Marťan | •
|
(28.1.2008 18:27:17) Taky jenom tiše závidím, protože já stihla svému dědečkovi na jeho smrtelné posteli jen prozradit, že se chystáme našemu synáčkovi pořídit ještě sestřičku, a dodneška se nad každým jejím pokrokem pousměju a pomyslím si, co by jí tak asi řekl děda. A ze zkušenosti mé maminky dodávám, že první vnouče je první vnouče a žádné další už nikdy nebude asi mít tolik pozornosti, kolik se jí dostate tomu prvnímu, které se o ni nemusí nějaký čásek s nikým dělit :))
|
Molly. |
|
(29.1.2008 8:50:49) Moji tchýňáci taky mají prvovnouče - jejich dcera jim před rokem povila vnučku. Je to milá sladká holčička. Tchýňáci se na ni velice těšili a jde to na nich znát. Vždy, když k nim přijedeme, mám pocit, že se se mnou baví akorát její pes, protože všichni ostatní se točí kolem miminka. Je to pochopitelné, já bych se kolem něj taky točila, ale je mi nepříjemné, když si dítě hraje pod stolem, jeden dědeček se snaží upoutat její pozornost poklepáváním na sedačku a žvatlaním, druhý dědeček hlasitějším žvatláním, babička má ruku pod stolem, aby zachytila hlavičku, která by se chtěla praštit do stolu...a u toho všeho jsem já, nesměle sledující televizi, protože jednak pro mě pod stolem už není místo a jednak bych si připadala hloupě. O dítě se s mm mužem snažíme už od května a nic se neděje. Každou návštěvu obrečím - jsem zoufalá, že si mě nikdo nevšímá a že až my jednou budeme mít druhé, nebude už zdaleka tak obletované jako prvorozená. Možná vyznívám sobecky nebo žárlivě, ale svým příspěvkem jsem chtěla říct, že nic se nemá přehánět. Články o Samuelkovi jsou pěkné, ale úplně v nich vidím své tchýňáky (i když všechny vaše děti si možná už na mladší dítka zvykly ).
|
Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(29.1.2008 9:11:22) Tohle dobře znám. Švagrovci měli děti cca 6 let před námi a když jsme tenkrát přijeli na DOMLUVENOU (cca 1x za měsíc) návštěvu ke tchýni a náhodou tam dorazili i švagrovci s mrnětem, nepromluvila se mnou babička třeba celé odpoledne, prostě neměla čas, musela neustále žvatlat na prcka.Já tam seděla jako blbec, manžel většinou šel něco pomáhat tchánovi....Taky jsem to pak obrečela.Nejvíc mě tenkrát štvalo, že jsme šetřili na byt a makali, abychom si mohli rodinu pořídit. A tchánovci, ačkoliv to věděli,se neustále vyptávali, kdy už teda něco bude.To přejde, uvidíš. Dneska jsou z nich bezvadný děda a babička, švagrovic děti už jsou puberťáci a děda s babi se věnují našim dětem. A věnují se jim zase "rozumně", nepřehánějí to rozmazlování,protože už z nich nejsou tak "auf" jako z toho prvního.
|
|
|
Lizzie |
|
(30.1.2008 10:10:03) Souhlasím,
nejsem přímo prvovnouče, ale prvovnučka, děda se mi maximálně věnoval a v předškolním věku jsem byla perfektně rozmazlené. Hezké vzpomínky
|
|
|