| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak na to, aby porod nebolel?

 Celkem 116 názorů.
 Insula 


moje "zvláštní" zkušenost 

(12.11.2007 9:05:17)
Možná se do mě teď pustíte, ale ve svém životě jsem se setkala s tím, že ženy s nižším vzděláním rodily snadněji (nebo si to možná tak nepřipouštějí, nevím). Za tím co ty, které o tom věděli co nejvíce, rodily hůře. Samozřejmě mohou být i vyjímky, ale toto je můj "poznatek". :-)
Mimochodem je známo, že primitivní národy často rodí bezbolestně. Například u indiánek to bylo pozorováno. :-)
 Insula 


Re: moje "zvláštní" zkušenost 

(12.11.2007 9:06:31)
Ještě jsem k tomu chtěla dodat, že i ženy, které z toho nedělají "vědu", rodily většinou poměrně snadno. Snad jsem to dobře vysvětlila. :-)
 Lenka 
  • 

Re: moje "zvláštní" zkušenost 

(12.11.2007 9:24:08)
Něco podobného vysvětluje v knize "porod doma" i Aňa Goršina - lépe rodí "prosté" ženy - uklízečky, prodavačky.... právě proto, že jsou víc zvyklé se soustředit na každodenní běžný život a nemají tendenci ze všeho dělat "vědu", rodí tak prostě a normálně, jak žijí. Ale tím samozřejmě nic proti "intelektuálkám". Já myslím, že jak si kdo porod udělá, takový ho z 80% má, víc je to psychická než tělesná otázka. Samozřejmě, že se z těch 20% může něco přihodit zdravotně a je třeba počítat i s nutmou lékařskou pomocí. Ale jde o to, si ty problémy ještě celé těhotenství duševně nepřivolávat, nepřemýšlet, co by se stalo kdyby, nebýt stažená strachy a čekat, že to bude ta nejhorší bolest, co jsem zažila, že bez sálu lékařských přístrojů a novorozeneckou JIPkou to nepůjde. Brát to prostě normálně, těšit se na dítě a byť být v koutku duše připravena i na nejhorší, očekávat to nejlepší a nejsnadnější.
 JankaP 


Re: moje "zvláštní" zkušenost 

(12.11.2007 12:26:56)
Jo, nesmí se z toho dělat věda, přesně. Intelektuálka jsem, ale z porodů jsem vědu nedělala a byl to v obou případech nádherný zážitek.
 štěpánka 
  • 

Re: moje "zvláštní" zkušenost 

(12.11.2007 20:04:44)
Moje známá lékařka - gynekoložka mi vyprávěla, jak vždy, když k porodu přijede někdo z oboru - lékařka, sestřička, fyzioterapeutka, apod, tak se mnohem více hlídá a soustředí, i když to není kolegyně. Na můj udivený dotaz co je to za divnou protekci mi řekla, že si všimli, že tyto osoby mají podstatně více komplikací než "běžná populace". Co dodat? Něco na tom asi bude
 Lada_ 


Kdo rodí nejhůře 

(12.11.2007 21:15:17)
Od zkušené PA vím, že nejhorší průběhy porodů bývají často u učitelek (příliš se kontrolují) a zejména pak u pracovnic ze zdravotnictví (příliš toho vědí o případných komplikacích). Takže, dámy z uvedených rizikových skupin, pracujte v těhotenství intenzivně v duchu úvodního článku a nepodceňujte mentální přípravu! Vězte, že porod bude probíhat tak, jak si to budete dopředu (vědomě) představovat.
 Cita 


Nelhat 

(6.12.2007 17:56:03)
Myslím, že mnohem lepší je nelhat. Jsou ženy, které mohou mít bezbolestný porod, ale z větší částí je to souhra štěstí (genetika, postava apod.). Psychika může trochu pomoci, ale jen z menší části.

Je potřeba, aby ženy dopředu věděli, že to může sakra bolet a také aby byly k dispozici možnosti od bolesti ulevit.

Podobné články jenom podporují lidi, kteří moho pomoci (například k tomu, aby byly epidurály běžné), aby to nedělali..(proč taky, když stačí jen jakýsi psychogenní trénink, že?

Nechám si klidně vytrhnout zub bez injekce, mám za sebou polámané nohy, potrhaná vazy, ledvinovou koliku, velkou opařeninu na hrudi..S mým porodem se ale nedá srovnat nic, bolesti byly tak intenzivní, že trvat jen o málo déle, umřu na totální vyčerpání..A teď bych se kromě pocitu naprostého ponížení při odmítnutí žádosti o epidurál, mělo přidat ještě ponížení z vědomí, že byla moje chyba, že porod bolel..Tohle odmítám..

Vy, které budete rodit, přeju vám ať vás porod nebolí, může se to stát, ale zjišťujte si dopředu možnost získat epidurál, protože větší šance je, že vás porod prostě bolet bude...ŽÁDEJTE!, jen tak se v našem zdravotnictví může něco změnit!

Možná, kdybych měla jistotu, že epidurál k dispozici je, měla bych šanci být i psychicky v klidu a tím pádem se dočkat i toho, že nebude potřeba (i když tomu moc nevěřím), ale pro mě už možnost dalšího prostě neexistuje..
 Modřinka 


Skeptik 

(12.11.2007 9:23:00)
To, že mně se to nepovedlo a porod bolel asi není směrodatné. Ale já osobně doporučuju spíš to, co mi potom řekla jedna PA-Řada žen je hodně překvapena tím, že porod opravdu bolí. Snáz to snášejí ty, které s tím počítají a berou bolest jako to co jim pomáhá k jejich miminku, a ne to co jde proti nim. Ale třeba to fakt jde...
 Lída+2 


Moje zkušenost... 

(12.11.2007 9:28:17)
Vyvolaný porod bolí!hned a dlouho.....

Normální je procházka růžovou zahradou....

mě prostě druhý porod taky skoro nebolel, protože ten první byl příšerně dlouhý a bolestivý....asi i jak se ten den kdo cítí....

Fakt bych se v tom moc nepitvala...někdo to má tak a někdo onak....
 Mili+2 


Re: Moje zkušenost... 

(12.11.2007 13:27:30)
Mne ten porod vyvolali,ale hrozne to nebylo.Normalni jsem zatim nezazila,tak to nemuzu porovnat.
 Pětibrko 


Re: Moje zkušenost... 

(12.11.2007 13:45:48)
Mám zkušenost trochu jinou - mám za sebou dva "medicínské" porody první dlouhý, předlouhý a bolestivý s oxitocinem a druhý krátký pohodový (bolel ale únosnou dobu) také s oxitocinem. Takže můj závěr je, že na podruhé to prostě už tělo umělo.
 Martina, 3 synové 
  • 

Re: Moje zkušenost... 

(12.11.2007 17:52:21)
Druhý porod jsem měla vyvolávaný, trval 20 min a byl to můj nejlepší porod. Myslím, že tím to není.
 lenkaa.kluci02/00 04/0305/07 


Re: Skeptik 

(12.11.2007 9:28:58)
Holky neco na tom asi bude.Me bylo u posledniho porodu receno ,ze nejhur pry podle lekare rodi ucitelky a doktorky.Pry to nejhur zvladaji.Ja jsem teda obycejna kadernice bez diplomu a bolelo to taky.A le myslim,ze zvladnout to musime tak jako tak kazda s nas.
 ... 
  • 

Re: Skeptik 

(12.11.2007 10:21:49)
ano, je to vědecky dokázáno, že ženy, které pracují manuálně, rodí výrazně líp. Vysvětlení si přesně nepamatuju, bylo tam cosi o tom, že vzdělání tlumí instinkty + vliv sedavého zaměstnání. JInak už mě docela štve kolik tady je článků o tom, jak kdo rodil - z velké části jde o náhodu, jak porod dopadne, spousta dobře připravených a pozitivně motivovaných žen, které dělají třeba ještě víc než autorka článku, porodí s obtížemi a ve velkých bolestech a na druhé straně každá druhá romka, která necvičí, nemasíruje hráz, pije, kouří, válí se u tv, porodí velmi snadno. Maminky, které měly to štěstí s porodem, by snad mohly upustit od představy, že mají patent na to, jak správně rodit a vnucovat svoje názory a popisy porodu ostatním. Osobně jsem dělala zhruba vše jak autorka, a porod byl velmi těžký, ačkoli personál se choval skvěle, byl schopný a nic dopředu nenasvědčovalo tomu, že budou komplikace. .-)
 Andy 
  • 

Re: Skeptik 

(12.11.2007 14:50:37)
Opravdu mě články tohoto typu pěkně štvou. Autorka měla zrovna to štěstí, že její porody proběhly celkem v pohodě. Já rodila před třemi měsíci. Neplánovaně, praskla mi voda o měsíc dřív. Nevěděla jsem do čeho jdu. Již menstruaci jsem mívala velmi bolestivou, někdy jsem omdlívala. Říkala jsem si, když přežívám tohle, porod taky zvládnu. Zvládly to ženy přede mnou, já to taky dokážu. Dokázala jsem to, ale raději nevzpomínat... Vůbec jsem se neotvírala, jen šílené kontrakce po 2-3 minutách. Naštěstí to trvalo jen necelých 13 hodin. Kamarádka chodila na porodní kurzy, plavat, cvičila a byla na tom podobně jako já, která jen četla v knihách. Jestli to nebude tím, že jsem učitelka, že?....
 Zuzka 
  • 

Re: Skeptik 

(12.11.2007 18:16:53)
Ano přesně tak. Někdo má holt štěstí,že nemá silné bolesti (nebo snad žádné-ale tomu nevěřím) a hned si myslí,že to tak můžou mít všechny. Já taky mívám velmi silné bolesti při menstruaci,také jdu do mdlob a tak jsem si říkala,že se porodu vlastně nebojím,protože větší bolest,prostě už být nemůže.To jsem se ale spletla!!! Bolesti byly snad 100x horší. Prvních 12hod se dalo celkem vydýchat,ale ty poslední 4hod !!! Příšerné. Nevěřím tomu,že kdybych cokoli dělala jinak nebo na cokoli jiného myslela,zažiju bezbolestný porod.
 Karmelka 


Re: Skeptik 

(14.11.2007 12:28:42)
tak článek je zajímavý-psychika opravdu dělá divy,ale spoléhat jen na ni...no nevím -může hodně pomoci to jo,ale nic není super zázračného...

taky hodně záleží na štěstí..na okolnostech a na tom jaký má žena prách bolestivosti-

prostě nejsem stejné-každá cítíme bolest jinak-když kopnu 3lidi stejně ak každý to bude cítit jinak....(jestli mě chápete co tím myslím)


psychika může hodně pomoci,ale není to patent na super bezbolestný porod-samozřejmě pokud někdo má panický strach tak tam se těmito větami a cvičením,jde strachu zbavit-bud uplně nebo částečně-ale tot asi vše...
 Unique, dvě holky 
  • 

Re: Skeptik 

(12.11.2007 10:48:36)
Hmmm, Lenko ,tak já jsem teda učitelka, ale......... První porod 3kilového dítěte byl prima, téměř bezbolestný, nádhera, druhý porod téměř 4 kilového dítěte, rychlý, bolestivý, zkrátka dřina. Moc bych nezobecňovala, jak se tady psalo, některá to má tak, jiná onak :o).
 Modřinka 


Re: Skeptik 

(12.11.2007 22:22:58)
Trefa na hlavičku :-) jsem učitelka. Můj porod byl sice hodně bolestivý, ale rozhodně na něj nevzpomínám jako na něco strašného. Bylo to úžasné a momentálně se těším na ten další. Jen prostě moc nevěřím na ty psychikou podmíněné bezbolestné porody. To bych já musela rodit opravdu jen tak bokem :-). Já tam šla hrozně natěšená a přesvědčená, že nejsem jak ty ostatní hysterky, co když je někde píchne, tak už nemohou :-)) No po dvaceti hodinách jsem si říkala, že až mě zase někdy napadne taková volovina jako mít dítě, dám si nejdřím pár facek. No a jak byl venku, šla bych do druhého.
 LaraKroft 


Re: Skeptik 

(12.11.2007 10:52:13)
No, počítám se spíš k intelektuálkám, o porodech jsem "zhltala" naprosto vše, co mi přišlo pod ruku. A přistupovala jsem k tomu stylem BÝT PŘIPRAVENA NA NEJHORŠÍ A OČEKÁVAT NEJLEPŠÍ. A nemůžu sice říct, že by (můj) borod byl absolutně bezbolestný, ale ani ho nevnímám jako bolestivou záležitost. Pořád jsem čekala, kdy už ta hrozná bolest přijde...a ono nic. Celou záležitost jsem brala právě jako výzvu, práci, kterou musím zvládnout...nebála bych se použít i označení sportovní výkon :)
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Skeptik 

(12.11.2007 11:11:07)
naprostý souhlas, vnímám to stejně. Porod jako výzva k něčemu co zvládneme ke spokojenosti dítěte a mé.
sportovní výkon, to je ono. Vždyť uběhnout maraton taky není jen tak.
 Evča, dcera - necelé 2 roky 
  • 

Snaha byla, ale... 

(12.11.2007 20:11:39)
Ahoj všichni.
Já jsem rodila 10dní před termínem. Myslím, že jsem byla v pohodě. Všechno bylo v pořádku. Nebála jsem se. Věděla jsem, že to asi bude bolet, ale také že to všechno zvládnáu. Ještě jsem volala naší porodní asistentce, ke které jsem chodila na předporodní kurz. Nabídla mi, že pojede se mnou. Já hloupá odmítla. Že to zvládnu sama. Měla jsem pocit, že jsem na všechno připravená.
Asi po čtyřech hodinách lehčích bolestí, přišla paní doktorka a niž bych si nějak stěžovala, mi věcně oznámila, že jestli si myslím, že mi to bolí, tak to bude ještě tak 30X horší!!!A že bych si měla nechat píchnout epidurál. Byla jsem úplně v šoku!!! Já jsem do té doby o epidurálu vůbec neuvažovala. Prostě jsem si myslela, že to zvládnu jen s pomocí manžela, vody, míče atd..
Jenže po téhle ošklivé připomínce paní doktorky, jsem opravdu začala mít strach a na její popud jsem si pak i ten epidurál nechala píchnout. Od bolesti jsem cítila úlevu asi tak 30 minut. Stále jsem se neotvírala. Ale bolesti byli. Myslím, že to bylo tím epidurálem... nevím. Asi to díky němu to trvalo dýl, než muselo. A od bolesti mi to nempomohlo. Jestli, je nějak možné, že to nezabralo, nebo že to píchli špatně. Jinak si nedovedu představit, jak by to mohlo bolet bez něj..Nakonec to trvalo 12hodin. A na konci s opravdu velkými bolestmi. A to si také myslím, že něco vydržím.
Teď skoro po dvou letech už vím,že bych si už epidurál nikdy nenechala píchnout. Také jsem se na porod připravovala, myslela na to, jak to krásně a dobře skončí. Opravdu jsem neměla strach. Ale jen do té doby, než přišla ta paní doktorka...
Já bych si asi příště připojila k těm větičkám, které si budu opakovat - nenechám se od nikoho vystrašit!
 Irene 
  • 

To není dobrá věta 

(13.11.2007 16:12:48)
Evčo "Nenechám se nikým vystrašit" není dobrá věta.
Jednak obsahuje zápor a jednak obsahuje negativní slovo. Náš mozek si ve skutečnosti neumí představit zápor, takže z toho zůstane jenom to slovo vystrašit.
Možná bych zkusila něco jiného. Třeba - " Jsem v pohodě, nezávislá na názoru ostatních" ? :-)

Hezký den

 Ulinka 
  • 

Re: To není dobrá věta 

(13.11.2007 20:11:49)
Nezávislá-není to zápor? Měse tyhle psychlogický řeči zdají spíše vtipný, něco jako Ženy z Venuše......, ale kdo na to věří třeba to pomáhá, jako věř a víra tvá tě uzdraví.
 Irene 
  • 

Re: To není dobrá věta 

(14.11.2007 6:55:57)
No jo, je to zápor, tak ještě něco jiného.
 Pajson 
  • 

Re: Skeptik 

(6.6.2014 18:33:32)
ja vedela ze porod boli... nehrotila jsem nebala jsem se totalni pohoda... a u porodu jsem se modlila od bolesti k bohu a to doslova (nejsem verici) a dekuji moc za epidural.. bez nej bych to nezvladla... byla jsem totalne vycerpana.... 1. faze porodu trvala 2dny
 Ester 
  • 

konečně!!! 

(12.11.2007 9:27:11)
Díky za pěkný článek. Konečně popsal porod někdo, kdo má svůj život ve svých rukou a dokáže rozlišit, co je a není důležité. I pro mě zůstává porod fantastickým, neuvěřitelně krásným zážitkem, prožitkem harmonie a naprostého klidu !!! (ať už vedle rodil kdokoli, jakkoli, což už jsem v některé diskusi popisovala). Je to, myslím jeden z nejhlubších a nejkrásnějších zážitků, které jsme zatím v životě prožila.
 Peggy (syn 5 let, dcera 3 týdny) 
  • 

Re: konečně!!! 

(12.11.2007 10:18:49)
Mám velmi čerstvou tři týdny starou zkušenost se spontánním porodem (první byl plánovaný císař kvůli konci pánevnímu a velkému plodu) a můžu se jen přidat k těm, pro koho porod zůstane nezapomenutelným a úžasným zážitkem na celý život. Možná proto, že jsem do posledního chvíle nevěděla, zda to normálně půjde, jsem si toho o to víc vážila a "užila si to", pokud si lze porod užít:-) Ta euforie na konci vynahradila veškerou bolest a délku. Ještě bych dodala, že je velmi důležité, jakými lidmi je rodící žena obklopena - já měla velké štěstí na doktora a jsem mu velmi vděčná, že mi dodal tu sebedůvěru, že normálně porodím. A bylo to prosím v "továrně" zvané Motol. Řadím se taky spíš mezi "šťouralky", které hned vše zkoumají a vytvářejí katastrofické scénáře, ale tentokrát jsem měla doktora, který silou své osobnosti ze mě sejmul všechny pochybnosti a prostě to šlo. Jsem nadšená i z toho, jak se po normálním porodu dávám dokupy - s císařem nesrovnatelné!
 Zuzka 
  • 

Re: konečně!!! 

(12.11.2007 20:45:38)
Ahoj Peggy, smím se zeptat, kdo tě rodil? Rodila jsem před třemi měsíci v Motole, a porod byl skvělý. Rodil nás pan doktor Vlk.
 Peggy (syn 5 let, dcera 3 týdny) 
  • 

Re: konečně!!! 

(14.11.2007 8:42:01)
Omlouvám se za zpožděnou reakci. Rodil mě MUDr. Horák a byl naprosto skvělý. Skoro jako táta ne jako doktor. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli kvůli jizvě po císaři budu moct rodit normálně, ale on mi dodal sebedůvěru a měl vše pod kontrolou (nebo aspoň "vysílal signály", že má) , takže to fakt byl nezapomenutelný zážitek. I porodní asistentka byla výborná, ta se jmenuje Věra Šimáně.
 Zuzka 
  • 

Re: konečně!!! 

(15.11.2007 22:23:13)
Jo, jo, toho znám. Chodila jsem k němu do poradny, je fakt moc milý. Vžycky mě na konci prohlídky pohladil a uklidnil :) Doktoři v Motole jsou opravdu výborní, škoda jen té péče na šestinedělí.
 Klára + Klárka 1 rok 
  • 

Re: konečně!!! 

(12.11.2007 10:20:08)
No nezbývá mi než souhlasit. Pro mně byl porod rozhodně tím nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkem v životě. Myslím, že na tom měl podíl i manžel, nemluvil, neutěšoval,ale s každou bolestí podporoval a prostě BYL. Porodu jsem se nebála a strašně jsem se naň těšila. Dala jsem si slib, že ať se děje cokoli, manželovi z toho udělám krásný zážitek, aby se se mnou nebál jít podruhé do porodnice. I když jsem hodinu tlačila, 3 týdny si nemohla sednout, jednoznačně se na to "podruhé" těším.
 suzann 
  • 

Re: konečně!!! 

(14.11.2007 13:20:34)
kláro, strašně se mi líbí tvé "manželovi z toho udělám krásný zážitek" - na to, dělat někomu jinému z porodu zážitek, myslí málokdo :-) Moc ti to všechno přeju
 Irene 
  • 

Závidím 

(12.11.2007 11:34:27)
Holky já vám ty harmonické zážitky závidím! Já nebyla v souladu, bála jsem se a ani jednou se mi to nepodařilo dovést dokonce, vždy to zkončilo operací :-( V tomto životě už to asi lépe nedokážu.
 LU,2děti 
  • 

Re: Závidím 

(12.11.2007 18:08:15)
Taky závidím. Jsem optimistka, prvního porodu jsem se nebála, těhotenství bylo naprosto pohodové. A porod byl děs a hrůza. Při druhém jsem se bála, ale nebyl tak hrozný, i když opět skončil sekcí. Taky se musím smířit s tím, že euforický porod asi nepoznám:-)
 Anuška a 2♥ 


Tak i tak 

(12.11.2007 18:55:50)
Na porod jsem se nesmírně těšila. Vůbec jsem se nebála, ani malinko. Trošku ta nejistota, jaké to bude- přeci jenom jsem rodila prvně:-) Ale byla jsem tak natěšená, že jsem ani nemohla ráno snídat, prožívala jsem naprosté nadšení, že mě od miminka dělí už jen hodiny!!!
Těhotenství jsem měla velmi komplikované a to, že jsem vydržela až do 39. týdne, byl zázrak. Takže porod jsem chápala jako takovou třešničku na dortu. Nicméně musel být vyvolávaný a musím říct, že mě to (i přes můj postoj), bolelo velmi. Opravdu strašně moc.
Psychika hraje velkou roli, ale není to rozhodně všechno. Tomu nevěřím:-)
 Irene 
  • 

Re: Tak i tak 

(13.11.2007 10:47:08)
Ahoj Anuš
Jestli jsi měla vyvolávaný porod, tak jsi nebyla v souladu s přírodou,vesmírem, duchovnem, duševnem.. atd., tak jsi měla prostě smůlu.
Holky tady píšou, že bezbolestný porod může být když jsi jednak v pohodě a všechno je v souladu s přírodou, miminkem......A to asi není, když ti dají vyvolavací injekce a píchnou ti plodovou vodu.
No nic, budme rádi, že máme ty naše děti a že jsme to zvládly aspon nějak.
 myš 
  • 

Re: Tak i tak 

(13.11.2007 11:03:36)
Souhlasím, já jsem byla přesný opak, hrozně jsem se porodu bála, netěšila jsem se na něj a chtěla jsem epidurál. Nakonec na něj nedošlo, protože ty bolesti se daly vydržet a vůbec nemůžu říct, že byly strašné. Spíš únavné, jako déle trvající silnější menstruace.
Z velké části je to podle mě o štěstí....
 Klára + Klárka 1 rok 
  • 

Re: Závidím 

(16.11.2007 21:06:07)
Ne, ne už jste to zvládla nejlépe, je totiž jedno jak, tady se hodnotí výsledek a to je: dala jste život dvěma dětem, jen Vy a nikdo jiný:-))
 Irene 
  • 

Re: Závidím 

(19.11.2007 8:18:27)
Díky
 veronika 
  • 

Je porod a porod... 

(12.11.2007 10:37:23)
Mam nekolik mesicu po porodu a na ten zazitek si vzpominam do ted... Nemyslim si , ze by psychika mela nejaky vyznamnejsi vliv na ovlivneni bolesti pri porodu. Napr. moje kamaradka navstevovala kurs pro tehotne, ucili se tam jak dychat,atd aby lepe zvladali bolest, a nakonec az kdyz porodila mi psala, jak to strasne bolelo, ze jecela jak na lesy.
Myslim si, ze neni porod jako porod. Nekdo ma totiz bolesti jen par hodin, nebo dokonce i minut, a pak samozrejme ta dotycna porod muze prozivat tak trochu jinak a muze tvrdit, jak se bolest da psychicky ovlivnit. ja jsem mela kontrakce 2 dny, 2.den uz me bolelo bricho pernamentne, navic jsem samozrejme ty 2 dny noci nespala, nejedla, takze jsem byla totalne vycerpana kontrakcema, ktere me kazdych 5 minut "navstevovaly", pritom jsem se vubec neotvirala... a moje porodni asistentka byla hodne neprijemna, pak mi jeste pri porodu nadavala, ze neumim dychat /stydela jsem se kricet, tak jsem dech zadrzovala.../... kdybych zas nekdy otehotnila, tak nejvetsi hruzu budu mit z porodu...
 Unique, dvě holky 


Re: Je porod a porod... 

(12.11.2007 10:54:40)
Já si zase naopak myslím, že psychika má velký vliv... A článek je moc pěkný a zajímavý.
 Ester 
  • 

Re: Je porod a porod... 

(12.11.2007 11:08:13)
Milá Veroniko, u druhého porodu jsem měla pravidelné kontrakce skoro celý týden, když jsem nakonec přijela do porodnice, přesvědčovali mě lékaři, že ještě nerodím, čtyři hodiny jsem měla nesnesitelně bolestivé kontrakce, zvracela jsem, byla mi zima, docházely mi síly, střídaly se u mě porodní asistentky, manžel díky odbornému posouzení lékařů porod skoro nestihl, pouze za stěnou se v té době narodily další dvě děti, i když už jsem "věděla", že mám tlačit, doktor mě stále "mučil" kontrakcemi, že ještě musíme počkat - přes to všechno a mnohé další - každá vzpomínka na porod mi přináší něžný úsměv a pocit, že jsem byla součástí něčeho velkého a nepopsatelně krásného!
 Gabriela S. Březinová 
  • 

Re: Je porod a porod... 

(12.11.2007 12:37:45)
Ahoj,
nemám ve zvyku se zapojovat do diskuzí, ale tentokrát udělám vyjímku. Chtěla bych poděkovat za pravdu zdařile a věcně napsaný článek. Sama jsem maminka tří synů (skoro 5, 2 a půl a 3měsíce), s vysokoškolským vzděláním, a na všechny porody vzpomínám jako na vyjímečné události. Každý byl pro mně iniciací pro život s každým mým synem. Každy byl jiný, první 30.ti hodinový a velmi náročný s křížovými bolestmi. Druhý, doprovázený neklidem z nečekaného setkání se svým otcem, který se vrátil z vězení, a přitom nakonec v největší pohodě. A nakonec poslední, v srpnu, rychlý s křížovými bolestmi. Tentokrát jsme si dokonce musela do porodnice dojít pěšky a sama (cca 10 min.), nesehnala jsem sanitku, auto nemáme a taxíkem by to ranní špičce trvalo podstatně déle. A manžel musel doma zůstat se spícím mladším synem. Na každý další porod jsme byla připravenější, jen poprvé jsme fakt nevěděla, do čeho vlastně jdu a to i přes důkladnou teoretickou přípravu :-). Své tělo znám velmi dobře, bolest nejspíš snáším také dobře, protože znám hodně jiných bolestí, které jsou mnohem strašnější (taková střevní chřipka je opravdu mnohem horší než porod, vím o čem mluvím, zrovna se z jedné léčím). Zastávám názor, že bolest při porodu není nutná, je to opravdu záležitost psychiky a vyrovnanosti. A porod je cesta na jejímž konci nás čeká setkání s někým vyjímečným a vzácným, naším děťátkem. Přeji všem nastávajícím maminkám krásnou cestu a ještě krásnější setkání. GS
 LU,2děti 
  • 

Re: Je porod a porod... 

(13.11.2007 13:19:18)
Teda Gabrielo, to bych také ráda, aby porod bolel míň, než střevní chřipka. Tu jsem asolvovala několikrát, také ledvinové koliky, popáleniny třetího stupně, ale bolesti při prvním porodu tedy byly mnohem horší. byla jsem přesvědčená, že porodím do pár hodin- byla jsem přece zdravá, mladá, v kondici,... Nevím jak kdo, ale já měla kontrakce od začátku po 20 vteřinách a trvaly minutu. První porod trval 20 hodin a skončil císařem. Druhý porod tolik nebolel, ale ty kontrakce jsem měla taky skoro furt. A opět skončil sekcí. U obou jsem měla křížové bolesti silnější než při těch zmíněných ledvinových kolikách. Po sekcích jsem běhala mnohem čiperněji než mnohé maminy po normálním porodu- tak asi takový posera nejsem. Jen mám asi smůlu. Pokud bude třetí mimi, tak snad bez bolestí- císař bude totiž už plánovaný:-)A nebo začne dělat divy jóga, na kterou chodím druhým rokem, a vyklopím mimi bezbolestně někde na mezi:-)
 Míša 
  • 

Re: Je porod a porod... 

(13.11.2007 23:29:34)
LU, když jsem si přečetla jak popisuješ porod, mám pocit že píšeš o mém. bolesti měly úplně stejný průběh, křížové, a nakonec sekce.......
 Katka 2 dcery 
  • 

Re: Porod po regresní zkušenosti 

(15.11.2007 11:32:11)
Ráda bych podotkla,že jsem dětská zdravotní sestra.První porod proběhl pod nadvládou strachu a obav a podle toho i dopadl. 12 hodin bolestí, zkalená plodová voda a dítě v inkubátoru 3.150 g. Druhou dceru jsem rodila po regresní zkušenosti a s duchovním poznáním. Celé těhotenství jsem cvičila jógu a pouštěla si kazetu s pozitivními afirmacemi. V hlavě byĺo přání porodit ráno,bez bolesti a nástřihu a hlavně věta děj se vůle tvá ne má. Rodila jsem dopoledne 4 kilové dítě bez nástřihu, porod trval 2 hodinky od příjezdu do porodnice.Bolesti,ale byly sice podstatně menší. Dnes už bych rodila nejraději doma, ale to asi naštvu některé zdravotníky.vůbec nejde o tělo,ale o mysl a o to v co věřím. Jak se cítí maminka, tak se cítí dítě, protože čeho se bojí matka toho se bojí i dítě a to si přítáhnou . Hezké zážitky z porodu přije Katka
 AUTORKA ČLÁNKU 
  • 

Re: Je POROD a POROD.....Veronice 

(12.11.2007 15:33:55)
Milá Veroniko,
nechtěla jsem nijak do této diskuse vstupovat, ale nedá mi to.
Sama jsem totiž také měla bolestivé kontrakce několik dní, ale protože fyzické projevy těla vnímám jako poselství z mého "vnitřku", přemýšlím o tom PROČ? PROČ se to děje? CO mi tím chce tělo říci?
Během těhotenství si vedu takový občasník,právě proto,abych zachycovala své myšlenky.Došlo mi,že si vlastně svým způsobem porod nedovolím: tělo chce-ale moje myšlení vše brzdí.
Den před porodem mám zapsáno....."starší děti neustále běhají,křičí,skáčou po mně....Pocit, že nemám kde v klidu porodit způsobuje,že si "úspěšně"zastavuji porodní proces jakmile se začne rozbíhat.Vše se opakuje den co den -jakmile se dostaví kontrakce-vyšlu informaci "Ještě ne"-a přivedu tak tělo do jakési křeče - odmítám se uvolnit.Cítím že miminko chce ven.Totálně se hroutím,hormony dělají své.Mám pocit,že tohle těhotenství nejsem schopná přivést k závěru.Budu už těhotná navždy....
Dost.Říkám sama sobě.Je čas.Vypínám racionální část mozku.Věřím miminku,tělu,Životu...
Následující den se budím s pocitem velkého klidu....
Myslím si, že o tom ten proces je.Proces plný "vzletů" a "pádů".Bez těch by nedošlo k posunu zase o něco dál.
Milé a krásné myšlenky:-)
 Broňka děti 7 a 3,5 roku 
  • 

Re: Je porod a porod... 

(12.11.2007 15:50:18)
První porod jsem měla vyvolaný, moc jsem tomu nerozuměla, ale řekli, že už by to mělo být a nakonec malou tahali kleštěmi/přenášela jsem podle tabulek 14 dní, ale měla jsem delší menstruační cyklus/ U druhé dcerky nastala podobná situace, ale už jsem byla o něco starší a ukecala jsem ještě tři dny a během nich nastal přirozený a úplně pohodový porod, který taky bolel, ale tak nějak přirozeně a snášela jsem to dobře. Je to otázka přístupu zdravotníků
 Pavlína&potomci 


Re: Je porod a porod... 

(12.11.2007 16:43:35)
Naopak si myslím, že psychika má na prožívání bolesti při porodu zcela zásadní vliv. Nemám ovšem na mysli to, zda si někdo načetl hromadu knih, chodil na předporodní kursy apod. Spíš záleží na tom, nakolik se dotyčná dovede psychicky (a následně i fyzicky) uvolnit, "vypnout" mozek a nechat věci plynout. Proto se možná také říká, že prostší ženy rodí lépe; pro ty vzdělanější může být problém vypnout, protože jsou zvyklé být pořád "v hlavě". A rozhodně prožívání porodu významně ovlivňuje i životní filozofie té které ženy . Jinak bude porod prožívat ta, která je zvyklá o sobě aktivně rozhodovat a považuje se za "svého štěstí strůjce", jinak ta, které spíš sedí role oběti, jinak věřící...
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


nejen "prosté" ženy mohou dobře rodit 

(12.11.2007 11:08:24)
Krásný článeček, který mi potvrdil některé moje vlastní pocity během prvního těhotenství.
Myslím, že podmínka "prostosti" pro hladký a téměř bezbolestný porod není stoprocentní. Mám dobré vzdělání a přesto je pro mě porod zatím nejsilnější a nejkrásnějším zážitkem, na které ráda vzpomínám. Mnokrát jsem byla nucela přiznat si, že znám horší bolesti než jsou ty porodní.
Myslím, že důležitější je schopnost se uvolnit a nechat porodu volný průběh, stejně tak jako důvěra v lidi kolem sebe a taky určitá sebedůvěra v to, že to prostě zvládnu stejně jako "x" jiných věcí v životě. U mě to tyhle faktory zapůsobily a porod byl krásný.
Ještě souhlasím s tím, že na těch pocitech taky závidí, jak rychle porod proběhne - por. bolesti jsem měla asi 45 min a to potom ve výsledku vnímám tak, že nebyly opravdu žádné, když to srovnám s jinýma životníma situace (jako pooperační stav apod.) kdy jsem trpěla mnohem víc.
 Insula 


Re: nejen "prosté" ženy mohou dobře rodit 

(13.11.2007 11:14:28)
Firstovko, i vzdělané ženy si dokáží zachovat "přírodní instikty", tys to zřejmě dokázala, ale hodně žen to právě neumí. Jak tady někdo napsal "jsou zvyklé být pořád v hlavě". :-)
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: nejen "prosté" ženy mohou dobře rodit 

(13.11.2007 13:19:41)
jj, třeba to bude tím, že nejsem učitelka ani doktorka ... smích ...

 Štěpánka 2kluci2holčičky 
  • 

TAKÉ JSEM RODILA BEZBOLESTNĚ 

(12.11.2007 12:13:45)
Domnívám se, že mám bohaté zkušenosti, první porod spontánní (popohnaný oxitocynem) byla jsem psychicky mimo z toho že jsem poprvé v nemocničním prostředí a myslela jsem že to nepřežiju.

Na druhý porod jsem se hodně připravovala ale bohužel byl komplikovaně vyvolávaný, takže jsem opět nebyla součástí porodu (alespoň jsem si připadala že jsem bezvládné a naprosto nevýznamné tělo).

Třetí porod proběhl doma a prožitek naprosto krásný (rodila jsem cca 10 hod.)

Čtvrtý porod také doma byl úžasný zážitek, stejný jako je popisovaný v článku. Možná to bylo tím, že jsem těhotenství dopředu připravovala (né vitamínama ale bylinkami a psychicky, vnitřně jsem se snažila připravit na to že přijmu nového človíčka). Celým těhotenstvím jsem proplula psychicky odolná vůči všem negativům a naprosto flegmatická vůči tomu kdy kde a s kým porodím, porod byl krásný a bezbolestný, přála bych to prožít každé ženě.

Vzdělání - středoškolské, pracuji jako účetní, tak nevím do které skupinky patřím, snad do té "prosté" jsem obyčejná holka z vesnice.
 Lavanda 


Gravidjóga 

(12.11.2007 15:07:33)
Když jsem čekala první dítě, náhodou jsem narazila na knihu s tímto titulem. Také slibovala bezbolestný porod, autorka prý takové dva zažila.
No nebudu napínat, porody mě bolely. Ale myslím si, že spíš to bude v rodinách, ženy jsou různě citlivé na bolest při stazích dělohy. O bezbolestných porodech jsem slyšela, většinou se to dědí z matky na dceru.
Jinak, v jednom vysoce odborném časopise mé sestry lékařky jsem četla, že dnes se vědci shodují na tom, že porod je většinou skutečně velice bolestivá záležitost. Prý, pokud máte trošku štěstí, je to největší bolest, která vás v životě potká.

Mimochodem, jsem sice učitelka, ale porody jsem měla vcelku hladké a bez komplikací. Stejně jako moje mladé kolegyně, u starší generace jsem to nezkoumala. Ale nemůžu teda tvrdit, že by to nebolelo.
 Lybicka + dva kluci 


Re: Gravidjóga 

(12.11.2007 16:43:08)
Zdravim,
Porod byl HODNE bolestivy, ale tak nejak prirozene a jakmile se syn narodil, prislo mi, ze to tak strasne nebylo a den za dnem, co se telo zotavovalo mi to prislo mene a mene bolestive a ted kdyz koukam na video, smeju se sama sobe, jak na nem hekam a kricim :-))) (na video koukam casto a s laskou, rada na porod vzpominam a ten zazitek si vracim, abych si ho "uzila" neb iky te bolesti se mi to zas tak moc tehdy nedarilo...), nicmene cca rok po porodu jsem absolvovala operaci (parcialni sternotomii-otevreni hrudniku spojene s rozriznutim hrudni kosti, coz se hojilo cca 2 mesice!!!) a musim rict, ze to je bolest uplne jine, neprirozena a v podstate mnohem horsi!
Nyni jsem tehotna podruhe a na porod se tesim. Ten prvni byl emocne nejsilnejsim zazitkem meho zivota a ta trocha bolesti..... no boze, to se da prekousnout!
Sarka :-)
 terere 


Re: Gravidjóga 

(12.11.2007 17:30:32)
Dobry den. Ja take prispeju svou troskou do mlyna:-) Na porod jsem se poctive pripravovala - jak gravidjogou, tak vizualizacema a afirmacema, jak to popisuje autorka clanku. A take jsem rodila velmi hezky..jemne...v klidu...do 5ti hodin jsem uz drzela nasi holcicu v naruci, pote co ze me vklouzla do vany plne levandulove vody. A verim, ze ta psychicka pripravenost byla zasadni. Kdybych si pripoustela strachy a pochybnosti, zda to me telo zvladne, urcite by to neslo tak hladce. Je teda pravda, ze posledni kontrakce a tlaceni bylo "husty," ale kdyz jsem se pomoci dechu zkoncentrovala dovnitr, ziskala jsem velkou silu tu bolest pokorne prijmout a pouzit ji jako motivaci pro jeste vetsi nasazeni. Jeste maly dodatek - ve vizualizacich jsem koncila predstavou, jak mam miminko na prsou a jsme vsichni 3 i s manzelem obaleni svetlem, laskou a stestim...no, proste jako prvorodicka jsem zapomnela na placentu..a ta me pak taky docela potrapila, protoze nechtela ven. Priste az budu mit v brisku dalsi miminko, zahrnu do vizualizace i lehkej porod placenty ;-)
 petra 
  • 

Re: Gravidjóga 

(13.11.2007 9:11:30)
tak můj porod byl taky rychlý, začal odtokem plodové vody a za osm hodin už byla holčička na světě. Z těch osmi hodin se cca 4 hodiny nic nedělo a až potom začaly kontrakce. Takže porod velmi rychlý, celkem bezbolestný.
Mám VŠ vzdělání, pracuji na managesrké pozici, v práci jsem byla naposledy dva dny před porodem (rodila jsem v 38 tt.)
Příprava na porod z mé strany veškerá žádná, prostě jsem usoudila, že zvládly to jiné, zvládnu to taky. ale věřím, že psychická pohoda je důležitá, protože já byla celé těhotenství v pohodě a u porodu taky.
 Lada_ 


Re: Gravidjóga 

(12.11.2007 21:38:41)
Dědičná ta bezbolestnost asi nebude, alespoň mezi mnou a mou matkou tedy ne. "Užila" jsem si víc než ona.
 hexe 
  • 

Dědičnost 

(15.11.2007 11:13:28)
Nevím, jak je to s bolestivostí, ale podle mě se jistý "způsob porodu" dědit může. Moje babička, mamka i sestra rodily dost rychle (ne překotně, ale trvalo to jen krátce, řekněme do pěti či šesti hodin) a u mě to bylo taky tak. Je ovšem možné, že jsem se na to spolehla a zafungovala psychika, takže porod byl rychlý díky tomu...doktor se každopádně na mou "teorii dědičnosti" tvářil dost skepticky! (Ale to je mi jedno, stejně se na to spolehnu i při příštím porodu :-).)
 Marcela 
  • 

Re: Dědičnost 

(16.11.2007 11:50:38)
To je zvláštní, protože já si pamatuju, že se mně doktoři ptali, jak rodila moje matka.

 hexe 
  • 

Re: Dědičnost 

(18.11.2007 20:06:24)
To je fakt zajímavé. Asi záleží na doktorovi a jeho názorech či informovanosti.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Dědičnost podle otce? 

(15.11.2007 21:41:09)
Jestli je způsob porodu dědičný tak jedině, že by to platilo také z matky otce na dceru, protože já jsem stejně jako moje matka nerodila. Ona měla porody těžké, dlouhé a s rozsáhlým poraněním, já rychlý (skoro překotný) nekomplikovaný a bez šití. A děti měli porodní váhu podobnou - 4kg.
A postavu mám spíše po otci (nebo jako jeho sestra) ne jako moje matka
Bohužel se už nemám koho zeptat jak babička z otcovy strany rodila.
 káče 
  • 

bezbolestný porod 

(12.11.2007 17:58:38)
Já si myslím, že bezbolestný porod neexistuje. Zatím jsem rodila jen jednou před 4 měsíci a byl to krásný zážitek. Sice byl vyvolávaný kvůli těhu cukrovce, ale za 10 hodin bylo hotovo, kontrakce, které jsem musela prodýchávat, trvaly jen poslední 2 hodiny a musím říct, že radši dva porody zasebou, než jeden nepříjemný zubařský zážitek. Těšila jsem se strašně na miminko, které jsme si celou dobu představovala, pohlaví bylo také jako překvapení. CHodila jsem na gravi jogu, byla tam fajn cvičitelka - porodní asistentka a ta nás připravovala po psychické stránce. Nezáleží na stupni inteligence, ale na přístupu k věci, tedy porodu. Když porod shrnu za sebe, byl to namáhavý, náročný, ke konci svým způsobem bolestivý, ale nádherný prožitek, na který nikdy nezapomenu a i dnes si ho při čtení příspěvků v duchu opakuju. Chápu, že některé maminky, které měli určité komplikace, řeknou něco jiného a nedivím se, každý porod je jiný. Moje sestřenice rodila měsíc po mě, měla ho komplikovaný, ale dnes, s odstupem času říká, že už ani neví, jak to bolelo. Jak se říká, příroda si to zařídila tak, aby ženy šly do porodu zas a znovu.
 Meta 


Bezbolestný porod existuje 

(13.11.2007 7:51:58)
Věřte čemu chcete, ale fakt lze rodit bezbolestně. Moje mamka při mém porodu zkusila jak pes, rodila dva dny, následoval porod kleštěma a ještě jí řekli, že dítě bude mrtvé (když jsem přežila , tak jí řekli, že budu mít poškozený mozek). Tak se nedivte, že se strašně bála mít další dítě. A když se pak po osmi letech měl narodit bratr, byla dost zoufalá. Náhodou se jí tenkrát dostal do ruky článek o tom, jak "ruské soudružky rodí bezbolestně". Okamžitě si řekla, že když můžou ruské soudružky, tak ona taky a opravdu, druhý porod proběhl přesně, jak si vysnila. Já sama jsem se na to dívala velmi skepticky, ale pak jsem si koupila knížku Gravidjóga a tam bylo napsané přesně to, o čem mi mamka vyprávěla! No, když jsem to měla "vědecky" podložené, tak jsem si to vyzkoušela hned dvakrát. Funguje to...
 Mirka dcéra 07/00, syn 06/06 
  • 

2x bez bolesti 

(13.11.2007 9:40:09)
Rodila som bez bolesti 2x.
Netuším čím to je, nijak zvlášť som sa nepripravovala, necvičila, nechodila na kurzy a bola som presvedčená že pôrod proste bolí. Obidve deti sa narodili v rozmedzí 10-15 minút. I. dobu pôrodnú som vôbec necítila, len asi ako pri MS a potom nastúpili silné kontrakcie a deti boli do štvrťhodinky von. Kontrakcie aj tie najsilnejšie som nevnímala ako bolestivé len ako nutnosť tlačiť. Naozaj netuším čím to je, čo sa týka bolesti som posera a bojím sa aj zubára, ale rodím v pohode :)
 Barbuschka 


Re: 2x bez bolesti 

(16.11.2007 15:07:15)
Nejdřív jsem nevěřila, že něco takového jako bezbolestný porod je možné, ale před třemi týdny jsem to také prožila. V rozmezí dvou hodin to bolelo asi 5x jako u hodně silné menstruace, pak praskla voda a už se mi chtělo jen tlačit, bolest byla pryč. A rodit znovu? Hned po porodu jsem říkala, že bych do toho šla klidně znovu, ale že mám strach, že takhle v pohodě už to podruhé být nemůže. A koukám, že může :-) jen asi budu muset stanovat před porodnicí, kdyby to mělo být ještě rychlejší než poprvé.
 DENISA 
  • 

Ach jo.... 

(12.11.2007 17:59:49)
Pokud nekdo zazije 3 bezbolestne porody, tak to MUZE byt ovlivneno psychikou, ale take vubec NEMUSI. Kazda zena ma fyzicke predpoklady jine a nektere rodi za rohlik, nektere by u porodu umrely. A nemyslim si, ze ty co zachranil akutni cisar, by cele tehotenstvi skepticky uvazovaly, jak se to nepovede. Tak to proste neni, ani s porodama, ani s povahou miminka, ditete, nasledne dospeleho cloveka, vlastne vubec s nicim, to by to pak bylo na tom svete strasne jednoduche. Ja jsem na tyhle reci taky drive dala a silene me nervovaly takovehle clanky, protoze jsem tehotenstvi prozila ve stresu, zdrav. a jine komplikace, tak jsem si predstavovala, jak moje dite bude nervak a psychicky labilak, zatimco moje kamaradka, ktera nemusela chodit do prace a venovala se jenom kurzum, cviceni, joze a zdrave vyzive, bude mit andilka. A je to prave naopak. Byt psychicky v pohode je jiste hodne dulezite, ale urcite to neni vselek.
 lenka 
  • 

Re: Ach jo.... 

(12.11.2007 18:14:00)
Je to zajímavé, já makala až do porodu, mám celkem stresovou práci a všichni mi prorokovali plačící labilní dítě. A narodil se mi andílek, který od konce šestinedělí prospal valnou část noci a ve třech měsících celou noc. Je nádherný, zdravý, usměvavý, za 9 měsíců sem neměla jediný problém (opravdu, nelžu). Moje švagrová si válela šunky celé těhotenství doma, odpočívala, chodila na kurzy, a dítě jí do 8 měsíců pořád řvalo, mělo problémy se spánkem, prdama, nožičkama, prostě všechno co je mohlo postihnout je postihlo. K bolesti u porodu - nerozumím jedné věci, když je možnost jak jí ulevit, proč to u nás v ČR není běžné jako ve světě? Chtěla sem epidurál a ani náhodou! Prý je to drahé. Zaplatit sem si ho nemohla, protože to ještě nemocnice neměla zpoplatněno. A to mi tvrdili na předporodním kurzu, že na požádání dostanu. Vím že je spousta odpůrců epi a vím i proč, ale pro spoustu žen je to možnost....
 DENISA 
  • 

Re: Ach jo.... 

(12.11.2007 22:01:42)
Znam spoustu prikladu kdy to dopadlo prave naopak, oproti ocekavani. Moje kamaradka byla tak presvedcena, ze udelala uplne vsechno proto, aby jeji dite bylo vyrovnane a hodne, ze je ted totalne na prasky, ze to tak neni. Take byla velice prekvapena, jaktoze ji porod bolel, kdyz absolvovala vsechu tu jogu, cviceni, masaze a nevim co jeste, dodnes na to nerada vzpomina div nema trauma. Ja cekala spis to horsi, ne ze bych se ukrutne bala, ale vedela jsem, ze porod bude bolet, ale rikala si ze uz to tolik zenskych vydrzelo, tak nejsem zadna macka, navic muzu pozadat o epidural. A bolelo to a dalo se to vydrzet a hormony vzpominku na bolest odplavily a na porod vzpominame s manzelem jako na super, v mem pripade i akcni zazitek. Pak jsem se pripravovala na nervove labilni dite, vycitala si kdeco a pak jsem byla jenom prijemne prekvapena. A kdyz nejake problemy s malym jsou, tak se z toho nevesim, protoze vim, ze to muze byt daleko horsi, co maji delat chudaci matky postizenych deti, ze? Asi je lepsi si precist tyhle clanky, ale brat je s rezervou.
 DENISA 
  • 

Re: Ach jo.... 

(12.11.2007 22:56:37)
Kde jsi rodila, ze ti epidural nedali. A z duvodu, ze je to drahe? Ja fakt ziram, co je v nasem zdravotnictvi mozne. Kdyz je to drahe, tak proc alespon neexistuje moznost, at si to rodicka zaplati (tak jako platim injekci proti bolesti u zubare). Bud na to mam a netrpim, nebo na to nemam a trpim. Nejlepsi je ta kupa pover a straseni ochrnutim, jenom aby ho zeny nechtely a usetrilo se. Na co? Na mramorove budovy zdravotnich pojistoven.
 Zuzka 
  • 

Re: Ach jo.... 

(12.11.2007 20:16:20)
Deniso, souhlas. Já se učila na zkoušky, které navíc nedopadly úplně podle mých představ, stresovala se kvůli odběru plodové vody, ke konci měla zdravotní komplikace, a malá je od začátku sluníčko, usměvavá a klidná. Co se porodu týče, věřím, že každý jej prožívá fyziologicky jinak. U mě to rozhodně nebylo stresem, nějak jsem to brala jako hotovou věc a o sebe se vůbec nebála, ale ať mi nikdo nevykládá, že kontrakce nebolí. Bolí jako čert, takovou bolest jsem dosud nezažila, trvaly 20 hodin. I tak to byl úžasný zážitek, na další se moc těším. Vím, že to bude znovu bolet, ale stojí to za to - ještě aspoň dvakrát :)
 Fabián 


Taky jsem vypnula mozek 

(12.11.2007 20:22:05)
Ahoj, já jsem taky musela mozek vypnout, abych porodila. Poslíčky jsem měla už od neděle a stále nic, tak ve čtvrtek brzo ráno jsem se rozhodla, že půjdu jinou cestou ... v pátek dopoledne byl syn na světě. Je to právě rok. Porod byl pro mě nejkrásnější zážitek na světě ... připojuji autentický text, který jsem poslala ve ČT ráno své nejlepší kamarádce.

Ahoj, tak myslim, ze uz jsem prisla na to, proc stale nerodim. Myslim moc mozekem, porad okoli informuji (nic ve zlem, ale nejmin 4 lidi denne mi volaji/pisi, jak na tom jsem (uplne by jsi mi stacila ty a mama), jenze muj porod se nejak stal vic veci verejnou nez veci moji a Fabianovou - tak monitoruji, hodnotim, podavam prubezne zpravy, ze jsem na toho chudaka Fabiana vubec nemyslela (nebyl cas) nebo myslela, jako by se ho to netykalo, a on by proste potreboval, abych myslela hlavne na nej a
s nim, nebo tedy abych spis uz konecne nemyslela vubec a nechala ho prijit na svet, jak chce on. Misto na mozek se preorientuji na spodek :-) Tedy... vypinam si mobil, zaviram se doma s Fabianem... budeme spolu si v klidu cekat az se mu bude chtit a nebudeme nic resit, jestli jo nebo ne, proc a tak. Kdyz budes mit o me strach, tak zavolej, prosim, manželovi. Neboj, urcite ti dam vedet jako prvni, az porodim a vsechno ti za cerstva povim, ale doslo mi to ted ve ctyri rano, tak te nechci plasit smskami, proste vypinam a uvidime, jak to pomuze. Uz se totiz zcela opravnene bojim toho, ze kdyz budu dlouho prenaset, tak mi to pichnou a to nechci. Pa a mysli na me. Pouziju proste stejnou metodu, jako kdyz jsem chtela byt tehotna, jak jsem na to prestala myslet, tak to bylo... do ty doby nic :-)
 Lucy (syn 07/2006 + ? 05/2008) 
  • 

Je to hec :-) 

(12.11.2007 22:14:52)
Taky jsem na poprvé dlouho tápala, jak se k porodu postavit... V kurzu nám řekli: "Neřešte žádné patologie. Vy prostě normálně v pohodě porodíte". Zkušená kamarádka řekla: "Jestli to bolí? To se nedá říct, že je to přímo bolest...". Kniha č. 1 (Odent) hovořila o psychice, přirozených polohách, intimitě prostředí. Kniha č. 2 (Simkinová - Partner u porodu) tomu dodala věcné informace. Přebrala jsem si to nakonec takto: JE TO SPORTOVNÍ VÝKON. PROSTĚ POŘÁDNĚ ZAMAKÁM A DÁM TO :-). A tak i bylo. Většina doby bylo čekání na "tu velkou bolest". Ona to totiž opravdu nebyla bolest, spíš stupňující se tlak. Prostě jsem se ponořila do sebe a poddala se tomu. Až při tlačení jsem přepla na režim "pořádně zamakám". ZÁVĚR: je to o psychice. Ale těžko se hledá univerzální rada. Ani to, co je v článku nebude použitelné pro každou. Každá žena si musí najít vlastní cestu, jak se sladit se svým tělem. A ještě jedna věc: podvědomí je sviňa:-) Často tu čtu - byla jsem v pohodě, nebála se a stejně byl porod náročný/hrozný. Stačí blbost, něčí blbá narážka, špatná událost v okolí, negativní informace, kterou se nepovedlo úplně vytěsnit... a je po harmonii. Takže vytěsňovat, hecovat se a ... hodně štěstí:-)
 Jarmila 
  • 

Ruské soudružky 

(13.11.2007 9:38:33)
Psychika je důležitá, ale nesmí se přeceňovat. Nedá se srovnávat porod, který trvá 1-3 hodiny s porodem, který trvá 1-3 dny. Celý článek mě tak trochu vyzněl jako tvrzení 50.let, že v Rusku ženy porod nebolí, protože jsou to řádné a statečné soudružky a zkuste heknout při porodu. To je můj dojem z článku.
 myš 
  • 

Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 11:00:52)
Tak nevím, jestli psychika hraje hlavní roli, řekla bych, že spíš podružnou, a nebo jako se vším - jak u koho. Sama jsem se porodu bála jak čert, měla jsem naplánovaný epidurál dopředu a když to začalo, byla jsem strachy bez sebe a tak trochu jsem doufala, že to ještě není ono a ještě pár dní to vydrží. Nevydrželo....:-) Na miminko jsem se těšila, ale na porod vůbec ne.
Nakonec to vůbec nebylo tak hrozné, bolesti byly jako silná menstruace, trvaly cca 5 hodin a když mě řekli, že jdeme na sál rodit, tak jsem tomu vůbec nemohla uvěřit, protože jsem pořád čekala, kdy přijdou ty strašné bolesti k nepřežití a já konečně dostanu ten epidurál.
Takže velkou roli asi hraje taky štěstí - fyzické předpoklady, práh bolesti, délka porodu atd.
 Lada_ 


Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 15:19:55)
Ruské soudružky neřeším. Ale právě ta rozličná délka porodů je možná z části dána oním psychickým přednastavením každé ženy (takže délka trvání je tedy až důsledkem psych. stavu, ne jeho příčinou), co říkáte?
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 21:44:14)
taky jsem uvažovala stejně jako ty.
Že ta rychlost může být důsledek uvolněného psychického stavu než příčina.

Je myslím prokázáno teda opak, že když se někdo hodně bojí a je celý ztuhlý, že je porod komplikovanější, jestli je "prokázaný" i opak nevím.
 Míša 
  • 

Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 23:04:52)
Nevím, já se porodu nebála, bolesti jsem neřešila, nemůžu říci, že bych se na porod vysloveně těšila, ale rozhodně jsem nebyla vystreslá "proboha ono to bude bolet,bude krev, já umřu, já to nezvládnu...." No a porod trval od prasknutí plodové vody skoro 24 hodin, než mi malou vyndali císařem. a bolestí, těch jsem si užila až dost, měla jsem křížové bolesti, celkem asi 12 hodin skoro v kuse, protože jsem měla jak říkala PA "zlobivé" kontrakce, místo dlouhých s pauzami krátké, ale rychle za sebou.
Tak nevím, ale asi to neplatí na 100%, že připravená, psychycky vyrovnaná mamina= klidný téměř bezbolesný porod. třeba jsem ta vyjímka potvrzující pravidlo, možná ty moje bolesti už souvisely s tím, že byl problém a musela jsem pak na císaře, nevím. Možná, kdybych nebyla tak v klídku, bylo by ještě hůř. Nedokážu posoudit.
 Sylvie 


Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 23:26:02)
M9šo, on ten stres nemusí být takový, jaký ty popisuješ. Prostě to jenom může být psychická nepohoda, kterou ovšem ty v dané situaci ani nemusíš vnímat. Klasika - je docela rozšířený názor, že druho (a více) rodičky rodí kratší dobu. Snad všechny kamarádky kolem mne mi říkaly, že to je nesmysl, že jakmile jim začaly stahy, tak ony ještě stihly: uklidit byt, dovést staršího sourozence k babičce, navařit rychle manželovi do mrazáku, sehnat to a to atd. No a já udělala tu samou zkušenost - jakmile jsem byla doma, tak jsem jenom měla stahy, i několik hodin, i třeba silné, nicméně při příjmu v porodnici se ukázalo, že byly celkem o ničem a doopravdy jsem se začala otevírat, až když mi "všechna práce okolo mne" zmizla z očí a já byla v nemocnici. Někdo to má zas naopak, že podvědomě na něj působí špatně nemocniční prostředí. U druhého porodu jsem třeba udělala zkušenost, že mi porod blokovala přítomnost manžela nebo vůně použitá předchozí rodičkou na sále... stačilo si to uvědomit a manžela poslat na procházku a v porodním pokoji pořádně vyvětrat, a už to jelo... Ony to jsou kolikrát drobnosti, nemusí jít o žádný velký strach.
 Míša 
  • 

Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 23:39:14)
Můžeš mít pravdu, ale já byla fakt v pohodě, přesně jak říkáš ty, začalo to, já ještě v klidu pofackovala barák, zavolala si sanitu, dala pusu manželovi kterej akorát dorazil z práce a bylo. Asi nejsem ten pravej příklad, protože do určitý doby jsem fakt byla OK, kontrakce jsem měla, ale nebolely, fakt, v poho jsem drbala se setřičkama, přicvaknutá na monitoru, ještě se mě ptaly, jestli mě to fakt nebolí? cca prvních 12 hodin, jenže pak nastaly komplikace, a já po dalších 12 hodinách skončila na sále. A když jsem probírala porod s podobně "postiženejma", měly jsme průběh stejnej. Něco nefungovalo v těle jak mělo, konkrétně u mě se malá zčala škrtit na pupeční šňůře, možná zkušenější, nebo spíš pozornější personál by to poznal dřív a nedopadlo by to tak jak to dopadlo. Takže asi tak. Když jsem si promítala průběh zpětně, přišlo mi to, že ty bolesti byly "volání o pomoc" mojí holčičky, něco jako "já musím ven, koukejte mě vyndat, copak nevidíte, že je něco divně?" No uviděli to, ale až za 12 hodin..........
 verca 
  • 

Re: Ruské soudružky 

(16.11.2007 20:15:49)
to by me fakt zajimalo, jak lze psychicky ovlivnit, aby se nekdo uvnitr otevrel....
 Lada_ 


Re: Ruské soudružky 

(17.11.2007 11:05:51)
Sám za sebe hovoří všeobecně známý fakt, že strach (tedy psychický stav) se ve fyzické oblasti projevuje stažením svalů. Opačně tedy platí, že dobrý psych. stav povede k jejich uvolnění. Jak na psych. stav působit a pomoci si zlepšit ho, to by bylo asi nadýl. Ale tak, jak psala autorka článku - mj. platí, že svými myšlenkami a představami (tedy čistě psychickou aktivitou) můžeme ovlivnit ledacos.
 M,Christina+Dean 
  • 

Re: Ruské soudružky 

(13.11.2007 22:13:09)
Ja jsem teda rodila dvakrat a u obou porodu jsem byla plne otevrena na 9 cm do 2 hodin od prvni kontrakce,ale ty kontrakce proste nekoncily a mela jsem extra silene bolesti v zadech a v podbrisku ze uz jsem proste nevedela co delat.Pri mych porodech jsem taky zvracela a bylo me blbe takze nevim jestli bych nekdy rodila bez bolesti
 AUTORKA ČLÁNKU 
  • 

Ruské soudružky---JARMILO... 

(15.11.2007 17:40:54)
MIlá Jarmilo. Tvůj dojem nijak ovlivňovat nechci.Jenom jsem si uvědomila, jak moc pro mě byla důležitá informace,že čím víc žena při porodu otvírá ústa potažmo uvolňuje hrdlo tím více se uvolňuje a OTVÍRÁ i hrdlo děložní.TAkže ty ruské soudružky pravděpodobně hodně křičely,nebo zpívaly(-:Já osobně jsem se hodně soustředila na uvolnění a vydávání "zvuků".Jaké si kdo vybere je na něm.Ale narodit se třeba při zpěvu svojí mámy je myslím docela příjemné.Vím třeba o kamarádce,která velice nahlas říkala "kurva,to to bolí"a chlapeček byl venku :-)Každému vyhovuje něco jiného.TA spojitost mezi "nahoře" a "dole" je hodně důležitá a fungující zkušenost.Milé dny
 Marcela 
  • 

Re: Ruské soudružky---JARMILO... 

(16.11.2007 11:48:08)
To jsem nevěděla - myslím, že jsem zatínala zuby :-(
 Lada_ 


Re: Ruské soudružky---JARMILO... 

(17.11.2007 10:52:42)
A to je právě při porodu škodlivé. Příště si to ověříš :-)
 Marcela 
  • 

Re: Ruské soudružky---JARMILO... 

(19.11.2007 8:22:12)
No to už raději snad ani né, 2x to stačilo :-)

Hezký den
 Marcela 
  • 

Re: Ruské soudružky---JARMILO... 

(19.11.2007 8:22:52)
No to už raději snad ani né, 2x to stačilo :-)

Hezký den
 Marcela 
  • 

Re: Ruské soudružky---JARMILO... 

(19.11.2007 8:22:52)
No to už raději snad ani né, 2x to stačilo :-)

Hezký den
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Moje porody 

(13.11.2007 12:13:30)
Oba byly skvělé, na oba hrozně ráda vzpomínám - euforie z narození dětí mi nedovolila spát ještě tři dny :)))), ale bezbolestné tedy nebyly, to rozhodně ne, když už jsem si vždycky myslela, že už už to nevydržím, šup a holky byly venku ... sakra to bolelo, ale za deset kaček půjdu rodit klidně zas :)))
 Lada_ 


Univerzální návod? 

(13.11.2007 16:18:09)
Lucie, také zastávám "tvoření" vlastní reality, v těhotenství jsem měla své formulky pro porod, nakonec jsem to dvakrát zvládla docela úspěšně, ale ne bezbolestně. Vím, že bezbolestný porod existuje. Je dobré, že chceš napsat knihu a ukázat možnosti. Nelze ale očekávat, že tvůj (účinný a dobře míněný) návod pomůže každé rodičce - každý jsme různě daleko na naší Cestě, a někdo prostě i při 100% dodržení instrukcí bezbolestnosti nedosáhne. Stačí třeba jen malinký problém někde na páteři (blok, zatuhnutí, posunutí ...), který se prostě do porodu nestihne odstranit, i když se na něm pracuje, a už se kvůli němu kontrakce stanou bolestivými. Zkrátka, myslím si, že zákonitě jen někdo (z těch, komu se knížka dostane do ruky) má šanci, aby to zafungovalo. Ostatní jsou zatím "odsouzeni" rodit s menší či větší bolestí. Všechno je prostě tak, jak to být má. Co ty na to?
 Lola 
  • 

Re: Univerzální návod? 

(13.11.2007 21:58:35)
Já snad ani reagovat nechci, ale musím.
SŠ jsem vystudovala v dívčím kolektivu a už tam bylo jasné, že u někoho probíhá menstruace tak, že si toho ani nevšimne, další jsou na tom hůře a pak jsou takové trošku výjimky (já), které už od první mentruace zažívají velmi silné bolesti. Mám to dědičné, zakloněná děloho atp. S touto opakující se situací jsem tedy byla každoměsíčně konfrontována a měla jsem opravdu hodně příležitostí (18 let :-)s tím různě pracovat. A pracovala jsem. Alternativně (byliny, léčitelé), psychicky - tréninky, rozbory atd. Také jsem se snažila s bolestmi splynout či je naopak "porazit". Byla jsem neúspěšná a "moje dny" jsem zvládala jen s vysokými dávkami analgetik, termoforem s vařící vodou na břiše, někdy i injekcemi.. Chápu, že jsem výjimka. Přesto se nepovažuji za žádnou citlivku (bolest mě svým způsobem zocelila, uspořádala hodnoty..), žádné léky neužívám, bolest u zubaře hodnotím jako v pohodě překonatelnou a nijak výraznou...přirovnání ke střevní chřipce považuji za pokus o vtip, ale chápu, že někdo to tak asi má...

Chci tímto říct, že každá z nás je "uzpůsobena" jinak a že to má ve většině případů vliv i na to, jaký bude porod.
Já jsem byla na porod připravena jak nejlépe jsem uměla. Také jsem se dopracovala k tomu, že je to výzva, výkon, že jsem na tom fyzicky dobře (štíhlá, poměrně trénovaná :-). Myslím, že jsem to i dobře zvládla, porod spontánní bez epidurálu, v termínu, trvání 10 hodin, zdravá dcera. Jen jsem užívala homeopatika na ještě větší zklidnění - poddání se a snazší otevírání, která se mi osvědčila při menstruaci. Ale bezbolestné to ROZHODNĚ nebylo! Bolest poslední 4 hodiny byla enormní, dokonce taková, že PA řekla, že si kvůli mě musí přenastavit zobrazovaní mých stahů na monitoru, protože ve svém standardním zobrazení, vidí me stahy jen cca z 50%... Vzpomínky na intenzitu bolesti se mi ve snech vracely ještě cca 6 měsíců, než jsem to zpracovala. Z dcery jsem nadšená.

Také znám matky, které rodí jako "po másle" a znám ty připravené i ty co na to kašlaly. Myslím, že psychika hraje roli velkou, ale jakési "fyzické předpoklady" také nezastupitenou.A proto, je-li autorka z těch prvně zmiňovaných, tak chápu, že si myslí, že to takto můžeme zvládat všechny... Můj přispěvek má jen ukázat, že jsou tu i ty opačné případy.
 bono 


Re: Univerzální návod? 

(14.11.2007 7:52:56)
Měla jsem za to, že vnímání bolesti u porodu je taky dáno fyzickými předpoklady - otáčející se mimi může prý mít vliv na křížové bolesti atd. A to zvracení, no nevím, nevím. Zvracela jsem příšerně u obou porodů a přicházelo to náhle a bez varování. Nedovedu si představit, že bych nějakou psychickou přípravou tohle dokázala ovlivnit. Někdo to má prostě s porodem tak, druhý jinak, těžko srovnávat
 AUTORKA ČLÁNKU 
  • 

Re: Univerzální návod? 

(15.11.2007 18:15:00)
Lado určitě souhlasím(-:
 ydney 


Prijemne 

(14.11.2007 15:46:35)
O tom, ze porod je krasny, nam neustale vykladala i nase cvicitelka v tehotenskem cviceni. Mela mnoho zkusenosti, protoze byla porodni asistentka. A rikala, ze je to opravdu krasne, ze nesmime myslet na sebe, ale na to miminko, ktere chce k nam, ze je to zazrak...Prosly jsme tedy opravdu prijemnou pripravou na porod. A ja jsem si taky rikala, ze vse se deje tak, jak je to pro nas (me i dcerku) nejlepsi behem celeho porodu....ale holky!!!!BOLELO TO PRISERNE !!! :-) Druhy den jsem si rikala, ze uz rodit nikdy nebudu. Ale ted po 10 mesicich si uz rikam, bolelo to, ale bylo to opravdu krasne. A snad druhy porod bude bolet min...

Clanek se mi moc libi.
 Eva, 1 holčička 5 let 
  • 

Nesouhlasím 

(16.11.2007 9:05:43)
Nesouhlasím, protože:
1)Porod opravdu bolí!
2)Lhát se nemá!

Je pravda, že stresovat se dopředu nemá cenu, ale tohle už je opravdu moc. Když má někdo obavy, tak si prostě uleví epidurálem (a nebo se dohodne na císařském řezu - a neříkejte, že se to neděje).
Je lepší si říkat, že to zvládnu, ale takhle si nalhávat...
 Raduna 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(16.11.2007 15:59:19)
Konecne nekdo normalni!!!!:-))))))
 Simča 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(16.11.2007 20:03:13)
Přesně tak, souhlasím 100%.Poctivě jsem pročetla příspěvky a fakt mám dojem, že toto je jeden z mála normálních příspěvků.Co si pořád nalháváme?Že jsme hrdinky,které pro dítě (někdy i pro "oči" manžela) vydrží bolest, která každý, ale OPRAVDU KAŽDÝ, porod provází.Můžu vás z vlastní zkušenosti ujistit,že hrdinky,které přišly na porodní sál s tím, že s láskou a úsměvem na tváři vypustí duši, se nakonec v mnoha případech chovaly jako hysterky žadonící o jakoukoliv úlevu.Narozdíl od žen,které přišly k porodu dopředu s tím,že to bolet opravdu bude a že pokud to jde,tak si maximálně uleví(ať už epidurálem, nebo CŘ).
 Lada_ 


Re: Nesouhlasím 

(17.11.2007 11:21:23)
Pokud jsi to pročetla opravdu poctivě, četla jsi o několika zkušenostech s bezbolestným porodem. Nevěříš jim? A já znám osobně minimálně dvě ženy, které bezbolestně porodily; jedna z nich dokonce dvojčata. Prostě jenom cítily stahy, ale ty je nijak nebolely. Škoda - sama si svým neústupným postojem zhoršuješ situaci (jestli ještě budeš někdy rodit).
 Simča 
  • 

Re: Nesouhlasím s Ladou 

(17.11.2007 20:45:11)
Lado, tak jestli sis všimla,tak nejsem neústupná ve svých názorech,spíš vstřícná různým pohledům ale s tím, že neustoupím od názoru,že porod OPRAVDU BOLÍ-at už připravenou nebo nepřipravenou rodičku.Mě články podobného typu vyznívají tak nějak "duchovně" až mysticky já si myslím,že nelze porodit ve stavu štastného nevědomí, s vypnutím mozku atd.Mám za sebou 3 různé porody,pokaždé jsem taky zažila stav bláznivé euforie,ale přiznám se,až potom,s odstupem několika dní nebo týdnů,....euforie z toho, že to mám za sebou,že jsem to zvládla a že mám krásné zdravé dítě.
 DENISA 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(20.11.2007 3:29:15)
Ty znas DVE zeny ktere bezbolestne porodily, ja jich znam nejmene 20 (vsechny mely epidural):-)). Ale kdyby ho nemely, tak by bezbolestne nerodily a tudiz bych neznala zadnou. Takze budu spolehat na statistiku a jedna co bezbolestne rodila vuci tisicum co bolestne rodily - radeji si nebudu nic nalhavat.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Nesouhlasím 

(17.11.2007 11:49:09)
Ono to je tak že není bolest jako bolest! Trvá-li byť běžně bolestivý porod krátce, tak není důvod aby ho žena popisovala a také na něj vzpomínala jako na bezbolestný! To není žádná lež!

Popis vnímání porodu a bolesti je taky relativní - jestliže někdo má bolesti při porodu 1h tak při porovnání s bolením zubů, záchvatem žlučníku nebo pooperačními stavy, je takový porod opravdu jako procházka růžovým sadem! A nemyslím si, že je lež nebo přetvářka, když rodička s takovou zkušeností líčí svůj porod jako bezbolestný!!!

I kdyby každý porod více nebo méně bolel, tak je důležité jak umí rodička s bolestí pracovat a buď s ní spolupracovat nebo proti ní bojovat! A bojovat proti ní nejde, jen si brát jako spojence a snažit se s ní dobře vyjít!
 Jardine 


Re: Nesouhlasím 

(17.11.2007 15:48:31)
Článek má hodně "duchovní" vyznění .... sama jsem si "duchovědou" prošla v dřívějších letech, zkoušela jsem meditace, pozitivní myšlení a další metody ovládnutí těla a mysli. Přesto můj porod bolel. Kontrakce po 2-3 minutách plných 12 hodin bez přestávky a bez úlevy. Pokud je pro tělo nachystán takový "nářez", žádné mantry a krasoduchovnění prostě nepomůže (a epidurál mi odmítli dát). Přesto mi něco pomohlo. Ve chvílích kontrakcí (a že jich bylo ...) jsem se tomu, co se se mnou dělo, plně odevzdala a řekla si je to jen chvilička, přejde to, musím to zvládnout. Bolelo to stále, ale já k té bolesti nepřidávala svůj vlastní odpor, vztek, bezmocnost ... takové to lidské "ne ne ne", které z bolesti činí utrpení. Nakonec jsem tím proplula bez komplikací, porodila krásnou holčičku a díky "zapomínacímu hormonu" na porod vzpomínám docela dobře. To nejmoudřejší, co jsem o něm kdy slyšela, je nikoli že "nebolí", ale že nám Příroda nikdy nenaloží víc, než vydržíme. A vydržet se to dá, věřte.
 AUTORKA ČLÁNKU 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(17.11.2007 16:56:27)
Jardino, bezbolestný porod je výsledek práce na sobě v několika oblastech.Ono v životě platí "Čemu se bráníš - to trvá" Tvé pochopení "bolesti" je velice správné.Ve chvíli kdy něco pochopíme, nepotřebujeme tuto zkušenost už zažívat.Ale zažívat u porodu bolest, jen pro to, že si myslím, že je to nutnost - prostě to k porodu patří - je podle mne škoda.Kdyby se více rozšířila zkušenost,že zdravý porod nebolí,v případě opaku by musela vzejít otázka :"Proč?" "Proč zrovna mne bolel?" Kde nastala ta příčina?
Ve chvíli kdy se dokola budeme ujišťovat, že my nejsme ti zodpovědní,neplyne z toho ani motivace něco na sobě změnit.Posunout se v sobě,jako člověk.A období těhotenství k tomu velice vybízí a zároveň napomáhá.Fakt že:"ŽIVOT NIKOMU NENELOŽÍ VÍC NEŽ UNESE"je pravda.Já k tomu dodávám :"JE ZBYTEČNÉ NOSIT VÍC, NEŽ JE POTŘEBA" :-)Lucie
 Jardine 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(17.11.2007 19:23:20)
Milá Lucie, vážím si Vašeho názoru, rozhodně je moudřejší než přehnaná panika z porodu, která mnoha maminkám kazí radost z těhotenství. Přece nemohu souhlasit ... Indiáni říkají, že druhého nepochopíme, pokud jsme se neprošli v jeho mokasínách. Tj. například i pokud jsme na vlastním těle neprožili jeho porodní bolesti. Sama jsem před porodem byla "vzorem" pozitivního myšlení ... strach nulový, pevná víra, že to bude bez bolesti, těhotenství strávené cvičením, posloucháním relaxační hudby, pitím maliníku .... skutečnost byla ale jiná: deset hodin jsem se neotevírala, úporné křížové bolesti, které už nešly ani rozdýchávat (natož si namlouvat, že mě nic nebolí), zvracení ... nemyslím, že to bylo tím, že "jsem udělala něco špatně". Prostě to byla kombinace věku (31 let) plus mojí genetické výbavy.

Přesto, a to znovu opakuji, na porod nevzpomínám ve zlém - naopak. Jsem hrdá, že jsem jej zvládla (bez jediného výkřiku, poznamenávám). Ale hrdé mohou být i maminky, které křičely nebo požádaly o epidurál. Porod je prostě těžká i krásná životní zkouška a spíše než maminkám nemlouvat, že je to nebude bolet, je podle mě produktivnější povzbuzovat je v tom, že to zvládnou, ať už ve vaně, v kleče, ve sprše, manželovi v náručí nebo s epidurálem. Učit je s bolestmi spolupracovat, protože mají svůj smysl, mi připadá lepší než hlásat, že to nebolí. Protože každé tělo je jiné a bolest druhých bychom neměli bagatelizovat.
 Jana Šrámková, dcera /3/ a syn/1/ 
  • 

Re: připravte se na bolest  

(17.11.2007 21:17:05)
Úplně s Vámi souhlasím - lepší je ženám přímo říci: porod bude dost bolet, připravte se na to a naučte se tuto bolest přijmout, spolupracovat s ní a nebojovat proti ní.
Slyšela jsem několik příběhů o porodu (připomínám, že zde v ČR, ne někde v domorodých indiánských kmenech), který nebolel, věřím, že je to skutečně možné - jedná se o nějakou dokonalou souhru povahy rodičky, genetické výbavy, . . . prostě se to "výjimečně nějak podaří". Je to určitě fajn, když to takto vyjde. Ale nevěřím, že je to věc nějakého duševního tréninku. Podle mého to prostě nestačí. Jsme lidé vyrůstající v konkrétním prostředí této společnosti, naší rodiny a porod je tak silná zkušenost, taková zkouška, že tento psychogenní trénink nestačí.
Takže určitě gratuluji všem ženám, které zažily porod téměř bezbolestný. Jestli Vám nějaký trénink pomohl, možné to je, ale těch skutečností se tam sešlo jistě více!
A gratuluji i všem ženám, které si prožily ten "obyčejný" porod s bolestmi (tak jako já) a zvládly to, nakonec porodily a setkaly se s děťátkem. Takových žen je většina, takže jestli máte porod před sebou, připravte se na tuto variantu. I ta je snesitelná. Ta úleva, kterou potom pocítíte, ten pocit, když se setkáte s děťátkem . . . to prostě stojí za to!!!
 AUTORKA ČLÁNKU 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINE 

(17.11.2007 21:36:37)
Není to o bagatelizaci bolesti a už vůbec né o jejím vytěsňování.O bolesti je v knížce připravovaná celá kapitola:-)
Já ve Vašem příspěvku vidím hned několik věcí,které mohli ovlivnit Váš porod.Ale rozhodně se nechci stavět do role toho "kdo všechno ví"Moje zkušenost nebyla náhoda,ale dost těžce vysledovaný proces, který dokáži dekódovat a vysvětlit.Ale tady na to není prostor.Není to univerzální návod, ale zkušenost.A článek neposkytuje tolik možností vše popsat.Je to jen prostředek k zamyšlení,inspiraci či možnost upevnění si svého vlastního názoru.At´je jakýkoliv.A také protiváha k převažujícím názorům,že porod bolí - musíme to vydržet.
Ps.:Třeba zrovna to zvracení je naprosto v pořádku.Tělo se čistí, aby mělo co nejvíce energie na porod samotný.Takže zkušený pozorovatel ví,že porodní proces probíhá v naprostém pořádku....Za všechny příspěvky velice děkuji.Jsou podnětné.
 Jana Šrámková, dcera /3/ a syn/1/ 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINE 

(17.11.2007 21:58:25)
Díky za odpověď, myslím, že Vám rozumím, když píšete: "není to universální návod, ale zkušenost" - to mi dává smysl, jasně, jsou takové ženy, pro které to může znamenat cestu, které jsou na toto připravené /fyzicky i duševně, svou minulostí, tím, co prožily, tím, jakou povahu mají apod./ a podobný trénink funguje. Takže určitě pro určitý typ žen význam má, jen si myslím, že u nás, v této kulturní oblasti, je to něco výjimečného.
Například já - do takového tréninku bych se mohla pustit, ale nebyla bych to prostě já, moje povaha, nevyšlo by to, nezapřela bych svou osobnost, nějaký okultista by možná řekl, že ta bolest ke mě patří, že si ji potřebuji prožít, že se přes ni dostanu dále . . .
nějak se do toho zaplétám, tak raději končím, moc to komplikuji, omlouvám se
 jana š, dcera syn 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINE 

(17.11.2007 22:09:17)
Ještě naposled - článek je jako podnět k zamyšlení a inspiraci úžasný!!! Bohužel téma bolesti u porodu je tak složité - tedy téma "vnímání bolesti, nebo vnímání porodu ženou obecně", takže dobrat se nějakého konce, "pravdy", snad ani není možné, jde snad jen přidávat další a další příspěvky, číst další a další články, pokud to člověka zajímá, a potom si vytvářet skládačku té zázračné doby porodu, té naprosto universální lidské zkušenosti, a přitom nepochopitelné . . .
 štěpánka 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(18.11.2007 15:12:41)
ŽIVOT NIKOMU NENALOŽÍ VÍC NEŽ UNESE. Tak to nevím. Zkusila jste někdy tohle říci třeba pacientům psychiatrie? Lidem, kterým bylo naloženo tolik, že to prostě neunesli? Tuhle větu si přece můžou říct jenom ti, které jakkoli těžký život nepoložil a oni to "unesli" Ti co neunesli se léčí, berou antidepresiva, nebo jsou mrtví, protože spáchali sebevraždu. Každý má jinou míru toho co unese. Někdo přežil hrůzy koncentráku a nesložil se, jiný je na prášky po rozchodu s partnerem... Soudit nelze nikoho. Každý máme jinou náturu a odolnost.
 Jardine 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(20.11.2007 12:04:29)
Tuhle větu jsem si nevymyslela, pronesla ji jedna zkušená porodní asistentka, která už odrodila stovky maminek. Mluvila o porodech a nikoli o psychiatrických pacientech či sebevrazích. Analogie, které zmiňujete, žádné mamince se strachem z porodu nepomohou.
 Raduna 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(20.11.2007 15:52:02)
Jardino, a Zeme je placata, vid? To taky prohlasoval sbor moudrych knezu po letitych zkusenostech s ovladanim lidi.
 Jardine 
  • 

Re: Nesouhlasím-JARDINO  

(20.11.2007 17:20:45)
Milá Raduno, tady přece nejde o exaktní vyzkoumání toho, kolik procent lidí uneslo, co jim příroda naložila. Jde o to, aby maminka šla k porodu s pocitem, že je schopná jej zvládnout .... že porod může i bolet, ale že má na to, aby vše zdárně překonala. Ono rčení je formulka na povzbuzení, nikoli výsledek vědeckého výzkumu á-la je Země koule nebo rotační eliposid? Nebo vy místo toho chcete maminky do porodnice vybavit černou kronikou?
 nadi dvě děvčátka 
  • 

porod bolí ale 

(17.11.2007 18:44:32)
Porod bolí, šíleně bolí, větší bolest jsem nezažila, ale... Kdysi jsem četla, že východní národy se k porodům stevějí jako k příchodu k novému životu a ostatní vypustí z mysli. Nastane velké těšení se na miminko, které se změní v euforii. Takhle jsem se na porod připravila i já a celý jsem si úžasně protrpěla, hrozně to bolelo, ale já se ve chvíli bolesti procházela rozkvetlou jarní loukou a říkala si, že bolest je jen stav mysli, že teď přichází konečně ta vytoužená chvíle...jsem ráda, že podobné názory se dostávajído podvědomí rodiček, že porod není jen oxitocin, kontrakce a vypuzení.
 Martina B. 
  • 

Bez bolesti to nejde 

(2.1.2009 15:03:19)
Jak tak čtu, tak si myslím, že není špatné uklidňovat se nějakými "myšlenkami" a také musím potvrdit, že pokud se na bolest jakotakovou nemyslí, tak opravdu není tak strašná. Ale každý jedinec má jiný práh bolesti, a každý vnímá bolest jinak, ale že by porod vůbec nebolel není pravda, bez bolesti by žádná z nás přeci neporodila. Mé první dítě se narodilo císařem a nikomu tento způsob nepřeji a ani nedoporučuji, je omyl, že císařský řez nebolí, je to ještě větší bolest a velmi nepříjemná záležitost. Nyní jsem ve 12.týdnu a doufám, že tentokrát budu rodit přirozenou cestou.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.