| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Je výchova osobním příkladem přežitek?

 Celkem 124 názorů.
 Eva 
  • 

Souhlasím, 

(19.10.2007 8:42:26)
moc dobrý článek! Jenom se obávám, že se teď na Tebe sesypou ty, které mají "máslo na hlavě". Zvláště, když jsi uvedla ten pěkný citát z Bible. To je jako červený hadr pro některé rodiče, kteří se vysmívají tradičním hodnotám jako je manželství, věrnost a osobní příklad. Autorko, přeji Ti hodně sil.
 piraela 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 9:22:36)
Také souhlasím a článek se mi moc líbí. Politici by potřebovali nějakého odborného poradce, který by jim radil, jak se v takové funkci chovat, jak se vyjadřovat, jak řešit soukromé problémy, když jsou na očích veřejnosti a sami to nezvládnou, protože nemají žádné morální zásady...
 Grainne 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 9:24:07)
ale...
Já bych nikoho nezatracovala, ani když tu vystartuje. Hodnoty jsou krásné, někdy nám ovšem boří naše přesvědčení okolí. Myslím si, že spousta lidí tyto hodnoty uznává, ale...
Lidé možná respektují spoustu věcí, ale zkuste se k tomu přiznat, když je vaše přiznání chápáno jako slabost, kterou někdo klidně využije proti vám. Málokdo unese neškodný výsměch, natož nějaký přímý útok. Kdo je opravdu tak silná osobnost, aby tomu čelil? Jsem tak extrémní samotář se silným zázemím v rodině, že si můžu dovolit stát tomu čelem, nikoho nepotřebuju a je mi lhostejné, jestli mě někdo má, nebo nemá rád, nic od lidí nepotřebuju. Kdo to o sobě může říct a s klidem se vyčlenit ze společnosti?
Málokdo, většina lidí musí udržovat vztahy přinejmenším kvůli zaměstnání, zázemí, nebo jen proto, aby nezůstali sami a ať už vědomě, nebo nevědomky se přizpůsobují okolí a usilovně předstírají, jací že jsou "drsňáci", je to norma.
V okamžiku, kdy se přiznám, že miluju svého partnera, vsadím cokoli, že během pár minut se někdo ozve: "Jen aby on miloval tebe." Bojíme se přiznat k vlastním hodnotám jako ke slabostem?
Je to strach, pesimismus? Nevím.
Navzájem si přehráváme, že nám na ničem vlastně nezáleží, dáváme tak okolí najevo, že nám nemůže ublížit, nebo už nepřehráváme, už jsme se vžili do své role tak, že jí sami věříme?
Zajímavý článek a určitě stojí za zamyšlení.
 Grainne 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 10:33:20)
Madelaine, já společnost nepotřebuju, mám to v sobě zakódované, to není vynucené nějakými okolnostmi, navíc dost lidí to bere jako projev nepřátelství, prostě nepochopí, že nepotřebuju kamarádku, se kterou se budu vídat 2x denně, tudíž lidé, kteří to chápou, jsou potom opravdoví přátelé.
Možná jsi silná a dokážeš tomu, o čem jsem psala, čelit a to je dobře, ale znám spoustu lidí, kteří si hráli na "drsňáky" tak dlouho, až jim to rozbilo vztah, okázale dávali najevo, že druhého nepotřebují, tak dlouho, až partner odešel a teprve potom si uvědomili, čemu to vlastně podlehli. Myslím, že pod tlakem okolí podlehli dojmu, že vztah stejně ztroskotá, takže se snažili citově neangažovat, aby to tolik nebolelo.
Já si naopak myslím, že do vztahu je nutné dát tolik, co chci dostat zpátky a já chci všechno. To víš, že to bolelo, ale ani strach z další bolesti mě neodradil. Vyplatilo se.
Jenom přemýšlím o tom, že ostatní to mají jinak, ne každý je připravený čelit ztrátě kamarádů a obecně společnosti kolem sebe, tak se přizpůsobuje.
Promiň, ale tohle asi nedokážu vyjádřit úplně přesně, to je o pocitech, je to jen takový odhad, úvaha.
 Grainne 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 10:39:17)
Ještě dodám, pro mě to nejsou tradiční hodnoty, jsou to hodntoty, které sama uznávám jen nějakou shodou okolností, manželství jako právní institut např. pro mě není hodnota, pro mě je hodnota partnerský svazek se vším, co se přisuzuje jako tradiční hodnota manželství, to je věrnost, pomoc, zkrátka v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví a papíru k tomu netřeba.
 Martin 
  • 

Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 11:43:01)
O manželství a hodnotách pro GRAINNE a MADELAINE:
Je možné, že se znáte již nějakou dobu a že jste se rozhodli přímo spolu žít, aniž byste se chtěli oficiálně vzít. Potřebujete si to vyzkoušet předem, než byste se rozhodli pro sňatek.
Předně vás chci ujistit, že ani v nejmenším neodsuzuji situaci, ve které právě jste.
V mnoha případech se však manželství záměrně oddaluje nebo odmítá. Manželství se často podceňuje, považuje se za pouhou konvenci, nákladnou součást společenské etikety, která je v podstatě nechutně pokrytecká. Kdyby tomu tak opravdu bylo, také bych byl proti manželství. Ale nesměšujte skutečnou podstatu s vnější podobou. Někdy je důvodem přesvědčení, že láska je osobní a soukromá věc a že nikdo (ani společnost, rodina) nemá právo zasahovat do této oblasti.
Ovšem nejčastější příčinou odmítání manželského svazku však bývá špatná zkušenost s manželstvími, která vidíte kolem sebe. Podle takového obrazu je manželství skutečně odsouzeno
k zániku. Takže chápu, že se bojíte vydat se na tuto nebezpečnou cestu. Raději se ani o nic nepokoušet. Alespoň tedy to zkusit žít s partnerem "na hromádce", pak se uvidí. Ale to se pak někdy táhne roky. Netvrdím, že soužití bez manželství je podvod nebo úmyslné setrvávání ve lži. Někdy se stává, že se lidem, kteří nemají valné zkušenosti se společným životem jen tak na zkoušku, přece jen podaří dosáhnout klidného a vyrovnaného partnerského spolužití. Je to však vzácné. Láska se nedá vyzkoušet! Daruje se naplno a navždy.


 Kudla2 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 12:32:34)
Martine, já to vnímám stejně jako Grainne.

Manželství jako formální svazek je jen nádobou, kterou můžeš naplnit buď dobrou nebo špatnou tekutinou.

Žili jsme s manželem pět let "na psí knížku", pak jsme se vzali a jsme spolu dalších 9 let. Sňatkem se na našem vztahu nezměnilo prakticky nic - tehdy i teď to chápeme jako partnerství, na kterém je třeba pracovat, jeden druhého podržet, nebýt si nevěrní... prostě to, co by podle mě mělo být podstatou svazku.

Protože to, co je důležité, není ten papír (jak nás dnes a denně přesvědčují rozvodové statistiky), ale právě ten vztah, a ten je závislý na něčem jiném, než na tom papíru.
 Martin 
  • 

Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 13:25:34)
Tak KUDLO, teď mi to trošku nesedí: ..."a pak jsme se vzali"...
Proč jste tedy v tom volném svazku nezůstali? Když manželství je jen cár papíru? Můj názor je jiný. Také jsme se ženou několik let (3roky) spolu chodili, než jsme se rozhodli vzít a vzali jsme se. Vstupem do manželství říkáme tomu druhému, že mi jemu a on nám bude oporou po celý zbytek života, že s ním v našem životě počítáme a již nehledáme, protože jsme již našli! Chceme s ním společně něco vybudovávat, o něco se dělit, něco sdílet, společně se rozvíjet. Postaráme se o toho druhého když bude třeba, pomůžeme mu ve všem a cítíme za něj zodpovědnost. Založili jsme tím rodinu, se vším co k tomu patří. A teď to předáme svým dětem.
 Kudla2 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 13:47:24)
Martine, já jen říkám, že ten cár papíru NENÍ to, na čem by ve vztahu nejvíc záleželo. Takže může být a nemusí, nám to tehdy přišlo jako hezké potvrzení vztahu, ale na vztahu samém to nic nezměnilo.
 Culinka+Madlenka 


Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 15:45:53)
Já si myslím, že je to o tom, jak kdo ten samotný akt vstupu do manželství chápe. Jestli jen jako cár papíru, pak asi opravdu není nutné to podstupovat, protože papír je ve vztahu fakt na nic.
Já osobně chápu vstup do manželství jako slib a to nejen mezi námi dvěma (i když především ano) a pak si myslím, že to smysl má. Mohu porovnat jak "partnerství", tak i manželství a neřekla bych, že se vstupem do manželství po dlouholetém soužití nic nezměnilo. Změnilo a k lepšímu, alespoň u nás, i když pro ostatní to asi viditelné není.
 Ladka 
  • 

přežité manželství? 

(19.10.2007 16:11:17)
Řekla bych, že řečem o tom, že manželství je přežitá instituce, vmetly do tváře políček snahy našich homosexuálně orientovaných spoluobčanů o uzákonění registrovaného partnerství. Zřejmě bude tedy uzákonění vztahu dvou lidí před společností a před státem něco víc, než jen bezcenný papír. (a neříkejte mi, že homosexuálům šlo jen o vyřešení dědictví nebo informovanost v nemoci. Tyto věci jdou velmi snadno zařídit i bez registrovaného partnerství.) Alespoň pro mě osobně byla ta doba před uzákoněním registrovaného partnerství svědectvím homosexuálů o tom, že manželství má nesmírnou cenu, že je pro ně cennější než nemanželské soužítí.

Lailo, ve skandinávských zemích neexistují manželství? To je poprvé, co něco takového slyším. Nebo jaký společenský systém mělas na mysli?


A zda je svazek do konce života naší přirozeností... Hlavně je v naší přirozenosti touha po bezpodmínečné lásce, po přijetí, odevzdání se, po tom, aby nás druhý miloval nezištně... A to lze jen velmi těžko alespoň zkusit, pokud bychom svůj vztah omezili na dobu určitou. Myslím si, že není katastrofa selhat ve snaze o stálý vztah. Protože je to vzájemné neustálé hledání velmi těžké. Ale je katastrofou se o to ani nepokusit.
 10.5Libik12 


Re: přežité manželství? 

(19.10.2007 16:27:08)
Na článku mě zaujala představa toho, že nás politik má vychovávat, vyplývá to z názvu. Já si myslím, že jsme (ne)vychovaní až dost a že chování politiků je odrazem chování společnosti.
Na zmíněných pikantériích z vlády a parlamentu mně osobně víc vadí Topolánkova love story, protože on reprezentuje stranu, která se hlásí ke konzervatismu, v tom ohledu je nemanželské dítě předsedy strany dost nejapná věc. Paroubkova "všelidová" spravedlnost dle mého klidně zahrnuje výměny manželek.:), tam nečekám žádnou výraznou štábní kulturu.

Jinak hlasuji pro manželství, je pravda, že s papírem i bez papíru člověk vytírá, žehlí i miluje tak nějak podobně, ovšem něco jiné je. Možná odpovědnost k druhému.
 Ivana Procházková 


Falešná morálka 

(19.10.2007 21:16:19)
Tak to já jsem (patrně zcela iracionálně) ochotnější "zkousnout" Topolánka s Talmanovou než Paroubka se svou kočkou. Pořád Kováčovou nemohu nějak pochopit. Ale jak už jsem napsala, bude to z mé strany zřejmě zcela iracionální.

K tématu: Ačkoli si myslím, že vyznávám tradiční hodnoty a žiju v manželském svazku něco přes 10 let, jsem stokrát radši za to, že se bohužel stávají takové věci, že chlapovi v padesáti hrábne a opustí manželku, než aby tu panovala falešná morálka, která by mu to nedovolovala.

A jsem docela ráda, že to národ nijak extra neřeší (pominuli drby a bulvární senzace) a víceméně toleruje. Není to nic pěkného, myslím si o takovém chlapovi své, ale pokud nemá vznitřněné určité morální hodnoty, jsem ráda, že ho okolí nenutí aspoň předstírat, že je vznitřněné má.
 Toranoko 
  • 

Re: Souhlasím, 

(29.10.2007 19:50:48)
Ja jsem jeste vzdycky uzavreni manzelstvi chapala jako spolecne prohlaseni toho, ze spolu chceme zit. Podle me se manzelstvi tyka spolecnosti i rodiny, ja ho chapu jako verejne prohlaseni obou partneru, ze spolu chteji zit, ze patri k sobe - ale jinak naprosto souhlasim s tim, co jsi napsala. Zadny papir nic nezaruci. Pro me je uzavreni manzelstvi neco jako zavazny slib a tu zavaznost mu dodava prave to, ze to slibime verejne. Ale jinak si myslim, ze je na kazdem, jak se rozhodne. Jen si myslim, ze se symbolicky vyznam manzelstvi dost casto podcenuje (no, jako ostatne symbolicky vyznam spousty ostatnich veci v tehle spolecnosti) a zuzuje pouze na vyznam prakticky (papir).
 suzann 
  • 

Re: Souhlasím, 

(19.10.2007 12:58:58)
Martine, skvěle vyjádření mého osobního názoru na "soužití na hromádce"!!! díky
 Toranoko 
  • 

Re: Souhlasím, 

(29.10.2007 19:42:30)
Ano, souhlasim, ze je tezke se za ty hodnoty postavit, ale jak se tedy ma ten pristup zmenit ? Podle me prave tim, ze cim dal vic lidi bude otevrene o svych pocitech a hodnotach mluvit. Jinak to nepujde. A je kazdeho rozhodnuti, jestli bude cekat, az to "bude mene horke" nebo jestli pujde sam s kuzi na trh. Ja vim jedno - to druhe se vyplati - prijde totiz jeste obrovsky pocit ulevy, ze si ustojim sama sebe, ze se nemusim bat, co na to druzi, a ze ziju podle toho, co ve svem srdci citim. A to je obrovska sila.
 fisperanda 


Politici 

(19.10.2007 9:19:41)
Pokud můžu napsat názor sama za sebe, tak bych byla především ráda, kdyby páni politici dělali svou práci dobře. Jestli u toho budou mít bokem tři milenky, mi je celkem jedno.
Je pravda, že to není úplně košér, takový chování, ale přiznejme si na rovinu, že pro děti politici nebývají idolama.
Pokud naše společnost vypadá jak vypadá (a neříkám jestli je to dobře nebo špatně), a soused si támhle vodí domů milenku, na třídní učitelku před školou čeká co chvíli jiný chlapík, maminky mění tatínky... tak těžko můžeme chtít po veřejně činných osobách, aby se chovaly slušně, jinak...
Protože ty děti dřív nebo později konfrontovány s realitou budou. Myslím si, že naše společnost nevěří na pevnost svazku manželského, a tím, jak se potvrzuje to, že to často nefunguje, děti to přebírají a jejich důvěra je nižší a nižší.
Navíc si myslím, že postupem času bude trvalý svazek muže a ženy skutečně přežitkem.
Takže když to shrnu: Myslím, že lidi, kteří jsou víc vidět by se nad svým chováním měli přinejmenším zamyslet. Na druhé straně páni politici si našli jenom mladší přítelkyně, a tak je to skoro běžné, takže akceptovatelná věc. Nepřijatelný by bylo, pokud by se celá společnost snažila sekat latinu a oni by prezentovali svoje zhýralosti. Ale takhle...

Každopádně dobrý článek, stojí to za zamyšlení.
 mona 
  • 

Soukromí, drby a média 

(19.10.2007 11:11:28)
Rozhodně neschvaluju mladé milenky respektive podvádění manželek našich politiků, ale myslím, že je to jejich soukromí, do kterého se jim nemá kdo vrtat. Jako bych nebyla ráda, aby se někdo vrtal v tom mém.
Spíš by nás měla zajímat jejich práce, to je přeci jejich profese, ne? Jeden příklad - půjdu spíš k zubaři, který je šikovný, ale 5x rozvedený nebo ke spořádanému nešikovi žijícímu 20 let v monogamním svazku ? :-) Já tedy k tomu šikovnému - ale za manžela bych ho nechtěla.
Stejně tak, jako se lidé rozvádějí a podvádějí mi ale vadí novináři a média, kteří o tom s gustem píšou statě plné polopravd, honí se za senzacemi (stoupne prodej!) a čtenáři (tedy my), kteří jim to hltají. Bohužel, každý z nás je asi trochu škodolibý a rád si čte o neštěstích těch druhých, to v¨ždy potěší. A politik má zas o něco větší popularitu, protože čím víc ¨se o něm píše a mluví (i negativně), tím je slavnější a populárnější a lépe volitelný (bohužel, stará známá pravda)
Spíš bychom se měli dětem snažit předat,aby neměli přehnaný obdiv ke svým idolům a a tak řečeným celebritám. Že ten jejich idol sic dobře kope do míče (hraje hokej, tančí, zpívá,politikuje...), ale v životě to bude asi pěkný sobec. A že vůbec jsou na světě užitečnější věci, než číst drby a radovat se z nich.
 Iveta 
  • 

Mono, Fisp., tak to není 

(20.10.2007 16:15:10)
Neschvaluji Váš názor. Je to účelové chování a to v tak závažné věci nemůže vycházet.
Politik, to není zubař nebo truhlář. Musí často rozhodovat mezi prospěchem a správností konání. Rozhoduje o přítomnosti a budoucnosti naší země, nás a našich dětí.
To, jak se chová ke svým blízkým, je vizitkou toho, jak je na úrovni se svou morálkou a svědomím. Pokud není, nemůže dobře rozhodovat v politice, i kdyby měl deset doktorátů z ekonomie, práv a diplomacie (pokud je tak chytrý -a nemorální -tím hůř).
Můžete si být jisti člověkem, který šmahem "vymění starou za novou", který vás bez mrknutí oka podvedl s kampaní, kde starou ještě využil, ,že se nebude chovat korupčně? Že Vaši budoucnost neprodá za maximální zisk pro sebe? Když lhal, že nebude obelhávat i vás? Ve hře je příliš mnoho.
Politika, který nemá jasně a úzce nastavené morální mantinely, který se v životních krizích není ochoten spíše vzdát výhod, než by zradil zásady, odmítám.
K původnímu článku: je třeba ROZLIŠOVAT! Samozřejmě, když se někde rozvede, třeba i dvakrát, nemusí jít ještě o nějakou morální chybu - je to třeba smůla a špatný odhad v partnerských vztazích.
Něco jiného je ale podváděného partnera zneužívat na billboardy, lhát a mlžit o vztahu s jiným partnerem, přesto, že dítě už je nebo málem je na cestě, jít za svým štěstím - či kariérou - bez ohledu na zničení rodiny s dětmi, odhodit původního podporujícího partnera jako staré ponožkykdyž se mi naskytne někdo atraktivnější atd.

 Anna 
  • 

Re: Mono, Fisp., tak to není 

(22.10.2007 15:34:23)
Já považuji za vysoce nemorální, když chlap (třeba po více než dvaceti letech manželství) náhle prohlásí, že mu manželka už jaksi nevyhovuje a že si s ní nerozumí. Dokonce svou paní, se kterou jistě mnoho hezkého prožil, která je matkou jeho dětí a je mu přiměřená věkem i postavou, vymění za mladou štíhlou blondýnku.Měl by se nekonečně stydět za to, že svou paní využil, podvedl. A ne se rozčilovat, když jeho novou "lásku" označují jako jeho milenku. Je to lhář a měl by odejít. Kdo lže v osobním životě, lže i v politice. Paní Paroubková je hrdá a statečná žena. Je to jen náhoda, že se tak hnusně chovají předsedové našich dvou nejsilnějších politických stran? Bývalý i současný předseda vlády? Jsou oba tak arogantní, suverénní a nabubřelí, že klidně zapomínají na své závazky a povinnosti(názory svých voličů ani nevnímají). Smekám před paní Topolánkovou, která je schopna i v této situaci žít si vlastním životem a přála bych si, aby ona, matka 3 dětí na rozvod vůbec nepřistoupila a slečna Talmanová tak stále zůstala tím čím je - prostě Topolánkovou milenkou a matkou jeho nemanželského díěte. Ne, nechci být na ní zlá,dítě jí přeji, vždyť to je jediný smysl života.Ale "pořídila" si dítě se ženatým mužem, a jistě věděla, co dělá. Žena, která rozvrací rodinu, byla vždy v opovržení a to z mnoha důvodů.A ona dokonce stojí v čele jakého si výboru za obranu rodiny....fuj! Stejně tak muž, ktrý opustil rodinu, nemůže být ctěn a vážen .Já nechci, aby takoví lidé stáli v čele našeho státu. Vy ano?
 Cindule  
  • 

Re: Mono, Fisp., tak to není 

(23.10.2007 23:44:54)
Já osobně si myslím, že pan Topolánek i pan Paroubek jsou vinni mnnohem víc, než jejich milenky. Ti pánové totiž byli ženatí a měli mít svou odpovědnost. Obě nové přítelkyně jsou svobodné, bez závazků. Vůbec jsem se paní Talmanové nedivila, že si pořídila děťátko (konečně měla to za 5 minut 12) s ženáčem, ale ten ženáč především měl vědět, že má manželku a děti. Hlavně on měl být ten odpovědný. Říká se sice, že žena dostane muže do postele, když sama chce, ale i tak věřím tomu, že má mít v sobě odpovědnost ten, který už svou rodinu má.
 Reya 
  • 

Re: Mono, Fisp., tak to není 

(24.10.2007 15:54:10)
Pod tenhle názor se můžu podepsat. Stavět si svoje štěstí na neštěstí jiného se sice může vyplatit (osobně na boží mlýny moc nevěřím), ale já to stejně považuju za nic jiného než krádež.

Ono totiž vůbec nejde o to, jestli svatba ano nebo ne, v tomto skutečně souhlasím s tím, že komu připadá zbytečná, ať do ní nevstupuje. Pro mě třeba důležitá je a naštěstí můj partner (už manžel) to cítil stejně, v tom jsem měla veliké štěstí. Kdybych narazila na někoho, kdo by mi tvrdil, že se nikdy neožení, asi bych do toho nešla, tedy nešla dnes, po několikaletém rozpadlém vztahu, který se "přechodil". Smutné na tom spíš je výměna staré a okoukané manželky/partnerky za novější model, která se stává když ne rovnou módou, tak spíš tolerovanou skutečností, za kterou se nikdo dnes už ani nenamáhá stydět. Ta ženská s ním strávila část života, kdy třeba ještě nebyl tak úspěšný, prožila si s ním vzestupy, pády, krušné chvilky a "ztratila" s ním dvě veci, které jí nikdo nemůže vrátit - ČAS a MLÁDÍ, které mohla investovat do někoho spolehlivějšího. Ano, často je vina na rozpadu vztahu na obou stranách. Ale podle mého názoru je nesrovnatelně férovější se nejprve rozejít a pak si teprve hledat nového partnera. Že to hodně lidí nedokáže, je jejich slabost (snaha nechat si otevřená zadní vrátka?, potřeba si něco dokázat?).

Věřím tomu, že ta Talmanová je opravdu fajn a sympatická holka, jak o ní řekla jedna bývalá známá politička. Tahle politička se blíží věku paní Topolánkové. Zajímalo by mě tudíž, jak by na její adresu mluvila v případě, kdy by se jednalo o jejího muže.
 suzann 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 11:32:53)

reaguju na názor fisperandy:

"Protože ty děti dřív nebo později konfrontovány s realitou budou. Myslím si, že naše společnost nevěří na pevnost svazku manželského, a tím, jak se potvrzuje to, že to často nefunguje, děti to přebírají a jejich důvěra je nižší a nižší."

ono to jde i jinak, než aby to děti přebraly... je k tomu zapotřebí samozřejmě víra rodičů v tradiční hodnoty, že "to funguje" (pevnost svazku manželského), protože jinak to nelze předat. Ale vím z vlastní zkušenosti že děti nemusí přebírat to, jak manželství vnímá společnost.
Chce to ale tolik síly, že ne každému se do toho bude chtít. Vím, že polovině lidí se to, co napíšu nebude líbit...
U nás doma byla tradiční hodnota tradičního manželství důležitá a hodně se dbalo na to, abychom to my děti vnímaly jinak, než to vnímá společnost. Jak toho rodiče dosáhli? Tak zejména tím, že se nerozvedli (což nebylo vždy jednoduché...) a nakonec krásným happyendem v podobě toho, že (cituji mamku:) "s taťkou máme super vztah, čím dál lepší". A také docela mravenčí prací, která spočívala hlavně v omezení vlivu televize, víte přece, že každý druhý (možná dokonce každý), byť hezký film, určitě nezapomněl na zápletku s milencem/milenkou, nevěrou, rozvodem atd. Naši to omezení dělali buď tak, že pokud to bylo možno, nahráli hezký film z televize, na dvojčeti-videu promazali scény, kterým bylo lépe se vyhnout, a teprve pak nám film pustili. Anebo když to jinak nešlo, prostě nám nedovolili na film se podívat. Když dnes na ty zakázané filmy koukám, vůbec se jim nedivím a jsem jim vděčná za to, že se snažili v nás zasadit obrovskou důležitost manželského svazku. Byli to např. filmy Slunce seno (kde bylo myslím tím "problémem" dítě před manželstvím), Obecná škola (nevěra, a bylo tam toho víc), na další si teď nevzpomenu.
Když jsem je až tak kolem mých 20 let viděla, vůbec jsem se jejich docela tvrdému rozhodnutí nedivila. Jsem jim za to vděčná. Samozřejmě v dobách, kdy jsme se na různé filmy nemohly dívat, to byla pro nás strašná újma. Ale teprve nyní (v manželství) vidím, že jejich snaha o důležitost hodnoty manželství se jim opravdu povedla. Prostě nám jen nechtěli předat pohled, který má společnost.
Já osobně na pevnost svazku manželského věřím. Díky, mámo s tátou :-)
 Grainne 


Re: Politici 

(19.10.2007 11:51:06)
Bohužel si nemyslím, že cenzura čehokoliv a už vůbec cenzura "nevhodných částí" filmu, by k něčemu vedla, to by cenzurou museli projít všichni. K takovému opatření bych nikdy nesáhla, už proto, že by to byl krok zpátky, myslím, že potomkům musíme v první řadě dát možnost volby.
Navíc, vynuceně setrvávat v nešťasném, nebo nevhodném svazku pod vlivem výchovy, no, to nevidím jako správné řešení. Tradiční hodnoty ano, ale dobrovolně. Konec konců, jak dějiny kráčí, zákazy, nebo cenzura ještě nikdy nic nevyřešily, možná jen odložily problém, který o to víc dolehl na společnost později. Není to možná taky tím, že musíme nejprve vyzkoušet, co všechno můžeme? I to je možnost, později zjistíme, že to není to pravé a zařídíme se podle toho.
 Grainne 


Re: Politici 

(19.10.2007 11:57:05)
Martine, hezky řečeno, ale po 13 letech šťastného soužití se jen stěží dá mluvit o zkoušce.
Dát se naplno? Věř, že jsme měli několikrát možnost ukázat tomu druhému, že když padá do propasti, ten druhý udrží lano.
Ano, můžu doběhnout někam na úřad a někde to podepsat a bylo by to s čistým svědomím, ale v dnešní době je to pro nás spíš společenská záležitost a nějak máme pocit, že si bez toho papíru vystačíme, ten naš vztah nevylepší. Navíc v určitém období by papír byl na překážku, nemohli bychom pracovat spolu, sice takové nařízení nikde neexistuje, ale kupodivu někde na tom stále trvají.
 Martin 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 12:50:10)
PRO GRAINNE:
To je samozřejmě v pořádku, chtěl jsem tím jen říct, že když člověk žije na psí knížku, začíná s tím, že vydrží, ať se stane cokoli, postupně ale povoluje...nic ho totiž nedrží, k ničemu se nezavázal, nic neslíbil, za nich nezodpovídá, může jít kdykoliv.Partneři si nechávají otevřená zadní vrátka: budeme žít spolu dokud to půjde. Co by ale lidé řekli o staviteli, který začíná stavbu od nouzového východu? Jistě, každá stavba musí mít nouzový východ. Ale přece nemůže být tam, kde má být hlavní vchod!
Mám osobně známé co byli spolu 13 a víc let a pak se rozešli (není to v ném okolí ojedinělý případ). Tyhle rozchody, vztahy na zkoušku a volná soužití "kradou" čas. Pro ženy je to zvlášť těžké. Starší žena má s navazováním trvalého vztahu méně šancí, zvlášť když má i děti. Těžko se jí začíná nový život. Není už tak přitažlivá a mít další děti v pozdějším věku je také riziko. Tělo nečeká. Držím ti ovšem palce a věřím, že to nebude váš případ.
 Kudla2 


Re: Politici 

(19.10.2007 13:09:28)
Martine, a myslíš, že ti Tvoji známí by za těch třináct let nešli od sebe, kdyby se byli vzali?

"nic ho totiž nedrží, k ničemu se nezavázal, nic neslíbil, za nich nezodpovídá, může jít kdykoliv" - to je samozřejmě špatný přístup, ale i když si navzájem naslibují hory doly černý les, nemá to ŽÁDNOU platnost, pokud podle toho i nejednají, nežijí spolu jako partneři a každodenně na vztahu nepracují. A u toho, jak řekla Madeleine, ten papír nic nezkazí, ale také ničemu výrazně nepomůže.

Pokud někdo má pocit, že mu ten svazek nevyhovuje, a nehodlá na něm pracovat on nebo partner, tak je mu slib před úřadem na houby, jenom mu to ztíží ekonomickou stránku věci.
 Grainne 


Re: Politici 

(19.10.2007 13:20:21)
Martine, děkuju za přání, ale to, čím jsme prošli...myslím, že laťka je oboustranně nasazena příliš vysoko, těžko bychom hledali partnera, který by dokázal stejné pro druhého. Prošli jsme opravdu těžkými obdobími a ten vztah je něco, o co se můžeme opřít. Jen hlupák by bořil opěrný sloup, bez ohledu na to, jestli má, či nemá stavba nouzový východ.
Další věc - nebojím se, zřejmě už každou chvíli budu ženou v "krizovém věku", navíc mám mladšího partnera, měla bych? Ne, nebojím se, bez ohledu na to, co předvádí naše celebrity s výměnou "ojetých modelů".
 Lenka 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 14:24:06)
Pokud spolu mají lidé děti a např koupený byt, hypotéku, závazky atd, odchází se úplně stejně těžce jako z manželství. Takže nemáš pravdu, že ten svatební papír je všemocný a udrží člověka ve vztahu.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Politici 

(20.10.2007 0:26:11)
Dítě, dítě... Jsi s partnerkou chvíli a mentoruješ tu. Já jsem se svým partnerem 18 let, dítě máme, od 93 roku společnou firmu, jak si představuješ ten snadný rozchod, tu nezodpovědnost? Je to skoro půl života, co jsem se svým chlapem strávila a cokoli podepisovat by už byla jen trapná nadstavba. Koneckonců, spojili jsme své geny a zpolodili dítě, to je jediné neoddiskutovatelné a nezrušitelné pouto, to ostatní jsou jen společenské tanečky, které nemají obecnou platnost. Jistě, slib je slib, ale ten si mohou dát lidé bez účasti státu, nebo církve a platí stejně. Lépe řečeno, dobrý slib platí, ten, který člověk není ochoten splnit, je stejně prázdný pod lípou, jako před oltářem.
 10.5Libik12 


Re: Politici 

(20.10.2007 1:10:17)
Ó Noemi, to je tak hezky napsané.

Já si ale myslím, že navzdory kultu individuality v nás přežívá vazba na společenský úzus, kde je žena povýšena tím, že ji muž uvede do právního skutku soubytí. Je to nefeministické, archaické a starosvětské, nicméně vychází to z místních kulturních tradic.
Já prostě podezírám všechny dokonalé stylistky, co hovoří o manželském statutu coby o trapné nadstavbě, že si je ti chlapi zkrátka nechtěj vzít.

Jsem hnusná, jj, ale protože útočíte na manželství, tedy na něco, co neznáte. A to se nedělá.
 Margot+1 


Re: Politici 

(20.10.2007 8:57:50)
Souhlasím!
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Politici 

(22.10.2007 16:34:20)
vnímám to podobně
 Radka 
  • 

Re: Politici 

(21.10.2007 12:56:26)
Martine, tvůj argument ztrácí na síle ve chvíli, kdy je tak snadné dát se rozvést. V řádném manželství také mnohdy lidé na počátku slibují věrnost a po několika letech se rozvádějí. A často velice snadno. Pokud se k rozvodu z jakékoli příčiny rozhodnou, oddací list v šuplíku je nezastaví. Já jsem sice řádně oddaná, ale vůbec nemám problém s tím, že se dva lidé rozhodnou založit rodinu aniž by prošli oficiálním obřadem. Hodně záleží na vnitřní zralosti partnerů. Pokud zralí nejsou, utečou i z oficiálního vztahu.

Ale jinak asi chápu, kam míříš. Bráníš rodinu jako instituci, nositelku hodnot, bezpečný domov a to je dobře.
 suzann 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 12:52:52)
taky se to dá nazvat cenzura, ovšem. Ale na druhou stranu, já nepovažuju to, že celá společnost jistý názor podsouvá (=v každém filmu je vyobrazená nevěra/rozvod) za možnost volby, protože vidíme pouze jediný názor, a to "manželství nefunguje". Naši nám tedy dali i druhou možnost volby, a to "manželství funguje".
Společnost je toho jediného názoru plná, opačný názor zde téměř nevidím, vy snad ano? To se pak nedá mluvit o volbě, protože je-li pouze jeden pohled na věc, nelze si svobodně vybrat, vždy budu trochu víc fandit tomu, co znám, než že bych se držela toho, o čem jsem jen slyšela, ale v praxi neviděla.
 suzann 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 12:57:15)
a Grainne, nevím jak můžeš říct "vynuceně setrvávat v nešťasném, nebo nevhodném svazku", nejsi vůbec v obraze.
To co jsem řekla o manželství našich, mělo znamenat toto: Neměli to spolu vždycky lehké, možná by jim spousta lidí v jistých dobách poradilo "radši jděte od sebe", ale oni nešli a nakonec k sobě znova našli cestu, a teď jsou spolu šťastní. To je cesta mých rodičů, ne vždy to tak může dopadnout, ale jen jsem tím chtěla říct, že našim se povedlo (což se nemusí povést vždy a všude) nám pevnost manželství ukázat vlastním příkladem.
Nesuď to, o čem nic nevíš.
 Grainne 


Re: Politici 

(19.10.2007 13:12:04)
Suzann, nikdy nikoho nesoudím, vždy mluvím obecně. Ovšem tím pádem nesoudím ani ty, kteří to vidí jinak.
 Mirka 
  • 

Re: Politici u nas 

(20.10.2007 21:54:35)
Děkuji za članek,je v nim spousta moudrosti,politici(Paroubek,Topolanek atd)selhali a opravdu je to hnus jak se zachovali ke svym ženam.Boli mě to moc,když vidim jak se u nas pohrda manželstvim.Opravdu je na nas rodičich jaky vzor davame našim dětem.Suzan moc jsi to pěkně napsala!!!!!!!
 Hela 
  • 

Svobodná volba a cenzura 

(20.10.2007 22:36:33)
Suzann, Vas prispevek o peci Vasich rodicu me dojal,dlouho jsem nic tak pekneho necetla. Myslim, ze takova cenzura z lasky ma smysl. Deti nemaji jeste svobodnou volbu, berou to, co vidi. A v tech filmech vidi znepokojive veci. Jako dospele se pak mohou rozhodovat bez cenzury. Co nejvice detem preji rodice jako mate Vy.
 suzann 
  • 

Re: Svobodná volba a cenzura 

(21.10.2007 19:25:51)
díky, Helo, takovou reakci jsem fakt nečekala, že to takle někdo vnímá.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Svobodná volba a cenzura 

(22.10.2007 16:36:31)
suzann, hledám teď pro jeden projekt někoho s podobným příběhem, jako mají tví rodiče. byla bych vděčná, kdyby ses mi ozvala na email a napíšu ti víc.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Politici 

(19.10.2007 11:43:34)
Fišperando,

PÁNI POLITICI SI NAŠLI JENOM MLADŠÍ MILENKU, A TO JE SKORO BĚŽNÁ VĚC, TAKŽE AKCEPTOVATELNÁ.

je mi líto, pro mě není akceptovatelná. Jak mohu věřit premiérovi, který není schopen udržet si svojí vlastní rodinu? Jak mohu věřit, že bude schopen udržet stát? Co si mám myslet o premiérovi, který se styděl za svoji manželku, který ji nebyl schopen prezentovat veřejnosti?

Pro mě není akceptovatelná výměna žen po čtyřicítce. Ano, jsem zaujatá, protože jsem žena. Jaké poselství tímto chováním předáváme svým dcerám? Po čtyřicítce tě chlap zahodí do koše a najde si jinou... Jak vůbec můžeme svoje dcery v této atmosféře vychovávat tak, aby byly na své ženství hrdé?

Myslíte, že naše dcery budou chtít mít vůbec děti, když jediné, co na ně bude čekat, až je vyvedou konečně z hnízda, bude to, že zůstanou samy, protože jejich muž odešel za mladší ženou? A je to naprosto normální a nikdo je nepodrží, nedá jim možnost vyzkoušet druhou šanci?

Mě z toho mrazí. A Topolánek a Paroubek jsou pro mě představitelé téhle jednopoužiťové elity, která udává normy.
 fisperanda 


Re: Politici 

(19.10.2007 12:02:15)
tou akceptovatelnou věcí jsem myslela, že je přijatelná pro společnost. Protože pokud máme nastavený hodnoty tak, že se tohle prostě děje (a děje se to, muži si hledají milenky, opouštějí manželky a děti), tak nevím, jak dalece můžeme po lidech, kteří jsou veřejně činní chtít, aby se chovali jinak?
 Mateřídouška1 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 12:33:19)
Jsme tu dvě Mateřídoušky, jedna se píše s malým "m", tak já abych se odlišila, budu Mateřídouška1.

K tomu tématu - Pokud se tento postoj stane normou, tak to bude už opravdu běžné a hodnoty půjdou do háje ještě víc. Mně to taky připadá nevkusné, pokud se veřejná osoba - třeba politik, prezentuje na veřejnosti a ve společnosti jako slaboch, děvkař a samolibej blb. Tyhle lidi mají reprezentovat náš stát. Jsou placeni z našich daní. Podle mě není pravda, že jejich soukromí je jejich problém. Vzhledem k tomu, že jsou mediálně známí, jejich hodnoty se mohou stát hodnotami jiných lidí. Mně osobně vadí, že takoví lidé mohou vykonávat tak důležité a vysoké funkce. Nezaslouží si to. Opět jsme sto let za opicema. Zaostalí. Ve svém soukromém životě ať si každý volí hodnoty podle svýho naturelu, ale lidé ve veřejných funkcích a politice by měli mít dostatek vkusu a schopnosti slušné reprezentace nás všech. Pokud my tolerujeme tohle politikům, nezasloužíme si víc. Slušnej člověk je už bohužel považovanej za blbce, nemoderní mrtvolu. Pokud nemám vysoce postaveného a dobře vydělávajícího manžela, zajímavého a úspěšného milence, pokud si neplatím chůvu pro děti a nejsem od rána do večera mimo domov, nejsem bohužel in, ale blbka se staromódními názory.
 Pruhovaná 


Re: Politici 

(20.10.2007 12:39:26)
Lže manželce, dětem, veřejnosti (bilboardy)... lže tedy i v jiných věcech. Takový nemůže pracovat dobře jako politik. Ani jinde. Je to zkrátka nespolehlivý podvodník. Zítra třebas řekne, že měna nebude, pozítří se probudíme a ejhle - však si to pamatujeme. A divit se nelze, vždyť jsme o tom věděli - je to někdo, kdo zkrátka lže.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Politici 

(22.10.2007 16:37:37)
jo. je to sňatkovej podvodník... to bejvalo trestný :)
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Politici 

(20.10.2007 21:48:00)
Fisperando, co to proboha predvadis za eskapady "logiky"? Jasne, ze manzele opusteji manzelky, manzelky manzele - to se preci delo v mensi ci vetsi mire vzdycky! Jenze nejde o to, konstatovat, ze nestalost ve vztazich byla a protoze se v soucasnosti se zvysuje, je to asi "spolecensky akceptovatelnejsi (nez drive)", ale uvedomit si, ze v mnoha pripadech jde o poskozeni VICE dalsich osob (deti, opoustenych partneru) a ty (zejmena deti) je treba chranit. Spolecenske tlaky na par se snizily. Tim se bohuzel zvysil pocet lidi, kteri ve sve neschopnosti videt za spicku vlastniho nosu maji pocit, ze o nic nejde. Proste vymeni partnera, deti bude vychovavat jiny (jina) a on (ona) si poridi dalsi (partnera, deti). Proti podobnym "myslitelum" je treba bojovat.
 10.5Libik12 


Re: Politici 

(20.10.2007 23:13:45)
Fisperanda jenom velice trefně podotkla, že politici nedělají nic jiného, než co se ve společenosti víceméně akceptuje.
Jinak mě zaráží, jak mnohé z vás soudí Paroubka či Topolánka tak, jako byste u nich byli denně na kafi. Nedivila bych se, kdyby obě paní byly dost v pohodě. Tady zaznívají takové soucity, jako by snad byly vrženy do existeční tísně a společensky degradované nebo co. Třeba už těch svých Jirků Mirků měly plné zuby, po takových letech bych se jim nedivila. Nedělejte z nich chudinky a ani oběti, když je neznáte.

Že manželství není závazek, manželský slib je formalita do té míry, že to projde sněmovnou a vládou, je určitě problém, ale ne Paroubkův a Topolánkův.

 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Politici 

(20.10.2007 23:47:24)
Ale Libiku, vzdyt jo, pisu preci, ze kazdy vidi, jak jsou vztahy soucasnosti nestabilni (ani v minulosti nebyly skalopevne) - to nahlizi i stredne inteligentni policejni pes. Ale to neznamena, ze je to O.K. a je treba se tomu prizpusobit. To je logika typu - hodne lidi se chova nejakym zpusobem, tak to je asi dobre. A ze predseda vlady neni jiny? Je to preci obcan, jako my vsichni, tak co bychom od nej meli chtit? Tento pohled na vec povazuji za, mirne receno, neprilis chytry. Rozpad vztahu (az na patologie jako alkoholismus) je vzdycky pro deti a rodice problem a rodice by se meli maximalne snazit, aby sve deti "radosti" rozvodu usetrili. Proste rozvod je neuspech, problem, selhani. Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, dela chybu. Pokud to nekteri nechapou, nema asi cenu je presvedcovat. Jak na vec nahlizi manzelky nepredjimam, ale obe jejich manzele vymenily za novejsi modely a to typicky neni nic moc. Dulezitejsi je ale naprosta bezzasadovost politiku - Topolanek se chvili predvadi s puvodni rodinkou, jakmile pomine kampan, posle rodinku do kopru... A bezzasadovy politik je, mile damy, spatne.
 10.5Libik12 


Re: Politici 

(21.10.2007 0:08:12)
Nevím, proč mě spíláš do blbů a zárověň napíšeš, že Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, děla chybu.
Připouštíš tedy, že společnost akceptuje takové chování, což je podstata toho, co píšu já.
Jestli je chimérou kohokoliv, že v takto rozvolněné společnosti by se měli vyskytovat předsedové stran, kteří to svým dobrým příkladem zvrátěj, no nechť tu vidinu mají, každý sníme svůj dětský sen, že.

Všimla sis, že by snad politici dělali něco, co je opravdu nepřijatelné, nezvyklé? Blbě se mi hledá příklad, protože u nás se zkousne od rasismu přes hulvátsví všechno..

Ale třeba moc na veřejnosti nekouřej, to je totiž momentálně společensky nepřijatelné.

Takže stručně, já nepíšu, že hodnej Paroubek má hodnou překladatelku a je to hezké. Já píšu, že si to střihnul z toho důvodu, že věděl, že to v této lokalitě projde, protože je to společenská norma.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Politici 

(21.10.2007 19:57:41)
Zdravim (nejen) Libika,
bud(te) v klidu, do blbu jsem Ti (Vam) rozhodne nespilala. Pokud muj text mohl v komkoli tento dojem vyvolat, necht prijme mou omluvu. Opravdu si myslim, ze "Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, děla chybu." Z toho ovsem nutne nevyplyva, ze nase spolecnost popsane chovani v soucasnosti akceptuje. To se totiz velmi tezko presne stanovuje. Co znamena akceptuje? Delaji to lide? Jasne, staleti, co svet svetem stoji. Odsuzuje se to? Jasne, vetsina lidi nepovazuje rozvod, rozchod, rozvrat rodiny za zadouci spolecenske jevy, je to proti "dobrym mravum". A presto rozchodu pribyva a to neni dobre (viz predchozi veta). Kdo si mysli, ze dobre mravy jsou chimera, tomu asi nelze vysvetlit, proc jakekoli nemravne chovani vysokych predstavitelu statu je vysoce nezadouci. Jiny spolecensky impakt ma rozvod sevce, jiny ministerskeho predsedy. A jeste jednou - spolecnost ma za to, ze rozvody nejsou dobre, takze priklady Paroubka a Topolanka nejsou spolecensky zadouci. Jasne, ze kdyby oba zmineni panove zili zcela bezuhonne, rozvodovost nezvrati, to se vyviji postupne, v matematice se pouziva "metoda postupnych aproximaci". V diskutovane spolecenske aproximaci smerem k rozvodum ma Paroubek (Topolanek) vetsi vahu, nez treba svec v sousedstvi. Takze je na vysoke politiky treba pohlizet jinak, nez na sevce. Asi tak.


 Vdaná třicet let 
  • 

Re: Politici 

(21.10.2007 3:56:58)
Protože jsem ve věku paní Paroubkové a Topolánkové, vím bezpečně, že to bylo pro ně bolestivé.Představte si vedle nich partnera. Určitě to nebude žádný mladík bez závazků. Jsou na stáří opuštěné. Když čtu příspěvky, okamžitě poznám věk pisatele. Těm mladším doporučuji zkusit to podívat se z úhlu jejich maminky nebo tatínka, teprve potom to pochopí.
 Kohnova 
  • 

Re: Politici 

(21.10.2007 23:58:59)
No to teda promin, ale musim nesouhlasit. Sice mam do duchodu cca tak jeste dvacet let, ale nemuzu si pomoct.. Pi Paroubkova ani Topolankova prece nejsou zadne stareny nad hrobem, verim, ze se v dane situaci dobre neciti, ale proc by mely byt osamele? Maji snad svoji profesi, deti, pratele a objektivne neexistuje duvod, proc by si nemohly namluvit jineho chlapa, ktery si bude umet lepe vazit jejich kvalit. V cem by pripadna neosamelost s temi jejich Jirkomirky mela spocivat? Ve stari s muzem jako ti dva? K CEMU jim takovi chlapi mohou byt?? Vazne to nevim. To, co pises, je postoj, ktery ma mnoho zen okolo padesatky (tady v Cechach), pasivita, rezignace na vlastni zivot a aktivitu, kterou musis vyvinout, aby tvuj zivot za neco stal. Misto spolehani na vlastni sily a rozum,se upinaji na manzela a deti s tim ze "jim obetovaly vsechno" a ocekavaji vdek a uctu. A pak jsou smutne a trapi se. Jo, je to blby, kdyz me opusti muz po dvaceti letech a v rozpuku klimakteria odskotaci s fertilni mladici, ale co s takovym chlapem? Doopravdy fakt nevim, cim by me mohl zivot s nekym takovym obohatit.
 Ivana Procházková 


Re: Politici 

(22.10.2007 1:30:46)
Vdaná 30 let,
o své mamince (pardon) jsem si už před mnoha lety myslela, že měla vzít život do svých rukou a přestat sloužil mému tátovi a svým dětem. Ona si (pro mě z nevysvětlitelných důvodů) vybrala roli, v které se musí obětovat zřejmě pro blaho rodiny (ale nemusí, my děti bychom to přežili - některé z nás i uvítaly, a táta je/byl dospělý, ten by to taky zvládnul). Ale ne, maminka se musela zašít u štupování ponožek a přihřívání večeří. Možná, kdyby taková ženská musela v 50-ti řešit, co nového se svým živostem, by se začala vidět úplně jinak. Ženská přeci v 50-ti letech není odepsaná!! (Stejně jako nejsou odepsaní ti jejich chlapi, někteří z nich to právě národu předvádí.)
 Marketa 
  • 

Re: Nevěra politiků 

(19.10.2007 13:54:52)
Pro mě to také není přijatelná. Kdyby byli rozvedení už před tím než se dostali na vrchol k moci, tak to vezmu jinak než když své manželky, s kterými žijí řadu let a mají s nimi děti, byť už dnes dospělé, tak to je prostě totální schopnost neovládat se. Navíc jeden z politiků se ani nerozvedl, je ženatý a má s milenkou dítě, které zapíjel v baru a utratil ze společného jmění s manželkou vysokou částku na oslavu pro ni absolutně cizího člověka. Být tou manželkou, tak ho požádám aby mi tuto částku osobně věnoval. Také v té době, kdy se stal otcem odmítl návštívit zemi, kam byl dávno pozvaný. Nadřadil porod partnerky před zahraničními povinnostmi. Hostitel se samozřejmě urazil. byla to nějaká asijská země, kde se toto nepromíjí a bere se to za vrchol buranství. Takže toto ovlivňuje i jejich funkce.
 Grainne 


Re: Nevěra politiků 

(19.10.2007 13:59:13)
Možná bude dobré učit děti, že ne každý příklad je hodný následování.
 irca 
  • 

Re: Politici 

(19.10.2007 19:55:54)
Jedno mi nejde na rozum. Kde se pořád berou ty mladé milenky? Vždyť jich tolik neexistuje, aby každý muž opustil manželku kvůli mladší. Nebo se mýlím? A ne každá mladá žena touží po padesátníkovi. Pro mě by to moc lákavé nebylo.
 Mateřídouška1 
  • 

Re: Politici 

(20.10.2007 11:04:45)
Tyto ženy jdou po penězích a úspěchu. Je mnohem snadnější přijít k hotovému, než pracně a dlouho budovat.
 Amina 
  • 

Re: Politici 

(22.10.2007 9:22:59)
Když mě právě to budování baví:-)) Ne že by bylo něco závratného na placení hypotéky, ale to, že si s manželem a dcerou vybereme domeček, do něj vybavení... To je to, co mě baví, možnost volby, a to že jsme všichni společně u toho.
 Petra 
  • 

Citím to stejně 

(19.10.2007 10:49:53)
Milá Jano,
děkuji moc za Váš příspěvěk a hluboce s Vámi souhlasím. I když sama nejsem veřejně činná cítím to stejně a snažím se ve svém životě o totéž. Lhostejnost a rezignace je to nejhorší, co se nám všem a našim dětem může stát. Jsem ráda, že jsou mezi pedagogy stále lidé jako vy. Nedávno se v podstatě o podobnou věc veřejně pokusil pan RNDr. Jindřich Bečvář a k jeho výzvě se přidalo spoustu známých osobností. Tato výzva Všem, jejichž hlas je slyšet se týká především míry vzdělanosti národa, ale mimo jiné se v ní píše i toto cituji: V poslední době pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se tvrdě orientuje na okamžitou spotřebu, na rychlý a bezpracný úspěch. Hodnoty, které byly po staletí považovány za "skutečné", jdou stranou....S tím nelze než souhlasit a dle mého nározu, to přímo souvisí s tím co píšete ve Vašem příspěvku. Držím Vám ve Vaší práci palce, a jsem přesvědčena, že i kdyby si jen jeden žák odnesl něco z Vaší rodin.výchovy, stojí to za to. Bude mít rodinu a děti a ty děti budou mít děti...atd. Na začátku stojíme totiž vždy jen my sami a jen na nás samotných záleží, pro jaký život se rozhodneme, jaké hodnoty budeme vyznávat.
Přeji Vám v životě výdrž a sílu morální hodnoty prosazovat, zastávat a předávat mladším generacím.

 Zdislava a kluci 


trosku jiny pohled 

(19.10.2007 11:25:27)
Je výchova osobním příkladem přežitek?
ja osobne si myslim ze osobni priklad uz skoro vymizel,tak treba si vzpominam,jak jsme sly po ulici a ja musela vsechny zdravit,protoze mi to mama rikala ze se to dela,ale vzapeti jsem dostala vynadano,ze jsem pozdravila tetu,se kterou se ona pohadala :-( vety jako : "prines mi ze spajzu mouku" "tuhle ne,ty jsi uplne ..." "jo tuhle jsem chtela" a kdyz jsem neco potrebovala ja,tak hned mi rekla,ze neumim ani poprosit,ze to delat musim,a pak musim i podekovat, tak jsem se to naucila..... kdyz byli vojtikovi dva roky,tak se vsichni divily jak jsme ho naucili "dekovat" a "prosit" no a my na sebe s manzelem kouknuli a rekli,ze jsme si toho ani nevsimli,ze ho to neucime..... a pak nam to doslo,kdyz varim a potrebuju neco podat ze spajzu a manzel se nachazi bliz tak mu reknu:"prosim podej mi mouku" kdyz mi ji poda,tak hned podekuju,kdyz jsem ve spechu,a on vi,ze potrebuju pomoc,tak staci rict "mouku" "dik" a takhle se naucil vojtik prosit a dekovat, tedka k tomu pridal i dekovani ridicum,ktery nas pusti pres silnici,kdyz cekame u prechodu,kdyz kamkoliv prijdeme (do kramu,k lekari,kamkoliv) tak uz tedka zdravy driv nez ja,pokud odchazime,tak se rozhouci,proste to OKOUKAL OD NAS deti jsou maly opicky a tak delaji to co delaji dospely,teda aleson doufam,ze mu dekovani vydrzi i pres pubertu i kdyz o tom dost pochybuju :-D

a nekde jsem cetla ze nejlepsi vychova je vlastnim prikladem :-D
 Zdislava a kluci 


Re: trosku jiny pohled 

(19.10.2007 11:30:31)
aha, omlouvam se byla jsem moc rychla, tohle je popisovano v poslednim odstavci....
 Lída+2 


Re: trosku jiny pohled 

(19.10.2007 11:35:21)
Zdislavo no musím říci , že do 6let mi děti zdravili a děkovali přímo ukázkově...a pak okolo 6 roku si začali vybírat koho jo a koho ne.....třeba sousedi...některý zdraví napřed a 10x a jednu sousedku mi nezdraví kdykoliv nejsem v dohledu ani omalem- ta si tuhle stěžovala...
:-OOOOOOOOOO
rozhodně přestali zdravit dřív než já....když jdou se mnou..... nevím co se děje....
starší 9letý...je držkatý čím dál víc....

přeji,aby se ti to takhle nepochroumalo jako mě......


U 2letýho jednoho i druhýho jsme mohla napsat přesně to co ty....,ale bohužel.....
 Mateřídouška1 
  • 

Re: trosku jiny pohled 

(19.10.2007 12:39:15)
Můj názor je, že osobní příklad nikdy vymizet nemůže. Ať je někdy dobrý nebo špatný, prostě je a my tím ovlivňujeme své děti.
 Míša 5dětí 18,16,9,7,5. 
  • 

Re: trosku jiny pohled 

(23.10.2007 8:39:47)
Naprosto souhlasím! Pokud dětem něco říkáme, ale jinak se chováme...co pak můžeme chtít od nich..? Děti toho od nás chytají opravdu hodně, a taky to co vůbec nechceme. Když slyším děti ve škole, i ty ve 2třídě, je to fakt síla!
 teta 
  • 

Madam, 

(19.10.2007 12:51:21)
osoba, která dokáže napsat : "antická společnost, která sama sebe zahubila svou nemorálností", by se snad ani neměla chlubit, že je učitelkou - leda by učila tak tělocvik :-)
 lalia 
  • 

Re: Madam, 

(19.10.2007 13:36:36)
absolutne suhlasim. tieto kecy o dolezitosti manzelstva mi zdvihaju zlc. co tak skandinavske krajiny, kde je funkcny uplne iny socialny model ako nasa tradicna rodinka...a funguje to. ja osobne si myslim, ze je to institucia v sucasnej dobe uz pomerne prezita, aj ked z pravneho hladiska statom stale preferovana. rovnako zastavam nazor, ze je kazdeho osobna vec ako zije, ci v manzelstve, alebo mimo neho. a este, podvadzanie ma s manzelstvom malo spolocne, podvadzat sa da aj v dlhotvajucom/kratkotrvajucom vztahu, je to v prvom rade o tych dvoch ludoch a ich problemoch a nie o tom, ci maju papier z uradu.
 Mateřídouška1 
  • 

Re: Madam, 

(19.10.2007 14:14:20)
Můj názor na kritiky manželství a tradiční rodiny se bude zdát asi zjednodušený, ale je podpořen zkušeností s lidmi, kteří to právě odsuzují a jsou jaksi nad to povzneseni. Jsou to většinou lidé, kteří se v manželství zklamali nebo vyrostli v nefungující rodině.
 lalia 
  • 

Re: Madam, 

(19.10.2007 14:27:44)
hm, tak to bola asi reakcia na mna. ja som vyrastla vo funkcnej rodine, rodicia budu momentalne oslavovat 45 r. neviem ako to bude v mojom manzelstve, stat sa moze hocico, ale zatial sme spolu stastne 6 rokov, z toho tri v manzelstve. jednoducho nemam rada pausalne vyjadrenia ako "manzelstvo je to jedine, co moze byt" a "rozvod je zlyhanie". rozvod moze byt aj velka osobna vyhra, moja priatelka sa rozviedla od nasilnickeho manzela a to je skutocne velmi tazke a odvazne. nakoniec zijeme v pluralitnej spolocnosti a moja sloboda sa konci tam, kde zacina sloboda druheho. takze suzitie, respekt a tolerancia nestoja automaticky na manzelstve.
 Jana 
  • 

Re: Madam, 

(22.10.2007 12:46:35)
Osobně si myslím, že manželství má smysl - někdo už tu zmínil, že je to o odpovědnosti k tomu druhému. Vím, že manželství není "věčná" instituce, ale přesto beru náš vzájemný slib jako něco, co má velkou váhu, mj. i proto, že je to vlastně něco jako veřejné vystoupení, veřejný slib, závazek vzájemné lásky a péče jeden o druhého. Ono něco takového udělat před všemi těmi, kdo vás oba znají a mají rádi, není tak úplně jednoduchá věc, chce to odvahu, odhodlání, jistotu v tom vztahu. Rozhodně mi sňatek přijde od chlapa jako větší "machrovina", než si jen tak medit v pohodlíčku a když se mu to přestane líbit, tak prostě bez závazků zmizet. I právně je to krok dost jiný - např. existuje nejen vyživovací povinnost k dětem, ale i k manželovi(ce), který/á má nižší přájem než bývalýá partner. Takže kdybych se rozhodovala mezi dvěma jinak stejnými muži, z nichž jeden by mi manželství nabídl a druhý ne, jednoznačně bych si vybrala manželství - viděla bych to jako důkaz, že to myslí vážně.
 Veronika+3kluci 


Re: Madam, 

(22.10.2007 14:26:40)
Ja sice manzelstvi neodsuzuji, ale nepripada mi, ze by se papirem, samozrejme krome pravni stranky veci, neco zmenilo. Ja sama ziju ve vztahu uz asi 9 let, mame temer rocni dite. Z takoveho vztahu taky nejde jen tak vycouvat. Proste nepotrebuju podstupovat neco, co mi pripada pro vztah nedulezite.
 Martina, 2 kluci 


Taky učitelka 

(19.10.2007 14:09:53)
Nečetla jsem diskusi, peču koláčky, nemám moc času, ale svrběly mě prsty, musím napsat :-)

Výchova osobním příkladem je prima, brát rozvod jako osobní selhání je taky ideálně prima...ale - jsem rozvedená, manžel si našel jinou, je to moje osobní selhání? Podle této teorie asi ano, ale kde jsou na rozhodování dva - v manželství tedy jsou - tam zákonitě nemusí jít jen o názor a pohled na situaci můj, ale taky partnerův. Řešení je zase ne pouze moje, ale i partnerovo. Takže se bahnit v pocitech, zda mám vyučovat rodinnou výchovu a vysvětlit dětem, že rozvod je moje selhání...promiňte ale zavání mi kritikou lidí, kteří se rozvedli a pro daný pár to bylo dobré řešení. Pro dané děti to taky bylo dobré řešení, určitě lepší než, aby se dívali na věčně nasupené rodiče. Kdo hlásá, že rodiče by měli kvůli dětem být spolu, programově se z toho radovat, ač jim to spontánně nejde, je podle mě tmář.
Jak se asi cítí žák, kterému pančelka objasní, že ona je rozvedená a je to její selhání, ona ví, že je to špatně, že chybovala...a doma mu třeba rodiče citlivě vysvětlili, že se jim to(rozvod) prostě stalo, že jsou dál jeho rodiče, že ho dál milují, že se dál budou stýkat jako přátelé, jemu to bylo jasné, bylo mu u toho docela dobře...pak dorazí pančelka se svým názorem :-((
 Myss 


Re: Taky učitelka 

(20.10.2007 22:28:38)
Rodice,kteri se rozvedou se obvykle rozvadi proto,ze uz nedovedou byt prateli,komunikovat spolu-jinak by se nerozvedli.Mozna se to v ojedinelych pripadech muze stat,to kdyz si treba oba soucasne najdou jine protejsky a domluvi se,ze si nebudou delat problemy.
Jinak vazne ne.Deti rozvody rodicu nesmirne trpi,ztraceji pudu pod nohama a cely zivot jsou psychicky handicapovane.Tu jistotu a sebevedomi hledaji cely zivot.Ja jsem zastancem nazoru-kvuli detem vydrzet!To proto,ze jsem sama rozvedena a vim,co to s ditetem udela.(spis do budoucna nez zrovna v te chvili).Nerozvadet se,vydrzet kvuli detem-prosim!
 Kohnova 
  • 

Re: Taky učitelka 

(20.10.2007 23:00:54)
Myslim, ze dite dobre pozna, ze uca je trosku ujeta :). Jasne, vychova osobnim prikladem je zaklad a i (podle mne) jedina skutecne fungujici vychova, ale bahneni se v rozvodech a neverach politiku, kdyz je kolem tolik skutecnych problemu, to moc nechapu.
 Linda 
  • 

Nechápu 

(19.10.2007 14:20:06)
Nějak jsem to nepochopila. Jasně že se dnes spousta manželství rozvádí, ale i přesto si myslím, že z toho sami rozvedení manželé nejsou nijak nadšení a berou rozvod až jako krajní řešení. A jako svoje selhání. Tak o co jde?
 Lenka 
  • 

Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(19.10.2007 14:20:48)
Manželství za každou cenu je nesmysl. Moji rodiče se věčně jen hádali, matka otci prohlížela věci, on ji sprostě urážel,vlastně spolu vůbec nemluvili normálně - nepamatuji se, že by si třeba večer sedli a povídali si. Nikdy. Ale navenek, no to jsme byli krásná rodinka. Nerozvedli se, protože co by tomu řekli lidi, že. Rozvod je přece svinstvo a zůstávali spolu hlavně kvůli dětem. Matka nám často vyčítala, že nebýt nás, už s tím hajzlem není (slýchaly jsme to téměř pořád a měly pocit viny). Opravdu si myslíte, že to byl pro moji sestru a mě dobrý příklad? Že jsme prožily šťastné dětství v úplné rodině? Nebylo by lepší sáhnout k rozvodu? A co se týká Topolánka, nedůstojné haló kolem toho udělala spíš jeho žena, podle mě jen proto, že chtěla být paní premiérová aspoň napovrch. Jinak je to skutečně jejich věc. Nechápu paní učitelku, proč píše takové věci, když ví, že se rozvodu občas zabránit opravdu nedá.
 Jane 
  • 

Re: Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(19.10.2007 14:26:45)
Moje řeč :-))
 Vaclavka 


Re: Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(19.10.2007 15:14:57)
Nedávno jsem to schytala na rodinné sešlosti, když jsem se netvářila nadšeně na plánování sňatků naší omladiny. Ba naopak, vyjádřila jsem pochyby nad nutností onoho aktu a následného papíru. Bylo mi řečeno, že když se nevyvedlo mně, nemusí se tak stát i jim. Mají samozřejmě pravdu... Bohužel ze mne mluví trpkost té, která se vdávat „musela“ a začátky manželství se mnou hodily natolik, že dodneška ze mne – i když kolikrát nechtěně – vytryskne gejzír absolutních nechutností. Jazyk bych si ukousla, ale je to silnější, než já. K svátosti manželství jsem skeptická, a víc než úpadek této instituce mne zaráží úpadek vzájemného porozumění, tolerance, lásky - na úkor sobectví a svého pohodlí. Je snad jedno, jestli jsem či nejsem sezdána, důležité je porozumění a bytí oporou jeden pro druhého. Umět jeden druhému dávat radost jenom tím, že je. Utlučte mne argumenty, ale na tohle papír potřeba není.
 Úja 
  • 

Re: Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(19.10.2007 19:16:18)
Myslím, že silná skepse z toho zaznívá :o) Samozřejmě naše postoje vyplývají z našich životních zkušeností, každý jsme něco prožil.
Souhlasím s Tebou v tom, že tristní je úpadek vzájemného porozumění, tolerance a lásky na úkor sobectví a vlastního pohodlí. Ale s manželstvím nebo nemanželstvím to nesouvisí. Milovat můžeš člověka i bez papíru i s papírem, stejně jako sobec můžeš být i bez papíru i s papírem. Všude se píše, kolik MANŽELSTVÍ se rozpadá. Ale já myslím, že nejen manželství. Prostě dnes lidi s větší pravděpodobností prožijí život ve více než jednom dlouhodobém svazku (ať už sezdáni nebo ne)... (to je fakt, který však já zde nehodnotím, to by bylo na dlouho). To není krize manželství, to je (když už tak) krize PARTNERSTVÍ muže a ženy jako takového. Svatební kytice za to nemůže.

Máš pravdu, papír na toto potřeba není. Ale je nutno respektovat, že někteří lidé jej k tomu CHTĚJÍ... je to jejich právo, jejich volba a nejsou o nic horší nebo lepší než pár, který se rozhodne spolu být bez papíru (a nejsou ani o nic horší nebo lepší když jim to nevyjde... to se totiž stává stejně sezdaným jako nesezdaným, akorát ti sezdaní jsou v takové životní situaci řekla bych pod větším tlakem okolí).

Ano, sňatek není nutnost. To ale přece neznamená, že je správné se nebrat (!!!). Správné totiž není ani jedno z těchto řešení (vzít se/nevzít se). To jsou dvě PLNOHODNOTNÉ ALTERNATIVY, mazi nimiž by každý měl mít možnost svobodně volit, aniž by mu do toho frflali zastánci "druhé strany".

Svatba a manželství může být fajn. Dát si k narozeninám dort taky není nutnost. Ale může to být fajn. Může to být jeden ze způsobů, jak nějaké chvíli (kterou samozřejmě kdo nechce nemusí prožívat) určitou atmosféru, kterou třeba vnímají mezi sebou jen dva lidé kterých se to týká.

K oběma způsobům soužití - v manželství i na psí knížku - se to všude rojí předsudky a každý si tak nějak z těch předsudků vybere, který bude sám používat :o)
Třeba:
- mladí se berou, to ona je určitě těhotná
- mladí se berou, to znamená, že chtějí co nejdřív potomka
- už jsou dva roky manželé a ještě nemají dítě, to je nějaké podezřelé, asi mají problémy s neplodností, nebo jsou to pokrytečtí sobci, kteří honí kariéru a prachy a dítě nechtějí
- manželství je bezcenný papír a kdo do něj vstoupí je pokrytec, protože kdyby opravdu miloval, tak na lásku papír nepotřebuje
- oni spolu žijí na psí knížku, to znamená, že si chtějí nechat zadní vrátka, aby měli snazší rozchod, kdyby je to nebavilo
- oni se nevzali a už mají dítě, no dneska ti lidi nechtějí žádnou odpovědnost a závazek k partnerovi
atd atd... domyslete si. Společný všem těmto výrokům je to, že jsou to PŘEDSUDKY. Faktem je, že nikomu z nás není nic do toho, jak se rozhodnou dva jiní lidé naložit se svým vztahem.
 Jutka 


Re: Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(19.10.2007 22:47:11)
Újo, moc hezký, ta poslední věta by měla být tučně! :)
 Vaclavka 


Re: Manřelství za každou cenu je nesmysl 

(20.10.2007 9:35:27)
Újo, neřeknu nic nového když se přidám k názorům, žes to napsala moc krásně. A poslední větu nejen tučně, ale i podtrženě. Je zajímavé, že v dnešní době, kdy se snažíme žít moderním stylem, jsme stále ochotni ony předsudky produkovat a naslouchat jim. A přemýšlet o životě druhých...
Neznamená, že když jsem totálně vymazala z paměti svůj svatební den, že budu hustit do dcery, sestřenky a bratránka, aby se svatbě vyhýbali. Ony jsou to spíše kyselé hrozny… A ty jsou děsně špatný rádce. Takže tady bych osobní příklad raději nedávala.

 Hal, Miky 1 rok 
  • 

feminismus proti ženám 

(19.10.2007 14:30:54)
Je to zvláštní, ale tento článek se úzce dotýká toho, o čem jsem ráno dlouze přemýšlela.

Včera jsem totiž poslouchala v radiu na ČRo2 Praha debatu o feminismu. Sama jsem poměrně emancipovaná, aspoň si to myslím, ale hosté v té debatě byli naprosto nepřesvědčiví, a po tom co jsem já v životě poznala, dokonce i směšní. Tvrdili třeba, že skutečnost, že ženy inklinují k jiným povoláním než muži je dáno výchovou. Já jsem naopak přesvědčena, že je to dáno geneticky pohlavím.

Tak jsem si říkala, jestli to "zrovnoprávňování" žen, které potřeba je, ale ne ad absudum, nevede k tomu, že se muži k ženám chovají čím dál hůře. A to už narážím na naše politiky, pány herce a jiné muže ...

Zdá se mi totiž, že se stává módou opustit svou manželku v době, kdy ona začíná být v přechodu. V době, kdy mají odrostlé děti, manželka další mít už nemůže, je hormonálně rozháraná, začíná ztrácet své ženské křivky a i fyzicky toho méně zvládá. Naopak mladá milenka i on jsou na vrcholu svých sil.

Je to velmi nespravedlivé, že to příroda tak zařídíla. Ale právě v této době by měl bý manžel své ženě oporou a ne ji odhodit jako onuci. No ale proč se to teď tak často stává?? Není to třeba tím, že ženy teď vyžadují, aby se k nim muži chovali stejně jako k mužům?

Sama si to nedokážu dost dobře vysvětlit, ale zdá se mi to jako mnohem větší problém než třeba to, že budu mít nižší plat než stejně vzdělaný kolega.
 Kudla2 


Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 14:51:17)
Hal, a byla bys radši, kdyby to bylo jako dřív - kdyby si manžel tu milenku stejně našel, ale s manželkou zůstal ve formálním svazku "protože rozvod je svinstvo a kdo se rozvádí, rozbíjí rodinu", takže by ta manželka pak byla ta špatná (žádost o rozvod by třeba podala ona, protože by tak existovat nechtěla, manželovi by situace se dvěma ženami vyhovovala). Aby ta manželka musela tu milenku tolerovat, protože by celý život dělala jen zázemí, neměla by žádnou profesi a tedy žádnou možnost se uživit sama?
 Kubula K. 


Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 15:02:56)
Hal, jak píšeš "Tvrdili třeba, že skutečnost, že ženy inklinují k jiným povoláním než muži je dáno výchovou. Já jsem naopak přesvědčena, že je to dáno geneticky pohlavím." - na genetice asi taky něco bude, ale myslíš, že v kulturách, kde ženy ořou pole a chlapi posedávají na návsi, mají jiný genofond? Nebo že to, že u nás je asi 99% zdravotních sester (vařím z vody, přesně nevím), zatímco třeba v USA jsem v nemocnici neustále narážela na nějaké "bratry", je taky způsobeno geneticky? Mně se to nějak nezdá:-). Já jsem ochotná připustit, že nějaká, a třeba i docela velká, skupina žen od přírody tíhne řekněme k pomáhajícím profesím apod. Problém podle mě nastává v okamžiku, kdy začneme tvrdit, že to takhle ženy "prostě mají", protože od toho už je jen krůček k tomu, že kdo to tak nemá, není žena (případně je divná:-D). A to je podle mě cesta do pekel...:-(((. Prostě bych nechala na každém, co si vybere, s tím, že bych ráda, aby mým dětem nikdo odmala nevtloukal do hlavy, že "přece si nebudeš hrát s panenkama, dyť jsi kluk, ne?" apod., protože poté, co tohle párkrát slyší, už o svobodném rozhodování nemůže být moc řeč:-(.
 Hal 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 15:03:48)
To nemohu říci, co bych dělala, protože já ještě v přechodu nejsem.

Ale myslím, že jestiže bych byla ženou v přechodu, která ztrácí své ženské zbraně, musela bych se snažit lecos překousnout. Svého muže bych se snažila posuzovat podle toho, jak se chová ke mě když jsme spolu. A ne podle toho, jak se chová v době, kdy spolu nejsme.
 lalia 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 15:33:26)
dovolim si tvrdit, ze je scestne, ak zena, ktora si mysli,ze povolanie je dane geneticky, nevadi jej, ze zaraba menej, ako jej rovnako vzdelany kolega#
a v prechode, ked strati svoje "zenske zbrane", bude musiet od svojho manzela vselico prekusnut sa nazyva EMANCIPOVANOU. opak je pravdou.
 Grainne 


Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 15:41:49)
Já zaručeně vím, že bych nepřekousávala naprosto nic. Pokud je žena ekonomicky soběstačná, co jí brání v tom, aby na sobě zapracovala? Ne každý muž preferuje mladičkou milenku, dokonce jsou i takoví, kteří si s nimi nic nezačnou, protože se bojí, že najdou zlatokopku, která je připraví o peníze, použije jako žebřík při výstupu ke společenským výšinám a poté je odkopně, nebo dotyční skončí jako sebevrazi, pokud se jejich touhy nenaplní.
Teoreticky vzato, pokud bych se do takové situace dostala, hrdě bych odešla středem a snažila se najít někoho, komu můžu něco dát a kdo může dát něco mně. Rozhodně bych nehodila "flintu do žita". Znám ženy ve zralém věku, které jsou stále obletovány a hýčkány, proč se víc nesnažit? Taková rezignace a ublíženost se mi vůbec nelíbí.
Ostatně, o co myslíte, že Talmanové a Kováčové jde? Ti dva pánové nejsou nemorální, ti dva pánové jsou hloupí.
 Rosa 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 16:37:08)
Možná že Talmanové a Kováčové jde jen o to že se zamilovaly!
 Eva21546 


Re: feminismus proti ženám 

(19.10.2007 21:22:56)
A láska je přeci slepá:-)).
Nemyslím si, že se na veřejnost dostanou informace tak, aby se dalo posoudit, jak to tam opravdu je:-). Já si nedovedu představit, proč se paní Topolánková nechce rozvést. Natruc?

Musím říci, že když mi někdo představí svoji parnerku/družku - nemanželku a má s ní dvě děti, tak mi to přijde trošku jako otevřená zadní vrátka. Ale jistě mám instituci manželství pod kůží z dětství, kolem mě byli všichni sezdaní a rozvody jen dva a mluvilo se o nich se smutkem. To jen potvrzuje, že se skutečně nejvíce naučíme osobním příkladem:-). Taky jsem slyšela, že nejvíce učíme, když neučíme:-). Eva
 Kohnova 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(20.10.2007 23:30:27)
Hal, opustit celozivotni klimakterickou druzku je svinstvo, ale feminimem to fakt neni. Naopak samostatna zena s vlastni existenci a dostatkem sebeduvery se i z takovehle slamastyky vylize. Jen me zarazilo: tobe fakt nevadi, ze za stejnou praci dostanes zaplaceno o ctvrtinu min, nez kolik bys dostala, pokud bys ji vykonala jako muz (v pripade, ze nepracujes pro stat)?
 Hal 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(22.10.2007 14:43:28)
Samozřejmě mi vadí, když ženy vydělávají za stejnou práci méně než muži. Ale více než křivdy na ženách v životě veřejném mně vadí křivdy v životě soukromém. Jenže o těch se velmi málo mluví. Asi proto, že jsou příliš osobní.

A argument, že se s tím žena časem srovná neuznává. Člověk se časem srovná s lecčím, chce-li dále žít.
 Janijaja 


Re: feminismus proti ženám 

(21.10.2007 22:34:07)
nečetla jsem všechny příspěvky... pouze tento, ale nedá mi to nereagovat...
Samozřejmě že náš gender (v překladu rod - ženský/mužský) je z velké části dán výchovou!!!!!
Ještě v novověku nosili muži v evropě sukně a paruky s lokýnkami!!!!
Prošli jste někdy hračkářským krámem? Kočárky a panenky pro holky... auta, zbraně a roboty pro kluky... atd atd
Na toto téma jsem psala diplomovou práci a rozebírala učebnice občasnké výchovy...
hlody jako "tatínek čte noviny zatímco maminka vaří" nebo "maminka, jako žena má být upravená, přestože nese těžký nákup" opravdu nebyly výjimkou!!! Nevím už jak bylo přesné znění... nebo například už jen to, že chlapcům je nabízeno mnohem více povolání než dívkám...:politik, kosmonaut, vědec, programátor, lékař, automechanik... atd atd... no a dívkám... uklízečka a zravotní sestra, několikrát je ještě zmiňována učitelka... Jak známo opakování matka moudrosti a zvyk je železná košile... dokud budou v našich učebnicích pouze tyto stereotypy.. bude těžké je překonat v našich životech..
 Kohnova 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(21.10.2007 23:35:37)
A notak ony tam devcatka dneska maji uz i lekarky event. vyzkumnice, problem vidim spis v nazorech typu "zena majici deti se nemuze venovat svemu povolani tak dobre jako muz", "zena, ktera se venuje budovani profesni kariery je chlap event. spatna matka" a podobna blabla. Zazila jsem na vlastni kuzi a z ust ZENY(!) tvrzeni, ze zena nemuze byt nikdy dobrym operaterem, protoze kdyz ma deti, nemuze se uz nikdy plne soustredit, no a nazor, na ktery jsem puvodne reagovala, je taky casty a taky hodne mimo misu reality.
 Ivana Procházková 


Re: feminismus proti ženám 

(22.10.2007 1:38:45)
Kohnová,

nerada bych střílela do vlatních řad, ale bohužel musím uznat, že alespoň v mém případě platí, že
"zena majici deti se nemuze venovat svemu povolani tak dobre jako"... zena bez dětí. Ty jsi tu fámu citovala ".....jako muž". Ať mě to štvě sebevíc, že moje profesní nasazení není jako dřív, je to prostě fakt (ber to spíš jako postesk nad zašlými časy..). Nerada bych zevšeobecňovala..
 Kohnova 
  • 

Re: feminismus proti ženám 

(22.10.2007 19:08:34)
Ale tak to ja take ne, ale nemuzu si pomoct, ve chvili, kdy se vracim do prace, nedelam min nez nez kdokoliv jiny. Je teda fakt, ze ve skolstvi nejak extremne vykonni lide pracuji spis v mensine, a tak neni zas tak tezke byt dobry. Mela jsem na mysli asi spis zenu-matku jako "neperspektivniho pracovnika". Mam pocit, ze na tohle tema americti vedci vybadali mnoho zajimave vedy ukazujici na matky jako na zamestnance nadprumerne vykonne. Mam tu zkusenost i z doby, kdy jsem pracovala jako dvacetileta kojici studujici matka v Ustavu. Stihala jsem. Ale verim, ze je mozny, ze od ty doby se ponekud pritvrdilo. Kde se mi vykonnost v dobe laktace snizuje je jedine v zivem provozovani hudby, protoze nechodim na xefty do klubu, kde je treba byt dlouho do noci a kde se kouri vic nez snesitelne. Do studia muzu, ucit muzu.. kdyz chci a ja zatim porad chci :).
 Ladka 
  • 

manželství jako přežitek 

(19.10.2007 16:22:35)
Řekla bych, že řečem o tom, že manželství je přežitá instituce, vmetly do tváře políček snahy našich homosexuálně orientovaných spoluobčanů o uzákonění registrovaného partnerství. Zřejmě bude tedy uzákonění vztahu dvou lidí před společností a před státem něco víc, než jen bezcenný papír. (a neříkejte mi, že homosexuálům šlo jen o vyřešení dědictví nebo informovanost v nemoci. Tyto věci jdou velmi snadno zařídit i bez registrovaného partnerství.) Alespoň pro mě osobně byla ta doba před uzákoněním registrovaného partnerství svědectvím homosexuálů o tom, že manželství má nesmírnou cenu, že je pro ně cennější než nemanželské soužítí.

Lailo, ve skandinávských zemích neexistují manželství? To je poprvé, co něco takového slyším. Nebo jaký společenský systém mělas na mysli?


A zda je svazek do konce života naší přirozeností... Hlavně je v naší přirozenosti touha po bezpodmínečné lásce, po přijetí, odevzdání se, po tom, aby nás druhý miloval nezištně... A to lze jen velmi těžko alespoň zkusit, pokud bychom svůj vztah omezili na dobu určitou. Myslím si, že není katastrofa selhat ve snaze o stálý vztah. Protože je to vzájemné neustálé hledání velmi těžké. Ale je katastrofou se o to ani nepokusit.


a k tématu článku: jak jinak vychovávat než příkladem? Nic jiného tak účinného není. Určitě má společnost svůj podíl i na vnímání rodin, manželství a vztahů vůbec. Více je nám předkládáno: užít si! než: prožít a odpovědně!
 10.5Libik12 


Re: manželství jako přežitek 

(19.10.2007 16:30:35)
Ti homosexuálové chtějí odstranit diskriminaci (je blbé nemoci něco, co je pro jiného běžné) a hlavně k tomu mají milion praktických důvodů. (dědění, informace o zdr. stavu, OČR).
nemyslím, že snaha o uzákonění RP je důkazem velikosti instituce sňatku:)
 Ladka 
  • 

Re: manželství jako přežitek 

(19.10.2007 21:35:53)
Libiku, ale vždyť to jsem psala: praktické důvody šly velice dobře vyřešit i bez instituce registrovaného partnerství. Já jsem opravdu vnímala snahu homosexuálů toto uzákonit i u nás jako protipol současnému pojetí manželství jako "pouhý papír". Jakoby homosexuálové ukazovali všem kolem, že vyslovit se pro partnerství i před ostatními má pořád velkou váhu.
 štěpánka 
  • 

Re: manželství jako přežitek 

(21.10.2007 15:45:37)
Laďko, promiň, ale to bys všechny homosexuály řadila mezi úplné blbce. Nejde nijak zařídit, aby partner mohl dědit jako dědic v první řadě (nevím, jak se to právnicky formuluje), ze zákona mají přednost pokrevně příbuzní dědici, i když někdo napíše závěť, tak jsou někteří dědici tzv.neopominutelní. Kdyby to šlo nějak zařídit, určitě by si to zařídili a nestalo by se, že dědici přeživšího partnera vyhodí z bytu a o vše okradou (bylo ve sdělovacích prostředcích).
Taky mi není jasné, jak to zařídit v té nemocnici, když je třeba jeden z partnerů v bezvědomí? Když jsi manžel, nebo dítě, tak tě ropdiče informují, ale když tam přijdeš a jsi jeho "nic", tak ti prostě nic neřeknou. Tohle se dá zařídit jak? Moc by mě to zajímalo.
Nakonec i ty bigotní exempláře z KDU ČSL uznaly, že to nejde, alespoň podle našich zákonů ne. (opět jsem slyšela v diskusním pořadu) A to jsou lidé, kteří si i v dnešní době myslí, že homosexuálové si za to můžou sami a mají se léčit (!!!).
Navíc, já to pochopila tak, že registrované partnerství není jen pro homosexuály, ale také třeba pro 2 přítelkyně, které spolu "na stará kolena" začnou bydlet z finančních a společenských důvodů, nebo pro heterosexuální páry, které nechtějí být manželé, ale chtějí si zajistit právě ty výše zmíněné věci.
Rozhodně bych to nebrala jako důkaz toho, že manželství je nejúžasnější na světě a bez něj to není ono.
Pokud Laďko opravdu víš, jak zajistit třeba to, aby partner dědil stejně jako manžel a jak zajistit informování v nemocnici, tak to sem napiš. Podle mě se to plnohodnotně zařídit nedá!
 Tereza, 2 deti 
  • 

osobni priklad rodicu 

(19.10.2007 20:17:03)
Vyrustala jsem v uplne rodine a ted mam rodinu svoji. Pokud by se ke me ale manzel choval tak, jako muj tata k moji mamince, tak uz s nim davno nejsem. Nikdy ji neublizil fyzicky, ale z detstvi si pamatuji hrozne hadky, neustale ji ponizuje atd. Moje tchyne zila cely zivot s alkoholikem, ktery ji vinil ze vsech jeho "nestesti". Nevim, jestli instituce manzelstvi jako takova je prezitek. Ale manzelstvi za kazdou cenu urcite prezitek je. Nekdo vyse zminil Skandinavii. Nekolik let jsem zila ve Finsku a muzu potvrdit, ze mnoho paru zije spolu nesezdanych, maji deti a nikdo to neresi. Myslim, ze to souvisi s vysokou emancipaci tamnich zen, proste spolu ziji protoze chteji a ne proto, ze museji. Ovsem to, ze ma nekdo na souziti papir a nekdo ne samozrejme neresi narustajici fenomen lidi, kteri vyrustaji jen s jednim rodicem nebo s jinym nez biologickym, se sourozenci z jineho vztahu atd. V tom se ale Skandinavie od Cech asi moc nelisi. Spolecnost se dramaticky zmenila za poslednich 50 let. Mozna se jen budem must naucit s novymi modely rodiny zit.
 Irena, 2 deti 
  • 

rozpad rodiny 

(19.10.2007 22:33:44)
Je dobre znama vec, ze deti z rozvedenych, resp. rozpadlych vztahu (manzelstvi) maji casteji karierni (skolni), vztahove a spolecenske problemy. Proste ti z tzv. uplnych rodin jsou casteji uspesni v osobnim a profesnim zivote. To samozrejme neplati vzdycky, ale je jasne, ze zivot v neuplne rodine muze byt pro dite vetsi ci mensi handicap. Spolecnost (politici obzvlaste) by proto mela podporovat ty, kteri jsou ochotni a schopni vytvorit svym detem co nejlepsi podminky. Deti v budoucnu (predevsim politikum) prece zajisti TUCNE PENZE!!!!
Co se druhe mizy nasich politiku tyce, nechapu, jak nektere damy mohou byt tak, mirne receno, neprozirave a pohlizet na celou zalezitost s tak znacnou shovivavosti. Neni pravda, ze soukromi politiku je jejich vec. Mile damy, ze svych dani platite jejich cesty, byty, vecere, prip. milenky, proste jejich slusny zivotni standard. Co je politika? Do znacne miry prace na zakonech, resp. spolecenskych normach. PREDSEDA VLADY SE MA CHOVAT TAK, ABY PODPOROVAL ZADOUCI JEVY VE SPOLECNOSTI. To jiste neni opousteni rodin s nezletilymi potomky. Clovek, ktery odejde od manzelky a nezletileho ditete se proste chova spolecensky nezadoucim zpusobem. Svemu opustenemu potomkovi, ktery za nic nemuze, zkomplikuje s vysokou pravdepodobnosti zivot. Pan Topolanek, dle meho nazoru, neslyne nijak zvlastni inteligenci. Jen doufam, ze v budoucnu nebude hur.
Paroubek, ktery se po padesatce chysta pojmout za manzelku vtstevnici sveho syna, je, co se dusevnich schopnosti tyce, stejna kategorie. Mam kamaradku advokatku (20 let praxe) a vite, kdo dle jejich zkusenosti nakonec na model padesatnik-o generaci mladsi milenka (manzelka) s lety nejvice doplati? Mlada milenka-znacnou cast strednich let prozije peci o starce...
 Margot+1 


Jenom papír (?) 

(20.10.2007 0:24:21)
Argument, že manželství je jenom papír, neberu. Pokud by to tak bylo, proč by se mu odpůrci manželství tak bránili? Proč by ten papír nemohli prostě podepsat? - Asi proto, že to jenom papír není. Je to veřejná (!) deklarace přijaté odpovědnosti za vztah, a protože to není žádná legrace, společnost ji odměňuje respektem.

Madelaine - tvůj výklad o feminismu je tak precizní, tak nějak známý... Asi mi svitlo, kde jsem ho už slyšela. ;o)

A článek se mi nelíbil. Je didaktický jako školní sloh na téma Můj pokoj. Po jeho přečtení mám chuť dělat pravý opak. Probudil ve mně puberťačku. Kolegyně promine.
 Velinka 
  • 

Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 9:37:21)
Manželství je zbytečnost a přežitek. Vdávat se jen proto, že je to jaká-si společenská nutnost, tak to se mi opravdu nechce. S partnerem spolu žijem a milujeme se už sedm let a vstoupit do manželství nehodláme.Nic na to nezměnilo ani narozeni syna a mé další těhotenství. Nikomu neberu sen o bílých šetech. ale mě to přijde jako divadlo pro příbuzné. Raději známé a přibuzné sezveme jednou za rok na oslavu, než jednou za život na svatbu. Manželství vám neberu, ale vaše netolerantnost. Já sem štastná a vyhovuje mi to.
 10.5Libik12 


Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 9:42:23)
Marně hledám netolerantnost v příspěvku Magdaleny, ty jsi snad myslela, že jsou vdané ženy netolerantní?

Na téma společnost versus život v páru excelentně psala Úja.
 Sylvie 


Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 10:02:29)
Raději známé a přibuzné sezveme jednou za rok na oslavu, než jednou za život na svatbu.

:o) NEchápu, jak to myslíš, mohla bys mi to, prosím, vysvětlit? I mezi vdanými/ženatými přáteli mám takové, kteří na svatbu příbuzenstvo nesezvali nebo naopak, kteří ho sezvali nejenom na svatbu, ale ve velké míře se shází i v průběhu roku na všemožných oslavách. Mám pocit, že ochota zvát si do baráku přátele/příbuzné přeci vůbec nesouvisí s papírem z radnice, tak fakt nechápu, jaks to myslela.


-----------------
 piraela 


Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 10:48:44)
Nebrala jsem si svého muže kvůli bílým svatebním šatům ani kvůli svatební hostině, i když to bylo všechno fajn. Brala jsem si ho kvůli tomu, že jsem chtěla, abychom byli manželé, příbuzní a bylo vidět, že k sobě patříme. Chtěli jsme mít všichni ( i děti) stejná příjmení. Pro mě to nebyl jen papír, ale i závazek.
Ale pro koho svatba důležitá není a manželství nic neznamená, ať se nevdává nebo nežení....
 Ladka 
  • 

Velinko 

(20.10.2007 11:35:31)
, řekla bych, že v současnosti je život v nesezdaném soužití natolik častý, že na svatbu již nemůžeme pohlížet jako na konformní záležitost nebo společenskou nutnost. Občas mi připadne, že naopak nekonformní čin je, manželství uzavřít. Ale to je skutečně jen můj občasný pocit, rozhodně jej nikomu nenutím.
Ale rozhodně již manželství není společenská nutnost. Takže pokud je jen toto důvod Tvého odmítání sňatku: vyhnout se společenské povinnosti, pak můžeš směle do toho.
Ovšem, pokud manželství považuješ za přežitek, papír, zátěž, nebo třeba zbytečný luxus, pak je opravdu lépe se nevdávat.
 Míša 
  • 

Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 15:40:44)
a můžu se zeptat, jak jste řešili příjmení dětí, jak jste řešili společnou půjčku, to že si společně pořizujete majetek? jak máte například ošetřeno to kdyby manžel (nepřeji nic zlého!!!!!!!!!!!!!) zemřel, aby vám jeho příbuzní nesebrali téměř vše? Když jsem se začala ptát právníků na řešení těchto majetkových vztahů, jak toto vyřešit, vždy mi dali jednu odpověď - manželství. Oba máme se svým současným manželem za sebou rozvod, takže ze začátku jsme naprosto svatbu neřešili, ale když došlo na tyto drobnosti, zjistili jsme, že svatba je nejjednodušší, a oba jsme nakonec zjistili, že když jsme se vzali, bylo to pro nás oba takové "uzavření kruhu". nevím jestli to napíšu dost srozumitelně, ale prostě dokud jsme spolu žili jen tak, bylo to hezký, neřešili jsme potřebu svatby. pak jsme si tvrdili že svatba je jednodušší než milion smluv a podobně, no a nakonec jsme oba zjistili, že to "ano" pro nás navzájem znamená moc, že jsme si tím dali navzájem najevo, že spolu chceme počítat pořád. a možná proto, že už oba máme zkušenosti s rozvodem a víme jak je to hnusný, a hlavně, skutečně si jen nemůžeš sbalit raneček a jednoduše jít.
 Babsi+2 


Vtípek 

(20.10.2007 16:22:40)
Jeden můj spolužák si vzal svoji ženu právě kvůli těmhle drobnostem-nám ve srandě tvrdí,že kvůli Poště a cizinecké policii. Dokazovat u každého okýnka, že je s ní opravdu žije ho přestalo bavit.
 Velinka 
  • 

Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 16:56:22)
Jedno děcko příjmení po otci, protože se mu lepe hodilo k jménu, u druhého je to zatím ve hvězdách. Půjčku jsme naštěstí nepotřebovali, kdyby došlo na nejhorší, tak v tom máme jasno co s majetkem. Nebrali jsme se proto, že nejsme věřicí, takže ná přišlo neslušné k věřícím mít svadbu v kostele, jiné možnosti mi přijdou spiše jako divadlo pro příbuzné. To je můj pocit a musim říci, že je mi jedno jestli je někdo svobodný nebo vdaný, ale vádí mi hlášky typu chudák dítě jmenuje se jinak než maminka.
 Líza 


Re: Jenom papír (?) 

(21.10.2007 6:58:34)
K tomu divadlu pro příbuzné. Když mi bylo kolem 20, pohrdala jsem tím, byla jsem přesvědčená, že pokud se budu vdávat, tak bez smečky příbuzných. Argument mých rodičů, že svatba se dělá pro příbuzné, ne ani tak pro ženicha a nevěstu, mi zněl absurdně, prázdně a sobecky.
Když mi bylo 27, vdávala jsem se, a z důvodů, které byly poměrně tragické a nikdo z nás je nemohl ovlivnit, nemohl nikdo z příbuzných manžela přijet na svatbu. Zabolelo mě to.
Když mi je teď už celkem dost přes třicet, začínají moje tetičky a strejdové stárnout a odcházet. Zemřela mi maminka. Tátovi je už hodně let, i když je ve výborné kondici, ale přece jen už člověk tuší, že jednou... Najedou každá příležitost, kdy se širší rodina sejde (a v téhle věkové kategorii už ti starší fakt nejezdí lán světa jen tak - scházejí se na svatby, pohřby a občas nějaké kulatiny), má pro mě velkou cenu. A vracím se zpátky k tomu, co kdysi říkali naši - ta svatba není zdaleka jen pro novomanžele a možná ani hlavně pro ně. A už to chápu.
 Mery72 


Dík 

(21.10.2007 17:05:15)
To jsi napsala moc hezky.
 Velinka 
  • 

Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 16:56:58)
Jedno děcko příjmení po otci, protože se mu lepe hodilo k jménu, u druhého je to zatím ve hvězdách. Půjčku jsme naštěstí nepotřebovali, kdyby došlo na nejhorší, tak v tom máme jasno co s majetkem. Nebrali jsme se proto, že nejsme věřicí, takže ná přišlo neslušné k věřícím mít svadbu v kostele, jiné možnosti mi přijdou spiše jako divadlo pro příbuzné. To je můj pocit a musim říci, že je mi jedno jestli je někdo svobodný nebo vdaný, ale vádí mi hlášky typu chudák dítě jmenuje se jinak než maminka.
 Katka 
  • 

Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 20:29:39)
Taky zastávám názor, že je to každého věc, jestli chce jít do manželství, či ne. Bohužel jsou ale ve školách ještě pořád děti, kteří se smějí dětem, kteří mají jiné příjmení než jejich tatínek nebo maminka. Asi by se mělo ve školách učit, že na tom nic není.
Sama jsem vdaná a teda upřímně...
Všechny příbuzné, které jsem na svatbě měla, zvát jednou ročně na výročí - to bych asi brzo zkrachovala :-)
Bylo nás totiž 65 a byla to úžasná pařba - to jenom tak na okraj, že svatba může být i hezká.
 Margot+1 


Re: Jenom papír (?) 

(20.10.2007 20:05:56)
Právě. Veřejně (mediálně) známé feministky jsou podle mě vlastně jen tři: Šiklová, Hauserová a Olmerová :), a pak samozřejmě jejich kamarádky a žákyně (poslední dvě podst. jména v poměru slučovacím). Ona i ta Rodina je tak trošku tajné bratrstvo! :-)
 Colorlight 


Děkuji 

(20.10.2007 10:49:17)
Děkuji za tento perfektní a hluboký článek, doufám, že moje děti se ve škole setkají s podobnými učiteli, jako jste Vy.
 Lizzie 


Možná jsem nemorální... 

(20.10.2007 13:24:56)
..ale fakt hodnotím lidi jinak než dle toho zda jsou rozvedení, žijí na hromádce apod.
Co se učiva týče, nebylo by fajn vyzdvihnout přednosti úplné rodiny, ale neuvádět ji jako jedinou správnou, akceptovatelnou, společensky přijatelnou?
Co člověk, to život. Znám pár mladých lidí, jejichž rodiče se nikdy nevzali a fakt se od ostatních neliší..kolikrát jsou na tom i lépe, než ti, kteří mají navenek spokojenou rodinku, ale hlava rodiny např. chlastá jak duha.
Nejsem duševně nevyrovnaná (alespoň myslím:-)), nejsem skeptik (stále optimistka) atd., manželství nezavrhuji a jednou (doufám, že jen jednou, ale kdoví..) bych se i ráda vdala, ale na svět nejde koukat černobíle.
 Ladka 
  • 

Re: Možná jsem nemorální... 

(20.10.2007 13:51:17)
Ale Lizzie, jistě. Jenže článek byl o tom, že by ani ti na politické špičce neměli předkládat národu své nevěry jako něco správného, normálního a následováníhodného. Takto se totiž oba jmenovaní ke svému jednání postavili. Je fakt rozdíl, jestli se člověk snaží vytvořit dobré zázemí pro svého partnera a děti, nebo ne. A taky záleží na tom, jak se postaví k tomu, pokud se mu toto nepodaří.
A samozřejmě, že je vždy pro všechny zúčastněné přínosnější fungující vztah (ať už manželský nebo hromádkový) než vztah nefunkční a problémový (např. Tebou zmiňovaný alkoholik ve vztahu). Ale nebudeme přece v debatě srovnávat problémové manželství a funkčí "hromádky" jako důkaz, že jsou manželství horší. Ale raději srovnáme funkční manželství s funkční "hromádkou" a naopak nefunkční oboje, pokud už chceš srovnávat.
 Ladka 
  • 

Re: Možná jsem nemorální... 

(20.10.2007 14:02:09)
A k tomu učivu:
myslím, že by děti měly i ve škole být motivovány k tomu, aby pro své blízké chtěly vytvořit dobrý domov. Motivovat k tomu, aby se chtěly namáhat vytvořit fungující vztah, do kterého by mohly přivést děti. Anebo aby se nebáli rozhodnout děti třeba ani nemít. A pak by se také měly dozvědět, jakým způsobem se dají řešit nepovedené vztahy, jak se v těchto případech zachovat k dětem apod...
Určitě není možné, aby všichni měli fungující monogamní vztahy do konce života. Někteří to ani nechtějí. Někteří chtějí, ale nemohou se to naučit. Ale rozhodně je to nejvhodnější model pro výchovu dětí. Proto ho pořád předkládáme jako žádoucí.
Ale určitě bych nechtěla, aby mé děti ve škole slyšely od učitelské autority názory typu: Je jedno, jestli dítě vychovává maminka s tatínkem, tatínek se dvěma milenkami nebo třeba maminka s partnerem, který se každý rok obměňuje.
 Věra. 


Re: souhlas 

(20.10.2007 14:07:55)
zde naprostý souhlas s Ladkou, není vic co dodat

a k její větičce :"....aby učitel neříkal ...Je jedno, jestli dítě vychovává maminka s tatínkem, tatínek se dvěma milenkami nebo třeba maminka s partnerem, který se každý rok obměňuje."

jistě že ano, taky bych si nepřála aby to říkal, jedno to totiž není....nejvíce co může dítě do života dostat je vyrůstat ve stabilním, fungujícím vztahu svých rodičů....

ale myslím že se to podobně i ve školách říká.....je to obecně známá věc

Ono - nejpodstatnější je v tomto stejně vliv rodiny, to co dítě uvidí doma si nese někde uvnitř po celý život jako model....a škola v této věci rodinu stejně zastoupit nemůže .Podstatní jsou rodiče a celá rodina.
 Myss 


Re: Možná jsem nemorální... 

(20.10.2007 22:31:24)
ja bych rekla asi tak-at si kazdy dela,co chce,kdyz je svobodny.At je svobodny,jak dlouho chce,ale az se jednou rozhodne pro deti,at vytvori rodinu se vsim vsudy a navzdy.
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Dobrý článek!!! 

(22.10.2007 10:17:20)
Autorka má nelehkou situaci, držím jí palce ;-)
s jejími názory víceméně souhlasím - a naše politické špičky? o těch snad škoda slov ;-(((
Diskusi jsem nečetla, je na mně moc dlouhá, což je možná škoda;)
ale čas je vzácný. fakt dobrý článek.
 Hanka 
  • 

Nesouhlasím 

(23.10.2007 14:26:12)
Já si nemyslím, že Clinton měl kvůli své nevěře přijít o prezidentské křeslo. A naopak by bylo moc smutné, kdyby něco takového mělo, rozhodovat.

Jak dělá politik politiku tj. svou funkci, do kterou byl zvolen, to je to, co je důležité. A to jak se chová ve svém soukromí, zda se rozvádí, má milenku, nemluví se svou babičkou, je jen jeho věc.

Představte si vynikajícího lékaře, který ale v soukromí má milenky, opouští děti a manželky... dosaďte si, co komu vadí. Měl by nebo neměl dělat svojí práci ? Asi měl, vzdyt zachranuje životy, kdyby svo práci nědělal, někdo by nepřezil. A co když tento lékař začne učit na univerzitě mladé lékaře medicínu, předávat jim své zkušenosti ? Už je to více, jak autorka píše veřejná funkce, měl by nebo neměl učit ? Asi měl, vždyt on nauči jiné zachranovat zivoty. Kdo by měl odvahu říct, kvůli vašemu soukromí vás vyhodíme a tuhle paní už neodoperujete, tuhle přednášku už mít nebudete ?

Já si myslím, že v politice osobní aféry politiků nemají co dělat v souvislosti s jejich odstupováním, odvoláváním. Oni dělají svou práci a tohle je jejich soukromí, stejně jako u toho lékaře - ten dělá na jedné straně svou práci a na druhé straně je jeho soukromí.
Jestli politici DĚLAJÍ SVOU PRÁCI ŠPATNĚ - jsou zkorumpovaní, pak je to ten DŮVOD, aby odešli a přestali politiku dělat, nesli důsledky. Ale ne v souvislosti s jejich soukromím.

Naopak mi moc vadí, že voliči tak moc slyší na tu různé aféry s milenkami, manželkami, .. je to opravdu tak důležité ? Není mnohem a mnohem důležitější jak Gross k akciím přišel ? Jenže to je složitější článek, než si přečíst o rozvodu a hodnotit.
A přitom, stejně co víme o tom, jaké to bylo u třeba Topolánkových a Paroubkových doma ? Když už chceme hodnotit, měli bychom brát v úvahu, že naše informace jsou jen částečné.
Samozřejmě si každý udělá nějaký názor, moje sympatit má např. pí Parkoubková, ale beru vše s rezervou a hlavně bych nic z toho nespojovala přímo s politikou.

Co je pro nás a pro naši budoucnost důležité, legislativa o daních, o životním prostředí, jaké důsledky má korupční aféra nebo osobní problémy našich politiků ?

To, že se politici nechovají vždycky tak, aby je člověk mohl dávat za příklad svým dětem, lze podle mne vyřešit tak, že dětem vysvětlíme, že politici dělají politiku, tak a takovým systémem se dostali k moci. Ale to neznamaná, že jsou automaticky ideální vzory rodinného života. !!! Tohle je podle mne řešení.

A plus k tomu je, že se děti dokáží na autority veřejného života, na ty kteří mají moc dívat i kriticky, nebudou očekávat bezchybnost a vzornost a svůj rodinný život si povedou nezávisle na tom, co dělají tyto autority.
Takže týraná manželka se nenechá týrat, protože rodina je to nejdůležitější, a manžel se nebude rozvádět po prvém poblouznění milenkou, protože premiér se také rozvedl a je to normální. Proste naše děti by měli mít své hodnoty a ne hodnoty našich veřejných činitelů.











 Helča+3svišti 


Držím palce! 

(30.10.2007 23:39:39)
Aby Vám to přesvědčení a snaha vychovat dobré lidi vydržela. Pro všechny, kteří neznají autorčinu situaci - situaci učitelky - připomínám, že my učitelé trávíme často s dětmi daleko více času, než jejich rodiče, nejen je učíme, ale také vychováváme. Často vlastní rodiče nemají čas si s dítětem popovídat - samozřejmě, že ne každý učitel to dělá, ale někteří třeba dítě opravdu se zájmem vyslechnou a promluví s ním - často na úkor svého vlastního volného času, přestávky...
Opravdu je zvláštní, jak psala autorka, že děti mají často tu představu dobra, lásky, štěstí... "správnou", dokud jim jí nezkazí okolí vyzdvihováním síly peněz a moci... Kéž by v nich ta původní, pravá představa přetrvávala co nejdéle...
A ještě - učit rodinnou výchovu je spíše trest. Vy, kteří do toho nevidíte, si možná ani neumíte představit, jak často musí jít učitel "s kůží na trh" v tomto předmětu. Probírají se v něm věci velmi osobní - a opravdu nemůžete říct - o tomhle mluvit nebudu... Předáváme dětem své názory a postoje, a proto si myslím, že je více než správné nestagnovat a přemýšlet o tom, jaká cesta je ta správná...
Ještě jednou opakuji - držím autorce palce.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.