| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jsem problematický pacient

 Celkem 298 názorů.
 Pratchett 
  • 

Nejsem žena, ale Vaše pocity naprosto chápu 

(12.6.2007 9:21:51)
Přiznávám ovšem až poté, co mi byl na operačním sále prováděn zákrok na konečníku. Větši ponížení než ležet na gynekologickém stole jsem ještě nezažil - a to si prosím pamatuju jen minutu, pak už jsem byl uspaný:-))
Doporučuju soukromého lékaře. A tu větu "Jsem problematický pacient" skutečně prohlašovat už při vstupu do ordinace. Jiná možnost zřejmě není. Psychologická léčba zřejmě u Vás není nutná, když Váš psycholog bez problémů poslal pryč jen s papírem (já bych asi na nějaké léčbě trval) a fakt, že se nehodláte smířit s tím, že jste pro lékaře jen "dalším případem" Vám plně schvaluju.
A nedejte se odradit tím, že se tu ozve (a určitě ozve), že jste jen hysterka, která dělá z komára velblouda. Máte nárok na kvalitní lékařskou péči, odpovídající Vaším představám
 Jana038 


Určitě se někde musí nějaký vyhovující lékař najít :o) 

(12.6.2007 9:43:45)
Nebojte, ani já nepatřím k takovým, co by Vás označili za hysterku. Já sama sice obdobné problémy nikdy díky Bohu nezažila, ale myslím si, že Vás chápu. Já sama mám štěstí na super gynekologa-porodníka (Dr.Čepický-kdyby se to náhodou k němu odkudsi dostalo, tak aby to mohl brát jako dík a pochvalu :o) ). Vzpomínám si, jak jsem měla při svém prvním těhotenství banální problém - jak vysvětlit zaměstnavateli, že nemám v plánu mu oznámit, že jsem těhotná v momentě kdy si to vydedukoval on, ale až já sama uznám za vhodné a nutné. Pad doktor se naoko rozčilil, ať klidně dám jeho telefonní číslo svému šéfovi a on už mu řekne, ale vlastně že mu stejně neřekne nic, protože na informace o mém zdravotním stavu můj šéf nemá nárok. A já se uklidnila a bylo to v pohodě. Jeho ordinace je soukromá, mohu se spolehnout, že při vyšetření bude přítomen on a maximálně jedna porodní asistentka, kterou znám už od své první návštěvy tam a oba velmi sympatičtí. Do těhotenské poradny mohu docházet až do porodu k němu, pokud si vyberu porodnici, do které on dochází, nemusím se tam ani registrovat (=žádná návštěva až do porodu), pokud jinou - stačí tam zajít jednou, zaregistrovat se a toť vše. Ostatní potřebné informace si už předají sami. Co se porodu týká - mně porodnice nevadí, ani přítomnost X dalších lidí. Ale mám kamarádku, která po potratu ležela v nemocnici a měla tu smůlu, že se na ni chodili dívat i medici a jí to moc vadilo. Ale je jistě určitá možnost domluvit se s dulou, případně dokonce rodit doma. Nebyla byste jediná. A pokud by Váš porod vyžadoval císařský řez, třeba by se dalo domluvit na nějaké - byť třeba od Vašeho bydliště vzdálenější - soukromé (jistě jsou i takové, které jsou soukromé, ale úhrady od pojišťoven berou). Kde byste měla předem domluvené co největší soukromí apod. Můžete se poptat třeba tady na Rodině, nějaká čtenářka by jistě poradila.
Držím Vám palce, ať najdete co hledáte a pak máte jen radost z případného dalšího miminka :o)
 SIm 
  • 

Re: Nejsem žena, ale Vaše pocity naprosto chápu 

(12.6.2007 16:58:42)
jestli můžeš, zkus se mi prosím ozvat.
 Pratchett 
  • 

Re: Re: Nejsem žena, ale Vaše pocity naprosto chápu 

(13.6.2007 8:44:46)
Já? No klidně - moje adresa je Pratchett@tiscali.cz
 Bella, šest dětí 
  • 

Musíš s tím bojovat 

(13.6.2007 9:11:52)
Zažila jsem si taky svoje. K lékařům nechodím, jenom když už jsem na tom fakt zle. A to většinou skončím na pohotovosti nebo v nemocnici. Gynekology jsem přímo nesnášela. Zahanbovala mě každá prohlídka. Ale co naplat, odrodila jsem šest dětí a ty porody nebyly vůbec jednoduché. Dělali mě různé nepříjemné procedúry. Ale vždycky jsem se zapřela a nějak s tím bojovala. Řekla jsem si, že až odrodím šesté dítě už mě tam nikdo neuvidí. A taky jsem tam už nebyla. Nešla jsem ani na prohlídku po šestinedělí. Prostě mi to není příjemné. Jsem přirozeně stydlivý člověk a jakékoliv zasahování do soukromí mi vadí.
 SIm 
  • 

zanedbávání prohlídek 

(13.6.2007 11:26:36)
Na toto téma jsem cca před dvěmi lety napsala dopis MUDr. Dorrovi, který se v MF Dnes rozčiloval, jak jsou české ženy nedbalé a nechodí na kontroly a že rakovina je snad národnostně podmíněna. Pokusila jsem se jej upozornit na skutečnost, že zanedbávání prohlídek českými ženami má možná jistou souvislost s chováním českých gynekologů. Ale fakt nevím, jestli to pochopil. Spíš ne :-(
 Alena Bučková dvě těti 
  • 

Re: Re: Musíš s tím bojovat 

(14.6.2007 17:17:22)
ty jsi slepice viď ??
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Musíš s tím bojovat 

(13.6.2007 11:59:28)
Naprosto tě chápu Bello, většinou to řeším obdobně. Navíc z reklam mám pocit, že ve svých 4O bych měla už konečněnzačít tloustnout, počůrávat se do Tenna Lady... atd. Prevence je ostatně skvělý byznys. Zvláště když je lékař zainteresován ve farmaceutické společnosti, tak to by bylo, abychom nenašli alespoň cukrovku, nebo křečové žíly...No nenašli. Zato já jsem hledala, až jsem našlo. Gynekologa, který se zeptá, jestli chci prohlídku a podrobně vysvětlí, proč by to právě teď bylo dobré. Respektuje můj pocit, že své tělo znám a pokud odmítnu, není žádný problém. Zkus hledat, rozhodně se to vyplatí. Takže nemusím s ničím bojovat, musím se o sobě rozhodovat.
 Jitka Slavíková, děvče 6 let / hošík 2 roky 
  • 

Re: Váš problém je mnohem hlubší, než si myslíte 

(16.6.2007 23:07:51)
Tím, že vás v dětství tak ponížili a pravděpodobně se vás rodiče nezastali tak jak měli, utrpěla jste velkou duševní újmu, ze které plynou vaše veškeré problémy. Nejsem ani psycholog ani věřící ani nepatřím do žádné sekty. Jen mě životem provázeli situace, které mě vnitřně ovlivňovali a utužovali. Od mala se bojím bolesti. Ale mí rodiče stáli vždy při mě. V 19ti letech jsem měla složitou ortopedickou operaci. Když jsem nastupovala do nemocnice, sama sebe jsem vnitřně přesvědčila, že bez nohy se dá žít. To pro případ, že se operace nepovede, já se probudím a ona tam nebude. Byla tam. Ale vnitřně jsem byla připravena na vše. (to je jedna z mnoha situací, ale velmi mě ovlivnila a hlavně změnila můj dosavadní život. Vše od začátku)
Chce to vnitřní sílu umět k sobě mluvit. Jde to nacvičit. Spoléhejte sama na sebe a svého muže a blízké vnímejte jako úžasný bonus, který vám život dal. Psychologové jsou fajn, mohou vám ukázat směr, ale jedině člověk SÁM, si pomůže. Neupínejte se na pomoc druhých. To nefunguje.Jen vy sama znáte sebe a své tělo! Snažte se najít cestu, jak situace zvládnout. Máte okolo sebe lidi, kterým na vás záleží a to je úžasný!
Mějte se ráda a požadujte pro sebe to nejlepší. Neustupujte na úkor své sebeůcty. Pokud Vám nevyhovuje gynekolog v nemocnici, zeptejte se kamarádek a známých, zda by vám nemohli někoho doporučit.
Hlavně se nesmíte bát o svých pocitech a obavách mluvit. Pokud se vám zdá, že lékař nepostupuje eticky, že vás to ponižuje, nebo je vám to nepříjemné - ŘEKNĚTE MU TO!
Mějte se ráda a půl cesty máte za sebou. Lékaři jsou tu pro Vás, ne vy pro ně. Oni vám mají pomoci a vy tu pomoc požadujte. Dnes jsou povinni se Vás zeptat, zda Vám nevadí přítomnost mediků. Bez jakýchkoli problémů můžete odmítnout. Jde jen o Vás o vaše JÁ.
Nebojte se mluvit. A pokud to jen trochu jde, pokuste se odpustit těm neandrtálcům v doktorském plášti, kteří se chovali tak neomaleně. Oni za to nemohou a je to jen jejich problém, v žádném případě ne Váš. Ikdyž tím způsobili vaší fobii z bílých plášťů. Řekněte si - CO MĚ NEZABIJE, TO MĚ POSÍLÍ! Hlavu vzhůru a mějte se ráda. Funguje to.
Je to běh na dlouhou trať, ale vyplatí se. Uleví se Vám.
Přeji hodně sil a krásných chvil s vašimi nejbližšími - to za to stojí!
Loučí se Jitka Slavíková
 Hana 
  • 

Jitko, děkuji. 

(19.6.2007 18:28:09)
Tímto příspěvkem asi skončím diskuzi k tomuto článku, je tak krásný a platná nejen pro autorku článku, že si jej v sobě schovám jako pozitivum pro budoucno.
 Tes 


Re: Nejsem žena, ale Vaše pocity naprosto chápu 

(8.7.2007 19:55:47)
Chce to jen znát svá práva, pak možná zjistíte, že problematickým pacientem rozhodně nejste...
http://www.feminismus.cz/download/prava_zen_v_tehotenstvi.pdf
 Veronika,elenka 16.8.2006 
  • 

nezlobte se 

(12.6.2007 9:29:36)
dobry den, ja mam bohuzel nejspis hodne odlisny nazor Nastesti me nevadi kolem meho pohlavi spousta lidi jak vy rikate. Rada se necham vysetrit i od zacinajiciho doktora protoze si myslim ze nekde praxi vzit musi takze mi ani nevadi par vysetreni navic protoze si je doktor chce zkusit. Samozrejme povazuji za samozrejme ze me miminko tim nebude nijak trpet a slusnot bude na miste. nastesti jsem na takove lidi narazila ve vyskovske porodnici.
 Marcela 
  • 

Re: nezlobte se 

(12.6.2007 10:55:14)
No, mě by v podstatě taky nevadilo vyšetření medika. Ale když jsem ležela na porodním sále, přišla cizí ženská se dvěma mladíky, aniž by pozdravila, vrazila do mně ruku a mluvila k těm klukům. A pak je vyzvala at si taky sáhnou! Tak to mě docela zarazilo. Nechtěla jsem v tu chvíli dělat problémy, protože jsem se bála, že by se mi za to nemocniční personál potom pomstil. Nakonec jsem aspon napsala dopis primáři, přednosta nemocnice (Apolinářská ul.) mi odepsal, prý udělali opatření...
Ale pocity jsem měla stejné jako autorka článku, naprosto ji chápu.
 PajaMM 


Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 10:59:50)
K pritomnosti mediku - pokud se v nemocnici uci medici a sestry, je to fakultni nemocnice, ze? A v te jsem vzdy podepisovala souhlas s tim, ze budou u mych vysetreni pritomni a tak. Takze kdyz to nepodepisete, meli by se k vam podle toho taky chovat, ne? Nemam s tim zkusenost, ja vzdy souhlasila, nevadi mi to...ale dobre chapu, ze nejsme vsichni stejni a ze co nevadi jednomu, nemusi vadit ani jinemu....
 Marcela 
  • 

Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 11:07:28)
No mně by to asi nevadilo, kdyby mě pozdravili, představili se a zeptali se, jestli můžou... To bych se asi usmála a řekla bych že jo.¨
Jsem prý na první pohled "intelektuálka s brýlemi", těm klukům to tenkrát taky bylo hodně trapný takle se ke mně chovat.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 11:09:06)
A nebo tohle reseni....to uz zalezi na konkretni situaci. Nekdo to odmitne hned a vse a nekdo si to muze rozmyslet podle momentalniho stavu a chovani lidi, ze jo. Jenze to je vsecho i lidech a slusnem chovani....coz je nekdy velky problem, bohuzel.
 Lucka, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 11:33:43)
Přesně tak, já jsem poprvé souhlas podepsala, výsledkem bylo, že mě šila medička, strašně to zvorala, museli mě to přešívat a měla jsem doslova obrovitánský otok a hematom. Podruhé (v jiné nemocnici) jsem na ten papír o souhlase napsala, že nesouhlasím a s úsměvem ho podala sestře.Ta se podivila, já řekla, že mám velmi neblahou zkušenost a dál jsme to neřešily.Upozorňuju, že nejsem sebevědomá, velmi se snažím si lidi nerozhádat, ale tohle mi za to stálo. Chce to předem se na tu podpisovou situaci připravit a necouvnout. Byla jsem pevně rozhodnutá i třeba během porodu mediky vykázat s odvoláním na to, že to mám přece v papírech. Doufala jsem v manželovu pomoc, protože jsou chvíle, kdy člověk moc mluvit nemůže..
 Kreli+Madlenka7 


Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 12:09:09)
Rodila jsem taky ve fakultní nemocnici, nic jsem nepodepisovala (nebos si to aspoň nepamatuju, což by nebylo nic divného -před porodem, že?), ale byla u mne jedna moc milá medička, celou dobu porodu, pomáhala mi s dýcháním i vším ostatním a když mne chtěla poprvé vyšetřit, tak se velmi ohleduplně zeptala, jestli by mi to nevadilo. Takových mediků víc!!!
Asi taky nebudu moc směrodatná. S doktory nemám zásadní potíž, gynekologa mám skvělého (MUDr. Černý), a moje jedna dost děsná zkušenost s jednou paní doktorkou je naštěstí díky dalším fajn lékařům celkem nepodstatná.
 Anethana 
  • 

Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 12:27:24)
Já také chodím k panu doktorovi Černému a mohu doporučit. Má opravdu lidský přístup, nikdy u vyšetření nebyla sestřička, vždy mi při pozdravu podá ruku...
Jediné, co mi tam vadí, je hodně dlouhé čekání, i když jsem objednaná dlouho dopředu (hodina běžně, párkrát i více než 2 hod.). Ale raději si počkám, než aby byl na mě někdo nepříjemný, zvlášť u takto intimních vyšetření. Je dobrý i jako profesionál. Čtyři roky jsem měla potíž.
Má soukromou ordinaci na Praze 5 v ulici Jánského.

Anethana
 Anethana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 12:29:57)
Omlouvám se, nějak se mi tam špatně vložil ten konec.
Mělo tam být ještě, že jsem s vážným problémém vystřídala 5 doktorek (během 4 let) a až on mi přišel na to, čím to je...
 Eraser 
  • 

Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 13:29:43)
Podepisujete jen souhlas s tím, že medici můžou nahlížet do vaší zdravotní dokumentace. Jinak už tím, že vlezete do fakultní nemocnice souhlasíte s tím, že vás budou ošetřovat medici. Bohužel
 Líza 


Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 13:31:30)
Eraser, nikoli. Mýlíš se. I ve fakultní nemocnici jsou povinni se tě zeptat, zda souhlasíš, aby tě vyšetřil medik, a v případě nesouhlasu to respektovat.
 Eraser 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(13.6.2007 15:03:54)
No já nevím. Když mně loni v říjnu ve fakultní nemocnici komplikovaně trhali zub moudrosti (z půlky zaklíněnej v kosti, zahnutý kořeny), tak mně dali podepsat jestli souhlasím s tím, aby medici mohli nahlížet do mý zdravotní dokumentace. Byl oto jen o tomhle. Jestli na mě může sáhnout medik se mě nikdo neptal a pak mně taky medik píchal umrtvení a ještě s 1 medičkou mně pak drželi hlavu když doktorka vysekávala kost a trhala zub a pak mě medik šil dáseň.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(13.6.2007 15:19:32)
Eraser, správně tě měli požádat výslovně o souhlas, aby tam ti medici mohli být. To opomněli. Každopádně pokud bys řekla, že je tam nechceš, musí vypadnout.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 13:34:31)
Tak to si nemyslim, podepisovala jsem souhlas i s tim, ze se na mne budou "ucit"...
 kdoví 


Re: Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(13.6.2007 13:11:40)
Taky jsem v porodnici v Brně podepisovala papír,že budou přítomni medici
 Karin80 


Re: Re: Re: Re: nezlobte se 

(15.6.2007 0:14:16)
To není pravda, ani ve fakultní nemocnici není pacient povinen toto akceptovat, Etický kodex práv pacientů platí i ve fakultních nemocnicích :) Takže pokud pacient (resp. rodička) přítomnost např. mediků u ošetření odmítne, tak zdravotníci jsou povinni to respektovat.
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

Re: Re: Re: nezlobte se 

(20.6.2007 17:57:59)
Kdysi dávno jsem absolvovala v 18 letech vypalování děložního čípku. Byla jsem docela vystrašená a to jsem ani netušila, že vlastně bych taky mohla mít rakovinu. Stačilo mi jen to, že to bolelo - a hlavně, kolem mě byl shluk mediků..nikdo se mě v té době samozřejmě vůbec nezeptal na nic, zda mi to vadí nebo ne apod....slezla jsem ze stolu celá roztřesená, ještě tam stáli, dodnes si to pamatuji, jak mi bylo trapně, měla jsem nějaký svetřík a jinak na sobě nic... Poté jsem po pár letech absolvovala dva normální porody a při dalších kontrolách po šestinedělí lékařka konstatovala, že čípek je v dobrém stavu a docela se tomu divila. Ještě štěstí, že jsem netušila, že takto ošetřovaný čípek by se mohl porodem ještě víc narušit. Takhle jsem brala porod jako naprosto normální záležitost, ale když to srovnám s dnešní dobou, tak to ovšem bylo strašné!! Otec dítěte nesměl ani do porodnice, po narození dítěte, natož aby byl při porodu, nebo aspoň těsně před porodem se mnou, ležela jsem dlouhé hodiny na "hekárně", nikde nikdo, bylo mi na omdlení a sestra nikde, odpotácela jsem se k umyvadlu aspoň si omýt obličej apod.Dokonce tam v té době nebyly ani žádné další pacientky. A při druhém porodu to bylo ještě horší, opět ve stejné porodnici a na stejné hekárně, navíc oproti prvnímu porodu, kdy stahy byly pravidelné se nyní stalo, že najednou přestaly, byla jsem tam opět sama -pokaždé jsem tam přijela v noci a rodila ráno - a vyděsila jsem se, aby se třeba dítě neudusilo, když stahy přestávají. Lékař, který posléze přišel, způsobil prasknutí plodové vody a poté znovu za chvíli začaly stahy. Dodnes nevím, jestli by se něco stalo nebo ne, kdybych to neohlásila. Ale delší dobu se tam nikdo ani neobjevil... myslím, že je rozhodně lepší, pokud je možnost mít u porodu někého blízkého, ať je to manžel nebo prostě někdo, komu důvěřujete. Já jsem si připadala v té hrozné místnosti sama jako v nějaké vazební věznici...když to srovnám s tím, jak jsme přijeli za dcerou, která rodila ve Vrchlabí, to nelze srovnat prostě absolutně v žádném případě. Divím se, že jsem oba porody zvládla a děti byly zdravé a ani já jsem nebyla nějak psychicky postižená...
Co se týká zážitku, popisovaného v článku, něco podobného jsem zažila ve 13 letech, kdy mi trhali nosní mandli, u malých dětí je to celkem bez problému, visí na nitce, ale já ji měla již přirostlou na patře, mě ji museli seškrabovat, tudíž mě nejprve museli omámit, dodnes si pamatuji, jak se na mě vrhla lékařka s chloroformem, přitiskla mi jej na obličej a já ze všech sil hubeného třináctiletého tělíčka v pudu sebezáchovy ji odrazila a prala se...pak mě přeprali, ale několik let se mi to potom zdálo...viděla jsem ve snech lékařku ORL s nerezovým zrcátkem na hlavě, viděla jsem točící se zeměkouli a měla jsem představu, že je konec světa a já jsem tam s ní naprosto sama...vše je o citlivém přístupu.
 EvčaKo 


Re: Re: nezlobte se 

(12.6.2007 11:47:53)
Přítomnost mediků by mi tak nevadila. I oni jsou přece budoucí lékaři, někde vzít zkušenosti musí. Co mě spíš vadilo, že po porodu za mnou po jednom chodil nemocniční personál, "poskákal" mi na břiše a zase šel, myslím, že tam byla i uklízečka, rozhodně nesla nějaký koš nebo něco. Ani mě nikdo předem nevaroval, teď vám zkusím břicho, nebo tak něco. Jinak nevím, co si mám myslet o tom, když ležíte po porodu na pokoji, přijde vizita, složená asi z 5 lidí, vy se tam před nimi "obnažíte" a jeden z těch 5 lidí vystrčí hlavu směrem k mému zadku, podotýkám, že neudělá ani krok ke mně, jakobych měla mor, a ze vzdálenosti takových 2-3 metrů vyřkne ortel: na ultrazvuk!
V životě jsem si nepřipadala hůř. Chápu, že těch "zadků" vidí za den tucty, ale troška lidského přístupu by neškodila.
 Hanka 
  • 

Re: nezlobte se 

(17.6.2007 14:40:54)
Já jsem se kdysi také nechala vyšetřit za přítomnosti mediků, a udělala jsem to proto, že "praxi někde získat musí", prostě chci být trochu užitečná, když to jde, i když samozřejmě 2x příjemné to člověku není. Ale byla jsem slušně požádána, bez jejich přítomnosti, zda by mi to nevadilo. Dále i průběh vyšetří byl OK, ačkoli všichni nemohli vidět, nikdo se okolo netlačil atd., tudíž určitě také měli své instrukce a chovali se slušně. Proběhlo to na obou stranách, tak jak nejlépe mohlo. Ale hluboce lituji každého, kdo to takovéhle neměl.A někdo tu psal o zkušenosti z dětské gyn. kliniky úplně hrozné. Tuším, že z toho bych měla trauma. Já jsem zvážila, že mi je asi tehdy 25, gyn. prohlídek už mám za sebou díky svým potížím, hafo a že se s nikým z těch mediků asi nepotkám (kdybych měla kamrády mědiky, asi bych do toho nešla). Takže náhodou na tohle jsem měla štěstí a vše OK, ale chápu, že to není samozřejmost a věřím, že někde je chování doktorů otřesné. Já sama mohu varovat před Bulovkou - katastrofa. Jen to, že bych tam snad jednou mohla náhodou rodit (když v jiné pražské porodnici bude plno) mě odradil od stížnosti, (přesvědčila jsem se jak fungují "nemocniční" tamtamy), ale dodnes váhám jestli jsem neporušila "občanskou povinnost" si stěžovat, protože takovéhlo chování by se bez stížnosti trpět nemělo, už kvůli dalším a třeba i bezmocnějším (starým atd.) pacientům.
 8.5Yettynkaa12 


Brno-Bohunice versus Obilní trh 

(17.6.2007 15:07:55)
Rodila jsem dvakrát v Bohunicích, byla jsem spokojená, mohu vřele doporučit. Předevčírem jsem šla na návštěvu za kamarádkou na Obilňák. Nevěřila jsem svým očím, jaký je mezi těmito porodnicemi rozdíl. Bohunice - na pokoji 2-3 pacientky, Obilňák - bylo jich tam 6! Bohunice - návštěvní místnost, Obilňák - stály jsme na chodbě. Možná se jednalo jen o 1 oddělení v rámci Obilňáku, bylo to totiž v budově A ve 3. patře oddělení rizikového těhotenství. No 6 mimin na pokoji - kamarádka se chuděra neměla šanci vyspat.
 Eva + 2 děti 
  • 

Re: Brno-Bohunice versus Obilní trh 

(21.6.2007 11:00:30)
Mám stejnou zkušenost. Poprvé jsem rodila na Obilňáku(1997)a hrůza. Opravdu jsme stáli s návštěvami na chodbě. Naprosto katastrofálně vypadaly sprchy a WC. Na pokoji nás bylo 5. Vybavenost pokojů chabá.Sestry nabylo možno sehnat,pokud jste něco potřebovaly. Pamatuju si ,že mě poslali na odběr krve do vedlejší budovy, muselo se jít sklepními chodbami. Kdyby se mi něco stalo nevím zda bych se tam dovolala pomoci. V bohunicích jsem si připadala jako na dovolené.Lepší vybavenost, přístup lékařů i sestřiček. Pohoda. Na pokoji jsme byli 2. nebyl problém aby návštěvy došli vyjímečně mimo návštěvní dobu. Pokud jsem potřebovala něco vyřídit sestřičky mi mimi pohlídaly........
Možná se za ty roky přístup i vybavenost Obilňáku zlepšila.Dofám.
 8.5Yettynkaa12 


ani omylem 

(21.6.2007 11:51:27)
přesně tak to tam vypadá dodnes, já rodila v Bohunicích a na Obilňáku byla na návštěvě a nevěřícně kroutila hlavou
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: nezlobte se 

(5.7.2007 15:59:58)
Ahoj, já taky rodila na Bulovce, celková zkušenost byla dost strašná, ale k těm medikům. Podepsala jsem vědomě, že mediky u porodu toleruji, poněvadž jsem věděla, že budu rodit císařem. Ale že to budou cizinci a budou asi čtyři + dvě další medičky anestezioložky.... No to mně málem kleplo. Za prvé si podrobně vyslechnete, jak vám řezají břicho, dělohu, tady takhle, tuhle támhle, tady si sáhněte a za druhé se mně pan doktor v pracovním zanícení ptal "nevíte náhodou, jak se řekne anglicky "vyndáme dělohu na břicho a vyčistíme ?". Mám ráda černý humor, dnes to vyprávím jako fórek, ale když vám lezou oči z důlků tím, jak vám tahají mimi ven a zezhora na vás zírá pět cizích lidí.... a nezírají na vás jako na těhuli a poté novopečenou matku, ale jako na exemplář... Nicméně medičky anestezioložky byly bezvadné, ty se mi snažily pomáhat, jak to šlo, držely mně za ruce, hladily po čele.... to, že se 2x netrefily do míšního kanálku jsem jim odpustila, na někom se to učit musí. Ale ti frajírci (chlapi) byli hrozní. Medičky se rozloučily, poděkovaly, popřály hodně štěstí s malou. A chlapy se bez hnutí brvy otočili a šli do háje. A nazdar bazar. Takže takhle, no.
 SIm 
  • 

pište přímo autorce článku 

(12.6.2007 9:35:53)
Dobré ráno,
redakce rodiny trochu osekala závěr textu, kde jsem uváděla svůj mail i výzvu, aby mi zájemci psali. Skutečně mám zájem o vaše reakce, a především o ty, které z nějakého důvodu nechcete vystavit veřejné diskusi. Prosím, pište na fitzpatrickIII@seznam.cz.
 Lucie 
  • 

Re: pište přímo autorce článku 

(12.6.2007 11:33:42)
Je ta mail.adresa v pořádku? Mně se mailík vrátil jako nedoručitelný :-(
 SIm 
  • 

Re: Re: pište přímo autorce článku 

(12.6.2007 14:39:33)
pár mailů mi dorazilo, takže možná došlo jen k nějaké chybě. Zkus to, prosím, ještě jednou. Nebo klikni na mail na konci článku.
 SIm 
  • 

anebo napište přímo gynekologům:-))) 

(12.6.2007 9:45:22)
Otázku položenou na konci článku skutečně nechápu jako otázku řečnickou, ale jako téma do diskuse. Vážně si nemyslíte, že by bylo fajn gynekologům říct, jakou péči chceme? Možná jsem idealista, ale já pořád věřím, že otevřená komunikace má smysl. Mám za to, že nejpovolanějším adresátem takovýchto názorů je gynekologicko-porodnická společnost http://www.cgps.cz, nejlépe její předseda, MUDr. Dvořák, predseda.cgps@nextra.cz
 dorothy 
  • 

Re: anebo napište přímo gynekologům:-))) 

(12.6.2007 10:46:35)
ja mam obdobny zazitek z porodnice a vysledkem je 8lety rozdil mezi mymi detmi- to druhe se ma teprve narodit. Rany na psychice jsou velmi dlouhodobe a v nasem porodnictvi velmi opomijene. Navenek se tvari, ze se leccos zmenilo, ale v momente, kdy mate jakykoliv problem a nevejdete se do skatulky zcela zdrava bezproblemova rodicka, ktera si ostre haji svuj porodni plan, mate smulu. Jste jen kus masa, ktery se leci bez vysvetleni, bez casoveho horizontu, bez predstaveni personalu. Jo, jo, vim, o cem mluvim, a bohuzel me to ceka znovu, protoze moje nenarozene dite potrebuje peci perinatologickeho centra a to jsou presne ty fakultni nemocnice v Praze. Ano, pisme to gynekologum. Treba to casem zabere. Vetsinou zabira trochu manzel nablizku. Respektuju doktory a sestry, jsem rada, ze mame peci na urovni, ale pristup k rodicce je stale velmi zakotveny v socialismu.
 MM, 2 kluci 
  • 

Moje zkušenosti... 

(12.6.2007 11:28:18)
Dobrý den,
myslím, že to aby lékaři komunikovali a vše probíhalo dle vzájemné dohody a ne "o Vás bez Vás" je naprosto oprávněný požadavek a stojí za to, o něj bojovat!

Já mám s doktory v ČR dobré i horší zkušenosti, ale kupodivu mohu říct že převažují spíš ty lepší. Myslím že to souvisí i s tím že si doktory pečlivě vybírám, zjišťuji si o nich předem co nejvíc informací a když tam pak jdu, tak s vědomím toho, že pokud nebude se mnou komunikovat, bude to tam nedůstojné... apod., že se ozvu a přínejhorším holt příště půjdu jinam. Já myslím že je důležité i to, co člověk jaksi vyzařuje - zda se "nedá". Jak tady někdo psal že se lékaři nechovají jako k "zákazníkům" - OK, ale i pacienti by měli vystupovat jako "zákazníci" tj. dávat najevo "Můžu kdykoliv jít jinam, ke konkurenci". Já si vždycky pro sebe říkám "při nejhorším můžeš kdykoliv odejít, nikdo Tě tam nedrží", rozhodla ses sem jít a stejně tak se můžeš rohdonout zase odejít. A to mi pomáhá, dodává sebedůvěru - a nakonec jsem ještě nikdy odejít nemusela!

Co se týče konkrétních doktorů, tak se mi např. líbí přístup mého gynekologa, pana dr. Turina v DTC na Zeleném pruhu, Praha 4 (jediné minus je, že pracuje ve společné ordinaci s dalšími 3 doktory, kde jsou sestry na telefonu a recepci občas méně příjmenné a už jsem si na ně musela i "dupnout" - pak to ale šlo ;-)). Pana dr. Turina jsem se vždy mohla na všechno zeptat, udělá si dost času, při vyšetření je opatrný, atd. Chodila jsem tam celé své druhé těhotenství a teď i nadále (nedávno i na zavedení tělíska).

Co se týče gynekologů v porodnici, tak mám dobré zkušenosti panem dr. Dvořákem a s panem dr. Záhumenským z Bulovky.
 cizinka1 


Re: anebo napište přímo gynekologům:-))) 

(12.6.2007 15:41:05)
Mila Slm,

Chapu a vim cim jsi mela projit a je mi to moc lito. Drzim te palce abys to prekonala tak, aby te to posililo a aby te se podarilo vyuzit svoji zkusenost tak, abys pomohla dalsim zenam.

Nevim jestli muj predpis je zrovna pro tebe vzhledem k tvemu zdravotnimu stavu, ale jedine poskytovatele porodnicke peci v CR, kteri mluvi (zcela evropsky) o posttraumaticke stresove poruse jako logickem nasledku soucasneho systemu, jsou Unie porodnich asistentek UNIPA (tady odkaz na prohlaseni, kde PSP se zminuje http://www.unipa.cz/dokumenty/index.htm). Byt Ceskou, gynekologum psala bych jedine to, ze jejich rutinne porodnicke sluzby nechci, ze chci sluzby dobre vzdelanych porodnich asistentek, ze chci moznost rodit s porodni asistentkou v porodnici, to jest, s PA, ktera by delala mi porodkyni po cele tehotenstvi, ze chci vytvareni porodnich domu, chci bezpecnych podminek pro porod doma, a ze na zakladne evrospskych a severoamerickych zkusenosti povazuji to za nejbezpecnejsi a nejzdravejsi formu porodnicke pece pro nizkorizikovou tehotnou a ve spolupraci s porodnikem i pro rizikovou tehotnou.
 cizinka1 


clanek 

(12.6.2007 18:39:37)
Vkladam jeste jeden z lepsich clanku na tema posttraumaticke stresove poruchy a porodu:
http://www.midwiferytoday.com/articles/healing_trauma.asp
Rady nad zlato, na vetsinu jich prisla autorka sama (nebo na zaklade svych hledani). Nicmene, doporuceni volit si osobniho postkytovatele tehotenske/porodnicke pece jako prevence a jako lecba PSP je pozoruhodna. O tom bych take psala ceske gynekologicke spolecnosti.


 Viki,jeden syn 
  • 

Rozumím tomu 

(12.6.2007 10:46:08)
Dobrý den,rozumím tomu o čem autorka článku píše.Kdyby se mě někdo zeptal,jakým slovem bych popsala svůj porod,bude to ponížení.Od začátku až do konce.Poté,co jsem na vlastní kůži zažila porodnictví v této zemi,sem pevně odhodlaná už nemít další dítě,asi by mi z toho přeskočilo úplně.Je mi jen líto,že můj manžel to nechápe (rozuměj nechce pochopit).Neustále mi tvrdí, že "se to děje už milióny let", a na můj argument,že posledních 50 let je tento proces doslova znásilněn,nechce slyšet.Ptala sem se ho,jak by se cítil on,kdyby byl v bolestech nucen ležet připoután na monitoru,bez ptaní by mu hnusná sestra píchla plodovou vodu,pak by ho bez ptaní rozstříhli a sešili v intimních místech,o klysttýru a holení ani nemluvím.A každodenní vizity,ukazovat se krvácející tlupě doktorů,no fujˇ.Nevěděl co říct,prý že je to asi nutné,doktor provádějící nástřih byl pro něj hrdinou,protože přesně věděl,co a jak dělat.Jak by ne,když třicet let nedělá nic jiného...Mrzí mě to obrovské nepochopení ze strany člověka,který by měl být ten nejbližší.
 PajaMM 


Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 10:57:22)
Viki,

sice nemuzu rict, ze vim, jak ti je, ale snazim se to pochopit. Ja si na svoje dva porody stezovat nemuzu, i kdyz ten druhy byl potrat (23tt). Oba probehly dobre a presne tak, jak jsem predpokladala a ocekavala.

A k tvemu rozhodnuti nemit deti - zkusila jsi najit jinou porodnici? Kde by respektovali prani rodicky a snazili se? Tim nechci rict, abys sve rozhodnuti zmenila...jen se ptam.
 Raduna 
  • 

Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 11:42:35)
Mila Viki,

je mi moc lito, kdyz slysim neco takoveho. Ale uprimne, kdyby mi muj partner rekl neco takoveho, tak by dlouho mym partnerem nezustal. Mozna by se ani nedozil rana:-)
Promin a neber to jako osobni utok nebo tak neco, ale ja svym rozumem opravdu nedokazu pochopit, proc nekdo zustava s partnerem, ktery mu neni oporou a ani pro nej nema pochopeni. To je snad fakt lepsi byt sama....
 mateřídouška 
  • 

Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:12:37)
no ono to není jednoduché, z povzdálí vidíme vše tak trochu černobíle že ? jasně a řešení jsou pak radikální a také jednoduchá dokud si sami takovou situaci neprožíváme.já bych o tom spíše s partnerem diskutovala a vysvětlovala mu své pocity (vyslat ho na rektální vyšetření by jistě byla dobrá škola,no to je trochu hustá rada...)rozlišovala bych mezi neznalostí celé problematiky, z pohledu matky a porodnictví jako takového, a nepodporujícího manžela, který není nikdy oporou jen přítěží.....
já musím říci,že mi můj partner také občas připraví nějaké to překvápko v podobě reakce kterou bych u něho nečekala,na druhou stranu mě ve spostě situacích překvapuje jen mile,důležité je si to vysvětlit prostě povídat si
co takhle porod doma,dula.....
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:22:23)
Nezbývá než ti gratulovat k partnerovi, který za každých okolností chápe tvé pocity a problémy a dokáže se do tebe vcítit. To, co popisuje Viki, mi připadá jako celkem běžná situace - ženě se hrubě nelíbil porod, což partner chápe, ale nedokáže se vcítit do jejích pocitů. Ona se cítí špatně, protože předpokládá, že muž s ní bude sdílet všechny její pocity. To snad není tak vyjímečná situace a nemusí jít o porod, ale o cokoli jiného - problémy v práci, s dětmi, s rodiči atd.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:25:32)
Neni to ojedinela situace, ale pokud ji ten partner veri, mel by ji podporovat a ne ji rikat, ze to tak je uz stovky let a zenska to musi vydrzet a podobne veci, ne?

Muj muz sice taky spoustu veci nemuze pochopit, nebot neni zena, ale pokud mu vysvetlim, jak to citim a vidim, podpori me....
 Raduna 
  • 

Re: Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:36:38)
Danielo, presne o tom jsem mluvila. Kdyz to nechape, protoze je chlap, tak to jestu beru a dokazu nad tim mavnout rukou, kdyby me ale takhle shazoval a vlastne zesmesnoval, tak tim by u me muj partner uplne skoncil. Uz bych si ho vubec nevazila.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:55:58)
Radunko,
presne tak. Ja taky nechapu spoustu manzelovych potizi - je po operaci cysty na mozku - ale verim mu a podporuju ho, protoze jeho to psychicky depta, ze nemuze to, co mohl a ze to trva moc dlouho, nez se to upravi...

Proto jsme spolu, proto jsme manzele - ze se mame radi a ze se podporujeme v tech chvilich, kdy je to potreba, stojime pri sobe....zni to jako fraze, ale je to tak...
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 12:51:23)
Já taky Vikina muže nechválím za to, co jí říká. Jen mi to nepřipadá jako důvod k rozchodu.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 13:02:36)
NO duvod k rozchodu asi ne, ale spis duvod k radne komunikaci, vysvetlovani a kompromisu...
 Linda 
  • 

Re: Re: Rozumím tomu 

(12.6.2007 13:36:21)
No nevím, ale že muž nerozumí ženě v případě porodu, to mi tedy nepřijde jako důvod k rozvodu. Dokonce mi to ani nepřijde jako něco nenormálního, že takto muž reaguje. Chlapi uvažujou jinak než my a naopak si myslím, že to myslel dobře, že se snažil manželku uklidnit, že se tak moc nestalo. Ostatně co taky mohl dělat, když už se stalo???? Ideální partner by asi podle tebe řekl: "Ty moje chudinko, to muselo být strašné, to mě tak mrzí, to příště nedopustím"! Jenže normální chlap takovouhle empatii nemá, smysl podobných řečí nechápe a ani nechápe, že se po něm něco takového chce. Mluvím o normálním chlapovi, neříkám, že neexistujou výjimky - tedy chlapi s ženskou empatií - ale troufám si říct, že na těch by se zase našly jiné "mouchy".
 Eva  
  • 

chlapi se dívají jinak 

(14.6.2007 11:37:12)
Ahoj,
je to těžké, vážně chlapi některé věci nechápou a není to často ze zlé vůle. Můj muž mi řekl,že vůbec nechápal, proč některým ženám vadí gynekologie, až do chvíle, než musel k urologovi, kde mu doktor bez upozornění bolestivě prohmatával varlata a sestra bez okolků přihlížela(což asi nutné nebylo). Asi dokud neměl vlastní zkušenost díval se na spoustu věcí jen čistě pragmaticky a technicky. Jenže emoce jsou často stejně důležité. Když jsem vloni potrácela, byl celou dobu se mnou na vyšetřeních, ale když jsem se rozčilovala, že musím na ultrazvuk krvácející a bez kalhotek přes chodbičku kolem asi pěti sestřiček, nechápal. Říkal: je to důležité, musí tě vyšetřit abys byla OK, tak se nerozčiluj...
 Daniela, 5m spunt 
  • 

Re: Re: Re: Rozumím tomu 

(13.7.2007 15:48:53)
Ahoj,
no to by presne muj muz teda rekl :) A snazil by se to zaridit. A kdyz by se mu to nepovedlo, nejvic by me stejne potesila a utesila jeho snaha. Nevim, jestli bych o nem rekla ze je normalni chlap, nebo nedejboze "s zenskou empatii" :) Proste se me snazi pochopit a podporit a tak to ma byt, ale ruzne pary maji ruzne zpusoby komunikace a pokud zenu trapi neco, co rekl manzel, mela by to s nim probrat. Manzel se to jiste bude snazit pochopit.
 Jana(1 dítě) 
  • 

Taky mi lecos vadí... 

(12.6.2007 10:46:46)
Zdravím,
musím říct, že tak velký problém jako vy, s lékaři nemám, ale na druhou stranu i mě vadí a to čím dál tím víc, když se se mnou a mým dítětem zachází jako s číslem, kusem masa či podobně.
Vezmu to popořadě - gynekoložka. Moje bývalá lékařka byla paní sice velmi pečlivá, ale dosti svérázná, co se jednání s pacienty týká. Nebylo nezvyklé, že na svoje pacientky doslova řvala, že mají nosit bavlněné kalhotky, nemají nosit rifle a po porodu s nimi nemá zůstat doma manžel(chlap=neschpný idiot), ale maminka... Nejedna pacientka vycházela z ordinace se slzami v očích a i já jsem tam chodila velmi nerada a s obavami, co to bude tentokrát. Těhotenství jsem tam přežila, ale pak jsme se přestěhovali a já změnila i lékařku a teď chodím na kontroly v klidu a ne s žaludkem až v krku. Je vidět, že to jde i jinak.
Další část - porodnice. Porodnice, ve které jsem rodila se v brožirkách pyšní přátelským přístupem, ale také ne vše tady bylo růžové. Porodní asistentka i lékařka byly sice příjemné ale že by mi sdělovaly vše, co a proč se mnou hodlají dělat, to tedy zase ne. Spěchalo se, bylo nás tu noc hodně, a tak se to bralo "hopem". A sestry na novorozeneckém ? No půl na půl, některé bezva a jiné ne. Ale celkový dojem z prodnice mám trochu rozpačitý. Mohlo to být pravda i horší, ale mohlo to být i lepší.
Další krok - dětská lékařka. Paní nadšená tím, jak je moje dítě krásné a šikovné, ale jen do chvíle, kdy synovi něco nebylo a nepotřebovali jsme víc, než jen očkování a rychle naschledanou. A pokud měla paní doktorka nějaké osobní problémy ( a to bylo na můj vkus docela často), tak to byla baba protivná. No hledáme teď jinou paní doktorku v novém místě bydliště, tak uvidíme.
Vadí mi ale, že u nás pořád ještě neexistuje to, co na západě, kde si sice musíte u lékařů dost doplácet, ale chovají se k vám, jako k zákazníkům. Oni jsou tam pro pacienty a ne naopak. Do našich obchodů toto již dorazilo
( jistě, bohužel ne do všech), ale do ordinací a nemocnic ještě zdaleka ne
( tady jsou vyjímky naopak).
Ale neztrácejme hlavu, třeba se dočkáme. A pokud se budeme my pacienti chovat jako zákazníci v tržní ekonomice, budou se tak muset chovat i naši lékaři.
Držím Vám palce s miminkem.
 Betina 


Re: Taky mi lecos vadí... 

(12.6.2007 15:00:50)
Ani já nemůžu říct, že bych měla s doktory nezvládnutelné problémy, ale
taky mám výhrady, i když si myslím, že se to už pomalu mění. Každopádně souhlasím s tím, že gynekologie a porod jsou věci dost intimní a i když člověk v nemocnici otupí a je mu už pak v podstatě jedno, že několikrát za den vystrkuje svoje nejintimnější partie, tak s odstupem si pak řekne -
ježiš tolik lidí a mě to bylo úplně jedno ! Dodatečně mám z toho doteď nepříjemné mrazení.
Naši lékaři mají sakra co dohánět v přístupu k pacientům a my si o to musíme sami říkat a chovat se podle toho. Čili hlašme klidně už od dveří, že s námi bude problém a nuťme je ke slušnému chování a lidskému přístupu. Co se týká dětí - jsem ochotná se za ně rvát jako lev, oni si sami o to říct neumí a tak se jich musíme zastat my !
 katka 
  • 

Re: Taky mi lecos vadí... 

(12.6.2007 21:37:01)
No,
píšete o pacientech-zákaznících, o tržní ekonomice v medicíně...Ale sama uvádíte, že na západě, kde jsou lékaři vstřícní, se musí hodně doplácet. U nás je zatím medicína stále socialistická enkláva uprostřed kapitalismu. Lékaři jsou permanentně přetížení, pracují často nelegálně dlouhou dobu za směšný plat(např. moje mamka, chirurg-specialista, bere na noční službě, po které zůstává v práci do dalšího odpoledne, je tedy v práci v kuse 33 hodin,230 hrubého na hodinu)...Ano, lékař se musí chovat minimálně slušně, měl by být empatický a uctivý. Ale to ekonomické pojetí podle mně - zatím - není v našem zdravotnictví na místě.
 Dana 
  • 

Re: Re: Taky mi lecos vadí... 

(13.6.2007 10:25:23)
Kvalitní lékař si určitě zaslouží lepší ohodnocení, než je tomu dosud. Já mám ale mnohem menší plat a nemůžu(a ani nechci)si dovolit být hrubá a protivná.
 katka 
  • 

Re: Re: Re: Taky mi lecos vadí... 

(13.6.2007 14:23:33)
Souhlasím. To, na co jsem reagovala, byla ta ekonomická terminologie.
 Stana+Alexander 
  • 

Re: Re: Taky mi lecos vadí... 

(13.6.2007 19:48:44)
Zijem v Norsku. Tu som bola tehotna a aj porodila. Vsetky vysetrenia v tehotenstve (vcetne ultrazvuku a fotiek babatka), porod a poporodnu starostlivost som mala zadarmo, t.j. nedoplacala som ani korunu. Musim podotknut, ze starostlivost to bola nadpriemerna a bola som nadmieru spokojna s pristupom lekarov aj vysetreniami.
 taky Kačka :o) 
  • 

Re: Re: Taky mi lecos vadí... 

(19.6.2007 1:16:45)
Katko,

to je sice smutné, že jsou lékaři špatně ohodnocení a pracují na dlouhé směny, ale taky neznám žádného chudého lékaře a taky se jim ale stane, že se nic v noci neděje a klidně můžou chrnět (pracuju jako sestra tak vím).

Ale argumenty typu nechtějte po mě abych byl milý, protože mě špatně platěj,, mě teda rozhodně meberou, neb to že si blbě kdysi vybral je mi vážně ukradený (a taky je to jeho blbost a ne moje) a pokud chtěl jen hodně peněz měl se dát třeba na práva nebo na politiku, protože tam byl míň vytížen a měl by určo vyšší plat.
 Slečna Marplová 


Re: Re: Taky mi lecos vadí... 

(19.6.2007 9:26:50)
Katko,
ze je Vase maminka mizerne placena je smutne, ale nase postsocialisticke zdravotnictvi si uctuje jako na zapade a tak tedy je na miste ten ekonomicky aspekt. Pokud si nascitam me kazdomesicni platby na zdrav. pojisteni a poplatky odvedene mym zamestnavatelem NEpocitam, tak mi z toho vychazi, ze platim jako za mercedes, ale jaksi zpet se mi dostava ojetá stopětka. Platby zdravotnimu personalu jsou sice šlendrián a jsem jednoznacne pro, aby byli lepe placeni, ale to nesouvisi s jejich pristupem k pacientum. Pochopitelne vyjimky existuji a jsem za ne rada, ale nemelo by jich byt jako safranu
:-(
 katka 
  • 

nejn peníze 

(19.6.2007 11:50:31)
Souhlasím se všemi, že hrubost je u lékařů neomluvitelná. Píšete, že platíte jak za mercedes. Pravda. Do zdravotnictví jde peněz dost, jenže je to tako lít vodu do děravé vany. Celý ten systém je šíleně nepřehledný, neefektivní, VZP funguje vpodstatě jako stát ve státě, ničím a nikým neomezovaná. Takže ten konkrétní lékař není placen adekvátně tomu, co Vy jste odvedla.
Asi jsem měla zdůraznit, že nereaguju na celou diskuzi, že se nezastávám nepříjemných lékařů a nesnažím se je omlouvat. Reagovala jsem na Janin příspěvek a její větu: "A pokud se budeme my pacienti chovat jako zákazníci v tržní ekonomice, budou se tak muset chovat i naši lékaři." Naše zdravotnictví potřebuje reformy jak sůl a současným stavem trpí jak pacienti, tak lékaři. Takže mně mrzí, když pacienti svalují vinu na lékaře - za dlouhé čekací doby, za překotné prohlídky, kdy se doktor zajímá jen a pouze o vaše slepé střevo, mandli, vaječník, a nevěnuje se vašemu strachu z operace - ale jak, když má v čekárně dalších třicet lidí? Tohle všechno nevšímavost a hrubost neomlouvá. Ale je to pro ni živnou půdou.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Taky mi lecos vadí... 

(13.6.2007 8:45:19)
No já mám také příšernou zkušennost s gynekologem (naštěstí jen s jedním). Během prvního těhotenství můj gynekolog vyhrál konkurz a stal se primářem jedné vzdálenější porodnice a bývalý primář nastoupil u nás na jeho místo. Začalo peklo. Byla jsem na rizikovém kvůli tvrdnutí břicha, ihned mě seřval, že se mě nechce dělat a šla jsem do práce. Začala sem krváce 23.12.1990 (rok uvádím protože opravdu tehdy se ještě nedal tak jednoduše měnit lékař) a nezbylo mi než kontaktovat mého bývalého lékaře, který mě okamžitě přijal na svém oddělení. Po propuštění 31.12. jsem navštívila (podotýkám, že v první jeho ordinační den po JEHO dovolené) stávajícího gynekologa, který křičel co jsem si to vůbec dovolila. Další problém nastal, když jsem si dovolila poprosti (z důvodů tvrdnutí břicha) o nastoupení mateřské 8týdnů před porodem. Žádost po mě hodil s tím, že když jsem tak chytrá tak ať si to vyplním sama. S brekem jsem navštívila opět svého bývalého gynekologa, který mi tuto žádost vyplnil. 14dní před porodem (přibrala jsem 9kg) nebyl s mou váhou žádný problém, týden před porodem na mě křičel jak má to dítě vypadat, když nežeru - doslovná citace. Naštěstí se po svých vážný zdravotních problémech bývalý gynekolog vrátil ke své praxi a je opět pokoj. Je to opravdu profesionál a jednou týdně i operuje, tak kdyby nastal nějaký vážnější problém můžu se s klidem svěřit do "známých rukou".
 Petra Plachá 
  • 

Re: Taky mi lecos vadí... 

(19.6.2007 9:08:05)
Dobry den, jiste by se lekari meli chovat korektneji, ale na druhou stranu, velmi casto se ani pacienti nechovaji dle pravidel, jsou casto neprijemni, arogantni a velmi casto i doslova obtezuji v situacich, kdy to opravdu neni nutne ( vysetreni mimo pracovni dobu s tim, ze oni dopoledne nemeli cas, nebo se jim nechtelo cekat u sveho lekare apod.) Navic je cele zdravotnictvi velmi podhodnocene. Kdyby vsechen zdravotni personal mel vice penez ( jako je to prave na zapade), asi by se i choval lepe. Ono se preci jen chodi do prace lepe, kdyz za to dostanete adekvatni plat a navic by se kazdy asi i vice bal o sve zamestnani, kdyby byl dobre honorovan a pokud by se nechoval dle pravidel , tak by o dobre placene zamestnani prisel. S pozdravm Petra
 Markéta 
  • 

opatrný a zvědavý pacient 

(12.6.2007 11:05:18)
Věřím, že někomu není příjemné střídání lékařů a že je někdo citlivý také na jednání různých lidí a vyhovuje mu jen někdo. Naštěstí tak daleko jsem se nedostala. Je ze mě jen pacient, který velmi nerad mění lékaře a aby byl spokojený vyžaduje partnerskou komunikaci a odpovědi na své otázky.
Pamatuji si opravdu otřesný zákrok z dětské gynekologické kliniky, kterému přihlíželo asi 15 mediků a jedna medička. Medici se pochechtávali, medička na mě vrhala soucitné pohledy. Z téhle kliniky jsem odcházela skoro vždy s pocitem, že jsem byla znásilněna a říkala jsem si, že jen přeháním, ale netušila jsem, že to může takhle vygradovat. Nikdy se se mnou nebavili, když potřebovali něco sdělit, tak jen mojí matce. Na mé dotazy odpovídali ve smyslu, že si vymýšlím, že přeháním nebo když jsem hlásila nějaké nepříjemné vedlejší účinky léků, tak že to není možné nebo to není od těch léků. Přitom později, když už jsem si léky vyzvedávala v lékárně, jsem se v příbalovém letáku dočetla, že potíže, které jsem v průběhu braní léků měla, opravdu mohou způsobovat léky. Myslím si, že pacient by měl být vždy srozumitelně informován a přezíravý postoj k čemukoli, co lékaři sděluje, není nikdy na místě.
 Agáta 
  • 

Medici a ponížení 

(12.6.2007 11:12:13)
oo jak ti rozumím. Mám do mala nadváhu a trápím se tím. Moji rodiče to se mno sice mysleli dobře, a tak chtgěli vyloučit nějaké zravotní problémy, které by jí mohly způsobit, ale také mi matka chtěla dát za vyučenou, když sama nehubnu - šup k doktoru. A začalo to. Bylo mi 15 let a stála jsem úplně nahá ve FN Plzeň u lékařky endokrinoložky, která mě ponížila tak, jako nikdo nikdy v životě. Vysmívala se mi, urážela mě, pokaždé tam byli maldí medici, které nabídala: pojďte si sáhnout, ty tukové polštáře, to je hnus, co? pojďte si je změřil. Hrůza, věřte mi a moje matka nečině postávalakolem a nechala to být. Do dnes mám problém jít k jakémukoli lékaři a svléknout se, mívám žaludeční neurózy, vysoký tlak, je mi špatně. Máma le i štěstí na jiné, bezvadné lékaře, resp. jednoho, z též nemocnčice, je to Mudr. teřl z plicní kliniky. Je to ten lékař, pro kterého jsem PACIENT ne, číslo, nebo diagnóza a před ním se skláním.
Dodnes nemohu odpostit své matce, že toto ponižování dopustila (bylo to opakované)... Agáta
 Insula 


Re: Medici a ponížení 

(12.6.2007 12:37:25)
Agáto, myslím, že se tě tímto snažila tvoje matky "přinutit" zhubnout. Ale bohužel nezvolila správnou formu. Dokonce to mohlo dopadnout mnohem hůř a z tebe se mohla stát anorektička a to je horší.
 Agáta 
  • 

Re: Re: Medici a ponížení 

(12.6.2007 13:05:16)
to chtěla, to je pravda, ovšem cesta k tomu byla příšerná a bohužel pro mě neefektivní,a le to je zase jiný příběh. Konkrétně v případě mediků a jiných "cizích" lidí v ordinaci ovšem také považuji za naprostonepřípustné, aby si lékař předem vyžádal vás souhlas a zároveň plně nerespaktoval to, když s takovýmto postupem nesouhlasíte. A to ať je to na gynekologii nebo kdekoli jinde :o)
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Medici a ponížení 

(12.6.2007 20:23:22)
Agáto, ahoj.
Myslím, že je jedno jakým způsobem se Tě Tvoje maminka zkoušela donutit zhubnout.
Důležité pro Tebe je, že Ti nepomohla, nebo se alespoň nesnažila pomoci, když jsi to zrovna potřebovala a cítila se ponížena. Od toho tu také maminky jsou, aby se ozvaly za dcery, které nejsou v danou chvíli s to vůbec reagovat.
A za druhé, ať vypadá člověk jakkoliv, není možné, aby studovaný lékař danou osobu před všemi shazoval.
Tyto věci musí české zdravotnictví také zlepšit.
Držím pěsti, ať jdou kila dolů, ale hlavně ať se snižují vpořádku a v pohodě s klidnou duší.
 Agáta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Medici a ponížení 

(12.6.2007 22:25:43)
ano, to je pravda a děkuju za podporu :oD
A.
 Jane 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Medici a ponížení 

(13.6.2007 9:13:42)
Agáto, já ti taky držím palce. Trošku v jiném směru. Člověk nepotřebuje nutně štíhlost ke štěstí. Dokonce nepotřebuje nutně štíhlost ke zdraví. Takže - já ti držím palce, abys byla zdravá a spokojená. A jestli máš kila navíc - úsměv, hezké oblečení a pocit pohody je taky možnost, jak žít hezky.
 Agáta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Medici a ponížení 

(13.6.2007 23:22:46)
Děkuju moc za podporu, mým velkým přáním je zhubnout,t akže se o to budu snažit,a le tvoje slova jsou milá a povzbudivá :oD krásnou dobrou noc
 Marfuška 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Medici a ponížení 

(18.6.2007 14:13:39)
Agáto,

mám bohužel stejnou "zkušenost" s mou mámou - celou pubertu a i potom, co jsem měla nadváhu, se mě touto negativní formou snažila přimět zhubnout (podle jejích slov), takže neustále nadávky, urážky a ponížení na adresu mého vzhledu. Dodnes z toho mám problémy se sebevědomím a tím i se vztahy k lidem... Přitom moje nadváha nebyla až tak šílená a s trochou elegance a sebevědomím se to dalo určitě zvládnout... Bohužel, ne všechny matky jsou osvícené. Ta má dodnes neuznala, že by kdy udělala chybu ve výchově, je stále přesvědčená, že se chovala správně... Chodím teď na skupinovou terapii, snad mi to pomůže.
Tak držím palce....

Marfuška
 jana 
  • 

Re: Medici a ponížení 

(6.9.2007 16:02:27)
Je mi líto, že jsi takové ponížení musela zažít.... Pracuji jako lékařka ve FN Plzeň, momentálně se chystám porodit :-), a byla jsem tam coby medička a mohu ti z vlastní zkušenosti říci, že někdy to je těžké i pro mediky. Tu paní dr. jsem asi poznala podle tvých slov docela přesně - sami jsme si zažili, že jsme chodili z praxe úplně vyřízení, jak se tam chovají, ale přitom jsme s tím nemohli nic dělat - postavit se naší školitelce bylo jako podepsat si rovnou, že zkoušku neuděláme. A tak i v mé mysli dnes koluje seznam, komu bych své dítě (sebe) svěřila a komu ne.
K panu doc. Teřlovi - je to skvělý člověk, lékař a jsem ráda, že jsi se k němu dostala a vidíš, že všichni nejsme takoví........ Kéž by těchto empatických lékařů bylo více... Držím palce
 fisperanda 


Tohle znám 

(12.6.2007 11:22:53)
Měla jsem komplikované těhotenství a můžu říct, že přístup personálu v porodnici to kolikrát zhoršoval. Moje velký mínus bylo, že jako prvorodička sem byla ze všeho vyplašená a nedovedla sem správně vyhodnotit situaci, s doktorama sem svůj stav nekonzultovala, protože na mě neměli čas, a když mi oznámili, že udělají takový a takový zákrok, brala sem to jako že asi ví, co dělají, tak sem je nechala. Už nikdy víc nebudu takhle slepě věřit doktorům, po jednom takovým zákroku sem se už skoro nevrátila domů, ohrozili mě i dítě. Kdybych byla líp informovaná, nestalo by se to.
Pro příští těhotenství a porod plánuju dulu, potřebuju někoho, kdo mi všechno srozumitelně vysvětlí a u porodu dohlídne na to, aby všechno proběhlo jak má, protože já toho schopná nejsem a v kritických chvílích si nedovedu vydupat na personálu ňáký svoje práva. Do porodního plánu si napíšu bod č. 1: Přežít. :o)
Co se týče mediků, ať si na mě klidně zkouší odběry krve a píchání injekcí, to mi nevadí. Ale u porodu nechci vidět ani jednoho, stejně tak u gyn. prohlídek.
 lalia+kníkla(10mes) 
  • 

Re: Tohle znám 

(12.6.2007 13:14:36)
to poznam, tiez mam syndrom bieleho plasta, ktory vygradoval pocas tehotenstva a porodu. diagnostikovali mi vcestnu placentu, ktora nie a nie sa posunut, ziadne vysvetlenia, na sone stale vsetko zle, odchadzala som s placom, hodiny sedela na nete. doma som sa vzdy cvicila, ako si vsetko vydupem a budem asertivna, ale cez slzy deruce sa do oci, gulu v hrdle a kamen v zaludku je to tazke (plus tehot. hormony). moja gynekologicka hrozna jezibaba s predpotopnymi nazormi (cisarsky porod je lepsi ako prirodzeny atd), nasla som si ineho porodnika, ale kedze bolo leto odisiel na dovolenku a odkazal ma na svoju znamu...ja nervy v kybli, strach ze kazdu chvilu budem krvacat, ako budem rodit a vobec. tak som sa zobrala a nasla som si dalsieho porodnika podla referencii na nete. toho som si aj zaplatila ("inovacia" slov. zdravotnictva, ak chcete, aby bol ten ktory porodnik pri vasom porode, oficialne s nim uzavriete zmluvu, vyplaznete 7 tisic (5 ide jemu a 2 nemocnici!?!) prislis sa so mnou nevybavoval, prezrel ma a povedal, ze on tu placentu neciti, na sone sa toho pre hlavicku vela vidiet nedalo. vtedy som uz mala uz taky strach, ze som nevedela, cia som, len plakat a plakat. vypisal ma do nemocnice, mne na druhy den praskla voda, kontrakcie ziadne. tak mi pichali infuzky, striedavo vyvolavacku, striedavo atb, chodil sa na mna pozerat, potom spravil velmi bolestiveho hamiltona (bez toho, aby ma upozornil, vtedy som nevedela co to je). odvtedy len co sa priblizil zacala som sa triast ako ratlik, naozaj nadskakovat na stole. este ze tam bol manzel, ktory moju traumu zmiernoval. nakoniec bola mala zle zrotovana a ja som nevladala, museli mi ju pomoct vytlacit a to bola ina bolest. ale o inom. aj ked som bola velmi rada,ze som rodila prirodzene, az dodatocne som si uvedomila, ake obrovske je riziko rodit suspektnu placentu previu normalne. nehovoriac o tom, ze v dosledku nekomunikacie so mnou v priebehu a pocas porodu som si odniesla obrovsky strach a dost velku traumu. rovnako ked som sa spytala, ci by mi mohli dieta polozit na brusko po porode dostala som odpoved, ze to sa tu nerobi a po porode mi malu ukazali az zabalenu, co im nikdy neodpustim. po "prilozeni" (dieta vykrutene, zabalene, drzala ho sestricka, pravy prsnika) ju v ramci tradicie supli do inkubatora "zohriat" a ine lahodky. tato nemocnica ma titul BFH...lenze, je blizko a hlavne ma perinatologicke centrum, takze kde je rozhodovanie? hrozim sa dalsieho porodu, ale snad to bude ok. hlavne, ked manza bude s nami, bol mi velkou oporou.
 Carlin 


Je potřeba mít "známé" 

(12.6.2007 11:47:13)
Ačkoli já své dva porody prožívala celkem v pohodě, je to asi tím, že jsem ten typ "...Pojďte si ke mně a dělejte se mnou něco!" Ale už mé první setkání s gynekologem (když nepočítám jak nás v 8. třídě hromadně nahnali před tu hnusnou ženskou) bylo, když jsem v 19 letech přišla domů s tím, že jsem těhotná a tatínek volal svému známému, ke kterému mě druhý den odvezl. Ten se na mě chápavě usmál a když viděl, jak jsem vyplašená, tak mě pohladil. Až do porodu jsem mohla chodit jen k němu - ne do poradny - a při vyšetření nikdy nebyl nikdo další přítomný. Po šesti letech jsme si s manželem pořídili druhé dítko a protože jsem chtěla rodit v jiné nemocnici, kam on nedojíždí, než mě odeslal do jejich poradny dal mi seznam jmen doktorů, na které se tam mám obrátit - jeho kamarádů. Naštěstí v té nemocnici pracuje na novorozeneckém můj skvělý kamarád, který během porodu i pak na šestinedělí chodil za mnou a dovysvětloval a kontroloval vše, co se se mnou dělo.
Mám asi štěstí, ale být vámi bych se dále poptávala, jestli kamarád nemá kamaráda, který má kamaráda, který je třeba gynekolog. Mám pocit, že to bohužel asi jinak nejde, i když by jít mělo.
 Adéla 
  • 

Re: Je potřeba mít "známé" 

(14.6.2007 1:42:21)
NAPROSTO SOUHLASÍM !!!!!!!!!!!! jsme prostě tam, kde jsme byli přednedávnem...bez známých nejde nic - díky nim jsme nyní např. pracně sehnali školku a doktory sháníme rovněž tímto způsobem ! ono to totiž má jeden bezva efekt - když jste "od známýho", nejste tak anonymní a chovají se k vám podstatně jinak.....jinak dobrý tip - není taky od věci, pokud máte dobré "společenské postavení", vliv na cokoliv obecně žádaného, dostatek peněz a ekonomický úspěch - nebojte se to opakovaně zdůraznit, aby to do příslušných (často tupých) mozečků dospělo a oni se pak k vám podle toho budou chovat (měla by jste vidět, co si sestry na šestinedělí dovolí k maminám samoživitelkám, to by si nikdy nedovolily k manželkám movitých podnikatelů a manažerů na nadstandardních pokojích !!!!!
sice mi to rve mé morální zásady, ale moje dítě je důležitější než morálka, takže AŤ ŽIJE PROTEKCE !
 Dana 
  • 

Zkušenosti 

(12.6.2007 11:48:55)
Dobrý den,

naprosto Vás chápu, také mi velmi moc vadilo, že nebylo možné být v péči 1 gynekoložky až do porodu.. Mě gynekoložka poslala už v 34.týdnu do nemocnice s tím, že do týdne budu
rodit. Rodila jsem až v 39.týdnu :-( No a v nemocnici jsem byla vyšetřovaná taky kdekým,nehledě na to, že ten jeden kluk- doktor asi čerstvě po škole zrovna moc slušný a uctivý
nebyl a člověk obzvlášť v těhotenství je dost citlivý, že..
Já teda osobně ani doktory- gynekology neuznávám, je zvláštní, že MUDr. - uroložku není tak často vidět..No a nezapomenu na poznámku jednoho medika, který prohlásil, že nejlepší je být gynekologem - zdarma se pokouká tam, kde jiný musí platit .Takže nedělám si iluze, proč kluci kolem dvacítky
se rozhodnou pro tento obor..
když jsem kdysi byla na praxi na VZŠ na odd. šestinedělí,můžu říct, že mi bylo až špatně z těch dvojsmyslných poznámek od jednoho gynekologa.
Jo a moje známá byla ohromena poznámkou jednoho gynekologa, když se v Lázních léčila,
který ve chvíli, kdy byla "na koze" jí řekl, že by si to s ní rád rozdal; sestra tam prý nebyla..Nedělám
si srandu, zažila to před mnoha lety, ale ještě teď má z toho trauma.Škoda, že to tehdy nějak neřešila, ale otázkou je, jestli by jí býval někdo věřil.
Jinak jedna rada: do porodnického plánu si můžete napsat, že nechcete u porodu žádné žáky
zdrav.škol a mediky, to jsem tam měla taky..
Přeji, ať to úspěšně zvládnete a najdete cestu, jak si zajistit spokojený porod a vyhovující péči..
 Martina  
  • 

Re: Zkušenosti 

(13.6.2007 23:06:20)
tady bych ale chtěla podotknout, že ti, kteří se hlásí na medicínu většinou mají nějakou inteligenci, tohle zřejmě myslel jako vtip - nutno vzít v úvahu, že jako lékař vyšetřuje nejen sexy dvacítky a těhulky, ale také třeba šedesátileté stařenky, pacientky s mykózami, kapavkami atd. A to už asi pokoukáníčko není. Hádám, že to "erotické" nadšení ho přejde hned během první praxe.
Nemyslím si tedy, že se mladí kluci hlásí na gynekologii jenom kvůli tomu, že se zadarmo kouknou.
Samozřejmě nevylučuji, že se i mezi doktory najdou prasata, to už je ale jiná záležitost, kterou jde řešit stížností na Gynekologickou komoru.
 Daniela 
  • 

Přeji pevné nervy. 

(12.6.2007 12:11:34)
První prohlídka na poliklinice v patnácti letech (já vyděšená, neschopná mluvit, totálně vedle), po 120 minutách čekání a hroucení se, doktorka na mě ani nekoukla, natož aby mi vysvětlila, jak se na tu kozu leze, okno proti koze otevřené dokořán na ulici, a pak tři prsty v rukavici a šup! "Jé, a ty jsi byla panna? No tos měla říct."
 ditaon 


Asi to musí být 

(12.6.2007 12:39:02)
Jsem přesvědčena, že nikdo na světě pro V8s neudělá ani o kousek víc než by musel, a to platí zejména u lékařů. Tak to berte pozitivně. Pokud u Vás bylo mnoho doktorů, asi to muselo být, asi to Váš stav vyžadoval... Pokud mají neosobní přístup, buďte rána, alespoŇ se už nikdy nebudete muset dívat do očí člověku, který Vás viděl v té nejtrapnější, nejcholostivější situaci...

Byla jsem kdysi s hemeroidy-ponižují situace, klečíte a dorktor Vám ještě říká: "paní magistro, teď to trochu zabolí"... děs, ještě, že mi neviděl do obličeje a ještě, že už ho nikdy neuvidí. Ale lékaři jsou v takových situacích denně a určitě si nás nepamatují.
 ditaon 


Asi to musí být 

(12.6.2007 12:39:15)
Jsem přesvědčena, že nikdo na světě pro V8s neudělá ani o kousek víc než by musel, a to platí zejména u lékařů. Tak to berte pozitivně. Pokud u Vás bylo mnoho doktorů, asi to muselo být, asi to Váš stav vyžadoval... Pokud mají neosobní přístup, buďte rána, alespoŇ se už nikdy nebudete muset dívat do očí člověku, který Vás viděl v té nejtrapnější, nejcholostivější situaci...

Byla jsem kdysi s hemeroidy-ponižují situace, klečíte a dorktor Vám ještě říká: "paní magistro, teď to trochu zabolí"... děs, ještě, že mi neviděl do obličeje a ještě, že už ho nikdy neuvidí. Ale lékaři jsou v takových situacích denně a určitě si nás nepamatují.
 Juldafulda 


Re: MUDr. Černý 

(13.6.2007 8:34:38)
Holky a neordinuje dr. Černý i v Santé? Já totiž vím, že on má i ordinaci někde na Ohradě. Jestli je to opravdu on tak s ním mám velice dobré zkušenosti. V Santé byl bohužel jen jednou týdně a na tu P5 to pro mě bylo moc daleko. Ale jinak ho vřele doporučuji.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Soukroma pece 

(12.6.2007 12:45:24)
Ziju mimo CR a od te doby, co mam deti, sleduju clanky o lekarske peci a beha mi mraz po zadech. Jsem moc rada, ze jsem mela to stesti mit obe deti tady za velmi profesionalni pece.

Arogance ceskych lekaru je skutecne zarazejici a nevhodna. Navzdory tomu, ze media na to neustale upozornuji, se zjevne stale nic nedeje a dit nebude. Jestli tomu dobre rozumim, tak ani konkurence prilis nefunguje, protoze kvalitni lekari uz maji "plno" a nove pacienty nepribiraji.

Autorce bych poradila, aby v ramci zachovani zdraveho rozumu sahla do kasicky a zvolila soukromeho lekare, ktery si takove chovani nedovoli - soude podle popsanych nasledku prvniho tehotenstvi to budou velmi dobre investovane penize. Mam kamaradku, ktera s velkou spokojenosti tehotnela i odrodila s tim samym profesionalnim gynekologem, po porodu byla v nadstandardu a s peci byla stejne spokojena jako ja tady. Souhlasim s tim, ze lekari by meli byt profici z povolani - ale zjevne nejsou. Kazdy si asi musi spocitat, co se mu vyplati, ale v pripade autorky je to myslim dost jasne...

Kimmy
 Val,1dítě 
  • 

Re: Soukroma pece 

(12.6.2007 14:04:22)
Tak nevím, ale podle posledních průzkumů je lékařská péče v ČR na vysoké úrovni a procento zachráněných záchrannou službou je daleko vyšší než v USA. Určitě je co zlepšovat, ale je to vždy jen o lidech a prasata a nevychovanci jsou všude!!!
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Re: Soukroma pece 

(12.6.2007 14:14:56)
Lékařská péče je na vysoké úrovni po odborné stránce.

Po stránce lidské jsme pořád ještě nevybředli ze socialismu. Partnerskému zacházení, empatii a úctě se naši zdravotníci musí ještě hodně učit. Nikoli všichni. Ale mnozí. (Vidím to na nich dnes a denně - pracuju ve zdravotnictví.)
 Janina 
  • 

Re: Re: Re: Soukroma pece 

(13.6.2007 10:04:02)
Šmankote, čemu se divíte? Pokud já se pamatuji, tak medicína, stejně jako třeba právnická fakulta - to byla studia jen pro vyvolené. Aby se tam dostal normální student, to už musel být fakt génius (výherce olympiád) a jánevím co ještě a stejně ještě musel odmakat alespoň nultý ročník, než ho milostivě vyjímečně vzali. Valná většina dnešních lékařů a právníků tedy nutně pochází z tehdejších prominentních vrstev (ač to budou dnes vehementně popírat) a taky se podle toho chovají...
 Lucka, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Soukroma pece 

(14.6.2007 10:21:33)
To byla pravda dřív, já sama jsem byla přijata na 1.LF UK v roce 1993. Jen na základě přijímaček, naprosto řadová studentka bez protekce. Nicméně příprava mě stála rok poměrně intenzívního studia. Bohužel ještě nás ošetřují ti, kteří se k lékařskému povolání dostali tou druhou cestou. Dokud tahle generace neodejde, nebude líp. Je to výsledek předchozího režimu, stejně jako nabručené sestry, holky, které se ve 14ti letech rozhodly(?), že budou dělat náročné povolání, aniž tušily, do čeho jdou a pak už nemohly zpátky, protože třeba nejsou ochotné se učit něco jiného. Tak pracují ve zdravotnictví až do důchodu..
P.S: nedělám si iluze, že nějaká míra protekce při přijetí na LF nepanuje i nyní, stejně jako potom během studia, ale tak špatné to přece není
 SIm 
  • 

Re: Soukroma pece 

(12.6.2007 14:53:59)
ahoj Kimmy!
Ta paní doktorka, na kterou jsem narazila posledně, BYLA soukromá. Navíc to byla manželka šéfa gyn.-porodnické komory, paní Dvořáková :-)))). Soukromý ještě neznamená kvalitní. A soukromé porodnice tu nejsou :-( Leda bych těch peněz měla fakt hodně a nějakou dala postavit :-)
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Re: Soukroma pece 

(12.6.2007 15:38:49)
no prosim Te... to uz Cesi za hrubosti i plati??? tak doufam, ze jsi aspon odkracela bez placeni...

mozna jsem naivni - ale neni tohle prave smyslem soukrome pece? Ze si jich proste par obejdes, zjistis, s kym si rozumis, a tomu pak platis? tady to tak chodi...

nevzdavej to - nekde je urcite doktor-profik, ktery Te zdarne tehotenstvim a porodem provede.

Kimmy
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Soukroma pece 

(12.6.2007 17:02:02)
Ony i soukromé ordinace jedou systémem pojištění+příplatek pacienta, ale já jsem byla domluvená, že za konzultaci zaplatím. A ano - odešla jsem hrdě bez zaplacení :-). Teď čekám na exekuční výměr na tu pětistovku :-)))
 Lenka 
  • 

Dvořákovou znám....:-((( 

(12.6.2007 19:16:32)
taky mně byla doporučena jako dobrá. Není špatná, ale.... Celé to zařízení na Orlí je divné. Taky mně tam vadil ten dotazník - taky jsem se ptala, proč potřebují vypisovat celou anamnézu, když ještě nevím, jestli tam budu chodit, docela mně udivovalo, když chtěli vědět, jestli jsem vdaná - ptala jsem se, co to má společného s anamnézou. Místo toho sestra odsekla, že to tam teda psát nemusím. Sestru jsem u vyšetření sice neměla, ale Dr.se to moc nelíbilo.Pak jsem tam byla ještě jednou - sestra mne sprdla, že nemám zaplacený poplatek na tento rok. Já jsem řekla, že si myslím, že je to dobrovolné a pokud budu chodit déle a budu spokojená, ráda zaplatím. A sestra řekla, že "příště" tedy zaplatit MUSÍM. Tak už jsem tam nešla - dlužno dodat, že pokud jsem po telefonu chtěla konzultovat s doktorku problém, nešlo to - mají tam vrátnici a odmítali mne přepojit, i když jsem říkala, že mám bolesti a trochu krvácím - prý se mám objednat a pak se uvidí a nebo jít na pohotovost. Hlavně že je tam spousta trapných obrazů a vrátnice s koberci prosklená - prostě taková snobárna. Kdo nezaplatí, není ten pravý pro ně.
 SIm 
  • 

Re: Dvořákovou znám....:-((( 

(12.6.2007 19:31:09)
Díky za podporu. To je ta moje nejistota - necítím se v těchhle zařízeních dobře,vím to dopředu a pokouším se to korigovat, takže si nakonec nejsem jistá, jestli to špatné, co tam vidím, je fakt špatné, nebo je to moje představivost. S odstupem času to dokážu utřídit,vysvětlit, seřadit do kategorií, odůvodnit, ale když jsem přímo tam, jsem, bohužel, strašně zranitelná a asi i manipulovatelná. :-(((
 Denisa+ Filípek 5 let 
  • 

Re: Dvořákovou znám....:-((( 

(13.6.2007 10:31:58)
Také chodím na Orlí (v nejbližší době se mají stěhovat do nové pasáže), ale přímo k MUDr. Dvořákovi a jsem nesmírně spokojená. Je to skvělý gynekolog, vždy si příjemně popovídáme, v klidu probereme moje problémy, i to prostředí mi vyhovuje. Sestřičku tam má velice milou. Nabídli mi, že když budu mít a chtít přispět, tak můžu, ale že nemusím a na péči to nebude mít žádný vliv, to mi zdůraznil. Zatím jsem nepřispěla a to tam chodím od začátku, co se přestěhoval z Bohunické nemocnice. Nedám na něj dopustit, lepšího gynekologa jsem nemohla najít.
 Betull 


Re: Re: Dvořákovou znám.... :-) 

(13.6.2007 19:07:31)
Tak k pani doktorce Dvorakove taky chodim a chodim k ni rada. Penize po mne nikdy nikdo nechtel, natoz hned pri prvni navsteve, pokazde, kdyz prijdu, pozdravi me, podiva se NA ME a poda mi ruku. Kdyz s ni mluvim, diva se mi do oci na ne nekam do pocitace ci do papiru a POSLOUCHA me. Co se vysetreni tyce, je jemna, jen jednou to bolelo. Nektere sestry jsou opravdu neprijemne, jine jsou fajn. Musim ale dodat, ze jsem nemela zadne problemy, jen mi spatne vysel triple test a to me dost podrzela, abych to rozdychala, hodne mne pomohla, tenkrat tam jak na potvoru nebyl manzel. Kdyz jsem s i potrebovala mluvit po telefonu, normalne me prepojili bez ptani a sama mi rekla at po porodu zavolam. Takze kdyz to zhrnu: pripadam si u ni jako clovek. Jednou jsem byla u jeji kolegyne - urgentne, MUDr Dvorakova uz tam nebyla a byl to dost velky rozdil v chovani. Docela ponizujici chovani. Takze vsem drzim palce at najdete takoveho doktora, ktery vam bude vyhovovat a u ktereho se budete citit fajn!!
 Daniela 
  • 

Trauma z porodu. 

(12.6.2007 12:57:06)
Nejsem na tom asi až tak strašně jako ty, u psychologa jsem nebyla, snažím se doktorům vyhýbat. Chodím akorát na pravidelnou gyn. prohl. k jedné paní doktorce ( kvůli antikoncepci) a ta probíhá bez problémů. Jinak se strašně doktorů bojím a z nemocnice se mi dělá špatně.
První těhotenství probíhalo bez problému, kromě vysokého tlaku, na který jsem měla brát prášky pod pohrůžkou hospitalizace. Po zakoupení tlakoměru domů jsem jistila, že vysoký tlak nemám, vyvolal ho pouze ten strach. Po týdenním přenášení mě p. Dr. poslala k hospitalizaci do nemocnice, manžel mě tam vezl, strávila jsem hodinu přes nemocnicí a brečela jako malé dítě, že tam nechci, že mi nic není. Vykouřila jsem 3 cigarety, ač jsem celé těhotenství nekouřila. Pak jsem se odhodlala tam vejít a první, co jsem uslyšela od doktorů bylo, to z vás máme radost v pátek odpoledne! Pak mě už vedli na pokoj,byl ponurý a ležely tam tři ženy po operaci a vypadaly jako mrtvoly ( omlouvám se) musela jsem čekat na doktora a chtěla mu vysvětlit, že bydlím 10 min od porodnice a budu dojíždět na kontroly, ale nechtěl nic slyšet, řval na mě, že mi to dítě za to nestojí a že mě nepustí, že čekám nadměrně velké dítě(malý měl pak 3,5 kg), řekla jsem , že odejdu na revers, to potom trošku zmírnil a odešel za mým manželem, vše mu v klidu(!) vysvětlil, vůbec na něj neřval...Zkrátím to byla jsem tam "jen" dvě ukrutně dlouhé noci, které jsem probrečela a nazamhouřila oka, pak se naše zlato rozhodlo mé utrpení zkrátit a začlo se drát na svět, za 12 hodin bylo venku, porod byl velmi bolestivý a zdlouhavý, na to už jsem ale zapomněla, ale nezapomněla jsem na chování dr. a por. as. při něm ( byla jsem spolupracující, nevyváděla jsem). Hlavně nezapomenu větu jedné as. k druhé: " Podívej se na ní, co dělá!"( během kontrakcí).
Za rok a půl jsem zvládla ještě jeden porod, to jsem měla štěstí na milou por. asistentku, ale doktoři byli zas arogantní a chovali se ke mně jak k nésvéprávné osobě.
Z porodů mi zůstalo trauma, ne z bolesti, ale z chování lékařů a sester a z velkého ponížení při porodu, kdy jsem se nemohla vůbec bránit a byla jsem jim vydaná úplně na pospas. A přitom jsem byla jen obyčejná zdravá ženská, co chce porodit dítě. Kdybych čekala třetí dítě a bylo by samozřejmě všechno v pořádku ( jako u prvních dvou), jsem rozhodnutá rodit doma s porodní asistentkou, věřím svému tělu, že by to zvládlo i bez "urychlovacích" kapaček, "otvíracích" injekcí a doktorů, kteří čas od času přijdou prohmátnout kus masa tak, že málem vyletí stropem.
Omlouvám se za velmi dlouhý příspěvek, nějak jsem se rozepsala, ale chtěla jsem se svěřit...
 Daniela +D+L 
  • 

poznámka 

(12.6.2007 13:04:15)
Mám tu jmenovkyni, zjistila jsem to, až když jsem přidala příspěvek, omlouvám se.
 Lucie, jedno mimi 
  • 

Taky zkusenost 

(14.6.2007 22:57:08)
Tak ja mam zazitek podobny, a to jsem velmi bezproblemovy pacient. Muj pritel je cizinec a tak uz tak bezproblemovy neni,ale abych predesla problemum tak jsem chtela u orodu svou sestru ale jeho jsem chtela pobliz. Zkratim to: V 20:00 odtekla plodova voda - zelena docela dost, 20:30 prijem do porodnice - klystyr nenabidly, prohlidly , kontrakce nebyly - sup na hekarnu, 21:30 zacaly kontrakce - celkem v klidu - vbiha sestra a picha mi neco aniz by mi oznamila o co jde a co to se mnou ma jako delat, prohlidka doktorem - opet pokud bych se nevnutila s nejakym dotazem tak bez komentare, 22:00 kontrakce po 3-5ti minutach, chyta me nejaky svalovy tras ci co , prijde doktor a picjne zbytek vody , pak to preslo, ale kontrakce zacinaji byt dost bolestivy - jso po 2 min tak me odvedou na sal toje asi 23:00 . To je se mnou pritel, neotviram se bolesti mam vydejchavat - celou noc nezajem, vydejchavam, obcas monitor - bez komentare, nejaka ta injekce- bez komentare, kolem 06:00 se temer doplazim do sprchy a tam trpim temer vydejchana k smrti a zacina se mi chtit hrozne tlacit, prichazi moje sestra a jdem zas na sal, pritel zustava v mistnosti (asi pro sestry) je asi 8:00 nejaky doktor na me cuci,zkusi prsty , pak slysim jak na chodbe buzeruji pritele at nevychazi na chodbu, ze tam jsou v pokojich a na vysetrovna obnazene zeny, tou dobou jsem obnazena na prvnim sale , takze kdokoli jde na dalsi saly tak se na me muze juknout, 8:30 nejaka doktara se prisla kouknout + nejaky dalsi personal, 9:00 mam velky nutkani tlacit , kontrakce nejvic za celou dobu (to vidim na monitoru) a doktor nikde, vedle nekoho rodi, pak prijde doktorka a at pry zkusim tlacit to uz me presly kontrakce a uz se mi zas rodit nechce, tak premlouvaj at tlacim,ale nic moc, pak zas klid a zas nejaky doktor - extra trida - sahne a pry jsem malo otevrena - netlacit vydejchavat, 10:30 na monitoru to zacina vypadat ,ze mimi musi ven,ale nechce.Pan chytry doktor prisel sahnul a pry to bude male mimco tlacte (ve finale 54 cm, 3,9 kg) to je spatne tlacte jinak, tlacte mi na prsty , kdyz mate bolest- kontrakci ( proteze ma ve me ruku bolest citim porad a kdy mam tlacit odhaduju podle monitoru, pak volaji pediatry,a dalsi pmocniky,pan doktor ma komentar:pani nemela pripravu? (klystyr - rada bych ,ale bohuzel jsem si o nej nerekla) prichazi i pani doktorka a dalsi lidi a ryzne naradi - bez komentare,tlacim, asistenka mi tlaci na brise na mou zadost, segra me podpira ze zadu protoze se pry mam priahnout rukama ,ale jak jsem vycerpana tak mi to nejde, pak pouzili vakuovou pumpu a prcek byl venku a je to kluk v 11:00. Nic by mi aztak nevadilo,ale to ze jsem ani nevedela kdo me rodi a ze mi nikdo z personalu nerekl mic aniz bych se nezeptala, absolutni arogance a pocit, ze jsem dalsi kus dobytka na porazku. A to jsem si nechtela zarizovat protekci s pocitem ,ze uz se nase zdravotnictvi zmenilo - NE , priste bez protekce ani ranu ani porod.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Taky zkusenost 

(14.6.2007 23:06:37)
Nezbývá než souhlasit, protekce, nebo dostatečně razantní doprovod. Můj přítel měl u porodu dokonce nakázáno, že pokud naznačím, odveze mě pryč. Nevím, jestli by to skutečně udělal, to je fakt, ale zjednal si takový respekt, že když popohnal sestry, že nedovolí zabít mně, ani dítě, volaly primáře a jelo se na sál. Podotýkám, že to bylo něco po půlnoci, ozvy se ztrácely a bylo jasné, že naše přenášené dítko prostě přirozenou cestou neporodím včas, ač se nás o tom snažily porodní asistentky přesvědčit. No nebyla jsem už nejmladší a 4,3O kg bylo prostě při mých fyzických dispocicích moc, což následně potvrdil i primář. Kupodivu.
 Arwen 


Pochopení 

(12.6.2007 13:27:01)
Ahoj, jsem svobodná, bezdětná a pár let být chci být ještě svobodná a bezdětná, přesto tvůj příspěvek chápu. Sama jsem docela neurotická a to, co popisuješ je dost stresující. Přeji ti, abys našla dobré doktory s chápavým přístupem a stejně tak dobré prostředí pro porod dalšího dítěte. Ne každý dobře zvládá anonymitu a specifické prostředí nemocnice. Hodně štěstí.
 Arwen 


Re: Pochopení 

(12.6.2007 13:27:35)
Oprava - pár let chci ještě chci být svobodná a bezdětná:)
 Marta, dcera Elen 
  • 

Také se bojím lékařského prostředí 

(12.6.2007 13:28:18)
Dobrý den,

plně chápu Vaše pocity. Sama nevím, kde se u mně vzala ta hrůza především z jehel, injekcí, té lékařské vůně a lidí v bílém plášti. Nemám žádný hrůzný zážitek z dětství a přesto se velice bojím.

Nevím, proč je to pro mnohé a především pro zdravotníky tak nepochopitelné. Spusta lidí má panickou hrůzu třeba z pavouků a přitom je to malý tvor, který ani nic nedělá. Přesto těmito lidmi neopovrhuji. Já jsem vždy zdvořilá a upozorním, že se bojím. Nedělám žádné hysterické scény, ale naopak se snažím vysvětlit, že ani sama nevím proč, ale prostě mám z jehel prostě hrůzu. Přesto jsme se nedávno při očkování proti tetanu opět setkala s reakcí:
Já: "Mohu se posadit, já se bojím jehel a injekcí a nedělá mi to dobře."
sestra: "No to snad ne a jste normální?!"
Já, ještě smířlivě: "Já vím, v autě mě manžel uklidňoval, že jsem zvládla porodit dítě, takže tohle už nic nebude, ale já to prostě nezvládám."
Sestra, naprosto vytočená: "Tak sem nechoďte!"
Tak už jsem neříkala nic. Samozřejmě, že jsem to vydržela, ale o co šlo? Dokázat mi, že jsme hysterka, která se bojí něčeho, čeho zrovna ona ne?

V souvislosti s porodem mám však naštěstí opravdu většinu zážitků dobrých narozdíl od předporodní péče a sledování na všech možných ambulancích fakultní nemocnice v Brně. Porod jsme absolvovala v Ivančicích a opravdu na pobyt tam ráda vzpomínám. Pamatuji si tu euforii, že jsme to všichni společně zvládli a ta mě provázela i celý pobyt v porodnici. Přesto že jsem měla trošku komplikace po porodu, tak si pamatuji na milé sestřičky, které když jsem šeptla, že se bojím u odběru krve (což jim jistě po téměř 30hodinovém porodu muselo přijít vážně absurdní), tak na mě byly milé a mluvily se mnou jako s děckem. Určitě je to i hodně o štěstí, o lidech, ale já věřím, že na tom měl podíl i fakt, že se jednalo o malou porodnici, kde nejste jedna z mnoha. Všichni o vás vědí a není třeba neustále opakovat, co je pro vás důležité apod.. Touto cestou bych chtěla opět poděkovat personálu, s kterým jsem se zde setkala, protože byli milý, akceptovaly moje zásadní dva požadavky a my jsme se naoplátku snažili jim nepřidělávat práci, děkovat a chválit.
 Líza 


Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(12.6.2007 13:35:17)
Víš, myslím, že šlo hlavně o profesionální selhání té sestry. To ona má být natolik vzdělaná, aby věděla, že takoví lidi existují, a mít natolik zvládnuté profesionální chování, že tě nebude okřikovat nebo shazovat.
 Arwen 


Re: Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(12.6.2007 13:37:41)
Bohužel právě lidé nemocnici a nemocniční prostředí tvoří. Takže pokud sestra profesně selhala, dost negativně přispěla ke koloritu nemocnice. Jednou stranou před sestrami smekám, neboť opravdu nemají lehkou práci, na stranu druhou jsou některé pěkné potvory, které až zneužívají svého postavení, když to tak slýchám. Vše má své pro a proti, jsou to také jen lidé, ale měly by se alespoň snažit vytvořit lepší prostředí.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(13.6.2007 9:28:47)
V Ivančicích jsem ležela při problémech v prvním těhotěnství a opravdu tam to bylo "bezvadné". Rodila jsem v Brně U milostrdných bratří (r.1991) a první porod byl opravdu "fajn" i když jsem byla prvorodička tak porod byl velice rychlý a myslím pohodový personál hodný, příjemný opravdu jsem byla "nadšená". Při druhém těhotenství (r.1999) jsem opět chtěla rodit ve stejné porodnici - stalo se. Při prvních poslíčcích a hospitalizaci k porodu se to po jedné injekci nějak pozastavilo a byla jsem druhý den odeslána domů, že to ještě nebude. Po čtrnácti dnech jsem nastoupila znovu tentokrát k vyvolání. Porod i po nasazení druhé kapačky nějak vázl a to jsem měla píchnutou vodu z důvodu zakalení. Porodní sestřička byla hodná a snažila se, trošinku mě jen vyděsila tím, že asi budou muset nachystat operační sál (to prosím mého prcka "budili" v břiše kuchyňskou minutkou). To mě asi vyburcovalo k "akci" a porodila normálně. Syn měl 4,18kg a 55cm (obřík).Porod byl opravdu hrozný ještě dnes mám husí kůži, ale prostě chování doktorů bylo fajn. Horší byly dětské sestry a po mých připomínkách jsem ještě s jednou maminkou odcházela z porodnice bez "dárečků" (takový balíček pro miminka). Smála jsem se tomu a jsem ráda, že jsem se ohradila, když se mi něco nelíbilo. Proč mám poslouchat nemístné poznámky.
Je mi jedno jestli mě považují za hysterku, ale ještě důrazněji se ohrazuji, když jde o děti. Naposledy jsem udělala dusno v dětské nemocnici v Brně na očním, když mě nechali čekat 2 hodiny s dítětem propuštěným před 5dny z intenzivní péče. Vesele nás tam všichni předbíhali a ještě sestřička byla drzá, když jsem se ohradila a nejprve se jí snažila vysvětlit, že opravdu nesmíme nic chytit (v té době zánět spojivek by znamenal další hospitalizaci).
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Pokud máš vážně takové obavy, 

(12.6.2007 13:32:33)
pak by bylo nejlepší najít si gynekologa (podle doporučení známých atd.), který tě i porodí. To by za případnou úplatu mělo jít.
Já jsem rodila v nemocnici ve F-M. Jelikož to není nemocnice fakultní, medici se tu nevyskytují. Poprvé mě rodila dokonce moje gynekoložka a i porodní asistentky byly milé. Tedy až na jednu, která, když mě vyšetřovala, jak porod postupuje, myslela jsem, že mi spodek vybuchne. Zařvala jsem na ni, že si nepřeju, aby na mě sahala a byl klid. Měla sice nějakou nejapnou odpověď, ale pro mě za mě...
Podruhé byl porod překotný, takže mě rodila dokonce jen porodní asistentka, která mi přišla jako anděl. Vše naprosto bez problémů.
A taky se mi líbilo, že na oddělení šestinedělí se na ona místa nahlíží za celou dobu po porodu jen jednou, to byla změna oproti prvnímu porodu, kdy jsme se musely ukazovat každý den, což mi nebylo příjemné.

A k té aroganci lékařů bych chtěla dodat něco, co se netýká porodů, ani ničeho takového. Můj otec má vyléčenou rakovinu jícnu, jezdí pravidelně na kontroly do onkocentra v Olomouci. Tam mu napsali na papír, že na příští kontrolu má přinést nějaké výsledky, tuším sono jater, které má zprostředkovat praktický lékař. Když to táta chtěl po naší doktorce, normálně ho sice slušně, ale poslala do prdele, ať si to udělají v Olomouci. Taťka je takový ne příliš průbojný, tak stáhl ocas mezi nohy a šel. Ovšem moje mamka je bojovník. Vtrhla na doktorku, tak jak to vlastně všechno je ???? Ta blekotala, blekotala, a že mu tedy vyšetření udělají, ale že chtějí žádanku z Olomouce (šlo jí o prachy, o nic jiného). Při příští kontrole v Olomouci vyšetřoval našeho taťku hlavní operatér, prostě kapacita. Když slyšel, jaké potíže byly s blbým ultrazvukem, rozčilil se, zvedl telefon a dost nevybíravě doktorku někam poslal. Že léčí lidi z celé Moravy, ale s takovým přístupem, že se doopravdy ještě nesetkal. On prostě dennodenně léčí pacienty na hranici života a smrti a obyčejná praktička (nic proti praktickým lékařům) po něm bude chtít, aby vypisoval zbytečné žádanky. A co jsem tím chtěla říct. Že my pacienti jsme doopravdy v rukou lékařů, kteří si s námi kolikrát doopravdy dělají co chtějí. Ale někdy se stačí prudčeji ohradit a všechno najednou jde. Takže NENECHEJME SE.
 Štěpka 
  • 

Re: Pokud máš vážně takové obavy, 

(12.6.2007 14:05:28)
Můžeš mi prosim Tě poradi dobrou gynekoložku-gynekologa z FM.Přistěhovali jsme se z OV.Dříve jsem tam chodila přímo do soukromé ordinace primáře fakultky,ale bohužel oba porody i pak problém.děs a ponížení.1. porod nakonec císařem.vyvolávali ho v 38t byť prý přirozenému porodu dávali 20%-malý skončil na JIP.A primář-ten dával přednost vysoce solventním klientkám,to,že jsem patřila mezi jeho klientky od začátku,kdy vstup k němu ještě nestál 800kč-že jsem ho doporučovala,na to on zapomněl.Šlo mu těžce o peníze,nikoliv o pacientky-taky asi na to dojel -už není primářem,druhé těhu u mladičké doktorky a maximálně spokojená-přístup a vše-jen má další mimi.porod přirozeně a v klidu.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Pokud máš vážně takové obavy, 

(12.6.2007 14:29:17)
Jednoznačně GYN-PREN, s.r.o. to je ordinace Mudr. Mičaníka. Je tam více doktorů, vlastně jeden doktor a pak tři další doktorky. Já chodím k Mudr. Maráčkové, ta je úplně bezvadná. Nikdy nic nepodceňuje a člověk se na ni může spolehnout. Jen nevím, jestli bere nové pacientky. Ale myslím, že ty dvě další lékařky by tě vzaly. Můj předchozí gynekolog byl příšerný, ale teď si tu péči užívám. A i když jsem měla problémy v těhotenství, při tom maximálně profesionálním přístupu se to dalo zvládnout.
 SIm 
  • 

Re: Pokud máš vážně takové obavy, 

(12.6.2007 14:46:07)
Ahoj - tohle je přesně to o co usiluji. Jeden lékař po celé těhotenství a u porodu. Mám rodinu na sev. moravě (i ve F-M :-)) a vím, že tam to není problém. Ale tady v Brně mě zatím všichni poslali do háje, co si to vlastně představuju. A že to nejde. A že by ten dotyčný či dotyčná museli mít smlouvu s nemocnicí. A tak dále a tak podobně. Právě tohle nechápu - já nechci extra super péči, nechci hodně péče. Já jí naopak chci málo. Co nejmíň. A od co nejmenšího počtu lidí.
 anemarie+1+1 


Nevzdávej to, 

(12.6.2007 14:48:55)
jde téměř cokoliv,je to jen o lidech,o vstřícnosti,o snaze a ochotě.Těžko se hledá,já vím,ale vytrvej.Přeju hodně štěstí!!!
 Markéta,3kluci 
  • 

To se divím! 

(12.6.2007 17:26:57)
U prvních dvou kluků jsem chodila do poradny na Orlí k MuDr. Kutějové,v roce 2000 mě předávala do porodnice asi 38.týdnu,ale stejně jsem se tam ani nezaregistrovala dopředu,protože jsem v 39.týdnu rodila. V roce 2003 jsem k ní chodila až do ukončeného 40.týdne, a pak mě předávala dál (rodila jsem o 3 dny později,takže opět bez kontroly v porodnici. Ted v roce 2006 jsem přešla do pobočky v místě bydliště a opět jedna doktorka celé těhotenství,dokonce včetně všech ultrazvuků. Takže se divím se by nešlo chodit celé těhotenství k jedné lékařce.Ta moje současná doktorka je v Bystrci a asi ještě bere nové pacientky,protože je to nově otevřená ordinace. Ale nevím,jak by to bylo s odchodem sestry z ordinace,je velmi milá,snad by to ustála...Peníze ode mě taky nechce oproti Orlí,kde jsou pacietky požádávy o příspěvek (jen letákem v čekárně).Ode mě si peníze MuDr. nevzala,jelikož jsem byla na MD.Takže nezoufejte a ptejte se,určitě se najde doktorka,která vám bude vyhovovat.
 Monika, 3 synové 
  • 

Rozumím, a... 

(12.6.2007 13:40:46)
Jsem také problematický pacient, jsem dokonce ještě víc problematický pacient, nejenže nesnáším doteky cizích lidí, nesnáším dokonce i blízkost cizích lidí - spolupacientů v jednom pokoji. Chtěla jsem to vyřešit nadstandartem, nešlo to, byli prázdniny a kdo by to po mně uklízel, že? Poté, co jsem se ocitla s dalšími dvěma pacientkami na pokoji, jsem si odběhla zakouřit na balkon, ač se to striktně nesmí a místo abych se převlékla, sebrala jsem tašku a sdělila ošetřující lékařce, že odcházím, připadalo mi, že je lepší umřít, ale hlavně sama. Po delší diskusi, kdy mě chtěla nacpat léky na uklidnění, což jsem odmítla s tím, že o tom rozhoduji já, ustoupila a umístila mne na pokoj, který byl prázdný. Kupodivu jsem sice získala pověst problémového pacienta, ale lékaři už se ptali, co smějí a co ne, jestli souhlasím atd. Dokonce se smířili i s tím, že jsem něco odmítla, vždy s tím, že o tom rozhoduji já, ne oni. Trvejte na svém, vybírejte nemocnici, kde jim záleží na pověsti, tam je velká šance, že ustoupí od postoje, já jsem Pán a budou spolupracovat s vámi, ne o vás rozhodovat. Při porodu je dobré mít toto prokonzultované s doprovodem, který v okamžicích, kdy nemůžete dostatečně reagovat, udělá to za vás. Vy rozhodujete o tom, co se s vámi bude dít, nebojte si to vynutit, nejste problémový pacient, jen člověk, který si hájí právo na svou důstojnost. Osobnost, vaše vlastní já, je to nejdůležitější, co máte a nejste povinna nechat sebou manipulovat. Jetřeba o tom psát a pokud už se neubráníte přímo v nemocnici, klidně jim pošlete mail a vše vyříkejte, pomůžete sobě, ale i ostatním, kteří nejsou dost razantní, aby si obhájili toto své právo - to je rozhodovat sám o sobě a zachovat si vlastní důstojnost.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Rozumím, a... 

(12.6.2007 14:11:45)
I já jsem problematický pacient.

Nemocniční prostředí ani bílé pláště mi nic nedělají. Jako malá jsem ve špitálu strávila spoustu času a mám na to hezké vzpomínky. Od konce školy pracuju ve zdravotnictví - tedy v administrativě jako nezdravotník.

Problematický pacient jsem v tom smyslu, že vyžaduji slušné chování, informace, vysvětlení, partnerský přístup. Někteří zdravotníci ANI NETUŠÍ, že by se vás jejich jednání mohlo dotknout, protože jsou to rutinéři, kteří mají naučené určité způsoby, a pacient se jim ztrácí někde v dálce. V tom okamžiku se slušně a s úsměvem bráním. Někdy to pouhé vytržení z rutiny úplně stačí. Když se nezadaří, kontaktuji nadřízeného. Když se nezadaří, kontaktuji dalšího nadřízeného. Naprosto přesně se snažím formulovat, co mi vadí (s konstruktivním podtextem "jde nám přece o stejnou věc, pane primáři"). Zatím jsem nakonec vždycky uspěla. Mimořádně dobrý přístup se snažím odměňovat stejným způsobem - napsat mail primářovi, případně řediteli nemocnice. Management o zpětnou vazbu určitě stojí. A nestojí o problémy. Jediný způsob je masírovat zdravotnická zařízení svojí zpětnou vazbou - Váš lékař se ke mně zachoval naprosto příšerně v tom a v tom, je to ve vaší nemocnici standard? Naopak sestry na odd. ... byly naprosto vynikající, děkuji a prosím, abyste jim tlumočil mé díky.

Ale štve mě, že musím občas s nasazením všech sil bojovat za to, co by mělo být automatické. Co se dá dělat, než se to všichni naučí a POCHOPÍ, bude to ještě dlouho trvat. Takže pište, hodnoťte, reagujte. Mlčící stádo ještě nikoho k lepšímu výkonu nevyburcovalo.

PS: Když se začnu se zdravotníkem o zákroku bavit, strašně rádi se ptají "a vy jste zdravotnice?" (ve smyslu - jestli ne, tak držte zobák). Na to já strašně ráda odpovídám: "Ne, proto se vás ptám a potřebuju to podrobně vysvětlit. A taky zkorigovat informace, které mám z jiných zdrojů."

A ještě jedna zkušenost: Pokud se mnou jeden zdravotník zachází jako s dobytkem, ohradím se. K dalším zdravotníkům pak nepřistupuju napruzeně, ale s jakýmsi nevyjádřeným "představte si, co se mi teď stalo, to bych v takovéhle nemocnici nečekala, ještě že už je to pryč". Oni pochopí, že buď budou mít se mnou taky problém (a velký), nebo že přistoupí na mou teorii o selhání jednoho nevychovaného jedince, a problém mít nebudou. Docela to funguje :-)
 anemarie+1+1 


Pohledem zdravotníka,pacienta i rodičky  

(12.6.2007 14:20:37)
Nemohu jinak,než souhlasit téměř se vším výše napsaným a nemohu jinak,než přidat také svůj pohled na věc.
Mám bohaté zkušenosti jako pacient,rodička i zdravotník.Jako pacient a rodička mám zážitky jak pěkné,tak ty nehezké.Jako zdravotník mám praxi z ambulantní i nemocniční péče,dokonce jsem měla to štěstí účastnit se rozjezdu úplně nového oddělení s nadšeným kolektivem.Snažili jsme se od počátku uplatňovat empatickou komunikaci s nemocnými a plně respektovat každou osobnost pacienta.Můžu říct,že mnohdy jsem si připadala jako mimozemšťan,narážela jsem na užaslé reakce pacientů,zvyklých na "klasický" přístup zdravotníků,dostávala jsem se ale také do četných konfliktů s kolegy-zdravotníky z jiných pracovišť,se kterými jsme chtě-nechtě museli spolupracovat.Dokonce jsem se doslechla,že pacienty "rozmazlujeme" a kdo s nimi pak má vydržet!Nemyslím si,že repektováním něčí osobnosti dotyčného rozmazluju.
Mám jedno obrovské přání.Aby se všichni,kdo pracují s lidmi,nemocnými,maminkami v těhotenství i u porodu,dětmi,chovali tak,jak by chtěli,aby se v takové situaci chovali ostatní k nim.Někdy opravdu zuřím až k nepříčetnosti a stydím se,co moji kolegové a kolegyně dokáží předvést.Vždyť to stojí tak málo,chovat se slušně,vstřícně a odměnou je tolik,pacient v psychické pohodě vám důvěřuje a lépe spolupracuje!Asi vypadám jako nadšený euforický blázen,ale i já za svou práci beru výplatu (o její výši by se dalo diskutovat,ale to je jiná kapitola) a mám svoje strasti a bývám unavená.
Proto,nedejte se,klidně buďte "problematičtí pacienti",je to vaše právo,jste člověk,klidně si řekněte,co se vám líbí a nelíbí,nikdo nemá právo vás ponižovat a nerespektovat,ani pokud jde o takovou "maličkost",jako je strach z injekcí(je to váš strach a vy ho prostě máte).

Omlouvám se za sloh,gramatiku i délku příspěvku,nejsem spisovatel,jen mě prostě nadzdvihne ze židle,když čtu,jak se dokáže chovat člověk k člověku.
 Pavlína 
  • 

Je to děsivá doba 

(12.6.2007 14:41:07)
Je to děsivá doba, kdy názor psychiatrického jedince je prezentován jako pravda. Kdyby pisatelka napsala o zelených mužíčcích, byl by klid. Ale ona píše o "trhání mandlí dítěti přivázanému koženými pásky". A novináři mají další lahůdku.
 PajaMM 


Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 14:44:56)
Pavlino,

a ty jsi u toho byla, kdyz pisatelce ty manlde trhali? Vis, jak se to delalo v te dobe? Zazila jsi to? Mas vzdelani v oboru psychiatrie, ze ji odsuzujes a diagnostikujes???
 PajaMM 


Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 14:56:00)
Milado,

to z toho clanku mozna nevyplyva, ale to prece neni nic hrozneho....Ja taky nevim, zda bych popsala vse presne, kdybych si chtela vzpomenout na zazitek, ktery byl desny...a ze jich posledni dobou bylo. Pamatuju si pocity a utrzky, ale ne presne info o kazdem kroku a tak....

A neprijde mi, ze by si autorka vymyslela... A i kdyby si to pribarvila, to ostatni uz mi pribarvene neprijde, ba naopak, v nasem zdravotnictvi je to celkem obvykle...bohuzel.

A potomkovi drzim palecky!!!!!!
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 15:04:31)
Milado,

ja do toho zas tak nestouram :-)
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 15:14:59)
Milado, není to tak. Krční mandle se braly jen s místním umrtvením i u úplně malých dětí, já jsem zářný příklad, tehdy se to vůbec pod narkózou u dětí nedělalo (aspoň to nám pak na medicíně při ORL tvrdil Hroboň).
Normálně jsem si sedla na křeslo, skutečně přikurtovali ruce a nohy (asi byli zvyklí, že děti kopaly a zmítaly se). Jestli jsem dostala nějakou premedikaci, to nevím, asi jo. No a pak mi to v krku opíchli, chvíli počkali a už to jelo. Jen mi řekli, ať dýchám pusou, že to nebude bolet - no měli pravdu, já byla disciplinovaný dítě a jejich rady skutečně zabíraly, ale není každý dítě disciplinovaný a z pohledu matky bych teda na tenhle zákrok dítě neposlala. BTW brali mi touto cestou krční i nosní zároveň.
 koa 


Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 15:21:02)
K odnímání krčních mandlí - mé sestře před pár lety dali na vybranou, zda v místní narkóze nebo v celkové. Na moje důrazné doporučení zvolila celkovou.

Pracovala jsem jako sestra před 17 lety na ORL lůžkovém oddělení a nosní mandle se braly dětem jak na běžícím pásu. Zpětně to hodnotím jako velmi necitlivě prováděný zákrok.
 Isar 


Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 16:07:10)
Tak to te vyvedu z omylu. Bylo mne 20 (!) roku a KRCNI mandle mne soudruh primar vytrhl za mistniho umrtveni (tedy ani to umrtveni jeste zcela nepusobilo!)
Porody mych tri deti pozdeji byly prochazkou ruzovou zahradou proti tomuto zazitku!
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 16:51:40)
rozetněme prosím toto zásadní dilema. Byla to nosní mandle a já netušila, že je jen jedna. Omlouvám se za omyl, omdlela jsem tak rychle, že jsem to nějak nestihla spočítat ;-)))
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 14:59:27)
Ověřila sis nezávisle u jiného lékaře, že tento zákrok je skutečně nezbytně nutný? Pozor, nikoho nenabádám, aby na něja¨ký zákrok nešel, ale vždy je to pro organismus zátěž a bohužel mám nepříjemnou osobní zkušenost u svých dětí, že lékaři doporučují určité zákroky rutinně, několika takovým se nám podařilo ověřením u jiných lékařů předejít.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 15:49:49)
Promiň, nechci vyvolávat žádné pochybnosti a zlékařského hlediska to samozřejmě nebudu hodnotit. Takže budu raději držet palce a věřím, že vše dobře dopadne dobře po všech stránkách.
 Linda 
  • 

Re: Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 14:57:28)
Přidala bych se k názoru Pavlíny. Sice nikdo z nás (kromě SIm) u popisovaných situací nebyl, ale i v článku samotném autorka píše, že její problémy byly až psychiatrického rázu (viz řešení problémů alkoholem, léčení se u psychiatra). Dovedu si představit, že SIm měla smůlu a narazila na příšerné lékaře, přesto mám pocit, že některé věci zveličuje a příliš si je "bere". Náročné pacientce bych doporučila obrátit se na soukromé lékaře, jestli je ovšem možné poskytnout zdravotnickou péči této konkrétní "problematické" pacientce tak, aby byla spokojena - tím si nejsem jistá...Obávám se, že problém není jen v těch lékařích, ale i v ní...
 SIm 
  • 

umím být i velmi vděčný pacient 

(12.6.2007 16:46:31)
ahoj Lindo,
mám třeba výtečnou zubařku, ke které chodím do křesla relaxovat. Mou důvěru si získala během pěti minut rozhovoru a prvního ošetření. Moje dítě ji miluje. Uprchla jsem k ní poté, co mi "starý praktik" a socialistický primář udělal pět převislých plomb, které mi působily záněty. Mému manželovi pak za patnáct let "péče" napěstoval druhé stádium paradentózy. :-) Jo a dneska jsem byla s dcerkou u fajn ortopeda. Mimochodem, naše dětská lékařka je milionová.Dala mi i svůj mobil, kdyby zase byla krize s horečkami jako onehdy. Naštěstí jsem ho už nepotřebovala :-). Jen toho gynekologa, co by mě doprovodil k porodu, ne a ne najít. Obecně mám pocit, že gynekolog je spíš diagnóza. Moje současná gynekoložka, ke které jsem předáváním pacientů ve svém gyncentru nakonec dostala, je docela fajn, těhotenství s ní bych zvládla. Když jsem s ní mluvila potřetí, už se mi ani nechělo blinkat :-) Jenže nezvládnu tu porodnici. Sama a naslepo ne a jednat nikde nechtějí. O jednání a vysvětlení své situace jsem se posledně pokusila ve dvou porodnicích, v té druhé, kde jsem nakonec skončila v přesvědčení, že lepší to už nikde nebude a že je asi chyba jen na mé straně, se za mě nakonec přimlouvala i má por. asistentka z kurzů. Bohužel, marně.
 Linda 
  • 

Re: umím být i velmi vděčný pacient 

(12.6.2007 22:34:29)
SIm, pokud je to tedy takhle a umíš být i vděčný pacient :-), tak ti napíšu, jak jsem to měla já a byla jsem spokojená (považuji se za náročného pacienta): ke gynekoložce chodím soukromé a takové, která si účtuje za "nezdravotní služby" (rozuměj: platí se paušál nebo za každou návštěvu, těhotenství ještě zvlášť), ovšem člověk dostane nadstandardní péči - profesionální přístup, non-stop poradenství přes email a mobil (v těhotenství člověk ocení!), nádherné prostředí, dostatek času, nečeká se, prostě super a tak jak si to představuju. Porodníka jsem si vybrala v porodnici na doporučení známých a domluvila jsem se s ním dopředu (opět placená služba, samozřejmě bokem, neb v našem socialistickém zdravotnictví toto oficiálně nejde), že chci, aby byl u porodu. Na kontroly jsem se objednávala také k němu, pokud to bylo možné. Myslím ale, že při rizikovém těhotenství toto nejde 100 % splnit (pokud člověk musí na kontroly častěji, je jasné, že ten jeho jeden lékař nemůže mít službu pořád). Abych to shrnula, můj porod hodnotím jako dost hrozný (bolesti, zvracení,...), ale přístup personálu byl super a jsem přesvědčená, že dělali co mohli. U porodní asistentky jsem měla kliku, tu jsem si nevybírala, i když si myslím, že i s tou je možné se domluvit (a zaplatit) dopředu. Možná někomu přijde divné platit za věci, které by měly být samozřejmé (např. slušnost lékařů), ale realita je taková, že když člověku na něčem záleží (jako že zdárný průběh a šťastný konec těhotenství bylo pro mě dosud vůbec to nejpodstatnější), tak si holt musí zaplatit a určitě se to vyplatí. Jenom nechápu, proč to tak nejde udělat oficiálně a proč člověk musí systém obcházet :-(
 Nerida 


Re: Re: umím být i velmi vděčný pacient 

(13.6.2007 5:58:25)
Lindo, to jsou sluzby jak maji byt! Vis co me ale u toho stve? Ze neni moznost si priplatit oficialne. Kdyz dam lekari obalku do kapsy, tak z toho nezaplati zadne dane a stat z toho nakonec taky nic nema. A to je spatne.
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: umím být i velmi vděčný pacient 

(13.6.2007 13:20:24)
Naprosto s tebou souhlasím. Taky mě to pěkně štve. Nechápu, proč to stát neumožní - je to přece takový nesmysl! Je jasné, že určité základní služby musí být dostupné každému, ale pokud někdo chce investovat peníze do svého zdraví (a třeba i pohodlí), proč nemůže? Vydělali by na tom lékaři, pacienti - a jak říkáš, i ten stát!
 Pole levandulové 


Re: umím být i velmi vděčný pacient 

(12.6.2007 22:43:47)
Slm, nevim odkud jsi, ale pokud z Prahy, tak neni nic jednodussiho, nez se stat pacientkou nestatniho zdravotnickeho zarizeni Meda. Tam mas sveho doktora ci doktorku u porodu naprosto automaticky, pokoje jsou vyhradne jednoluzkove a staraji se o tebe vzorne, pri vysetreni necekas dele jak pet minut. Plati se kolem 500,- za beznou navstevu a cely porod vcetne pokoje stoji 30 tisic. Takze pokud jsi citliva pacientka a neocekavas, ze se k tobe budou doktori chovat nadstandartne zdarma, mas sanci:-)
 Mediana 


MEDA 

(13.6.2007 0:26:28)
Ano, proč se vlastně na Rodině tak málo píše o Medě? Za léta jsem tu četla jen jeden hororový článek, jehož pointou bylo, že tam ohrozili novorozeně a zorganizovali pro matku nepřijatelný převoz kamsi. A pak pár roztroušených příspěvků. Jste nekterá v běžné péči Medy? Rodila jste tam některá, kromě Skramušky? Zajímají mě veškeré zkušenosti, neb v Praze hledám nového dobrého gynekologa s vyhlídkou na spolupráci při plánování porodu, snad. :)
 MM, 2 kluci 
  • 

Re: MEDA??? 

(13.6.2007 11:07:46)
No s tou Medou nevím... Když jsem před rokem a půl chodila na přípravný předporodní kurs na Bulovku, ukazovali nám při prohlídce porodního sálu mj. i porodní "box", kde rodí ženy, které mají domluveného porodníka z Medy - je (byl?) to ten nejošklivější box vůbec, nejmenší, zeleně kachlíkovaný, ze všech měl nejdělší cestu na záchod a do sprchy :-(. Byl to jeden z tuším dvou, které ještě neprošly rekonstrukcí... Přišlo mi to tehdy velmi absurdní, že si některé ženy platí soukromého porodníka za drahé peníze, aby pak rodily v horším prostředí než ty, co jdou do sttejné porodnice "normálně". Já jsem byla v jednom z nových porodních pokojů s příslušenstvím :-), a přístup doktorů a por. asistentek nebyl rozhodně horší než kdybych si to někde soukromě "předplatila", rozhodně si nemohu stěžovat! Takže nevím v čem má přínos porodu v Mědě spočívat...?
 Halka 


Re: Re: MEDA??? 

(13.6.2007 13:58:10)
MM,
ten porodní box, pravda, moc hezký není, ale když jsem tam rodila, tak jsem tam byla sama a mohla jsem kamkoli. Takže jsem vlastně byla hlavně ve sprše v tom "pokojíčku".
A hlavní přínos je právě v tom, že máš SVÉHO doktora, kterému věříš, který Tě zná, ví, co chceš, nechceš, bere ohledy.
Když srovnám to, jak "jemní" byli jiní doktoři a jak můj z MEDY, tak takto ohleduplné vyšetření jsem nikde jinde nezažila.
Ono je toho více... :-)
 Halka 


Re: MEDA 

(13.6.2007 13:55:03)
Medi,
já jsem v MEDĚ rodila obě děti a chodím tam pořád.. jsou moc milí, můžu i doporučit jednoho z doktorů, druhého jsem viděla jenom dvakrát, takže ho zase tolik neznám. Sestřičky si nás pamatují i po několika letech a ptaly se (po telefonu), jak se mají děti...

Více mailem, chceš-li něco vědět. Máš ho na mě?
 Pole levandulové 


Re: Re: MEDA 

(14.6.2007 9:57:35)
Souhlasim, muj lekar a porodnik si dokonce presne pamatuje, ze jsem rodila v patek vecer, jak velky byl syn a dalsi detaily a to i tehdy, kdyz k nemu nejsem objednana a jen se potkame v recepci, kam si jdu pro recept na antiko a prijde na to rec. To, ze si jmeno pamatuji, a hlavne nekomoli, sestricky, uz beru jako samozrejme:-) Ale vazne, je tam mila atmosfera, na pacienta nespechaji, v klidu vsechny otazky zodpovi, vysetreni od nich mne nikdy nebolelo /a ze bohuzel mam s cim srovnavat/, kdyz jsem objednana, tak nikdy necekam, tudiz si na vysetreni nemusim rezervovat cely den, ale klidne muzu hned od nich do prace a vim, ze neprijdu pozde. Kdyz jsem pred porodem chodila na monitor, vzdy mne sestra odvedla primo s kartou do ordinace, ktera je vedle v budove a nemusela jsem absolvovat to silene cekani s rodickami z Bulovky.
Porodni sal jsem nejak moc nevnimala, prisel mi normalni, ale mne ani tak neslo o to, abych mela na zdi pekne obrazky,ale o to, ze jsem u sebe mela sveho manzela a sveho doktora, kteremu jsem verila a ktery mne znal dele, nez pet minut pri prijmu. Jejich pokoje taky nejsou ukazka komfortu /i kdyz je tam vse, co je potreba a hlavne soukromi/, napriklad v Podoli jsou daleko hezci, vetsi atd., ale priorita pro nas bylo, vedet, ze ten pokoj mit budu na 100% a ne muset cekat, jestli se nahodou uvolni nadstandart.
Takze ja jsem rada, ze Meda existuje, ze maji jasne dane ceny, takze nemusim nikomu strkat uplatky a trast se hruzou, jestli jsem dala dost nebo to bylo malo.A taky vim, ze kdybych nahodou nebyla spokojena, neni pro mne problem lekare upozornit, ze mezi nami je vztah platici zakaznik - poskytovatel sluzby a ze ocekavam, ze se podle toho bude chovat. Ale k tomu nastesti nikdy nemuselo dojit, jejich pristup je fakt perfektni.Akorat bych je nedoporucila pro maminky, ktere chteji rodit nejak velmi alternativne, pro ty je spis Vrchlabi, ale to Meda zminovala dopredu i na svych strankach, ktere uz jim ale nefunguji.
 Raduna 
  • 

Re: Re: umím být i velmi vděčný pacient 

(13.6.2007 16:51:44)
Mas pravdu, v Praze je prece jenom vetsi vyber. Ja bych taky spolehala na soukromniky....
 SIm 
  • 

Re: Je to děsivá doba 

(12.6.2007 15:24:48)
ahoj Pavlínko,
a to jsem ani nenapsala o sestře, co mi vynadala za to, že jsem zakrvácela polštář, ani o tom, jak jsem se v noci probudila, chtělo se mi čůrat, nemohla jsem z postele ven, protože tam byly mříže, volala jsem sestru. Marně. Počůrala jsem se a musela tak zůstat až do rána. Nenapsala jsem o starších dětech na oddělení, které se chlubily, kdo při zákroku křičel a kdo ne. A já jsem byla outsider, kterému se posmívaly, protože řval. A nenapsala jsem o tom, jak jsem si doma doma hrávala s babičkou a maňáskem kašpárkem na nemocnici a vyžadovala jsem, aby kašpárek křičel a volal o pomoc a plakal. A dodnes si vzpomínám na tu krvelačnou dychtivost, se kterou jsem to všechno pozorovala. Moje babička byla moudrá žena. Tímhle mi asi hodně pomohla. Ale stejně mi zůstaly noční můry. O zvířeti s rudýma očima, které mě honí a chystá se mě roztrhat.
 stnhen 


Také se bojím lékařského prostředí 

(12.6.2007 15:10:27)
Naše rodina je"prolezlá" nemocemi a tak mám velmi bohaté zkušenosti s lékaři a sestrami různých nemocnic a oddělení.Vždy jsem měla a dodnes mám velký strach z každého vyšetření,po prodělané onkologickéléčbě

je to ještě horší.Za dobu svého léčení(cca 2roky)jsem poznala pouze jednoho lékaře s lidkým přístupem,kterému není za těžko každému pacientovy vše trpělivě vysvětlit i s humorem a to přesto,že je v ordinaci často přes čas.Setkala jsem se sním na ortopedické klinice na Bulovce
 Lilith 


Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(12.6.2007 15:51:15)
No jo, to je jasna vec, ze nase zdravotnictvi neni stavene pro citlivejsi lidi.
Pokud nemate stesti, zname nebo neplatite v soukrome ordinaci,jednaji s vami jako s nezivou hmotou. Nikdy nezapomenu na lumbalni punkci, byla jsem dite, ale to byl horor...nastesti, ja jsem otrlejsi typ cloveka tak nejak celkove, takze nasledky z nekolika setkani s lekari, nemocnicemi, gynekology a tak vstrebavam rychle a dobre :-)
Bud frkam, slusne odporuji, hledam jineho lekare (casto pres zname, to je pak pohodicka) nebo drzim hubu a modlim se za rychly posun casu. Na porod jsem se ale preci jen pripravila (preci jen jsme si rikala, jaka vlastne budu, az prijde ta moje hodinka), jela jsem rodit do klidne a slusnym pristupem vyhlasene nemocnice s manzelem, ktery se ode me nehnul a bylo to OK.
Ale uprimne, nechtela bych byt citlivejsi clovek, ktery si napriklad veci bere vice, do naseho zdravotnictvi je to velka prekazka..bohuzel.
 Mortadela 


Re: Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(13.6.2007 10:24:40)
Oscarko, lumbálku jsem jako dítě v 1. třídě absolvovala taky. Bylo to v 80. letech, úroveň zdravotnictví odpovídala své době. Nikdo tenkrát nepokládal za vhodné o tom informovat mé rodiče, prostě mi to píchli a hotovo. Dodnes si pamatuju mamku, která ten den odpoledne za mnou do nemocnice přišla a v šoku vyslechla jakou nebezpečnou věc bez jejího vědomí udělali. Jenže tenkrát se nesmělo ani pípnout, nemohla jim ani pořádně vynadat. :-(
 Lilith 


Re: Re: Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(13.6.2007 22:42:16)
Taky ji mam za sebou v 80. letech...sileny pobyt na Bulovce, mela jsem hlad a byla mi zima, v dece byly diry, 3 nedele, bez navstev, pouze se na me smeli rodice divat z balkonu...byla jsem maly, vydeseny dite, pod zadek mi beze slova strcili takovy ten pekac a sup, delej..hruzou jsem se nemohla ani vyprazdnit.
Jak rikam, nejsem precitlivela, zvladla jsem to a mam pocit, ze bez nasledku...snad:-)
Ja jen doufam, ze je to vsechno dneska uz lepsi, ja jsem napriklad vdecna, ze muzu byt se svym ditetem v nemocnici, jinak by mi to urvalo srdce.
 arsiela, 


Re: Také se bojím lékařského prostředí 

(13.6.2007 0:47:07)
stnhen,koukám,že se shodnem,jediný lékař,kterými byl schopen trpělivě vysvětlit co se se mnou bude dít byl na ortopedii na Bulovce.Co slíbil to také splnil,nikdy mi nedával plané naděje,jednal se mnou na rovinu,věděl,že chci slyšet pravdu ať je sebehorší.
Bohužel už tohle nemůžu říct o sestrách,které tam pracují.Bohužel nejhorší zkušenosti mám se setrami na JIP což je docela průšvih.Právě tam bych čekala sestry ,které se umějí vcítit do pacienta.Jasně mají náročnou práci,ale sama jsem na JIP jako sestra dělala a nikdy nebyl důvod se chovat k pacientovi hrubě a neuctivě,kort když byl oblblý narkozou.To prostě pro mě není omluva.
Na gyndu mám celkem štěstí,sestřička při vyšetření lékařce neasistuje,je v předpokoji lékařky.A ani by mi to nijak nevadilo.
Horší zážitky mám z nemocnice z dětství dvouletý nonstop pobyt v nemocnici je docela záhul ,natož když rok a půl z toho strávíte připoutaná v lůžku v svěrací kazajce,protože sestry přece nebudou hlídat děcka aby jim v posteli nevstávali.To zanechá stopy na psychice i toho otrlejšího jedince.Bohudíky ,že v tomto směru se zdravotnictví zlepšilo a podobné metody už našim dětem nehrozí.
 Dana 
  • 

STOP ODYSSEUS 

(12.6.2007 19:38:59)
Lidi prosímvás, neodpovídejte už Odysseovi - to je právě to, co on chce, aby si mohl napravovat své pošramocené ego. Já shodou okolností vím, o jakou osobu se jedná, věřte mně, že také jeho blízcí jej nemají moc rádi a pokud se mají dít nějaké rodinné sessions, netěší se, jaké chtrosti tam tento člověk zase bude vybádat. Nechte ho být, to je ztracený případ, taková hodně hysterická osobnost, která strašně ráda provokuje a má zvrácenou radost, když se někdo chytne. Přitom kdyby věděl, co si o něm jeho blízcí za zády povídají, možná by se divil. Ještě jednou - nechte jej být, tato osoba nemá problémy - ona sama je PROBLÉM.
 SIm 
  • 

odpověď pro Odyssea 

(12.6.2007 19:43:42)
tímto vyhlašuji standardizovanou odpověď pro Odyssea.
Je jím: :-)
 Katka 
  • 

Re: STOP ODYSSEUS 

(13.6.2007 7:46:33)
Odyssea sice neznám, ale myslím si totéž co Dana: pokud mu nikdo nebude odpovídat, nenechá se vyprovokovat, nebude mít důvod sem neustále psát svoje výplody. Katka
 Mateřídouška1 


Re: STOP ODYSSEUS 

(13.6.2007 15:07:22)
Dano, kolikrát jsem si říkala, že by mě zajímalo, jaký ten člověk ve skutečnosti je. To musí být celkem zážitek, s někým podobným se setkat a poznat ho osobně. Pro tohoto chytrého pána určitě není problém vycítit ironii, kterou tady vyjadřuju. Je to až komické, že se dokáže denodenně bavit urážením a napadáním lidí na internetu. Žít v jeho blízkosti musí být peklo.
 Veronika+3kluci 


Re: Re: STOP ODYSSEUS 

(14.6.2007 10:17:15)
V detektivce by byl určitě vrahem:-) Takovým tím úchylným, co se tváří jako že je v pohodě, že je nejchytřejší a nikdo na něj nemá. A přitom by se něčím užíral. Asi jsem četla moc maigreta:-)))
 Lenka 
  • 

Porodnice v Brně 

(12.6.2007 21:09:55)
Skvělý článek, cítila jsem se po opuštění jedné brněnské porodnice (té největší) v lednu letošního roku úplně stejně. Bylo to fakt šílený. Zavřeli mě mezi svátky na rizikové pro nic za nic, dělali se mnou různé věci, mimo jiné nějaký chvat na uvolnění hlenové zátky, i když dr. věděla, že nechci předčasně rodit, pokud to nebude nutné (na šestineděleí jsem se dozvěděla, že to dělají všem na poslední návštěvě ambulance, samozřejmě bez jejich vědomí. Po několika dnech v nemocnici (vyloženě je nesnáším a trpím syndromem bílého pláště) jsem prosila o porod. To chtěli a naštěstí mám super paní doktorku, která se asi přimluvila a třetího ledna jsem šla na vyvolání. Ale ten šílený pocit z týdenního pobytu na rizikovém oddělení a konkrétně z jedné paní doktorky, jíž jsem byla označena za problémovou pacientku, byl fakt hrozný. Nemohla jsem se s tím vyrovnat několik měsíců. Nic neřekla, říkala si pořád, že jim mám věřit (ale jak, když mi sebrali moje léky a vrazili mi léky co se brát podle pokynu hlavního kardiologa v Bohunicích brát nemají) a když jsem se na něco ptala, tak prý ji vyčerpávám. Doktor Unzeitig je můj gynekolog. Je fajn, mám ho ráda, věřím, že toho má hodně, já osobně, pokud pisatelka pročítá všechny příspěvky, tak bych se obrátila na primáře Nemocnice u Milosrdných bratří nebo dr. Novotnou, ta je úplně, ale úplně nejlepší gynekoložka, kterou jsem kdy potkala. Pokud bych chtěla třetí dítě, tak jsem rozhodnutá chodit jen ke svému gynekologovi a internistce a podepisovat reverzy. Samozřejmě pokud by nenastal problém. A v té největší porodnici v Brně :-) je velice dobře postaráno o děti, takže to za to stojí.
 SIm 
  • 

Re: Porodnice v Brně 

(12.6.2007 21:22:01)
no jo, no. Miloše a jejich primáře mi doporučovala moje gynekoložka. Znala můj zdravotní stav a byla přesvědčena, že "u toho", tedy u mého porodu určitě bude. Za ten měsíc jsem ho tam neviděla a měla jsem pocit, že ta nemocnice snad ani žádného primáře nemá :-(.
Dr. Unzeitig - no nevím, neznám ho a nechápu, proč problematickou pacientku, s jejíž "storkou" byl seznámen, doporučil k dr. Dvořákové, která se pacientek podle všeho bojí. Nicméně je fajn, že se takhle bavíme. Po republice jde hlas, že Brno je bašta přirozených porodů a vůbec průkopník nových směrů v porodnictví... A já mám přitom pocit, že tu fakt není kam jít.
 hannnn 
  • 

okukování více doktrory 

(12.6.2007 21:50:49)
mě se stalo dokonce i ve Vrchlabí, kde jinak bylo všechno až neuvěřitelně super, že jsem půl hodiny po porodu ležela na nadstandardu, vedle mě můj manžel a přišel primář (ten starý "úžasný") s několika dalšími doktory a všichni si mě prohlíželi tam dole a ještě mi vytkli, že už nemám vložku, co mi dali na sále (vyhodila jsem jí, protože už byla moc nacucaná, a dala si vlastní)...bylo to trapný, zvlášť před mým mužem
při mým prvním porodu taky ve Vrchlabí mi stejný primář dělal prohlídku před porodem a dost necitlivě a když jsem zasykla, tak mi řek něco jako "jak chcete rodit, když vám vadí tohle?"
třetí bylo, když mi dělali bezdůvodně cévkování (je prý zaručena sterilita odběru, u pacientů nikoliv) a nepodařilo se to a bolelo to (mám z dětství jizvu po nezdařeném vyšetření močové trubice)a tehdy mi sestra nadávala, že je politá, tak jsem jí vynadala zpátky a pak mi dali sterilní lahvičku a bylo po problému....to jsou takové tři nepříjemné zážitky, ale prkotina proti tomu, co zažily jiné holky jinde....mám odtamtud i hromadu pozitivních ......
 Lenka 
  • 

Re: Re: Porodnice v Brně 

(12.6.2007 23:23:46)
Taky bych neřekla, že Brno je zrovna baštou přirozených porodů, i když je určitě lepší než Praha. Ale stejně jsou zdejší nemocnice velké ratejny, které mně připomínají vězení, bez ohledu na to, že velká část tamního personálu se asi opravdu snaží. Ale zase - pokud si tam najdete někoho dobrého známého, kdo je ochoten s vámi ledacos absolvovat, je to fajn - v Brně jsou daleko vstřícnější co se týče pouštění vybraných dul, PA i známých doktorů k porodu. Pokud ale jste spíš na to normální, přirozené, tak bych nedoporučovala ani Unzeitunga, ani primáře Milosrdných, a už ani náhodou Dvořákovou - to je řekla bych takové konzervativnější křídlo, hlavně Dvořáková prý nadělá spíš více zákroků než méně. A primář od Milosrdných, no, nevím. Já sice vím, který on je, on naštěstí neví, která jsem já a měl by se trochu krotit ve svém povídání s kamarády hudebníky po hospodách a být si vědom, že lidé ho poznají. Je to pár let, co jsem jej slyšela v jedné hospůdce, jak sice ne úplně nahlas, ale stejně dost srozumitelně a barvitě líčil kamarádům po koncertě, jak "rodil" tu ženskou a jak ona teda ječela... člověk by až řekl, že ta ženská vůbec neměla důvod si zaječet, že se měla spíš samým úsměvem a obdivem rozplývat, když on to "rození" vlastně všechno odřel za ni :-(
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 8:03:06)
no jo, no. Já mám totiž pocit, že oni si ti to doktoři - chlapi fakt myslí. Já když jsem chodila posledně a hledala, kde by se mě ujali - to jsem začla zařizovat poté, co jsem si uvědomila,že ve mně roste úzkost a já začínám považovat dýku na svou obranu za standardní součást vybavení do porodnice - jsem na tenhel postoj narazila víc ne jednou. Obecně byli páni doktoři přesvědčeni, že pouhým vstupem do jejich zařízení ze mě všechny obavy spadnou a já se radostně a ochotně podvolím všemu, co se mnou budou provádět, an nic se nebudu ptát a pak jim budu neskonale vděčná. Vůbec nepochopili, že v mém stavu, po pár omylech doktorů v mém těhotenství, ktré taky nemusely dopadnout dobře, je zkrátk atřeba mou důvěru tvrdě získávat. A o to nikdo nemá zájem. Nevěříte nám? Tak si jděte jinam. Ale já chci věřit. Ale nebudu věřit slepě. Nemocnice přece není sekta.


Re: Dvořáková - no jo, mně bylo hned divné, že i během tohokrátkého rozhovoru mi byla schopna doporučit hned dvě porodnice, kde mi udělají plánovaný císařský řez. A já přitom, kurnik, chci jenom cimru, kde mi všichni dají pokoj, jednu důvěryhodnou, slušnou, por. asistentku a jednu doktorku, ktrou budu znát a která porod začne a dovede do konce. :-(
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 8:28:58)
SIm,
Zkousela jsi hledat z druheho konce, to jest soukromou porodni asistentku? Musis si je zaplatit ale neni to az tak drahe. Sice psala jsi, ze mela jsi prvni rizikove tehotenstvi, ale prave mozna v techhle sferech bys nasla nekoho, kdo ma kontakty i na rozumnou lekarku. Ja bych take nehledala jiny nez paternalisticky a farmaceutickym firmam priznivy postoj u vlivnych person v GPS. Navic, mozna prave ti se zalibi a bude stacit tehotenska pece od PA. Co se tyka zarizeni mista porodu, pokud bys oslovila okolni porodnice, ze prijdes s vlastni PA a sluzby jejich personalu nepotrebujes pokud by se nedelo nejake drama, uvedla bys svoje zdravotni duvody, tak co? Nestoji to za pokus? Nejaka dula asi pred rokem mi rikala, ze porodni sal se da pronajmout.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 9:52:01)
samozřejmě, zkoušela. To je první logický krok. Moje por. as., ke které jsem chodila na přípravu, mě nakontaktovala na lékaře, se kterým o mně dokonce osobně promluvila. Tento pán se o mně přestal zajímat ve chvíli, kdy jsem dala najevo, že mám problém vylézt na "kozu" ve vyšetřovně, kde je kromě něj, sestry a mého manžela (pořád ještě přijatelná sestava, i když bych dala přednost vyšetření jen ve dvou), byl ještě další lékař, další sestra, rodička a její por. asistentka. Prihlásil, že "pacientka mi snad nevadí" a že "zdravotničtí pracovníci mi nemají co vadit". Debil. S prominutím. Pak, přestože jsme byli domluveni s ním osobně, už při mých dalších kontrolách přítomen nebyl a zřejmě si to zařídil tak, aby mě objednali na dny, kdy neměl službu. Já pak dva týdny čekala, jestli se neobjeví, pak jsem pochopila, že už tedy asi ne. dítě bylo koncem pánevním, váha spolehlivě přes 3,5 kg a pořád si s námi nikdo nehodlal promluvit, co vlastně bude, přestože nám předtím řekli, že rodí děti do 3,5 kg a pak sekce. To mě na tom zdeptalo nejvíc - měla jsem strach o dítě a nebyl nikdo, s kým bych mohla hledat řešení. Navíc pokaždé měl službu někdo jiný, pokaždé zmínil jiné řešení či postup, ale pokaždé takovým způsobem "za oknem je ale dneska hezky, že?"

Myslím, že tohle je hlavní prvek mé depky z toho všeho. Měla jsem objektivně problém.Rizikové těhotenství, riziková poloha. Hledala jsem řešení. Oslovovala jsem lidi. Por. as. Lékaře. Mluvila s nimi. Chodila jsem od jednoho k druhému jako ta slepička co prosila o vodu pro kohoutka. A nenašel se nikdo, kdo by řekl "já se toho ujmu, obracejte se na mě, jednejte se mnou". Objektivně jsem udělala všechno, co jsem mohla, abych nedopadla tak, jak jsem dopadla. Vložila jsem do toho kupu elánu a energie. A to, co mě deptá především, je fakt, že navzdory vší snaze se mi nepodařilo dosáhnout jakékoliv dohody.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 10:13:22)
SIm, to jsou idioti. Ja sice s naprostym nerespektovanim soukromi a mych prani setkala jsem se az u porodu. Mozna skoda, jinak v CR nerodila bych ani nahodou. Ale nechapu, proc zeny masove se to nechaji libit. Na to nemusi clovek mit drasticke vzpominky o operaci mandli, aby to nebral jako normalnost. Ta otrlost a nezajem o zdravi vlastni a ditete mi pripada nenormalni. Zvlast u rizikovek, to si fakt mysli, ze ten nahodny postup toho nahodneho dr. bude pro nej prave to nejlepsi?

To je na demonstrace, a masove hnuti, ne jen na obcasne aktivity HAMu ale ja vam ji nezorganizuji.

Jen tak pro pochopeni, ta PA byla proste PA, ktera vedla kurzy, nebo soukroma PA, kterou jsi platila jako tehotenskou poradkyni? (Ja ani nevim jestli v Brne takova moznost existuje, ale na strankach Aperio ci UNIPA by se dalo zistit). Totiz pro mne se to zda jako mozna cesta jak rozbit monopol porodnicni pece, a donutit je organizovat svoji praci podle potreb klientek, a ne svych.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:01:42)
PA mám zjištěný a obšlápnutý už od minula. Tuším, že jsem to tu už někde psala, ale tohle není průchodné.
Na stránkách UNIPA jsou u nás v okolí registrovány 3. Ta první, "moje" z minula, pracuje asi nejvíc samostatně. Vede kurzy ve velkém počtu, doprovází k porodu, poskytuje i poradenství. Sama ale taky pracuje v porodnici jako zaměstnanec, takže je taky "chycená" systémem. Dodneška si vzpomínám na její rezolutní "papíry se musejí udělat", když jsme na kurzu mluvili o smysluplnosti nebo nesmyslnosti vyplňování lejster na příjmu,s maminkou s kontrakcemi. Druhá, které jsem volala po porodu, ať jde aspoň zkontrolovat jizvu, se nejdřív zeptala, jestli mám papír od gynekologa, že bez toho nepřijede. Nabídla jsem jí, že jí návštěvu zaplatím, ale nějak se jí to nelíbilo a hovor skončil s tím, že je jí líto a ona má taky svoji rodinu... tak jsme sehnali papír a přijela. Aspoň jsem nemusela v těch šílených vedrech, co tehdy byly, cestovat s hojící se jizvou na kontrolu v rozpáleném autě. Pak jsem s ní mluvila ještě jednou, ani nevím kvůli čeho, snad kvůli kojení, a přiznala se, že jsem ještě nebyla na kontrole po šestinedělí (psychicky jsem byla v háji zeleném, další gyn. prohlídku bych prostě nezvládla), konstatovala, že mám "černý puntík" a že u nich v ordinaci už měli paní, které našli rakovinné změny na čípku i takhle brzy po porodu.
A ta třetí dělá ve stejné porodnici jako ta druhá. Tu neznám, vím, že vede kurzy a nějak si nedělám iluze, že by to bylo něco extra jiného. Podle toho, co vím, přednostně se snaží taky všechny nacpat do "úžasné" porodnice, ve které pracuje. Ale uznávám, tu jsem osobně neviděla.

tipuju ale, že skulinu pro sebe musím hledat jinde.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:16:09)
SIm, to jsou smutne zpravy. Ja tak od znamych i z pozorovani na Rodine nemam valne dobre mineni o poradatelkach tehotenskych kurzu v Brne - prave kvuli nesmyslum co tam vykladaji. Jejich podani "prirozenych porodu" je jen lakadlo pro neumejici cist a nesvedci to nic lichotiveho o obzoru, jazykovych znalostech a kontaktu se soucasnou literaturou porodnich asistentek.

Tak drzim palce, at se ti podari najit svoji skulinku. A neboj, jsi normalni, jen ten system porodnicke pece neni normalni:).
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:17:23)
Cizinko,

ahojky :-) A slysela jsi o Agenture Vetrnik a PA Blance Cermakove?
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:26:27)
Danielo, slysela jsem, vetsinou pochvalne. Nemuzu bohuzel se vyjadrovat o nekym konkretne s kym osobne jsem se nesetkala, ani roztridit, ktera zprostredkovana info pochazi od koho. Proste kurzy pousti spoustu dezinformaci - to je muj dojem z konversaci se znamymi.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:29:10)
Cizinko,

ja tam chodila pri berusce a i ted chvilku. A pani Blanka je uzasna zena a moc ochotna a obetava....takze mohu doporucit. Od kurzu, ktere jsem navstevovala v tehu s Klarkou, jsem s ni v kontaktu, navstevovala jsem ji, psaly jsme si, ted pri druhem tehu jsem tam stihla jit jen 4x a i pak mi poradila, co jsem potrebovala s tim spatnym ukoncenim. A ted se dokonce stehujeme za Brno do mestecka, kde bydli i ona, tak mame prijit na zahradku na kaficko :-))) Ne, to uz je prilis osobni, vim. Jen jsem chtela rict, ze muzu doporucit....
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:33:58)
Danielo, prave jsem to slysela, ze je to velice mila a obetava zena - coz pro PA je snad nejdulezitejsi. Ale byt tebou, jeji info bych doplnila svym vlastnim ctenim.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:39:11)
Neboj, hledala jsem vice zdroju :-) Ja ted hlavne potrebovala poradit, kam mam na to ukonceni jit, kde jsou nejlepsi. A ze tri stran se mi dostalo jednoznacneho doporuceni - Obilni trh. A opravdu, pristup uzasny, chovani super....i kdyz oddeleni stare, ale mela jsem pokoj sama pro sebe vzhledem k situaci a maji alespon rekonstruovane soc.zarizeni. Coz je potesujici, pred temi 5ti lety to tam bylo desne...
Jinak o porodu a peci mam sve predstavy a vedomosti, takze tam problem nevidim. Ted uz "jen" otehotnet a mit zdrave mimi. Momentalne cekame na genetiku - musime jit na test a pak cekat na vysledky....
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:33:04)
Na rovinu: Blanka byla v tom systému jediná, kdo udělal aspoň něco, aby mi pomohl. Aspoň něco. Kdo byl ochoten se mnou mluvit. Kdo byl ochoten se mnou cítit. Pravda, v mé situaci mi zřejmě moc pomoci nemohla a to, co udělala, prostě nestačilo. Systém byl silnější. Ale aspoň se snažila. dodatečně: díky.


Chápu, že je taky tlačená lékařskou lobby, že musí vycházet s privátními gynekology, aby jí posílali maminky. Chápu, že její pozice je obtížná. Ale moje taky.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:40:49)
Slm,

ona je opravdu hodne obetava, to mas pravdu.

JA ted chodim k MUDr. Lustigové, ale byla jsem u ni dvakrat, tehotenstvi jem u ni nezazila, tak nevim. Ale reference vyborne a hlavne to ona nam objevila VVV u naseho chlapecka a byla naprosty profesional, za coz jsme ji vdecni. Nedala nam planou nadeji.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:47:52)
no jo, i proto se už v dalším těhotenství nehodlám spoléhat na péči por. as. Myslím, že nikoho lepšího, než je Blanka, tady neseženu. A když mi nepomohla ona, tak už žádná por. as. Problém je fakt v systému - ve chvíli, kdy dojde k jakýmkoliv komplikacím, se do toho vloží lékaři a ti mají hlavní slovo. Jestli mám být těhotná podruhé, musím najít ochotného a spolupracujího lékaře, abych se ve chvíli, kdy se začně něco špatného dít, neocitla hned v několikanásobných potížích:
1)byla bych vystresovaná, že to nejde s PA, jak jsem si představovala
2)neměla bych navázaný vztah s lékařem a byla bych vystresovaná tím, že jdu k neznámému člověku, ke kterému nemám vybudovanou důvěru.
3)byla bych vystresovaná tím samotným problémem.
Pokud se spolehnu rovnou na lékaře, budu muset řešit už jen bod 3).
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:49:56)
Slm,

chapu te presne. A preju ti, abys takoveho nasla...kdybych se neco dozvedela, dam vedet, slibuju.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:52:12)
zlatíčko :-) díky.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 11:55:16)
Jeeee, se budu cervenat :-))))
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 12:01:29)
abych pravdu řekla, trochu se před tebou stydím - vůbec nevím, jak bych zvládla to co ty. Vím, jak jsem vyšilovala, když mi vyšly špatně genetické testy, a to se pak zjistilo, že se doktoři z mého gyncentra při předávání info mezi sebou jen spletli. Jestli chceš, napiš na fitzpatrickIII@seznam.cz.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porodnice v Brně 

(13.6.2007 12:19:19)
Tak uz jsem ti poslala slohovku :-))) Omlouvam se :-)
 ali 
  • 

tak to jseš teda v pytli 

(13.6.2007 23:17:47)
protože neznám porodní as. která by si vzala na triko rizikové těhotenství, a i kdyby jste nakrásně rodili jenom s asistentkou, můžou přijít komplikace a v tu chvíli to asistentka vzdává byť je sebeúžasnější, protože má rodinu a nestráví kvůli tobě 10 let v kriminále. prosímtě už se konečně prober.
 cizinka1 


Re: tak to jseš teda v pytli 

(14.6.2007 7:58:47)
Ali, spise ty se nauc cist, protoze v prispevku SIm pise, ze je to prave ten duvod, proc chce lekare od zacatku. Neni treba delat z cloveka primitiva podle primitivite vzoru sveho.
 Arwen 


Nepochopení. 

(12.6.2007 23:09:00)
Autorka článku se nám svěřila se svým duševním rozpoložením, se svou obavou. Ona nemůže za to, že se bojí doktorů, že z nich má nepříjemný pocit a, že musí mít opravdu chápavý a kvalitní přístup. Prostě i takoví jedinci jsou mezi námi a pochopení potřebují, žádné urážky, toleranci! Na diskusi vidím, že dost čtenářek se v článku částečně poznalo, nebo jej alespoň chápe, nikdy by mě však nenapadlo autorku urážet a to jsem tu pravděpodobně nejmladší. Možná je to tím, že ač jako racionální a inteligentní bytost, mám také své fobie. To pak člověku otevře oči...Ne, autorka není hloupá a není ufňukaná, což už ukazuje styl a kvalita článku. Jen je trochu jiná. A zaslouží si respekt.
 anemarie+1+1 


Re: Nepochopení. 

(13.6.2007 0:24:42)
Arielko,nevím,kolik ti je,když se považuješ za nejmladší na diskuzi,ale musím ti říct,napsalas to krásně,děkuju za takový příspěvek.
 Nerida 


Taky chapu, ceske zdravotnictvi hold potrebuje zmenu 

(13.6.2007 5:48:25)
Autorku chapu. Pro me je treba podstatne navazat s osetrujicim lekarem komunikaci a duveru, potrebuju se ptat, vedet co se bude dit a proc, a v urcitych situacich ocenim mit moznost behem vysetreni sveho partnera nebo nekoho blizkeho. Za problematickeho pacienta se nepovazuju. Mela bych?

Jenze kdyz se divam na ceske zdravotnictvi z dalky, vidim, ze problem neni jenom v doktorech, ale spis v celem systemu. Co treba nechapu je proc musi mit lekari smlouvu s pojistovnou. Prijde mi mnohem logictejsi kdyz smlouvu ma pacient s pojistovnou. Pak by nedochazelo ke kurioznim situacim, kdy ma lekar povinne ulozeno provadet preventivni prohlidky ci ockovat, ale protoze si jiz vycerpal svuj limit (rozumej osetril prilis mnoho pacientu), tak ho pojistovna potresta penale. To je prece proti logice! Takze dokud nebude aspon do urcite miry fungovat trh, nic se nezmeni.

A kdyz uz jsem natukla "trh", kdo z vas by ocenil mit moznost se legalne nadstandardne pripojistit?
 Ladka 
  • 

k reakcím 

(13.6.2007 9:43:37)
konečně jsem dočetla celou diskuzi. Nestačím se divit návaznosti příspěvků. Ti, kteří také mají nepříjemné zážitky v nemocnicích, je zobecňují snad na většinu lékařů. a když někdo tyto lékaře chápe a "obhajuje", pak se dočká kritiky, že necítí s autorkou původního článku. Ale o tom přece řeč od "obhájců" lékařů nebyla. Ale nerespektujete od těchto přispěvovatelů také možnost zobecnění kladnějších zkušeností. Stejně tak je neadekvátní mužům v diskuzi psát, že mají reagovat, až porodí. Špatné i dobré zkušenosti s lékaři snad mohou být v jakémkoliv odvětví medicíny, a jsou i jiné velmi intimnní potíže, než jen porod.
 krisha 
  • 

pro autorku 

(13.6.2007 10:43:31)
myslim že ti můžu pomoct, s lékařem, porodem, přístupem v por... mail mi nešlo odeslat, napiš na kideva@seznam.cz
 Petra 
  • 

problematický pacient  

(13.6.2007 12:29:22)
Chováš se jak malé děcko, kterému nechtějí dát hračku .Řadové zacházení není příjemné nikomu, ale nikdo kvůli tomu nedělá takový povyk. Chceš spravedlnost za cenu sebezničení a totálního vyčerpání??? Máš velké nároky, vyžaduješ ideál, a tím se neskutečně vyčerpáváš - protože ten ti zrovna nepřijde do cesty, když na něm budeš lpět. Když by tvoje dítě zlobilo a vyžadovalo čokoládu, až by leželo na zemi a vztekalo se - dáš mu ji???? Jestli jo, tak ho budeš učit být víc egocentrickým. A to jsi právě ty, egocentrická a chceš aby tě celý svět litoval. A neumíš se vžít do role doktorů, kteří toho mají moc a neumíš omluvit jejich neomalenost, která je sice zřejmá, ale má se odpouštět, protože neodpuštěním škodíš především sama sobě. Doporučuju změnit přístup, nebýt na okolí tak přísná. Pak možná zjistíš, když se na svět podíváš méně přísnýma očima, že hodní doktoři, i když ne dokonalí, jsou. Neházej na doktory špínu.
 PajaMM 


Re: problematický pacient  

(13.6.2007 12:36:55)
Moc "hezky" nazor, vazne....Co doktora stoji slusne chovani a komunikace? Vim, ze toho lekari maji moc atd. a ze vsichni jsou jen lide. Ale to, ze se budu chovat slusne, jeste nikomu neublizilo...Ja osobne taky ocekavam slusnost a komunikaci. A to si nemyslim, ze jsem "narocny" pacient. Ono nenechat si vsechno libit jeste nutne neznamena egocentrismus, rozmazlenost a ja nevim co vsechno si pod tim predstavujes....
 cizinka1 


Re: problematický pacient  

(13.6.2007 12:38:28)
Ale jdi, Petro, SIm chce jen regulerni moznost si zaridit osobniho doktora, ktery by ji delal poradce po cele tehotenstvi a u porodu a se choval civilizovane. Bohuzel v CR clovek nekoho takoveho musi docela vycerpavajicim zpusobem hledat, protoze lekari nejsou skoleni v komunikaci, jak nedavno bylo oficialne uznano i samotnou lekarskou komorou a nedavne novely zakona o pravech na zdravotni informace jeste se nestaly soucasti kultury. Moznost nadstandardni pece a plateb neni sikovne vyresena vubec.

Chces aby s tebou nadale bylo zachazeno radove? Bud v klidu, nikdo ti to nebere. Ale z dovolenim, zadna zena, ktere zalezi na zdravi svym a sveho ditete a nerada nastavuje svoje telo na nezduvodnou zproneveru penez od tebe priklad nevezme;)
 SIm 
  • 

Re: problematický pacient  

(13.6.2007 13:32:35)
a jéje. Já pořád čekala, kdy se tu někdo takový objeví a divila se, že furt nic. No tož vítej do diskuse!:-)
 Lenka 
  • 

Re: problematický pacient  

(13.6.2007 14:02:08)
Proč by se měla odpouštět neochota, neprofesionalita a nevědomost lékařů? Nevidím důvod. Úředníků přece nikdo neodpustí ani čárku a tam nejde o život. Uznávám, že mají málo peněz (lékaři v nemocnicích), je toho na ně hodně a mají jednoho pacienta za druhým, ale proto přece studovali, že je to baví, a pokud ne, tak by měli jít dělat něco jiného. Odpustila bych neochotu, ale pouzě v případě profesionálního a bezchybného jednání lékaře, ale většinou neochota, neprofesionalita a hloupost jdou ruku v ruce. Aroganci u perfektního lékaře toleruji, nejsem nadšená, ale toleruji, když vím, že jsem v dobrých rukou. Ovšem nevím, jestli by se i ta arogance měla tolerovat. Ale myslím, že ti špičkoví odborníci mají na trochu té arogance nárok :-).
 SIm 
  • 

Re: Re: problematický pacient  

(13.6.2007 15:16:11)
vidíš, jednoho takového zrovna znám. Starý pan ortoped. Svítil jako sluníčko. A když jsem na něj začala chrlit svoje potíže, tak mě zarazil, prý si na to přijde sám. A člověče - přišel. Za pět minut věděl to, s čím já po doktorech předtím chodila 15 let. Přesně konstatoval poruchu, na kterou jsem před oněmi 15 lety (marně) upozorňovala a o "nezbytné" operaci kolenou, kam jsem naštěstí nešla, protože jsem stihla otěhotnět, se rovnou vyjádřil, že by nebyla lege artis. Bohužel mi také potvrdil mé podezření, že se s tím mým stavem nedá nic moc dělat, jen cvičit a udržovat. :-( a během deseti minut mi odblokoval obratle, se kterými jsem chodila neskutečně dlouho a marně po nejrůznějších rehabilitacích. tak nevím - byl nebo nebyl arogantní? Byl nesmírně příjemný - sálalo z něj charisma. I když mě nechtěl vyslechnout, vzápětí mě přesvědčil, že fakt umí.
být takových lékařů víc, tak by na tom i to zdravotnictví bylo lépe. Když pomyslím, kolik peněz musely stát všechny ty nesmyslné rehabky a nemocenské na zablokovanou páteř... Takovýmu platit ne dvoj, ale desetinásobek normální sazby a pojišťovně by se furt vyplatil.
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: problematický pacient  

(13.6.2007 16:27:25)
To byl teda Pan doktor, usmívala jsem se, jen jsem to četla. Takových je opravdu málo. Znám jen jednu dětskou, která snad jen od pohledu mi přišla na vývojovou vadu ledvin, kterou nikdo třicet let neobjevil, i když jsem měla neustále do prvního těhotenství zánět, poté jako zázrakem zmizel :-). To je taky Paní doktorka.
 lksv 


Re: Re: Re: Re: problematický pacient  

(16.6.2007 10:10:38)
také jsem problémov
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: problematický pacient  

(13.6.2007 14:05:09)
O co tady jde? Proč se do Slm navážíš? Nemusíš mít pochopení, ale to neznamená, že bys do někoho, koho navíc vlastně neznáš měla takhle rýt. A doktorů bych se nezastávala, je to tak půl na půl, ti co berou ohledy a ti bezohlední. A pokud má někdo smůlu jen na tu druhou půlku, jaké pocity pak můžeš očekávat.
A to srovnání s dítětem a čokoládou, to je fakt totálně mimo. Pobavila jsi mě.
 mata 
  • 

trochu hysterické 

(13.6.2007 22:50:06)
nemůžu si pomoct, ale článek na mě působí dost hysterickým dojmem, přesně jak píše petra-chováš se jako děcko, které chce za cenu sebezničení dosáhnout svého. samozřejmě, naše zdravotnictví je tam kde je a některým doktorům by neškodilo chovat se na úrovni, ale co popisuješ ukazuje jenom na to, že jsi princeznička se kterou se musí zacházet v rukavičkách.nemám špatné zkušenosti s doktory-ty co mi neseděli jsem prostě vyměnila. taky jsem u porodu zažila přístup který mě zarážel -porodní asistentka úžasná, primář ... a doktor při porodu ..., ale oprostila jsem se od toho, příště to udělám tak aby k těmto situacím nedošlo, poprvé to člověk nevychytá, a nebudu se v tom nimrat jenom pro to že se všude píše o porodních traumatech. jo mandle mi taky trhali a žiju. pevné nervy psychologovi.
 Raduna 
  • 

Re: trochu hysterické 

(13.6.2007 22:58:47)
Mato,

to, co tady ty a Milka a jim podobne propagujete je pozice obeti tzn. necham si vsechno libit a vsechno vytrpim,protoze to tak prece ma byt a ja si to musim nechat libit, protoze jsem zena (nebo z nejakeho jineho iracionalniho duvodu jako treba, ze preci nebudu mejdlo). To je presne ta pozice, ktera z tebe velmi snadno udela napr. obet domaciho nasili. Zensky probudte se! Tohle je 21. stoleti a ne stredovek! Nikdo nic nemusi, kdyz nechce!!!
 mata 
  • 

ale houby 

(13.6.2007 23:32:43)
ať si stěžuje kdo chce na co chce, já jsem napsala svůj názor na článek, respektive na autorku, pročetla jsem si diskuzi, kde se prezentuje autorka, což můj názor nevyvrátilo, a psala jsem o svém porodu, kde se mi nelíbili dva pánové-primář který přišel na vizitu a v rámci ní mi udělal hamiltnův hmat o kterém jsem donedávna neměla ani potuchy a kdybych věděla že to ten primář udělá tak ho nakopu do zadku a nepustím na pokoj a druhá věc byl doktor u porodu, který seděl na vaně, přežvykoval jak kráva a tvářil se děsně otráveně jakože to tlačení trvá už minutu a půl a ať sebou s asistentkou švihnem. (dle mého názoru muži do porodnictví nepatří)s oběma věcma příště udělám to že řeknu na příjmu ať mi tam nikdo neleze kromě por.as. a budu podepisovat petice za porodní domy. trauma z toho ale nemám. tak nechápu co tady meleš o domácím násilí.
 Raduna 
  • 

Re: ale houby 

(13.6.2007 23:47:14)
Mato,

v tom pripade teda nechapu, jak muzes autorce rikat, ze je hysterka a ze ma poslusne zklopit usi, kdyz ty sama jsi v podstate bojovnice za prava pacientu...nediv se, ze jsem se tak ozvala, protoze tvuj prispevek byl opravdu k autorce nespravedlivy a osklivy.
 cizinka1 


Re: ale houby 

(14.6.2007 9:08:03)
Mato, "trauma ale z toho nemas", no a co? Jestli nekdo ma ci nema trauma nezalezi jen na predispozici (obecne odolnosti ci jinych otresnych zazitku v detstvi nebo v obdobi porodu) a take na sile otresu. Ty jsi s prezvykajicim doktorem rodila jsi v pohode, SIm rizikove a operativne, a velky strach o dite a bezmoc v kriticke situaci jsou ty nejvice traumatizujici pocity.

A vazne nevim, odkud v tebe se bere to nutkani k hulvatskemu oznaceni autorky za hysterku. Nebudou v tom nejaka potlacena traumata? Nebo proste nedostaky vychovy a vzdelani v oblasti psychologie?
 8.5Yettynkaa12 


Raduno 

(14.6.2007 6:39:09)
Nepovažuji se za potenciální oběť domácího násilí, nikdy bych si v tomhle směru od muže nic nenechala líbit. Teoreticky - kdyby mne praštil, tak bych mu to vrátila, a byl by to začátek konce.

Pokud mi nějak ublíží lékař, bude na mne nepříjemný, arogantní atd., tak ho vyměním. Ale SIm na Orlí nikdo neublížil. Záležitost s dotazníkem považuji za kravinu, no bóže, tak bych ho vyplnila, ať se nezdržujeme s vysvětlováním, proč ho nechci vyplnit. Stejně v něm nejsou žádná data, která by mne mohla ohrozit - pokud tam chodím, tak stejně mají moje rodné číslo v evidenci, tak co. Jak jsem psala, jediný, kdo dostane eventuelně za nevyplněné dotazníky vynadáno, je sestra. Přítomnost sestry u vyšetření mi příjde taková banalita, že tím bych se rovněž vůbec nezabývala. Ale jsem teoreticky schopná pochopit, že to někomu vadí. SIm se ozvala, dobře, ale lékařka na to řekla protiargument. Má na něj taky právo. Následně má teda SIm právo změnit lékaře, když si myslí, že někde jinde bude lepší péče a přístup. Jen aby nemusela ty lékaře měnit donekonečna. Ale to je její věc. Včera jsem zde nepostřehla, že už k psycholožce chodila. Já bych ji tam přesto poslala znovu, ale na psychoterapii, ne na normální sezení. Nechala bych si od té psycholožky někoho doporučit. SIm není žádný magor, ale má zřejmě fobii z lékařů a vyšetření. (Nejsem lékař ani psycholog, takže tuhle diagnozu jsem střelila od boku). Pokud by tuhle fobii neměla, tak se dle mého soudu chovala tak trochu jako primadona - viz 2 maily panu Unzeitigovi. Kdyby to totiž dělal každý, tak by si pan Unzeitig musel zřídit korespondenční kancelář a řemeslo pověsit na hřebík.
 Mortadela 


Re: Raduno 

(14.6.2007 7:52:37)
"Přítomnost sestry u vyšetření mi příjde taková banalita, že tím bych se rovněž vůbec nezabývala. Ale jsem schopna pochopit, že někomu to vadí." Tak s tím naprosto souhlasím. Jen bych dodala, že taky dokážu pochopit, když lékaři naopak vadí NEPŘÍTOMNOST sestry. Oni denně vyšetří spoustu pacientů (chcete-li pacientek jde-li o gynekologii) a nikdy neví kdy některý zamindrákovaný pacient zaútočí kupříkladu žalobou za obtěžování apod. Mít u vyšetření sestru znamená mít svědka, což se někdy může velice hodit.
 cizinka1 


Re: Re: Raduno 

(14.6.2007 8:07:29)
Mile Milko a Mortadelo, co si o sebe myslite? Ze smite poucovat nekoho, jak se ma nekdo citit, a co pozadovat po poskytovetelovi verejnych sluzeb? Nezanedbal nahodou nekdo vasi vychovu, jak tu civilizacni tak obcanskou? Nikdo nepsal, ze Dvorakova SIm "ublizila", jen to, ze uroven jeji poskytovanych sluzeb nevyhovovala. Vy byste zustali, SIm ne. Ale to jeste neznamena, ze jste na tom psychicky nebo intelektualne lepe. Proste s jinakosti smirte a naucte se chovat slusne.

SIm take nepsala, ze ma nachystanou smicku, jen pise clanek aby otevrela tema k diskusi. A i ten nejvetsi konservativec mohl by to snest pri trochu kultivovanosti a zdrzet se od osobnich poznamek. Pokud chcete diskutovat, pozvednete se na trochu jinou uroven: treba muzete obhajovat uspechy socialisticke mediciny, jestli je nekdy vidite (ja teda ne, ale rada o tom se s vami pobavim).
 cizinka1 


Re: Re: Re: Raduno 

(14.6.2007 8:15:20)
Pan Unzeitig mohl by byt i potencialne vdecny za to, ze nekdo mu da vedet, proc nabizene sluzby nekomu nevyhovuje. Pokud si myslel, ze problem vyresi tim, ze projevi osobni zajem a nekoho osobne doporuci, tak se mylil. Hlupacek:).
 štěpánka 
  • 

Teď trochu mimo téma 

(14.6.2007 8:56:30)
Taky mám na leckteré doktorya a jejich přístup pifku. Ale bydlím v Praze, takže ty, se kterými jsem nebyla spokojená jsem "vyměnila" a kromě 1, za kterého jsem nenašla náhradu jsou to všechno slušní lidé, mají zájem o pacinta a posílám jim příní k Novému roku. Stranou nechám nemocnice, tam tedy spokojená nejsem, ale to se moc vybírat nedá a naštěstí to není časté.
K úspěchům socialistického zdravotnictví. Přestala jsem nadávat na pediatrickou péči, když mi moje kamarádka (lékařka - praktická pro dospělé) vyprávěla o úrovni pediatrické péče v Kanadě (která v zásadě neexistuje, zrovna tak péče o těhotné). Od té doby jsem vděčná naší pediatrini, že je jaká je a že ji "socialismus" vybavil k tomu, aby mohla pečovat o moje děti tak jak pečuje (teď nemluvím o tom, že mi je neočkovala proti obrně, ač by letos měli být, ale to není její vina, za to můžeme poděkovat někomu úplně jinému, kdo rozhodně soc.zdravotnictví nepropaguje).
 cizinka1 


Re: Teď trochu mimo téma 

(14.6.2007 9:18:11)
Stepanko, Kanadske zdravotnictvi neznam (rika se ze je prave socialisticke:) viz, diskusi o porodu v Torontu, k porodnicke pece v sousednim USA jsem velice skepticka. Tam lekarska lobby a divoce liberalni boj o prachy spachal paradoxne totez co v Cesku socializmus: porodnicka pece je prevazne v rukou porodniku-lekaru, je moc draha a tezce technokraticka. Lekare se da volit pro celou dobu, to by SIm vyhovovalo, ale, problem je v tom, ze ty lekare, ktere "vedou" porod u nej stale nebyvaji, alespon, pokud nejsou komplikace. A vysledky maji dost mizerne. V ramci liberalizmu existuje samozrejme alternativa certifikovanych PA, ktere ale systemem nejsou podporovane a chybi tam spoluprace. A ty maji vynikajici vysledky v porovnani s lekarskou peci, co se tyka umrtnosti, zasahu do porodu a tak. Muzu ti poslat clanek se statistikou, jestli zajima.

Co konkretne ti vadi v Kanade? Totiz v Cesku mi vadi to, ze plosne penize utraceji na sluzby, ktere muzou klientkam potencialne i skodit, a neni rutinni se ptat a informovat.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(14.6.2007 22:24:47)
S Tvojí poslední větou souhlasím. taky si myslím, že se dělají vyšetření, která jsou zbytečná, případně nemají žádný vliv na budoucí vývoj (viz např. odesílání na amnio, aniž by někdo těhotné ženě vysvětlil proč. Je spousta žen, které by stejně nešly na potrat, i kdyby amnio potvrdila vrozenou vadu. Vyšetření je tedy zbytečné, když si žena nechá dítě tak jako tak. Takových případů vyhozených peněz bychom našli spousty.)
Reagovala jsem na Tvůj příspěvek, kde jsi psala, že naše socialistické zdravotnictví stojí za prd. (Aspoň jsem to tak pochopila.)
Myslím si, že např.pediatrická péče je "socialisticky" zorganizována docela dobře. vyhovuje mi, když vím, že lékařka si pravidelně zve moje děti (mimo dobu kdy jsou tam nemocní) na preventivní prohlídky, očkování apod. Není v mých silách sledovat vše co se šustne ve zdravotnictví a mám jistotu, že naše doktorka mi to řekne.
Tak toto třeba v Kanadě neexistuje, děti tam chodí do ordinace jako dospělí, nemocní, zdraví, všichni najednou. Čekají třeba i několik hodin. V porodnici není péče např. o to aby matka kojila. Mě osobně nevadí na kanadském zdrav.nic, jelikož tam nežiju. Ale kamarádka vyprávěla celkem story o celkem běžných věcech, které zde fungují a tam ne. A to je sama lékařka, takže měla vlastně nadstandartní péči kolegů, které znala. Žije v Torontu. Podrobnosti si už nepamatuju a znám to jen zprostředkovaně.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(15.6.2007 8:32:05)
Stepanko, toho je jeste o hodne vice nez geneticke testy bez optani jestli ta zena s vysledkem bude neco delat, spousta vysetreni a zasahu jsou uz davno prokazano jako neco na prd anebo neco, co se statisticky vetsi pravdepodobnosti zpusobi problemy, ale dela se to proto ze na tom se da vydelat. (Nezajem o lekarsky vyzkum je dalsi vec.) Vyjadreno pouze financne to jsou obrovske sumy penez zplachnutych na zachod.

Pises,
"Reagovala jsem na Tvůj příspěvek, kde jsi psala, že naše socialistické zdravotnictví stojí za prd. (Aspoň jsem to tak pochopila.)"

Tak cele ne, v necim ono se zhoduje s praxi v celem svete:)). Myslela jsem spise organizaci: zadne rutinni predvidani voleb, zadna pestrost sluzeb (treba PA vs. gynekolog), zadne rutinni cesta jak zabranit zneuziti u volebnych veci (treba jestli na gen. krevni testy zena by mela prispet alespon 300 z tech 3000kc, tak by ji se zeptali, jestli to chce), zadna osobni konkurence (soukromy sektor je uz neco, ale kvuli pikantnostem plateb pojistoven, tak velka ochota se snazit take zatim neni). No a vysledek je kultura sluzeb, o ktere se pod tim clankem bavime.

S tou pediatrickou peci - ten humbuk kdyz nekdo nejake ockovani nechce mi naopak vadi. V Nemecku ockovani neni povinne, a proto pojistovny alespon vynasnazi, jak vselijake formy prevence motivivat, a klienty informovat o vsech moznostech. Formou pravidelneho casopisu. Jsou jine sikovne moznosti jak to propagovat a informovat, ale tvarit se (falesne), ze neco je desne povinne a alternativy nejsou, se blizi porusovani lidskych prav. Jinak ja nejsem nejaky neockovaci fanatik, ale ten primus je neprijemny, a v "povinnych" ockovani je nekolika opravdu volitelnych veci.

Projekt rodinne pece znam a moc si to pochvaluji, je naopak velice dobre, kdyz lekar zna celou rodinu. Myslim, ze spousta nemoci je "celorodinny" problem. Je mi spise lito, ze ve stredni Evrope tahle moznost neexistuje. Zdravi a nemocni deti chodi take ke pediatrovi najednou, ne? Velke cekaci doby jsou ve statnim sektoru vsude, vcetne CR. Je to obecne velky problem. Toho snad vsude se da uniknout jen s nadstandardem:((.

Ze "neni pece, aby matka kojila": no, ja jsem kojit chtela, pred tim si prostudovala par letaku a nekolik stranek z knizek, a docela mi to slo, ani jsem nepochybovala ze kojit nepujde. Naopak, mi hodne vadilo, ze v porodnici bylo zachazeno s zenami jako se dojnymi kravami, a nejaka sestra lezla kontrolovat, jestli kojim, a delam to dobre - bez toho, abych ji o to nekdo zadal. Samozrejme jsem ji to dovolila jen z velke vzdalenosti, kdyz uz nemela sil ji vyhodit. To my s ditetem jsme klienti, ale nejsme objekt pro celostatni politiku. Chovani "kojicich" sester spise povazuji v dobe povinneho skolstvi a masoveho umeni cist za skandalni: copak je nutno kazdou "ucit", jestli pro zenu bez problemu staci si precist par stranek navodu? Ty pozadavky vazit dite pred a po kojeni - to je zpusob jak matky vynervovat a znejistit. Vaha je fajn pro pripad nejistoty, ale jako rutina to je buzerace. Nevim jestli v Kanade nepusobi laktacni liga, ale v evropskych zemich jsem neslysela, aby nekomu s kojenim se nedostalo pomoci, pokud o nej zadal. Ale za rozhodnuti nekojit podobne jak v Cesku se fackuje jedine v "centrech prirozeneho porodu" v Norsku. Ony totiz maji nejvyzsi procento kojicich zen: proto pozor na kazdy smer zdravotnictvi, kde medicina zacina se kloubit s nacionalizmem.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(15.6.2007 9:00:14)
Fakt je, že spousta lukrativních výkonů se v českém zdravotnictví schová pod prevenci. Je spousta lidí, kteří se raději zcela svěří do péče lékaře a neodmítnou jakýkoliv úkon, protože nedovedou, nebo prostě nechtějí o sobě rozhodovat. Asi je jich většina, protože pokud se někdo zachová jinak, je zdravotnický personál zaskočen a neví, jak reagovat. Pokud ustojíte ten první dojem a víceměně konflikt mezi zdravotnickou ruttinou, zdravotníci si uvědomí, že to co požadujete, totiž informovaně rozhodovat sám o sobě, je vaše právo a přistoupí na to. Článek je právě o tom, že lidé, kteří o sobě umí a chtějí rozhodovat, mají na to právo a to i v případě, že nemají medicínské vzdělání. Myslím, že účelem článku je tyto lidi povzbudit a řekněme morálně podpořit, aby se "nedali", popř. aby hledali lékaře a nemocnice, kde na to personál přistoupí.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(17.6.2007 17:07:38)
Zaměřím se jenom na některé věci z Tvého příspěvku. Zajímalo by mě, které očkování v Německu povinné je a které ne. Nejsem si jistá, jestli bych chtěla svoje děti neočkovat, spíš ne. Naopak jsem jim zaplatila např. očkování - heamophilus influenze, od toho okamžiku se děti přestaly dusit (teď už to je povinné), hepatitidě AB, hned po povodních, bydlíme v zatopené části Prahy 1 (dnes taktéž povinné) a meningitidě.Nepochybuji ani o vhodnosti většiny očkování z očkovacího kalendáře. Mírně pochybuji o očkování TRIVIVAC (spalničky, zarděnky, příušnice), ale statistika říká, že před zavedením očkování několik dětí zemřelo na komplikace spojené s těmito "dětskými nemocemi". (Zde na Rodině ale zase bylo uvedeno, že některé dítě může zemřít i na následky očkování - pravděpodobně je to menší procento než těch při prodělání nemoci.) Takže i když jsem sama prodělala tyto nemoci v podstatě bez komplikací, děti jsem po vysvětlení lékařkou očkovat nechala.
Nevím, kde jsi vzala, že k pediatrovi chodí zdravé i nemocné děti. Ano, sejde se tam dítě "po léčbě" a v počátcích nemoci. Ale naše doktorka a všechny ostatní, které znám mají ordinační hodiny "pro nemocné" a hodiny "pro zdravé děti" - prevence, očkování a tak. Když jsem musela s mými dětmi opakovaně na krevní testy a kontrolu při a po mononukleóze, vždy mi lékařka nebo sestra řekly, ať na ně jen zaťukáme - bokem a nechodíme mezi marody. Takže tolik k "socialistické" péči o děti. Možná systém rodinných lékařů jinde funguje, ale u nás na to lékaři nemaí vzdělání. Již na VŠ se studuje zvlášť pediatrie a zvlášť "dospělácké" lékařství. Neodvažuji se posoudit, zda je to dobře nebo špatně. Ale moje kamarádKA - praktická lékařka mi říkala, že se vůbec neodvažuje léčit předškolní děti. Jejich nemoci mají často jiný průběh a příznaky než u dospělých a omyl může mít fatální následky. Naopak naše alergoložka ráda přibrala do péče kromě našich dětí i nás rodiče a dokonce i dědečka (mého otce), právě pro význam genetiky u těchto nemocí. Moje skvělá zubařka mi zase řekla: Nezlobte se, ale děti beru až kolem 15 let, když mají úplný trvalý chrup, s mléčným to neumím (je jí kolem 60 a asi se jí nechce se "přeučovat).
Jinak s většinou Tvých názorů na zdravotnictví souhlasím, až na to co píšu výše. A o tom výše zmíněném se neumím rozhodnout, co je lepší.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(17.6.2007 19:52:30)
Stepanko, z SRN povinne ockovani nejsou (teda, neznam o zadnym takovym). Dostanes veskera informace o ockovani od doktora a od pojistovny, ale rozhodnout se muzes sama. Jestli te zajima nabidka, nejlepsi prehled bys dostala na nejakych strankach nejake Krankenkasse. My s deckem odbyli ty hlavni ockovani v CR, takze presne bych ted nerekla. Myslim, ze vetsina lidi deti ockuje, pro nej je to zdarma. Prevence dospelych je motivovana vetsim hrazenim za lecbu ve pripade nemoci, ale liberalni kruzi proti tomu dost broji.

To vzdelani rodinnych lekaru, ano na to lekari musi byt skoleni. Ale ja nevim jestli je dobry treba rozlisovat gynekologickou prevenci a antikoncepci od zbytku zdravotni pece, zdravotni pece deti od rodicu. Totiz tyhle veci jsou docela kompexni, a je dobre je znat ve souvislostech. Nemuzu dolozit jinak nez svoji osobni spokojenosti takovym zpusobem pece, a naopak nespkojnosti v CR, kdyz lekare zajimalo jen "kousek" vetsiho problemu. At slo o problem muj nebo ditete. Samozrejme, specialisti existovat musi vsude, ale jen na tezke onemocneni. No, ale neni to nic zasadniho cobych stredni Evrope vycitala, jen jsem chtela rict, ze to funguje jinak, a je to docela fajn, podle meho nazoru.

My s ditetem chodivaly jsme na ten vyhrazeny cas. Ale pokud byvalo vice cekajicich, coz byvalo, docela vsichni se promichavali. Nekolikatydenni mimina se chipkovyma detma a tak. To rozdeleni bylo spise idealni predstava nez skutecnost. A zvani na kontrole po nemoci spis jsem stornovala ze strachu z dalsi infekce: zavolala jsem lekarce ze jsme uz OK, a byvalo vymalovano:). Ale spousta lidi poslusne chodi, snad v nadeji ze ta lekarka ma zazracny dotyk:).
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(17.6.2007 21:59:00)
Jo, tak to chápu. Naše doktorka (dětská) se vždy ptá i na rodiče. S objevením chronických nemocí se ptala, jak jsme na tom byli my rodiče jako děti a jak teď a tak. Pravda, taky mi přišlo divný, že když jsme si celá rodina předávali mezi sebou streptokoky, tak mi dětská doktorka nemohla udělat výtěr (ani jsem jí to nemohla zaplatit) a protože mi ho odmítl udělat můj praktický (nic mi nebylo - řekl mi, že bez příznaků jej dělat nemůže, ale jak se později ukázalo, byla jsem bacilonosič - po několika ne dobře vyléčených angínách) a musela jsem horko těžko shánět doktora, který mě i manželovi udělá výtěr z krku. Jednodušší by bylo udělat to naráz celé rodině.
Čekárnu má striktně rozdělenu (časově) na zdravé a nemocné. jednou jsem se spletla a přišla v 8 ráno s kašlajícím dítětem. Ona měla pozvané "poradnové" - tedy zdravé děti. Čekala jsem, že mě vyhodí, ale jen mě požádala, ať počkám na chodbě (s lavičkami), že si nás zavolá, hned jak napíchá očkování pozvaným dětem. Takže si nás takto "oddělila". Když se jí poradna protáhne, tak čekárnu zamkne, aby tam omylem nelezly nemocné děti a dá na dveře ceduli, aby nemocní chvilku počkali, než dokončí prevenci. ale tak to má jen jeden den, většinou je to opačně, tak venku čekají ti zdraví.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(18.6.2007 8:03:50)
Stepanko, mate skvelou doktorku:). My take jsme nemely spatnou. Byla populerni, docela vyznala se a s detma to umela. Ja to promichavani nejak zle nevnimala, to jest umela jsem se s tim poradit, bylo par jinych drobnejsich veci, ktere mi trochu vadili (komunikace a protivne sestry), ale v podstate OK.

Je nekolika zcela banalnich situaci, kde system specializovane pece muze delat problemy: treba matka s poporodni depresi+neklidne miminko. Pediatr nemuze resit problemy matky, nema na to cas i kdyby jich se vsiml. Anebo treba prekvapovalo mne, jak rychle par mych gynekolozek nabizely mi HA - kvuli zcela banalnimu rozsirenemu problemu ja to nemuzu, anebo jen peclive vybranou, ale jaksi ony tim smerem se nevyptavaly. Nemecti gynekologove docela silne dubluji praci obecnych praktiku - berou tu prohlidku vice celkove. Je to take svym zpusobem vyhazovani penez, ta dublovana prace, ale s hlediska zdravi je to bezpecnejsi pristup. Nekdo, kdo nestuduje letaky od HA muze ani nevedet, ze to nesmi... Ale idealni model neexistuje, vsechno ma svoje nevyhody.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(18.6.2007 8:35:49)
Stepanko,

Jeste PS, kdyz uz jsme u toho (post)socializmu a pediatrie:). Kdyz ted se zavadeji nejake nadstandardni sluzby, platby se nasroubuji nemozne vysoke. Jednou jsem vyuzila moznost zavolat doktorku domu za tech 1500kc. Lekarka chudak asi se stydela ty penize vzit - rikala, ze to jsme udelaly spravne, ze to opravdu nemocne dite netahali do ordinace, a ze je to v poradku. Ja ji chapu, pro normalni ceskou rodinu 1500kc je spousta penez (to i pro nas tehdy bylo, no, 50 euraku JE dost penez). Ale ja jsem ji zavolala s tim, ze mi to stoji za to, a rada bych ji poradne zaplatila. Bylo to od nej hrozne mily, ale jestli ta oficielni platba byla by o polovinu mensi, bylo by to prijemneji pro oba strany (a i po zaplaceni dani, byla by to stale adekvatni vydelek pro toho lekare za 20 min. prace).
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teď trochu mimo téma 

(17.6.2007 22:05:12)
Jo, ještě PS. Nás si doktorka zve na kontrolu jen tehdy, je-li nutné nějaké kontrolní vyšetření, nebo byla -li to těžká nemoc (třeba zápal plic), aby se ujistila, že je dítě ok. Nebo, když byl nutný výtěr nebo vyšetření moči po angíně nebo jaterní testy po mononukleóze. U běžných viróz a nachlazení jen řekne - tak týden doma, když to bude dobré, může do školy, když ne, přijďte se ukázat, klidně i dříve - nebudete-li si jistí. Zbytečně nás tam nehoní, čekárnu má stejně furt našlapanou, je vidět, že je dobrá, sousední čřekárna (dětská) zeje prázdnotou.
 Mortadela 


Re: Re: Re: Raduno 

(14.6.2007 9:48:04)
Prosím? O jakém poučování to hovoříte?
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Raduno 

(14.6.2007 9:54:29)
Mortadelo, jsem take nevyspana:). Kvuli pritakani Milce hodila jsem te do jednoho pytle, omlouvam se. To jen Milka troufa se na vic nez ma na to, totiz jeji poucovaci ton a cpani se za priklad mi opravdu vadi. Stejne tak jako psychologicke diagnozy na internetu: vzdelany clovek to by nechal pro psychologa. Zvlast kdyz o svych diagnozach SIm mluvi zcela otevrene a uvadi je jako duvod, proc ji sluzby nevyhovuji.
 8.5Yettynkaa12 


Cizinko 

(14.6.2007 10:08:49)
Útočí nejenom ostatní, dle Tebe, ale i Ty, cizinko. Mata že napsala, že je Sim hysterka? Mata napsala – schválně jsem si to dohledala – že článek působí hysterickým dojmem. Nikoli, že Sim je hysterka. To si zde nikdo nemyslí. Jediné negativně laděné slovo použila ‚princeznička‘, já zase ‚primadona‘, za což se omlouvám, protože jsem nějak přeskočila, že chodila s problémy s k psychologovi. Sim má trauma, tudíž není primadona, přestože na první pohled tak na mne její požadavky působily.
A kde se cpu za příklad? Ještě mi prosím objasni to moje – dle Tebe- hulvátské chování, a tu moji labilitu. Ráda se nechám poučit.
Tak mi teda napiš, co jsem konkrétně napsala tak hrozného. Píšu, že to vidím jinak, ale že teoreticky chápu, že někdo jiný to vidí taky jinak. A že SIm má právo změnit lékaře, stejně tak jako lékařka má právo mít vedle sebe sestru.
 cizinka1 


Milko 

(14.6.2007 10:28:14)
Samozrejme ze utocim na nekoho, koho chovani v diskusi povazuji za hrube a neadekvatni. Mam sklon k ironii a tak rada oplacim nekomu stejnem tonem, no.

Mata pouzila slovo hystericke, uz v nadpisu. A proc jeji prvni prispevek povazuji bud za hulvatsky anebo za nevzdelany, vysvetlila jsem dostatecne. Chapu ze jsi nevyspana, ja take, a delam vedle jinou praci, ale prosim, cti to, co uz napsane je.

Tu tvoji "labilitu" uz jsem ti vysvetlila. Posilala jsi neustale "precitlivelou" SIm k psychologovi, ale sama psala jsi samy vykricnik. Je uz to vyreseno nebo stale neni jasny?

To neni pokus poucovat, posuzovat a neni to cpani se za priklad:

"Pokud mi nějak ublíží lékař, bude na mne nepříjemný, arogantní atd., tak ho vyměním. Ale SIm na Orlí nikdo neublížil. Záležitost s dotazníkem považuji za kravinu, no bóže, tak bych ho vyplnila, ať se nezdržujeme s vysvětlováním, proč ho nechci vyplnit. Stejně v něm nejsou žádná data, která by mne mohla ohrozit - pokud tam chodím, tak stejně mají moje rodné číslo v evidenci, tak co. Jak jsem psala, jediný, kdo dostane eventuelně za nevyplněné dotazníky vynadáno, je sestra. Přítomnost sestry u vyšetření mi příjde taková banalita, že tím bych se rovněž vůbec nezabývala. Ale jsem teoreticky schopná pochopit, že to někomu vadí. SIm se ozvala, dobře, ale lékařka na to řekla protiargument. Má na něj taky právo. Následně má teda SIm právo změnit lékaře, když si myslí, že někde jinde bude lepší péče a přístup. Jen aby nemusela ty lékaře měnit donekonečna. Ale to je její věc. ... . SIm není žádný magor, ale má zřejmě fobii z lékařů a vyšetření. (Nejsem lékař ani psycholog, takže tuhle diagnozu jsem střelila od boku). Pokud by tuhle fobii neměla, tak se dle mého soudu chovala tak trochu jako primadona - viz 2 maily panu Unzeitigovi. Kdyby to totiž dělal každý, tak by si pan Unzeitig musel zřídit korespondenční kancelář a řemeslo pověsit na hřebík."

Tak co to je teda kdyz zopakovane uz snad po pate? Koho by melo zajimat, jak bys zachovala ty, proc to tak intensivne cpes? A jako KDO si myslis mas na to pravo? Myslis ze to je to pravo na NAZOR? Je to pravo na nazor, kdyz ti napisu, anez bych o tom neco vedela, ze mela bys vice milovat svoje deti, a podobne kraviny? Detaily s Unzeitigem a tak samozrejme muzes resit (a ze uz jsme je resili), ale osobni rady jak se nekdo ma citit a jestli smi nebo nesmi se vyjadrit k pitomym otazkam v dotazniku ci hledat lekare do nekonecna, nech laskave pro sebe. Sice muzes je psat, ale nediv se, jestli nejaky liberalne citici jedinec se ti ozve, ze at si hlidas sveho.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Milko 

(14.6.2007 10:46:19)
To, cos nyní kopírovala, bylo moje pokračování, které začínalo tím, že se nepovažuji za potenciální oběť domácího násilí, jaks mi někde psala. A že i já se bráním, považuji-li to za nutné. Dále vysvětluji, jak jsem to myslela. Ano, v tom vysvětlování se opakuji.
Chtěla jsem po Tobě jediné, a to, abys mi teda kompletně napsala, co si o mě myslíš, protože kdybych si měla Tvé příspěvky určené mně sesumírovat, strávila bych u toho spoustu času. Očividně Ti ležím v žaludku. Sama se za hulváta nepovažuji. Nebudu Tě citovat, protože bych musela dohledávat, a tak doufám, že Tvé příspěvky nepřekroutím, ale dle Tebe: jsem labilní, nevyrovnaná, v dětsví bitá nadměrně rodiči, nevychovaná, hulvátská, poučuji(to musím rozvést, možná to tak vyznívá, ale já jen vysvětluji, jak to myslím) a vůbec...hrůza.
To s těmi vykřičníky jsi mi sice vysvětlila, já to ale slyším poprvé - to je jako nějaký poznatek psychologů, či grafologů? To mne zaujalo, opravdu píšu hodně s vykřičníky.
Myslím, že mi docela křivdíš, že nejsem tak hrozná, jak se domníváš. No ale jasně že máš právo na názor.
 cizinka1 


Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:05:27)
Milko, ja te neznam, a nelezis mi v zaludku. Tvoje udajna "labilnost a sklon k slepe poslusnosti", cili posuzovani kazde situace z pozici autority (zpusobene mozna tou vychovou placanim:)) byla ironicka reakce na tvoji urputnou snahu poslat SIm k psychologovi a take snaha vysvetlit, ze jste proste rozdilne, ale nejsi nutne v psychicke ci intelektualni prevaze. O tobe osobne nemyslim si nic, jen jsem ti chtela rict, ze v tehle diskusi prekracujete hranici osobni zony, a to by liberal povazoval za nevkusny a i za neslusny. "Hystericke" povazuji za slovo uzazlive, ale to snad nebylo tvoje slovo. Muzeme samozrejme diskutovat, jestli je prinosne nebo ne psat maily funkcionarum a jestli ten svedek u doktora musi byt, ale proste retoricky jsi stale "cpala za vzor a posuzovala" ("ja bych... ja povazuji za kravinu... ale SIm...", a to mi vadilo. No k tomu svedku: o 200 metru dale od ordinaci na Orli jsem zazila konsultace bez svedku anez bych o to zadala, ale SIm bych to nedoporucovala kvuli jinym duvodum a tamtejsi lekari nechodi k porodum. Takze ta sestra opravdu neni neodmyslitelna.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:12:51)
V poho. Děkuji za vysvětlení. Jen jedno - já jsem si nikdy nemyslela, že jsem v psychické či intelektuální převaze. Ani v morální či jiné.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:15:31)
Ono jde taky ještě o jednu věc - jestli jde pouze o to autorku vyslechnout a politovat, dát jí pozitivně mířenou radu, nebo i napsat jí k tomu svůj názor, který samozřejmě je subjektivní, není jediný správný, třeba je i vyloženě blbý, ale je to názor, a od toho zde ta diskuse je...
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:30:56)
Milko, politovat urcite ne. Myslim, ze SIm polozila dve dobre otazky: jakou gynekologickou peci povazovala za zadouci, a jestli je se svym problemem jedina. S tym psanim k funkcionarum byla take otazka cesty k naprave.
Jedina s problemem urcite neni, poporodni PSP odhadovala za docela castou v Cesku, a souhlasim s pozici UNIPA ze castejsi vyskyt je logicky vysledek systemu. Ale jen z pozorovani, statistiku neznam, nevim jestli nekdo to zkouma. Jsem rada, ze nasla se odvazna zena, ktera o tom mluvi, jen mam k ni trochu ochranitelske pudy od "nehysterek" a "neprimadon";).
 Raduna 
  • 

Re: Milko 

(14.6.2007 10:49:11)
Ahoj ve spolek,

koukam, ze jsem to tu pekne rozproudila. To byl taky muj zamer, diskutovat se musi, od toho tu ten message board je. Ale ne osocovat, urazet, soudit a poucovat. I kdyz se musim priznat, ze nekdy me neco takoveho tak nadzvedne, ze mi to neda, a taky nekoho trochu "poucim".
Hlavne mi ale nejde do hlavy, proc porad lidi nedokazou pochopit (i kdyz by to meli vedet uz ze skolni biologie atd.), ze kazdy clovek je OPRAVDU JINY, a ze co vyhovuje jednomu, se muze naprosto pricit druhemu. Takze nikdo nema pravo druhemu rikat, co ma citit a co mu ma vyhovovat atd. Samozrejme pokud to, co mu vyhovuje, nenarusuje prava druhych, coz neplati pro tento pripad a pro veci tykajici se zdravotnictvi obecne.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Milko 

(14.6.2007 10:56:07)
A já jsem tu někde psala, jak se SIm MÁ CÍTIT? Nejsem si toho vědoma. Pokud vím, psala jsem, jak to cítím já, a taky to, že má SIm PRÁVO NA SVŮJ NÁZOR.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:04:45)
tak si to tu po sobě čtu a spytuju svědomí, ano, přestože jsem to jako poučování nemyslela, tak to tak může vyznívat.
Jsem ráda, že jste mi to napsaly, vůbec si to totiž neuvědomuju, že bych někoho poučovala. Možná je to poučování profesní deformace - jsem učitelka. Rozhodně jsem to ale nemylela nijak ve zlém. A musím se ohradit - nikde opravdu nepíšu, jak se má Sim cítit. To je její věc, jak věci cítí. Jasně že je nikdy nebude cítit shodně jako já. A ani já, ani ona, nemáme patent na rozum. Mým cílem bylo, aby se na stejný problém dokázala podívat z jiného úhlu - z pozice personálu.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 11:20:59)
Milko, tak s tim poucovanim, jak se citit vysvetlim. Kdyz nekdo pise, ze pozadavky SIm jsou "histericky" (ne tvoje slovo), ze je fnukna ci primadona, vyjadruje svuj ironicky - a i zhazujici - vztah k jeji pocitovani veci. Jestli SIm vadi svedek u pohovoru ci vysetreni, informacni tisen, nejistota, ke ktere byla odkazana v dobe rizikoveho tehotenstvi, paternalisticky pristup lekaru, kteri si mysleli, ze jim musi automaticky duverovat a jen poslouchat, samozrejmost, s kterou ji byl predlozen dotaznik "noveho pacienta" anez mela prilezitost obkouknout doktorku, nesmyslne otazky v otazniku, na ktere se dovolila sestru upozornit - to jsou vsechno city a pozadavky. Nekdo je ma takove druhy jine, ale pohrdave se vyjadrovat k pozadavkum a citum jineho je, podle meho liberalniho citeni, docela hrubost.

Ale jo, chapu, ze nemyslela jsi to zle:). Proste jsi neprecetla dost pozorne clanek a si nevsimla spousty detailu: na zaklade jakych otresu SIm pise.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 13:35:10)
Milko, promiň, ale proč by se měl pacient dívat na věc z úhlu personálu? Pokud lékaře nepotřebuji, můžu nezaujatě říct, že je jeho profese těžká, náročná, unavující...V okamžiku, kdy potřebuji jeho péči, mne to nezajímá, jako nikoho nezajímá v okamžiku požáru, jaký problém má ten hasič, zajímá nás pouze to, jestli uhasí požár nad mou hlavou. Proč by zrovna lékaři měli být "hájeni"?. Jsou tu další profese, hasiči, policisté...kterých se také nikdo neptá za kolik dělají, koliže hodin už slouží přesčas a na rozdíl od lékařů dokonce zadarmo?
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 14:52:14)
Nešlo mi o to za kolik dělají lékaři, šlo mi např. o pochopení reakce lékařky, která tam chtěla sestru, o pochopení toho, proč holt musíme ve velké nemocnici čekat, atd.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 16:18:08)
To je věc různých názorů, vím, že jsou lékaři, kteří mají pro takové přecitlivělé osoby, jako jsem já, nebo autorka článku, pochopení. Přítomnost sestry mi také vadí a mediky při vyšetření bych asi byla schopná s křikem vyhnat. Navíc, dle kodexu práv pacienta je jedním z jeho práv respektování jeho důstojnosti. To, co popisovala autorka, se snad neděje ani ve věznicích při osobní prohlídce. Je nutné apelovat na lékaře i personál nemocnice, aby to respektoval. To není přecitlivělost, hysterie atp. ale prostě právo člověka, které je nutno respektovat.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 17:55:39)
Co tak hrozného se neděje ani ve věznici? Reaguješ patrně na mandle. Ať mluvíme obě o tom samém a ne já o koze a ty o voze.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Milko 

(14.6.2007 21:56:21)
Omlouvám se, byla jsem pryč. Na co jsem reagovala?.Určitě ne na mandle, ale na nedůstojné vystavování člověka, resp. ženy na odiv celému oddělení, není to totiž samozřejmost a jednoznačně to porušuje právo pacienta na důstojnost. Přesně to jsem měla na mysli. Zákon totiž upravuje i onu zmíněnou osobní prohládku ve věznici, tak aby nebyla narušena důstojnost člověka. Pro případné "rýpaly", ve věznici jsem nikdy nebyla, ani nepracovala. To jen na okraj. Rodící žena, či žena s gynekologickými problémy, nebo pacient toto právo snad nemá?
 8.5Yettynkaa12 


právo na důstojnost 

(14.6.2007 22:05:54)
jistěže má pacient právo na důstojnost. To tu nikdo nezpochybňuje. A na základě článku nikde nevidím porušení této důstojnosti. Nyní nemluvím o příspěvku, který psala SIm dodatečně, jako odpověď na můj dotaz. To je už jiná kapitola.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: právo na důstojnost 

(14.6.2007 22:21:44)
Ale došlo, protože ona to tak cítila. Zažila jsem to také, dovedu si představit, co prožila. Teprve později jsem se naučila takovému zacházení bránit a to dost razantně a vida, najednou měl nemocniční personál pochopení a šlo to, nemusela jsem se vystavovat celému oddělení pod záminkou vyšetření, přítomna byla pouze osoba, která vyšetření prováděla, tedy lékař. Při porodu to za mě udělal můj přítel, který řekl, že si u vyšetření nepřeji celou suitu personálu a vida, šlo to, dokonce bez poznámek o hysterkách a pod.
 8.5Yettynkaa12 


dotaz 

(14.6.2007 22:26:38)
jakým způsobem se mají zaškolovat např. medici? Podle vás. Samozřejmě se nebudou zaškolovat na vás, že? Jak mají získat praktické znalosti?
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: dotaz 

(14.6.2007 22:47:19)
Jak postupně plyne z diskuse, jsou lidé, kterým to nevadí a kteří to také takto chápou. Potom jsou lidé, kteří mají opačný názor. Přinejmenším by o něco takového měl být pacient požádán a měl by souhlasit. Pacient není pokusný tvor, má právo cítit. Dokonce i něco jiného, než lékaři. Nejsou totiž ani neomylní, ani nemají právo a to ani ze zákona, o někom rozhodovat bez jeho souhlasu.
 koa 


Re: dotaz 

(15.6.2007 9:17:44)
Milko,
při mém posledním porodu v Podolí, jsem na otázku, zda mohou při mém porodu být medici, zaškrtla ne.
Vím, že se musí učit na živých lidech (jsem dětská sestra), ale nechtěla jsem aby došlo k situaci, kdy tlačím na stoličce a čelem ke mně stojí skupinka slečen a mladíků a upřeně zírá.
Kdyby přišel jeden - po předchozím rozhovoru - tak bych zřejmě nic nenamítala, ale nebyla jsem si jistá, jestli bych při kontrakcích byla schopná situaci ukočírovat.

Porod je prostě pro mě příliš intimní, dozajista bych se nebránila odběru krve, ultrazvuku (mmch při jednom v těhotenství byl medik, nikdo se mě předem na nic neptal, ale nevadilo mi to a se zájmem jsem si vyslechla podrobný výklad, kterého by se mi jinak z úst doktora asi nedostalo).

Pokud mám právo se rozhodnout, využiju je.

 8.5Yettynkaa12 


právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 9:40:02)
Právo na rozhodnutí zde samozřejmě je.
Moje dva porody císařským řezem - poprvé - nabízeli mi spinál, epidurál, narkozu, ať si prostě vyberu. Chtěla jsem k tomu výklad, co má jaké plusy a minusy. Bylo mi to vysvětleno, nicméně z lékařské mluvy a různých termínů jsem moc moudrá nebyla. Nakonec jsem Paní doktorce řekla, ať sama zvolí, co považuje za nejlepší, jelikož moje informace o anestezii a pochopení faktů jsou pouze povrchní.

Druhý porod - chtěla jsem rozhodovat sama, a zvolila jsem si narkozu. Lékař i sestry se divili, proč nechci raději epidurál. Trvala jsem na základě nastudovaných faktů na narkoze. Až po porodu jsem litovala, že jsem neuposlechla zkušenější - lékaře a sestry. Měla jsem komplikace, a zatímco epidurál by ještě nějakou dobu působil, narkoza již ne, a všechny pooperační úkony - vymačkávání krve z břicha - jsem musela snášet za plného vědomí. Docela jsem si zařvala. A dost to bolelo i pak, a sestřičky mi říkaly - teď vám nic píchnout nemůžeme, proč jste chtěla tu narkozu?
Poučení pro mne - nejsem odborník, zatímco lékaři ano. Proto takováto rozhodnutí přenechám propříště odborníkům. S výjimkou takových rozhodnutí jako je např. sterilizace, ale to už je jiná kapitola.

Dovedu si představit situaci - akutní císař, a lékaři musí pacienta informovat o možnostech. Pacientka je bledá strachy a podle mne není schopna racionálně uvažovat. Já toho nebyla schopna pomalu za normállní situace - rychle se zorientovat v lékařské mluvě, natož kdybych měla bolesti. Ale přesto musí být informována. Pokud se nejedná např. o tu sterilizaci, ale běžnou operaci, která samozřejmě nese rizika, příjde mi to v té situaci jako zdržování. Ale nutné zdržování, lékaři to právo na výběr musí nabídnout. Jen to musí být absurdní zdržovačka, když tohle nabízejí negramotné Romce, která není schopna pochopit, o čem se mluví.
 cizinka1 


Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 9:46:31)
" Jen to musí být absurdní zdržovačka, když tohle nabízejí negramotné Romce, která není schopna pochopit, o čem se mluví."

Co ze??? Tak ji to umi vysvetlit, ne? A jak ti uspechani lekari muzou poznat jestli Romka je gramotna nebo ne? A vis kolik idiotu je mezi belochami?
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:03:14)
Cizinko, tak právě tohohle jsem se obávala - že napíšu např. negramotná Romka, a už zde budu za rasistku:)))
Uvedla jsem to jako příklad, s Romy mám bohaté zkušenosti, najdou se mezi nimi inteligentní lidé, ale je to jako hledat jehlu v kupce sena. Zbytek mají nižší IQ. Samozřejmě se hloupí lidé najdou i mezi bělochy.
Učila jsem na základní škole, byla jsem třídní páté třídy - 20 Romů, 2 bílí. Sama jsem v romské lokalitě vyrostla - brněnský ´Bronx´. Takže mám jasnou předstau typického Roma. A bylo mi moc líto těch inteligentních Romů, ze kterých stejně nic nebude, přestože jsou inteligentní, protože rodina je nenechá studovat, budou muset podléhat rodinným zvyklostem, a pokud nedejbože najdou dobré místo, o výdělek se musí rozdělit s rodinou - pomoct nemajetným. Mají to těžké, to jim neupírám. Na druhou stranu mají i kladné vlastnosti. Neznám Roma, který by šel do domova důchodců. Hodně jsme s romskou asistentkou chodily do rodin, takže mám jasnou představu.
Zda jsem rasistka jsem konzultovala s profesorem na VŠ - myslela jsem, že asi ano, protože mi Romové prostě vadili, dokud jsem mezi nimi jen žila a neučila je. Ten bordel, co dělali ,si nedovedeš představit. Profesor mi řekl, už si to přesně nepamatuju, že rasista je ten, kdo si myslí, že jedna rasa je nadřazená jiné. Já si nemyslím, že jsme lepší než černoši, Vietnamci, atd. Romové - to je problém odlišné kultury a odlišných hodnot.
 cizinka1 


Re: Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:10:08)
Milko,

Jelikoz dlouhou dobu zila jsem v centru Brna, umim si predstavit o cim mluvis. Ale je to jina tema.

Ospravedlnit nevysvetlovani Romce, protoze bylo by to jen zbytecne zdrzovani, uz je rasizmus. Neni jediny duvod ani jediny pacient pri vedomi, s kterym lekar by nemel pokouset se komunikovat na urovni, ktera by byla pro nej zrozumitelna.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:16:54)
Já ale nepsala, že jí to nemají vysvětlit. Jistěže nejen mají, ale i musí. Jen to těm lékařům musí přijít absurdní. Ten pojem negramotná Romka jsem střelila od boku a v zápětí si uvědomila - hele, určitě se toho někdo chytne a hned mě obviní z rasismu. Pokud je ten můj názor na Romy, který jsem níže uvedla, rasismus, tak asi jsem rasistka. Neublížila bych ani muše, Romům jsem hodně pomáhala, i ve volném čase, s pomocí asistentky. Ale svůj názor na jejich odlišnost mám stále stejný. Je to odlišná kultura. Dokonce jsem četla na toto téma hodně knih, jak je integrovat, ale zatím nevím. Jestli to vůbec půjde. Taky mají dvakrát tolik dětí než bílí, možná i dva a půlkrát. Je to problém.
 cizinka1 


Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 9:49:36)
Milko,
a pouceni z druheho porodu mohlo byt take: vol si lekare, ktery ti vyhody a nevyhody volby bude moct vysvetlit. Jestli bych volila mezi dvemi nazvami v hebrajstine, tak bych take asi zvolila blbe. Jestli by nekdo udelal si cas mi to prelozit, svoje rozhodnuti bych litovala s mensi pravdepodobnosti. Ale proc se vzdavat rozhodnuti?
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:11:46)
Cizinko, chodím-li např. do Bohunic, tak tam jdu např. 3 krát na monitor, pak dvakrát na vyšetření, a potřetí na předoperační přípravu. Opravdu nemůžu ani odhadnout, kdo ji se mnou bude dělat, a zda mi bude schopen srozumitelně vysvětlit výkon. Podstatu jsem pochopila, ale jistá bych si správností volby nebyla.
 cizinka1 


Re: Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:21:10)
Milko, no prave to je ono, co je podstatou kritiky systemu SIm, ze nikdo neni za tebe zodpovedny osobne, nikdo nemusi si udelat cas na tvoje otazky. To jest musi, kdyz na tom trvas, oni ty vycleni nekoho, aby s tebou promluvil. Ale je to stejne na nic, protoze tahle osoba u porodu nebude, a vsechno bude naprosto jinak (moje osobni zkusenost ze stejneho mista). Samozrejme muzes si vyhledat informace sama, ale prave ze to, co jsou doporuceni podle lekarskeho vyzkumu, nemusi byt v te konkretni nemocnice aplikovano, takze samostudia pomuze pro uklidneni, ale nebude zadna zaruka, ze ty sluzby dostanes. Takze v tom se najednou se SIm, tomu predejit da se jen se systemem umoznenou individualni peci.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 9:56:08)
V tom je podstata věci. Zvolit, ale pokud volím, musím být připravena nést následky, což platí v životě obecně. Pokud se budeme bavit o plánovaných výkonech, je možné podrobně nastudovat možnosti, dnes jsou informace běžně přístupné. Potom vím, o čem lékař mluví a věděla jsem to i při porodních bolestech. Klasický porod"plynule" přešel v císaře. Pravda, v celkové narkóze, na epidurál už stejně nebyl čas. Když lékař řekne není čas, rozumím tomu a sama jsem to tak cítila. Bolesti potom minimální, hojení zázračně rychlé, takže je pravda, že je to i o štěstí. Potom, zmíněná "negramotná Romka", není to také o tom, že lékaři by se měli naučit převést své termíny do lidštiny? Ono i lidé, kteří nezáří intelektem mají právo na informace v míře jim srozumitelné. Jsem schopná celkem v pohodě nastudovat potřebné informace a případně je využít, ale ti ostatní jsou horší, nebo méněcenní, protože "by tomu stejně nerozuměli"?
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:08:24)
Moniko, netvrdím ,že jsou horší, ale z vlastní zkušenosti vím, že jen vysvětlit některým rodičům - např. romským - na třídní schůzce, že děti mají mít vyplněnou žákovskou knížku, je mnohdy nadlidský výkon. A nemyslím si, že bych to vysvětlovala nějak složitě.
S Romy mám jednu zkušenost - aby mi rozuměli, musím s nimi mluvit ´jak pro blbce´. Jinak tomu nerozumí, a dokola se ptají. A stejně tedy skončím s tím, že jim to musím říct fakt úplně po lopatě. Např. namísto zde napíšete jméno svého dítěte, bydliště, atd. říct - na první čáru - vidíte ji?- ano, tam - napište jméno dítěte - ano, např. Jan Novák, ano, vy máte Verunku, tak napíšete Veronika Nováková...
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: Re: Re: právo na rozhodnutí 

(15.6.2007 10:34:54)
Milko, jemi jasné, že pojem "negramotná Romka" jsi prostě "střelila od boku, nemyslí, že by to byl rasisimus. Dokonce Romové sami o sobě mluví jako o "ciganech", což by si nikdo z nás např. v diskusi nedovolil. Jinak mám obdoubnou zkušenost jako ty, učila jsem ve speciální škole. Ty vysvětliješ - sem na tu čáru to musíte napsat...takhle to musíte udělat...Totéž by měl udělat lékař, myslíš, že když to můžeš a musíš dělat ty, lékař nemusí?
 s 
  • 

Re: problematický pacient  

(14.6.2007 18:07:31)
...ale ono taky stojí za to vážit si sám sebe a svých práv :)
 Alice  
  • 

medici 

(13.6.2007 15:16:19)
No, tak to když jsem já rodila své první dítě, tak to si paní doktorka dovedla partu asi cca 10 mediků.Postavili se ke dveřím podél celé zdi a doktorka mě rodila a přitom jim vykládala, co právě provádí ona a co mé tělo.Velmi poučné!Ti medici to sledovali s upřímným zájmem (samozřejmě, že viděli vše, neboť já měla natočené lůžko nohama právě k nim) a velice to prožívali, protože jeden z nich se sesunul k zemi.Tak nevím.Já byla z šoku z té party mediků, která s prominutím čumí na mé rodící se dítě.
 Gábina syn 6 let 
  • 

Empatický lékař 

(13.6.2007 15:26:09)
Všichni chceme empatického, příjemného, milého , odborně zdatného, slušně se chovajícího ........lékaře, či lékařku, ale všichni " žerem" a fandíme tomu " sprosťákovi" Dr. Hausovi. O:)))))
 SIm 
  • 

Re: Empatický lékař 

(13.6.2007 15:34:49)
no tak to se podrž - na glorifikaci neetického chování doktora House jsem já osobně upozornila Svaz pacientů. No co - když můžou protestovat myslivci proti večerníčku, proč by nemohli protestovat pacienti proti Houseti, ne? Ale nikdo se mi neozval :oD
 fisperanda 


Re: Empatický lékař 

(13.6.2007 20:31:56)
Já Hause žeru z toho důvodu, že zrovna takovej doktor si to chování dovolit může. Protože je to profík. No ale to je jedno. Ale pokud by se o mě staral takovej doktor, sice arogantní blbec, ale věděla bych, že mu to pálí a že mě nenechá ve srabu, tak proč ne. bohužel arogance u našich doktorů často de ruku v ruce s nezájmem o pacienta a to je to nejhorší.
Zrovna před týdnem sem si zobla, šla sem na vyšetření kvůli borelióze a na takovýho blbce sem tam narazila. Během pěti minut byl se mnou hotovej, sprdnul mě, že problémy který mu tam popisuju nemají s borelkou co dělat, poslal mě znovu na krev a zase budu čekat na výsledky měsíc. Ale protože sem s takovým přístupem víceméně počítala, tak mě to ani nezarazilo.
Na druhé straně musím říct, že mám skvělou gyndařku, to je fakt anděl a největším zájmem o pacienta, staví se k tomu lidsky a pokud něčemu nerozumím, je ochotná mi to třeba nakreslit. Takový doktory aby člověk hledal mikroskopem.
 Maiky:Kája 12/05,?? 02/10 


Taky přidám svou zkušenost. 

(13.6.2007 21:56:57)
Doktorů jsem se nikdy nebála,jelikož jsem nikdy nebyla s ničím vážněji nemocná,znala jsem jen svého dětského obvodního lékaře,zubaře a ortopeda,ke kterým jsem chodila od mala,tudíž tam důvěra byla.Pak jsem jako patnáctiletá začala chodit na gynekologii v nemocnici,má první návštěva probíhala strašně neosobně,lékař a sestra byli jako stroje,neosobní,nepříjemní a div se mě nezeptali co tam vlastně otravuji.A tak probíhaly všechny mé návštěvy až do mých 18 let.V šestnácti,když jsem si šla pro antikoncepci,tak se na mě doktor podíval a říkal,k čemu jí vlastně potřebuji.No k čemu,měla jsem kluka a nechtěla otěhotnět.Pak jsem dostala kontakt a doporučení na jednu soukromou gynekologickou ambulanci k jedné příjemné paní doktorce.Chodím tam do dneška velice ráda.Celé mé těhotensví probíhala s naprostou důvěrou k doktorce,vše mi vysvětlila.Už jen při pozdravu se usmívala a hned mě říkala "Jak se vede maminko???" Už to člověku dodá důvěru.Oproti nemocnici velký rozdíl.Tak nemám takový příběh jako pisatelka,ale s tou důvěrou jsme na tom stejně,taky chci mít k lékaři důvěru.
 lksv 


jsem problematický pacient 

(14.6.2007 8:59:49)
Dobrý den zaujal mě váš článek na ronině.cz.Tak už vím ,že nejsem jediná už od dětství má hrozný strach z lékařů od mala po nemocnicích po narození zápal plic 2 měsíce ve špitálu ,pak měsíc doma a opet hospitalizace kvůli vysokým teplotám chudák moje mamka ta si mě vůbec jako mimi neužila a bohužel to trvá do tet stou vyjimkou ,že už si mohu rozhodnout jestly do té nemocnice pujdu nebo né.Hrozné zážitky ze špitálu přetrvávají do dnes,braní krve, injekce kapačky hrůza.Když mi mají brát už tet když mi je 30 krev vyvádím jak malé dítě bráním si ruku a když už k tomu dojde udělá se mi zle musím ležet a už jsem také omdlela nevím jestly to třeba není zbytečné takhle vyvádět ,ale já se tomu prostě neubráním a neumím to regulovat zážitky z dětství jsou hluboko ve mě,Docela mě mrzí i jedna věco co si myslí lékařka ,když mě vydí jak takhle vyvádím a je mi trapně ,ale opravdu za to nemohu ,ale vysvětlete to bílému pláští ten vám řekne jste psichicky labylní což schodí mé ego na nulu .Přeji Vám hezký slunečný den Lenka
 Správce - Snažíme se 


"Zneužití" lékařem 

(14.6.2007 9:36:56)
Také přispěji svou trochou do mlýna. Článek autorky mi přijde poněkud přepjatý, ale neodvažuji se soudit - neznám autorku, ani okolnosti,...
Je pravda, že mě jen tak něco u lékaře nevadí. V porodnici (kterou jsem si vybrala) jsem byla spokojená a to, že se u mě střídaly sestry i lékaři mi nevadilo. Má nahota mi vadila pouze v okamžiku, kdy jsem ležela nahá s břichem na operačním stole a čekala, až mě uspí, aby mohli provést akutního císaře, kterým mě i synovi zachránili život. Ale těžko odsuzovat tým, který byl během 10 minut od vyšetření, které prokázalo synovy potíže v mém břiše, připravit sál, celý tým byl na místě a připraven a pak už jen anestezie... Myslím, že v té rychlosti měli jiné věci na práci, i když by mi např. prostěradlo přišlo vhod.
Daleko větší ponížení jsem prožila paradoxně při vyšetření v těhotenství - ultrazvuk mých ledvin (kontrola z důvodu těhotenské cukrovky, běžný postup). Přišla jsem na UTZ, aby mi zkontrolovali ledviny, ale najednou jsem zjistila, že mi paní doktorka řekla, abych si lehla na záda a přejíždí mi po bříšku. Říkám si (protože tomu nerozumím), že to asi patří k vyšetření. Ale jaké bylo mé překvapení, když mi doktorka sdělila, že se kouká na miminko, protože byla zvědavá ! Vím, že to hodně lidem přijde jako malichernost, ale já se v tom okamžiku cítila opravdu zneužitá. Vždyť ona nechtěla ani můj souhlas. Kdyby se mě zeptala, asi budu souhlasit a hrdě bříško nastavím a sama budu zvědavá. Ale takhle to ve mě vyvolalo opravdu špatné pocity.
 Eva 
  • 

Re: "Zneužití" lékařem 

(14.6.2007 11:50:05)
Souhlasím, jsou to malé věci, ale pro pacienty důležité. Moje současná paní doktorka mi řekne: "Jak se vede beruško? A koukejte jak se tam to malé hýbe a usměje se." Myslím, že má takovou milou povahu, ale kdyby byla jen profesionálka, stejně to ocením- je přece v práci. Pracuju na úřadě a kdybych lidem, kteří se přijdou na něco zeptat odpovídala nepříjemně, šéf si mě podá :)
 Mateřídouška1 


Re: "Zneužití" lékařem 

(14.6.2007 14:59:26)
Tak s tím naprosto souhlasím, doktorka by ti měla říct, co právě dělá a proč, jestli se jen chtěla podívat na miminko, měla ti to říct.
 8.5Yettynkaa12 


Dotaz pro SIm 

(14.6.2007 17:54:04)
SIm, pokud jsi schopná a ochotná o tom mluvit, co tak hrozného se stalo při prvním porodu? Tos totiž do článku nenapsala. Ty mandle to bylo peklo, to věřím. A to dělali bez anestezie? To si vůbec nedovedu předstaavit, kámoška byla jako dítě taky na mandlích a jako největší zážitek z nemocnice má dodnes, že musela povinně zmrzlinu.
 SIm 
  • 

Re: Dotaz pro SIm 

(14.6.2007 20:29:58)
ahoj Mili - pokud je o ty mandle - malé děcko všecho bere jinak,hlavně když je pryč od mámy, tak je to zlý. Nedovedu si představit, že bych takhle někomu dneska svěřila svou dcerku, která je stejně stará. Jde o to, že se skrze tuhle zkušenost opravdu cítím v nemocnici špatně, aniž se cokoliv děje.

Dalo by se to zvládnout, když by nebylo nic dalšího. Jenže. Pak jsem byla těhule. Lékař zanedbal příznaky hrozícího porodu, měla jsem křeče, ale všichni byli v klidu, něco se začalo dít, až když jsem začala krvácet. Zmršili mi triple testy - omylem lékařů mi vyšlo, že máme vysoké riziko Downa. Doktorka mi pak řekla, z čeho ji obviňuju, to prý se spletla sestra. A pak mi ještě v osmém měsíci doktor na UZ řekl, když jsem se ptala, co se tedy bude dít, když to bude špatný, že mi doporučí potrat. V osmým měsíci jsem měla to břicho celkem malý a on se nepodíval do papírů. Takže už do porodnice jsem šla dobře načatá a s děsem, že lékaři moje dítě zabijí, už jenom svojí nedbalostí. No a tam to pokračovalo. prvorodička, konec pánevní, celkem velký dítě (když ji vytáhli, a to jsem ještě nerodila, měla 3,7), ale i tak bych se byla ochotna pokusit o normální porod, kdyby tam byl jeden borec, co by se mi podíval do očí a řekl: já jsem ten a ten, budu vás mít tady na starosti, budu vás rodit. teď je situace taková, máme možnosti takové a takové. Počkáme, jak se to vyvine,a pak můžeme udělat to či ono... A pozor, tohle není žádný luxus - porod KP je rizikový a v mnoha porodnicích takhle u rodiček běžně postupují. Jenže já tam chodila pořád dokola, pořád tam byl někdo jiný, doktoři neodpovídali na nejzákladnější otázky tipu :jaká hrozí rizika při normálním porodu KP? jakou budu mít anestezii u porodu? Já už po tom měsíci šílela hrůzou o dítě. Už mi bylo jedno, jestli umřu, záleželo mi jenom na tom, aby to skončilo, tak jsem si vydupala a vyřvala císaře. Nevěřila jsem už, že je tam někdo kompetentní, kdo by zakročil v případě komplikací u porodu a prostě jsem chtěla, ať už je dítě venku. Tohle mám doktorům asi nejvíc za zlé - měla jsem objektivně problém - a všichni na mě s... No a sprosté chování, očumování rozkroků, gynekologické prohlídky za přítomnosti poloviny oddělení, to už byl jenom bonbónek. Prostě a narovinu - takhle to vypadat nemá a takhle už to podruhé NECHCI a NEPŘIPUSTÍM. Za žádnou cenu.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Dotaz pro SIm 

(14.6.2007 22:08:33)
Týjo, takže si Tě vlastně přehazovali jako horkej brambor. To je blbý. V této situaci bych taky byla na prášky a pěkně od plic bych se bránila! I když...To se mi to kecá, bez bolestí, při porodních bolestech je možné i to, že bych v koutku tiše knučela a nezmohla se na slovo.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Dotaz pro SIm 

(14.6.2007 22:39:02)
no jo, tam byly dve veci: za prvé: bojím se v každé nemocnici a tak prostě nemám šanci poznat, že je něco fakt špatně. Aspoň ne včas. No a proto jsem si na to pozvala za druhé: porodní asistentku, která mě do téhle porodnice doporučila a já jsem jí nechtěla dělat problémy, že doporučila takovou hysterku, tak jsem pořád držela hubu, no...:-(
 Lucyena 
  • 

V Australii 

(14.6.2007 17:56:35)
Uplne chapu o cem pises. Ja si po porodu taky pripadala jak pouzitej hadr. Furt sem si vycitala, ze sem do ty porodnice sla tak brzo, ze jsem mela zustat doma az dokud bych to nemohla vydrzet a pak si vzit taxi do porodnice a mit to co nejrychleji za sebou. Bejt tam 12 hodin s lidma, kterym sem ocividne prekazela, bylo velice neprijemne (CAP). Po prichodu domu mi z kazdy vzpominky na porod bylo spatne, vubec sem o tom dlouhou dobu nedokazala mluvit, ani premyslet.

Za to druhy porod a vsechna vysetreni bylo uplne o necem jinym. Kubicka sem porodila tady v Australii. Mela sem vlastni porodni asistentku, ktera dochazela ke me domu a desne se divila, ze u nas se vysetruje delozni cipek pri kazde kontrole, protoze tady to nedelaji. Dokonce stery na streptokoka sem si mohla udelat sama na zachode. Porodni asistentka byla spis moje kamoska, pokecali jsme, ona udelala co bylo treba a domluvili jsme se na priste.
Kdybych byvala rodila v porodnici, byla by se mnou po celou dobu, i v pripade nutnosti zasahu lekare, mela by muj plan porodu a tlumocila by za me jaka sou ma prani. Ja do porodnice nesla, rodila sem v obyvaku v porodnim bazenku. Bylo to vsechno, tak jak sem si to prala uz tenkrat v CR, naprosto uzasny. Zadny zastupy cizich lidi, sahajicich si jak postupuje hlavicka, zadny bily plaste. Jen ja, manzel a porodni asistentky (jedna zalozni, ktera chodila i na kontroly)

Nevim cim to je, ale tady je to tak nejak normalni, ze se k tehotnym chovaji jako k svepravnym lidem, ne jako k pochodujicim inkubatorum, ale je to dukaz, ze to jde!



 8.5Yettynkaa12 


Re: V Australii 

(14.6.2007 18:10:56)
No, ta péče v Austrálii byla určitě nesrovnatelná, ale já si to nějak nedovedu představit, jak si sama na záchodě dělám stěr. To s radostí přenechám lékařům. Já jsem měla na lékaře a sestry asi štěstí, dělali mi klystýr, holili mne, cévkování - a byli na mne u toho hodní. Taky jsem si připadala jako použitej hadr, ale spíš kvůli tomu, že mne to šité břicho bolelo, byla jsem nevyspaná a unavená. Myslím si, že tak nějak se cítí většina maminek.
 cizinka1 


Re: Re: V Australii 

(14.6.2007 18:29:01)
Milko, ja se neumim predstavit, co se neumis si predstavit??? Na streptokoka staci kousek vaty a pohybliva ruka, a jinak pohyb je podobny jako ten co kazda dela na zachode nekolikkrat denne:).

Ale vetsina se tak citit nemusi. Ze tak se citi po operacnim nebo komplikovanym porodu to pochopitelne, ale po normalnim porodu v tech "nejprirozenejsich" zarizenich v CR, to fakt neni normalni.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: V Australii 

(14.6.2007 22:31:47)
Teda Cizinko, jak tohle můžeš napsat. Stěr přece musí být sterilní, jinak se Ti na tu vatu dostane kdoví odkud kdovíco, i když pak nakonec žádnou bakterii nemáš. To přece musí dělat někdo jiný a ne žena sama sobě. Já to ale pochopila tak, že té pisatelce (jméno teď nevím) udělala stěr ta PA - kamarádka, která ji navštívila doma.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: V Australii 

(15.6.2007 8:34:36)
Stepanko, hloupost, tohle muze si udelat kazda zena sama. Proc si myslis, ze ony by spolu s PA lezly na zachod? Doktor nema sterilnejsi ruky:))))). Pointa je ta, ze jde o ster povrchni.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: V Australii 

(15.6.2007 8:44:29)
Tohle je presny citat Lucyeny: "Dokonce stery na streptokoka sem si mohla udelat sama na zachode." Ja jsem naprosto jista ze to jde a tak to chodi. Dokonce i ty procedury, ktere popisovala Milka, s vyjimkou cevkovani, clovek pred operaci muze si udelat sam. Misto klystyru samozrejme staci cipek anebo par dalsich forem projimadla. Ne zebych mela neco proti lidem kteri to ponechaji sestram: jak kdo chce.
 SIm 
  • 

Re: V Australii 

(14.6.2007 20:49:47)
hele, Austrálie je moje země snů, celý život se toužím podívat na Grand Barrier Reef. Nemáš tip, jak se tam nějak... přesunout :-))))?
 Petr 
  • 

Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 18:28:34)
Toto je text mailu, který jsem odeslal na redakci Rodiny. Pokud máte někdo podobný názor, podpořte mne prosím.
Prosím o zásah v přístupových právech diskutéra vystupujícího pod nickem "Jarda" nebo "Odysseus". Tento člověk, jak píše jedna z diskutujících, se dokáže denodenně bavit urážením a napadáním lidí na internetu. Typickým příkladem je např. diskuse k článku http://www.rodina.cz/clanek5733.htm. "Jarda" nepoužívá sprostá slova, dokáže ale dosáhnout toho, že je používají ostatní. Likviduje a manipuluje podstatu diskuse pod záminkou hlásání menšinového názoru. Prakticky ovšem také zahlcuje diskuse nekonečnými sloupci svých textů, a následně i textů lidí, kteří se snaží odpovídat na jeho urážky a provokace. Jeho příspěvky mají jediný smysl, a to je vlastní uspokojení na úkor ostatních. "Jarda" ubližuje. Hlasuji pro zablokování jeho přístupu.

Nehodlám se, stejně jako autorka článku podřizovat systému, tedy v tomto případě zvyku řešit si v internetových diskusích svoji zábavu a neurotické obscese. Taky nehodlám snášet způsoby lidí s osobnostními poruchami, kteří se v takových systémech realizují, v tomto případě "jardu". Je mi ho líto, ale všechno by mělo mít své hranice, a prostor rodiny zvlášť. A tohle je Rodina.
 Mateřídouška1 


Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 19:36:13)
Jo, tak s tím naproto souhlasím a podporuji tento názor. Diskuzí na rodině se zúčastňuju už víc jak rok a vím, o co jde.
 Petr 
  • 

Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 19:51:31)
Abych to napsal konkrétně, prosím o podporu odesláním mailu na redakce@rodina.cz. Díky
 Mateřídouška1 


Re: Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 20:23:55)
Já jsem to pochopila, pošlu to. "Jardovo" neetický chování mě irituje už dlouho a jsem ráda, že se můžu připojit a že jsi to zinicioval.
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 22:20:03)
Petře, čeho tím dosáhneš? že se Odysseus přejmnenuje zase jinak? Ach jo...
 marie 
  • 

Re: Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 22:34:26)
spravne! neni treba zbytecne trpet a poskytovat psachoterapii magorovi ktery aktutně potrebuje psychiatra nebo par pres hubu ... chcipni debile!
 piraela 


Jarda je srandovní. 

(14.6.2007 23:31:41)
Souhlasím s tím, že Jarda asi má nějakou duševní poruchu, ale nesouhlasím, aby byl zablokován. Každý si může psát své názory(kromě rasismu a sprostých slov). Kdyby na něj nikdo nereagoval, přestalo by ho to bavit, takhle to vypadá, že to baví i ostatní. Já myslím, že Jarda nemůže ani nikoho urazit, vždyť jsou jeho příspěvky spíš srandovní, než aby se někoho dotkly, já se nad nimi tedy většinou dost nasměju, i když leckdy byly směřované i ke mně...
 piraela 


Jarda je srandovní. 

(14.6.2007 23:34:22)
Souhlasím s tím, že Jarda asi má nějakou duševní poruchu, ale nesouhlasím, aby byl zablokován. Každý si může psát své názory(kromě rasismu a sprostých slov). Kdyby na něj nikdo nereagoval, přestalo by ho to bavit, takhle to vypadá, že to baví i ostatní. Já myslím, že Jarda nemůže ani nikoho urazit, vždyť jsou jeho příspěvky spíš srandovní, než aby se někoho dotkly, já se nad nimi tedy většinou dost nasměju, i když leckdy byly směřované i ke mně...
 piraela 


Re: Jarda versus Odysseus 

(14.6.2007 23:45:48)
Souhlasím s tím, že Jarda asi má nějakou duševní poruchu, ale nesouhlasím, aby byl zablokován. Každý si může psát své názory(kromě rasismu a sprostých slov). Kdyby na něj nikdo nereagoval, přestalo by ho to bavit, takhle to vypadá, že to baví i ostatní. Já myslím, že Jarda nemůže ani nikoho urazit, vždyť jsou jeho příspěvky spíš srandovní, než aby se někoho dotkly, já se nad nimi tedy většinou dost nasměju, i když leckdy byly směřované i ke mně...
 Petr 
  • 

STOP Jarda 

(15.6.2007 14:20:29)
Na adresu redakce jsem odeslal následující mail:

Prosím o zásah v přístupových právech diskutéra vystupujícího pod nickem "Jarda" nebo "Odysseus". Tento člověk, jak píše jedna z diskutujících, se dokáže denodenně bavit urážením a napadáním lidí na internetu. Typickým příkladem je např. diskuse k článku http://www.rodina.cz/clanek5733.htm. "Jarda" nepoužívá sprostá slova, dokáže ale dosáhnout toho, že je používají ostatní. Likviduje a manipuluje podstatu diskuse pod záminkou hlásání menšinového názoru. Prakticky ovšem také zahlcuje diskuse nekonečnými sloupci svých textů, a následně i textů lidí, kteří se snaží odpovídat na jeho urážky a provokace. Jeho příspěvky mají jediný smysl, a to je vlastní uspokojení na úkor ostatních. "Jarda" ubližuje. Hlasuji pro zablokování jeho přístupu.

Pokud máte podobný názor, podpořte ho také mailem na adresu redakce@rodina.cz.
Jardy je mi líto, ale tak jako autorka článku se nehodlám podřizovat zvyklostem systému - v tomto případě zvyku mnoha lidí řešit si na internetových diskusích své neurotické obscese. Každá komunita by měla mít své hranice, co je ještě možné a co už ne. A tohle je Rodina. Ne seznam.cz.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: STOP Jarda 

(15.6.2007 15:56:56)
Rozhodně nesouhlasím, aby byl kdokoliv vykazován z diskuse, pokud se nejedná o obscenní, nebo jinak nevhodné poznámky. Jiný, nebo provokativní názor je nutné umět akceptovat. Pokud se někdo nechá vyprovokovat, slouží to samozřejmě k pobavení "Odysseů a Jardů", ale diskuse musí být přístupná všem, jinak to není diskuse, je to cenzura. Vždy mají ostatní možnost volby - nereagovat, napadat, provokovat, jak na takové reagovat. Zákozem by byli ochuzení i ostatní, přinejmenším o to, že se mohou naučit na takové "týpky" reagovat, protože v životě je nepochybně potkají také. Možná bychom je mechanicky zlikvidovali na monitoru, ale ozvěte se někdo, kdo je nepotkal v realitě?
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:44:27)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:44:47)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:45:13)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:45:13)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:45:13)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:45:13)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Cleopatra 
  • 

zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 17:45:13)
Ty jsi vážně zralá na psychiatrii, tohle se jen tak nevidí, tvůj můžský musí mít nebetyčnou trpělivost.... to co popisuješ je v dnešní době zcela běžný přístup.
 Monika, 3 synové 
  • 

Re: zralá na léčení na psychiatrii... 

(15.6.2007 21:20:18)
Ještě pro Cleopatru, oni opravdu existují muži, kteří nehodí svou ženu přes palubu jen proto, že "nemůže" a to proto, že ji milují. A nepovažuji za normální, že si někdo odnese takové trauma zrovna z nemocnice. Vzhledem k rozsahu diskuse, je patrné, že se jedná o dost velký problém, který se zdaleka netýká jen autorky článku.
 H. (2 děti) 
  • 

Jsem problematický pacient 

(16.6.2007 9:17:48)
Článek jsem si se zájmem přečetla, protože si myslím,že jsem něco podobného. Také mám své představy a většinou si tu pusu otevřu, tak potom narážím na samé problémy co se lékařů týče. DLe mého názoru by totiž na lékařskou fakultu měli přijímat lidi, kteří projdou tvrdými psychologickými testy a ne aby to prosívala znalost anatomie. Při prvním těhotenství jsem řešila nee samotný porod, ale to kolem - svlékání před cizími, těch lidí, kdo to konkrétně bude, co vizity a tak. U druhého jsem prostě při příjmu, když se na mne sestra vrhla s měřením teploty, tlaku při monitorování, tak jsem jí rovnou řekla, ať mne nestresuje, že pak jednotlivé výsledky nebudou optimální a že mi to minule vadilo. Dost se divila. Myslím, že v dnes už se tolik nemusíš obávat neinformovanosti, jsou povinni ti dát podepsat informovaný souhlas - kde je přesně popsáno co se bude dít a jaké následky to může mít. Myslím, že je to docela dobrá zbraŇ v rukách pacienta, protože pokud na to máš tu sílu, můžeš si pěkně personál vychutnat otázkami, na které budou těžko hledat odpovědi a přesto ti odpovědět musí. Tak držím pěsti ať to podruhé nenese tak drastické následky a můžeš si vychutnat soužití s mimčem (utíká to moc rychle)
 lad. folkman 
  • 

Mengele 

(16.6.2007 17:04:45)
když SS hnali nahé židovky do plynové komory,odborně akci zaštitoval Dr. Mengele. Někdy mi též připadá ,že jeho vnuci jsou nyní všude v našich nemocnicích.Pominu svoje subj. pocity-bojuji 5tý rok s rakovinou i doktory protože jsem odmítl zavedené léč. metody - tedy chemo.Byl jsem přítomen porodu svého 3tího dítěte v exklusivní porodnici Podolí Praha. V okamž.,kdy ležela nahá na stole,vtrhli tam neasepticky oblečení filmaři a začali zde vyměřovat budoucí záběry.Mé námitky byly tvrdě odmítnuty "lékařem".
 Jan, 2 děti 
  • 

Kontakt na gynekologa 

(16.6.2007 19:24:06)
Dobrý den, pokud jste z Prahy nebo okolí, mohu Vám dát kontakt na vynikajícího soukromého gynekologa v Benešově, ev. gynekoložku v Říčanech. Ozvěte se na j.jaskulova@seznam.cz. A nedejte se!!! :-)
 Ráchel, 3 děti 
  • 

pro SIm 

(16.6.2007 20:08:54)
taky mám náročné zážitky s doktory. Jak z dětského věku, ale nejhorší z toho dospělého. Když jsem přišla před pár lety o nenarozené miminko (což samo o sobě bylo traumatizující), zjistilo se vzápětí, že v té souvislosti mi hrozí rakovina (detaily nechci teď rozepisovat). Byla jsem v šoku. Nic moc mi nevysvětlili a odvedli mne do čekárny na gynekologickou onkologii s tím, že tam mám počkat a dozvím se víc. Po nekonečném čekání na plné chodbě, kdy jsem se snažila nebrečet (kdo by chtěl vypadat jako hysterka, že...) vylezla z ordinace sestra, strčila mi do ruky papír a řekla mi, že až odmenstruuji, mám si dojít na jakési krevní testy. Toť vše. Sebrala jsem zbytek psychických sil a trvala na tom, aby se mi věnoval lékař. A tak pan "odborník" (později jsem zjistila, že to byl dokonce primář oddělení) vylezl na chodbu plnou lidí, aby mi během dvou minut řekl to, co sjem již věděla - že mi horzí rakovina, že nejméně rok nesmím otěhotnět a ať si dojdu na ty testy. A bylo vymalováno.
Šla jsem pak domů, celá se potácela a zpětně viděno, kdyby mi v tu chvíli ruplo v bedně a skočila bych pod auto, nebylo by se čemu divit... ono totiž během tří týdnů se dozvědět, že sjem konečně těhotná, pak že je asi něco v nepořádku, pak že děťátko je mrtvé, pak jít na kyretáž a pak ještě slyšet slovo "rakovina", to je docela silný kafe...
Když jsem vše vylíčila svojí tetě, která je dr. (nežije v ČR), byla zděšena a pronesla ve vzpomínce na dědečka, taktéž lékaře: "Tak o takovejch doktorech táta říkal, že jsou to HOVADA." Podotýkám, že jinak byl dědeček nadmíru kultivovavaný pán ze staré školy, ale s takovými "kolegy" - hovady slitování neměl... tak jo, dědo, ať je po tvém, budu tomu necitovi pro účel tohoto článku říkat Dr. Hovado :-)
Přes známosti (dědeček funguje i ze záhrobí :-)) jsme sháněli jiného gynekologa-onkologa, který by mi přinejmenším lidsky vysvětlil, co že se to se mnou vlastně děje. Paradoxně nám byl nejprve jako velký odborník doporučen... ano, přesně tak, Dr. Hovado. Moje matka dotyčnému "doporučovateli" vysvětlila, že k Dr. Hovadovi skutečně již ani nepáchnu. Našli jsme alternativu, jen byl dotyčný Dr. v zahraničí, takže jsem dalších 14 dní čekala na to, že mi někdo vysvětlí, co že mi je . Ne, že bych si nesnažila něco zjistit sama, ale běžní gynekologové řeknou o tomto tématu jen kusé informace. Navíc jsem ten typ, co potřebuje klást otázky, věci si ujasnit, rozumět detailům atd. - a pak jsem docela dost "poslušná" pacientka. Nespolupracuji ovšem, když nevím, o co jde, co se se mnou děje, nebo když se setkám s hrubostí apod. Byla jsem pak ráda, když jsem se konečně k doporučenému Dr. dostala, netvrdím, že by se stejně laskavě choval ke každému, to vážně nevím - třeba to bylo jen tou "protekcí"... Zeptal se mě, ajké mám vzdělání, aby si ujasnil, jakým slovníkem se mnou má hovořit, a pak mi vše jasně vysvětlil a zodpověděl všechny mé otázky. Díky tomu, co mi řekl, jsem mimo jiné zjistila, že Dr. Hovado mě potencionálně ohrozil na životě. Při mé diagnóze se totiž mohlo snadno stát, že bych vůbec menstruovat nezačala - i tak bych ale musela za 6 týdnů na krevní testy. Jen ty mohly totiž rakovinu odhalit. Kdybych Dr. Hovado tiše poslechla, jiného doktora nehledala, náhodou díky hormonálním změnám nezačala menstruovat a zároveň se mi přitom rozvinul daný typ rakoviny, mohla jsem mít za pár týdnů metastáze na játrech či na mozku a zemřít - to nepřeháním, taková je realita tohoto onemocnění. Tohle se naštěstí nenastalo, ale to "kdyby" mne ještě dlouho pronásledovalo.
Musela jsem pak chodit na pravidelné testy a prohlídky, kdy už mne ale vyšetřovali jiní doktoři (byla to ambulance v nemocnici). Jednou takhle vylezu z kabinky polonahá a tam je zase jiný doktor, mile se usmívá, podává mi ruku a představuje se... a já málem dostala z té absurdity záchvat smíchu, protože jsem si spočítala, že za celou tu anabázi je to za těch pár měsíců OSMÝ (!) gynekolog. Prostě děs...
Teď jsem v pořádku, máme vytoužené třetí dítě, ale psychicky jsem se ze všeho dostávala dlouho. Dr. Hovado na tom měl největší zásluhu. Velmi mě mrzí, že mě tehdy nenapadlo si na něj stěžovat oficiální cestou...dnes už bych to rozhodně udělala. Děda by měl radost.
 q 


A co psychiatrie? 

(17.6.2007 20:00:12)
Řekl bych,že to není jenom v tom že jste "problémový pacient", ale rovnou případ pro psychiatra. Co se nejdřív vyléčit z fóbie a pak teprve jít do nemocnice? A nebo řešení, vše si uhraďte na soukromé klinice a bude o Vás postaráno jak si přejete.Kdyby bylo takových rodiček jenom 5% jako jste Vy, tak to porodníci můžou zabalit. Přeji více štěstí do budoucna s nalezením pro Vás vyhovujících lékařů. Luboš
 Vlaďka - dva dospělí synové 
  • 

gynekologická péče 

(18.6.2007 11:17:31)
Vážená paní, docela chápu Vaše rozčarování z našeho zdravostnictví. Asi by to u Vás chtělo také odpovídající psychologickou péči...spíše pro Vaši informaci bych Vám ráda vylíčila svůj zážitek z gynekologického oddělení v Azerbajdžánu. Manžel tam pracoval na montáži a já tam musela podstupit potrat. Musela jsem si přinést svoje povlečení na postele a povléci si je - to staré krvavé jsem vyhodila do koše... Lékařka vyšetřovala bez rukavic a po chodbě běhaly tlusté kočky. Toaleta byla jedna na patře a pouze umyvadla - nikoli sprchy. To jen na úvod....jako cizince se mě dostalo mimořádné péče. Když jsem ječela že bez narkozy ani náhodou, tak napřed byl problém s narkotizérem /byl to přece pouze chlap a ten by neměl vidět ženu nahou/. Odpřísáhla jsem že je mě jedno, kdyby mě mělo vidět celé město a tak jsem dostala přímo na vyšetřovně injekci /koňskou dávku/. Lékař mě jednou rukou měřil tep na ruce a druhou vstřikoval roztok... to byla místní narkoza. No naštěstí to nebolelo. Pak jsem musel vstát a dojít si na postel. Dostala jsem horečku a chodili mě dávat antibiotika - injekčně s jednou tupou jehlou. Po pokoji v noci šustili šváby a jídlo mě donášel manžel a kamarádi. Jsem ráda, že jsem to přežila a na hygienu v nemocnici, jež byla větší než v Plzni dnes vzpomínám už jenom s humorem. Proto Vám chci říct, nedejte se - snad to naše zdravotnictví nedopracuje tak daleko, abychom měli péči jako tenkrát tam...... ovšem k jejich cti nutno dodat, že se o mě v mezích jejich možností starali dobře...
 lksv 


jsem problematický pacient 

(22.6.2007 16:51:09)
i já jsem
 Mili+5 


Podobný problém s důvěrou k lékařům mám také... 

(27.6.2007 21:51:12)
Zjistila jsem, že mám po tom všem, co se stalo s Milenkou (před půl rokem mi zemřela 2letá holčička na herpetickou encefalitidu), velký problém věřit lékařům a v podstatě i medicíně vůbec. Bojím se všech těch jejich protokolů a postupů (tak se to dělá, to je běžný postup atd.), vím, že Milence tohle spíš ublížilo.A ta léčba, když onemocněla, nejdříve strašné podceňování, to nic nebude, batole má právo občas zavrávorat, to zoufalé hledání a doprošování se pomoci od lékařů, když se nám jevilo jako už příliš vážné to, co se malé dělo (padání, šilhání, strašné bolesti hlavičky apod.), ta bezmoc, když nikdo z lékařů, na které jsme se na začátku obraceli, nebyl ochoten ji poslat na nějaké pořádné průkazné vyšetření. A pak v nemocnici... připadá mi, že celá medicína je prostě pokus-omyl. Pořád žádná diagnoza, nejprve mi jeden předních z lékařů líčí, jak je nutné malé podávat ta virostatika, i když není nákaza herpes virem laboratorně prokázána, protože se stává, že se herpes virus neprokáže a přesto tam je, a pak ji i s jeho vědomím ta virostatika vysadí, že herpes nebyl laboratorně prokázán. Vysadí je v pátek a celý víkend tam není nikdo, kdo by mohl rozhodnout o znovunasazení toho léku, ačkoliv došlo během toho víkendu k výraznému zhoršení stavu. No a v Motole zase: nasadíme jí kortikoidy, já říkám, v Plzni jí je nasadili a druhý den skončila na JIP, oni: to s tím nesouviselo, podle protokolů se takto postupuje, ve čtvrtek jí je nasadili a v pátek malá upadla do epileptického statu a do bezvědomí. Já jim prostě už nemůžu věřit, bojím se jim znovu vydat do rukou, nevěřím jejich radám a diagnozám, nejraději bych nikam nechodila.
 Petra 
  • 

Re: Podobný problém s důvěrou k lékařům mám také... 

(28.6.2007 10:35:22)
Mili, taky jsem přestala věřit klasické medicíně - taky pro neřešení mých zdravotních problémů a vyhledala jsem homeopatku, které plně důvěřuji, můžu se na ni obrátit kdykoliv i přes sms nebo zavolat. Vždy je milá, navíc pomůže s více problémy (tedy nemusím obíhat různá oddělení, aby se zjistilo, co mi vlastně je) člověka i vyslechne - to také pomůže...o to vlastně v homeopatii jde a navíc mi přijde, že to fakt pomáhá a člověk se mění...bez drahých léků, bez vedlejších účinků, bez podporování toho molochu zdravotnictví a farmakologie, kde se točí tolik peněz a výsledek? Nezdá se mi uspokojivý.
 Lenka, 1 dcera 
  • 

Re: Důvěra po úmrtí dítěte? 

(1.7.2007 8:18:15)
S takovou zkušeností bych se určitě bála také...Skoro by mi přišlo divné, kdybyste ze lékařem šla s bezmeznou důvěrou... Vím, že herpetická encefalitida je strašně nebezpečná. Zároveň jistě sama váháte, jestli opravdu už nikdy nemáte k lékaři jít, ať už se sebou, nebo se staršími dětmi. Asi bych se pokusila najít doktora, ke kterému mám důvěru a který by i mohl trošku "umetat cestičky" - poslat ke specialistovi, kterému sám věří a třeba zvednout telefon a zavolat mu než tam přijdete. je to smutné, že na slušné zacházení se nemůže člověk spolehnout a také, že i ty diagnózy jsou do určité míry pokus-omyl.¨Toho, co je ve hře, je tolik a je to tak propojené... každý pacient je originál. To, co je problém, je ale i ta velká sebejistota lékařů - prostě je to tak a tak a Vaše pochybnosti je většinou moc nezajímají. Většinou aspoň trošku pomůže také to, když nejsem před lékaři zcela sama a máte zastání třeba v tom, že je s vámi třeba manžel. Pokud máte jakékoli pochybnosti o správnosti postupu lékařů ("nebyl nikdo, kdo by mohl rozhodnout"), pak by myslím stálo za to, aby byl postup prošetřen - můžete dát podnět k ČLK (tam je myslím roční lhůta), nemusí to být hned trestní oznámení.
Když to ale všechno píšu, tak zároveň cítím, že kloužu někde po povrchu, ta bolest ze ztráty holčičky musí být ještě moc čerstvá...
 Laškovníčci 


Můj problém tak docela nesouvisí s tématem. 

(9.7.2007 21:21:41)
Mám třináctiměsíční dcerku.Švagrová se do mě pustila,že jí nedám k jídlu smažený řízek.jsem rozhodnuta pokud možno jí nedávat smažené a uzeniny,jak to půjde nejdéle.Dělám dobře?
 Laškovníčci 


Můj problém tak docela nesouvisí s tématem. 

(9.7.2007 21:22:31)
Mám třináctiměsíční dcerku.Švagrová se do mě pustila,že jí nedám k jídlu smažený řízek.jsem rozhodnuta pokud možno jí nedávat smažené a uzeniny,jak to půjde nejdéle.Dělám dobře?
 Laškovníčci 


Můj problém tak docela nesouvisí s tématem. 

(9.7.2007 21:22:33)
Mám třináctiměsíční dcerku.Švagrová se do mě pustila,že jí nedám k jídlu smažený řízek.jsem rozhodnuta pokud možno jí nedávat smažené a uzeniny,jak to půjde nejdéle.Dělám dobře?
 lipoo 


Re: Můj problém tak docela nesouvisí s tématem. 

(9.7.2007 21:55:07)
Laškovníčku-to se snad nemusíš ptat,jestli děláš dobře..:-)
 zdenka 
  • 

podobně.. 

(10.9.2007 15:07:43)
.. no musím s Váma souhlasit!!!! můj porod před necelýáma dvěma měsíci taky nic moc... nejmenovaný pan primář, mistr světa, pan vševěd, se rozhodl, že ví sám nejlíp co je pro mě nejlepší a rozhodl tak že jsem už pak nevstala z porodního lůžka... skoro 2 měsíce po porodu a já se pomalu ploužím bytem, venku s kočárkem jednou s docela obstojnými bolestmi pánve a snad všech kostí kolem...
pro č ale píšu, taky jsem velmi dlouho hledala Paní Gynekoložku, a fakt se mi to před 4 roky podařilo. nevyměnila bych ji za nic na světě, i když za ni dojíždím 60km!!!!!! ale fakt mi za to stojí!!! můžu jen doporučit, je naprosto bezvadná, citlivá, pohodová :-) přesně taková jakou potřebuju k tak citlivým choulostivým věcem. snad se na mě nebude zlobit když tu napíšu její jméno:-) Mudr. Zakopalová www.gyneo.cz

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.