| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nepodařilo se mi kojit svoje dítě. Jsem špatná máma?

 Celkem 264 názorů.
 DENISA 
  • 

Přeceňované kojení 

(19.11.2007 6:01:00)
Souhlas s článkem, kdo nekojí není přeci špatná máma a naopak. A že by vazba a zvykání na miminko byly silnější u kojících matek, to taky není pravda. Já jsem myslela, že se snad nerozkojím, měla jsem málo MM a když jsem si chtěla obstarat informace co mám dělat a dočetla se jsem takové bláboly, že je to nedostatek sebevědomí a že každá žena, která chce kojit, tak může. Byla jsem z toho na prášky, jaktože to nejde, když dělám všechno dobře. A pak se to spravilo a kojila jsem 6 měs. Ale první 2,5 měsíce, kdy mě tak šíleně bolely bradavky to určitě moji vazbu s dítětem neposilovalo, ba naopak, jakmile začal brečet hlady, skoro jsem ho nechtěla vidět. Teď co nekojím, je to pro mě velká úleva, jak zdravotně, tak psychicky, ale jsem ráda, že jsem vydržela.
 Rapiti 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 8:03:14)
Myslím, že kojení přeceňované není. Neznám osobně nikoho, kdo by kojení přeceňoval. :-)
Také si myslím, že dobrá máma se opravdu nedá měřit podle toho, jestli kojí nebo ne!

Ale mrzí mě, že spousta maminek tvrdí, že nemohly kojit, ale když to rozeberou podrobněji, zjistíš, že jim vlastně vadilo, že nemohly miminko nechat večer nebo o víkendu u babičky, že by kvůli tomu musely přestat kouřit, že si představovaly, že se miminko během čtvrt hodinky bez nejmenších potíží napije a pak bude další tři hodiny spát.
Přijde mi to hodně nefér vůči těm, které měly opravdové potíže, jako třeba ty. Protože právě díky nim se nekojícím maminkám může stát, že na ně někdo bude koukat skrz prsty, protože jim jejich potíže neuvěří.

A moje zkušenost je, že už v předporodním kurzu se pozná, která matka kojit bude i přes potíže a která se na to rychle vykašle. :-(
 foxyik+Sofie 10/03+ Alex05/07 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 8:27:22)
Myslím si,že to pisatelka příspěvku přeceňované, spíš špatně nazvala, ale myslela to tak, že teď zkrátka je kojení opravdu hodně medializované všemi způsoby a tím vyvolává přesně ten pocit, jak nekojíte jste špatná!Ano je otázka, které maminky tomu daly opravdu vše a nešlo to a otázka kdy se na to některé vyprdli.Když jsem podruhé porodila, tak jedna maminka ze sousedního pokoje celkem i křičela na sestru, která se jí snažila pomoct rozkojit, že ona kojit nebude!Nevím jestli jí to prostě měla problémy a tak to raději chtěla vzdát, nebo byl jiný důvod,ale pamatuji si, že řekla, já kojit nebudu.První mimčo jsme kojila asi 5 měsíců a přišla jsem o mlíko díky tomu, že dcera spala od mala celou noc a i přes den spala hodně.Tenkrát jsem tedy neměla informace, že samozřejmě odstříkavat,aby se tvořilo dál a dál, takže tím se míň tvořilo a mimčo mělo větší hlad.U synka už jsem byla chytřejší a hlavně není úplně tkaový spavec,tkaže už kojíme skoro půl roku a jde nám to fajn.jsem ráda a ještě to chci vydržet.Přeji všem maminkám spokojené dětičky a ať se daří s kojením či bez.
 nelly, Petřík 1/07 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(25.11.2007 10:52:36)
Musím s maminkou Alexe a Sofie jenom souhlasit. S kojením jsem u svého prvorozeného syna bojovala celé šestinedělí, Péťa byl hodně spavý, a i když jsem měla hodně mléka,kojení jsme nezachránili. Prsa jsem měla po týdnu jako kámen - mastitida - antibiotika, pořád jsem odstříkávala (na radu kamarádky,ptž v porodnici informace žádné), a když prcek nepřibýral podle ,tabulek", tak hned šup příkrm. Vydrželi jsme to dva měsíce se zatnutými zuby a posledních 14dní MM z flašky. Nejvíc mě dodělávalo, že když jsem potkala někoho známého(známou), tak první otázka byla ,tak co? kojíš? Chtělo se mi brečet (taky jsem doma pořád řvala, což prý taky zabíjí kojení) a dlouze vysvětlovat v čem je problém a měla jsem potřebu se obhajovat, když je teď kojení in! Teď jsem pochopitelně chytřejší a spoustu věcí bych dělala jinak, ale asi nám to nebylo přáno a stalo se. Myslím, že mě kvůli tomu nebude mít Péťa míň rád, spíš to vypadá naopak :-) Takže kojení ANO, ale ne za každou cenu!!!
 KATKA + 3 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(27.11.2007 10:58:31)
V červenci jsem tu měla článek o kojení-nekojení. Šlo o to, že jsem první dva syny nekojila kvůli problémům s mlékovody a dceru, kterou jsem podle lékařů ani kojit neměla, kojím už desátý měsíc. Jsem šťastná, že to jde, nepřestanu, dokud se malá neodstaví sama /nebo se únavou nezhroutím:o)/a přesto je tu velké ALE. Vstávám 6x za noc /metoda vyřvání u nás nemá smysl, malá má problém s hrtanem a neměla by plakat delší dobu/, teď, co má horní zuby, jde na krev, usíná jen u prsu, takže mi manžel nemůže pomoct atd. atd. Vím, že je to lepší než UM, ale u kluků jsem i s lahvičkou našla spoustu pozitiv a když to srovná nezaujatý člověk /manžel nebo máma/, tvrdí, že jsem byla víc v pohodě než teď. Ono každé má něco a je třeba to tak brát, neohlížet se, jaké by to bylo, kdyby...protože KOJENÉ ČI NEKOJENÉ, HLAVNĚ AŤ JE SPOKOJENÉ!!! A spokojenému miminku předchází spokojená maminka :-)))
 KATKA + 3 
  • 

Můžu to srovnat.... 

(27.11.2007 11:01:20)
V červenci jsem tu měla článek o kojení-nekojení. Šlo o to, že jsem první dva syny nekojila kvůli problémům s mlékovody a dceru, kterou jsem podle lékařů ani kojit neměla, kojím už desátý měsíc. Jsem šťastná, že to jde, nepřestanu, dokud se malá neodstaví sama /nebo se únavou nezhroutím:o)/a přesto je tu velké ALE. Vstávám 6x za noc /metoda vyřvání u nás nemá smysl, malá má problém s hrtanem a neměla by plakat delší dobu/, teď, co má horní zuby, jde na krev, usíná jen u prsu, takže mi manžel nemůže pomoct atd. atd. Vím, že je to lepší než UM, ale u kluků jsem i s lahvičkou našla spoustu pozitiv a když to srovná nezaujatý člověk /manžel nebo máma/, tvrdí, že jsem byla víc v pohodě než teď. Ono každé má něco a je třeba to tak brát, neohlížet se, jaké by to bylo, kdyby...protože KOJENÉ ČI NEKOJENÉ, HLAVNĚ AŤ JE SPOKOJENÉ!!! A spokojenému miminku předchází spokojená maminka :-)))
 & 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 9:02:16)
Rapiti,

ale proc se vubec divat na nejakou nekojici maminku skrz prsty? Ikdyby nekojila treba kvuli koureni.
 fisperanda 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 9:47:47)
Právě tohle mě taky napadlo. I kdyby žena nekojila, jenom proto, že nechce, tak o co je horší než ty, který kojit nemůžou? Je to věc každýho.
 severanka 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 16:34:58)
ahoj všichni, myslím že kojení a nekojení je opravdu věc každého a je škoda že si maminky navzájem podsouvají co je lepší. pro každého je to něco jiného. v mém případě jsem po císaři odjížděla z porodnice nerozkojená, 2 měsíce jsem žila stylem 3/4 hodiny kojení , půl hodina klidu, pak zase 3/4 kojení. Trpěla jsem depresema, kde dělám chybu,volala jsem laktační sestry a cítila jsem se hrozně. Flaška pro mě a pro malou byla nakonec vysvobození. Dítě bylo najednou klidné a já mohla spát i 3hodiny v kuse.Moje sestra - dvojče, rodila 4měsíce po mě, měla taky po císaři úplně stejné problémy s kojením jako já, jen to vydržela a dodnes kdy její dceři je půl roku kojí co hodinu. Její výdrž obdivuji, i proto že na rozdíl ode mě má ještě 4letého syna. Občas mě napadne že jsem mohla taky místo 2 měsíců takto trpět půl roku, abych mohla mít ten správná pocit že jsem do toho dala úplně vše, zvlášť když vidím že by to šlo. Ale je taky možné že bych byla v tuto dobu asi někde v blázinci.
 Rapiti 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 22:06:50)
Právě, nikdo by se neměl na nekojící matku koukat skrz prsty! Kojení je právo, nikoli povinnost.

Jenže právě Žabi a Asmara mají takovou zkušenost, v porodnici na ně byli vyloženě hnusní a to jen kvůli tomu, že je považovali za další, co kojit nechtějí a jen se vymlouvají. Ovšem od odborníků je to obzvlášť neomluvitelné chování.

Nějak mám už delší čas pocit, že BFH nějak postrádá svůj smysl, hodně maminek z nich má dost děsné zážitky a hodně v nich dostane dost nepochopitelné rady. :-(
 Lefff 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 23:13:49)
I kdyby nekojila třeba kvůli kouření?
No právě proto.


Můj názor:
Pokud žena nemůže kojit, protože se jí mléko netvoří, protože je ho málo, protože má fyzické nebo psychické problémy (ať už s kojením spojené nebo vůbec nesouvisející) apod., pak je jasné, že je UM na místě - lepší syté miminko a maminka v pohodě, než fyzické a psychické utrpení na obou stranách. Skvělé, že UM někdo vymyslel, vyrobil a za léta zdokonalil.

Ale:
Jsou mi krajně nesympatické ženy, které se a priori rozhodnou nekojit proto, aby mohly vesele kouřit, pít alkohol, nebo třeba z důvodu, aby si náhodou laktací resp. nalitím a ztěžknutím prsů tyto tvarově neponičily. Výše uvedené důvody považuji za sobecké a s představou milující mámy mi nejdou dohromady.

A že mi do toho (stejně jako nikomu jinému) nic není? To je zajímavé "zaklínadlo". Platí ale jen do té míry, že člověk nemůže druhému nařídit, co má nebo nemá dělat. Rozhodně ale může k určitému obecnému jevu zaujmout nějaký postoj a vyslovit svůj názor. Takže do konkrétního případu (jakéhokoli) mi fakt nic není, ale obecně se k (ne)kojení stavím tak, jak jsem výše popsala. A na to právo mám.


Ad kojení na veřejnosti:
Sama jsem si nikdy nevšimla ženy, která by schválně na veřejnosti kojila a "vystavovala" veřejně na odiv, jaká je skvělá matka, že kojí. Zatím jsem se setkávala jen s maminkami, které odhalují jen to nejnutnějí a jen natolik, aby se dítě mohlo nakrmit. Často přes sebe mívají ještě třeba přehozenou plenu - taky jsem to tak dělávala.
Není to třeba v tom, že každý vidí to, co vidět chce? Tzn. vadí-li někomu kojení na veřejnosti, pak považuje kojící ženu automaticky za "vystavující se"?

 Janinka 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 23:26:16)
Mě spíše vadí ženy co kouří, pijí, přitom kojí a mají řeči a prospěšnosti kojení. Já také nekojím, asi částečně z lenosti, protože kdybych se více snažila asi by to šlo. Kojit jsem přestala v šestinedělí kdy jsem 45minut kojila pak malý 1 hodinu spal a na novo, byla jsem tak fyzicky a psychicky na dně a miminko jsem začínala pomalu nesnášet, že jsem lahev brala jako vysvobození.
 Lucie a dva klučinové 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(26.11.2007 14:44:12)
Dobrý den, určitě je lepší nekojit, než při kojení kouřit atd.Mám jednu známou,která celé těhotenství kouřila, porodila o měsíc dřív a opět v době kojení kouřila. Chlapec byl pořád nemocný, prošel si spoustu nepříjenmých vyšetření, a nakonec mu zjistili, že nemá dovyvinutý imunitní systém. Ona si samozdřejmě ani nepřipustí, že by to mohla byt její vina.
Myslím si, že je mnohem solidárnější nekojit, než kojit a kouřit a tím dítě navykat na nikotin.

Já jsem prvního kluka kojila jenom šest týdnů, pak jsem musela přestat, protože jsem onemocněla.Byl to právě následek toho,že jsem v noci skoro vůbec nespala, celé dny a noci jsem jenom kojila. Z vyčerpání jsem dostala pasový opar. Šílené bolesti, měla jsme ho na zádech a břiše, okamžitě jsem musela přestat s kojením, protože by to malý mohl chytit odemě.Brala jsem silné prášky proti bolesti, později i v injekcích, kojení nepřipadlo v úvahu.
A druhý syn má 6 měsíců a úplně v pohodě kojím, od miminka se za 20 minut napije, žádné dlouhé kojení jak u prvního.
Nemá cenu nic lámat přes koleno, to je potom víc škody jak užitku, jak u mého prvního syna. Skoro čtrnáct dní jsem nebyla schopna se o něj starat.

A samozdřejmě je to jen na ženě, zda chce kojit nebo né. Je to jako s těhotenstvím a interupcí. Je to naše tělo,my si to musíme všechno protrpět a vždycky na to budeme samy. Tak máme právo o tom rozhodovat, "samy".
Nashledanou Lu
 manina 


Re: Přeceňované kojení 

(26.11.2007 15:10:08)
No to je hezká myšlenka, ale myslím, že tvoje kamarádka je naprostá vyjímka. Kouřit v těhotenství, to jsem viděla, ovšem proč kojit a kouřit, to nechápu, vždycky se nějaká výmluva najde, proč nelze kojit.
Řekla bych, že neexistují kojící kuřačky.
 Vlaďka 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(26.11.2007 17:07:10)
Mám 2-letého synka. Kojení jsme po celé těhotesnctví brala jako automatickou výživu mého dítěte, moc jsem se těšila na to, jak spolu budeme blízko. Bohužel mi nebylo dáno, abych své dítě kojila, MM odmítal i odstříkané na lžičko, poté i v lahvičce, o přisátí ani nemluvím. Dodnes jsem se s tím, že jsem nekojila, úplně nesmířila. Je to tím, jak kolem sebe slyším, jak je kojení jediné správné atd. Všichni se ptají, co kojení, ale co je komu do toho? Jedinou útěchou mi je, že je malý zdravý čipera, i když "odkojený" UM. Proto - všechny maminky, které nemůžete kojit - netrapte se tím, já si tím s pláčem prošla a zbytečně se stresovala. Mé dítě není jediné, které vyrůstá s UM, lásku a něhu mu dávám i bez kojení a to je, myslím, to nejdůležitější:-).
 DENISA 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 3:33:20)
Naprosto jsi to vystihla. 100 procentni souhlas.
 Reya 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 8:15:52)
Sobecké - nesobecké... Co vlastne v zivote neni aspon "sobecke"? Mit zdrave dite konec koncu taky clovek dela i kvuli sobe (s nemocnym je vic starosti...).
Ke kouření nebo pití alkoholu se nemůžu zase až tak vyjádřit, protoze nekourim a bez alkoholu bych se taky chvili obesla, ale dovedu pochopit, ze pro nekoho, kdo kouri a je na nikotinu zavisly, to muze byt problem. V jeho kuzi jsem nebyla, a proto bych si nikdy netroufla soudit.
Ale dovedu se napriklad vzit do role zeny, ktera si nechce kojenim zkazit postavu. Treba proto, ze se neciti byt jen matkou, ale i zenou, chce byt pritazliva pro sveho muze (je to opravdu tak "sobecke"? podle me ne, protoze je tu minimalne dalsi clovek, kteremu na tom zalezi) a libit se i sama sobe (ze zkusenosti vim, ze nespokojeny clovek, byť altruista, je to nejhorsi, co existuje) ... Jsou lidi, kterym nezalezi na tom, jak vypadaji, maji treba "vyssi hodnoty". Ja se treba povazuju za esteta, takze se nerada divam na veci, ktere se mi nelibi..., i kdyby se melo jednat o me samotnou. Tudiz i chapu, pokud si zena rekne: Nemam na to, abych jednou sla na plastickou operaci prsou, a proto nebudu kojit. Stejne jako chapu tu, ktera si rekne: To, co usetrim za nahradni vyzivu, jednou investuju do plastiky prsou...
Dodala bych jen nad ramec reakce na prispevek, ze sdilim nazor, ktery tu uz padl, a to, ze cely problem je v tech internetovych diskuzich. Verim tomu, ze ty zenske, ktere je nectou, jsou se svym zivotem spokojenejsi. Nemusi porad resit, jestli nekdo, o kom vlastne nevi vubec nic, schvaluje jejich pocinani.
 Loena 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 20:34:30)
Ja se treba povazuju za esteta, takze se nerada divam na veci, ktere se mi nelibi...

Už dlouho jse se tak nezasmála - Vy toho o estetice, měřítkách vkusu a proměnách krásy a individuálních přístupech ... asi moc nevíte, když se považujete ze esteta z dlvodu, že nerada díváte na věci, které se Vám nelíbí.
 Reya 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(21.11.2007 8:29:04)
Proč? Mně nepřijde nic divného na tom, že si člověk moc neporučí v tom, co se mu líbí a co ne...
 & 


Re: Přeceňované kojení 

(21.11.2007 8:29:03)
Lvice,
mne zase vadi jiny obecny jev. Potreba hodnotit a vyslovovat nazory na chovani jinych matek k jejich detem.
 Lefff 


Re: Přeceňované kojení 

(21.11.2007 13:41:25)
H&M,

skoro každému člověku vadí něco, co jiní považují za zcela normální ;-)
 Juldafulda 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 14:28:14)
Já osobně si myslím, že každý z nás máme ty měřítka jinde. Podle mě by žena kojit měla, ale pouze v případě, že to pro ni není utrpení. Já jsem si myslela, že kojit nebudu. nevím proč, prostě jsem si to nedovedla představit, že bych měla kojit. No a kojím už skoro 12 měsíců a vůbec nevím jak psychicky zvládnu odstavení malého a jak to zvládne on. Osobně nevím jaké to, když žena od začátku krmí děcko lahvičkou a přijde mi dost sprosté, když někdo takové ženy odsuzuje. Já si kojení musela tvrdě vybojovat, 4 měsíce jsme měla strašné bolesti, mohla bych kojit ještě jedno dítě, prsa se mi často ucpávala takže jsem nedělala nic jiného než nahřívala odstříkavala a pořád dokola. Jestli se dočkám druhého mimča tak vím jedno, pokud bych měla projít tím čím jsem prošla při tom prvním tak raději přejdu na lahvičku, protože ono mít dvě děti a prožívat to co jsem prožívala nyní neměla bych na to ani čas ani sílu. Dalo by se říci, že většina lidí má čas myslet na ptákoviny a patlat se ve věcech, na které naše matky a babičky neměly čas. Myslím, že by bylo fajn, kdyby si dnešní matky přiznaly, že to co dělá Máňa odvedle přeci nemusím dělat taky.
 Dáša a Maruška (12/2005) 
  • 

nevím zda po druhé do toho půjdu 

(19.11.2007 14:58:42)
Ahojky,
řeším úplně to stejné. U první dcery jsem si kojení vybojovala, bohužel na úkor 4 měsíců depresí, pláče, neustálého chození k doktorce, převažování atd...Co se týče vztahu k malé, ten se právě díky kojení začal vytvářet až po těch zhruba třech nejhorších měsících.Maruška měla totiž koliku, takže jíst chtěla, já měla mlíko, přesto se odtrhávala u pití i po něm plakala, jedla po malých dávkách a často...No byl to opravdu horor. O tvrdých prsou, teplotách k 39 - snad ani nebudu mluvit. To vše po císaři.
Teď čekám druhé miminko a psychicky se připravuji na to, že kdybych měla projít tím stejným kojit prostě nebudu. Svoji první dceru jsem nakonec kojila plně 7 měsíců, pak ještě do 11 měsíců, ale hlavní pocit, který mi z toho zbyl je lítost, že jsem první měsíce jejího života protrpěla v depresích místo v radosti nad miminkem. Ve svém okolí mám spíš kojené děti a od 2 měsíců jsou to děti různě nemocné ať už jde o rýmy nebo o vážnější věci.Má kamarádka kojila své děti velmi dlouho a obě holčičky jsou alergici....No nevím...Pokud spokojená maminka spokojeně kojí není důvod nekojit, pokud to ale nejde...prsa bychom si kvůli tomu trhat nemusely :)
Hodně štěstí všem.
Dáša a Maruška
 Juldafulda 


Re: nevím zda po druhé do toho půjdu 

(20.11.2007 8:42:28)
Dášo to co píšeš mám pocit, že jsi prožila úplně to samé co já. Strašné deprese, nemohla jsem kojit nikde venku, protože jsem kojila ještě ke všemu s kloboučky do toho syndrom bílé bradavky, věčné nalitá prsa, malý měl do tří měsíců koliku takže řval v kuse od pěti večera do noci. A ted řeším zda odstavit nebo ne. Jsem hrdá na to, že jsme dokázala všechny překážky překonat, ale cítím hroznou hořkost z toho, že ty 4 měsíce jsem si malého vlastně vůbec neužila.

Lvice souhlasím s Tvým názorem ohledně toho, že mi taky nejde moc pod nos, když se žena rozhodne nekojit ,aby se jí náhodou nezměnila prsa atd. ale mám osobní zkušenost z pár maminek, které se opravdu snažily vystavovat a dávat na odiv jak jsou skvělé , že kojí. to nekecám. Já beru kojení jako intimní záležitost, nemám problém kojit venku, ale.....
 zuzkasim 


Re: nevím zda po druhé do toho půjdu 

(20.11.2007 22:11:12)
Kojení je dnes opravdu hodně medializované a myslím, že je to dobře. Ne kvůli těm maminkám, které mají třeba problémy a připadají si potom méněcenné, ale kvůli těm, které kojí a jejich okolí je v tom může podporovat. Tlak rodiny bývá často velký a když všichni slyší, jak je kojení dobré, nemusí si kojící maminka připadat jako exot (jak tomu bývalo často dřív).
Jinak co se kojení s kloboučky týče, já s nimi kojila 8 měsíců a to i kdykoliv v případě potřeby na veřejnosti, nevidím v tom problém. Šlo o trochu cviku.
Taky jsem si zkusila trápení teď se druhým synem, který se nechtěl vůbec přisát, po pár týdnech krmení ze stříkačky se podařilo aby se chytil a dnes už kojím bez větších potíží. Kdyby to bylo první dítě, asi bych to vzdala, teď jsem si byla zkrátka jistější sama sebou a tak jsem se mohla víc soustředit na miminko.
 tramta 
  • 

Re: nevím zda po druhé do toho půjdu 

(9.12.2007 2:12:31)
Maly mel koliku od cca 15.30 do 23.00 intenzivne, ticho bylo jen pri kojeni, jinak stale plakal (plakal je slabe slovo), plakal i pres den, ale to se dal uvozit v kosicku nebo v kocarku - tak na 3 hodiny denne, vic ne). Hrozne. Stridali jsme se 4 lidi v chování, nošení a houpání - dryák na nervy. Já deprese, zoufalství... až mi moje doktorka řekla "každu slzu, kterou proleje matka, ten chlapech vypije.." tak jsem se snažila si to opakovat stále dokola. Nevím, jak příště, ale už to nebudu tak nutit. Bála jsem se, aby UM nezhoršilo ještě stav koliky, ale tentokrát už bych to zkusila i s lahvičkou. J sama jsem na Sunaru vyroslla (jako většina soucasniku. Zrovna tak, jak je ted intenzivni podpora kojeni, tak byla pred 30-ti leta intenzivni podpora UM... Co si kdo vybere.
 Nasuada 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 14:40:31)
Rapiti, chtěla bych se zeptat - v poslední době je mi dost divné, že hodně maminek píše, že po kojení bylo dětem zle a naopak jak byly šťastné po Nutrilonu. Příjde mi to jako problém ve výživě a životosprávě matky????
 Zuzana+Terezka 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 20:32:04)
A když už to matka alergička dítě takhle "naučí", nemůže to třeba fungovat jako očkování? Jakože se mimi po malinkých dávkách setkává s alergeny z MM, reaguje na ně, ale postupně si tělo zvyká a přestává na ně alergicky reagovat ? Já jen, že mi na podobném principu malých dávek alergenů několikrát denně vyléčili těžký atopický exém. Tak jestli třeba, toto není ten důvod, proč se doporučuje matkám alergičkám tak dloho plně kojit. Díky, Zuzana
 petluše 


Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 7:35:45)
No, kojila jsem syna, kojím i dceru, protože můžu. Vadí mi extremy, nevím proč maminky co nekojí šmahem odmítají kojení jako "špatné" "zotročující" etc. Jen kvůli tomu, že ony daly přednost lahvi? Ale vždyť je to jedno, ne? Nevidím důvod proč se hádat. Znám alergické děti co jsou kojené i nekojené. V tom dle mého zakopaný pes nebude. Můj manžel má dva sourozence, jeden těžký astmatik, alergik , dva jsou úplně zdraví, všichni tři kojení. Jak je to možné???
Pokud někdo uzná za jemu a dítěti víc vyhovujíci kojení ať kojí, když to bude láhev tak ať lahvičkuje, ale proč to osočování??
Já mám kolem sebe samé mamky co nekojí, dívají se na mě skrz prsty, a jsem divná a divná ...že se chci v noci budit a trápit každé tři hodiny, že chci se "omezovat".
No myslím si že výrobci UM si taky pěkně mastí kapsy, ať otevřu jakýkoliv časopis pro mamky tak je tam reklama na UM a k tomu krásné "baculaté" dítě, kterému UM pomůže ke zdraví a lepší inteligenci..
 E. 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(28.11.2007 8:20:50)
když žena nemůže kojit ze zdravotních důvodů nedá se nic dělat, ale , že by to bylo snadnější jak UM to ne. Také jsem vstávala v noci každé 3 hod. musíte počítat 20 min. s připravou,pak po jídle skleničku umýt, vyvařit i s dudlíkem.Myslím si, že nás nekojící, tímto článkem neprávem osočujete. Své děti miluji nadevše a starám se o ně velmi pečlivě a mrzí mne, že nemohly mít moje mateřské mléko.
 Rapiti 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 21:34:04)
KatkoFifi,
myslím, že LoraX ti odpověděla za mě. Moje dcera měla první dva měsíce koliky, naštěstí jsem vypozorovala, že to bylo vždycky, když jsem vypila víc mlíka. Dcera mojí kamarádky takhle reagovala dokonce na fenykl, který je v čajích na podporu tvorby mléka! Ne každý má to štěstí, že se mu nějakou náhodou podaří ten alergen odhalit. :o(
 Kohnova 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 18:03:23)
No, podle mne nema nikdo duvod koukat se na kohokoliv "pres prsty", ze nekojil, protoze nechtel prestat kourit, nebo chtel chodit vecer na mejdany, protoze nam do toho jaxi nic neni.
Kojeni se neprecenuje, zenske, ktere rikaji, ze nemohly kojit, se vetsinou staly spis obeti nedostatku informaci nebo nejakeho tmarskeho natlaku okoli (viz zde tak oblibene "slabe mleko").
Kdyz nekojim, nemusism z toho delat tragedii a mit komplexy a zrovna tak nemusim tvrdit, ze je stejne celkem jedno, jestli je dite kojene nebo ne, protoze to jedno neni. A pokud si na pisku nejaka smutna duse prihriva sebevedomi vychloubanim ohledne vlastni laktace.... no, mozna bych nakonec tu povidacku o koureni vytahla taky, protoze takove vychloubani je vrcholne netaktni a ukazuje leda na spatne vychovani a komplex menecennosti toho, kdo to dela.
 Alice 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 20:46:14)
To jsou takový kecy! Jak se v předporodním kurzu pozná, kdo bude kojit a kdo ne? S první dcerou jsem přesně zmanipulovaná podobnými aktivistkami kojila, kojila a kojila, druhou dceru jsem kojit za neuvěřitelných bolestí, zvracení krve, nikoliv ateřského mléka...atp. přestala kojit v průběhu druhého měsíce a všude se setkávala s debilními poznámkami kojení naprosto přesně přeceňujícími. Přesto by se na mě v předporodním kurzu asi těžko poznalo, že kojit nebudu. No a teď i kdyby mi platili zlatem tak jsem rozhodnutá nekojit. Je to jen a jen moje rozhodnutí a žaludek se mi zvedá z keců, kterými rovnou matky, jež se rozhodly nekojit odsuzujete. Já naopak odsuzuju slepice, které mají pocit, že se ke všemu mají vyjadřovat a všemu rozumí - nezpochybňuji význam kojení, nicméně mám pocit, že je to každého věc, jak se rozhodne a NENÍ proto horší či lepší matka.
 Rapiti 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 21:56:52)
Alice, mrzí mě, že ve vás jitřím staré rány, ale je vidět, že vám brání dobře pochopit text. Já jsem naopak psala, že takové odsuzování není fér. Koho tedy odsuzuju?

Osobně si myslím, že kojení je právo matky, nikoli povinnost. A můj velký obdiv mají maminky, které zvládly kojit i při problémech, při kterých já bych to už dávno vzdala. Ten obdiv patří tedy i tobě.

A jak poznám ženy, které se dopředu rozhodly nekojit? Stejně jako učitelka ví, kteří rodiče se s dítětem nevěnují přípravě do školy, ačkoli se na třídních schůzkách dušují, že se s dítětem učí každý den. A můj pocit, že se můžu vyjadřovat k problematice kojení, vychází z pětileté praxe laktační poradkyně.
 Dana, dvě krátce kojené děti 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 14:02:15)
Škoda, že mi v předporodním kurzu nějaká laktační poradkyně neřekla, jak to bude probíhat konkrétně u mě. Byla bych se na kojení vybodla a byla v klidu. Kojila jsem totiž denně asi 18 hodin denně a věčně uřvané děti hubly.
 vevík +Verča 4 roky+mimi2měsíce 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(20.11.2007 13:24:26)
Já mám děti 2. ani jedno jsem nekojila, mlíko se mi sice utvořilo, ale ne takové množstí aby se z toho malý človíček najedl. S dcerou jsem šla z nemocnice už ze Sunarem a se synem s příkrmem a po měsící jsem to vzdala. Prostě to nevyšlo tak, jak bych si představovala.
Vy byste pravděpodobně řekla - vykašlala se na to!!! Já rozhodně ne, je to rozhodnutí té určité maminky. Své děti miluji, jsou vymodlené (několik umělých oplodnění) a nemám pocit, že bych jim dávala něco míň než maminky, které kojí. A mimochodem, moje dcera , i když nekojená ještě nebyla vážněji nemocná.
Já osobně si myslím, že je to o výběru, protože je mezi námi určitě taky dost maminek, které prostě kojit nechtějí. No a co. Dnešní kult kojení, nám vnucuje, že jsme proto špatné mámy... NENÍ TO TAK A NIKDY NEBUDE.
 Božena Munzarová,2děti 17a18let a dvojčata 7měsíců 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(26.11.2007 12:37:44)
Já jsem Kojila první dítě asi 2 týdny, pak nebylo co, druhé jsem přikrmovala už z porodnice. Teď mám dvojčata nekojená .Musela jsem začít po porodu brát prášky(antidepresiva), které jsem brala před porodem, tak jsem ani kojit nezačala- stejně si nedovedu představit, že bych mimča uživila. Hodně si s nima hraju, mazlím, zpívám jim atd..Nepřipadám si proto horší matka, děti miluju , všechny, dala bych za ně život.
 učka 
  • 

jak to bylo driv? 

(9.12.2007 2:34:12)
Nenasla jsem zadne komentare k tomu, jak to bylo driv,kdyz zadna umela mleka nebyla. Snad jen to, ze pokud nekdo nekojil, tak bylo podavano kozi mleko (ale jen tam, asi, kde meli kozu)... Tak jak to tedy bylo? Musely zeny kojit ( a nebyly zadne predporodni kursy), nebo to "taky neslo"? Nevim, zda byly deti drive odolnejsi, ale moc matek, co nekoji, asi nebylo. Je fakt, ze byl jiny zdravotni stav - nebylo mnoho tzv. civilizacnich nemoci, alergii, a dalsich obrannych reakci autoimunitniho systemu, ale prece.. kojeni je prirozena strava pro dite (jinak by priroda kojeni neaktivovala) - musi byt tedy, i pres vsechny vymozenosti (i souvisejici nasledky), pro dite nejvhodnejsi.
 Líza 


Re: jak to bylo driv? 

(9.12.2007 4:49:08)
Učko, pro lidi, kteří si to mohli dovolit, byly kojné. A kdo nemohl, ten buď dával ředěné kravské mléko nebo už od hodně útlého věku třeba dělal řídké moukové kaše... a hodně dětí umíralo na infekce spojené s potravou. Když tehdy po druhé světové válce začali propagovat UM, bylo to považováno za velký pokrok v tom, že vzhledem k tomu, jakou mělo kvalitu a jak se připravovalo, ty infekce tam nebyly a děti prospívaly líp než na jiných náhražkách přirozené potravy.
 Madda, 2 děti 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(23.11.2007 11:24:26)
Nenapsala bych to líp. Kojím už rok a půl a můžu říct, že na světě není nic lepšího.
 Marcela/Sonja07/07/Adam10/09 


Re: Přeceňované kojení 

(26.11.2007 9:32:14)
Aj podľa mňa je kojenie prceňované. Netvrdím, že nie je pre dieťatko a matku dôležité, ale keď to nejde, tak si snáď nebudeme nahovárať, že sme zlé matky a že dieťatku niečo odopierame. Najviac mi vadí, že sú všade "vycapené" články o tom, ako kojenie posilňuje imunitu atď. Všetky moje kamarátky, ktoré majú malé deti a koja ( a je ich vyše 20) už mali deti mnohokrát choré, niektoré dokonca opakovane a už boli aj na atb. Moja dcérka bola kojená necelých 10 dní, teraz sme na Nutrilone a za svojich 4 a pol mesiaca mala iba 1krát nádchu, aj to len 2 dni.
Takže maminky, čo nemôžete kojiť, nerobte z toho tragédiu. Svoje dieťatko ľúbite a to je najdôležitejšie.
 manina 


Osvěta je dobrá a důležitá 

(26.11.2007 10:31:39)
Nerozumím jedné věci, proč nekojící matky mají potřebu psát dlouhé píspěvky o tom,jak nejsou zlé matky. Je jasné, že nejsou. Nevěřím tomu, že obecný názor o prospěšnosti kojení je může tak dostat.
Pokud by se kojení nepropagovalo, bylo by to horší. Už jsem uváděla případ mého naprosto zbytečně nekojeného dítěte v době, kdy se pokládalo kojení za téměř nemožné, protože nad námi byla generace žen, které nekojily téměř vůbec díky opačné propagandě a díky tomu, že existovaly jesle pro malá miminka. Já mám pocit z nekojeného dítěte do dnes velmi hořký (velmi těžký alergik), vím, že to bylo mé selhání,na nic se nevymlouvám, ale trochu si myslím, že pokud by tehdy panoval názor, že většina může, zvládla bych to lépe.
Umím se vyrovnat s tím, že jsem jako milující matka udělala chybu.
Věřím i tomu, že si mouhou některé maminky myslet, že na kojení nesejde a mají na ten názor právo. Pak už vůbec nevím, co řeší.
Ať už je propagace kojení jakákoliv, díky za ni.
 CΩШ 


Re: Osvěta je dobrá a důležitá 

(26.11.2007 11:18:07)
Manino fakt nevím, čemu nerozumíš. Ty jsi tak nad věcí:-)))) Se ho´d do klidu a nechej nekojící, ať píšou dlouhé články.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Osvěta je dobrá a důležitá 

(26.11.2007 14:03:08)
Tak tomu nerozumím. Tobě řekl doktor, že těžká alergie je způsobená tím, že jsi nekojila ???
Pak nechápu proč má můj syn astma a alergie, když byl kojený do 3let.
Kojení s tím nemá do dělat !!!!!!!!!!!!!!!!!
 manina 


Re: Osvěta je dobrá a důležitá 

(26.11.2007 14:21:21)
Ne, já mám ale ještě 2 děti, jejich projevy alergie jsou daleko mírnější.

Kdyby tenkrát každá matka, doktorka, zkrátka ženská nepochodovala preventivně se sunarem, myslím, že v tom takto nejede. A jsem si jistá, že kdyby mi matka řekla, koj, to je normální, že to ze začátku jde ztuha, tak jsem kojila.
Jenže moje máti nekojila žádné dítě, tak jak mohla, chuděra.

Mlj syn je obětí mizerné propagandy kojení a připustme, že taky toho, že já jsem v tom jasno neměla. Dopátrat se asi i tehdy dalo.
 1.3Magráta13 


Nekojená 

(19.11.2007 8:38:31)
Na své nekojené dítě jsem si taky po porodu musela zvykat. Nemyslím, že je to nenormální. Prostě mi do života vpadl "cizí" člověk, který byl na mě plně závislý a ještě se všechno kolem něj muselo točit a jemu přizpůsobit. To, že jsem nebyla schopná kojit byla zčásti moje chyba, ale z velké části chyba okolí. V porodnici veškerá podpora kojení žádná a halvně aby dítě přibíralo. když ne po kojení, tak šup flač´šku. K tomu můj pocit viny, že nedokážu tak jednoduchou věc jako je kojení a strach, aby moje dítě netrpělo hlady.
Dneska už bych se tak snadno nevzdala, ale tenkrát jsem nevydržela.
Přesto ty chvilky krmení, i když bylo z láhve, byly chvíle intimní a láskyplné. V náručí voňavé miminko, klid, blízkost. Mluvila jsem na ní, zpívala, mazlila se. Dneska už si na nějaké krmení vůbec nepamatuje, ale ten pocit blízkosti přetrvává.

Jinak ale souhlasím, že je kojení zbytečně medializováno a někdy to vypadá, jako by kojení bylo samospasitené.
 Žabi 


kojení = horor 

(19.11.2007 8:41:19)
Já jsem byla s kojením na tom takto. Syn se mi narodil před pěti lety a byl na mou štíhlou postavu hodně veliký. Vzhledem k tomu, že jsme ho rodila normální cestou, měla jsem přes 40 stehů a tudíž jsme byla vyčerpaná a zdravotně vyřízená. Horor začal téměř okamžitě po porodu. Syn strašně moc plakal a já se ho snažila kojit. Leč marně. Byla jsem zoufalá, malý plakal téměř neustále a já s ním. Sestry a lékařka mi nesutále předhazovaly, že pokud nebudu kojit, své dítě snad zabiju. Byla jsme na pokoji se svou velkou kamarádkou, která měla mléka dostatek a nabízela personálu, že syna nakojí ona. Oni to odmítali s tím, že ne, že ať se snažím já. Proplakali jsme se synem téměř celou dobu pobytu v porodnici. Malý mi doslova řval hladem. Prosila jsem je, aby ho dokrmili umělou stravou. Absolutně to odmítli. Viděla jsem ale, jak děti našich "spoluobčanů" dokrmují umělou výživou. Byla jsem psychicky na dně a ač to dělám velmi nerada, obrátila jsme se na svou příbuznou dětskou lékařku, ke ketré chodíme , aby s ošetřující lékařkou promluvila. Na její přímluvu mne propustila domů se slovy, ať si dělám co chci, že škodím akorát svému synovi. Po příchodu domů jsem mu nasadila Nutrilon a blaženější výraz u svého dítěte po prvním loku jsme snad od té doby neviděla. Z ubrečeného dítěte se stalo spokojené mimino, které mi spalo celou noc a krásně prospívalo. A jak to vše dopadlo? Kamarádka, která byla se mnou na pokoji a měla dostatek mléka a kojila do dvou let, tak její dítě má oslabenou imunitu a těžkou obezitu. neříkám, že je to z kojení, ale asi tak moc to kojení na zdraví nemá vliv. Mé dítě mělo snad tři krát rýmu je velmi štíhlé postavy. A já? Já mám od doby kojení v prsou nespecifické cysty a jsem sledovaná na mamologii. Takže můj závěr zní: Kojení a masovému vymývání mozků zdar!
 Šárka, dcera Deniska 7 letz 
  • 

Re: kojení = horor 

(19.11.2007 16:51:16)
Naprosto souhlasím. Pracuji jako dětská sestra na novor. odd., takže o Kojení něco málo vím,především z vlastní zkušenosti. Dceři je 7 let a kojení pro nás obě byl dost horor.Rodila jsem cís.řezem, malou jsem dostala k sobě 3 den po nar., předtím ji nosily sestry přikládat,sice se přisála, ale pochybuju, že se nakojila, mléka jsem měla velmi málo.Po té co jsem ji dostala k sobě natrvalo jsem přikládala jak steklá, ale bez dokrmu( naštěstí mi ho daly asi proto,že jsem kolegyně), bychom to určitě nezvládly. Měla jsem bolavé ragády,klobouček nepomohl, mléka málo.Doma to pokračovalo stejně,lékařka řekla,že malá neprospívá a po 3 týdnech jsme začly s Nutrilonem,podotýkám,že s přikládáním jsem nepřestala, stále jsem doufala, že se mléko udělá, což se nestalo. Nakonec jsme skončily jen na um. výživě,ale dcera je chytrá, šikovná a rozhodně ne častěji nemocná než kojené děti kamarádek. Myslím si,že dnešní trend kojit až opravdu někdy do zblbnutí je totální nesmysl. I nekojené děti jsou naprosto normální a zdravé a maminkám,kterým se to nedaří, vzkazuji ať se z toho nehroutí a užívají si svého miminka, byť nekojeného!
 bromelie 


Re: kojení = horor 

(19.11.2007 21:54:14)
Zato, my co jsme vyrostli na Sunaru jsme obézní až to bolí a na svoje kojené děti jsme přenešli všechny alergie, které jsme díky Sunaru a svým rodičům získali...
 Dana, dvě krátce kojené děti. 
  • 

Re: kojení = horor 

(20.11.2007 14:04:48)
Taky jsem si po ukončení kojení našla cystu, jsem rovněž sledovaná.
 Vjerča 
  • 

Re: kojení = horor 

(26.11.2007 14:18:28)
Jejda, to mi něco připomíná, nerodila jsi ve Vyškově? U mě to v tamní porodnici probíhalo naprosto stejně, s tím, že mě zblbli tak dokonale, že jsem doma bojovala ještě 2,5 měsíce, než jsem to definitivně vzdala a přešla na nutrilon. A jak píšeš, mé dceři to nijak neublížilo, jsou jí 2 roky a je zatím naprosto zdravá, tím to ale nechci zakřiknout.
 terere 


Re: Přeceňované kojení 

(19.11.2007 10:47:44)
Ahoj maminky. My kojime uspesne 5 mesicu a jsem za to rada, ale ted je mi tema nabidnuti flasky blizsi nek kdykoliv predtim. Mlicko mame...vule je taky, ale k dokonale pohode nam prebyvaji 2 zoubky v pusince nasi holcicky. Bohuzel me kouse....a uz am jednu bradavku celou zhmozdenou. Kojeni pres "chranice" neni mozne - totalne je odmita, protoze ani na dudlik zvykla neni, takze jim neda ani sanci a vubec netaha - jen place. Vzdycky ji na to upozornim, ze to boli...no, po pravde, reakce je vetsinou spontalni "Auuuu". Vysvetlim, vezmu prso...atd. Mate s tim nektera zkusenosti? Jak ji to odnaucit? nebo to prejde casem samo????
 Andrea, Ema 5,5 mesice 
  • 

Kousani pri kojeni 

(19.11.2007 11:51:54)
Nasi Emicce taky vyrostli prvni dva zoubky a par krat me taky kousla. Samozrejme jsem bolesti vykrikla a opravdu hlasite jsem ji rekla, ze nesmi kousat, protoze mlicko nedostane. Pak jsem od ni odesla, aby si uvedomila, ze udelala neco spatneho. Nekde jsem cetla, ze ma maminka zacit "plakat" a dite si taky lip uvedomi, ze neco dela spatne. U nas stacilo zakricet - jednou sa chudinka dokonce rozplakala, ale uz me nekouse. Kousala mne hlavne kdyz uz nechtela jist a ja chtela, aby jeste trochu pila, protoze je docela stihla, i kdyz jeste v norme. Uz mam strach, az ji narostou dalsi zuby a zase nebude vedet co s nima. Drzim palce, aby se to i u Vas zlepsilo. Moje rada tedy zni - je potreba vysvetlit, ale vyrazne prisnym hlasem.
 Monika,Emmča 2.5roku 
  • 

důrazné napomínání 

(19.11.2007 16:38:30)
Taky si myslím,že je kojení důležité,ale ne nezbytné.Já jsem kojila 15měs.bez větších problémů.Měla jsem i popraskané bradavky,kojila jsem přes silikonový klobouček,ale dceři to naštěstí nijak nevadilo.Byla jsem rozhodnutá kojit třeba i do dvou let,ale když mě malá kousla,a že mají mrnata dost ostré zoubky,neubránila jsem se výkřiku bolesti a samozřejmě jsem malou napomenula,že nesmí.Jenže když to bylo podruhé,potřetí a já pokaždé"vyletěla"tak už se malá bála ode mě pít.Musela jsem ji dlouho přemlouvat.A myslím si že zas tak důrazné napomínání to nebylo.Prostě se bála,že mi ublíží,tak raději nechtěla pít.
Byla kojená dlouho,ale neubránily jsme se každý měsíc rýmě,musela dostat několikrát antibiot.kapky do nosu a i ted ve 2.5letech má pravidelně rýmu a kašel.Známá má klučinu jen o 2dny staršího,kojila jen v porodnici a pak se slovy"přece nebudu v noci vstávat každou hodinu"mu začala dávat Nutrilon a od 2měs.pribináky.Kluk je zdravý jak řípa.Takže mamky které nemůžete kojit a chtěly byste NEZOUFEJTE.Vždyt i umělý mlíčka jsou pro naše děti dobré.
 Zdenka 
  • 

Re: důrazné napomínání 

(19.11.2007 22:07:10)
Ten styl odnaučení kousání podle mě hrozně záleží na nátuře dítěte. Já mám naschválníčka, paličáka a navíc hlodavce :-( Hryže skoro pořád a skoro všechno, zvlášť když ho zlobí zoubky, což je skoro pořád, s těma my si užíváme :-( Dlouhodobě oblíbené jsou hrnečky (keramické) a ličky (kovové), to miluje od věku, kdy začal být schopný s tím manipulovat. Současný hit je moje postel :-( vyrazí k nejbližšímu kraji, nakloní se dolů a začne hryzat pelest ;-) To jen tak pro ilustraci. Do mě si taky s chutí kryzne kamkoliv to vyjde. Jemu 9,5 měsíce, závislák na kojení, kousat při něm zkusil zatím 3x. Vždycky opakovaně (zatím pravidelně 3 pokusy za sebou), zkoušel co si může dovolit a jak moc vážně to myslím. Poprvé ve 3 měsících, 1. pokus - zaúpět, sebrat prso, trochu vyčinit; 2. pokus - zaúpět, sebrat prso, víc vyčinit; 3. pokus - zařvat, sebrat prso, naštvaně sprdnout (rozeřval se), nechat trochu pořvat a byl pokoj ... Pak v 6 měsících, začátek zařvat, sebrat, sprdnout, poprvé utěšit skoro hned, podruhé nechat pořvat, potřetí ke sprďáku třepnutí přes plínu a řev půl hodiny :-( Je to paličák :-( V 8 měsících scénář stejný. Mezitím v 7 měsících zkoušel zábavu vrazit mi palec do oka, to bylo odnaučeno stejným způsobem :-( Teď už docela chápe a rozumí, tak když zařvu a pak mu přísně vysvětlím, že něco nesmí dělat, že to bolí, tak už je opatrnější. Jinak to kousání při kojení v 6 a 8 měsících bylo určitě s růstem zoubků, pak dělal to, že když měl chuť si hryznout, tak pustil prso, vzal mě za prst a hryznul do něj :-) To jsem jen ucukla, zavyla, ale nijak ho netrestala.
Takže kousání při kojení - jednoznačně a hned dát najevo, že to nesmí. Jakým způsobem děcko přesvědčit, to je hlavně na jeho temperamentu. Ten můj mrňous se nebojí ničeho a když mu dám najevo, že se mi něco nezamlouvá, tak just musí vyzkoušet, jak vážně to myslím :-(
 terere 


důrazné napomínání 

(20.11.2007 9:22:25)
Ahoj Zdenko! Koukam, ze mame odobne natury deti. Jen u nas je to holcicka....taky zkousi, kam az muze zajit a je tvrdohlava. A s tim kousanim zatim vyhrava. Delam to jak pises - zarvu - vezmu prso - vycinim...az po chvili zacnu zklidnovat, protoze vetsinou breci, jak se lekla meho bolestiveho vykriku. Obcas se teda na mi i pri tom duraznem vysvetlovani smeje a dela Pfffff...no..mam autoritu :-) ale vcera me krom noci kousla pri kazdem kojeni a mam bradavky opravdu nadranc - s peknymi obtisky zubu. Dnes v noci zase nekousala, tak snad ji to vydrzi i pres den. Moc nerada bych se vzdavala kojeni, kdyz nam to tak pekne slo...snad vydrzime.
 Zdenka 
  • 

Re: důrazné napomínání 

(20.11.2007 22:26:40)
Mě už teď prcek začíná nabírat do breku preventivně, jen co nasadím trochu přísný tón, aniž bych sebemíň zvýšila hlas. Jsou to lumpové vychytralí. Však taky to kousání je jediné, kde jsem jednoznačně vyhrála já, jinak si ze mě taky dělá srandu :-( Ale u tohohle jsem se rozhodla být tvrdá u prvního pokusu, a to se mi vyplatilo. Navíc on je už opravdu na kojení závislák, tak můžu být na něj hodně tvrdá a nebude se kvůli tomu příště bát napít. Naopak mě příště pomstychtivě hryzne znova a já musím být ještě tvrdší :-( Nechci taková být, jsem celkem kliďas a chci dítěti domlouvat po dobrém, ale bohužel :-( Dát půlročnímu dítěti přes zadek a nechat ho půl hodiny řvát, to stojí notnou dávku odhodlání. Až díky výsledku vidím, že jsem udělala dobře, ale kvůli jiným věcem to udělat nedokážu. Takže ho snad 20x denně tahám od různých kabelů a zásuvek, říkám nesmíš, nesmíš, a výsledek? Používá to jako způsob jak si vynutit chování ...
 Míša 
  • 

Re: Kojila jsem 4 měs.,ale bylo to utrpení... 

(24.11.2007 19:59:36)
myslím, že pro nás obě. Nejdříve jsem v porodnici pila litry kojícího čaje a nic, malá nepřibírala, protože jí zezačátku ani nepřikrmovali. Neřvala, pořád spala, protože měla žloutenku, jinak by asi řvala hlady pořád.Moje dementní spolubydlící neuměla své dítě ani přebalit, ale mlíko stříkala jako hydrant a já se vším vzděláním jsem neuronila ani kapku mleziva. I sestry se kolem mě pořád točily a "učily" mě kojit. Byla jsem z toho, jako spousta z vás, na prášky...Brečela jsem. Když jsme přišly domů,o půl kila lehčí než porodní váha, asi po dvou týdnech se mi mlíko spustilo samo. Bohužel ho bylo strašně málo, tak akorát na hezkou společnou chvilku s miminkem, ale pak jsem stejně musela dát flašku. Po čtyřech měsících jsem byla suchá. Nemyslím si, že jsem špatná máma, když řeknu, že jsem si vlastně oddychla, když jsem s lékařským potvrzením, nebyla schopná kojit. Dneska je malý dva a půl a je to šťastný dítě. Naopak mi přišlo hodně divný, když moje kamarádka kojí své dvou a půlleté dítě, které si už samo zapne TV a od kojení si odběhne na nočník nebo pro sušenku a pak zase hup k mámě pod tričko...
 Lucie* 
  • 

Re: Kojila jsem 4 měs.,ale bylo to utrpení... 

(24.11.2007 23:46:18)
Ahoj, tak to jsem se skutečně zasmála - v dobrém... o té dementní spolubydlící, tak mi to bylo blízké, takovou jsem taky zažila. A problémy s kojením znám dvakrát dobře. První holčičku jsem nerozkojila v porodnici ani náhodou a to jsem byla informovaná až hrůza, ale zřejmě zapůsobil obtížný porod a velká dávka léků, JIP, horečky a injekce. Nerozkojili jsme se ani doma a byla vděčná za lahvičku Beby. Tak holt se nedá nic dělat, ikdyž jsem se cítila, že jsem zklamala. U druhé treperendy jsem byla více v klidu, že když to nepůjde, tak to nepůjde, doma jsme byli už připravení a první dcerka se těšila, že bude miminko krmit. Porod bezproblémový, 3hodiny a bylo. Cítila jsem se silná, nic mě nebolelo a doufala, že i to kojení tentokrát klapne. Ale ouha, 3, 4 den stále jen mlezivo a 5den kdy jsme měli jít domů nám zjistili žloutenku a zůstali jsme. Asi jsem z toho vzteky začla kojit, najednou bylo a šlo to. Tak paráda, ale 4týden si malá postavila hlavu a u kojení řvala jak bejk. Tahat nechtěla, prsa bolela, tak odstříkat a alespoň chytrou lahvičkou Avent nakrmit. No tady začal kolotoč kojení, praní se s mimčem, odstříkání, krmení z lahve, boj a pláč... nechtěla nic.... zoufání, nakonec po několika dnech také Beba a konec. Takže trápení s obouma, u jedné nic, u druhé hurá ale nechtěla to, takže já tzv. nekojící matka mám dnes krásné zdravé holčičky - běžné nemoci co mají i jiné děti - souhlasím, že kojit ANO, ale jestli to nejde, tak to nejde, a žílý či jiný orgány si rvát opravdu nebudu.
 Petra a Mareček 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(25.11.2007 19:52:29)
Mám 4měsíční miminko a nekojila jsem skoro vůbec.Ze začátku mě to hrozně mrzelo.Byla jsem smutná.V porodnici jsem to prostě nerozkojila a domů mě pouštěly s NUTRILONEM.Mareček zdravej a krásnej a nemyslím si že bych byla špatná máma.To jsou prostě bláboli.PETRA
 Blanka, 3 holky 


Re: Přeceňované kojení 

(25.11.2007 21:17:31)
BOHUŽEL jsem neměla štěstí a všechny 3 princezny jsem kojila pouze 2 měsíce. Hrozně mě zraňovaly všechny ty články v novinách a diskuze v televizi o tom, jak kojení je přirozené a jednoduché. Opravdu jsem byla při 1. dítěti psychicky dně. Nepomohlo to mě ani malé. Pak jsem zjistila, že miminko vyroste i bez kojení a hned bylo mateřství veselejší. Jsem velkým zastáncem kojení. Sestry v porodnici říkaly, že takovou touhu kojit hned tak někdo nemá, přesto jsem kojila jen krátce a pak kojila a přikrmovala. Je nás takových spoustu, o to víc mě mrzí, že chybí podpora maminkám, které nemůžou kojit a že je každý odsuzuje.
 manina 


V minulosti byly kojící matky exotické  

(25.11.2007 21:25:43)
Já si vyčítám nekojení první dcery, protože mi tehdy moje matka a okolní svět dávali najevo, že kojení je vlastně vzácnost, že každá druhá mléko nemá nebo má slabé a že nekojit je naprosto normální. Mám vztek na maminku, když vzpomínám na to její:"Přikrm jí, hele, jak je malá"
Já jsem to vzdala právě z nedostatku dobrých informací v kruhu bludu, že kojit vlastně nejde. Díky kojící osvětě je syn kojen již druhým rokem.
Jsem pro to, aby se zdůrazňovalo, že kojení je přirozené, ale nepovinné.
 Brebina, E+M 


Re: Přeceňované kojení 

(27.11.2007 9:37:33)
Já také nemohla kojit. Nebylo to dáno tím, že bych neměla mléko, ze začátku jsem měla, ale bylo to tím, že jsem porodila předčasně dvojčátka a byli měsíc v inkubátoru a já za nimi musela dojíždět s mlíčkem. Bylo to pro mě obrovské psychické vypětí, takže není ani divu, že se mi mlíko ztrácelo. Vyzkoušela jsem všechny babské rady, nic nezabíralo a řeči typu - Kdo kojit chce, tak kojí - mi na psychickém stavu nepřidaly. Hodně jsem to obrečela, když jsem dostala děti do péče a chtěla začít zkoušet kojit, sestra na mě hleděla, co to jako chci, vždyť mlíko nemám ani pro jednoho!! Což jsem považovala za největší křivdu. Bohužel dcerka mi u prsa pravidelně okamžitě usnula a syn se několikrát přisál a měl snahu, jenže zklamalo mlíčko - prostě nebylo a on to po chvilce vzdal. Musím ale říct, že těch pár pokusů o kojení bylo to nejkrásnější, co jsem v životě zažila a moc doufám, že se nám podaří mít ještě jedno dítě a budu dělat všechno pro to, aby so kojení zdařilo
 kesisi 
  • 

Re: Přeceňované kojení 

(28.11.2007 18:00:52)
Já jsem měla s kojením také velké problémy hned od 6 týdne po narození naší maličké. Měla silnou koliku, navíc reflux jícnu, došlo to tak daleko, že ji tehdy poslali na rentgen, jestli nemá zauzlení střívka.Sestřička mě zprdla, že se o malou špatně starám, že jím určitě věci, které ji dělají problémy.také mě obviňovali , že s malou nejsu sžitá, prostě špatná matka. Přitom to vůbec nebyla pravda.Byla jsem z toho tak vystresovaná, že jsem jedla jen mléčné výrobky, aby náhodou něco nebylo špatně a pila pouze vodu a fenyklový nebo kmínový čaj.Malé se problémy nezlepšily,křečama mi rozkousala při kojení úplně bradavky a plno lidí z lékařské profese tvrdilo, že asi špatně kojím...Pořád poplakávala a já jsem byla přesvědčená, že má hlad. Nakonec jsem si zaplatila 2 hod. u laktační poradkyně za to, že se dívala, jak kojím. Uznala, že techniku mám správnou, ale tvrdila, že mléka má maminka vždycky dost, vždy odst silné... To do nás hustili i v předporodním kurzu. Byla jsem na tom špatně psychicky,po návštěvě poradkyně ještě víc, zakázala mi přikrmovat, říkala, že mám pořád kojit, že bolesti při kojení z rozkousaných bradavek musím vydržet. Nakonec ale zvítězil můj selský rozum a začala jsem přikrmovat z flašky. Vůbec nebyla pravda, že malá pak nebude chtít z prsu. Dělali jsme to nastřídačku a tak jsme vydrželi 11 měsíců.Potom se mi bohužel vytvořila na prsu cysta,ze které mi v olomoucké nemocnici amatérsky vytáhli tekutinu, při tom propíchli žilu a ta mi začala do prsu krvácet a malá přestala pít úplně.Hrozila mi už otrava krve,ale naštěstí se nám to podařilo včas (spíše na poslední chvíli) zachránit. Takže mé zkušenosti s kojením a přístupem odborníků nejsou opravdu nejlepší. Přesto jsu dnes vděčná, že jsem malou odkojila alespoň 11 měsíců, i když jen částečně a vím, že pokud po dalším porodu budu mít opět problémy, klidně podám miminku flašku a nebudu dbát na rady rádoby odborníků. Myslím si, že pro miminko a vytvoření vzájemné vazby s maminkou je nejdůležitější pohoda a ne zbytečné stresování.A láska ke svému dítěti? Ta se utváří celý život, ne jen kojením a čím je dítě starší, tím více se upevňuje. S prvním krůčky, slůvky... se stále prohlubuje. a jak to s naší malou dopadlo? když ji byly 3 měsíce,dostala jsem od jedné psycholožky výbornou radu. Dítě lépe zvládá své problémy, když vidí usměvavou maminku. Tak jsem se dala dohromady, začala s ní dělat laškoviny i když plakala a za 14 dnů bylo po problémech. Od té doby máme smíška a je sluníčkem celé rodiny.
 Lizzie 


NE! 

(19.11.2007 7:09:32)
Kojení je mi momentálně fuk, ale otázka v názvu článku tahá za uši...
...máma mě kojila 3 týdny, dál to nešlo. A přesto je tou nejlepší mámou, kterou můžu mít. A abych pravdu řekla, podobná dilemata nikdy neřešila.
Ingeligentní prý jsem, alergička (zatím, neboť alergie se může projevit během života) nikoliv a nachlazená jsem byla párkrát v životě.
 Lizzie 


Re: NE! 

(19.11.2007 7:57:30)
A konec článku je fajn a dost výstižný - v přeneseném slova smyslu nadčasový/celoživotní motto:-)
 Hadi a spol 


Psychická pohoda matky versus troška mateřského mléka 

(19.11.2007 9:33:05)
Mám dvojčata, holky byly malé a moje bradavky velké na to, aby se to vzájemně doplnilo, snažila jsem se kojit přes kloboučky, protože jinak jsem byla bez šance dostat holkám alespoň něco do pusy. Mlíko se mi ani po 14 dnech v porodnici, kdy mě kontrolovala dětská doktorka a všechny sestřičky jestli přikládám každé tři hodiny (přikládala jsem každé tři hodiny obě dvě děti), vždycky jsem odsála, zkusila jsem různé odsávačky i rukou jsem se snažila odstříkávat, ale výsledek byl takový, že ani po 14 dnech se mlíko nevytvořilo a jak řekla jedna sestřička po prohmatání prsou: "Tak z tohohle prsa by ani taťka 10 nevytáhl."

Asi do dvou měsíců holek jsem se snažila přikládat a odstříkávat mléko, ale bylo ho tak na jednu dávku denně pro jednu :-)) plus něco co maličko co si vytáhly.

Zvolila jsem svou psychickou pohodu a klid na úkor té trošky mateřského mléka, které jsem byla schopná jim dát.

Přiznávám, že jsem mívala ze začátku vlivem reklam na kojení pocit, že jsem neschopná máma, ale jak bylo napsáno - mateřské mléko je jedna z forem obživy a já mám nakrmené a usměvavé děti, takže nejsem špatná máma.

Kojit jsem opravdu nemohla přestože jsem opravdu hodně chtěla, ale kojit a při tom být nervní mi nepřipadá jako správná varianta.

Spokojená máma a spokojené dítě je lepší než troška mateřského mléka.
 Michaela 
  • 

Re: Psychická pohoda matky versus troška mateřského mléka 

(19.11.2007 9:50:38)
já bych chtěla kojit do 6 měsíců plně a už se na to těším, miminko se má narodit každým dnem a sama jsem zvědavá, jaké problémy či radosti to přinese. Tak uvidíme, nedá se to předvídat a říkám si, pokud to nepůjde, budu se snažit, seženu si informace, ale přeci se kvůli tomu nezhroutím (pohoda maminky, myslím, je pro miminko možná důležitější, než MM - pokud teda nebude o hladu). Ale co mě trochu štve... moje mamka mi pořád říká, kdo kojí a pořád to vyzdvihuje. Nevadí mi ty řeči o maminkách kojenečků, ale ona ukazuje na maminky, co mají starší děti - roční, dvouleté... Já neplanuji kojit déle než cca 14. měsíční dítě (v tom roce třeba jen 1-2x denně), já nemám nic proti maminkám, které dítěti nabídnou prs kdykoliv, ale já mezi ně nepatřím a přitom si nemyslím, že jsem špatná máma. Tak to mě pak štve a přitom moje mamka o tom skoro nic neví, páč pochází z generace, která nekojila - vyrůstala jsem na Feminaru a černém slazeném čaji:) A když se jí zeptám na to, co o tom ví, tak mi řekne, že je to pro to dítě to nejlepší:)
 Winky 
  • 

Re: Psychická pohoda matky versus troška mateřského mléka 

(19.11.2007 12:11:28)
Teda Michaelo, to je fakt zvláštní. Moje máma naopak byla celkem zhnusená že některý maminky kojí i svoje chodící a mluvící děti. Já toho taky nejsem zastáncem, ale dělám si svý a nikoho nekritizuju. Vůbec jsem nemohla pochopit proč ona se tak hlasitě vyjadřuje. Přitom mě a sestru kojila myslím max. 3 měsíce, pak byl Sunar. A kolikrát nám předhazovala jak byl Sunar drahej. Nevím jestli je to tím že tenkrát moc svoboda rozhodování nebyla /a informovanost asi taky ne/.... že teď se do toho tahle generace žen tak montuje.
Teď čekám druhé, tak jsem zvědavá jak to půjde, u první celkem v pořádku, na bolavé bradavky zabral Bepanthen, párkrát jsem si musela dávat obklady na horká prsa abych nedostala zánět, ale jinak to celkem šlo. Já zas měla tolik mléka, že jsem musela skoro ten rok spát v podprsence, s tamponky, a stejně radši na ručníku abych ráno nepřevlékala postel (no ale košile jsem mokré měla pořád)..... a i když to bylo poměrně pohodové, že jsem měla krmení pořád "s sebou" tak na tom roce resp. 11měs. jsem to odstavení opravdu uvítala, už jsem si připadala doslova "vycuclá" nebo jak ten dudel. Naštěstí mě během pár dní sama vyměnila za hrnek s pítkem, když zjistila že je z něj napitá mnohem rychleji.
 zuzkasim 


Sunar 

(20.11.2007 22:21:51)
Já zase slýchám od mamky, jak byl Sunar levný, kupoval se prý i prasatům, aby lépe rostla:-)
 asmara 
  • 

kojení byl horor 

(19.11.2007 9:40:56)
.Stejně jako Žabi,jsem po úděsném porodu skončila se 40-ti stehy a strávila dva dny na JIP.Netuším,čím dítě krmili,nenosili mi ho,ani jsem neodstříkavala.Přesto se nám ze začátku kojení docela dařilo-proti bolestem,jaké jsem měla i při obyčejné chůzi,byly bolavá prsa a bradavky docela brnkačka.Když byly malému asi dva měsíce,začalo mléka ubývat/nikdy ho nebylo mnoho/a řval hlady ve dne v noci.Neměla jsem tušení,že existuje laktační krize a byla jsem hotová.Chodila jsem nějakou dobu kojit do poradny pod dozorem paní doktorky,ovšem zásadní problém byl v tom,že jsem musela kojit vsedě,což tou dobou bylo stále bolestivé-a neuměla jsem to ani já ani dítě-doma jsem u kojení ležela.Taky to podle toho vypadalo-dítě hladové,já hysterická.
Když mi Mudr.nabídla Nutrilon,měla jsem pocit,že mě vysvobodila z pekla a od té doby jsem měla sladké miminko,co spalo celou noc.MMCH-je zravý jako řípa a alergie se nám vyhnuly a ROZHODNĚ nemám pocit,že bych byla horší matka.Jsem teď v 16tt.a už teď mě děsí ten hon čarodějnice spojený s kojením......
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: názor kojící 

(19.11.2007 12:39:53)
Milá těhotná asmaro! Jen se hlavně ničeho neděs! Nemusí se situace vůbec opakovat. Kojení je opravdu a hlavně psychika - pokud nechybí prsa nebo bradavky. (kámoška dokonce udržela laktaci i když porodila v 28 tt kilové dítě, které nesálo vůbec . Jak? Jen ho hladila, chovala a odsávala každé tři hodiny. Doma potom kojila plně půl roku) Je nehoráznost formulovat nekojit=špatná matka. O tom to vůbec není. Z vlastní zkušenosti mohu spíše říct že vystresovaná matka = konec kojení. A je jedno čím. Třeba právě tou představou, že budu špatná matka, když se nerozkojím. Mám dva císaře, mléko se mi udělalo až 4. den a ani na okamžik mě nenapadlo myslet si, že se neudělá.Kluky krmili mlíčkem od jiných matiček a pak se prostě udělalo během dne. A kojili jsme až do 9. měsíců o što šest. U prvního jsem ale právě ze strachu, že "mám málo mléka" o to mléko dvakrát opravdu přišla. Taky mě kde kdo stresoval. U druhého jsem to neřešila, na rady mudr. kašlala, malý pil jak chtěl a je vesel a buclatý :-)

Trochu ale nechápu vás, co se vám kojení nezadařilo - jedno z jakého důvodu - jak potřebujete kojení shodit jen proto, abyste ospravedlnili jiný způsob obživy. Není špatná matka co nekojila a kojení opravdu přináší neobyčejné zážitky, pokud se daří. Ale nikdy ho žádné umělé mléko plně nenahradí. To jsou holá fakta. A nejde o toleranci nebo netoleranci, že se někdo rozhodl jinak. Na obou mlékách ovšech děti vyrostou a alergici se vyskytují v obou táborech.
Taky se sluší ale napsat, že masáž o kojení je dnes opravdu nechutná. Kojit do dvou let je třeba už zbytečnost - jak se to jinak doporučuje. Dítě si akorát zvykne a špatně se odnaučuje. Jak mi můj praktik důvěrně sdělil, po prvním půl roce význam MM opravdu značně klesá a přestat okolo 10 až 12. měsíce je akorát. To pro ty, co se cítí vycucané a už to nezvládají.
Takže toto je názor poměrně dlouho a vklidu kojící matky po dvou sekcích a s jedním alergickým dítětem.
A tobě asmaro přeju hlavně klidné dítě ať s lahví či prsem :-)))
 Helena + 1 nekojená dcerka 
  • 

Re: názor kojící 

(19.11.2007 15:07:38)
Tvůj názor a zkušenosti s kojením se mi líbí. Asi po dlouhé době normální názory. To, že se má kojit tak do 1roku, to je taky podle mě maximum. Hodně mých známých ještě stále kojí a jsou vycuclé, ale co by pro svoje mimi neudělaly, že? Ale v tomhle se s nima já nemůžu shodnout. Mimča mají sice takové naducané (vždycky mi strašně lezlo na nervy, jak matky kojených dětiček pořád vychvalují ty jejich faldíky a porovnávají, kdo má doma většího "koblížka" ) , ale bohužel za cenu vlastního zdraví.Už teď se děsím, ale i tajně doufám, že při druhém mimi se kojení podaří.
 Katka , dvě dcery - nekojená a kojená 
  • 

Re: názor kojící 

(19.11.2007 17:27:19)
Zdravím,
také jsem si myslela, že kojení bude brnkačka, že to přece jde samo. narodila se mi zdravá 4-kilová holčička, které to vůbec nešlo. Řvala a řvala a já s ní, na nás pak sestřičky. Druhý den dopoledne se zjistilo, že malá pít ani nemůže - měla malý rozštěp patra - v pusince dírku a tou jí unikal vzduch do nosu a nevznikal podtlak nutný ke kojení. To zjevně sestřičkám nevadilo a nutili mě stále kojit, i když to nešlo. Dítě řvalo hlady, já depku. Když ani 3. den sestřičky nezměnily přístup, tak jsem se na reverz nechala propustit a byla jsem /po předhcozí domluvě/ hospitalizována v jiné porodnici. Tam dítě prohlídli, bylo dehydrované, ihned pomocí ster. mléka jiných matek nakrmili malinkou skleničkou - malá pila sama jako z hrníčku. Mě pak nutili odstříkávat ztvrdlá a nalitá prsa. Nešlo to, makala jsem na sobě ve dne v noci, každou hodinu, až jsem se to naučila. Domů jsme odjížděli s přesnídávkovou skleničkou mlíka darovaného porodnicí. Nechtěla jsem své prvorozené dceři odepřít mateřské mléko, naučila jsem se oddstříkávat bez odsávačky a dceru krmit z malé laboratorní kádinky. Do 8 měsíců byla jen na mateřském mléce, pak s příkrmem do 18 měsíců.
U druhé dcery jsem se na kojení těšila. Opět nastal horor. Miminko mělo silný stisk a sálo a nepustilo /taky jsem to hned neuměla/ a vysloužila jsem si asi centimetrové praskliny na obou bradavkách. Po příchodu domů a mazáním prsou vším možným, jen aby to pomohlo, jsem při kojení trpěla, ale mléko bylo. Do tří /!/ měsíců po porodu se mi bradavky spravily a kojení už pak bylo jen příjemné. Kojila jsem do dvou let. Přes to všechno jsem ráda, ž jsem své děti živila mateřským mlékem a věřím, že vevětšině případů, kdy matka "ztrácí mléko", tak se to dá nastartovat častým přikládáním dítěte nebo odstříkáváním mléka častěji /i po hodině hlavně v noci - aspoň trošičku a tělo pak ví, že má dítě hlad a je třeba zvýšit produkci/, i když třeba málo teče. Ze skutečnosti vím, že maximálně dva dny trvalo a mléka jsem pak měla zase spoustu.
Jsem ráda, že jsem kojila, neodsuzuji ty, kterém to nejde, ale věřím, že někdo to nevzdá rychle a zkusí kojení nastartovat.
 Dana, dvě krátce kojené děti 
  • 

Re: názor kojící 

(20.11.2007 14:12:21)
Navrhovaná metoda mi nezabrala, produkce mléka se pouze ustálila na velmi nízké hladině. Jsem ale živý důkaz, že láhev s mlékem kojení neodbourá.
 Kočanská 


tři hezké názory 

(20.11.2007 21:15:11)
Petulino, Heleno a Katko - udělaly jste tu sice krátkou, ale moc hezkou diskusi o kojení, která pohladí na duši. Já se připoujuji a souhlasím s tím, co začala Petulina a Helena a Katka se přidaly.
Mé dcerce je rok a kojim pravidelně ráno a večer - a taky kojim víc, když je nemocná (to je právě teď) - no a taky kojim v noci. Sice pracuji na poloviční úvazek, ale asi mám na kojení závislost a nechce se mi přestat. Ani noční kojení mi nevadí (to se asi snažim vynahradit, to že jsem přes den pryč). Noční kojení ale musim postupně odbourat (plán už mám). Ještě bych chtěla kojit aspoň to ráno a večer přes zimu - hodí se to hlavně při nemoci, kdy se dcerka super uklidní - no prostě MM je pro ní všelék. Nemyslím si, že jí to teď přináší nějaké velké zdravotní výhody, pro mě jsou to ale super chvilky, které s ní můžu trávit a které strašně rychle utíkají a už se nikdy nebudou opakovat (stejně jako cokoliv jiného co spolu prožíváme).
 Lola 
  • 

Pokaždé jinak 

(19.11.2007 10:47:44)
Ono to taky u každého dalšího mimča může být jinak: naše první dcera se kojit vůbec nechtěla, odmítala se přisát a při pokusech o kojení plakala a vztekala se. Poté, co se na nás v porodnici vystřídaly snad všechny sestřičky z oddělení, jsme skončili na Nutrilonu. Druhá dcera se krásně přisála už na porodním sále a i když jsem zprvu měla málo mléka, nakonec ho ze mě vymámila a kojila se do 2,5 let. U třetí dcery se opakovalo totéž co u první, ale nakonec si ještě v porodnici dala říct a kojí se doteď (bude jí jeden rok). Tak nezoufejte, třeba to příště bude lepší!
 ClaireD 


Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 11:08:10)
....jako ve stovkách jiných věcí. Naučili jsme se dívat se kolem sebe, a věřím, že kdo má málo svých starostí, tak řeší lidi okolo. To mi nikdo nevymluví. Proč je horší maminka co vozí dítě v kočárku než ta, co ho nosí v šátku? Proč je horší máma která nekojí než ta která kojí? Proč je horší (nebo lepší( ta, která dává dítě do postýlky, než ta která ho má v posteli u sebe? Proč je horší máma, která nebere v těhotenství vitamíny než ta co bere? Proč je horší máma co jde na odběr plodovky, protože nechce postižené dítě, než ta, která si ho nechá za každou cenu? Proč řešíme, kdo co dává svýmu dítěti jíst a pít v kterém měsíci? A jak kdo svoje dítě učí mluvit? A jaký používá plínky?

Já ten problém prostě vidím v tom, že lidi co nemají svoje starosti, řeší a kritizují chování lidí v okolí... Nebo naopak mají svých starostí tolik a bojí se je řešit, že si tímhle kritizováním a posuzováním okolí kompenzují nějaký svůj mindrák...

Jasně, je smutný a určitě těžký, když maminka je přesvědčená že chce kojit a ukáže se, že to prostě z OBJEKTIVNÍCH příčin nejde... ale není to konec světa. A maminky, co kojit nechtějí, tak ať nekojí, každý ať se rozhodne po svém. Nakonec je přece jen důležité, abychom měli děti zdravé a spokojené. A to není ani v šátku nebo kočáru, ani v Nutrilonu nebo MM, ani v takové či makové čepici či botkách... Jak uvádí pisatelka... je to v tom, že naše děti budeme milovat, bezmezně.
 PajaMM 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 11:27:00)
ClaireD,

souhlasim....A myslim si, ze ta netolerance je hlavne v tom, ze kdyz neco nejak delame, tak pokud se najde jeste nekdo delajici to stejne, utvrdi nas to v tom, ze to delame spravne. Naopak, kdyz se objevi nekdo "jiny" - zacneme pochybovat a nekdo to proste resi utoky a shazovanim.....Aspon tak to vidim ja :-)
 ClaireD 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 11:31:34)
Jistě... protože bychom museli začít uvažovat, jestli i ten "druhý způsob" nemůže být dobrý, třeba i stejně jako náš, nebo lepší... protože bychom třeba museli přiznat, že ten náš způsob není nejlepší (teď nemluvím o kojení a nekojení, jistě kojení je důležité, já sama jsem kojila 18 měsíců...a to měl syn po narození 2,30kg a odjížděli jsme z nemocnice s lahvičkou - ale mám kamarádku, co strávila hodiny a hodiny u laktační poradkyně, a po několika týdnech se musela S PLÁČEM smířit s tím, že kojit nebude...).

Ono přiznat, že třeba to co dělají jiné maminky je stejně dobré nebo i lepší, není asi lehký. Ale asi se to máme učit... Je to jako s tím, že některá mamina pracuje a jiná ne...to přece taky je jen o toleranci.... proč jednu či druhou kritizovat....
 Koksik, 2 dcery 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 14:57:01)
Mám dvě děti. První dcera byla kojená plně 6 měsíců a potom postupně odstavována do 1 roku. S druhou dcerou už to bylo jiné, plně kojená byla 7 měsíců (se všemy problémy, které mohou být - laktační krize, kdy pár dní mléko nebylo, mastitida s vysokými horečkami a nakonec ve 3 měsících přestala pít z levého prsu). Příkrmy odmítala a přijímala pouze pozvolna a nikdy nepřijala žádné úmělé mléko. Kojíme stále, dceři je 21 měsíců. Chtěla bych skončit, ale po dobrém to nejde. Násilné odstavení plánuji na léto, déle už kojit opravdu nechci. Stále kojíme jen z jednohu prsu a šlo to. Všechny problémy jsem brala, a¨jako že jsou jen dočasné a přejde to. S první dcerou (úžasným savcem jsem nepoznala žádné problémy) a podruhé byla překvapená. Odstavit první dceru se mi také dařilo snadno, pila v pravidelných intervalech a mléko se dalo nahradit něčím jiným. Taky přijala umělou výživu, kterou kvůli alergiím pije dodnes (5let) a ještě rok bude. Mladší nic, zkusila jsem různé značky, dokonce i mléka ochucená což bych kvůli rodiné anamnéze (alergie, atopický ekzém, lupénka) neměla a nic. Někdo se cítí jako špatná matka proto, že nemůže kojit. Já mám ve svém okolí problémy s tím, že stále ještě kojím a nejsem schopná dítě odstavit. Také je to velmi stresující. Neplánovala jsem, chtěla jsem kojit rok. Dle podiatričky je mm lepší než žádné mléko. Dcera nejí ani žádné mléčné výrobky, jen občas kousek tvrdého sýra. Testy na alergii na mléko vyšly negativní, prý mohou být v tomtu věku falšně negativní až v 50% případů.
Ten tlak okolí ale začíná být nesnesitelný.
 TřebaJana 


Proč brát ohled na okolí? 

(20.11.2007 10:27:30)
Jestli můžu poradit, TAK SE NA SVÉ OKOLÍ ZVYSOKA VYKAŠLI.
Mám podobnou zkušenost - syn měl v květnu 3 roky a kojit přestáváme už víc jak 2 roky :)ale vůbec si nepřipadám jako neschopná matka. Taky jsem tak dlouhé kojení neplánovala a vpodstatě zkouším syna odstavit od jeho 18.měsíců.Proto se mě nedávno docela dotkla otázka mé gynekoložky, která mi chtěla předepsat hormonální antikoncepci,po upozornění, že ještě kojím, vykulila oči: "...a co si tím chcete dokázat?" Nic si nedokazuju, sobě ani svému okolí - syn mlíčko prostě chce a když vidím jeho blažený výraz, pokaždé, když se přisaje (podotýkám, že už jen večer před spaním), znovu a znovu se utvrzuji v tom, že není žádný důvod mu jeho oblíbené mlíčko nedopřát. On mlíčko chce - já mlíčko mám - není to nic proti ničemu, když mu ho dám. Vedle výživy (která od určitého věku ztrácí svůj zásadní význam) má kojení i psychický význam a není důvod dítě stresovat nějakým násilným odstavováním jen proto, že se okolí zdá divné, když kojené dítě chodí a mluví. Vždyť je to bezva, když malý pije, pak se pustí a poručí si: "ještě druhý, nebo první?" A taky když mu říkám, že už je na mlíčko od maminky velký a on jen odtuší: "Ale mlíčko je nejlepší!" (takže milé pochybující maminky - to je informace z nejpovolanějšího zdroje: MM je nejlepší :)))) )Ono se to stejně časem vyřeší samo: mlíčka postupně ubývá a když malý po chvíli pití zklamaně konstatuje: už tam nic není, vysvětlím mu, že mlíčko je pro miminka, on už je velký a všecho mlíčko už si vypil. Párkrát už se stalo, že si na mlíčko ani sám nevzpomněl...takže naše kojení už bude brzy minulostí a přiznám se, že mi to začíná být trošku líto. Ty chvíle, kdy se svým dítětem splýváme v jednu bytost a z jeho výrazu je zřejmé, že v tu chvíli je ten zdroj mlíčka celým jeho světem, jsou neopakovatelné, v tu chvíli je to pořád moje miminko, dychtivé jako ve chvíli, kdy se přisál poprvé!...je to nespravedlivé, že nám ty děti odrůstají tak rychle :) tak proč si nedopřát pár chvil vzájemného štěstí navíc. A že vím o čem mluvím - jsem matka tří synů, prostřední oslavil minulý týden 18. a nejstaršímu bude v lednu 20.
 Dáša, syn kojený 3měs. 
  • 

Re: Proč brát ohled na okolí? 

(20.11.2007 12:28:37)
TřebaJano! Napsala jsi to nádherně, souhlasím a moc vám to přeju! Co bych za to dala! :-)
 Lefff 


Re: Proč brát ohled na okolí? 

(24.11.2007 20:58:01)
TřebaJano,
tak krásný diskusní příspěvek jsem už dlouho nečetla. Jako pohlazení :)
 ClaireD 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 11:33:39)
Jistě... protože bychom museli začít uvažovat, jestli i ten "druhý způsob" nemůže být dobrý, třeba i stejně jako náš, nebo lepší... protože bychom třeba museli přiznat, že ten náš způsob není nejlepší (teď nemluvím o kojení a nekojení, jistě kojení je důležité, já sama jsem kojila 18 měsíců...a to měl syn po narození 2,30kg a odjížděli jsme z nemocnice s lahvičkou - ale mám kamarádku, co strávila hodiny a hodiny u laktační poradkyně, a po několika týdnech se musela S PLÁČEM smířit s tím, že kojit nebude...).

Ono přiznat, že třeba to co dělají jiné maminky je stejně dobré nebo i lepší, není asi lehký. Ale asi se to máme učit... Je to jako s tím, že některá mamina pracuje a jiná ne...to přece taky je jen o toleranci.... proč jednu či druhou kritizovat....
 PajaMM 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 11:55:42)
Presne tak....A je to tak se vsim....
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 14:27:26)
Asi tak, lidi nemají co dělat. Tak se starají o kraviny jako je kojení atd. Nechápu proč se všude o tom mluví, jako kdyby nic jiného snad nebylo důležité. Jo řeknu to narovinu, jakmile porodím, kojit nebudu, hodlám to říct a kupuju ten nejlepší Nutrilon do zásoby. Ano, hodlám se vyspat, hodlám si vzít léky na bolest, a taky hodlám dítě dávat k babičce abych si odpočinula. Budu sice matka a ne otrok a myslete si o mně co chcete.
Mimochodem časopisy typu Maminka a Betynka jsou stupidní stejně jako jejich čtenářky, jejich nízká úroveň vypovídá o mnohém.

Ještě dodám pár příkladů z všespásného kojení z okolí: Kojené děti hubené,alergické, nemocné....nekojené naprosto v pohodě.
A nejvíc mně dokáže vytočit kojené dítě které samo chodí, má zuby a pomalu mluví a sápe se na veřejnosti mámě po prsách. V tu chvíli se mi otvírá kudla v kapse a nejraději bych té matce pleštila.
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 14:38:23)
Pavlo, v tvým případě bych se ještě pár let do žádnejch dětí nehnala, začala bych nějakým křečkem nebo rybičkama nebo tak, jestli vůbec. Je ti něco kolem dvceti, co?
Jaksi jsem nepochopila proč děti vlastně vůbec chceš mít, když by ti vadilo se pro ně aspoň minimálně obětovat. Není lepší se pak na děti úplně vyprdnout a relizovat se v životě nějak jinak, tak aby tě to neomezovalo?
To nemyslím nikterak ironicky, prostě není každému shůry dáno, aby ho bavilo být rodič a pokud má pocit, že by ho děti rušily v jeho zavedeným životě, tak proč si je pořizovat?
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 16:38:52)
Není mi kolem 20, spíš se blížím ke 30 a čekám dítě. Ale prostě nechápu , proč mně bude někdo kamenovat za názor...třeba se to fakt po porodu změní. Vím že mně dítě omezovat bude,ale otrok bejt vážně nemusím.
Jinak rybičky , křečky kočky a psi mám dávno za sebou a zvládla sem to bravurně
 severanka 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 17:07:46)
umím si představit jak jsi zvládla rybičky a kočky, jakmile tě začly štvát tak si je dala k babičce, nebo se ti otevřela ta kudla v kapse.
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 17:49:58)
No tak to potěš koště milá Pavlo, jestli jsi těhotná:-(( Ale třeba se po porodu vzpamatuješ.
Víš on je rozdíl mezi trochou sebeobětování pro milovaného člověka a otročením. Ono si to mimi v břiše bohužel nemohlo vybrat, že se narodí zrovna ženský, která ho kamkoliv odloží, pokud jí zrovna poleze na nervy a neřeší takový kraviny jako kojení (co na tom, že bez mateřskýho mlíka by v přírodě potomek chcípnul do pár dnů).
Ale proč si to dítě teda pořizuješ, tos nám zapomněla napsat???
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 19:35:24)
A nevíš tak náhodou, že dnes by dítě asi neumřelo když tu máš výběr UM?
Srovnáváš jablka s hruškama. Nemluvím o sebeobětování ale o otročení.
Kdybyste měly starosti jak otěhotnět a jak dítě donosit, a starosti s nemocným dítětem,tak by vás opravdu takové stupidity jako je kojení, nezajímaly. Protože to je to poslední.
Jenže to nepochopí rozmazlené holčičky, co měly otěhotnění a těhotenství učebnicové , a řeší kraviny.
Běžte se podívat co CAru nebo někam na neonatologii a stupidní myšlenky by vás přešly a přemýšlely byste , jestli dítě vůbec přežije.
 arsiela, 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 20:05:02)
Pavlo já mám starosti s nemocným dítětem,dokonce hodně vážně nemocným a přesto mě taková "stupidita"jako je kojení zajmá a starám se o ní.A jsme ráda že kojit můžu.A věř mi,že kojení řeší a spousta dalších maminek co amjí nemocné děti.Kapku si rozmysli co píšeš.Nutrilon nevyřeší všechno,i dítě na nutrilonu(nebo UM obecně)se může budit třeba po hodině jen díky bolesti bříška atd.No přeji ti aby ti to yvšlo,dítě jsi měla vždy kam odložit a nemusela jsi dělat otroka.
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 20:15:39)
Holky, vždyž Pavla chce jen být zajímavá, vydělovat se z davu, kterým pohrdá. Proto nemá cenu jí její pózérské, nezralé a zkušeností nepodložené představy vyvracet.
A jen tak mimochodem na ujasnění pojmů: asi se shodneme, že kdo neměl to potěšení kojit řekne, že ta pravá otročina je připravovat láhev každé tři hodiny šest měsíců ve dne v noci. Prso je venku za dvě vteřiny, je to přirozené a hlavně je to zadarmo. ha ha
 Markéta 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 4:27:51)
Petulino, tak pro mně bylo teda mnohem složitější kojení než láhev. Kojila jsem 6 měsíců a upřímně to nenáviděla. Každé dvě hodiny. Pak šel na UM, začal jíst každé tři až čtyři hodiny, měla jsem převařenou vodu v termosce a jen zalila susené mléko, bylo to za vteřinu, od šesti měsíců už si malý držel láhev sám, takže jsem si mohla dělat co jsem potřebovala a ne sedět a kojit.
 arsiela, 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 20:05:35)
Pavlo já mám starosti s nemocným dítětem,dokonce hodně vážně nemocným a přesto mě taková "stupidita"jako je kojení zajmá a starám se o ní.A jsme ráda že kojit můžu.A věř mi,že kojení řeší a spousta dalších maminek co amjí nemocné děti.Kapku si rozmysli co píšeš.Nutrilon nevyřeší všechno,i dítě na nutrilonu(nebo UM obecně)se může budit třeba po hodině jen díky bolesti bříška atd.No přeji ti aby ti to yvšlo,dítě jsi měla vždy kam odložit a nemusela jsi dělat otroka.
 TřebaJana 


Re: co je a není otročina ;) 

(20.11.2007 10:48:35)
Ono se na to dá podívat i z jiného úhlu: proč bych měla být otrokem a pořád dokola vyvařovat flaštičky a savičky, vstávat v noci a ohřívat mlíko, bát se, jestli utrefím správnou teplotu, pak s lahví třepat, aby přece jen zchladla, protože jsem to zase ohřála víc.......když je přece tak pohodlné dítě jen vzít s postýlky, přiložit k prsu a dívat se, jak blaženě pije.Proč bych měla být otrokem a všude sebou tahat celou tu výbavu, když mám pro své dítě vždy a všude mlíčko v potřebném množství, vždy ve správné teplotě! Není totiž nic jednoduššího, než kojení - samozřejmě, když se podaří pěkně rozběhnout (je pravda, že ne vždy je to jednoduché a mnohdy to i bolí, ale když se to povede, přináší to nenahraditelné pocity, když vidíte, že ve chvíli, kdy pije, jste pro vaše dítě celý jeho svět!)
PS: Mé kojené dítě od 6 týdnů spalo celou noc
 Janinka 
  • 

Re: co je a není otročina ;) 

(20.11.2007 11:42:57)
Třeba, protože kojení může trvat 45 minut a ktomu ještě a odříhnutí, lahvičky si můžeš vyvařit dopředu, ale vyvářet je nemusíš, prso taky není sterilní, vodu si také převáříš dopředu a pak ji jen ohřeješ, miminko láhev většinou vypije během 5 minut takže i s odříhnutím to celé trvá asi 15 minut, ale znám maminky, které také nakojí během 5minut pak není co řeši. Chtěla jsem ti jenom napsat, že s lahvičkou to není tak zdržujcí a pracné jak si myslíš.
 TřebaJana 


Re: co je a není otročina ;) 

(20.11.2007 12:16:51)
děkuji za informaci, samozřejmě, že veškeré vyvařování a převařování je možné udělat předem, a jen ohřívat - ale pořád je to proti kojení práce navíc! Chtěla jsem jen nabídnout jiný úhel pohledu, zejména pokud jde o noční "vstávání" - nevidím nic zotročujícího na tom, když pohodlně ležím v posteli, u mne dítě přisáté k prsu spokojeně pije a já si podřimkávám. Nesrovnávala jsem časovou náročnost kojení a UV - mimochodem to převařování a vyvařování bys taky měla připočítat, i když proběhlo jindy, než v době krmení :)
Jsem matkou 3 dětí, takže jistou představu o "otročení" mám. :)))
 Pole levandulové 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 11:59:08)
Pavlo, mas pravdu, po porodu se to zmeni, zmeni se toho dost, ale pokud jsi presvedcena, ze dite budes milovat, ale zaroven budes i manzelka a milenka, zvladnes to. Taky jsem pro nektere "profimatky" divna, kojit jsem nechtela, s Omneem jsem sla uz do porodnice, tam jsem si teda rekla, ze to zkusim, abych mu nahodou neco neodeprela, ale synek projevil inteligenci - prso nechtel, takze druhy den doslo na to Omneo a ja byla spokojena, jak se to "samo" vyresilo /pro hnidopichy - mleko jsem mela jeste cca dva mesice a museli mi zastavovat laktaci, takze tady fakt problem nebyl/. Nikdy jsem toho nelitovala. Co se tyka dalsich veci, tak hormony udelaly sve, ale casem se vse vracelo do normalu, takze u skoro triletaka muzu rict, ze opravdu nikdy nespal s nama v posteli, jen se chodi mazlit poranu, do prace jsem castecne zacala chodit v jeho osmi tydnech a on zatim byva s manzelem, od dvou let chodi na pet dnu za mesic do jesli, v lete byl u babi a dedy na chalupe tri tydny bez nas a vsechno je v pohode. Je to samostatny kluk, ktery se prijde rad pomazlit, ale kdyz zustava nekde bez nas, s klidem udelala papa a jde si hrat, protoze vi, ze zas prijdem. Na plavani je nebojacny, nikdy tam nebreci a i jine spolecne aktivity ho bavi.Tim se nechci nejak vychloubat, jen tim dokladuji to, ze to proste JDE, kdyz se chce. Tak ti drzim palce, at vse dopadne podle tvych predstav a jsi spokojena.
 Lenka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 13:31:55)
osobně vůbec neodsuzuju Pavlin přístup, přijde mi normální, že když má tu potřebu zajít si s kámoškou na tři hodiny na kafe nebo zacvičit a nesedět po porodu pořád doma a nedepkovat kvůli tomu, že nemůže nikam pořádně jít, protože KOJÍ, tak prostě S KOJENÍM NEZAČÍNÁ. Na tom, že chce mít možnost hlídání nevidím nic špatného. Ze jsou kojené děti často daleko závislejší na matce a vyvádějí, jen když se matka vzdálí pár metrů /záchod/, to je taky poměrně známá věc. Osobně bych závisláčka nechtěla, i když některým matkám to dělá dobře, že je na ně dítě tak fixované. Nezváží ale, že časem opravdu ten kontakt rozvazovat musí a dítě osamostatnovat a to má pak o to větší trauma, než dítě, co je krmené a hlídané i jinými osobami.

Tady na rodině se všechno moc řeší, at si každý dělá tak, aby byl v životě spokojený on i dítě a nestará se o okolí. Mě se taky nelíbí trend kojit tříleté dítě, ale nikomu to neberu. Nechápu, proč by jakákoliv nekojící matka teda měla ZDŮVODNOVAT, proč nekojí.
Kdyby dnešní ženské měly víc starostí a práce jako naše mámy, tak by nečetly Betynky, neporovnávaly se s ostatními na internetu, nešíleli, když je kojení z nějakého důvodu utrpení a nejde to, ale prostě by se řídily ne podle letáků a sousedek, ale podle zdravého rozumu.

O přecenování vlivu kojení na dítě taky nebudu radši diskutovat, myslím, že jestli nějaká matka sníží riziko vzniku alergie u svého dítěte z 10 procent na 6, to mi přijde dost diskutabilní výsledek. Nicméně jestli z toho má DOBRÝ POCIT, at to klidně dělá, ale at netvrdí jiným, co to nedělají, že TZV. NEDĚLAJÍ PRO SVÉ DÍTĚ TO NEJLEPŠÍ.

Ostatně, to je stejně reklamní slogan, co vymysleli obchodníci, stejně jako ten, JÁ ZA TO STOJÍM...
 Lenka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 13:33:45)
možná by tady matky v Cr potřebovaly zkrátit mateřskou a šup po šestinedělí z nutnosti do práce, aby rodila vyžila, jako je to v Americe,jak to tu někdo psal. Přestaly by vysedávat u pc, kritizovat a řešit naprosté blbiny.
tohle je prostě přebytek energie a neschopnost neřešit okolí
 Pole levandulové 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 17:43:59)
Milado, to o inteligenci byla ironie, pokud jsem to nesrozumitelne napsala, tak sorry. Mozna by bylo lepsi napsat, ze projevil "dostatek empatie" a kdyz vytusil, ze se do kojeni moc nehrnu, sam ho odmitl? To je fuk, je to slovickareni, nikdy jsem nikomu kojeni neupirala, at si kazdy koji sve deti jak dlouho chce - to mi snad neupres, ze v tomto svuj nazor nemenim od davnych dob te diskuse.
Mne proste nedalo nenapsat Pavle, do ktere se tady nekolik matek pustilo, kdyz napsala svuj nazor. Myslim, ze vim, co chtela svym prispevkem vyjadrit a protoze ji druzi tvrdi, ze se porodem zmeni, tak jsem napsala z pozice te, co uz to dite chvili ma a presto, i kdyz zmen bylo a je mnoho, si myslim, ze jsem porad tim, kdo jsem byla driv, jen mam proste navic dite a nejsem obetni beranek. Cimz nikomu nevnucuji, ze ma delat totez, kazdy at si jede to svoje, ale at proboha nepresvedcuje ostatni, ze je to jedine spravne.
 zuzana 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(28.11.2007 21:58:45)
Milado,
je to dotaz od veci, ale potrebovala bych se te zeptat jak si vyresila skolku se svoji dcerou. Mam syna alergika a ekzematika a jak jsem cetla nektere tvoje prispevky na toto tema, zaznamenala jsem tvoje rozhodovani ve vyberu skolky. Moc rada bych se dozvedela, jak si to vyresila, zda ti vyhoveli v obycejne skolce, nebo si musela hledat specialni? Mam na tebe jeste par dotazu a pokud budes ochotna mi odpovedet, budu moc rada. Bohuzel jsem nenasla jiny zpusob, jak te kontaktovat a tim se vsem omlouvam za tento prispevek.
 zuzana 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(29.11.2007 16:18:08)
Milado, diky zkusim se poptat. Nikde jsem totiz nedostala jednoznacnou odpoved, zda vubec muzu ekzematika davat do bezne skolky a z posledniho clanku na toto tema tady na rodine jsem celkem pesimisticka. Nevedela jsem, ze je takovy problem domluvit se ve skolce kvuli omezeni ve stravovani, proto schanim informace vsude mozne. Mela tvoje dcera nejake problemy po nastupu do skolky, nebo akceptovali jeji omezeni?
 neřeknu 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 15:52:22)
Zatím jsi mladá a s odpuštěním jinde, na to abys mohla vědět s určitostí, že nikdy nezalituješ své pozice matky nematky. Ale možná si to nepřiznáš nikdy.

Jinak pokud tě jeden pokus o kojení řekl, že je to vyřešený, tak je to nikoliv otázka synovy inteligence, ale tvé neinteligence.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 16:51:09)
Skramuško, a kdo ti nakukal, že tohle: "Je to samostatny kluk, ktery se prijde rad pomazlit, ale kdyz zustava nekde bez nas, s klidem udelala papa a jde si hrat, protoze vi, ze zas prijdem." je nějaká výhra? Nad tím mi zůstává rozum stát... prostě roste další generace deprivantů. Pane Matějčku a další vývojoví psychologové, musíte mít asi pocit, že vaše osvětová práce je marnost nad marnost... :(
 fujtajbl 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 17:01:16)
no jo, militantní matky si tady už zase léčí svoje mindráky na těch, které nemohly nebo nechtěly kojit
copak se v životě nevyvedlo vám, že jste takové zarputilé?
 štěpánka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 21:12:12)
Počkej, Ráchel, nepřeháněj. Nemusí být deprivant. Přeci, když necháváš tříleté dítě u babičky, kterou dobře zná nebo u jiné oosoby, která není cizí, v jeslích nebo školce, kde už své "tety" zná, udělá papa a neřve, tak to se mi zdá snad spíš normální. Moje děti byli mamánci a tatánci, nekojení (ač jsem chtěla) a přesto závisláčci, ale ve výše uvedených případech byli celkem ok. jen museli být zvyklí. Začátky byly s pláčem, ale třeba k babičkám a dědům šli vždy v pohodě a řvali jenom jako malincí. Když pochopili, že se vždycky zase vrátíme a že s prarodiči je "více zábavy", byli ok. Ale deprivanti? To je silné slovo.

Pavlo, ponocování s kojením moc nesouvisí. Nevyspali jsme se asi 2 roky, nejdřív byla lahev cca po 3 hodinách, potom rostli zuby, nastřídačku oběma, sem tam nějaké nachlazení. Já, spavec, když jsem měla kliku, tak mě příbuzní nechali aspoň 1x týdně dosyta vyspat a děti zaopatřili. (S manželem jsme se víveméně střídali ve vstávání.)
 *Hany 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 21:54:24)
Ráchel,
to mi teda vysvětli, proč je špatné, když dítě rodičům klidně zamává a jde si hrát, pokud ho maminka svěří např. milující babičce (a dítě naprosto jistě ví, že si pro ně rodiče přijdou). Jaká další generace deprivantů? To mi teda hlava nebere!
Daleko horší mi přijde, když šestileté dítě dostane hysterák, protože maminka na chvíli odchází pryč a doma zůstává jen tatínek.
 Alice 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 21:00:17)
Mám pocit, že Pavla má mozek na správném místě - říká ovšem věci s nadsázkou což slepičí mozky typu Markéta nemohou ocenit....nejlepší obranou je útok, co Markéto? Zvládla jsi ty rybičky ty? Nebo ještě ve třech letech na veřejnosti hrdě obnažená kojíš děti před školkou?
Milá Pavlo, mám pocit, že zde sis s tímto přístupem a tématem těžce naběhla - zde se téměř reagovat nesmí, pokud nemáš hnědou sukni, jedno prso venku a u něho ti může postávat školou povinný potomek, nedejbože bys ho chtěla dát na kroužek či na hlídání, aby sis udělala čas na sebe...... Mojí starší dceři bude 10 let, za tuto dobu se tu toto téma vedle přirozených porodů doma, na seně, kdekoliv hlavně ne za účasti lékaře vystřídalo mnohokrát....je to potom vždy jak kladivo na čarodejnice. Přeji Ti všechno nej a pevné nervy na potomka se svým zdravým přístupem s ním budeš mít pohodu a radost.
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 9:39:41)
Jo Alice, kojím děti obnažená před školkou, nosím hnědý sukně až na zem, neholím se a auto nám manžel vyřezal ve volným čase ze dřeva. Jo a rybičky jsem kojit nezvládla.
 Rapiti 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 10:08:36)
Markét :oDDD

Mě by zajímalo, kde se tyhle báchorky berou, já jsem ještě matku kojící tříleté dítě před školkou neviděla. A že já bych si zaručeně všimla (zvlášť kdyby měla hnědou sukni až na zem)!
 Reya 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 11:49:33)
Mám z toho ten samý pocit.
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 14:37:00)
Asi tak, kvůli své upřímnosti jsem zažila nemálo problémů,ale to je jedno, k životu to patří. Tady na rodině se vůbec vyskytují zvláštní typy žen, zdá se mi, že všechny mají podobný názor, tzn. nejlépe porodit přirozeně, bez medikamentů a doktorů, kojit do tří let, skákat kolem děcek a chlapa od rána do večera, dřít do úmoru a pachtit se s teplýma večeřama.
Jednou mně pobavila diskuze právě o holení, když sem napsala pouze svůj názor, že pokud si žena v dnešní době neholí nohy, je u mně prostě prase, a to jsi měla vidět ty reakce, byla jsem zakomplexovaná , tlustá holka s 10ti dioptriema. Což mně velmi pobavilo, protože jsem pravý opak, a zakomplexovaná rozhodně nejsem.(Tady jsem zas blbá dvacetiletá,co ví o životě prd.) Napadají se tu holky, co mají prostě jiný názor nebo pohled na věc, napadají se tu ty, co píšou třeba hrubky. Spíš se sem chodím bavit, protože na jiných diskuzích to tak neprobíhá. Nevím co je na tom, když řeknu, že kojit nechci, nechci rodit přirozeně a když se mi prostě vařit nechce, nevařím, přinesu si jídlo z jídelny....
 Líza 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 14:42:11)
:-DDDD no legrační jsi rozhodně. Fakt čekáš, že když o někom napíšeš, že je prase, tak se zdvořile usměje a poděkuje ti???
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 15:14:54)
Lízo, nééé poděkovat, Pavle by se měly ty prasata (prasnice) klanět až k zemi, že jim Ona Dokonalá ukázala tu Jedinou Správnou Cestu Emacipované Ženy:-DDDDDDD tj. nosit jídlo v kastrolku ze školní jídelny, nenechat se těma harantama a manželem uvláčet k smrti a hlavně, ale hlavně se HOLIT, protože vo tom ten život je. Jak si nevoholená, jako bys neexistovala.:-)))
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 15:25:24)
Pavlo, "pokud si žena v dnešní době neholí nohy, je u mně prostě prase" je asi tak stejně inteligentní názor, jka kdybych paušálně prohlásíla, že každá ženská, co chce rodit nepřirozeně a nechce rodit svoje dítě, je podle mě kráva :)))
 arsiela, 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 14:58:52)
Pavlo neboj až porodíš tak tě asi třetina názorů co tu píšeš přejde.Budeš otrok,budeš vstávat atd.Já si tohle myslela taky a velmi rychle mě to po porodu prvního dědka přešlo.Ona zapůsobí příroda svými hormony:)) Ale vymlouvat ti to samozřejmě nebudu.
Jinak souhlasím,že časopisi typu betinka,maminka a podobně jsou opravdu na nízké úrovni.Pár výtisků jsem přinesla z porodnice a spolehlivě mě dokážou naštvat a manžela rozesmát.
 Markéta 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 4:29:17)
Vidíš, já měla názor podobný, jen ne vyjádřený tak radikálně a nepřeslo mě to. A neotročím, proto jsem taky normální narozdíl od kamarádek, které lehce zeslepičely.
 Mili+2 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(2.12.2007 13:35:40)
Marketo,co to znamena ,ze lehce zeslepictely?Ze uz nejsou celou noc na dyze a netravi hodiny pred zrcadlem?Ja taky neotrocim,ale prece jen mi to dite pride dulezitejsi nez kazdy den jit s kamaradkama na kafe.Nevim ale presne jakou mirou to ty porovnavas?
 pezule 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 14:59:35)
Tak tohle mi přišlo dost drsné. Já mám pocit, že když si člověk pořizuje dítě, neznamená to stát se otrokem, ale být odpovědný a starostlivý rodič. Není tam samozřejmě žádná přímá úměra s kojením, ale ten předem nalinkovaný názor mě až děsí. Já jsem rok kojila, spoustu nocí jsem probdila, nemoci jsem prodělala bez pomoci léků..., ale to přeci k mateřství taky patří. Znám pár kamarádek, které prošly počátečním mateřstvím jako nůž máslem, ale víc znám těch, které stejně jako já moc odpočinku s mimčem nezažily. Prostě to nejde jen porodit a myslet si, že se s příchodem miminka nic nezmění a že se nebudete omezovat. Tak to prostě nefunguje a umělou výživou to už teprve nevyřešíte!
Vztah k malé, teď téměř dvouleté slečně, jsem si také postupně vytvářela, ale nikdy jsem neměla takhle podivné představy o mateřství. Třeba na to přijdete až po narození Vaší ratolesti, že není vše tak, jak si dopředu plánujete! Přeji vám štastné miminko!
 Johanka + Helenka 1 rok 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 17:52:21)
Pavlo, trochu si protirecis, nejdriv rikas (jinymi slovy), ze do kojeni cizim nic neni, no a potom, ze Te poburujou matky kojici velky deti. Muzes mi rict, co Ti je po nich? :)
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 19:39:01)
není mi po nich vůbec nic, to je pravda, jen říkám svůj názor, že je mi to odporné.
 manina 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 19:44:16)
A léčíš to?
Už dávno jsem neviděla někoho takhle hystericky reagovat na pouhou představu svého kojení. Ty se bojíš, že to nedáš, co? A děláš ramena předem, viď. No možná to nedáš a tvoje dítě bude OK, ale neřvi tady jako blázen, prosím tě.
 Pavla 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 19:48:01)
a kdo řve a léčí to? proč jako? já nemám důvod. a poslední věc, které bych se kdy bála je opravdu kojení...možná se bojím, aby se narodilo v termínu, aby v porodnici něco nezanedbali, aby já nevím co,ale kojení?? to opravdu ne.
je vidět že naše generace nemá co na práci .

musím se smát tvé reakci.
 DENISA 
  • 

Re: zkusenost odjinud 

(19.11.2007 22:03:50)
Jiny kraj, jiny mrav. V Americe vetsina matek o nejakem kojeni ani neuvazuje, proste vedi, ze daji dite od 6 tydnu na hlidani do daycare ci au-pair v lepsim pripade a na nejake odstrikavani nebudou v mit v noci silu vstavat, unavene z prace. Takze s tim ani nezacinaji. A u nas se vyskytne jedna takova, co nechce kojit a hned je zle. Budme radi, ze vetsina ceskych mamin se o to snazi aby kojily a vetsina zustava (otroci) s detmi doma. A neodsuzujme vyjimky, at si kazdy dela co chce. Nepreji Pavle vubec nic spatneho, ale muze se ji stat, tak jako mnohym, ze jeji dite bude mit po UM zazivaci problemy a prorve 24 hod denne, treba zmeni svuj nazor. Tak jako ja jsem naopak kojit chtela, a kdyz jsem si uzila takove bolesti, tak jsem zase nazor zmenila opacne. Ony ty prvorodicky maji holt sve predstavy a pak ..... . BTW: me osobne se trilete deti posvacici rohlik s parkem, zapivsi ho colou a ihned se drasajici na matku se slovy "cuc", taky protivi.
 manina 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 22:08:40)
Když mě nebude zajímat nějaká činnost jako tebe rádoby nezajímá kojení, nevidím důvod proč urážet lidi, kteří se jí věnují. To je prostě mindrák jako kráva z tvé strany.

 bromelie 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 22:10:24)
to jsou hormony v těhotenství. Snad to přejde do dvou let věku dítěte. Snad. Jinak prosím hodně hlídání od babiček :-) pro tvoje děti. A neboj všechno bude dobrý, když se tak bojíš tak bude, kdo má problém, tak si ho tak nepřipouští...
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(24.11.2007 20:27:11)
Víš co Pavlo, to že tvoje názory a moje názory, to jsou dvě cesty, které se nikdy nesejdou, ale to je jedno, to jsem říct nechtěla.
Já jsem kojit nemohla a chtěla a bylo mi to líto - tak aby ti to třeba pak taky nebylo.
 Alice 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(25.11.2007 22:56:33)
Kdo proboha řve? Jen se vyjádřila! Pokud má někdo odlišný názor od místního davu, je vždy napadán, ironizován a zaháněn do kouta uštěpačnými poznámkami či moudrými radami. Je to až s podivem jak málo tolerance se vyskytuje mezi matkami - které by měly být dle mého názoru z každodenní výchovy svých robátek k toleranci přímo předurčené.Já dost dobře nechápu proč by měl někdo poslouchat kecy jen proto, že nechce kojit a nebo nedejbože mu připadá nechutný pozorovat chlupy deroucí se vedle stojící "ženě" ze silonek, případně čuchat a pozorovat smradlavý roští v podpaždí. Mě to taky připadá nechutný a myslím, že kdo se neholí je prase taktéž. Ale klidně ať prase je, pokud mě tím neobtěžuje. Proč by mě někdo měl odsuzovat proto, že nechci rodit přirozeně a chcípat bolestí zase cca 3 dny v kuse, proč bych neměla využít veškerých moderních možností, jak si porod usnadnit? Proč si musím dokazovat, že si porod užiju pouze jako přirozený???? Zejména když jsem si ani jeden neužila a zážitky to byly naprosto příšerný? Implikace ale NENÍ, že své děti nemiluju, že když je nechci kojit (už holt vím jak to končí a co to obnáší a hlavně co všechno to nepřináší....)Proč hned tolik shovívavosti a předpovídání, že názor změní a teprve "uvidí" zač je toho loket.... Je snad nadmíru jasné, že názor změní...tomu se říká vývoj a projde tím téměř každý. Já taky názor změnila - z hystericky úzkostlivé matky, která opečovává své prvorozené dítě až nesmyslně až po normálně uvažující bytost, která ví, že jsou i jiné priority (třeba se občas oholit). Ty výkřiky o tom, že si dítě nemá pořizovat, kdo nechce otročit = být odpovědný rodič.....to je snůška totálních keců, které nelze brát vážně.
 zuzini 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(26.11.2007 11:42:35)
na tohle se nádá nic říct, je mi z takových to příspěvků na nic
 zuzini 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(26.11.2007 11:43:43)
z takovýchto
 bromelie 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 22:03:12)
Milá Pavlo, to fakt myslíš vážně? Zdá se mi to trochu jako ze sci-fi filmu. První dítě jsem kojila 2,5 roku, takže už chodila a mluvila a já ji stejně kojila :-). Druhé dítě jsem nechtěla kojit a stejně kojím, je mu deset měsíců a už taky skoro chodí. Neodsuzuji ani jedno ani druhé, možná proto, že mi bylo jedno, jestli budu kojit nebo ne, jsem bez problémů kojila. Nikdy bych si nedovedla přestavit, že bych napsala, že když vidím matku, která své dítě krmí z lahve, tak se mi v kapse otvírá nůž. Fakt děs.
 Janinka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(19.11.2007 22:26:47)
Bromelie, popravdě kojení miminek na veřejnosti mi nevadí, ale myslím si,že některé maminky se rádi předvádějí. Proč kojít na náměstí, když můžu jít opodál do parku a mít alespon trochu soukromí. Asi se mylím,ale taková maminka jako by říkala- já kojím, kdo je víc. No a kojení chodících a mluvících dětí patří spíše do domácího prostředí, taky mi takove kojení tříletých dětí na veřejnosti přijde spíše odpudivé a myslím si, že je to daleko intimější než kojení malých miminek.
 Miladka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 0:17:59)
Asi jsem podle jakési definice matka exhibicionistka.
Třeba jsem kojila v tramvaji, jelikož jela 45 minut a malá měla hlad. Zřejmě se na mě lidi dívali, ale dívali by se taky na řvoucí dítě v kočárku, pokud bych jí nenakojila (s výrazem co je to za matku, která nedokáže uklidnit svoje dítě). Pokud bych nekojila, tak bych jí vrazila flašku a bylo by.
A že se mám odsunout na nějaké skryté místo, aby mě nikdo neviděl? Opravdu si myslíte, že kojící matka uvažuje stejně, jako osmnáctka s výstřihem na pupek? Nebo si řekne, že teď je tady dost lidí, bylo by třeba ukázat, že kojím, tak prostě vrazí prso dítěti, aniž má hlad??? Vždyť proboha účelem kojení je, aby se dítě najedlo, a tomu fakt nevysvětlím, počkej chvilku (hlavně nebreč), potřebuju ještě patnáct minut, abych si našla místo, kde mě nikdo neuvidí!!! Má snad někdo tříměsíční dítě, které matce sdělí, že další jídlo bude chtít ve třičtvrtě na tři, takže se může jít na dvě hodiny ven???
Taky si myslím, že i nekojící matka se může stát otrokem svého dítěte - nadýmání, problém najít správnou výživu, fixace na matku a odmítání kohokoli jiného.. (to jen pro ty, kdo si myslí, že kojit nebudou a budou tím pádem mít plno času pro sebe).
 Markéta 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 0:43:27)
Já jsem kojila 6 měsíců, velmi nerada. Když jsem kojila, synátor měl neustále bolení břiska, zvracel, nespal atakdále. Přesli jsme na UM a od té doby nezvracel ani jednou, spí bez problémů a bříško ho nebolí. Také ta fixace na matku je nesrovnatelně vyšší u dětí kojených - protože nikdo jiný než matka ho nenakrmí, kdežto kdy je na UM, tak ho může krmit kdokoliv. Malému je teď úplně ukradené, s kým je, fixovaný na mně není vůbec, což je fajn.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 7:14:45)
Trošinku smutné. Já asi podle tebe patřím do skupiny slepic, ale nikdy bych nechtěla, abych klukům byla fuk.
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 10:33:37)
To je snad vtip, Markéto, že je fajn, že na tebe dítě není fixované? Víš něco o vývoji dětské psychiky?Jak je právě důležité tzv. specifické připoutání k matce? Jak toto připoutání ovlivňuje jeho pozdější vztahy s lidmi a partnery a vztah ke světu vůbec? Jsme savci, naprogramovaní na sání mateřského mléka se vším, co k tomu nutně patří - tedy matka je zdroj potravy, dokáže uklidnit, je měkká a teplá a já jako mimino se k ní tulím jako do jediného bezpečí, které znám. A je to tak správné a nanejvýš žádoucí. Děti v dětských domovech trpí tím, že se nemají ke komu takto specificky připoutat - chceš-li fixovat se. "Nemají mít koho hluboce rády" - a to cituji našeho předního psychologa Pavla Říčana z knížky Cesta životem.

JInak naprosto souhlasím s kolegyní, že smysl kojení je v nasycení kojence. Hlavně a jedině. Taky jsem kojila kdekoliv, kde si bylo na co sednout. Hlavně aby se miminko najedno, když na něho přišel hlad a neřvalo mi. Jestli to na nekojící matku působí jinak, tak je to problém v ní samotné.
 DENISA 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 15:30:11)
Petulino, to, ze na Marketu neni jeji syn fixovany, nemusi znamenat, ze ji nema rad. To jsou DVE ROZDILNE VECI. Ona to nejspise myslela tak, ze jeji dite nerve, kdykoliv se vzdali na par minu (a ze takovych znam), coz je podle mne taky dost patologicke, takove dite velmi trpi, protoze jeho mama proste nemuze byt porad s nim. Takze je dobre ze vydrzi s tatinkem ci babickou apod, ale neznamena to, ze se nechce znat ke sve matce, preci.
 Markéta 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(21.11.2007 1:01:39)
Děkuji Deniso, ano, opravdu jsem tím nemyslela, že mě nemá rád. Je to mazel, když jsem s ním, ale když odejdu, nedělá scény a prostě si hraje s někým jiným, ať je to táta nebo moje kamarádky. A to je fajn.
 Markéta 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 0:45:47)
Kojení tříletých dětí mi připadá odpudivé kdekoliv. To je jen snaha o chorobnou závislost na matce.
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 12:34:31)
Janinko, v čem přesně je kojení na veřejnosti odpudivé? Protože vidíš část prsa? Nebo proč. Tohle mě strašně fascinuje, jak někdo může považovat kojení za odpudivý.

Hele a vy všechny, co vám tak vadí kojení dětí, větších nebo menších na veřejnosti, vadí vám taky, že když si v trafice kupujete noviny, tak že na vás jukaj desítky ňadřisek z různých vystavených pornočasopisů, že se ženský dneska na pláži nebo koupališti opalujou nahoře bez a vy je musíte překračovat cestou ke stánku se zmrzlinou, že vidíte nahatý ženský třeba v sauně, nebo v šatnách na bazénu, když se převlíkáte, že na internetu narazíte na nahá prsa na každý druhý kliknutí, že firma na pokládku koberců pokládá za nutný na svoje služby upozorňovat obnaženou prsatkou položenou ledabyle na tépichu atd atd. Co takovej obraz kojící madonny od Dürera? Taky eklhaft?
Já bych chápala, že by se vám hnusilo, kdyby se ta cizí ženská snažila svůj prs vnutit vám do pusy, ale kojí si svejma prsama svoje dítě, tak proč vám vadí, že to vidíte?
To už vůbec nemluvím, že kojení je přesně ten účel, proč byly prsy stvořený...
 Janinka 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 12:46:15)
Já jsem nepsala, že mi vadí kojení na veřejnosti. Považuji pouze nevhodné kojení třeba v té tramvaji, která za 5 minut zastaví a já si najdu příjemne místečko třeba v parku, nebo nemusím kojit v zahradní restauraci, ale můžu kousek popojít. Stalo se nám, že v cukrarně k našemu stolu přisedla maminka a začala kojit. Je to jako ženy, které chodí po pláži nahoře bez, taky se opaluji bez plavek, ale když si jdu koupit pití tak si plavy vezmu. Nejsem sama například hodně mužů se na takové ženy dívají dost rozpačitě a mají podobný názor jako já. Kojení je krasná a intimní záležitost a nepotřebuji k tomu diváky, taky jsem byla nucena kojit venku, ale vždy jsem si vhodné místečko našla.
 jana38 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 13:01:47)
Janinko, já ti pořád nerozumím, proč ti to vadí. Proč by ta žena nemohla nakojit v tý tramvaji, byť jede tramvaj pět minut, pokud není výslovně uvedený v přepravním řádu mhd, že v tramvaji se kojit nesmí.

Představ si, že já třeba nejím vepřový maso, hnusí se mi, ale kdyby vedle mě někdo přised v restauraci a objednal si pečený vepřový koleno, tak neřeknu ani popel. To je jeho věc, sedí ve veřejným prostoru, mě to nikterak neobtěžuje, pokud mi nebude strkat sousta masa do pusy. Kdyby si dejme tomu to koleno dones ke mě domů a začal se s ním cpát v mým obýváku, tak se ozvu, to je můj soukromej prostor. Ale na veřejnosti si každý může dělat co chce, pokud nepřekračuje zákony té které země, ten prostor je společnej a já bych měla tolerovat, že v něm mají právo se pohybovat lidé, co mají jiné názory a zvyky než já.

Pokud se vám nelíbí ženy, kojící na veřejnosti, tak si založte nějakou iniciativu, sepište petice, lobbujte v parlamentu a třeba se vám povede uzákonit, že na veřejnosti se smí kojit jenom v parku, přikrytá plenou od hlavy po paty. Ale do tý doby je prostě povolený kojit kdekoliv.
 TřebaJana 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 14:30:35)
Já si nemyslím, že by ta maminka kojící v tramvaji tyhle situace zvlášť vyhledávala, určitě taky dává přednost intimitě a klidu. Ale má třeba namířeno k lékaři, nebo kamkoli jinam a s neplánovanou přestávkou v parku by svůj program prostě nestihla! Nebo zrovna je na cestě, aby vyzvedla starší dítě ze školky (školy, kroužku, ...) a nemůže si dovolit ten luxus, ztratit čas cestou do parku...Když jsem měla první dítě, taky jsem se poflakovala po parcích a nikam nespěchala, u druhého to už bylo jiné :) V tramvaji jsem sice kojit nemusela, ale kdyby nebylo zbytí, proč ne! Nevidím důvod, proč by to mělo někoho pohoršovat. Sama jsem v tramvaji zažila mnohem víc pohoršujících a odpudivých věcí, než je kojící matka.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 15:30:44)
No vidíš, Janinko, každá máme jiný metr. Žena, která kojí v tramvaji či v cukrárně, pokud zbytečně své vnady nevystavuje naodiv, mi připadá naprosto normální. Oproti tomu opalování nahoře bez na veřejnosti mi připadá nevkusné. A teď - kdo mezi námi jaksi rozhodne, co je více a co méně "únosné"?
 deni2 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 20:15:28)
Markéto, bravo...plně souhlasím
 Líza 


Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 5:03:46)
Pavlo, jestli to nebude tím, že ty alergické nemocné děti si matky netroufají přestat kojit a převést na UM, zatímco u těch zdravých to klidně prubnou ;-)))))
Jinak přeju, ať se do porodu vzpamatuješ.
 deni2 
  • 

Re: Opět pouze otázka tolerance... 

(20.11.2007 20:00:10)
A nejvíc mně dokáže vytočit kojené dítě které samo chodí, má zuby a pomalu mluví a sápe se na veřejnosti mámě po prsách. V tu chvíli se mi otvírá kudla v kapse a nejraději bych té matce pleštila.
.....milá pavlo, normálně nereaguji, ale váš výrok mě dostal:)), stejně jako věta přispěvatelky o tom, že se jí hnusí chodicí a mluvící kojené děti....))
...ještě že začínáte slovy tolerance...))

maminka tříleté slečny-stále kojíme/večer/
 Zdenka 
  • 

UM je nepraktické a nepohodlné 

(20.11.2007 22:08:38)
To je zajímavé, že všechny mámy v okolí, které skončily u flašky ne úplně dobrovolně, trochu závidí těm kojícím, jak to mají pohodlné. Stačí jen vytáhnout triko, žádné vyváření flašek, žádné vzteky fialové mimino než máma stihne převařit a ochladit vodu a namíchat mlíko ... A co teprve když vyrazíte ven a zásoby na cestu si vezmete malé nebo to moc vychladne ... A ta pohoda v noci, kdy stačí dítě v polospánku vylovit z postýlky, zalézt si zpátky pod peřinu a při kojení v klidu poklimbávat, to při přípravě UM se musíte probrat pořádně ...
V prvních týdnech a měsících života dítěte rozhodně není pohodlnější flaška, ani náhodou. Tak kolem půl roku, to už je něco jiného, to už dítě dokáže chvilku vydržet o hladu bez velkého řevu, po UM spíš prospí celou noc. Matky, které odstaví dítě v tomhle věku, celkem chápu, i když to není můj případ. Mě přijde pohodlnější kojit dál, i za tu cenu, že musím to triko vytáhnout cca 2-3x za noc. A mimochodem, synovi je 9,5 měsíce a ještě neměl ani tu rýmu.
A taky to nakupování zásob jednoho druhu UM bych si rozmyslela, nemusí děcku vyhovovat.
 DENISA 
  • 

Re: UM je nepraktické a nepohodlné 

(21.11.2007 5:11:22)
Tak Zdenko s tebou absolutne nesouhlasim. Kojila jsem plnne 6 mesicu a musim rict, ze kdybych nevedela ze je to pro dite lepsi, tak bych po flasce sahla vsema 10ti. Prvni mesice jsme prozili ve velkych vedrech, doma jsem se porad kvuli tomu 100x za den sprchovala, na verejnosti jsem bud schanela WC, kde bych sve zpocene telo alespon zcasti omyla, kdyz nesehnala, citila se hrozne, maly se od plenou na zakryti mrskal a kousal, bylo mu vedro a poradne se nenapil. Kdybych mela flasku, tak pres leto bych mu byvala dala na cestach mleko neohrate, ted v zime ho ohrivam ohrivacem do autozapalovace, pokud nemam auto pri ruce nikdy jsem se nesetkala s tim, ze by mi v restauraci nedali teplou vodu na ohrati (opravdu jsem tam nemusela sama jist a utracet). Otocit 2x kartacem ve flasce a soupnout to do sterilizatoru do MWT, to je to nejmensi a v ohrivaci je to ohrate za minutku. V noci bych radeji vstala a stravila 3 min pripravou flasky a 10 min nez ji vycuca, nez hodinu vydrzet nez se napije. Nepisu uz vubec o tech bolestech bradavek atd.
Po svych zkusenostech musim rict, ze kojeni je silena fuska.
 Zdenka 
  • 

Re: UM je nepraktické a nepohodlné 

(21.11.2007 20:14:56)
Já jsem to trochu schválně vzala úplně z druhé strany. Obdivuju maminy, které vydrží kojit i přes problémy, ale to přece nemůže rovnou počítat dopředu, že problémy budou. To musí stejně dobře počítat s tím, jak jsem psala, že mimčo nebude snášet to mlíko, co si ho nakoupila do zásoby ;-) Jinak já auto nemám a většinu léta jsme trávili buď schovaní doma před vedrem a chodili na kratší procházku až večer, nebo jsme vyrazili na celý den někam do přírody. Nevím, jak by se tvářil na mlíko o teplotě 15-25 stupňů, a i kdyby to vzal, co by na to řeklo jeho zažívání :-( S MM to byla idylka. A i když jsem potřebovala kojit někde na veřejnosti, tak jsem nosila trochu volnější trička, které měl malý při pití shrnuté až k obličeji, to mu nevadilo narozdíl od pleny přes hlavu a vidět nebylo nic. Bylo to i celkem nenápadné, bez detailnějšího zkoumání to vypadalo jako když ho jen tak chovám v náručí :-)
 DENISA 
  • 

Re: UM je nepraktické a nepohodlné 

(21.11.2007 22:30:37)
No ja jsem taky vsema 10 pro kojeni, byt musim priznat, ze se na to u 2. ditete vubec netesim, ale opet udelam max. alespon po 6 mesicu. Ptala jsem se dr. a ta rikala, ze neohrate MM nevadi. Nemelo by se davat porad, ale jednou za den, pokud neni moc studene, opravdu nevadi. Ovsem co me dostalo, ze tady v USA matky detem mleko vetsinou neohrivaji a kdyz, tak uz vubec ne prvni pevnou stravu. Jedna matka se mi chlubila, jak bez problemu odchovala 3 deti bez jedineho sterilovani flasek a bez jedineho ohrateho jidla do doby nez jedli dospelacka jidla. Pry prezili vsechny. A to neni zdaleka jedina, kdo to tak praktikuje :-((
 Katka. 


Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 11:13:01)
Syna jsem kojila asi 3 dny.
Bohužel moje mléko zvracel a po každém nakojení vydržel i 3-4 hodiny příšerně křičet a svíjet se v bolestech bříška. Pak na 20 minut usnul, vzbudil ho hlad a celé nanovo....
Byli jsme na spoustě vyšetření, na poradách s lakt. poradkyní, s pediatričkou, volala jsem na lakt. ligu.
Výsledek = netolerance k mateřskému mléku.
Po těch 3 dnech jsme zkusuli dát Nutrilon a ejhle, syn ho vypil, zamlaskal a spal 4 hodiny!
Tímto pro nás kojení zkončilo.
Přiznám se, že mě to vůbec nevadí.
Mám zdravého a šikovného syna a je mu úplně jedno, jestli vyrostl na MM nebo na Nutrilonu.

Myslím, že se kolem kojení dělá hodně humbuku a maminky s citlivější povahou, které opravdu kojit nemůžou to potom odnáší poporodní depresí, výčitkama svědomí atd...
To je případ mojí kamarádky, která si malovala, jak bude kojit a jak to bude super, ale po porodu se jí vůbec neudělalo mlíko a to pila různý čaje, homeopatika a já nevím co na podporu tvorby mléka a prostě jí z prsu nevyšla ani kapička..... Dodnes si připadá jako méněcenná, protože nemohla kojit.

Proč se v těch různých Betynkách, maminkách.... nepíše taky o tom, že se mléko nemusí pokaždé udělat, že miminko nemusí MM dobře snášet atd..? Aby maminky byly připravený na to, že kojení není zas tak samozdřenjmá věc a počítaly s tím, že to nemusí jít hladce, nebo třeba vůbec?
 arsiela, 


Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 11:29:52)
Prvního syna jsem kojila šest týdnů,pak začal chtít pít po hodině a blinkal.Doktor mě sepsul,že kojit po hodině je nesmysl,vrazil nám nutrilon.Během dvou dnů se syn odstavil a bylo po kojení.Bohudíky,že tenkrát nebyl žádný net a žádné časopisy z kterých by furt někdo křičel jak špatné je nekojit.Asi bych se z toho zcvokla.Takhle jsem to brala tak,že po sekci se prostě moc dlouho nekojí.Syn je zdravý ,na nutrilonu prospíval a víc jsem to neřešila.Nikdo mě tenkrát nepředhazoval,že jsem špatná matka.Prostě se to bralo jako fakt.Žádné deprese a slzy se nekonaly.
To samé kámoška před osmi lety kojila týden,pak to nešlo,tak byla malá na nutrilonu a hotovo.
Teď máme shodou náhod obě miminka,v podstatě pár týdnů od sebe a obě na sobě vidíme,co dokáže mediální masáž.
Já po těžké sekci a leju do sebe co kdo poradí,jen abych kojila.Když náhodou musím dát dokrm tak brečím jak želva a hysterčím jak jsem špatná,že nenarmím vlastní dítě.Z prsou si můj brouček udělal dudlík,protože všude radí a píšou,dávat dítě k prsu kdykoli.Ve finále jsem vystresovaná a celý den se točí jen okolo toho,jestli zvládnu prcka nakojit ,nebo ne.
Kámoška to samé,díky výborným radám ve stylu,hlavně nedávat UM,protože kojit dokáže každá matka a která ne,tak je špatná, skončila s malou v nemocnici.Díky nedostatku mléka měla malá hleny ve stolici a neprospívala.Teď dává dokrmy,malá je spokojená.Ale kámoška má těžké deprese jak je špatná matka.
Před těmi x lety by tohle nenapadlo ani mě ,ani jí,mít depky z toho,že nekojíme.
Obě máme starší děti zdravé,onemocní občas nějakou tou virozkou,ale které dítě ne.Alergické není ani jedno.A inteligentní jsou obě,teda zatím to tak vypadá:))
A mazlíci to jsou děsný.Konkrétně můj synátor chodí ještě ve 13 letech pro pomazlení každý večer.
 Jíťa 
  • 

Nepodléhat tlaku zvenčí 

(20.11.2007 17:30:23)
Já jsem dceru kojila jen asi 2 měsíce. Mlíka jsem měla na rozdávání - neustále mi z prsou ukapávalo, v 6-ti týdnech jsem dostala zánět, ale i potom jsem stále kojila celkem bez větších problémů, jen mě trošku bolely prsa. Ale byla jsem na tom dost špatně psychicky a rozváděla se s manželem, takže najednou ze dne na den jsem ztratila mlíko, možná to byla ta laktační krize ve 2 měsících - dnes už těžko říct. Přešla jsem na UM aniž bych se tím nějak hlouběji zabývala.

U druhého jsem byla rozhodnutá kojit a přiznám se, hlavně ze sobeckých důvodů - je to pohodlné, vždy po ruce, a hlavně lacinné. Zatím se daří i když občas se vyskytnou potíže. Z porodnice jsem odjížděla absolutně nerozkojená (kojila jsem každou hodinu z obou prsou a malý neustále řval hlady) takže na noc jsem ho dokrmovala UM ještě asi 2 týdny po příjezdu z porodnice. Pak se mlíčko spustilo, ale nikdy ho nebylo nějak extra moc. Pokud by malej hodně vyblinkal, zas by došlo na UM, protože zkrátka nebylo co jiného nabídnout. Ve 2 měsících se zřejmě dostavila laktační krize, protože večerní kojení zabralo cca 3 hodiny (kojila jsem z obou prsou cca každou 1/2 hodinu a mezi tím chovala jak o život, aby se malý nevysiloval pláčem). Znovu jsem zkusila na noc dokrmovat Nutrilonem. Po asi 14 dnech se všechno zase srovnalo a mlíčko zase stačilo. Další mezník nastal teď ve 4. měsíci. Opět máme na noc málo.

Kojit hodlám, dokud to půjde, ale když to nepůjde, tak klidně budu kombinovat, nebo přejdu bez výčitek na UM úplně.
Můj názor totiž je, že cokoliv je lepší než nechat miminko plakat hlady.
 Phoebe1 


Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 17:06:53)
Katko, jsem stejný případ jako Tvoje kamarádka. Prostě jsem se snažila a nic... porodila jsem 3 děti v Baby-friendly porodnicích, kde jsem trpěla jak pes...deprese, pláč, že to nejde a proč to nejde...U prvních dvou dětí jsem myslela,že to je stresem, při porodu prvního mi umíral otec, při porodu druhého jsem měla stres, protože manžel 3 dny před tím ztratil zaměstnání. Při třetím jsem byla psychicky v pohodě a mléko se neudělalo...Taky mi každý říkal,že to je psychikou a kdesi cosi...Houby, u prvního jsem to zkoušela 4 měsíce, dítě přicuclé k prsu takřka non stop, hodinu u prsu a pak láhev. Vážení před a po... Po hodině "kojení" váha ukazovala naprosto stejně. Syn byl obdivuhodný, že to vydržel, jelikož dcera (třetí v pořadí) tyto moje pokusy naprosto bojkotovala, a když jí nic neteklo, tak prso pouštěla a řvala a řvala...Návštěvy v porodnici u mých spolubydlících se při hovoru neslyšely přes její řev...Ale pediatr v Baby-friendly porodnici, aniž by se na vlastní oči přesvědčil, mi tvrdil - cituji - To není pravda! Miminka jsou na světě od toho, aby sála a maminčina prsa chtějí. - když jsem mu řekla, že dcera se už prso nechce, přisaje se a hned pustí s řevem, když nic neteče. Bylo to hrozné, něco jak psala už Žabi, jestli jsem nespletla nick. Taky jsem si připadala jak neschopná matka, každý večer u koupání, když se děti téměř obřadně vážily a sestřičky mně jediné na pokoji (byly jsme čtyři) každý večer říkaly - Vy jste zase ubyly... No a jak asi měla přibývat, že? Míchal se ve mně vztek a bezmoc a spolu s rozbouřenými hormony v šestinedělí to bylo něco...
Před dvěma měsíci jsem porodila čtvrté dítě. Pořídila jsem si 2 typy odsávaček, od dětské lékařky dostala recept na homeopatika, koupila čaj na podporu tvorby mléka...Bála jsem se, jak to zas budu v nemocnici špatně snášet, pokud se to opět nepovede. Porodila jsem syna v "NE Baby-friendly" a ještě když jsem byla před porodem na hekárně, přišla za mnou dětská sestřička se zeptat, proč jsem nekojila své tři děti,jasně, měli to v anamnéze. Řekla jsem, že se mi neudělalo mléko a čekala zase reakci, na jakou jsem byla zvyklá...řeči, že kojit může každá matka a poučování, že jsem to příliš brzy vzdala atd. Sestřička ale ze sebe vypustila větu, která pro mě i v porodních bolestech byla balzámem...zeptala se- A chcete to ještě zkusit nebo jste to už vzdala? - mně málem spadla čelist a povídám jí, že jsem vybavená odsávačkami, homeopatiky, čajíkem a vůlí a ochotou to opravdu zkusit...Řekla mi - To je dobře, uvidíme, zkusíme, když to půjde, tak super, když to zase nepůjde, nevyčítejte si nic, prostě jste se snažila a udělala jste, co jste mohla...
Tenhle můj čtvrtý a poslední pobyt v porodnici byl ten nejlepší a nejvíc v pohodě, i když jsem byla po sekci... Sestřičky pomáhaly, ale nikdo mi neříkal, že se mám víc snažit, nikdo mě neposílal s dítětem řvoucím hlady pryč, ať ho zvážím a zkusím ještě ho mít u prsu 20 minut a pak přijdu znovu převážit... Mléko se neudělalo, sestřičky pravidelně kontrolovaly, jestli přece jen ne...vařily mi čajík, který jsem si přinesla...prostě nic... Ale nikdo mi nedal ani slůvkem najevo, že je to moje vina, nebo že dělám něco špatně a nebo že jsem nervní a proto to nejde... naopak, já byla díky jejich skvělému přístupu úplně v pohodě a mléko se přesto neudělalo. Mrzí mě to, moc ráda bych dala svým dětem mateřské mléko, ale nebylo mi dáno. Fakt jsem se snažila a pak mě (i když teď už míň než poprvé, podruhé nebo potřetí) štve a je mi líto, když krmím své dítě v cukrárně nebo jinde a i naprosto cizí člověk mi řekne - Jaktože nekojíte? Nebo - Takový malý a už má láhev? - a nebo ještě lepší - Přírodní balení by nebylo?
Grrrr.
 Kohnova 
  • 

Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 18:38:29)
Nejlepsi reakce na tyhle prudice je poslat je do patricnych mist, vlezlost takoveho chovani (podle mne), opravnuje i poslat je tam pomoci peprnejsich vyrazu, ale jde to i bez nich, staci trocha fantazie :). Udajne je snad 2-5% matek, kterym se materske mleko netvori (kdo to vi presneji, at me kdyztak opravi) a kdyz se netvori, tak se holt netvori. To prudeni v porodnici znam z vlastni zkusenosti, nejhorsi je system co sestra, to jina koncepce a vsechny ji prosazuji velmi vervne. Kdyz uz mate ctvrte -pate mimino a porad do vas nekdo takhle dela (nejlepe ve veku 21 let) a desne moudre poucuje ve stylu "maminko vy se ale nesnazite", dokaze to po trech dnech vyvest z miry i vicerodicku-flegmaticku, natoz mladou mamu s prvnim miminem. Chce to hlavne klid a nenechat si do toho mluvit nekym, kdo vi kulo a vlatni zkusenost nema.
 Katka. 


Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 11:13:36)
Syna jsem kojila asi 3 dny.
Bohužel moje mléko zvracel a po každém nakojení vydržel i 3-4 hodiny příšerně křičet a svíjet se v bolestech bříška. Pak na 20 minut usnul, vzbudil ho hlad a celé nanovo....
Byli jsme na spoustě vyšetření, na poradách s lakt. poradkyní, s pediatričkou, volala jsem na lakt. ligu.
Výsledek = netolerance k mateřskému mléku.
Po těch 3 dnech jsme zkusuli dát Nutrilon a ejhle, syn ho vypil, zamlaskal a spal 4 hodiny!
Tímto pro nás kojení zkončilo.
Přiznám se, že mě to vůbec nevadí.
Mám zdravého a šikovného syna a je mu úplně jedno, jestli vyrostl na MM nebo na Nutrilonu.

Myslím, že se kolem kojení dělá hodně humbuku a maminky s citlivější povahou, které opravdu kojit nemůžou to potom odnáší poporodní depresí, výčitkama svědomí atd...
To je případ mojí kamarádky, která si malovala, jak bude kojit a jak to bude super, ale po porodu se jí vůbec neudělalo mlíko a to pila různý čaje, homeopatika a já nevím co na podporu tvorby mléka a prostě jí z prsu nevyšla ani kapička..... Dodnes si připadá jako méněcenná, protože nemohla kojit.

Proč se v těch různých Betynkách, maminkách.... nepíše taky o tom, že se mléko nemusí pokaždé udělat, že miminko nemusí MM dobře snášet atd..? Aby maminky byly připravený na to, že kojení není zas tak samozdřenjmá věc a počítaly s tím, že to nemusí jít hladce, nebo třeba vůbec?
 Ivana Š., Bobík 27.1.2006 
  • 

Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 12:31:19)
Souhlasím s tím, že se kojení v této době strašně medializuje, ať otevřu jakýkoliv výrobek, časopis nebo cokoliv pro děti, tak tam na mě vyjukne, že kojení je to nejlepší pro dítě. To nepopírám. Ale taky musím říct, že když to opravdu nejde (já sama jsem s tím bojovala 2 a půl měsíce, malý nepřibral ani deko), tak by se někde taky mělo psát, že to není žádná katastrofa. Já jsem si v té době hodně vyčítala, že jsem začala přikrmovat Nutrilonem, měla jsem přesně ty "klasické" výčitky. Jenomže když jsem pak viděla, jak je malý spokojený!!! a já jsem taky byla v pohodě, tak mě to přešlo. Nemyslím si, že bych s ním měla míň láskyplný vztah, když jsem ho krmila z flašky. Je to mazlík doteď a nemocný byl 2x. Ještě musím říct, že z toho, jak do mě všichni hustili, že MUSÍM KOJIT, jsem potom asi půl roku nemohla vidět kojící maminku - dělalo se mi fyzicky špatně. Už to přešlo...
 Veru+2 


Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(19.11.2007 12:55:23)
To já jsem kojila 4,5 měsíce.Poté co syn začal vyžadovat prso pořád a moje váha spadla na 49 kg(při výšce 172cm)jsme přešli na Nutrilon a jsme spokojení oba.Výčitky jsem měla ze začátku,pak mě to přešlo.Teď plánujeme další mimi tak uvidíme jak to bude probíhat příště:-)))
 Zuzana+Terezka 


Re: Nekojila jsem a nevadí mě to! 

(21.11.2007 14:26:58)
Já mám taky prcka 27.1. 2006 :-)) No, u nás je to nesnášenlivost laktózy :-)) Strašně jsem si kojení vybojovala, stálo to spousty sil a nervů. A kdybych se "já osobně" na to vybodla, udělala bych opravdu nejlíp. Čím víc jsem kojila, tím větší dcera měla bolesti. No děs, holky.
 Nasuada 


Jen pár poznámek 

(19.11.2007 14:28:16)
K článku bych ještě chtěla dodat, že maminky co dávají lahvičku by měli pravidelně střídat ruku, na které dětátko při krmení chovají kvůli oboustranému rozvoji motorických schopností.
Koupila jsem si nedávno krásnou knihu o kojení, jmenuje se Všechno o kojení a je od autorky Vivian Weigert. Obvykle mám nedůvěru k zahraničním autorům, ale tato kniha je opravdu napsaná velmi hezky. Jediná vada je obrázek na titulní straně - takto se mimi u kojení opravdu nedrží:-)))). To pro ty, které zatím ještě čekají a pro ty co je zajímá proč se to poprvé nepovedlo.
A nemyslete si, já, jako maminka, která kojí větší dítě (26m) se zase setkávám s masáží na téma dítě dlouho kojené = rozmazlené, nic mu to nedává, budu z toho mít zdravotní problémy atp. a taky mě to jako citlivce dost vadí. Kojím takhle dlouho především kvůli protilátkám a musím zaklepat - opravdu to pomáhá, syn je občas nachlazený, ale je to do 5 dnů pryč bez léků a jiné nemoci u nás zatím nejsou. Kromě toho jsou to moc krásné chvíle.
 Hadi a spol 


Nachlazení 

(19.11.2007 14:41:32)
Naše holky jsou na umělém mléku od začátku, jak už jsme psala - asi měsíc a půl trošku mateřského a ve svých 15ti měsích zažily zatím nachlazení. To jen pro upřesnění, že i nekojené děti nejsou nemocné :-)
 Nasuada 


Re: Nachlazení 

(19.11.2007 14:56:36)
Já ti to věřím a přeju!!!
 Hadi a spol 


Re: Nachlazení 

(19.11.2007 15:24:11)
KatkaFiFi - to nebylo na tebe, to byla informace pro maminy, které kojení teprve čeká :-)
 Markéta 
  • 

Re: Jen pár poznámek 

(20.11.2007 4:44:49)
Jenomže, Katko, dvouleté dítě už má svoje protilátky a od vás je nepotřebuje. Mám známou, co nemůže jít do práce, protože její 4 leté dítě se nechce odstavit. To mi přijde vážne nechutné, kojit děti starší roka a půl. To jen vytváří jejich chorobnou závislost na matce.
 Nasuada 


Re: Jen pár poznámek 

(20.11.2007 9:17:30)
Markéto, tak tohle mi nedá nereagovat opravdu podrážděně. Co je to chorobná závislost na matce u takhle malého dítěte, proboha? O chorobné závislosti bych mluvila ta v pubertě!
Tvoje známá si prostě jenom neumí poradit s výchovou. Jiné děti mají zase jiné mouchy, že?!
A co se týká protilátek, moje srdce i rozum mi říká, že máš pravdu jen částečně. Dvouletému dítěti už jistě funguje imunitní systém nezávisle na mě, ale proč mu nepomoct, když můžu že?!
 Rapiti 


Re: Jen pár poznámek 

(20.11.2007 9:34:17)
Promiň, Markéto,
ale, když dovedu tvé tvrzení do detailů, představuju si to asi takto. Dítěti je 15. ledna rok a půl. Do 14. ledna je tedy kojení v pořádku a 15. mu sdělím, že je to nechutné a končíme. ;-)
Protilátky dodané díky kojení jsou dítěti prospěšné v jakémkoli věku. Existují na to vědecké studie, takže tady, prosím, nešiř nepravdivé informace.
A to, že tvoje známá nemůže kvůli kojení do práce, asi bude problém někde jinde. Já znám dost žen, které šly do práce, i když kojily. Např. od 6 měsíců do práce, do 2 let kojení. Před ukončením šestinedělí do školy, do půl roku kojení.
 Apolena. 


Re: Jen pár poznámek 

(20.11.2007 10:07:16)
Markéto,
matky, které nemůžou kvůli kojení prastarého fixovaného dítěte jít do práce, tak ty mám stejně ráda, jako pojízdné operační sály v Holandsku :-))).
Já jsem kojila 3 roky. Anička byla odjakživa velice samostatná. Z toho vyplývá, že déle kojené děti jsou samostatnější :-))).
 pezule 


Kojila jsem, ale... 

(19.11.2007 14:32:37)
Já jsem tedy svoji dcerku kojila do roka, do šesti měsíců dokonce plně, ale neobešlo se to bez problémů.
Na jednu stranu jsem ráda, že jsem měla tuto možnost, ale zpočátku po narození jsem to moc optimisticky neviděla. Mléko mě sice teklo proudem, bohužel, dcera se nechtěla přisát a sestřičky v porodnici mě tedy nijak zvlášť nepomáhaly. Bradavky mě bolely, byla jsem nervózní, že se mi to nedaří a malá stále plakala. Teprve po týdnu při propouštění z nemocnice napadlo jednu sestru doporučit mi kloboučky na kojení a pak bylo konečně rázem po problému. Tedy tom technickém... Malá trpěla bolestmi bříška po každém krmení a nic nepomáhaly žádné kapičky, mastičky, cvičení ap. Do roka taky nikdy nespala vcelku déle než dvě hodiny a budila se pláčem a kroucením celého tělíčka. Zkrátka to bylo pro nás všechny velmi vyčerpávající období.
Takže každá z nás má nárok na to, vybrat si, co ji lépe vyhovuje. A pokud tomu zdraví nepřeje, nedá nekojícím maminkám nic vyčítat. Ostatní ať si vyberou podle toho, jak to samy cítí.
 Veronika 
  • 

Dlouhodobé kojení 

(19.11.2007 14:56:27)
Já kojím už 2. rok a máme problém, protože malý je takový závisláček, že v noci usne pouze po nakojení, když je to 4-5x za noc, tak už mám pocit, že mě brzy klepne. Spí se mnou v posteli , protože se stěhujeme až za půl roku a jinak to bohužel není možné. Jak ho tedy jeho kojo závislosti zbavit ??? Poradí někdo? Jít spát jïnam neexistuje, uřval by se :-(. Budu vděčná za každou radu. V.
 Nasuada 


Re: Dlouhodobé kojení 

(19.11.2007 15:07:40)
Veroniko, 2x jsem se stěhovala do obývaku a s malým spal táta. Během několika nocí se syn budit přestal. Potřetí nám pomohlo když jsem prostě nedala a vysvětlila, že mlíčko není a bude až ráno a místo toho jsem dávala vodu nebo čaj. Samozřejmě to bylo zpočátku poněkud dramatické. Pro píšu 3x?! Ve skutečnosti sice došlo k tomu, že se syn přestal budit, ale hned nato onemocněl a já začala zase v noci kojit. Usoudila jsem, že to 3x nebude náhoda a přestala jsem s odvykáním. Od té doby co jsem přestala každý den řešit kolikrát se v noci vzbudil a proč, se necítím vůbec unavená. Ale jinak ti přeju hodně štěstí, rozhodně nechci tvrdit, že takhle velké dítě to noční kojení potřebuje, to ani já jako velký fanda kojení fakt nemůžu.....:-).
 pezule 


Re: Dlouhodobé kojení 

(19.11.2007 15:17:38)
Já jsem malou odstavovala postupně kolem jejího jednoho roku. Téměř do deseti měsíců nepila nic jiného než MM, ale jak se naučila na čaj, postupně jsme kojení odbourali. Začala jsem jí kojit jen před spaním a v noci, když se vzbudila jsem jí nabídla čaj - někdy si mléko vynutila, ale časem si odvykla. Potom jsem přestávala kojit před poledním spánkem. Nakonec jsem ji na roce nedala nakojit ani večer před spaním a pak už si ani nevzpomněla.
Nevím ale, jestli už jste neprošvihla tu správnou dobu. Mám od kamarádek tu zkušenost, že když to neudělají do cca roku a půl, je to pak mnohem horší a dítě je často už opravdu závislé a těžko se své priority-MM vzdává. Tak přeju hodně šťestí! U nás to šlo téměř bez problémů, ale jiné mléko od té doby kupodivu nepije!
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Dlouhodobé kojení 

(19.11.2007 16:56:54)
Dvě knižní rady - první z knížky Kořeny - v roce všechny děti (včetně Kunty Kinteho) dostaly místo prsu výprask a tvaroh z kravského mléka - na to už je pozdě. Druhá tuším z knihy V Brooklynu roste strom - tam to odstavované dítě bylo dost velké, tak čtyři roky, myslím, pokud nedostalo prso, drželo hladovku atd atd. Takže maminka jednoho krásného dne vzala uhlík a červenou barvu, na prso namalovala ďáblí hlavu a čekala, až malý přijde. Když přišel a chtěl cucat, fofrem z blůzky vytáhla prso a strčila mu jej před obličej. A bylo odstaveno.
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Dlouhodobé kojení 

(21.11.2007 9:55:05)
Tak posvítit baterkou.
 Jitka, Tomík 20 měsíců 
  • 

Jak odstavit? Poraďte. 

(20.11.2007 16:04:23)
S kojením jsem velké problémy neměla a mléka mám stále dost.Jsem moc ráda, že jsem pro zdraví syna udělala, co jsem mohla (teď už je to v rukou genů a přírody).Vzhledem k tomu ale, že je mu už 20 měsíců, tak bych se už taky v noci ráda vyspala a rádi bychom hlavně už začali pracovat na druhém potomkovi. Jenže jsem bezradná, jak odstavit našeho závisláka. Pije hlavně v noci a před spaním. Když mu nedám, tak je nepříčetný. Nic jiného v noci pít nechce. Nemáte někdo nějaký dobrý tip, jak odstavit takhle velké dítě? Díky.
 Akina, 2 kluci 
  • 

Re: Dlouhodobé kojení 

(20.11.2007 3:36:59)
Mela jsem uplne stejny problem, syn pil jeste po oslave druhych narozenin tak 5x za den a 5x v noci, byla jsem hotova.Jeden den uz mi ale dosla trpelivost a rekla jsem manzelovi, ze dnesnim dnem koncim s nocnim kojenim.Sla jsem spat do jine mistnosti, samozrejme se vzbudil nekolikrat za noc a manzel s nim behal po dome aby mu ukazal , ze nikde nejsem(byla jsem schovana a manzel mu rekl ze jsem v praci a mlicko bude k snidani), bez revu se to samozrejme neobeslo, trhalo mi to srdce, ale vydrzeli jsme, druha noc byla trochu lepsi a treti noc spal celou a tak uz to zustalo.Take spal s nami v posteli.Mysleli jsme ale, ze to bude mnohem horsi, neboj, maly se neurve a po par dnech vam bude lepe a hlavne Ty si odpocines a poradne se vyspis.Ja byla pekne vyhubla po tech dvou letech.Ted mame prcka 9 mesicu a je to podobne s nocnim kojenim planuji skoncit kolem 1 roku.Preji hodne trpelivosti.
 Andrea+Dan+Ondra 


jednou ne a podruhé ano 

(19.11.2007 15:01:05)
Nezoufej,první dítě jsem nekojila,malý nechtěl vůbec pít,nechtěl se přisát, prostě nic,když jsem byla podruhé těhotná tak jsem měla doma nachystaný flaštičky a dudlíky atd.,ale vůbec jsem je nepotřebovala ,druhý syn se bez problémů přisál na porodním sále a "byl" přisátý až do deseti měsíců,kdy se sám odstavil
 Mili+2 


Ja jsem to prehnala 

(19.11.2007 15:34:57)
Puvodne jsem planovala kojit do roka,ale rok bylo dcerce na podzim tak doktorka nadhodila ze bych tedy mohla kojit i pres zimu,kvuli imunite.No jo,ale pak na jare byla holka uz zavislacka,zizlala mne asi 40x denne,doma i na ulici,v lete pak na plazi,v noci jsem byla zivej dudlik,no horror.Vydrzela rvat celou noc kdyz jsem ji dala k babicce.V cervenci jsem zaplat pambuh chytla nejaky brisni vir a byla dva dny na infuzich v nemocnici,tak holka nevidela tu svou mlekarnu,a ja ji neslysela vriskat.Kdyz pominula doba zdurelych prsu,bylo smutne se na ne divat.Pred porodem jsem mela krasna pevna prsa,ted akorat 2 seschle svestky.
Takze to kojeni ma i sve svetle stranky,dite opravdu bylo odolne a zdrave,ale zato ja jsem vychrtla na kost,a i kdyz jsem puvodne chtela aspon 3 deti,zatim neuvazuju ani o druhem.A tak si myslim ze by mi mozna umela vyziva byla usetrila hodne trapeni...
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: Není nutné kojit přes rok 

(19.11.2007 16:45:37)
Miljano, úplně chápu, že jsi vycuclá a scvrklá, ale přečti si můj příspěvek výše Názor kojící. Je to o tom. Když necháš odeznít kojení plynule a nenápadně do jednoho roka, dítě bude proimunizované až až a ty nebudeš za trosku. Já byla takhle vycuclá už v šesti měsících a doktor mi sám řekl, že už to víc ubližuje mě, než prospívá miminu. Je mi taky už 38 a léta jsou znát. Te´d je cvaldovi devět m., cucá nad ránem jen jednou denně tak sotva 30 ml (odhaduji) a přes den po prsu už ani nevzdechne. A mně je podstatně líp a prsa mám zase pěkná :-)Závislákem se ti drobci stávají po roce, kdy už z toho mají rozum. Fakt to není nutné táhnout déle jak 12 měsíců. Ať si bláznivá Světová zdravotnická organizace říká co chce. Recept na závislé mlíčňaky totiž už nedává. Nekojit vůbec je ale zase velká škoda a hlavně by to bylo zbytečné. Kojení se dá ukončit i dřív, nenásilně a svůj účel splní také. Tak jen směle do dítěte...:-)))
 Shayla a 3 kluci 


Re: Ja jsem to prehnala 

(20.11.2007 22:39:07)
Já si myslím, že to trochu záleží na tom, jestli je dítě jenom s matkou nebo hlídá ještě někdo jiný. Šimona hodně hlídala babička a když jsem s ním nebyla, tak si prostě na mlíko nevzpomněl. Ale když jsem přišla, přišlo mlíko. Další co teda mělo vliv, bylo, jak byl zabavený a najedený. Pokud dostal hlad a nedostal hned jídlo, tak si na mlíko vzpomněl, pokud se nudil a nevěnovala jsem se mu, tak taky. Jednou jsem někde četla, že přírodní národy prý odstavují děti tak, že prostě děti si spolu hrají a běhají a na mlíko postupně zapomenou.
 Veveruše 


Kojení po 1 roce nemusí vybudovat závislost ! 

(24.11.2007 21:43:47)
Mám stejně starého synka (8/05). Podobně jako Milijana jsem záměrně kojila přes zimu kvůli imunitě (ale čistě z vlastního přesvědčení). Jelikož byla zima, nekojila jsem obvykle venku. Hlad a žízeň jsme přes den na cestách řešili čajíkem (po roce jsem ho už trochu přislazovala) a svačinkou (piškoty, ovoce apod.). Někdy po roce už chápal moje vysvětlení, že teď prostě mlíčko nedostane, že až doma. Přesto jsem ale někdy i nadále kojila na veřejnosti, ale snažila sem se to pomalu omezovat. Cca do 10-11 měsíců měl syn na usínání v kočárku dudlík, pak na něj nějak zapomněl. Jeho potřeba sát moje prsa zůstala přitom stejná - 3x denně + obvykle 1-2x v noci (po roce a půl už jen jednou). Pokud jsem nebyla doma, obešel se někdy od 10. měsíce bez poledního mlíčka (které měl jinak na usnutí) a po 1. roce už i bez ranního (když jsem šla pryč brzy ráno). A pár dní po svém 20. měsíci (v dubnu) se zničehonic úplně sám během 2 dní odstavil (dva dny po sobě si při poobědovém kojení jen vzal můj prs do úst a zas ho pustil, jakoby mu najednou přišlo divné, že mi ho má cucat; druhý den už odmítl i ranní a večerní mlíčko - když jsem se ho večer zeptala, jestli si dá, jen se usmál a během 1/2 minuty usnul; další den na to mi na mou otázku, jestli ode mě bude ještě někdy pít mlíčko, řekl, že ne, a tak učinil:-). (Možné tedy je, že k tomu přispělo moje brblání po jeho 1 roce, kdy mě kojení někdy trochu bolelo - někdy mi tam zůstaly otisky jeho zoubků; dlouho měl totiž vzpomínky na kojení spojené s dím, že mi dělal do prsou "díry".) Teď prodělal nějakou virózu a pral se s ní dost dlouho (5 týdnů - rýma, kašel) - do té doby měl jen asi 3x lehkou rýmu, která trvala týden. Jelikož jsem už týden sama nemocná pro změnu já a mám i bakteriální infekci, chtěla jsem mu tento týden zkusit pro posílení imunity dát cucnout mlíčko (pořád ještě se mi trošku tvoří). Ale odmítl si můj prs vzít do pusy. Nicméně si poslední dobou strašně rád hraje na miminko (říká, že neumí ťapat a chce se nosit, chce se "tulit s mámou" a pořád si chce nechat vyprávět, co dělal, když byl miminko) a dělá, jako že pije moje mlíčko (přes tričko a jen přiblíží těsně pusinku), mlaská a říká: "Je dobrý".
Takže tímto dlouhým vyprávěním chci říct, že kojení po roce věku dítěte rozhodně nemusí vybudovat u dítěte závislost na kojení. A četla jsem tady na Rodině o víc případech, kdy se děti do 2 let samy odstavily.
(Jinak moje původní představa o kojení byla "do 1 roku a pak se uvidí", po 1 roce jsem ji upravila na "do 2 let a pak se uvidí"; momentálně podobně řeším plínky - jsem ve fázi "do 2,5 roku a pak se uvidí", nejpozději ve 3 letech mu je prostě už nedám a bude:-)
 Tři děti 
  • 

Nejste 

(19.11.2007 17:15:41)
Kojení z vás dobrou mámou nedělá, dřív se platili kojné akorát jim daly mléko lásku ne, když jim dáte sunar s láskou je to pro malé lepší, znala sem mámy co kojili a nebyli zrovna dobré mámy
 Pavla 
  • 

Re: Nejste 

(19.11.2007 19:55:54)
přesně tak, ale to některým přispěvovatelkám nevysvětlíte.
 Miladka 
  • 

Pozor na jídlo při kojení 

(19.11.2007 23:21:18)
Ahoj,
kojila jsem svou dceru do 11 měsíců. Bohužel až zpětně jsem si začla uvědomovat, co jsem jí chudeře asi všechno dopravila do těla tím, co jsem během té doby jedla. Jelikož moc netrpěla nadýmáním, tak jsem stravu moc neřešila (samozřejmě až na alkohol). Samozřejmě si stále myslím, že to kojení bylo nejlepší, co mohlo být, ale o nějaké ochraně proti alergiím a chorobám myslím může být řeč právě tehdy, když si matka opravdu dává pozor, co jí...
 janaj85 


Re: Pozor na jídlo při kojení 

(20.11.2007 7:54:48)
Ano,to ja si uvedomujem až teraz,že malému musí škodit ked kvoli unave do seba hadžem sladké.ved jemu to prospievat nemože.Dávam si predsavzatie,že si na jedlo dám pozor.V podstate jem všetko,ale to sladké je tam každý den a vždy ma napadne či nemože mat z toho niekdy až cukrovku
Pokial ide o samotne kojenie-Staršieho som kojila 2 týždne.Pre nedostatok spánku,chorobu-horučky,stres som bola na dne stále som len plakala a zistila že hoci maleho kojim po hodine aj 45 minut vobec nepriberá-VOBEC.Bolo mi ho luto tak som prešla na UM ale nemala som dostatočne info a nevedela som že možem sučasne kojit aj podávat UM...neviem,každý by niečo chcel raz vrátit spat,no čas sa zastavit nedá...Mladší ma teraz 4 mesiace a plne ho kojím.Niekedy mi príde luto,že som to tak u staršieho vzdala,no bola som psychický na dne a potom-po podaní UM bol spokojné babo...Tiež som bola kojená 2 týždne na rozdiel od mojich dvoch sestier a obe su alergičky a ja nie ani nemám nachylnost na choroby...naozaj zavisí od psychickej pohody matky.Ona mu tu lásku-dietatu može predat aj inak a nemusi byt v buducností vylučne alergický alebo náchylny na choroby....
 Lucie 
  • 

kojení .... 

(20.11.2007 8:51:57)
Dobrý den, jelikož jsem čerstvě dostudovaná doktorka všeobecné mediciny a zároveň máme doma čtyměsíčního synka, tak mně nedá se k tomuto nevyjádřit. Za těch několik let studia člověk zjistí spoustu věcí, které jsou nezdravé a které zdravé. Některé věci jsou objektivně pravda - MM je opravdu zdravější než UV ve většině případů. Pokud se dělaly studie na vznik různých alergii, astmatu, atopie, tak jedině plné kojení do 6 měsíců mělo prokazatelný efekt. Matka - alergička nepředává skrz mléko alergii i na dítě, jak zde někdo tvrdil. Matka ji může předávat skrz geny nebo společným okolním prostředím. Samozřejmě i další výhody má MM, ale ty v dnešní době "tlačení" do kojení kdekdo zná. Od 6 měsíce biologický význam kojení pro dítě klesá. Po roce jde převážně o význam psychologický. Jelikož "trend dlouhého kojení" není u nás zatím dostatečně dlouho, tak se přesně neví, co to udělá s těmito ženami na stáří - úbytek calcia - osteoporoza...Kojení má tedy svoji stránku biologickou i psychologickou. Jest nutno zvážit "cost and benefit". Pokud budu kojit a budu z toho mít deprese - bolest - dlouhodobá, delší dobu mi to nejde, které bych pak promítala do mimča, tak to asi vážně nemá cenu. Ale rozhodně tvrzení, že "já jsem nekojila a moje dítě nemá alergii, tak to o te prevenci alergie nebude pravda", je liché, protože není založeno na objektivní studii. Já někdy taky dělám věci, které nejsou zdravé, prootože pro mě mají větší význam než jen to, že jsem zdravá. Nicméně netvrdím, že to co dělám, je z pohledu zdraví to nejlepší.
 Lucie 
  • 

Re: kojení .... 

(20.11.2007 11:38:52)
Neřekla bych, že se na fakultě učí všeobecná fakta ale spíš věci, které jsou tak min. z 80 - 90% už zjištěné. Samozřejmě, že se potom dělají další studie a při jejich nějakém výsledku se snaží najít důvod. Jsem přesvědčena, že zvýšený výskyt alergie v době, kdy již dítě není kojeno, je hlavně geneticky podmíněn. Nesouhlasím s názorem, že bych kojením předávala alergii.
Děkuji Petuline za pochopení. Každý má právo si zvolit, co má pro něj větší význam. Zdravotní hledisko je jen jedno z více. Nicméně nemá cenu jej popírat.
 allian* 


Re: kojení .... 

(24.11.2007 22:31:56)
Článek k tomuto abstraktu hledat nebudu, už kvůli tomu, že zde chybí skupina alergickcýh matek a skupina nealergických matek, které krmí své děti UM. Pak bych možná byla ochotna vzít jejich práci v úvahu.
Jinak si myslím to samé, co výše Lucie...až tedy na to, že význam kojení je do 6 měsíců. Tam si myslím, že lékařské fakulty trochu ustrnuly....fyziologické odstavení je kolem 2 let s tím, že nejlepší je, aby se dítě odstavilo samo...pokud to tedy chceme brát z toho hlediska, co je nejvhodnější pro dítě.
No a na závěr...dost mě fascinuje, jaká se diskuze se vždy, kolem kojení strhne. KOjení prostě JE naprosto přirozené a ta kvanta matek, kterým se nepodařilo kojit si vysvětluji vysokým procentem nepřirozených porodů, tím že generaci našich matek bylo vnucováno, ž UM je lepší než MM...takže obhahjoby typu " moje matka taky nekojila" také slýchám často. Nicméně zajímavé je, že hystericky se tu vyjadřují zejména nekojící matky....nakonec ty kojící se obhajovat nemusí, že? Prostě se milé dámy uvolněte, když se rozhodnete kojit, většinou to jde samo (až na řídké výjimky)
 allian* 


Re: kojení .... 

(25.11.2007 18:34:53)
Možná je to divný, možná nepochopitelný, pro tebe možná nechutný, každopádně máš možnost přepnout a nesledovat to. Pořad jsem neviděla, nemohu soudit, ale rozhodně myslím, že paní nikoho nebotěžuje, neomezuje, neokrádá...prostě neškodí
Mně osobně vadí týrající rodiče, kteří usmrtí své dítě, ale soud je osvobodí pro průtahy s tím, že dotyčný má nárak na soudní proces během určité doby. Tak tohle pohoršuje...no spíš přivádí do stavu nepříčetného vzteku.
Pohoršovat se u televize nad neškodnou úchylkou? Mno....
 allian* 


Re: kojení .... 

(25.11.2007 18:38:31)
Možná je to divný, možná nepochopitelný, pro tebe možná nechutný, každopádně máš možnost přepnout a nesledovat to. Pořad jsem neviděla, nemohu soudit, ale rozhodně myslím, že paní nikoho neobtěžuje, neomezuje, neokrádá...prostě neškodí
Mně osobně vadí týrající rodiče, kteří usmrtí své dítě, ale soud je osvobodí pro průtahy s tím, že dotyčný má právo na soudní proces během určité doby. Tak tohle pohoršuje mne...no spíš přivádí do stavu nepříčetného vzteku.
Pohoršovat se u televize nad neškodnou úchylkou? Mno....
 allian* 


Re: kojení .... 

(26.11.2007 0:03:09)
Milado ... fakt nepobrala :-O, až bude chvilka času kouknu do archivu, ale ani nevím jestli se mi chce :-P :o))
 štěpánka 
  • 

Re: kojení .... 

(25.11.2007 12:53:16)
Allian,
když říkáš, že jsou ty diskuse pořád dokola, proč nepřijmeš fakt zmíněný v mnoha diskusích, že některé maminky, i když chtěly, tak kojení nešlo? (Moje nedonošené děti se žloutenkou tu fušku bohužel nezvládly. Ač poučená, jsem neměla sílu se proti flašce ohradit a popravdě, než aby mi děti umřely hlady - a to doslova, tak je flaška s UM lepší. Dnes si myslím, že příště bych prosazovala lžičku nebo injekci s mlíčkem a flaška by byla až poslední v řadě.)
Myslím si, že dřív byly problémy s kojením podobné, jen prostě nedonošenci umřeli, když nebyla matka po porodu v kondici, neměla mléko, tak dali kravské a dítě buď přežilo nebo umřelo, ale prostě v tom počtu dětí v rodiněš se s tím tak nějak počítalo. Moje babička byla jen ze 3 dětí, ale její rodiče asi z 10 a prostě se jinak bralo, když 2 děti z 10 umřely. Dnes je to jinak a převažuje "jkvalita" nad "kvantitou". Uvědomuju si, že je to hodně cynicky řečeno, ale dřív se prostě žilo jinak a dnes se snažíme svým 2 potomkům zajistit to nejkvalitnější - potravu, výchovu, školy,..... A ptotože většina lidí v Evropě nemá obavy o oholý život, tak řeší tytio "pitominky".
Věř mi, Alian, i když mým klukům bude za týden 11, zmínky o tom, že kdo chce kojit, kojí, mě bolí stále.............
 allian* 


Re: kojení .... 

(25.11.2007 20:46:51)
Milá Štěpánko...nejspíš přesně pro tebe je určen článek, pod kterým vznikla tato diskuze.
Nechci nijak jitřit tvoje rány a když víš, že jsi udělala všechno, tak proč se trápit.

Já mám podobnou zkušenost, ovšem s tím rozdílem, že jsem se nakonec rozkojila. MOje nejstarší se taktéž narodila dřív, mrňavá, spavá, bez sacího reflexu a to proto, že já si během těhotenství uhnala zánět slinivky břišní. Po porodu jsem skončila na JIPce a malá na feminaru v péči sester. Čili jsme přišli o ten 1. důležitý kontakt. Je mi to líto, ale co nadělám? Laktace se normálně rozběhla, podařilo se mi ji 3 týdny udržet a dceru jsem nakonec plně kojila, přestože začínala na lahvi. Jenže já si nepřipouštěla, že by to mělo být jinak, proto jsem se nestresovala tím, že se třeba nezadaří. Možná proto je pro mne těžké přijmout fakt, že tolik maminek chce kojit a z "objektivních" příčin se jim nezadařilo. Ale kdo posoudí, co je objektivní příčina a co stres, nedostatek trpělivosti či špatná informovanost? Já ne. Proto se do žádného hodnocení nekojících matek nepouštím. Ale trvám na tom, že kojení je naše přirozenost a že kojení není přeceňované, ale jak tak čtu, v obecném povědomí je stále ještě podceňované.

No a co se týče naší doby...ano moje dcera měla štěstí, protože kravské mléko by nepřežila, nesnáší ho. Ale když už jsme drsné...nevím, co jsi měla konkrétně na mysli kvalitou vrs kvantitou...ale pokud to byla kvalita lidského genofondu...tak tady si dovolím polemizovat a koledovat si :-P k udržování kvalitního genofondu je nezbytný přirozený výběr...a o ten jsme myslím, díky lékařské vědě přišli. Pozor... neřeším etickou stránku věci, to bych si nikdy nedovolila, ale z biologického hlediska je přirozený výběr velmi velmi redukován....
 štěpánka 
  • 

Re: kojení .... 

(26.11.2007 20:20:06)
Alian, no vidíš, tento Tvůj příspěvek nezněl tak kategoricky a mě nebolí.Jenomže když člověk nekojení rozumem chápe jako nutné východisko z konkrétní situace, stejně vím, že kojení by bylo určitě lepší ze všech hledisek. Že to je to nejpřirozenější, to je jasné. Jenomže když jiné věci nejsou nejpřirozenější, tak ani kojení nebude výjimkou.
O kvalitě lidského genofondu máme společnou a reálnou představu a že přirozený výběr je už dávno u člověka minulostí, to je zřejmé. A bude hůř....
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: Fakta se nenosí? 

(20.11.2007 11:02:32)
Lucie, v podstatě jsem někde výše psala totéž, i když laicky, ale tady na téhle diskusi se obecná fakta nenosí, snaha o akceptaci nějakých vědecké výzkumů už vůbec ne. V podstatě většina nekojících
končí u jednoduché rovnice : nekojila jsem a dítě je zdravé. Kojení není třeba.

A tohle je pro všechny, kteří se ohánějí tolerancí.
Zaměňují se tu v jednom kuse pojmy tolerance a diskuse. Jak píše Lucie, mám právo dělat špatná rozhodnutí a ustojím si je i když vím, že jsou v rozporu s mým zdravím. Mám právo na špatné rozhodnutí a zároveň všichni máme potom taky právo se k tim vyjadřovat bez nařčení, že jsem netolerantní. O tom je totiž diskuse. Probrat vše a k něčemu se dobrat...
 arsiela, 


nesnášenlivost MM? 

(20.11.2007 9:25:54)
Někdo tu uváděl že může být nesnášenlivost MM,nebo něco atkového.Jaké jsou příznaky? Dá se to nějak s jistotou potvrdit? Syn mě pláče po každém kojení,kroutí se bolestí bříška i když prdíky odcházejí.Každý mi říká,že to jsou ty tříměsiční koliky,ale stav se spíše horší než elpší.Nemá an to vliv co sním a vypiju,prostě pláče pokaždé.Přitom prospívá,přibírá.Nikdy jsme o tom neslyšela,že by mohl být problém v tom že by mu vadilo MM.Pokud k tomu má někdo info,byla bych vděčná.
 Zuzana+Terezka 


Re: nesnášenlivost MM? 

(20.11.2007 18:52:30)
Dcera tedy neměla přímo nesnášenlivost MM, ale nesnášenlivost laktózy. Tzn. neuměla strávit mléčný cukr, ten jí strašlivě nadýmal a měla velké bolesti. Ale neprospívala. 24 hodin denně proplakala a nepřibírala. Šlo to takhle 8 měsíců, až pediatrovi ruply nervy :-)) Doporučil Nutrilon Low Lactose a naše dítě se poprvé normálně najedlo a usnulo. Ale opakuji, nepřibírala. Ale můžete zkusit jednu dávku, výsledek se pozná okamžitě, vzhledem k tomu, že v tom Nutrilonu není ten mléčný cukr, tak mimi nemá co nadýmat. Mělo by se tedy už po první dávce poznat, jestli to je ono nebo ne. Moc držím palce, vím, co prožíváte.
 arsiela, 


Re: nesnášenlivost MM? 

(20.11.2007 19:32:46)
Zuzko díky,teď mě povolili nervy a Jindříšek dostal místo prsu dávku hippu,a mám spokojené miminko,které spinká.Zítra jdu k lékařce to zkonzultovat.Vadí mi že když jsem ji kolikrát upozorňovala,že se mě ta bolest bříška nezdá,tak mě akorát poradila rektální rourku a poslal nás domů.Přitom on pláče furt i když má měkké bříško,vyprdíkoval se a vykadil.Je mi ho strašně líto,chci mu pomoct.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: nesnášenlivost MM? 

(20.11.2007 21:45:24)
Někdy se takhle může projevovat ne nesnášenlivost na MM ale nesnášenlivost na kravské mléko (některé látky jsou do MM). Tam se to ale pokud vím pozná ze stolice - jsou v ní tenké krvavé nitky.
 Zuzana+Terezka 


Re: nesnášenlivost MM? 

(20.11.2007 22:55:58)
Tak budu držet palce. Zkus ještě napsat Janě s Terezkou a Miškou, její Michalka měla tu nesnášenlivost MM. Ale že by nepřibírala se nepamatuji, třeba si vaše příznaky budou podobné.
 PETRA 2 děti 3 a 6 let 
  • 

kojení 

(20.11.2007 12:25:47)
Ahoj!tak jako každá jiná maminka jsem se těšila,až porodím své první dítě.Vezmu to rychleji:obě děti jsem rodila císařským řezem a ani jedno jsem nekojila.Moc mě to mrzelo,ale prostě z nějakých příčin to nešlo.Dnes je jim 3 a 6 let a já neznám co je to nemoc a zatím žádné problémy,i když měli jen umělou stravu.Proto můj názor je,že pokud se kojit nepovede,nezoufejte!!§ahoj pETRA
 Káča, dvě děti  
  • 

dva pohledy 

(20.11.2007 14:54:15)
Pořád mám pocit, že nějak nejsme schopny od sebe rozlišit dva zásadně rozličné postoje. První: kojit chci, ale ze strany mé (matky) nebo dítěte je problém, takže nekojím a druhý: kojit nebubu, protože opět z určitých důvodů nechci. Naprosto rozumím a souhlasím s tím, že kydž to nejde, nedá se nic dělat. Já to měla s kojením obou dětí poměrně snadné a obdivuju matky, které se s potížemi rozkojí nebo to alespoň nějakou dobu zkouší. Když mi ale známá řekne, že první dítě nekojila, aby se jí nezkazila prsa, a u druhého to plánuje stejně, nechápu to. Vím, že se mě to nejak nedotýká, jen tomu nerozumím...
 Eva21546 


trošku nechápu 

(20.11.2007 15:41:51)
Ahoj, kde haní matky, co nekojí? O kojení jsem si zjišťovala hodně a vždy jsem našla informaci, že kojit není podmínkou být dobrá maminka. Našla jsem mraky článků maminek, co nekojí i maminek, co kojí. Taky jsem našla spoustu článků, kde píší, že matky nejsou supermani.

Jistě, kampaň na podporu kojení je silná, zejména pokud jste aspoň trošku sečtělá matky, kupujete časopisy, nebo pátráte jinde. Ale tam jsem vždycky našla, že kojit nemůžou všechny a že to může ale nemusí být snadné. Hovořila jsem i s laktační ligou, žádný nátlak jsem z nich necítila. Tak vám nevím.

EVA
 Reya 
  • 

Re: trošku nechápu 

(21.11.2007 9:59:03)
K tomuto jsem se vyjadřovala výše.
Mně třeba takový argument zase až tak nepochopitelný nepřijde. Jasně, pořídit si dítě je vždycky oběť, aspoň v něčem. Ale jsou oběti, kterých třeba někdo není schopen, nebo schopen být nechce. Každý to máme prostě nastavené jinak.
Říkám si, kdyby pro mě opravdu bylo důležité mít pěkná prsa, tak asi nemá cenu tohle obětovat, protože by to vedlo jednou k mojí nespokojenosti. A nejde jen o prsa, jde o cokoli jiného.
 Rapiti 


Re: trošku nechápu 

(21.11.2007 12:42:53)
Až na ten drobný detail, že prsa se změní díky těhotenství, ne díky kojení, což by se maminky jistě dověděly, kdyby se zeptaly laktační poradkyně.

 Reya 
  • 

Re: trošku nechápu 

(21.11.2007 13:32:56)
To je dost dobře možné (nemám úplně zkušenost), jen z vyprávění mojí těhotné kamarádky jsem pochopila, že ochabnutí (a zmenšení) prsou přičítá kojení. Vzhledem k tomu, že ani před těhotenstvím neměla moc velká prsa, zdá se mi, že jí to celkem vadí a rikala mi, kdyz cekala druhe dite, ze potom uz asi nebude mit nic :-). No, takze ja se proste dovedu vzit do pocitu zeny, ktere vadi, ze ji tehotenstvi a kojeni zkazilo postavu a ze treba pro to chce neco delat, i za cenu, ze to nekomu muze pripadat sobecke...
 Rapiti 


Re: trošku nechápu 

(21.11.2007 15:03:09)
Reyo, já mám taky malá prsa - normálně A, teď po dvou letech kojení téměř nic, ale po prvním dítěti se mi ty prsa za čas vrátily k původní velikosti a čekám, že po druhém to bude totéž. On se ten tuk do mlíka asi odebírá přednostně z té nejbližší tkáně. Kéž by to pomohlo na zhubutí břicha! :-(

Spíš mají problémy ženy s velkýma prsama nebo po operaci prsou, že se jim tím nalitím tolik vytahá kůže, že už pak prsa visí, jenže k tomu dojde opravdu už před porodem, takže nekojení to nevyřeší. ženským po plastice se zpravidla ty jizvy v těhotenství tolik rozjedou, že to pak potřebuje přešít - s tím by ale měly být seznámeny ještě před tou plastikou.
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

Re: trošku nechápu 

(21.11.2007 22:28:31)
No, na tvůj zbytečně chápavý postoj budu reagovat bez servítku a na plná ústa. ...a nekamenujte mě za netoleranci cizích názorů - tyto byly svobodně vyřčeny a vzaty na vědomí. O tom je diskuse...
Ano, chápu, že každý to má nastavené jinak: některé ženské jsou prostě sobecké, omezené kravky, které nemyslí mozkem. Prsa se připravují na kojení celé těhotenství, jak píše kolegyně, což ovšem ty bez mozku nevědí. Tuk se po kojení zase v prsou usadí. Kdybych řekla manželovi, že nechci kojit, abych si nezkazila postavu, tak by se se mnou nejspíš rozvedl pro blbost. PRSA JSOU MLĚČNÉ ŽLÁZY URČENÉ K VÝŽIVĚ MLÁdĚTE.
Jsou názory, které jsou prostě zhovadilé, a tak je třeba je také nazvat. Král je nahý!!!
 Reya 
  • 

Re: trošku nechápu 

(23.11.2007 12:42:58)
Au, to bolelo...
 Zuzka, Eliška 3měsíce 
  • 

O našem (ne) kojení 

(20.11.2007 21:28:57)
Ahoj holky, ráda bych přidala svůj názor do diskuze. Máme s naší malou problémy s kojením od začátku, i když jsem dělala opravdu snad úplně všeschno, výsledkem bez dokrmu byla uplakaná neprospívající holčička. Taky mě štvou články, že kojení je jen otázka psychiky, a že kdo chce kojit, kojí. Mně se v jednom prsu tvoří málo mléka, ať přikládám, jak chci často, a jedním to prostě neutáhnu. V kombinaci s tím, že naše holčička je od narození spavec a nesavec. Chvíli jsem malou kojila a dokrmovala alternativně ze stříkačky. Dlouhodobě je to neudržitelné, měla v tom chudák hrozný guláš, takže jsme přešly na lahvičku, ze které dostává i mateřské odsáté mléko. Pořídila jsem si elektrickou odsávačku, se kterou je to celkem pohoda. Sama věřím, že mateřské mléko je pro miminko opravdu to nejlepší, tak se to budu snažit co nejdéle vydržet, ideálně do 6 měsíců. Jen si nejsem jistá, jestli budu moct takový luxus z časových důvodů dopřát i druhému či třetímu miminku. Jinak chápu, co se rozumí tou masáží ohledně kojení. Nějak se obecně v článcích vyskytuje názor, že téměř každá žena může kojit, a že pokud to nejde, je to jen otázka psychiky, špatné techniky, málo častého přikládání ... Doporučuje se přikládat každé dvě hodiny, mezitím ještě půl hodiny odsávat, v noci to samé po třech ... Jen by se ještě někde mělo napsat, že když to nejde déle, než pár dní, nemá cenu, aby se maminka i mímo netrápili. U mě bylo důsledkem probrečené šestinedělí, ač se považuji za celkem racinální bytost, ale vlivem těch hormonů jsem prostě vlivu médií podlehla, ač máme velmi rozumnou dětskou doktorku... Dnes už vím, že kdybychom bývaly přešly na lahvičku dříve, Elišku si mnohem lépe užiju od začátku.
 Slávek, Karolínmka 3roky, Marek 7týdnů. 
  • 

hele klídek 

(20.11.2007 23:19:32)
Ahoj,

máme se ženou dvě děti. Obě kojnené, ale už u prvního jsem ve vyhlášené porodnci v Praze Podolí měl dojem, že se kojení tlačí a fest. Jak naší generaci po 3 měsících odstavili a přešli na sunar, teď se vše dělá pro kojení. Kyvadlo je na straně kojení. Měli jsme na pokoji maminku s druhým dítětem. Kluk, měl žloutenku nechtěl pít. Maminka říkala sestrám:" nebudu kojit, dáme mu láhev první dítě jsem také odchovala na láhvi". Ne musela kojit, ať to stojí co to stojí.
Jsme příznivcem kojení, ale jen pokud to jde. Pokud ne, svět se nezboří a rozhodně kvůli tomu nikdo není hoší máma.

Slávek
 myš 
  • 

Re: hele klídek 

(21.11.2007 11:26:08)
Já mám zase opačnou zkušenost z jedné menší porodnice, kojení mi vůbec nešlo,hodně jsem se snažila s pomocí snad všech sestřiček, ale nikdo na mě netlačil. Měli rozumný přístup a říkali, že když to nepůjde, ať to prostě nelámu přes koleno, že se to prostě někdy nepodaří. nakonec po 14 dnech od porodu to začlo jít jako po másle. Asi záleží na místě a lidech a přístup se liší v každé porodnici.
 Jíťa 
  • 

MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(21.11.2007 13:20:41)
Začínám vážně pochybovat o tom, že zrovna pro moje miminko je MM tou nejlepší možnou výživou. Brouček má 4 měsíce a stále ho trápí koliky. A to se snažím dodržovat dost přísnou dietu. Nejím žádnou zeleninu, mléko a mléčné výrobky a čokoládu - to všechno i v nepatrném množství způsobuje malému bosesti bříška, které po každé mojí dietní chybě přetrvávají 3 dny. V praxi to znamená, že se můj jídelníček skládá z brambor, mrkve, rýže, těstovin, masa, ryb, vajec a některého ovoce. K tomu ještě můžu tvrdší chleba s marmeládou nebo medem. Uzeninám se vyhýbám, protože většinou obsahují cibuli.

Navíc mám strašnou potřebu sladkého. Denní dávka je min. 8 krajíců chleba s medem, což bych údajně taky neměla. Jenže na rozdíl od čokolády, med nezpůsobuje mimču koliku. Pokud mi med dojde, řeším to marmeládou, ale tam se potřeba zvyšuje úměrně nižšímu obsahu cukru. Bohužel nejsem schopná do sebe nacpat tolik chleba, kolik bych potřebovala a ze samotný marmelády se mi zvedá žaludek. Přitom mi váha jde stále dolů, což je sice příjemný vedlejší efekt, ale kojit jen kvůli tomu ...

Posledních pár týdnů řeším dilema jestli dál kojit, nebo převést na UM. Ten med mě fakt trošku děsí, ale zatím jsem nenašla žádnou odpovídající alternativu. Takže se rozhoduju mezi kolikou z MM nebo riskovat slabší imunitu (obzvlášť teď v zimě) po převodu na UM.
Zatím stále ještě vyhrává MM, ale jak dlouho?
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(21.11.2007 14:26:51)
No já bych to kojení zase nepřeceňovala. První dítě jsem kojila 3měsíce pak mu to přestalo stačit a tak jsem přešla na sunar s ovesnými vločkami (vývar z ovesných vloček - dítě tolik nepřibírá a jiné "výhody"). Dnes mu bude 17 let a je v pořádku. Druhého syna jsem kojila do 3 let - jako miminko měl atopický ekzém - pak do 5let klid nebyl vůbec nemocný, nastoupilo astma a alergie. Dnes mu je 8let a "pojídá léky".
 Líza 


Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(21.11.2007 18:59:57)
Barčo, dneska se ví, že dát tříměsíčnímu dítěti lepek je docela riskantní. Určitě můžeš být ráda, že to nezpůsobilo problémy, ale asi můžeš mluvit o štěstí ;-)
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(22.11.2007 7:55:30)
Ten vývar z ovesných vloček neměl hned od 3měsíců. Ten začal dostávat až později (je to 17let tak fakt už nevím přesně, ale až po 6měsících) také po konzultaci s lékařkou. Já prostě nechtěla "cpát" dítě krupicovou kaší, nebo pudinkem - což bylo v té době úplně normální a děti byly jako "kuličky".
 Rapiti 


Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(21.11.2007 15:08:51)
Jíťo, koliky obvykle do čtyř měsíců zmizí, asi bys měla vyhledat nějakého odborníka na alergie a výživu. To, co popisuješ mi opravdu nepřipadá v pořádku (hlavně ta reakce na zeleninu). Třeba by v tvém případě přechod na UM byl opravdu vhodnější, ale i tak by tvoje miminko potřebovalo individuální plán v zavádění pevné stravy, abys ho co nejmíň zatížila alergiemi.

Doufám, že jsem Tě nevyděsila, ale myslím, že máš pravdu, kojení není vždycky to nejlepší.
 Míla, 2 kluci(2001 a 2004) 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(21.11.2007 22:56:36)
Rapiti, syrová zelenina hodně nadýmá. Jíťa by ale mohla zkusit dělat si zeleninové saláty, do kterých přidá trochu octa. Ocet totiž zeleninu jakoby uvaří a ta je pak lépe stravitelnější.Místo mléčných výrobků by zase mohla zkusit zakysané výrobky, také jsou lépe stravitelnější. Jde o to jen to vyzkoušet, třeba to pomůže.
 Pavla 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(22.11.2007 17:09:47)
no nechci se nikoho dotknout, doufám, že se zas na mně tady nesesypou jak slepice, ale na TOHLE bych se mohla vy...kašlat...
 Jíťa 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(23.11.2007 10:51:37)
Pavlo, tím se netrap. Četla jsem tvoje názory výše, přiznám se, že je nechápu, ale máš na ně právo. Neměla jsem potřebu se k tomu vyjadřovat.

Souhlasím, že napsat sem do diskuze cokoliv je dost "o hubu" a člověk na to musí mít silnej žaludek.

Chodím sem asi 1/2 roku, abych se něco dozvěděla a jsem čím dál více znechucená. Do diskuzí přispívám minimálně, své příspěvky míním jako tipy pro mě podobné (tedy ty, kteří si s něčím nevědí rady). Chápu, že to, co se osvědčilo mě, ještě není zárukou, že to bude fungovat vždy a všude, přesto se pokaždé najde někdo, kdo mi to ještě dost jedovatě připomene. A nebo sem napíšu, když sama hledám nějaké východisko (jako třeba teď), a chci znát víc názorů, abych si udělala obrázek.

A ještě něco: Nejradši mám ty příspěvky, kde se dotyčné vychvalují, jak chtějí to nejlepší pro děti, jak se jim ohromě věnují, že nestíhají manžela, domácnost, atd, a přitom sedí celej den na netu a drbou tady v diskuzi!
 myš 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(23.11.2007 21:17:14)
No, ale tohle se tě přeci vůbec nemusí týkat. Někdo kojí a může jíst co chce taky se vždycky dá kojení ukončit, pokud by byly takové problémy.
Jo a pokud vystupuješ poněkud agresivně, tak se nediv, že reakce jsou takové.
 Kočanská 


Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(22.11.2007 20:14:58)
Jíťo, tak nevim - asi jsem to nějak nepochopila.

To, čemu říkáš dieta, jim já celkem normálně (a nemyslím, že držím dietu). Mléčné výrobky taky nemůžu a na čokoládu jsem dlouho po porodu neměla chuť a když jsem jí později snědla, tak skutečně nadýmala jak dcerku, tak i mě :-( Uzeniny skutečně velmi skromně.

Po porodu jsem zhubla taky - prostě jen proto, že už se nemůžu blaženě vyvalovat před televizí a žrát :-)

Znám holku, která držela dietu, protože děti mají ekzem.... a to byl fakt hnus, dokonce to byla i taková ta bezlepková - no děs.

Já být tebou, tak se pořádně nacpu tou rybkou, kuřátkem, těstovinama a rýží + jako dezert si dám skvělé ovoce a takto posilněná dietní stravou se postavím čelem kojení i kolikám :-)

 Jíťa 
  • 

Re: MM je nejlepší! Nejsem si jistá 

(23.11.2007 10:15:29)
Tak NORMÁLNĚ jím pestrou stravu, tzn. všechno. 1x týdně nějakou smetanovou omáčku, 1-2x týdně dušenou zeleninu, maso střídám pravidelně vepřové, drůbeží a ryby, k tomu saláty, ovoce, sýry, jogurty... - a jestli sis všimla, tak většinu z těch věcí teď prostě nemůžu. Bez čokolády se celkem dobře obejdu (akorát teď potřebuju energii a tělo volá po sladkým) ale jsem dost závislá na mlíku a to mi vážně chybí. Strašně špatně se mi vaří a točím dokola pořád těch pár jídel, co můžu z výše uvedených surovin udělat.

A u televize jsem se nikdy neválela a nepřežírala. Chodila jsem do práce, k tomu máme dům se zahradou a televizi zapínáme jen za dlouhých zimních večerů. V létě u ní strávím max 4 hod. týdně, většinou spíš míň, protože moje seriály mají přes prázdniny pauzu.
 Cinda 


Skvělou mámou i bez kojení 

(25.11.2007 21:59:08)
V dnešní době je opravdu kojení velmi medializované, ze všech stran se na nás hrne kojit, kojit, kojit! Tak jsem si myslela, že s tím nebude problém a těšila jsem se.
My jsme s mím synem, kterému budou čtyry měsíce, zvládli kojení dva mesíce. Prcek místo sání stále jen hryzal, byli jsme se radit s naší paní dr., s laktační poradkyní atd. nikdo nedokázal poradit. Do konce šestinedělí jsme kojili plně, pak začal syn blinkat krev, kterou odemě vysál a tak jsme odstříkávali a tak jednou, dvakrát denně jsem mrně přikládala, kvůli tvorbě mlíčka, až me jednou synek, prokousl bradavku, tak, že mě tekla krev viditelně, dostala jsem zánět s horečkama a mlíčko zmizelo a ať jsme chtěli, jak jsme chtěli, už se neobjevilo. Přešli jsme na lahev a od té doby jsme v klidu já i mrně,v klidu papá, dobře spinká samý úsměv. Od paní dr. jsme dostali velkou pochvalu, že jsme to s těma problémama zvládli tak dlouho. To bylo také velké povzbuzení.

A s tím citem a zvykáním si na miminko....
Jakmile jsem Danečka prvně uviděla a položili mi ho na prsa, věděla jsem, že je to moje láska a že pro něj udělám všechno na světě. A intimní kontakt "doháníme" spoustou jinými aktivitami, masáže, tulení, mazlení no však každá máma asi ví.

Takže maminky co nekojíte, nebudte smutné ( mě to sice chvíli trvalo), já jsem taky vyrostla na sunaru a žádný negativní dopad to na mě nezanechalo. A moje máma je tou nejkvělejší mámou na světě!

 taky nekojící 
  • 

Re: Skvělou mámou i bez kojení 

(27.11.2007 13:59:22)
Ahoj,
já jsem taky v těhotenství pořád všude slýchala KOJIT KOJIT KOJIT!!!A připadala jsem si jako Štěpán Šafránek z Básníků, jak na něj všude vyskakovaly prsa.
Moje první zastávka cestou z porodnice byla pro sunar v lékárně dřív,než jsme dojely domů.Pak jsem si vzpomněla, že paní vedle na pokoji šly sestry "zavázat prsa" a došlo mi, že dneska se už člověk může rozhodnout sám jestli ano, nebo ne. V porodnici byli všichni hrozně hodní a ochotní, ale malý se hned nalokal a usnul, při pokusu o položení se vzbudil a plakal hlady, a tak pořád dokola. Začala jsem na něj mít příšerný vztek a zároveň mi ho bylo strašně líto,tak s pláčem ho odvezla k sestřičkám co mám dělat. Bylo mi řečeno ať se vyspím a v pět ráno mi ho přivezli zpátky.
Už první noc po návratu u porodnice na flašce jsem získala úžasný spící miminko, ale pořád jsem se mučila odstříkáváním-taky tak na jednu dávku denně protože do mně hučela moje máma-na kterou v porodnici za komunismu zavolali psychiatra že nemá mlíko... -, manželovi to bylo nějak jedno, on ze zásady propagandy nesnáší a o kojení si nemyslel vůbec nic.Když jsem se na to po měsíci vykašlala úplně, malý se v noci budil jen jednou a po vycucnutí flašky spinkal do devíti hodin ráno a mohli jsme ho dávat hlídat a tím měli zpátky část svého prostoru, zářil spkojeností a já taky. S malým se koupeme všichni dohromady-máme velikou vanu, normálně se před ním převlékáme, mazlím se s ním když je nahatý, ale kojení mně vážně neoslovilo a taky mám dojem že je samospasitelné podle těch fanatiků, kteří ho propagují stylem "kojení nebo smrt"
U dalšího dítěte se o to nechci ani pokoušet, taky znám dost matek co kojily jak blázen a děti mají pořád nemocné a většina byla i v nemocnici, kdežto náš měl jednou nachlazení s lehkou teplotou dva dny a to je celý-za tři roky.Navíc jsem hned po porodu měla zpátky svou postavu, ale k tomu prsa velikosti 95 D- jinak mám 165cm a 54 kilo, takže jsem vypadala jako atrapa pánského přirození s varlaty :-))
Kdo chce, ať mně klidně odsoudí, mně to netankuje.A proč to píšu? Ne abych podráždila skupinku vos které si sem navážením se do ostatních nebo do těch, co se "vymykají většině" , ale jako vzkaz pro ty které kojit nechtějí nebo nemohou, že je to jen jejich věc a tahle propaganda je zaprvé silně přehnaná, za druhé co se má kdokoliv co starat jestli kojíte nebo ne. Je to jen vaše věc a je hovadina že když ne, "ubližujete" tím dítěti a podobné přehnané výrazy...
A ještě, někdo tu napsal že je jí líto maminek co kojit nemůžou, protože kvůli těm co prostě nechtějí jim to pak nikdo nevěří.-znovu podotýkám, proč se má svéprávná žena zabývat tím jestli jí někdo věří nebo ne? To je čistě každého věc. Takže já o sobě dodávám: Kojení jsem neměla bezproblémové, takže jsem z těch, co se na to vykašlaly pro svou osobní pohodu-hlídání, soukromí, občas sklínka vína, a hlavně SPÁNEK!!!, právě proto,že pak jsem si dítě užila a milovala ho a nechtěla dopadnout jako ta paní co tu psala že jí z kojení zbyl akorát pocit lítosti z toho, že první tři měsíce své holčičky probrečela bolestí a depresema...
Přeji krásný vztah s děťátkem všem, ať kojí nebo nekojí.
 Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 


Re: Skvělou mámou i bez kojení 

(27.11.2007 14:02:11)
Taky nekojici, souhlasim s tebou. U nas to probehlo podobne, Sabince ted byly dva roky a je zdravounka jako ripa - tuk, tuk :-)
 Renata 
  • 

kojení je normální a vhodné pro dítě 

(25.11.2007 22:41:16)
Dobrý den,
zkusila bych se na problém podívat očima historie - savci sají mateřské mléko, je to něco přirozeného, příroda to vymyslela a mělo by to v 99 % fungovat.
To že to hned nefunguje je vcelku normální.
Také mě kojení nešlo, také jsme zezačátku bojovali.
Vše se vyřešilo s nástupem jara, chodili jsme s malým na dlouhé vycházky, sedli na mez a kojili, sedli v parku na lavičku a kojili.
Čím víc jsem chodila ven a "řešila" jiné věci, jak kojení, tak se kojení upravilo!!!! Nejlepší je vyrážet ven a nevěnovat se jen kojení.


Nedostatek mateřského mléka
mléka se tvoří tolik, kolik je ho třeba - jak si dítě žádá;
dítě si musí zvyknout, že má cucat, pokud si ho naučíte pouze na přední mléko, tak je pak lenivé sát zadní (dá to více práce)

kojení zabere čas, ale dá se přitom číst, spát, ležet a odpočívat
doporučuji zvyknout si kojit v leže
dá se kojit i za pochodu, kdy dítě máte v šátku

Kolika
některé dítě ji má, některé ne. Toníček tím trpěl do 3 měsíců - křičel, kopal.
Pak se to zlomilo a byl klid. Mladší Juliška měla pár dní křiku a jinak ok.
Dle mé osobní zkušenosti je jedno, co jíte (samozřejmě si nedám zelí v plné míře atd. , pouze jako přílohu).
Tipy na zímrnění: masírovat rukou, nahřívat, foukat fénem přes plenu (zabírá i zvuk fénu).

Jen bych se přikláněla za názor, že kojení je normální a vhodné pro dítě.



 Lenka 
  • 

Re: kojení je normální a vhodné pro dítě 

(26.11.2007 0:19:01)
NEKOJÍCÍ MATKY at už z jakéhokoliv důvodu - pokud kojit nemůžete nebo nechcete, nenechte se masírovat vizí, že KOJIT DÍTĚ JE POVINNOST. Jistě, kojení je přirozené od přírody, no a co? copak v dnešní době neděláme dost věcí, které se vzdálily přírodě? nenechte si podsouvat pocity viny

nenechte se zblbnout slogany, že KOJIT MŮŽE KAŽDÁ, JE TO JEN VĚC SNAHY. Naprostý blábol...A NAVÍC, PROČ BY SE MĚLO NĚCO DĚLAT NÁSILÍM, POKUD TO NENÍ PŘÍJEMNÉ MATCE I DÍTĚTI???? to mi teda hlava nebere.
Proč by si měla matka kojení urputnou snahou VYBOJOVAT? Proč na sebe nakládat ještě další povinnost?

jen tady na rodině jsem četla dost naprosto hysterických příspěvků matek, co se jim z nějakého důvodu nedařilo kojení...já jsem asi hloupá a sobecká, ale než se hroutit, trápit své dítě i hladem, jen abych se ROZKOJILA, jak kážou letáky o "přirozených matkách"...to se na to radši vy...jaký vyšší smysl má utrápené hladové dítě, dítě se žloutenkou jen oblížně sající z prsu...zoufalá matka s rozkousanými bradavkami, opakujícími se záněty, nedostatkem mléka???

Je právo každé ženy se SVOBODNĚ ROZHODNOUT a třeba i nekojit jen tak, bez zdůvodnování.

 Markéta 
  • 

Re: kojení je normální a vhodné pro dítě 

(26.11.2007 12:04:16)
to právo zena ma... a jake pravo ma dite? podle tebe asi zadne, beres dite jako neco co ti patri ...
nekojit, kdyz tomu nic nebrani je SOBECTVI.
 Lenka 
  • 

Renato a přesně o tom to je 

(26.11.2007 0:21:39)
jak píšeš svoji zkušenost - "přestala jsem myslet na to, že se musím za každou cenu rozkojit" a začala se věnovat jiným věcem

kdyby to dneska matky tak braly, že se svět nezboří, když se kojit nebude, nebo jen částečně...ubylo by poporodní depek
 Janinka 
  • 

Re: Renato a přesně o tom to je 

(26.11.2007 8:09:36)
Když slyší někoho vyslovit laktační liga, kojení je přirozené, kojení je nejlepší, taky se mi otevíra nůž v kapse- myslím to z nadsázky- tyhle věci přece všechny víme, nemusí se opakovat dokola a popravdě řečeno, kdykoli zapnu televizi je tam něco o kojení, a už sem na to alergická. Prostě někdo kojit nechce nebo nemůže a je to jeho věc. Já jsem se kolikrát bála říct, že nekojím, protože se vždy našel někdo kdo mě odsoudil.
 Cinda 


Re: Renato a přesně o tom to je 

(26.11.2007 8:53:53)
Mluvíte mi z duše, ale jako prvorodička která "neví" do čeho jde jsem se chvíli snažila, než jsme to vzdali. Teď už vím, že příště, když to nepůjde, tak to nepůjde, svět se nezboří, ale hlavně, že budeme všichni spokojení a v pohodě.

Všude se šíří osvěta o kojení a pak v porodnici ( mám zkušenosti s Motolem ), mi přinesli mrně, řekli takhle si ho položte, takhle se vám musí přisát a tím končili a když jsem prosila o radu, dostala jsem akorát studenou sprchu, že na nás nemají čas, jo a to se ještě mojí známé dostalo odpovědí, že kojit umí i gorila, tak to snad proboha zvládne taky ( mimochodem také v Motole).
 zuzana 
  • 

Re: Renato a přesně o tom to je 

(26.11.2007 10:45:18)
Ja si myslim, ze je spravne, ze je kojeni medializovane! Neni to prehnane, je to hodne dulezite uz jen pro ty zeny, ktere nejsou uplne presvedcene o dulezitosti kojeni. Kojeni je nejvetsi dar co diteti muzete dat a stoji za nej bojovat. Ja bojovala tri krat a to pokazde opravdu hodne. Ono to opravdu vetsinou jde a treba ja nebyt te medializace jsem to mohla predcasne vzdat. Nikde jsem nevidela ani neslysela a necetla, ze by nekdo nekdy tvrdil, ze matka co nekoji je spatna. Proto me opravdu tady debaty toho typu celkem zarazi. Jen si opravdu myslim, ze je dobre, ze je kojeni propagovano, ze je to opravdu to nejlepsi pro miminko a rozhodne neni PRECENOVANE! Pro ty maminky, kterym kojeni nejde, jsou tady laktacni poradkyne a ty prosim vam muzou pomoct uz v porodnici. Prave pro to je dulezita medializace, at vsechny maminky zjisti uz v tehotenstvi, co pro spravne kojeni muzou udelat, ze jsou tady urcite pomucky(formovace), kurzy a laktacne poradkyne a pak treba se vyhnou mnoha problemum. Ta medializace je taky dulezita pro to okoli, ktere se na kojeni na verejnosti diva skrz prsty a pro tu rodinu, ktera ma tu matku v kojeni podporovat. Dulezite je taky vedet, ze to nejde vzdy jen tak bez problemu, ale opravdu stoji za to bojovat. A pro to bych vsechny maminky co kojit nemohly, nebo nechtely prosim at nerikaji, ze kojeni je premedializovane a precenovane, neni a nikdy byt nemuze! Na lasce, kterou k diteti citime jiste nic nezmeni fakt, zda dite kojime nebo ne, nelze rict, ze matka kojici, ci nekojici je snad lepsi, horsi, obetavejsi.....
Ja ovsem vim, ze bych hrozne litovala, kdybych kojit nemohla a tak jsem udelala vse co jsem mohla a to opravdu muze udelat kazda maminka a je na ni jestli se odhodla bojovat.
 Petulina, kluci 11 a půlroční mimi 
  • 

A co právo dítěte? 

(26.11.2007 11:21:02)
Ani jedna z vás, co si vehementně vyhrazujete právo nekojit a rozhodnout se svobodně krmit uměle, nebere v úvahu, že dítě má také své právo. Právo dostat to nejlepší z matky, to přirozené. Přečtěte si Deklaraci práv dítěte. Kdyby si ono mohlo vybrat, vybralo by si prs, protože na ten je od přírody naprogramováno. A vy naopak nemáte právo mu v tom bránit. Chováte se přesně jako lidé, kteří děti považují za svůj majetek a tak s ním i svobodně nakládají. Zneužíváte toho, že děti jsou nám vydány na milost a nemilost. Je velký a zásadní rozdíl v tom, jestli se kojení z nějakých fyzických či psychických příčin nezdařilo, což je legitimní a krmit lahví se musí (a tudíž se nemusíte obhajovat) a tím, že se SVOBODNĚ ovšem zcela sobecky a bez ohledu na právo dítěte rozhodnete nekojit ho. A ani vy se nemusíte obhajovat, pokud své rozhodnutí ustojíte.
Hysterické jste tu akorát vy, co jste pod záštitou práva svého poškodily právo dítěte. Nikdo vás neodsuzuje. Maximálně tu tak můžeme kategoricky s vašimi argumenty nesouhlasit. Což se také děje. Jestli vám ovšem toto někdo někdy opravdu vyčte, bude to patrně právě vaše svobodně nekojené dítě.
 kveta19 


Re: A co právo dítěte? 

(26.11.2007 11:31:50)
Tohle se mi zda ponekud hodne nadnesene:-)
A co kdyz matka proste kojit nemuze???? Chodi do prace(treba) a na jejim prijmu stoji rodina?Nebo ji proste mlicko netece.
Nebo je zkratka pohodlna a v zajmu sveho "dusevniho" zdravi chce obcas pryc od ditete.Je prima mit deti a je bajecne je kojit,ale ne za cenu VSEHO.
Toho,ze prijdu o praci,ze manzel radsi praskne dverma a utece za kamosema do hospody ,kdyz ja budu plactiva ,unavena a zapskla...
Presne tohle se stalo me kamaradce,v zajmu ditete a kojeni zapomela,ze neexistuje jen dite-ale i svet okolo.Treba manzel,ktery uz toho mel slusne receno dost.

Ja jsem nekojila,vzdala jsem to.Mam trilete zdrave dite,ktere jeste (tuk tuk) nebylo nemocne.Dcera je nadprumerne inteligentni,mluvi dvema jazyky.
V zajmu ditete je predevsim klid a spokojenost.Pokud toho dosahne matka i UM,neni myslim co resit.

 manina 


Re: A co právo dítěte? 

(26.11.2007 11:34:32)
Tohle je příspěvek, po němž konečně chápu, proč se nekojící na*írají.
Jsem velký zastánce kojení, ale tady bych řekla milá petulino, jen se z toho nepodělej.
Píšeš, že neodsuzuješ matky, které porušují Deklaraci práv dítěte, trochu protimluv.

Nekojící matky nenechají umírat své děti hlady, ale mají v náručí roztomilé spokojené prcky s napucnutým bříškem velmi adekvátní výživou, i kdyby nechtěly kojit, tak nemají co před kým ustávat, nechtějí a tečka.

 Janinka 
  • 

Re: A co právo dítěte? 

(26.11.2007 11:42:18)
Prostě jsem se rozhodla nekojit, pochybuji, že mi to dítě někdy vyčte. Já to mamce taky nevyčítám, popravdě mě do teď nenapadlo se o to vůbec starat Daleko větší vliv na zdravý má životní prostředí, zdravá strava. Kojení je volba, ale ne nutnost. Zez ačátku mi to bylo líto, že nekojím a bála jsem se to říct na veřejnosti, protože vždy se někdo -chytrý- ozval, teď jsem si užívám vyhodu, protože můžu odjet a nestarat se o odstříkaní a kojení a jsme oba celkem spokojený.
 kveta19 


Re: A co právo dítěte?/ SOUHLAS 

(26.11.2007 15:42:51)
Jsem stejneho nazoru,dite netrapim,kdyz ho nekojim!!!
Trapim ho kdyz na nej vztekla kricim a biju ho.(tedy spis tyram)
Kdyz chce mam kojit-klido a kdyz nechce at nekoji.Me bylo docela prijemne malou na par hodin dat babicce a nestresovat se kojenim.Proste to neslo a hotovo,holka je zdrava a rozhodne jsem ji neodpirala jeji prava.
Proto je rodic "zakonny zastupce" a rozhoduje.konec tecka :-)))
 štěpánka 
  • 

Re: A co právo dítěte? 

(26.11.2007 20:16:16)
Petulino,
moc lituji, že jsem Tě neznala před 11 lety. Možná bys mým spavým žloutenkovým nedonošencům vysvětlila, že mají právo mít ode mě mléko, tak ať koukají toto své právo využívat, nebo.....
A tak jsem hodna Tvého opovržení radši zvolila tu lahev, protože jinak by ubývali a ubývali na váze, až kdo ví kam...a využila práva na nekojení. Co na tom, že jsem nechtěla, co na tom, že jsem odsávala jako divá, aby aspoň sem tam měli v té lahvi MM. Nezapomeň se takto vždy navézst, fak to bolí.
Z maminek co znám jich spousta nekojila, ale znám jen jedinou - modelku, z doslechu, která si o tom rozhodla sama. Za ostatní rozhodly jejich nesavé děti...
 Lada 
  • 

Re: A co právo dítěte? 

(26.11.2007 20:25:58)
Štěpánko, taky jsem měla "spavého žloutenkového nedonošence" a zvolila jsem variantu flaška=zaručený přírůstek na váze, zdravé dítě. Před variantou "násilného rozkojování", kterou mi vnucovaly sestry. Neplila, jedině z flašky, prs nechtěla, mléka bylo po císaři málo...toto všechno ale personál věděl a stejně na mě TLAKOVAL. Na nedonošeneckém oddělení se mnou byla jedna taková paní - za nic na světě nechtěla dát Nutrilon a dopadlo to tak, že naše děti, které měly naprosto stejnou porodní váhu, obě žloutenku, narozené ve stejném týdnu, na tom po dvou týdnech byly zcela jinak. Ten její "rozkojovaný" stále nepřibýval na váze, takže zatímco já odcházela s dítětem propušená domů, ona stále byla v nemocnici. A jediný důvod byl nepřibývání /resp. i hubnutí/ jejího dítěte.

No ale hlavně, že KOJILA. Jediné, co mě mrzí je, že jsem se i tak nechala týrat a poslouchala bludy druhých, i když myslím, že na prvorodičku jsem se vzpamatovala poměrně brzy. Fakt si radši nepředstavuju, jakou službu bych udělala svému nedonošenému dítěti 2,5 kg se žloutenkou, když bych chtěla radši být MATKA PODLE PŘÍRUČEK -tj. ta, co zvládla kojení.
 Pavla 
  • 

Re: A co právo dítěte? 

(27.11.2007 15:04:17)
Tak tohle mi fakt nedá, Ty seš blbá jak malovaný saně!!!! Běž se nechat vyšetřit!!!Směju se, až se za břicho popadám-----
 lussi 
  • 

Re: kojení je normální a vhodné pro dítě 

(9.12.2007 1:43:31)
Ano. Kdyz jsem mela syna - sve prvni dite - chtela jsem kojit, a to doslova "za kazdou cenu". Protoze kojeni je pro dite to nejlepsi. A kojila jsem opravdu, az do jeho 14-ti mesicu. Bylo to krasne, stale vzpominam na ten kontakt, ale co jsem se jen u toho nabrecela a nastresovala.... ragady v prsou tak ob tyden, mleko strikalo tak, ze to nemohl vypit, takze kolikrat se nenapil vubec (coz jsem obrecela.."jsem neschopna matka, ktera neni sto nakrmit sve vlastni dite...). 3 odsavacky, znicene bradavky, z lahvicky ani nahodou, ze strikacky taky ne, dudlika taky ne - dodnes paleček...
A tak pro priste: 1.) dudlika si vezmu hned do porodnice (tenkrat na dverich velike napisy "nedavejte dudlik novorozenci do 6-ti tydnu !!!!!").
2.)Kdyz bude mit hlad, a nebude mu stacit prso, vezmu Nutrilon a dam mu ho z lahve....

Opravdu bych neverila, ze k temto zaverum dojdu, ale .. CHCE TO HLAVNE KLID a nuic nehrotit. Snad mi to vydrzi i pro priste, na odd. sestinedeli :)))
 vlasta, 1 dítě, 2 v očekávání 
  • 

Kojení neovlivníte 

(26.11.2007 13:04:28)
Také sem si myslela, že budu kojit co nejdéle to půjde, ale kolem 4 měsíce věku ditěte sem dostala zánět prsu a problém byl na světe. Doktor mě léčil antibiotiky, ale v zápětí mé mlého Andrejka přestala pít, stále ho odmítala. Naše dětská lékařka mi řekla, že léky, které beru mi poškodilo mléko a proto je A. odmítá. Tyto léky se totiž neměly v době kojení vůbec užívat. Strašně dlouho sem se s tím nemohla srovnat, protože sem musela začít kupovat sunar.Asi měsíc sme se trápily, nespaly, zánět mi cestoval z jednoho prsa do druhého, ale se sunarem se vše uklidnilo. Psychicky sem nebyla v pohodě, protože sem měla pocit, že dítě je ošizeno a ten kontakt s ním byl pryč. Všichni kolem mě kojily do 1roku i déle a já si tak připadala mizerně, hlavně když sem trefila na někoho kdo se divil,že nekojím. Ale každému vysvětlovat proč to tak je mě časem unavilo a tak mě to přestalo trápit, ať si každý myslí co chce.
Doktora sem po dalších zmatcích vyměnila, nyní čekám druhé dítě a dám si velký pozor, aby se nestalo něco podobného, ale pokud mi to nevyjde z jiného důvodu nic nenadělám.
 Anat 


Příspěvek do diskuse o kojení 

(26.11.2007 14:35:53)
Náhodou jsem se dostala k této diskusi o kojení a nedalo mi to a prečetla jsem ji úplně celou a mám z ní velmi smutný a zvláštní pocit. Nemusela bych se dělit o své zkušenosti, ale chci, protože je veliká škoda, že se z něčeho tak přirozeného jako je kojení dělá bubák pro všechny ženy bez rozdílu, zda teprve čekají miminko nebo mají již děti v pubertě. Proč by kterákoliv z nás měla cítit vinu za cokoliv ať již děti kojí či nikoliv?
Víte, moje první dítě se narodilo s diagnostikovanou závažnou kožní chorobou a strávilo první měsíc života na JIP, kde jsem samozřejmě nemohla být s ním. Psychicky mě už vyčerpal samotný porod, protože jsem vlivem okolností byla na vše sama...ale s podporou mých rodičů jsem nějak zvládla se nehroutit, i když jsem proplakala noci i dny...mléko se mi v porodnici neudělalo, protože mě z porodnice v Podolí, kde jsem rodila propustili již po druhém dni s tím, že není třeba abych tam dále zůstavala, když malou převezli do Motola na JIP. Sestra, která mě propouštěla mi pohmatem zkoušela zda mám v prsou mléko, leč neuspěla a s větou: "Vy tam opravdu nic nemáte." mě propustila domů...obrečela jsem to, ale vybavila jsem se odsávačkou, fotografií moji dcery a doma jsem odsávala, co bylo, protože nakonec se mi mléko utvořilo i bez toho abych měla mimi u sebe...mléka bylo málo, ale bylo! A to, co bylo jsme vozili do Motola, aby malá aspoň něco měla. Zázrakem se její stav zlepšil, dodnes nechápu jak se to stalo, ale nakonec jsem mohla nastoupit do nemocnice i já a být s ní na pokoji, nečekejte happy end co se kojení týče. Dcera byla zvyklá na láhev a prso ji nic neřeklo, a bohužel pro mě mě dost vytrvale odmítala a já jsem neměla prostě dost síly s tím něco udělat, protože sestry na JIP měly svých starostí s ostatními dětmi dost a tak pro ně kojení nebylo prioritou...zkoušela jsem to ale vytrvale, protože jsem strasně kojit chtěla. A nepovedlo se...dcera se opravdu zázračně vyléčila a dnes jsou jí skoro čtyři roky a před rokem a půl ji přibyl bráška...a já už v těhotenství jsem si v duchu slibovala, že tentokrát to opravdu půjde, vždyť všechno bylo úplně jinak. Ale ani tentokrát se happy end nekonal. Prožila jsem nejkrásnější chvíle, když jsem malého měla přisátého u prsu v porodnici, spal se mnou už i v porodnici v posteli, kdykoliv měl prs k dispozici a já jsem cítila to naplnění o němž jsem snila u prvního dítěte. Bohužel mléko nepřibývalo jak mělo, a protože malý byl velký hladovec a jedlík, vždyť měl po porodu také 4 kg tak se evidentně trápil jeho nedostatkem. Snažila jsem se ze všech sil, čaje, pít, dobře jíst, zdravě žít, být v pohodě, ale nešlo to. S mužem jsme v té době řešili závažné problémy...a psychika v šestinedělí mi haprovala jako divá...mléka ubývalo až zmizelo docela a já tak nějak plynule přešla na umělou výživu, bez výčitek, protože jsem viděla, že malý je spokojený. Ale ten pocit, že jsem si něco plánovala a ono to tak docela nevyšlo ve mě zůstal a ano, já to dokážu přiznat i nahlas, trochu i závist maminkám, kterým to vyšlo. Ale proč bych měla na někoho ukazovat prstem nebo ho odsuzovat jen proto, že kojit může a já sama mohla jen krátce či jednou nemohla vůbec??
To není fér. Proč se urážet? A osočovat? Vždyť je tolik zla kolem nás, že je úplně zbytečné ho ještě zvětšovat tím, že nedokážeme být tolerantní. Vozila jsem děti v kočárku i je nosila v šátku a nepřipadám si jako militantní kořínkářka, co musí mít vše bio...já chci pro své děti to nejlepší a to jim můžu dát jen když já sama budu spokojená sama se sebou, ať již s kojením či bez.
Je mi moc líto, že člověk nedokáže druhému něco přát.
 zuzana 
  • 

Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(27.11.2007 11:12:04)
Opravdu moc pekne napsane! Jsem rada, ze konecne nekdo pochopil, ze neni nutne zpochybnovat a vyvracet pozitiva kojeni, jen pro to, ze se to zrovna me nepodarilo!!!! Je kazdeho osobni vec, jakou cestou se pusti, na faktu, ze materske mlicko je pro mimi to nejlepsi se ale vubec nic nemeni. Pro to je tady ta medializace, aby matky presvedcili, aby chtely svoje deti kojit, aby pocitaly s tim, ze to nemusi jit lehko, aby vedely s cim muzou pocitat a byly pripravene i zabojovat. Ja nevim a nerozumim tomu, proc stale dookola opakujete, ze vas nekdo nekde osocil, ze kdyz nekojite nejste snad dost dobra???? Ze mate chytre a zdrave deti i bez kojeni, ze jste stastne vy i deti.... To je vse v poradku a snad vam to vsichni preji, ale nevyvracejte prospesnost kojeni. Co treba fakt, ze kojeni snizuje riziko vzniku akutni leukemie??? Myslite, ze si to nekdo vymyslel, ze to snad neni pravda? Ja dala jeden jediny priklad z mnoha pozitiv, ktere kojeni prinasi, ale kdyby byl jen ten jedinej, porad by stalo za to vyskouset kojit sve dite! To, ze vas nekdo ke kojeni chce presvedcit je snad uplne neco jineho a myslim, ze je to dobre.
Je zvlastni, ze spousta matek tvrdi, ze chce pro sve deti jen to nejlepsi(koupi mu znackove capacky, dupacky adidas, kocarek za 30 000....), zabojovat ovsem a treba hodne, aby kojila sve dite to je problem. Trochu jsem samozrejme nadsadila a doufam, ze vsichni pochopili co jsem tim chtela rict.
 Sysyna 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(27.11.2007 11:47:43)
Diskuzi procitam....a nereaguji az dnes.
Kojeni je skvela vec, je to krasny pocit, kdyz se mimco prisaje, zacne hltat mlicko a pacinkama se pridrzuje.......aspon pro me to bylo uzasne, skvele a nedokazala jsem odtrhnout oci od toho malinkeho uzlicku, ktery mlaskal a pil mlicko.
Nevyracim, ze kojeni je prospesne, ze je treba kojit, ze kojeni ma vliv na mhoho veci, je to prevence toho ci onoho, nadorovych onemocneni, rakoviny prsu atd.
Je fajn, ze pristup zdrav.personalu dnes je jiny, jako kdysi(muzu srovnat Obilny trh, brnenskou porodnici v letech 1991, 2003 a 2005, kdy jsem zde rodila ja), ze dnes propagace kojeni, prednaska o kojeni, nazorna ukazka pomoci gumove panenky mnoha ploh kojeni je poucna a pomaha.
Ale...........dle toho, co se stalo me bych si dovolila nyni rict, ze mi chybelo a myslim, ze asi stale chybi....zminit i to, ze rakovina prsu muze bohuzel postihnout i kojici zenu.
Chapu a vim, jake je to byt rozneznenou sestinedelkou, vim , že psychika je hrozna HOLKA, ze hustit v porodnici do maminek neco o rakovine je hrozne.Ale....ono se to opravdu delo, deje a dit bude.Bohuzel.
Primlouvala bych se za to, aby se na prednasce o kojeni pro nove maminky uz v porodnici zminovalo, to, ze kojeni neznamena vzdy jen prevenci rakoviny prsu.Ze jsou pripady, kdy zena kojila a koji a nador se v prsu dela.
At jsou to geny, hormonalni zmeny, dusledek dlouhodobeho stresu...cokoliv, co rakovinu muze a asi ovlivnuje.At jakoukoliv zmenu pri kojeni zena co nejdrive konzultuje se svym gynekologem.At nenechava jen tak neco, co behem kojeni muze propuknout az ve zhoubny nador prsu, uzlin.
...........................
Ja v r.1991 kojila jen 3tydny..pak to neslo, mozna by slo, ale proste tenkrat se to jeste moc neresilo.....
V r.2003 jsem kojila syna temer do 13ti mesicu....
V r.2005 tretiho syna do 10ti mesicu, ale s problemem.Prvni mesic pil z obou prsu, od 5tydne, pouze z jednoho.Mleko pritom bylo v obou prsech a vic, nez dost.Ale miminko si usmyslelo, ze se proste na te jedne strane zacne vztekat,vzpirat, odtahovat a ne a ne se prisat.Druhou stranu chytlo hned a spokojene mlaskalo......asi moje chyba, ze jsem to neresila driv.Ale nenapadlo me, kdyz v rodine rakovina prsu neni, ze by se neco takoveho stalo me.
A stalo...miminko to poznalo, ze vse neni v poradku, ale me nenapadlo, ze jeho plac a vztekani na te jedne strane muze signalizovat neco spatneho.
Odkojen byl tedy jen z jednoho prsu.Zmeny nastaly az po ukonceni kojeni v jeho 10tem mesici.Zatvrdlina na obou prsech.Z jednoho,kojiciho, zmizela, na druhem nekojicim zustala.
Pak uz to slo velmi rychle...bouracka, celni naraz, narazeny hrudnik, zatvrdlina dostala tvar micku, vpacovani bradavky......ULT, mamograf, biopsie a uz jsem se vezla.Mamarni komise, chemoterapie, operace, dalsi chemo, ozarovani a na nekolik let hormonalni lecba........

Mozna, kdyby se uz v porodnicich delala osveta k tematu Rakovina prsu, mozna, kdybych se vice zajimala o tuto nemoc, mozna kdybych nemela treti dite, mozna kdybych vic naslouchala placi sveho miminka, mozna kdybych se zacala zajimat drive,mozna...bych byla zdrava.Mozna.

Myslim si i res to, ze kojeni je jedna z nejlepsich veci pro miminko, ze pokud to nejde hned na zacatku, casem to treba zacne jit.
A myslim si, ze i mama , ktera nekoji, je dobra mama.
Ale myslim si taky, ze za kazdou cenu kojit ne vzdy je to prave......
Co nejdelsi kojeni, zdrava miminka a hlavne nikdy nepoznat, jake to je mit rakovinu prsu Vam preje Sysyna
 zuzana 
  • 

Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(27.11.2007 18:38:56)
Je mi moc lito, ze si nekdo musi timhle projit, je to smutny pribeh. Musim ovsem podotknout, ze kojeni jen snizuje riziko vzniku nadoru prsu, ovsem neeliminuje uplne a to vam snad nikdo netvrdil, to by bylo hodne zavadejici. Takze je to tak, ze kojeni snizuje riziko vzniku ruznych onemocneni jak u miminka, tak u matky a jsou ruzne vyhody plynouci s kojeni. Nic vsak neni stoprocentni a je potreba to tak taky brat, ovsem ï prez to je kojeni vzdy prinosem jak pro matku, tak pro dite a proste nikdy nemuze byt propagace kojeni prehnana! Diky za tu osvetu a pristup zdravotniku, ktery se za ty roky zmenil. Je moc dulezite aby bylo kojeni podporovane a hodne propagovane i kdyz se to nekterym maminkam nepozdava.
 Sysyna 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(28.11.2007 0:53:41)
Zuzano,
souhlasim s tim co jste napsala.Nikdo ze zdravotniku mi to nevyvracel a s pristupem ke me, jako k pacientce na nasi brnenske onkologii jsem vic , jak 100% spokojena.Vetsi seskupeni, tak profesionalnich a lidskych lekaru, sester atd. jsem nikde jinde nezazila.To musim zminit, protoze jsem jim proste vdecna za hodne.Za zivot!
Napsala jsem, ze nevyvracim kojeni..
A pak, ze presto je i pri kojeni mozne onemocnet rakovinou prsu z mnoha duvodu...
Jedna se mi jen o to, nestrasit sestinedelky, ale zminit i tuto moznost, aby si nemyslely, jako ja, bohuzel, ze i kdyz mleko v prsu je, prcek je tvrdohlavek a ne a ne a ne a preferuje jen jedno prso,ze to muze byt nejaky varovny signal neceho spatneho v prsu.Nejaky duvod, ktery mimino neumi jinak sdelit, nez tim vriskanim a odtahovanim se.A ze i zatvrdlina vzdy neznamena zatvrdle mleko(nebo jak tomu kdo rika).Nemyslim si, ze by se po tomto nahrnuly do ordinaci gynekologu a onkologu tisice kojicich.
Jen si proste stale a porad myslim, ze by se o tom melo mluvit jeste vic a vic a vic a vic..
Takovych nemoci , o kterych je treba mluvit vic a vic je mnoho, ale me ted monentalne trapi tato a toto.
Jsem Beran a tvrdohlavec a proto si to myslim, a myslim a myslim:-))
Takze tak nejak.
 zuzana 
  • 

Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(28.11.2007 11:05:41)
To mas urcite pravdu! Drzim peste a uz jen same dobre veci. Ani bych se nechtela nikdy hadat na tohle tema a doufam, ze to tak nevyznelo.
Jedine co mi v ostatnich prispevcich vadilo je to, ze se dookola opakuje jak je kojeni premedializovane a precenovane ja s tim proste souhlasit nemuzu a hrozne me mrzi, ze spousta zen nepochopilo proc to tak je a proc je to dulezite. Vubec si nemyslim, ze matky co nekoji jsou horsi a opravdu pochybuji, ze nekdo s normalnim rozumem(kojici, nebo nekojici)si tohle muze myslet.
Jen bych opravdu byla rada, kdyby zeny co nekoji prestali zpochybnovat vyhody a prospesnost kojeni.
 10.5Libik12 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(27.11.2007 20:22:53)
Ahoj Sysyno, nevím jestli si mě pamatuješ.
Mám radost, že tě vidím a jen ti přeju hodně štěstí
 Sysyna 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(28.11.2007 0:57:50)
Libik,
nezapomnela jsem a dekuji!!!:-))
Ziju a dycham, 23.listopadu to byl uz rok..:-((
13.7. jsem skoncila s lecbou, po ozarovani nic moc, unava, spalenina, ale i to prebolelo.
Ted jsem na hormonech a rehabilituju:-))
Pa Sysyna
 Anat 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(28.11.2007 8:23:22)
Díky za příspěvek, který prostě skvěle dokazuje, že v životě každé ženy jsou i "důležitější" věci než je právě zmiňované kojení. Při čtení Sysynina příběhu mám pocit, že potom je opravdu strašně malicherné bavit se o tom kdo je či není špatná máma zda kojil či ne...všechno je to jen a jen o lidech a jejich přístupu k dané věci, ať už je to vaření, kojení, praní nebo milování. Každý jsme jiný a pokud už jsme jednou mámy tak si myslím, že nejdůležitější je naučit se odpustit si své prohry a milovat svoje děti tak jak si to zaslouží. Někde jsem kdysi slyšela větu, že mateřství znamená nesobectví. A v tom to bude...ne každou maminku bude bavit vstávat v noci ke řvoucímu mimi, ne každá bude mít dost trpělivosti pořád dokola prát poblinkané dupačky...ale všechno je maličkost vedle toho, když kolem člověka projde Anděl smrti...protože pak se z těchto maličkostí stávají ty nejkrasnější chvíle a všechno má cenu.

Takže maminky, které jste dočetly diskusi až sem jako já a měly jste z ní podivné pocity, tak si nenechte vzít své chvilky s miminkem ať už jsou s prsem či s lahví. Protože láska k děťátku, co vyšlo z vašeho těla je ten největší dar co nám kdo kdy mohl dát...Chci poděkovat všem maminkám, které mají dost síly na to být samy sebou, je fajn vidět, že ten Vodnářský věk snad někam vyústí. V dnešní době je potřeba víc žen, které si uvědomují sílu mateřství, jaký je to dar, že můžeme rodit děti a na to fakt není potřeba být feministka, ale prostě jen žena, která má ráda svůj život....a ješte detail k této diskusi, všimla jsem si, že ženy, které nekojily vlastně dost dobře nezvládají svůj pocit viny, že se jim to nepodařilo. Je třeba si odpustit, povznést se nad to, vidět to z té lepší stránky, ale opravdu hlavně si odpustit, protože pak se vám bude lépe dýchat a příště až uvidíte zase někde kojit maminku na veřejnosti tak možná se vám na tvář místo úšklebku vloudí úsměv, že je fajn, že ti dva se mají a že jsou spolu...já myslím, že to stojí za pokus.

Kdyby kojení nebylo to nejlepší tak proč bychom ty prsy vlastně měly. Evoluce je dokonalá a člověk je savec, tak ať saje dokud to jde a když to nejde? Tak přeci nic nekončí, ale může začít další fáze vývoje. Hlavní je to nevzdávat zbytečne, trochu víc se snažit a hlavně včas vyhledat pomoc. Od toho tu přeci jsou laktační poradkyně pro nás ženy moderního věku, co jsme již spoustu věcí zapomněly díky několikáté generaci rodící tak trochu "proti" přírodě.
Na to přeci nemusím mít hnědou sukni až na zem, vařit jen bio a tvářit se, že jsem porodila mesiáše...ale víte co? I kdyby to tak bylo, proč by zrovna tahle ženská měla být horší než sousedka co ráda vaří z pytlíku??
Od každého se můžeme něco naučit...tak to vám všem přeju, ať jsou vám vaše děti malými milými učiteli, protože děti jsou malí lidé, kteří hledají cestu tak proč jim to neulehčit dobrým startem do života, když máme tu VOLBU!!!
Můžeme si prostě vybrat a o tom je svobodná vůle...vybrat si. A pak si za tím stát i kdyby trakaře padaly. Hodně štěstí maminkám co je kojení teprve čeká, hodně síly těm co se musí neustále dokola zodpovídat tchýni proč nekojíš, když já kojila do dvou let?, hodně trpělivosti nám všem...hlavně se sebou samými, protože být ženská a ještě k tomu máma je někdy zatracená fuška"-)

 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Příspěvek do diskuse o kojení 

(28.11.2007 8:10:59)
Insulo, krásně jsi to napsala - je to velká pravda. Je to sice od věci, ale já už nezapínám ani TV, protože je v ní tolik negativního (i ty růžové seriály - samé ztráty, rozchody, nevěry), je to dobou, ale já na to nemám sílu. Doma máme vše v pohodě, takže se tou vší zlobou raději nedeptám. A stejně je to i tady na Rodině - někdo kojí a nechápe, jak někdo kojit nemůže, někdo nekojí a trápí se tím a polovina táboru kojících matek se do něj strefuje. Někdo nejí maso a všechny problémy svaluje na jeho konzumaci, někdo maso zase jí a nechápe ten opak. Někdo žije šťastně a nechápe, že při problémech se ten nešťastný nezbalí a neodejde ze vztahu, kdežto ten, kdo to prožívá ví, že takové řešení není zase až tak jednoduché.... a tak by se to dalo psát dále a dále. Je to tím, že každá to máme od života nalinkováno jinak - takže holky mějme k sobě navzájem trošku ohledy.
 Jíťa 
  • 

něco z historie 

(28.11.2007 10:55:26)
Kdesi jsem tu četla nějaký příspěvek otírající se právě o historii, něco v tom smyslu, že dříve se prostě kojilo a šlo to a jiná možnost nebyla. Nechce se mi to znovu hledat, tak svůj příspěvek k tomuto napíšu až sem.

Tak trošku něco z historie. "Chudák chalupník co živí doma 10, 12 a více dětí" je POHÁDKOVÁ POSTAVA - ve skutečnosti neexistuje. Ano ještě před 100 lety se rodilo tolik dětí, ale velká většina z nich se nedožila 1. narozenin. Ve skutečnosti to bylo jako dnes - v rodině byly tak 2-3 děti (kdo nevěří může si to ověřit na stránkách genealogů - seznam je na http://www.rodopis.cz). A druhá zajímavost: proč vlastně ty děti zemřely? Zvlášť když byly JEN KOJENÉ a to jak se neustále zdůrazňuje posiluje imunitu, chrání před různými nemocemi, je lehko stravitelné atd... (však to všichni známe). Jako příčina úmrtí se uvádí PSOTNÍK - což je nejčastější příčina úmrtí napříč všemi věkovými kategoriemi. O skutečné příčině to mnoho nevypovídá, ale o způsobu ano. Psotník - to znamená že dotyčný zemřel v bolestivých křečích. Z čeho je asi tak malý miminka měly? Že by z MM? Spíš si myslím, že prostě MM nebylo a tak se zkusilo něco jiného - mléko kozí, příp. kravské (v bohatších rodinách), nebo rovnou obilná kaše, nebo cokoliv jiného.
Takže mi z toho vyplývá, že kojení byl zřejmě vždycky problém a jen dnes se z toho dělá věda. Naštěstí už nám děti neumírají, protože máme kvalitní UM. (Poznámka pro rejpalky: Já kojím)

A k tomu množství dětí. Nepište mi sem, že vaši rodiče, či prarodiče jsou z většího počtu dětí. Já mluvím o 19. století a dobách před. První polovina 20. století se tomu vymyká - to skutečně v rodinách bylo více dětí. Jsou to pouhé 2 generace z celkového počtu cca 12 generací (až do současnosti) rodin s jen asi 2-mi dětmi.
 zuzana 
  • 

Re: něco z historie 

(28.11.2007 11:18:47)
Nemyslim, ze ten kdo haji kojeni musi byt zakonite rejpal:-)). Urcite kojeni delalo problemy i v mynulosti a urcite to bylo ve vetsi mire nez dnes. Dukazem je zrovna ten velky pocet deti(kojeni je do urcite doby celkem spolehliva antikoncepce) a jak uz zminujes vysoka umrtnost deti. Zeny z chudych rodin tvrde drely a nemely ani dostatecnou vyzivu, takze ono se neni moc cemu divit, ze neohly kojit. No na faktu, ze to kojeni je proste to nejlepsi to nic nemeni, ba naopak je to spise toho dukazem. Rekla bych jen, ze uz i v te dobe to dobre vedeli, protoze v tech bohatych rodinach nedavali mleko kozi ani kravske, ale meli rovnou kojnou!
Takze jakou my zeny mame v soucastnosti obrovskou vyhodu. Informaci nepreberne mnozstvi, pomucek a skolenych odborniku......
Takze jen toho smele vyuzit.
 PajaMM 


Re: něco z historie 

(28.11.2007 11:23:37)
Jen mala poznamka - kojeni neni dobra antikoncepce. Funguje to, jen kdyz maminka koji kazde 2-3 hodiny a to i v noci. Jinak se za antikoncepci povazovat neda....Ja bych na to tedy nespolehala :-)
 zuzana 
  • 

Re: něco z historie 

(28.11.2007 11:44:49)
Pro to jsem psala, ze je dobra jen do urcite doby. Ja to jen nechtela rozepisovat, protoze jsem myslela, ze to vetsina z nas vi. Opravdu je docela spolehliva pri dodrzeni urcitych zasad(to caste kojeni, bez prikrmu a dudliku atd.atd..... Urcite to vsak nedoporucuji nikomu jako spolehlivou antikoncepci a ani jsem to jako propagaci nemyslela, jen jsem chtela poukazat na to kojeni v minulosti tot vse. Myslela jsem tim, ze pokud by v minulosti zeny opravdu hodne a snadno kojili, urcite by nerodili deti jedno za druhym po roce, to by bylo pri pravidelnem a intenzivnim kojeni(jak to hlavne ze zacatku casto byva) velice malo pravdepodobne:-).
 Jíťa 
  • 

Re: něco z historie 

(28.11.2007 17:48:44)
Rejpalkami myslela ty fanatičky, co každýho, kdo má jinej názor, pěkně zostra sjedou. Já totiž svým příspěvkem nechtěla hájit ani kojení, ani nekojení. Jen jsem se snažila upozornit, že kojení nikdy nebylo samozdřejmé.
 zuzana 
  • 

Re: něco z historie 

(28.11.2007 21:33:43)
Opravdu se vsem hrozne omlouvam za ty hrubky no malem mi to oci vypichlo:-((
 Eva 
  • 

a jak jsme kojili my 

(29.11.2007 15:11:41)
Diky svemu presvedceni z dobre veci pro syna i vytvalosti jsem kojila do 11 mesicu. Zacatky byly vic nez krusne. Vsude jen jak je dobre kojit, ale kdyz je problem, pomoc nikde. Bohuzel jsem si nevybrarala zrovna nejlepsiho pediatra (uz u nej nejsme), na problem s kojenim jen pokyval hlavou a at si jdu koupit Nutrilon, ze jeho vnucka byla kojena jen 14 dni a my jsme sikovny, ze 2 mesice. 6ti denni laktacni krize, kdy syn proste nechtel sat, me dohnala zavolat na horkou linku kojeni v mistni nemocnici. Rada, dite vazte po piti a porad prikladejte me srazila do kolen, jeste ze byl doma manzel. Nakonec to vsechno zachranil syn prvni rymou ve 4 mesicich. Najednou neslo kojit v leze, jak nas "ucili" v porodnici, ale v sede a jaka spokojenost. Jak jednoduche, jen zmena polohy! Po porade s ostatnima mamkama jsem ze sveho jidelnicku uplne vynechala mleko a hle, konec nekolikahodinovemu revu a boleni briska pryc. Kdyz se ohlednu zpet, chodila jsem na predporodni kurz, cetla veci k porodu, ktere mi pak moc pomohly. Kojeni jsem brala jako vec samozrejmou. Kdybych se stejne pripravila na kojeni jako na porod, mohla jsem usetrit nervy sobe i diteti. A ma rada, pripravte se na kojeni, no a kdyz to nahodou nevyjde, nezoufejte. My kojili a syn mel v 6ti mesicich prvni antibiotika, od 2 mesicu ma atopicky ekzem.
 Šárka H. , 4 dcery 
  • 

Úspěšné kojení 

(21.6.2008 20:41:55)
Jestli můžu poradit,jak docílit toho,aby jste měly dostatek mateřského mléka,poslední 3 měsíce těhotenství si vemte tak jednou za měsíc čaj na kojení.Je to zaručené a mnou vyzkoušené(bohužel jsem to vyzkoušela až u posledního těhotenství,a podle paní doktorky jsem si zadělala na dlouhé kojení).Od narození posledního miminka(5 měsíců)jsem neměla žadný nedostatek mlíčka,ani při růstových spurtů jsem nezaznamenala žádný nedostatek.A jak docílit,aby si mimi nezvyklo na uspávání u prsa?Nakojit,dát třeba dudlík a mazlit se s mimi i třeba před koupáním a následném kojení.A rozhodně nekojit v místnosti,kde s mimi spíte,ani v noci.Asi to je pozdě,ale pro další miminka a maminky by se to mohlo hodit.Šárka H.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.