane hodně velká pravděpodobnost, že se tak stejně stane 3) má svá rizika (např. podráždění či poranění střev)
Z tohoto důvodu si myslím, že kdo ho chce, nechť ho má... ale proč ho vnucovat všem? Situace v "mojí" porodnici mi vyhovovala. Klystýr se nedával (z porodnického hlediska rutinní podávání nemá smysl a nedoporučuje se ho dávat), ale kdo si řekl nebo si přinesl Yal, ten ho dostal. Je mi celkem nepochopitelné, proč toho nemůže být standardní přístup všude?
|
Maja | •
|
(6.5.2008 14:18:56) Souhlasím, také v "naší" porodnici to tak bylo, jak jsem už psala níž. Ale ještě k tom holení. Normálně se moc neholím, ale když jsem si představila chloupky zapatlané očistky ( a jako že to tak je, i když se sprchujete po každé návštěvě WC), tak jsem radši strojkem sjela chloupky pár dní před porodem na minimální délku (aby to zase nepíchalo). Přece jenom to asi bylo i pro lékaře praktičtější, když mi zašíval. Lékařka mi totiž nenastřihla, prcek byl ale moc veliký (4kg) a natrhnul mi tak, že jsem měla spoustu stehů. Dokonce se mi pak omlouvala, že to špatně odhadla a že to na nástřih bylo, zranění by bylo menší, ale to se asi fakt špatně pozná. Kdyby mi možná nastřihla, tak zase brblám, že to neriskla.
|
|
Martina+Berťas | •
|
(6.5.2008 22:05:31) já teda taky nevím, ale někdo (zaboha si nevzpomenu jestli PA, na kurzu nebo nějaká rodička) mi říkal(a), že je klistýr dobrej k tomu že se jako líp prohřeje břicho a porodní cesty jsou pak uvolněnější a líp se otvírají. ale teď zpětně mi to přijde jako blbost, neslyšel jste o tom někdo? osobně jsem rodila bez, ani mi ho nenabízeli a jestli jsem se při porodu ZTRAPNILA, tak o tom teda nevím:))
|
Sylvie |
|
(6.5.2008 23:44:23) Martino, z praktické příručky WHO pro normální porod:
Klystýry jsou stále rozšířené, protože se předpokládá, že stimulují děložní stahy a že prázdná střeva umožňují sestup hlavičky. Také se věří, že snižují znečištění a tím riziko infekce matky a dítěte. Jsou však nepříjemné a představují určité riziko poškození střev. I když některé ženy o klystýr žádají, mnoho žen se při nich cítí trapně. Dva náhodně rozdělené kontrolní testy (Romney a Gordon 1981, Drayton a Rees 1984) zjistily, že po použití klystýru zůstává v I. době porodní míra fekálního znečištění neovlivněna, ale snižuje se v II. době porodní. Bez klystýru je znečištění většinou mírné a snadněji se odstraňuje než znečištění, které nastane po klystýru. Nebyly zjištěny žádné účinky na trvání porodu nebo na neonatální infekci či na infekci vzniklou poraněním hráze.
...
Závěrem lze shrnout, že měření teploty, tepu a krevního tlaku je spíše pozorování, nikoli zásah, a je součástí neustálého vyhodnocování průběhu porodu. V poskytování péče má jasné postavení, neboť může upozornit na potřebu změnit průběh porodu. Je však uskutečnitelné jen v určitých podmínkách. Další dva postupy, klystýr a oholení pubického ochlupení, se již dlouho považují za nepotřebné a neměly by být prováděny, pokud o ně žena sama nepožádá. O těchto postupech neexistují žádné průkazné zprávy v případě porodu doma, a už vůbec ne z výzkumu. Neexistují ani důkazy svědčící pro fakt, že potřeba těchto postupů doma je odlišná od potřeb v nemocnici.
Ona už je tedy ta příručka taky asi deset let stará, čili Cizinka by určitě u některých postupů určitě věděla i novější studie :o) ale myslím, že zrovna u klystýru je to shrnuté docela jednoznačně. Pokud nebyly zjištěny účinky na trvání porodu, tak bych to s tím lepším otevíráním neviděla tak horký ;o)
Jinak pro zajímavost celý dokument je například tady: http://iham.cz/old/prirucka_who_uvod.php
|
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(6.5.2008 13:39:59) Simčo, ale nevidím důvod, proč k holení nutit někoho, kdo se normálně neholí, třeba proto, že je mu to fakt hodně nepříjemné. Nemluvě o tom, že samotné holení je ze zdravotního hlediska spíš trochu riskantní, do těch drobných ranek po holení se hodně ráda chytá infekce.
|
Jája | •
|
(7.5.2008 12:30:02) Tak se doma opatrně naplácejte Opilkou, vyjde vás to asi na 50,00 Kč a žádné ranky nebudou.
|
zuzini |
|
(7.5.2008 13:37:14) Fuj a taky hnusně smrdí. Mě v těhotenství a před porodem holil partner, ale někdo se prostě neholí. Třeba kvůli zarůstání chloupků.
|
|
|
|
|
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 12:55:08) Jarko, a ty vis alespon o jedne lekarske studii, ktera dokazala, ze to pomaha a prispiva? Ja znam dve, ktere tvrdi opak, ze to vubec neni ovlivnitelne. Zkus popremyslet, jestli jde do cista vyplachnout jednorazove lahev od mleka. A jak to je s lidskym strevem?
Ono se pred porodem vycisti samovolne i tak, aby nic celkeho se nekonalo. Ten maly zbytek je neovlivitelny.
|
Vlaďka a Dáda |
|
(6.5.2008 13:00:21) dobře, ale minimálně už nic nevytlačíš při porodu, protože vše, co ve střevě není "přibité", odejde před porodem. Já bych tedy nechtěla, aby se mé dítě narodilo mezi výkaly... To už není přirozené, ale nechutné
|
kaMyš |
|
(6.5.2008 13:02:13) Ono takové výkaly zředěné klystýrovou vodou, a do nich rodit dítě, to musí být teprv chuťovka Nechceš doufám Jarko psát, že se to nemůže stát
|
|
Sylvie |
|
(6.5.2008 13:06:30) Vlaďko, ani to není pravda. Je to asi rok dva nazpátek, co jsem dohledávala jakousi studii a podle ní i po klystýru byla docela velká šance na pokálení. Tuším kolem pětadvaceti procent, bez klystýru kolem padesáti. Takže ano, šance na pokálení se sníží, ale nezmizí. Na druhou stranu bez klystýru žena zpravidla vytlačí formovaný bobek, který se prostě utře, mezitím co s klystýrem zase vytlačí smíšené zbytky vody a stolice, které jsou přeci jenom víc rozpatlané. Nicméně ať už tak nebo tak, nejsou to žádné návaly stolice, ale to prostě něco málo, co PA setře nebo překryje plenou a co holt k porodu patří. Ať už s klystýrem nebo bez.Přínosný vliv klystýru na zdraví (příp. rozvoj infekce) u matky nebo dítěte prokázaný nebyl. MMCH já rodila třikrát bez a "nezadařilo" se mi ani jednou... a i kdyby, nohu za krk si kvůli tomu nedám ;o)
|
|
Sylvie |
|
(6.5.2008 13:09:37) MMCH ještě k tomu, co je nechutný. Mně taky přišlo nechutné, že si mimčo v břiše čůrá do vody a tu vodu potom pije... no ale takový už je život, že jo ;o) Ehm, a co dokážou udělat kojenci a batolata s pokakanou plenkou, to kolikrát bývá pohled pro hodně silné žaludky :o)
|
|
|
|
Sylvie |
|
(6.5.2008 12:58:46) Jarko, no vidíš. A rodila v porodnici, kde se klystýr běžně neprovádí
|
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.5.2008 13:12:33) Jarko, moje zkušenost po sedmi porodech je taková, že se tělo před porodem začne čistit samo. WC i sprchu mám doma. Nemusím právě tuto část přirozené předporodní přípravy absolvovat naprosto nepřirozeně v porodnici před zraky úplně cizích lidí. Klystýr nutný není, dávala bych ho jen na přání, ne jako povinnost vždy a všude.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(6.5.2008 14:33:34) přesně tak. já vždycky před porodem seděla půl hodiny na záchodě a klystýr nebyl vůbec potřeba.
|
|
|
Maja | •
|
(6.5.2008 14:02:42) No já jsem si musela dokonce přivolat na pomoc doktorku, PA mi odmítala dát klystýr (teda YAL-nebo jak se to jmenuje), který jsem si sama přinesla. Prý u nich se klystýr nedává už několik let, je to prý zbytečné (a není to žádná experimentální porodnice, jen malá okresní nemocnice). Jenže já trpím na zácpy a jít na velkou den, dva po porodu je pro mne noční můra. Po tom gelu, který ani nebyl nepříjemný, jsem měla několik dní čas. Nakonec mi tedy ten gel na mé naléhání aplikovali, ale i při vizitě jsem byla ten exot, co chtěl klystýr dobrovolně. Takže s tím rozením do h...n to asi není pravda, všechny ostatní ženský na oddělení rodily bez klystýru a žádný problém s exkrementy nebyl. Bylo to loni.
|
|
|
|
|
|
|
Jája | •
|
(7.5.2008 12:27:25) Že byste kvůli tomu letěla rodit do Ameriky?
|
|
|
Miky - děti 5,5 a 3 | •
|
(6.5.2008 18:58:26) Milé dámy, vy neustále opakujete, že klistýr a holení jsou nutné nepříjemnosti - vždyť vy je ale nemusíte vůbec podstupovat!!!! Před porodem mne oholil manžel a místo klistýru jsem u obou porodů použila YAL gel... A bylo to. Jinak můj názor je, že se můžete připravovat jak chcete, ale skutečnost může být při porodu zcela odlišná a pak nezbývá nic jiného než se svěřit do péče lékařům. Protože oni vědí víc než vy. A když už nějakou tu chybu udělají, zjistíte to s křížkem po funuse. Já jsem ráda, že svoje porody "přežila", že jsou děti zdravé a v pořádku a vím, že kdybych šla rodit potřetí, bude to zase úplně jiné.
|
|
Jája | •
|
(7.5.2008 12:16:29) Konečně rozumný názor.
|
|
|
kaMyš |
|
(6.5.2008 12:13:40) Ajli, já bych si dovolila to trošu poupravit, co píšeš. V situaci, v jaké byla Insula (do té doby, než bylo rozhodnuto o císařském řezu) jí měla pomoct porodní asistentka spíš než lékař. Porodní asistentky jsou blíž normálnímu porodu. Komplikaci poznají (a přivolají lékaře), ale s polohami a úlevou od bolesti by měly pomáhat ony...
|
Insula |
|
(6.5.2008 12:24:07) Kamyš, nebyla jsi u mého porodu??? Já jsem si myslela totéž. Ovšem tak nepříjemnou a chladnou osobu, jakou byla PA, kterou jsem měla u porodu, to byla hrůza. Úplně jsem se jí bála něco zeptat, protože mě hned "sprdla". O nějaké radě a pomoci jsem si mohla nechat jen zdát. Přišla jen změřit monitor a vyšetřit mě. Trefila si hřebíček na hlavičku.
|
|
|
Dr.Štajn | •
|
(13.5.2008 21:10:38) Vy jste holky dobrý, jedna vystudovala medicínu a zároveň i odatestovala sledováním porodu v TV, druhá je přesvědčená, že kdo nerodil osobně neví o čem to je..... Je to legrace sledovat místní diskusi kde porodník je univerzální viník a z porodnic odcházejí zástupy zlomených žen s podlomeným zdravím jak fyzickým tak psychickým. Jste směšné
|
|
|
Insula |
|
(6.5.2008 10:22:24) OBROVSKY lišila nakonec od reality, že je to až neuvěřitelné (omlouvám se, syn mi zmáčkl enter a odeslal mi tak příspěvek ještě před jeho dokončením). Já jsem prostě důvěřovala svému tělu a říkala si, že to zvládnu. Ale to byl velký omyl. Také jsem si myslela, že polohu při porodu nebo polohu pro úlevu bolestí zjistím prostě až při samotném porodu, ale nic takového se nestalo. Ani při samotném průběhu porodu jsem prostě nevěděla, jak to nakonec chci. Nic mi nenapovědělo. Žádné ulevení od bolestí, které jsem znala z teorie, mi absolutně nepomohlo (nakonec mě zachránil až epidurál a to ještě jen na dvě hodiny). Po 18-ti hodinách utrpení (bolestí po 5-ti minutách od začátku do konce) jsem byla neskonale šťastná, že mi udělají císařský řez. Otevřená jsem byla už několik hodin jen na 5 cm a víc to prostě nepokračovalo. A opravdu si myslím, že jsem o porodu věděla všechno, co jsem vědět měla a mohla, ale bylo mi to k ničemu. Teorie byla dobrá, ale praxe o něčem jiném.
|
irlev |
|
(6.5.2008 10:29:59) Insulo, přesně řečeno
To není nic proti Kopřivě, věřím, že je spousta holek, který nevěděj nic a je jim to fuk - a možná je jim pak i fuk, nebo se líp vyrovnaj s tím, když to pak nejde nebo tak .... ale i připravenej člověk, co to má teoreticky zmáknutý, může být překvapenej a nemusí se mu dostavit takový to "ahá, tak takhle na to mám jít" .... plus když se k tomu přidají blbý kroky doktorů, to se to pak s.re šmahem.
|
Insula |
|
(6.5.2008 10:35:54) MajoZrzko, skoro bych řekla, že ty, co o tom nevědí vůbec nic a nezajímají se o to, rodí pak "za housku". Já jediné, co jsem chtěla vyzkoušet, byla vana. Bohužel jsem měla vysoký tlak, takže pro mě nepřipadalo v úvahu. Takže tuhle myšlenku jsem musela opustit už v těhotenství.
|
|
|
MM, 2 kluci | •
|
(6.5.2008 17:19:38) ... tak jak popisuješ, probíhal můj první porod - dloooouhý a s tím že jsem se neotvírala. Byla jsem také připravena na vše kromě SC, který jsem si jaksi nepřipouštěla, tak to mě i partnera dost zaskočilo :-/.
Druhý porod proběhl "přirozeně" resp. normálně, bez větších poranění u mě, ale zase malý měl komplikace :-(((, naštěstí bez následků!
Dnes si prostě myslím, že možná prostě existují ženy, kterým rození dětí moc nejde (jako třeba já) - a zase nám zato jdou jiné věci ...!
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(6.5.2008 12:11:55) Jo, Insulo, tak takhle to potom chápu. Jasně že člověk neví, jak JEHO vlastní porod bude vypadat... Pak ovšem nezbývá než mít tu sebedůvěru, že až to přijde, tak moje tělo bude vědět Ale je mi jasný, že ne vždy se podaří...
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(6.5.2008 12:14:57) Aha, tak teď jsem dočetla i ten neodkliknutej zbytek... ale vlastně už jsem všecko napsala
|
|
Insula |
|
(6.5.2008 12:15:18) Víš Kopřivo, já nechápu, jak prvorodička může říct: "já budu rodit v kleče, protože mi to tak vyhovuje". Já jsem to nevěděla.
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 12:25:38) Insulo,
o to nejde, zebys to rekla a vubec vedela dopredu. Ale i prvorodicka dobre citi, jaka poloha ji boli vice, a ma nutkani jistym zpusobem se hybat, nebo si treba ulevit jistymi zvukami. Dulezite je, aby mohla se chovat spontanne. Ne aby premyslela o tom, co se naucila, ale delala to tak, jak to citi. Kdyz mas dost prostoru a moznosti, jinak to nejde. Ovsem je to trochu problem, jestli lidi, kteri o tebe se behem porodu staraji, prilis s tebou komunikuji na te racionalni urovni, se citis prilis pozorovana, stydis se a pod. Pak vznika ten tvuj pocit, ze nevis co mas delat.
Ja moc nechapu toho jeste v Cesku rozsireneho konceptu spoluprace mezi rodickou a personalem, kdyz personal zene radi, co by delala. Kdyz mi pri prvnim porodu neustale neco narizovaly, nebo i zakazovali, jsem stratila sebeduveru i presto, ze mela jsem dojem, ze vim co mi pomaha, a pak i sily. Pri druhem slo jiz o skutecne, ucinne spolupraci: jsem rikala PA co potrebuji, a ona to plnila. Moc toho nebylo. Jeji samostatny ukol byl jen poslouchat ozvy tak, aby mne nerusila. A bylo to fajn
|
Insula |
|
(6.5.2008 12:40:28) Cizinko, a to je to, co jsem si myslela, že nastane u porodu, že to prostě poznám. Ale to se nestalo. Říkala jsem si při porodu: "jak teda budu vlastně rodit". Ke konci mi to bylo už fuk. Na přehnanou péči PA si opravdu stěžovat nemůžu, bohužel, viz můj příspěvek výše.
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 12:51:22) Insulo, ale ta studena PA byla asi ten problem, proste jsi se necitila bezpecne. A na tele se to odrazelo tak, ze jsi neotvirala, zatim co telo samice bilo na poplach bolestmi, abys hledala bezpecne misto.
Druhe mozne vysvetleni je, ze byl nejaky objektivni problem, ktery vedl k cisari. Jsi nevedela jak porodit, protoze to proste v te situaci neslo.
|
Insula |
|
(6.5.2008 13:32:28) Možné to samozřejmě je. Ale to už se nikdy nedozvím. Nikdo nemůže říct, co by bylo, kdyby....
|
|
|
|
Maja | •
|
(6.5.2008 14:26:13) Já zažila čistě praktické rady, na které bych sama nepřišla. Například při začátku samotného porodu mi lékařka upozornila, že prcek není ideálně natočený, že bych měla přestat tlačit, stoupnout si a během stahu tak zvláště pohupovat zadkem. Bylo to tedy hodně nepříjemné - netlačit, ale poslechla jsem. Hned mi pak uklidnila, že to pomohlo a mimino se dotočilo. Není mi jasné, jak bych na tohle sama přišla, nevidím si tam.
|
cizinka1 |
|
(6.5.2008 14:37:57) Majo, nevidis ale citis lepe nez kokoliv jiny. Jestliby dr. ti nic nerekla, co bys delala s pocitem, ze boli to jak svine, ale rodit jeste nejde, i presto, ze se chce? Kricela bys, zkousela bys polohy, hybalabys zadkem. Presne to co bys potrebovala.
|
Míša | •
|
(6.5.2008 22:16:59) tak nevím, já neměla při bolestech sílu a chuť na nic, jen jsem si tiše skučela "ať už to skončí" a lažela jsem pokud možno bez hnutí, protože každý pohyb vyvolal další a další neskutečnou křeč a bolest.
|
|
|
|
|
|
|
|
Simča | •
|
(6.5.2008 10:58:01) Kopřivo, zkusím reagovat na tvůj příspěvek a předem říkám, že jsem ještě nečetla celou diskusi,tak se možná budu opakovat.Rodidla jsem třikrát, přiměřeně připravená ve smyslu,že jsem chodila na kurzy,měla jsem hodně načteno a hlavně měla jsem vybraného porodníka ke svému porodu. Jemu jsem 100%věřila a přestože sama mám VŠ vzdělání,předpokládám,že v oboru gynekologie a porodnictví je vzdělanější více on než já.Nad polohou,klystýrem ani holením jsem nepřemýšlela-a pak u samotného porodu mně vůbec nevadily.Porody dopadly dobře,i když všechny tři s nějakým lékařským zásahem-já i všechny tři dcery jsme v pořádku, bez jakýchkoli psychických či fyzických následků.Já jsem nejlepší zkušenost udělala tím,že jsem si vybrala lékaře,o kterém jsem věděla, že mně bude rodit a se kterým jsem měla téměř 100%ní jistotu,že na konci toho všeho bude zdravé dítě a živá matka-a to přece jde, ne?
|
|
|
|
Siddhártha |
|
(6.5.2008 14:22:26) Insulo, ale to je jen tou neinformovaností. Právě proto, že je to záležitost doktorů, vůbec se nedbá o to, aby ženy od určitého věku byly plně informovány.
|
|
|