| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vesnický román aneb Zelené vdovy

 Celkem 73 názorů.
 Emmča, 2 děti 
  • 

Zvláštní... 

(2.10.2007 10:14:00)
...ale z článku mám pocit ne příliš příjemný. Na vesnici žiji, nenarodila jsem se tam, ale přistěhovala, když jsme si s manželem postavili domek. Takže jsem taky původem "holka z města". Přitom nemám pocit jakési degradace ani osobnosti, ani rodinného života. Do kina, za kamarádkama i na nákupy si zajedu celkem snadno, projít kolem výloh ve městě jsem se byla docela nedávno a jen jsem se rozčílila, že to snad ani není možné, aby si běžná mamina koupila kousek oblečení na sebe za 3 000.- Děti nemají nouzi ani o vyžití sportovní, ani v zájmových kroužcích jim nikdo nebrání. A rozhodně nemám pocit, že žiju "kdesi na vsi", ale doma.
 Slunečnice 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:29:27)
Emmčo,myslím,že pan PHDr.Šmolka to myslel a napsal tak,že než člověk něco takového podnikne,měl by zvážit všechna pro a proti.Zřejmě má klienty a klientky,kteří se na něj obrací právě s pocity opuštěnosti,odstavenosti,pomyslné izolace ve vztahu atd....
 Emmča, 2 děti 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:37:49)
Asi ano, jen to na mě působilo trochu nepříjemně. Asi jsem na tohle malinko přecitlivělá :-) Setkala jsem se totiž s dost výrazným rozdílným pohledem na děti ze vsi a z města a tohle mi to připomnělo.
 rádí,Adélka3/02,Tomášek5/7 


Re: Zvláštní... 

(3.10.2007 17:13:39)
Právě teď řešíme tenthle problém.Manžel chce mermomocí stavět na vesnici a já ne.Já z vesnice pocházím a znám klady a zápory.Manžel pochází z města a vidí jen ty klady.Máme dvě malé děti, možná z kraje je to super,ale jakmile začne školka a kroužky je hotovo.Vesnice kde chce manžel stavět je malá bez školky, jen malý obchod a hospůdka.Sice jen 4 km od města,ale bez auta ani ránu.Ještě teď mám v živé paměti dojíždění které mě rozčilova ať už jako malou holku nebo jako dospělou než jsem se vdala.Věčné čekání na vlak nebo bus a stále koukat na hodinky.Jak já záviděla městským, že jsou hned doma a tohle řešit nemusí.Tím že půjdem na ves neuděláme problém sobě,ale dětem.Já kdykoliv dojedu třeba i trabantem,ale děti jsou odkázané na nás nebo bus.Co je platná babička ve městě kde děti můžou být,když domů dojedou až večer.Nebude hlídání,kamarádky na kafe taky těžko zajdou.Nemluvím o občasných návštěvách restaurací atd.Prostě já bojuju za to že ne.
 rádí,Adélka3/02,Tomášek5/7 


Re: Zvláštní... 

(3.10.2007 17:13:39)
Právě teď řešíme tenthle problém.Manžel chce mermomocí stavět na vesnici a já ne.Já z vesnice pocházím a znám klady a zápory.Manžel pochází z města a vidí jen ty klady.Máme dvě malé děti, možná z kraje je to super,ale jakmile začne školka a kroužky je hotovo.Vesnice kde chce manžel stavět je malá bez školky, jen malý obchod a hospůdka.Sice jen 4 km od města,ale bez auta ani ránu.Ještě teď mám v živé paměti dojíždění které mě rozčilova ať už jako malou holku nebo jako dospělou než jsem se vdala.Věčné čekání na vlak nebo bus a stále koukat na hodinky.Jak já záviděla městským, že jsou hned doma a tohle řešit nemusí.Tím že půjdem na ves neuděláme problém sobě,ale dětem.Já kdykoliv dojedu třeba i trabantem,ale děti jsou odkázané na nás nebo bus.Co je platná babička ve městě kde děti můžou být,když domů dojedou až večer.Nebude hlídání,kamarádky na kafe taky těžko zajdou.Nemluvím o občasných návštěvách restaurací atd.Prostě já bojuju za to že ne.
 Lizzie 


Re: Zvláštní... 

(3.10.2007 19:05:40)
Adélko chápu tvé pocity, dost lidí z města si vesnici idealizuje. Nepopírám, že existují vesničky krásné, nepopírám, že existují vsi soběstačné. Ale i těch pár kilometrů je problém - zvlášť pro děti.
Nemám nic proti těm, kterým se na vesnici líbí, naopak, je skvělé, když si libují, ale držím ti pěsti:-)
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:33:51)
Já se taky odstěhovala na vesnici a líbí se mi tam ! Ale s mnohým v článku musím souhlasit, např. co se týče sportovního a zájmového vyžití dětí - u nás je FOTBAL a pak už naprosto nic. Kdo nehraje fotbal má smůlu a musí jezdit do města.Což v případě menších dětí znamená je tam vozit. Což znamená přijet z práce do cca 15.00. Což znamená pracovat v místě. Ale v místě nic není, takže holt mamka bud pracuje, nebo dělá dětem taxikáře.Já pracuju, takže moji kluci chodí do kroužku ve škole a ve školce a víc prostě nezvládáme (fotbal jsme hráli rok a pak jsme to vzdali.. také vícemméně z časových a organizačních důvodů - nutnost rozvozů dětí na víkendové zápasy...)
Ale jinak bych už zpět do města nechtěla ani za nic...
 annah-2 


Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 13:34:44)
Káťo,
moc s Tebou souhlasím. Jsem v podobné situaci a musím říct, že život na vesnici má spoustu nevýhod a těžkostí, zvládat to logisticky je docela fuška.
Ale je tu spousta výhod ze kterých je potřeba čerpat energii na ty míň sluníčkový dny.
A já si pořád říkám, že budu mít bezva pocit, že jsem svoje děti vychovala sama a nepřehazovala jsem si je s babičkama a slečnama na hlídání.
Ale někdy je to na palici - to je fakt :-)
 Komara, 3 kluci 


matka taxikar ve meste 

(3.10.2007 23:07:15)
dost lidi si stezuje ze na vesnici musi rodice deti porat vozit na krouzky, ale me prijde ze treba v praze to je zvlast s mladsimi detmi stejne...jen se kodrcaji tramvaji a metrem. malokdo ma krouzky za rohem, takze tam ta mamka stejne musi jet a cekat a zase odvest domu.
 Kačka 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:39:04)
Myslím, že záleží na nátuře každé z nás. Já například jsem městský člověk, na venkov ke tchyni si čas od času s dětmi ráda vyrazím, ale vadí mi tam spousta věcí. Že musím týden dopředu v obchodě hlásit, kolik budu chtít pečiva, že to mám daleko k doktorům, že si nemůžu vybrat školku, školu a další aktivity pro děti podle kvality, ale musím vzít za vděk těmi, které jsou dostupné atd., atd. O možnosti najít zajímavou a slušně zaplacenou práci ani nemluvím. Tyto skutečnosti v mých očích nevyváží ani výhoda, že je na vsi příroda na dosah a děti můžou lítat venku. Mám kamarádku, rodilou pražandu, která s manželem velmi dlouho toužila po domku na venkově. Nakonec si ho pořídili a přestěhovali se 120 km od Prahy. Jenže manžel zůstal v zaměstnání v Praze (v novém bydlišti by nikdy tak dobře placené místo nesehnal), takže je větší část týdny od rodiny odtržen. Kamarádka tráví celé dny rozvážením dětí do různých kroužků, které jsou často až 0 km vzdálené, místní maminky ji mezi sebe příliš nepřijaly, takže je tam jako kůl v plotě. A vzhledem k tomu, že většina domácností tam topí na pevná paliva, tak na podzim je tam v větší inverze než v Praze. Takže má po pár letech pořádnou depresi a nejradši by se zase do Prahy vrátila.
 Kačka 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:41:36)
oprava:
...často až 40 km vzdálené...
 Bety 
  • 

Re: Zvláštní... 

(3.10.2007 0:21:57)
Taky jsme před čtyřmi lety opustili sídliště a přestěhovali se na vesnici. Do města to máme 7 km, do centra asi 14 km. A co mě překvapilo nejvíce je ten zmiňovaný smog v topné sezóně. Bydlíme sice na kraji a jsme na tom relativně dobře, ale stejně to nejde srovnat se sídlištěm v zimě. A taky je v zimě pro maminky s kočárkem obvykle velký problém se někam dostat pokud napadne sníh. Ne že by to bylo ve městě ideální, ale ty davy lidí to trochu ušlapou i když není odhrnuto. Bez šátku bych se asi nehla z domu.
Ale fakt je, že bych do paneláku znova nešla. Jen ten smrad v zimě mi dost vadí. O nějaké procházce po vesnici si můžu v zimě nechat zdát.
 Bety 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 12:46:45)
Příběh tvé kamarádky je přesně ten případ, že asi přehlídli s manželem skutečnost, že přínos nebude tak veliký jako ztráty. A že se nezačlenila do vesnice plně chápu, jelikož starousedlíci neradi přijímají nové mezi sebe a ještě k tomu pražáky. Je to skutečně realita, vidím to tak.
 Marta, Jiřík 4 r. 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 10:39:07)
Emmčo, je rozdíl mezi vesnicí a satelitem. Satelit je sídliště "naležato". Navíc tam nic není, v lepším případě jen nějaká lepší hospoda. Žijeme v něčem podobném 12 km za Prahou. Prodali jsme dva byty na pražském Jižním Městě, já chtěla koupit byt někde v centru, protože jsem na Jižáku prožila celý život, všude bylo daleko a za "komančů" tu také nebylo nic, ani kino. Jenže manžel chtěl domeček ... Teď se cítím ještě hůř. Máme jen jedno auto, autobus jezdí asi tak 1,5x za hodinu, o víkendu ještě míň. Kvůli práci tak vycházím z domu po šesté ráno, syna naštěstí vozí manžel do školky až na půl devátou. Jedině mi snad svítá útěcha, manžel už toho má taky celkem "plné kecky". Možná ten náš blbý domeček stojící vedle 20ti dalších prodáme a vrátíme se zpět do města. Příroda nám chybět nebude. Neobdělávaná pole kolem za přírodu nepovažuji.
 bara 
  • 

Re: Zvláštní... 

(2.10.2007 13:24:38)
Marto, nejste jediná, takových lidí je teď kolem Prahy dost. Takže začněte rychle hledat, aby na vás ještě nějaký pěkný byteček v centru zbyl. A bohužel budete asi muset počítat s tím, že dům prodáte pod cenou.
My si hledali pozemek právě podle těch škol a kroužků. Nakonec jsme vybrali hodně velkou vesnici, na náves to máme asi 2 minuty.
 petluše 


Vesnice 

(3.10.2007 5:50:28)
Bydlím na vesnici, a jsem tu spokojena, žila jsem nějaký čas v Pze, ale např. do prace dojižděla 40 min. MHD, ráno určitě. Takže nyní budu po MD také dojíždět do města, také nějakých 40 minut.
Jinak "zelená vdova" je přeci žena v domácnosti, zavřená doma čekající na příchod manžela z práce, ne? A je jedno jestli v satelitu u města nebo na vesnici.
 Ishka 


Vyřešili jsme to chalupou.... 

(3.10.2007 20:24:15)
I my jsme dlouho řešili dilema, zda se přestěhovat do nějakého domečku v přilehlých brněnských vesničkách/satelitech... Manžel toužil po domě, já, vyrostlá ve městě, jsem z města jít moc nechtěla. Přiznám se, že asi hlavně kvůli "pohodlnosti" - zdá se mi, že ve městě je běžný denní život se dvěma dětma opravdu snažší.
Nakonec jsme udělali kompromis a zakoupili jsme si chalupu. Přes týden jsme pěkně v Brně a na víkendy jezdíme do přírody. Chalupu máme zařízenou tak, že tam můžeme jezdit i v zimě a je to paráda. Kluci /včetně manžela-kutila/ se tam vyřádí, na chvíli vypadneme z pracovního koloběhu, jezdí tam za námi přátelé a hlavně se vždycky můžeme vrátit zpátky do města.
Všem, kteří váhají stejně tak jako my, tuto variantu vřele doporučuji!!!
 Kristina 
  • 

Re: Zvláštní... 

(8.10.2007 13:02:14)
Já tedy musím říci, že skutečně díky tomu, že jsem se po svatbě odstěhovala již před hodně dávnými lety na vesnici,odkud jsem dojížděla do práce vlakem i když ne příliš daleko, neměla jsem např. vůbec možnost zapsat děti do jakýchkoliv kroužků, které byly v blízkém městě. A to z jednoho prostého důvodu : malé dítě, kterému nebylo ani deset let, jsem se neodvážila nechat jezdit samotné vlakem a nebyl absolutně nikdo, kdo by jej tam doprovodil. Takže např. syn měl hudební nadání, ale do hudebky chodit nemohl (já , když jsem byla malá, jsem tu možnost měla - bydleli jsme s prarodiči a děda mě tam vodil). Problém další byl ten, že jsem nemohla pracovat na plný úvazek - ráno jsem děti vzbudila v 6 hodin, ve 3/4 na 7 již byly ve školce a mně v 7 jel vlak...a odpoledne školka fungovala jen cca do 16 hodin a často jsem i při zkrácené pracovní době přijela do školky, stačilo maličké zpoždění vlaku - a děti už stály oblečené v chodbě a nervózní učitelky se na mě mračily, neb ostatní děti již vyzvedly babičky apod. Takže jsem si říkala - pokud bychom bydleli v Praze, ze které jsem se tehdy odstěhovala, stíhali bychom to lépe. Možná není od věci bydlet v nějakém hezkém menším městečku, kam se dá na nějaký ten kroužek dojít i pěšky. Ale asi to není vždy proveditelné, aby se vše skloubilo dohromady. To je můj poznatek z doby hluboké totality, nicméně ani dnes myslím není úplně nejlepší, aby malé dítě někam dojíždělo samo - a těch hlídacích babiček tolik není.
 Bety 
  • 

,,SATELITKY" co vy na to? 

(2.10.2007 11:13:32)
Je třeba rozlišit, jak se zmíněné satelitní městečko nachází daleko od nejbližšího města.
Bydlím na vesnici, cca 5km od města. Máme spojené výhody města a vesnice. Dopravní obslužnost je také dobrá - vlak, autobus, MHD. Do práce je blízko, děti chodí do kroužků, ve kterých je to baví.
Je však pravda, že když jsme si kupovali nemovitost, mohli jsme skončit i v jiné lokalitě, z toho mám teď husí kůži na zádech.
JE TŘEBY VŽDY DOBŘE ZVÁŽIT CO MI TO KONKRÉTNÍ MÍSTO PŘINESE A CO MI VEZME. MYSLET NA BUDOUCNOST SE V TOMTO PŘÍPDĚ SKUTEČNĚ VYPLATÍ.
 Ivana Procházková 


Re: ,,SATELITKY" co vy na to? 

(2.10.2007 16:01:18)
Já na to, že v článku je jeden hlod vedle druhého :)).

Je přece pořádný rozdíl mezi satelitem, z kterého to je 15 min busem MHD na metro jako třeba u toho našeho, a satelitem, kde dávají lišky dobrou noc a linkáč odtamtud jezdí 3x denně. Ovšem autor se vyjadřuje o všech satelitech jako právě o těch zapadákovech.

Mně osobně na satelitu vadí jediná věc: když si jdeme večer sednout někam na skleničku (třeba s kolegy po práci), tak mám problém co s autem. Naštěstí rychlé želvy jsou už skoro tak levné, jako taxi, tak to řeším tak. (Taky nechodím do hospody každý den.)

Pokud jde o rodinný život, tak mi satelit připadá pro rodiny s dětmi optimální řešení v případě, kdy rodiče potřebují mít z pracovních důvodů kontakt s velkoměstem. Já bych třeba děti uprostřed městského ruchu vychovávat nechtěla (tím nikomu necpu, že satelit je nejlepší). Naopak jako bezdětná bych do satelitu ani nepáchla, právě pro tu obtížnou dostupnost ve večerních hodinách, když má člověk "upito" :)).
 dasa 
  • 

je to jasné? 

(2.10.2007 11:20:16)
Na první pohled autor článku objevuje "Ameriku", je přece jasné, že život na vesnici má svá pro a proti, jako ostatně všechno. Ale autor zřejmě na základě své praxe upozorňuje na to, že nadšení z krásného domečku může vystřídat jisté rozčarování. Zkrátka každý by si měl promyslet jaký životní styl mu vyhovuje a srovnat to s tím, co obnáší město a co venkov. Satelitní městečka jsou kapitola sama pro sebe, ale určitě spoustě lidem vyhovují. Neboli není nutné se dohadovat, zda je lepší, město nebo venkov. Jo abych nezapomněla, ideální bydlení je samozřejmě luxusní vila ve velkém městě, na klidném místě, v zeleni a kousek od centra :) ....
 LU,2děti 
  • 

Re: je to jasné? 

(3.10.2007 14:38:44)
Ideální bydlení není jen vila v klidné části velkého města, s velkou zahradou. Ale k ní patří zahradník, služka, kuchařka, chůva a manžel rentiér :-)
 Kačka 
  • 

Re: je to jasné? 

(3.10.2007 15:43:16)
Chacha, LU, Ty jsi to vystihla naprosto přesně. Tak bych si to taky představovala :-)))
 LU,2děti 
  • 

mám ráda vesnici 

(2.10.2007 11:40:36)
Já osobně vidím v životě na vesnici víc pozitiv než negativ. Bydlíme společně s rodiči ve dvougeneračním RD. Když nechceme, tak se ani nemusíme vidět. zatím jsou schopni nám pohlídat děti téměř kdykoliv. Pokud to nejde, můžu říct sousedce. S matkami z vesnice nemám potřebu se vídat- slepičit o dětech můžu tady. Volný čas na koníčky mívám jednou, dvakrát týdně večer( jednou hlídá manžel jednou mamka). Ano dvě auta jsou nutností, nemusí to být kdoví co, hlavněže to trochu bezpečně jezdí. Syn jezdí do školy autobusem a domů taky. Když mu ujede, má smůlu- pošle mě textovku a čeká na další. Občas ho do školy vezmu autem a jdu si nakoupit. Úplně nejlepší to je, když máte malé mimčo- žádné courání po sídlišti a po špinavých ulicích. Hezky šup s kočárkem pod strom a můžu uklízet, pít kafe, internetit. Přes léto jsme celý den venku- dokonce i vařím na terase. trochu mě překvapujete přístupem ke kroužkům. syn chodí na karete (2x týdně) a na lezení. Vždy se nějak domluvíme (tchánovic, manžel, já , moji rodiče).
Je fakt, že jsem starousedlík a žiji ve staré zástavbě. Do hospody nechodíme, co si o nás kdo myslí je mi fuk.Ale podle lidí ze satelitu "z pole" vidím, že mnozí se s jejich "domečkem"(to říkají všichni) trochu unáhlili. Vidím na nich, jak se trumfují, kdo má lepší auto, lepší práci, chytřejší děti. Stále se rozčilují, co vše musí obec zařídit a sami si neodmetou ani sníh před hradbou. A dojít s dítětem 200m do školky? to je lepší jet autem a zastavit na zákazu zastavení:-) Vím, že to je asi menšina, ale pak mají problémy sžít se se starousedlíky.
 Leona 
  • 

Re: mám ráda vesnici 

(2.10.2007 13:18:48)
Ale ty jsi v jiné situaci. Žijete s rodiči, kteří ti pohlídají, to ti dává určitou míru svobody.A pravděpodbně nemáte na krku velkou hypotéku. U lidí v satelitu je to v drtivé většině stejný scénář - vysoká hypotéka, manžel který dře od nevidím do nevidím aby nepřišel o dobrou práci - kdyby jo, nebylo by na splátky a prodali by jim střechu nad hlavou, rodiče bydlí jinde... to je pak obrovská nervozita a ti lidi ne že nemají zájem se sžít, oni na to nemají většinou čas ani náladu. Úplně chápu, že po tom maratonu nemají náladu třeba odklidit sníh a když vezou dítě do školky autem, není to že by to nedošli a jsou tak pohodlní, ale proto že prostě mají život rozpočítaný na minuty. O tom byl článek pana doktora, žena odřezaná od svého původního života a chlap který dře, je nervozní, je mi těch lidí svým způsobem líto, jsou často otroci sami sebe a ten barák v satelitu je draze zaplacený,nejen penězi. My žijeme s manželem v činžáku a taky na nás koukají jako že se nedružíme, ono to ale opravdu nejde, máme malou firmu a když přijdeme po celodnním maratonu domů, poslední na co máme chuť je tlachat o kravinách s bábou na schodech. Kamarádka se přestěhovala taky do satelitu a vidím, že jsou to velmi často i "starousedlíci", kteří dávají najevo nevraživost a že tam o ty nové nestojí a vyvolávají zbytečné konflikty, dělají pomluvy.
 Claire 
  • 

Re: mám ráda vesnici 

(2.10.2007 16:24:45)
Bydlíme s manželem ve větší vesnici kousek od Prahy, koupili jsme na hypotéku nikoliv dům, ale velký byt, za jehož cenu bychom někde v Praze na sídlišti pořídili tak družstevní 2+1. Máme hypotéku, do práce nechodí sedřený a nervózní manžel, ale spokojená já, jezdím autobusem 30 minut, řidičák nemám, metrem jsem v práci za 10 minut, takže 45 minut ode dveří ke dvěřím a přijde mi to v pohodě. Manžel je s malou na rodičovské a to právě proto, že snáží tu "izolaci" lépe, než jsem ji snášela já a jsme oba spokojení. Jsem na vesnici ráda, nedokážu si už představit, že bychom dítě vychovávali v centru Prahy nebo na sídlišti. Lidi tady fakt mají k sobě blíž, našli jsme si nové kamarády, malá se stýká pravidelně se stejně starými dětmi a že si vidíme všichni do talíře mi připadá spíš humorné...neměnila bych. Maximálně uvažujeme, jestli bychom se časem nezmohli spíš na ten domeček, ale není to podmínkou. Pravda pravdoucí je, že každý musí před přestěhováním z města důkladně zvážit pro a proti - doprava, nákupy, společenské vyžití, školka, škola, doktoři a jiné věci, protože pak se najednou může cítit zaskočen tím, že všechno nefunguje tak úplně podle jeho představ.
 Lemora 


Re: mám ráda vesnici 

(2.10.2007 13:26:42)
svůj příspěvek připojuji k tomuto, protože naprosto souhlasím s jeho výstižným názvem.
Ale jak už tu někdo napsal, záleží na povaze člověka.
Já jsem původem z velkoměsta, před lety jsem odešla za prací na vesnici a už jsem tu zůstala. Původní maličký (pracovní) podnájem jsme kvůli našemu rozmnožení vyměnili za domeček a vlastně jsme ze "samoty u lesa" přesídlili na malinkou vesničku, takže jsme si skoro polepšili. Do města to máme 10km (často si dělám z našeho dědy legraci, že když oni jedou přes celé město do nějakého hypermarketu na nákup, tak najedou víc kilometrů než já), autobusová dostupnost taky dobrá, sousedé výborní - asi jsme při koupi chalupy měli víc štěstí než rozumu, protože až zpětně vidím všechny kritéria podle kterých by měl člověk vybírat, ale to bychom asi dodnes nebydleli...
Co se týče lékařů, tak je to skoro to samé jako s nákupem - pokud si budete chtít nějakého dobrého vybrat, taky k němu pojedete MHD třeba hodinu.
Ale je to i tom, že ráda řídím, takže mi nedělá problém dojet si všude autem a hlavně mám to štěstí, že manžel pracuje brzy od rána a odpoledne je o to dřív doma - i když vzhledem k jeho kutilství je to kolikrát jako by nebyl...
Všechno má prostě svoje pro a proti a záleží na každém z nás co preferuje víc.
 Evžíček 


Re: mám ráda vesnici 

(2.10.2007 15:53:34)
Ahojky, to je skoro přes kopírák- přivdala jsem se z Prahy na vesnici, manželovi rodiče mají dům hned vedle- taky rádi hlídají, žijeme ve staré zástavbě, taky se s nimým moc nestýkám- stačí internet a kamarádky z Prahy :-)))) jo a moc se mi tu líbí, mám prcka a mimi a ta svoboda pohybu pro děti je k nezaplacení, představa, že dvakrát denně obleču, vyvleču na písek...takhle vypustím na zahradu a je vystaráno :-)))))))
 Margot+1 


Re: mám ráda vesnici - pokud máš to auto 

(2.10.2007 18:37:06)
Ano, dospělým to tak vyhovovat může, zvláště, když mají své auto. Ale dítě (adolescent), to je jiná: Bydlela jsem s rodiči na vesnici 45 min autobusem od města, dalo by se říct, že nic strašného. Ale ouha - autobus jezdil max 1x za hodinu, a navíc vždycky jel pět minut před tím, kdy bylo potřeba. Jezdila jsem denně do školy + 4x týdně na trénink, vstávala v 6:00 a chodila spát kolem půlnoci. V 16ti jsem si s podlomeným zdravím spočítala, že strávím v autobuse a čekáním na autobus 4 hodiny denně, odstěhovala se do města na ubytovnu a konečně se vyspala. Kdo nezažil, nepochopí.
 LU,2děti 
  • 

Re: mám ráda vesnici - pokud máš to auto 

(3.10.2007 13:01:46)
Jako dítě jsem velice aktivně dělala muziku. Znamenalo to jednou týdně sbor, jednou solový zpěv, jednou klavír a dvakrát flétna. Do toho od 15 let gympl. Autobus tenkrát jezdil 5x denně tam a 5x zpátky. Protože jsme neměli auto, musela jsem si zkrátka domluvit rozvrh tak, aby mi vždy něco jelo, nebo jsem musela dojít 3 km pěšky (táta měl strach, tak mi chodil naproti) Byla jsem domluvená s někým ve městě, u koho můžu počkat, než pojede autobus (buď jsem zůstala v hudebce a cvičila, nebo šla k příbuzným či kamarádce).Navíc jsem nosila flétnu za 25 tisíc, tak bylo o strach víc. A nijak mi to nevadilo. Ano, nechodila jsem po večerech s kamarádkami na diskotéky, nezvládla jsem ani taneční. Ale v životě vše nejde zvládnout.
A co se týče hypotéky, tu naštěstí nemáme, ale zvládáme rekonstruovat postupně z platu, nebo si braly nižžší krátkodobý úvěr. Měnili jsme okna, vykopávali koupelnu, nové podlahy, kuchyň, fasáda, přístavba pokoje,... a to vše za pochodu. Rozhodně jsme se nepřistěhovali do hotového. A ujišťuji, že není nijak lehké, když žiješ na staveništi a jezdíš se sprchovat ke známým, myješ nádobí ve škopku, vaříš na jednovařiči,.... Manžel je také stále v práci a de facto mě celé manželství živí. Ale tak jsme to chtěli a jsme šťastní. Takže je to spíš tím, že člověk by měl vědět, co chce. A uvědomit si dopředu i negativa svého rozhodnutí. A o tom je úvodní článek, se kterým v tomhle souhlasím.
Jinak k bydlení s rodiči: je to někdy hodně těžké být tolerantní(např otec mě dodnes kontroluje, kam jdu,kdy přijdu,...).Ale jindy je to fajn- mám si s kým popovídat, můžu od nich očekávat pomoc,děti mají velkou rodinu...V době, kdy jsem zvažovali začít stavět nový barák, jsem automaticky počítali s tím, že moji rodiče nebo tchánovic půjdou bydlet s námi. Taky nemusí být stále soběstační a jednou budou možná péči potřebovat.
 Petra Štarková 
  • 

.:-) 

(2.10.2007 11:45:56)
Mně se ten článek líbil. Jen mám dojem, že by se ještě mělo napsat o dětech z takovýchto rodin - ze své zkušenosti mám pocit, že ty na bydlení v satelitech a na samotách doplatí časo nejvíc.
 Petra + 2 
  • 

Zustavame ve meste kvuli detem:) 

(2.10.2007 12:06:54)
Pochazim z male posumavske visky. Krasna priroda, zadni lide, klid. A prave tohle mi jako male (vlastne i na stredni skole) vadilo. Neexistovaly pro me zadne krouzky po 16. hod., to mi jel autobus domu. Zadne cviceni, jazyky, pokecani s kamaradkami v podvecer, nic. A mne to vadilo. Od svych studii ziju v Praze. Taky jsme meli hejble vratit se na Sumavu a poklidne zit. Ale nakonec zustavame v Praze, zvolili jsme kompromis, na okraji Prahy, kousek do centra, kousek do prirody. Jezdi tu MHD, tzn. deti (napr. i 15ti lete:)) si sami dojedou, kam potrebuji. Nechtela jsem byt taxikarem svych deti, manzel taky ne. A jsme spokojeni. Na vikendy muzu (a nemusim) jet na Sumavu. Dovolene travime v prirode, cestujeme. Mame oba pekne misto a na Sumave bychom takove nesehnali, to vim jiste. A jsem moc spokojena. Jsem proste ten typ. At si kazdy dela co chce, ja bych do satelitu nesla ani nahodou! To radeji na vesnici, ktera ma historii, hospodu, naves a babky. A mam kamaradky, ktere jsou v satelitech spokojene...
 radka+2 
  • 

Re: satelit 

(2.10.2007 12:40:09)
Tenhle článek dám přečíst manželovi!! Snaží se mě ukecat ke koupi pozemku v satelitu u Prahy, později postavět. Bydlíme v paneláku na okraji Prahy, do lesa to máme cca 10 minut chůze s kočárkem a 4 letým dítkem, do obchodu minuty 2, na MHD minutu, na metro 10 minut. Ideální. Jendo auto, které používá do práce on, když ho chci já, musím si říct dost dopředu nebo použít v jeho dnu volna. V satelitu nebo mimo MHD (příměstský autobus jako MHD neuznávám) bych auto pro sebe a děti potřebovala, ale to jsou dalůší vysoké výdaje, k tomu rozvoz dětí doí školky, školy, na střední atd. Jen bych opakovala psané. Chce do domku, abychom měli zahradu pro děti. Ale ty to bude na trávě a písku bavit jen chvilku (počítám velkoryse do 10 let) a pak doslova potáhnou do kroužů, města atd. Nejsem proti panelákům, spíš mě děsí představa závislosti na autě (třeba jen nedostupnost lékaře, když s malými dětmi je tam člověk poořád na prohlídkách....)
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: satelit 

(8.10.2007 8:00:14)
Ráďo - myslím, že jste na tom teď líp jak v satelitu! My dřív bydleli v centru prahy - 5 proudů aut plížících se krokem - děs běs!!!!
tady jsme u lesa, máme psa, kozu... ale má to i sem tam nějaký mouchy, jak sem psala v předchozím příspěvku ;))
zpět bych asi nešla, nemáme ani kam a nemáme žádný prachy. tj. tak na pokrytí momentálích základních výdajů máme, ale víc ani kačku.
občas v zimě kamarádkám na protějším kopci závidím panelák, a chodíme se ohřát! ;-)
nechci Ti nic doporučovat, ale vše si promysli.
u nás je to z fin. i jiných důvodů rozhodnutí nevratné, zatím nemám šanci cokoli změnit. život je někdy těžký, někdy krásný.
přesto ho člověk může prožít nejlíp jak to jde právě tam, kde je...
každá volba je těžká. tak přeju šťastnou volbu!!!!
i.
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: .:-) ...DOPAD TOHO VŠEHO NA DĚTI....! jaký vlastně je?!?! 

(8.10.2007 7:50:04)
Souhlas!!!!!
taky by mě dost zajímalo, jaký je "generalizovaně" dopad na děti, i když to bude pokaždé jinak (konkrétně;) - to je jasný.
my jsme s mužem oba bývalí pražáci, odešli jsme na chalupu u Liberce, dostupnost MHD dobrá, ale 1km stoupání do prudkého kopce domů někdy nic moc (zvl. s malými dětmi, když leje - to je HORROR!)
nebo když je člověk sám a nemocný, v domě zrovna moc nefunguje topení a má se starat o maličké děti... měsíce zelených nudlí.... probdělé noci...
no, tyto doby máme již snad jakž takž za sebou... DOUFÁM!!
ale jsou zase jiné problémy... starosti, i radosti ;-)
radostí je na venku taky dost!!!
máme i kamarády, kteří skutečně farmaří, bydlí od Liberce o kus dál, jsou doma OBA DVA - a to je už "o něčem jiném"!! kupodivu se v pohodě uživí.
můžou si dovolit i více zvířátek, vše je jinak!
jediné, co ona postrádá: SPOLEČNOST PODOBNĚ NALADĚNÝCH LIDÍ!! - je zoufale sama, občas, práce na statku je moc baví, ale i děti jsou izolované.
jsou odkázáni jen sami na sebe, a občasné návštěvy přátel+rodiny.
občas dojížděli do MC, ale staršímu dítku to nesedlo...
takže - v každém konkrétním případě je to myslím jinak....
Dětem pobyt v přírodě ROZHODNĚ NESMÍRNĚ PROSPÍVÁ! - to i nám starším....
Celkově ale zhodnotit dopad na rodinu jako takovou, psychické i fyz. zdraví rodičů a na jejich vztah - zda to přežije a jaké to celé má vlastně dopad na děti - to by bylo jistě na dost zajímavou studii....!
;-))
p.s.
a taky si myslím - vesnice vs. satelity (tj. společnost lidí s o pár řádů vyššími příjmy a možnostmi a choutkami) - to je zcela jiná kategorie!!!
my bydlíme ve stařičké chalupě u lesa a řešíme naprosto úplně jiné věci, než necelý 1km pod námi v místním satelitu, řečeném Beverly Hills ;-))
mám to docela odpozorováno, vím, o čem mluvím! jsou to dva úplně jiné světy.
 Anna 
  • 

tak k těm dětem.. 

(25.10.2007 15:49:07)
Tak k těm dětem můžu já něco říct. Když jsme se odstěhovali ze sídliště na vesnici, tak bylo naší dceři 11 let a ze začátku to vypadalo pro ní tragicky.Nikdy nezapomenu na to, jak mi na otázku: proč brečíš? odpověděla: mami, já chci zpátky do civilizace!Bydleli jsme totiž v paneláku (hned vedle školy) a ona měla snad v každém patře kamarádku či spolužačku, odpoledne trávily spolu, přecházely z jednoho bytu do druhého - no bezva holčičí život. A my jsme jí z toho vytrhli, ona musela jet autobusem domů, do prázdného domu. Byla z toho hodně nešťastná, domů jezdila stále později a později. A pak se to najednou zlomilo, kamarádky začaly jezdit i k nám a když začala chodit na gymnízium tak zjistila, že tam dojíždějí vlastně všichni a jsou na tom podobně jako ona a přitom mají jiné názory a jsou spokojení. Já si vůbec myslím, že ten způsob života ( ve městě či na vesnici) je taky hodně o prostoru. V paneláku měly naše dcery k dispozici společný pokoj 3x3 metry. V domě mají nejenom každá svojí ložnici a společný obývák s balkonem, ale také celý ten prostor okolo, nežijí zavřené va svých pokojích, a to ani nemluvím o zvířatech, o tom jak psi nebo kočky ( a co teprve koně!, ty ale my nemáme) obohatí život člověka. Je dobré, jak můžeme žít společně, ale přitom každý ve svém soukromí, jak si můžeme najít vždycky místo pro sebe i pro svoje návštěvy, být i nebýt spolu. Já když si dnes vzpomenu na panelák, tak ve mě převládá pocit stísněnosti až klautrofobie. Vždyť my jsme vlastně v tom bytě nežili, ale jenom přespávali. A víte, že se mi dneska ten náš dům zdá skoro malý?
 Gábi, 2 děti 


Nelze než souhlasit 

(2.10.2007 12:08:05)
Velice hezký článek - PhDr. Petr Šmolka nezklamal jako vždy ;-) Myslím, že problematika článku se dá zevšeobecnit - bezmyšlenkovité nastavení rolí: "matka" = mnoho let doma (bez rozvíjení své profese), izolovaná, ztrácející sebevědomí, "otec" = udřený živitel, který to vše "dělá pro rodinu", ale která ho nevidí - většině párů spíše nebo zcela nevyhovuje. Tak to ale být nemusí.
MMCH je možná lepší žít v "králíkárně" a obklopen "smogem", ale prožít šťastný život.
 petra 
  • 

Re: Nelze než souhlasit 

(2.10.2007 13:36:04)
tak to já zas nesouhlasím. Já původem pražák, manžel brňák, bydlíme na malé vsi (cca 1 000 obyvatel) kousek za prahou a jsme oba spokojeni. doufám, že dcerka také. Na zahradě má pískoviště, houpačku, klouzačku, s kamarádkami se chodí běžně navštěvovat. (všechny jsou školkového věku). Příměstskou dopravu na rozdíl od jiných za MHD považuji. Poslední odjíždí z Prahy před půlnocí, takže není problém si i někam vyrazit. Navíc k nám jezdí i vlak. A na ježdění k lékaři, do školky a do kroužků autem nevidím nic špatného. Do práce jezdím také tak. A co se sousedů týká, myslím, že vztahy máme úplně normální. V době dovolených si vzájemně opečováváme zahrádky, společně i grilujeme, opékáme buřty, na posledním společném výletě s dětmi jsme byli v neděli. Zpátky do paneláku bych určitě nechtěla.
 Margot+1 


Re: Nelze než souhlasit 

(2.10.2007 19:09:38)
Hm, jenže až děti budou v tom správném věku, houpačky jim budou fuk a nějaké grilování s rodiči bude pravděpodobně ta největší "průda". A poslední autobus před půlnocí - k smíchu, zvláště, když je ti 15 let, čekáš na něj 40 minut v mraze a kolem se poflakují individua dotazující se, zda nemáš cigáro (v lepším případě). Viz moje zkušenost kousek výše.
 Mediana 


Re: Nelze než souhlasit 

(2.10.2007 22:49:51)
Magdaleno, to jsme snad ještě ani neprobraly, že máme k bydlení na vesnici stejný vztah... To se divím. :D
Ještě bych teda chtěla dodat, že ona je vesnice a vesnice. :)
Ve vybraných částech republiky (hory nebo rázovitější kraje) jsou vesnice, které mají genius loci a pořád se nacházejí v té Přírodě a lidi mají milou mentalitu. Středočeské vesnice, které znám já, jsou ekologický, architektonický i lidský horor. Pevná paliva z komínů do vzduchu, strašlivé domy dříve z břizolitu - dnes Imperial II z katalogu, starousedlíci starších generací plní předsudků (rasové jsou norma), nejen bez intelektuálního rozhledu, ale i bez bývalého selského rozumu...
Všimla jsem si, že mnohé jste v těchhle vesnicích třeba u Prahy spokojené. S malými dětmi je to asi opravdu výhoda, mít dvorek nebo zahradu. Nehádám se, ale já tam vyrostla, v osmnácti jsem se spakovala a od té doby zastávám názor, že ve Stromovce a ve všední den v ZOO je taky moc pěkná procházka...
 MSteflova 


Re: Nelze než souhlasit 

(3.10.2007 9:26:20)
Já se přistěhovala na malé město a je to tu podobné - bydlíme v ďolíku, takže v zimě se tu nedá dýchat. I tady vládnou předsudky a lidé si tu vidí až do talíře. Nemohu se objevit v bodu A, aby mi tchýně-učitelka ještě tentýž den nesdělila, kdo mě všechno viděl. Od začátku mi je jasné, že sem nikdy tak zcela nezapadnu, jelikož jsem na maloměsto celkem sousto :-) Autem to mám ale do centra většího města 20 minut a příroda je tu opravdu krásná. Jezdí za námi hodně přátel s dětmi i bez dětí, v létě je to na zahradě paráda.
Posunula jsem plánování druhého děcka(rozmetala jsem původní plán mít děti nejdéle 2 roky po sobě), jelikož bych zde s batoletem a miminem asi nepřežila. Mé útěky do města by byly moc komplikované, ne-li nemožné. S jedním děckem to zatím jde, tak si to užívám.
 petra 
  • 

Re: Nelze než souhlasit 

(3.10.2007 8:26:29)
Víč Magdaléno,

ono v 15 už se dá přespat u kamarádky a nemusím čekat na ten půlnoční flamendrák.
a pokud dítě chodí normálně do školy, což v 15 většinou ještě ano, tak kažoddení paření do půlnoci nepřipadá moc v úvahu. Navíc metro v Praze jezdí dost často, takže se dá načasovat tak, abych enmusela mrznout 40 min. Vím o čem mluvím, protože jsem sice vyrůstala na okraji Prahy, ale MHD jezdilo ve špičce za 30 min, mimo špičku za 50 min a pozdě večer dokonce za hodinu a půl, takže člověk se s tím musel naučit žít.
 Margot+1 


Re: Nelze než souhlasit 

(3.10.2007 15:02:21)
Okraj Prahy není vesnice. MHD a metro! Páni! To bych ti tenkrát fakt záviděla. A nemluvila jsem tady o každodenním paření, nýbrž o škole a sportu. Od 4. třídy ZŠ jsem vstávala v 6 hodin a spát kvůli dojíždění chodila čím dál později, jak jsem už psala. Pařit ve městě jsem nebyla NIKDY. Chci tím říct, že dospělému může bydlení na vesnici připadat fajn, zvášť když má vlastní auto a sám si to vybral. Ale puberťák si to nevybral a auto mít nemůže...
 Lizzie 


Re: Nelze než souhlasit 

(3.10.2007 19:01:01)
Souhlas!
 petra 
  • 

Re: Nelze než souhlasit 

(4.10.2007 8:39:36)
Magdo,

my teď bydlíme na vesnici, která je 7 km od hranice Prahy. A co se dojíždění příměstskou MHD týká, tak opravdu nevidím rozdíl mezi tím, jak jsem jezdila na kraj Prahy MHD a jak jezdím z Prahy teď, když z jakýchkoliv důvodů nejedu autem. to že jsem narážela na pařby byla reakce na tvou narážku, že se mně puberťák vysměje s autobusem jedoucím naposled před půlnocí. Myslím si totiž, že jde-li dítko za sportem nabo za kulturou, tak autobus jedoucí v půl dvanácté v noci z Prahy musí stihnout. A co se kroužků apod. týká, tak i když jsem já sama jako malá bydlela v Praze, tak jsem již od 6 let musela na ZŠ dojíždět MHD,
takže myslím, že v dojíždění opravdu není problém.
 Ocean 


Re: Nelze než nesouhlasit 

(2.10.2007 13:57:07)
tohle generalizování mi vadí. Souhlasím s tím,že tenhle krok si musí rodina dobře rozmyslet,ponivač život mimo město s sebou přináší dojíždění,ale jinak nechápu předpojatost k bydlení na vesnici.Nabízí se okřídlená věta z filmu Vesničko má středisková: "ona vesnice se nám panáčku za posledních 20let změnila" :-)

bydlíme cca 10Km od velkoměsta ,na vesnici s integrovanou dopravou(maximální centrum dosažitelné za 30min),školou,hřiště splňuje směrnice EU,koloniál nesplňuje nic,ale základní potraviny jsou k mání vždy přiměřeně čerstvé .-),ve spádové oblasti a okrajových částech města jsou gymnázia,alternativní školy,ZUŠky a hypouše.
Nás "naplavenin" ve stejném věku , s podobně starými dětmi a zájmy je tu hodně,ZELENÉ VDOVY tu založily občanské sdružení a daly všanc své znalosti a dovednosti(sportovní,jazykové,umělecké)v podobě kroužků pro děti i dospělé.

Sehnat spolehlivou paní na úklid a hlídání dětí bylo dost jednoduché,stačilo se pozeptat na obecním úřadě,kde své ovečky dobře znají a byla to trefa do černého."Moji" paní mi závidí nejedna "městská" kamarádka ...

Řešit kulturní vyžití je směšné,neb to je na chuti a kulturním apetýtu té které rodiny a jejich schopnosti zajistit si k tomu vše nezbytné.





A jen na závěr:moje švagrová bydlící v centru města taxikaří naprosto stejně jako já, ale svůj čas tráví v zácpách...bydlení na vesnici zdar! :-)





 Kalla 


Re: Nelze než nesouhlasit 

(2.10.2007 16:24:34)
Musím souhlasit, bydlíme ve satelitu za Prahou, ale co se týče dojíždění tak je to u mne úúplně stejné jako u kamarátky z centra Prahy, když nepočítám smog, hluk, tak možnosti vyžití s dětma jsou nesrovnatelně zde vyšší než v centru! Vše poruce - hypermarket, zubař, lékař, škola, školka, pošta, vše v dosahu pěšky! O tom bych si musela ve městě nechat zdát, nepočítám čas ztrávený v MHD. Kuluru máme "za rohem" a ten KLID! Dítě dojíždí cca 10 km do školy, ale myslíte si, že v bytě 3+kk na sídlišti by nedojíždělo, pokud mu chcete najít slušnou školu? K.
 gatto 


LIDSKÝ DOBYTEK 

(2.10.2007 23:40:04)
Tak na tento příspěvek nelze reagovat jinak, než přepsat text z jednoho materiálu, co jsem nedávno četla:

Lidský dobytek
Jsme zvířata
Města jsou naše ohrady
jsme planetární lidský dobytek
otroci finančních mafií

jako prasata v chlévě
jako sériově chovaná kuřata
jako myši narozené v laboratoři
žijeme uvězněni v iluzorním prostředí

uklizený do betonové kostky k pronájmu
vmáčkutý v pohovce před telkou
uhranutý úžasnými reklamami
v hypermarketech konzumuju všechno, co můžu

abych si posvítil, stisknu vypínač
abych se ohřál, zapnu topení
i když je za tím nukleární lobby
i když tím krmím ropné nadnárodní společnosti

Chovat lidi není složité:
byt, auto, rodina, televize, volný čas, sport a placená dovolená.
Hlavně ať bez námitek pracují!
Bav se...
Dopřej si
Užívej si
 10.5Libik12 


Re: LIDSKÝ DOBYTEK 

(2.10.2007 23:53:55)
Gatto, zajímalo by mě kolik let ti vydrží tvá anarchistická vášeň, jdi něco dělat, prosím tě:)

Hlasuji pro vesnici, protože Čechy jsou vlastně takové malebné město, myslím tím, že cokoliv je autem dostupné.
Vyrostla jsem na vsi, je fakt, že mi vrtalo hlavou, co je to rytmika, na kterou chodila Maruš, co jezdila o víkendu k babi, zatímco já jsem chodila jenom cvičit do tělocvičny, ale jinak se mi v 70. letech dostalo vzdělání hudebního, sportovního i nepovinné němčiny, dneska předpokládám, to bude daleko lepší.

Osud mě zasadil do města, několik metrů od centra a ani se mě neptejte, kdy jsem byla naposledy v kině.:) Ale jo, chodím s dítětem plavat a letos se mi líbily uliční festivaly, ovšem, že bych bez toho nepřežila? Spíš se mi stýská po určitém klidu a pospolitosti.
 gatto 


Re: LIDSKÝ DOBYTEK 

(3.10.2007 0:18:22)
A co mám podle tebe tak dělat? Jdu si lehnout :-)
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: LIDSKÝ DOBYTEK 

(3.10.2007 13:52:31)
Ale vždyť nám zase něco napiš, Gatto. Mě se ten tvůj revoluční zápal líbí, připomíná mi to ztracené mládí.......Jednou z toho vyrosteš a budeme mít po srandě...
 gatto 


Re: LIDSKÝ DOBYTEK 

(5.10.2007 21:55:22)
:-D Díky, ale dřív než mě to přejde se nejspíš odstěhuji za podobně smýšlejícími.
 Lizzie 


Re: Nelze než souhlasit 

(2.10.2007 16:38:35)
Gábi, na vesnici jsem žila a při vší lásce k přírodě už bych se tam těžko vracela. Celý život jsem neustále řešila, jak se dostat do města na kroužek, za kamarády, později i jak na koncerty, posezení s přáteli..a to jsme určitě nebydleli zrovna tam, kde lišky dávají dobrou noc. Nakonec jsme se na to vykašlali a přestěhovali se do města, neberu nikomu právo na názor, je to individuální, ale jednoznačně nám je teď lépe - naši na sebe maj víc času, je tu lepší kulturní vyžití, což si ve středním věku konečně užívají, všude nemusíme jezdit autem..
Na ves se ráda kouknu, nějaký čas tam možná v budoucnu strávím, ale na stálý život už to tam nevidím..I když nikdy neříkej nikdy:-)
 Katka + A. 20 měs 
  • 

Velké Popovice 

(4.10.2007 13:55:24)
Milé maminky,
se zájmem jsem pročetla celou diskuzi na téma město vs. vesnice. V brzké budoucnosti budeme s manželem asi muset řešit podobný problém - zda zůstat ve městě či přesídlit na venkov. Měla bych konkrétní dotaz. Našla by se nějaká ochotná maminka, která by mi nastínila, jak se žije ve Velkých Popovicích za Prahou? Hlavně co se týká vyžití pro děti, školy, lékaři, kroužky...
mockrát děkuji,
Katka
 šárka 
  • 

Re: Velké Popovice 

(4.10.2007 21:46:34)
Tak ve Velkých Popivicích je bezvadná dětská doktorka a skvělá magistra v lékárně. Taky je tam celkem pěkný les a spousta možností pro výlety na kole. A to je asi tak všechno pozitivní, co bych o nich mohla napsat. Pravda, jsem křtěná Vltavou. Od dětství jsem ve VP trávila část prázdnin a jako matka na mateřské 4 roky období cca duben - říjen. Vždy jsem tam téměř umírala nudou a nemohla se dočkat návratu do normálního života. Pravda, pokud člověku nevadí, že se o něm cizí babky v krámě baví, aniž by si všimly, že stojí za nimi a rozebírají podrobnosti z jeho soukromí, tak asi i ve VP může žít celkem spokojeně. Mě trošku vadilo, že každá odlišnost mojí výchovy byla ihned téměř "veřejně" probírána. (ona nedává těm chudáčkům knedlíky, ona jen samá zelenina, proč už nejedí jako dospělí, oni mají ještě plínku. Opravdu je od půl roku nevysazujete na nočník, apod.) Pravda, teď všude kolem Popovic vyrostla fakt dost příšerná nová moderní výstavba, ale možná tam žijí normálnější lidi nežli "starousedlíci".
Asi nejvíc mi vadilo, že kolem 17.hod tam "chcíp pes" a nekoupíte si ani rohlík. Když chcete jogurty, musíte si přivstat, masnu tam letos zrušili. Zelenina bývala příšerná, ale už několik let tam mají krámek "Číňani" a ti ji mají pěknou (ač drahou) a mají otevřeno skoro pořád. Škola je tam jedna ZŠ, s kroužky nevím. Když jsem šla s dětmi na dětské hřiště, bývali jsme tam sami. Nevím, kde byly všechny popovické děti. Možná na vlastních zahrádkách?
Dříve moc nefungovala doprava, o víkendech nejezdilo nic, ve všední dny jen ráno a odpol.pro lidi do a z práce. Bez auta to nešlo. Nyní je to fajn, skoro každou hodinu jede bus k vlaku, v Praze jsme ani ne za hodinu.
Takže já bych tam žít nemohla. Ale nepochybuju, že je plno lidí, kteří jsou tam spokojeni. Jak jsem ale místní stihla poznat, tak nebylo obvyklé, že by měli normální pracovní dobu. Všichni byli tak nějak pořád po ruce, třeba i dopoledne měli plno času. Což mě vytáčelo a vytáčí dodnes. Řemeslník řekne tak já se u vás koncem týdne stavím... a předpokládá, že budu nepřetržitě doma a čekat na něj?
Já jsem prostě městský člověk a venkov mám ráda jako relaxaci a krátkodobý odpočinek. Žít bych tam nechtěla.
 Eva + kluci (02,03,06) 


Je satelit a satelit 

(2.10.2007 22:51:40)
Tož my jsme taky v satelitu, ale nejbližší "okraj" Prahy je od nás 2 km. Auto je sice potřeba na větší nákupy (ale to ve městě taky), zbytek se dá zvládnout v kombinaci příměstská integrovaná, vlak, kolo a pěškobus.
V dosahu dosti doktorů, škol, kroužků i obchodů. Na nejbližší metro tak 12 minut busem, do centra všech center půl hoďky.
 Katoun 


Vesnice je vesnice 

(2.10.2007 23:11:20)
Od malička jsem vyrůstala na malé vesnici, proto jsme museli dojíždět už i do školky, později do školy. Na všechno jsme si zvykli, autobusové spojení bylo docela odpovídající a přijatelné i pro odpolední vyžití v zájmových kroužcích. Sice už nepřálo kinu, ... ale zase se nabízela jiná zábava. Provdala jsem se jen pár km do sousední vesnice, takže jsem v podstatě nic nezměnila. Stejná autobusová linka, možná jen lepší možnosti v podobě lépe zásobeného obchodu a kulturního vyžití. Každopádně jsem velice spokojená, mateřskou školku, kam vodím staršího syna, mám vzdálenou 5 minut pěší chůze od domu a na děti při pobytu na školním hřišti vidím z okna. Základní škola je jen o pár metrů dál. Naše malinká pošta je otevřená každý den hodinku dopoledne a odpoledne. Chápu, že to nemůže vyhovovat všem, ale oproti minulým časům je to nesrovnatelný rozdíl. Dříve všechny okolní vesnice spadaly pod město, staly se jeho částí. Tím pádem nebyly na nic peníze, kanalizace, plynofikace v nedohlednu. Naše vesnice se před lety od města osamostatnila, máme schopného starostu, nové chodníky, osvětlení, plynofikaci, místně i kanalizaci, zrekonstruovanou MŠ a ZŠ, místní "Liďák" s obecní nekuřáckou hospůdkou, která přeje hlavně maminkám s dětmi, nové dětské hřiště,sportovní areál .... a tak bych mohla pokračovat. Je mi jasné, že k lékařům nebo za zábavou, na větší nákup se musí do města, ale řekla bych, že lidé, kteří na vesnici žijí celý život jsou na toto zvyklí. Také si uvědomuji, že bez řidičáku a vlastního auta bych to měla také daleko složitější. Nyní jsem na MD s druhým dítětem, také ono bude chodit do místní MŠ a ZŠ a já budu autem dojíždět do města za prací. Řešila jsem to, zda raději dát děti do městské MŠ a ZŠ, ale shodli jsme se s manželem, že by byli z vesnice vytrženi a nemusely by tak dobře zapadnout mezi kolektiv místních dětí. Vzdělávací plány MŠ a ZŠ se mi líbí (nejsem jen pasivní maminka, snažím se s dětmi maximálně zapojit do všech pořádaných akcí). Já zase upřímě vím, že bych nedokázala žít, ani bydlet ve městě a to krátkodobě i dlouhodobě. Mám dobrý pocit z toho, že je zde více bezpečno pro děti, čistější vzduch a příroda, pevnější vztahy mezi sousedy (i když u některých spoluobčanů by se o tom dalo pochybovat ... ale to je všude). Je to o lidech a ne místu bydliště.
 Kučerka, Katy,Maty a Máří 


Re: Vesnice je vesnice 

(3.10.2007 14:57:39)
Je to opravdu velmi individuální nebo spíš rodinné. Celá rodina by se měla před rozhodnutím změnit bydliště z města na ves určitě dohodnout nad tím, zda to všem bude vyhovovat. Pakliže jsou v rodině dospívající děti, tím spíš. 36 let bydlím ve městě, byť v rodinném domě. Nyní stavíme dům na vesnici asi 7 km od Kladna. Celá rodina se nesmírně těšíme, až tam budeme bydlet. Žádný satelit jen pár nových domků. Jsem z města tak unavená, že už teď během stavby tam jezdím čerpat energii. Samozřejmě to bude obnášet vstávání o hodně dřív než teď, daleko větší cestování, protože tam není škola (a asi bych ani děti do školy na vsi nedala), není tam ani pořádný obchod a děti mají spoustu zájmů. Máme dvě auta, což je dnes naprosto nezbytné i ve městě, pokud člověk nebydlí přímo v centru, taky počítáme tím, že dceři budeme muset pořídit nejdříve skutr a pak možná auto. Ale všechny tyhle, řekněme "nevýhody" jsou vyváženy tím, že z rušného města a z práce, kde toho mám každý den víc než dost, se vrátím do klidu a zeleně.
 Winky 
  • 

Re: Vesnice je vesnice 

(5.10.2007 23:35:37)
Proč je špatný dát děti do vesnický základky? O co je horší než ta ve městě?
Jen se ptám.
Já chodila do vesnické zš na první stupeň (druhý už tam nebyl), pro mě jako citlivku super - ve třídě max. 16 žáků, tedy max. 64 žáků na školu (4třídka) ale spíš míň, jeden rok jsme dokonce byli spojení čtvťáci s prvňáčkama, protože byli jen 4 tak aby mohli vůbec třídu otevřít. 4 učitelé, všichni znali každého, žádné poflakování po ulicích po škole - kroužky, družina, Sokol (pravda, tehdy i Pionýr ale ten jsem jako dítě individualistů měla zakázaný).

Akorát jak tu píštete o těch puberťácích, tak na to si taky vzpomínám, pruda největší čekat na bus nebo chodit 2,5km od nádraží pěšky (no ale pane fyzičku jsem měla, to zas jo) a nějaké večerní zábavy...haha, leda s milostivým souhlasem pana otce že mě odveze. Takže když jsem si v 17ti nabrnka frajera s autem, byla jsem king poněvadž jsem měla odvoz bez "ptaní" (dneska se divim že mě s ním vůbec pustili, to už je ale zase jiná pohádka)
 Líza 


Re: Vesnice je vesnice 

(6.10.2007 7:39:53)
Winky, ona nemusí být horší, protože je na vesnici (mám kamarádku, která na vesnickou základku vozí svého syna z města, protože školy ve městě jsou hrozné a ta vesnická je dobrá). Spíš jde o to, že je tam obvykle jen jedna. Jsi odkázaná, na to, zda je dobrá, či špatná. A že dojíždět do jiné, lepší školy, v případě, že na vás zrovna vyšla ta špatná, je mnohem komplikovanější, než ve městě, kde jich je hodně na malém prostoru a možnost změny nenense takové praktické problémy.
 Lizzie 


Re: Vesnice je vesnice 

(6.10.2007 10:52:56)
Souhlas, pravdou je, že v okolí lidé asi měli ,,štěstí" a možnost výběru.
Jsem odchována městskou - a velice dobrou základní školou - za což jsem ráda, nepopírám, že i vesnická může být kvalitní, ale raději bych předem vybírala..Znala jsem holčinu, velice chytrou, která měla smůlu, kdysi narazila na tu méně kvalitní (zrovna vesnickou) školu a dost jí to zkomplikovalo přijetí na stř. školu. Ale to už je dávno.
Problémem vesnických škol je občas problematická ,,sháňka" učitelů. Všude je to asi všelijaké, ale na vesnicích zvlášť..
Na druhou stranu, rodiče, jejichž dětem ta škola příliš nešla, volili raději vesnickou školu s menším počtem dětí a jiným přístupem. ´
A jedna..pro mě dost nepřijatelná věc. Kdysi k nám na základku přišlo z vesnické pětitřídky několik dětí. Ve 4. třídě nedostali na výběr z jazyků a přidělili jim automaticky němčinu! I s tou se člověk uplatní, ale ta nemožnost rozhodnout se mě opravdu velice šokovala..i když to se prý sem tam stane i v městských, myslím, že v tomto případě bych rychle zasáhla..a dítě přeložila.
 Lizzie 


Re: Vesnice je vesnice 

(6.10.2007 11:00:26)
Proti němčině nemám nic (můj 2. učební jazyk pěkných pár let), ovšem vadí mi ta nemožnost rozhodnout se.
Prostě mám pořád zafixováno, že ze vzdělání chci to nejlepší (pro sebe, budoucí děti - ať už více či méně nadané) a je mi moc líto, že ne každý se může rozhodnout, např. kvůli dojíždění, vzdálenosti apod..
Krásný den
 mardal 


Re: Je satelit a satelit 

(2.10.2007 23:32:20)
Nevím, nevím, já vždycky myslela, že zelené vdovy, jsou ženský, co by mohly do práce, ale nechtějí, ne maminy na mateřský. To jen tak na okraj.
Taky jsem naplaveniny ze satelitu, i když ne úplně typický. Manžel z vesnice pochází, ale z jiné, já jsem z Prahy. Teď máme barák asi 1 km od Prahy. Stavěli jsme sami, takže na rozhodování jsme měli dost času. Všechno má svoje pro a proti a určitě platí ono dvakrát měř a jednou řež.
Mě trvalo rok, než jsem si tu zvykla. MHD tu jezdí docela dobře, řekla bych srovnatelně s některými okraji Prahy, ale člověk musí plánovat a počítat, aby nezůstal někde v noci trčet. Pak nebyl problém když jsem chodila do práce zajít posedět, tancovat, do kina atd. Teď s mimčem je to horší, takže jsme museli pořídit auto. Tady v obci pravda, kromě školky, hřiště, hospody a potravin není skoro nic, ale hodně se tu staví, tak doufám že přibyde.
Co se týče vztahů se skorousedlíky, cosi už jsem o nevraživosti slyšela, ale nikdy nepocítila. Já jsem tady začala teď při mateřské podnikat a tím jsem i pro ně přinesla něco obce.
Připadá mi, že nově přistěhovaní tady drží docela pospolu. Rozhodně víc než někde v paneláku. Mezi novýma lidma se navzájem hodně zdraví, což ve staré vesnici kromě babiček a dědečku moc nehrozí
 Sylva2 
  • 

Re: Je satelit a satelit 

(3.10.2007 11:19:34)
No mi jsme se vystěhovali z Prahy ne do satelitu, ale do vesnice asi 30km od Prahy. Už bych se do Prahy nevrátila ani zanic. Stýkáme se jak se starousedlíky tak s nově přistěhovanými a rozhodně tady známe víc lidí, než jsme znali sousedů z paneláku. Ve vsi není kromě hospody nic, ale všechno je v okruhu do 6km, takže 10 minut autem. MHD sem jezdí jednou za hodinu, ale moc jí nepoužívám, ostatně v Praze jsem taky víc jezdila autem než MHD. Co se týká kroužků a vyžití, řekla bych, že co si člověk vyřídí, to má. A to platí i pro město. Chtěli jsme pro děti angličtinu, máme jí. Holčičky chtěli balet, už ho mají. A to hned po škole a nemusí nikam dojíždět. Stačí jen, když se rodiče domluví.
Ps. Manžel je v práci v Praze rychleji než z jižáku.
 Linda 
  • 

Satelit versus vesnice 

(4.10.2007 1:02:03)
Sice bydlím v Praze, takže mluvím čistě teoreticky, ale myslím, že je celkem rozdíl mezi typickým "satelitem" (mnoho nových domků poblíž velkoměsta) a vesnicí. Zdá se mi, že žít na vesnici může být docela romantické, pokud zná člověk své sousedy, nemá to do práce daleko (resp. nemusí trávit fůru času v dopravních zácpách) a má na to povahu. Prostě dobrá volba pro lidi, kteří mají rádi přírodu, zvířátka a jsou zvyklí na to, že kina, obchody, atd. jsou trochu dál. Když už žít na venkově, tak jako venkovan - ve spojení se sousedy a přírodou. U těch satelitů mi tohle chybí, takže to maže veškerá pozitiva (mrňavá zahrádka a X-pokojů mi nepřijde jako dostatečná satisfakce za život někde v poli).
 DENISA 
  • 

Dr. Smolka nezklamal 

(3.10.2007 1:06:47)
Dr. Smolka nema chybu. Hlavne jasne rika, ze vse je treba si radne rozmyslet a urcite jsem v clanku nevidela rady kde mame zit. Dam tento clanek precist manzelovi, protoze tohle rozhodovani nas teprve ceka. Ja jsem z obihani pozemku na satelitech dostala presne ten pocit co dr. popisuje - prazdnotu, vsude daleko, mama jen taxikarem detem, nemozno pracovat dokud nebudou velke. Urcite existuji satelity blizko mesta s dobrou MHD obsluznosti, ale tam ten dum je x x drazsi nez treba 30 km od Prahy. Takze ja se budu radeji tisnit v panelaku a deti vyvetram o vikendech u babicek nebo i na nejakou chaloupku zbyde. Oba jsme s manzelem za posledni roky stravili temer v aute, jakekoliv denni dojizdeni mi naprosto nahani hruzi, nejde jen o ty hodiny promrhane v zacpach, financni narocnost dvou aut, ekologii, ale staci se podivat na zpravy kolik lidi zase dneska nedojeli.
 čaroda 


zelene vdovy v CR? 

(3.10.2007 21:05:27)
Pred lety jsem cetla clanek o "zelenych vdovach" a nylo to o zenach - puvodne cizinkach vdanych do nemecka, ktere trci doma s detmi a ktere okoli neprijalo jakozto zlatokopky z vychodu...tak nevim? Myslim ze my ceske zenske na materske vyzijeme prakticky vsude? Vetsina z nas odkojena komunismem kdy nebylo nic a nikde.. Navic mam tu zkusenost ze cesky nejsou zadna bebicka a ze jsou podnikave - alespon okolo sebe same takove mam. Tezko to chlap posoudi z naseho pohledu jako my samy? A z prispevku mi vyplyva, ze pozitivne naladena, akcni mamina se neztrati ani ve meste ani na vesnici! Neni prece problem nekam pripadne dojet? A kdyz neni ridicak tak se udela, nebo se par mamin domluvi spolu...holky od nas co maji stejne stare deti je kazdy den svazeji na stridacku do a ze skolky (nebo jejich chlapi)...a je sakra veselo kdyz je rano treba vypravuji na posledni chvili a poletuji po navsi v nocni kosili a zupanu :))) Taky se tu domluvi cviceni, kresleni, drakiada, lampionak, srandaorientak atp...kdo co umi, stridame se v organizaci..az se mi odsud nechce.
Taky jsme minuly tyden zacali stavet domek na vsi dal od Plzne (ted bydlime ve starem tatovo baraku, pomalu nam to pada na hlavu)..az se tam prestehujeme tak se zacnu seznamovat s mistnimi - jeste tam nebydlim a uz znam 3 mamci s prckama (svet je malej). Doufam ze i tam se najde akcni particka vsehoschopnych bab na MD.
Ovsem je mi take jasne ze nam deti "vynadaji" v puberte ze nebydlime v centru velkomesta ale na vsi :)) (musi doufat ze treba zdedi najaky byt) bydlela jsem v panelaku do 23 a nikdy vice!!
 Paulisa 


Re: zelene vdovy v CR? 

(3.10.2007 21:53:53)
Prave stavime dum pro zelenou vdovu:-), 5tis mesto 2km za hranici Prahy.

Ja sama pochazim z primestskeho 5tis mesta, manzel z velkomesta.

Vybirali jsme pozemek VELMI dlouho, az se nam ostatni vysmivali, ze "preslapujeme". Ale dr. Smolka ma pravdu, je to NEJZASADNEJSI rozhodnuti v zivote.

Nas satelitik rodin s malymi detmi navazuje na starou zastavbu. V mestecku je MS, ZS, poliklinika, tenis, fotbal, junak, ZUS, floorbal, velmi aktivni sokol, 25min vlakem do centra Phy, 12min autem za velkymi nakupy, vicelete gymnazium 4x v okruhu do 12km, stavi tam i par znamych.....volba byla zdlouhava a promyslena.

REALITA: bydlime v panelaku 3+1, manzel se vraci uz par let velmi pozde z prace, a to ani nesplacime hypoteku, jeho to proste BAVi. Ja 3xtydne uz ted rozvazim nase male deti po krouzcich. A rozhodne by nase deti nechodily do ZS v nasem miste, ale opet bychom je vozili. Doktory mame vsude mozne po Praze....
A zahrada a cerstvy vzduch nam chybi, zejmena od dubna do rijna. Zimu, pravda, budeme v domku muset pretrpet, to bude dan za zahradu....

kazdy podle sveho gusta

 Věra. 


pro Paulisu 

(3.10.2007 22:03:20)
Pauliso, jojo, asi bydlíme / vy budete/ ve stejné lokalitě takže zdravím. :o)))

k tomu co píšeš...

určitě, výběr pozemku je velmi důležitý
MŠ JSOU zde beznadejně přeplněné, zde si raděj nedělej iluze, nemusíte se tam vůbec dostat
ZŠ JE DOBRÁ, to by šlo, jelikož se ale v okolí hodně staví, otázkou je, zda nebude za chvilku přeplněná taky, ve smyslu 35 dětí ve třídě...

doprava vlakem je slušná, občas tedy nabírá krutá zpoždění, zejména v zimě a v létě
doprava autem dobrá, nicméně ranní popojíždějící kolony do PRahy asi budou dost sílit

Junák i kroužky jsou zde slušné, to by mělo jít...

Za velkými nákupy je to 25 až 20 km, čert je vem....:o))))....občas mě zdejší úzký sortiment a vysoké ceny v obchůdkách ale vytáčí....:-////

čerstvý vzduch ?? to je otázka, na jaře a v létě určitě, na podzim však může přijít krutá realita, spoluobčané zatápějící odpadky a spalující v podstatě vše co dům dá....:-(((((((

jeden takový zamoří půlku vesnice, bohužel , a po čtvrté hodině pelášíš z venku honem domu aby to děti nedýchali...třeba budete mít štěstí a okolí bude dobrý, ale.....

vše má svá plus i mínus....nějaká plus i mínus určitě dodatečně objevíš....:o))))

Přeji aby těch plus bylo co nejvíce, a pak se ty mínusy vsáknou. Hodně zdaru v novém !!! :o))

 Paulisa 


Re: pro Paulisu 

(3.10.2007 22:13:10)
Věro:-)), nestraš:-) - ale já se nenechám:-), znám to z dětství a mládí, jsem to dítě příměstské obce....
a měnila bys? máš srovnání? pracuješ?
 Věra. 


Re: pro Paulisu 

(3.10.2007 22:20:51)
Nazdar, nééé nestraším, ono je to tady v součtu dobrý. Výhodou je třeba že se děti vyblbnou na zahradě, nebo zmizíme do lesa a neřešíme psí bobky a spol. co řešej maminky na sídlišti.

Stav život. prostředí je zde občas zoufalý, bohužel nevím jestli je to hlavně chatařema nebo i místníma, asi všema, odpadky naházené v lese, přetékající směsné a papírové popelnice, lidi si na zahrádce uklidí ale nahážou to ??? kdo, ale kdo??? do lesa....a tak....někdy je to k pláči.

Pracuji kousek odsud což je další výhoda, neztrácím čas dlouhou dopravou, ne neměnila bych.
Jen člověk už po letech vidí i ty nevýhody, jasně, nic není jen bílé nebo jen černé....:o)))))

V podstatě kdyby lidi více dbali o to okolí a obecně o živ. prostředí tak je to tady značka ideál....:o))))...třeba to pálení odpadků....no uvidíš sama, kor jestli budete sousedit se starou zástavbou......věc kterou nelze rozumem pochopit. :-///
 Hanka 
  • 

Re: zelene vdovy v CR? 

(4.10.2007 18:01:16)
Gratuluji, že u vas na vesnici funguje spolecensky zivot. Ale pozor, to vůbec nemusi byt samozrejmost !! A nemusi to byt vubec mozne, i kdyz vy budete prima baba. Opravdu. Takze pozor na to, ze si clovek maluje prima venicky pospolity zivot. Nemusi to tak byt. Napada me k tomu, ze problem muze byt v ruznem fin. zabezpeceni rodin. Ve vekove strukture vesnice. V tom, kde a jak jsou obyvatele zamestnani. Nemam zkusenost, ale myslim si, te dobra vule a akcnost nemusi stacit. A uz jsem cetla dost clanku o lidech odevsich z mesta na vesnici a po case zklamanych. Treba i tim, ze pro nektere venice je jeste 3. generace "naplavenina".
 Tes 
  • 

Nechcete být zelené vdovy? Tak pro to něco dělejte! 

(5.10.2007 11:40:33)
Je to asi paradoxní, ale ve městě jsem se cítila asi tak desetkrát izolovanější než na vesnici, kam jsme se před dvěma roky přestěhovali. Proč? Po přestěhování jsem se začala zajímat o to, co se děje kolem, jaké se zde řeší problémy, jaká zde fungují občanská sdružení, co dělají,... a nabídla spolupráci. Díky tomu jsem se seznámila s mnoha lidmi nejrůznějších věkových skupin i zájmů a připadá mi, jako bych sem patřila odjakživa. Je zde velmi akční skupina matek, která založila mateřské centrum s velmi pěknými kroužky pro mrňouse, školáky i dospělé, o kterých se mi ve městě ani nesnilo, včetně hlídacích služeb a za ceny, za které by v Praze málokdo jen hnul prstem. Takže milé zelené vdovy, je to i na vás.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.