| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Otcové a dcery - neobyčejné pouto

 Celkem 29 názorů.
 Meluzína 
  • 

méně těsný vztah? 

(27.2.2007 10:31:52)
ano, vztah otce a dcery je nenahraditelný, s tím souhlasím. Můj táta je pro mě mámou i tátou současně (maminku ale také mám). je to pro mě člověk, kterému jedinému 100% věřím, který je mi vždy oporou a to ve všech směrech. on to byl, kdo se mlou jak s dítětem podnikla výlety, jezdil na dovolenou, kdo mě učil plavat, jezdi na kole, mít ráda lidi kolem sebe, vážit si kamarádů. on to byl, kdo věděl o mých prvních láskách, o mých zklamání, on to je i dnes, s kým řeším procovní problémy, kdo mji poradí, vylechne, je-li nutné i zkritizuje, ale hlavně nekonečně me miluje, podporuje, věří. On je můj anděl strážný. Do svého srdce se snaží pouštět i všechny ty, co mám ráda já. Je úžasný a já ho bezmezně miluju. Je mým životním vzorem. Všichni kolem ho mají rádi, je to taková lidská výjimka..
Děkuju, ti táto !!!
Tím sjem jen chtěla říct, že i vztah mezi otcem a drecou může být veůmi těsný ... s článkem ale jinak souhlasím
 Meluzína 
  • 

Re: méně těsný vztah? 

(27.2.2007 10:33:18)
jejda, omlouvám se za milion překlepů
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Re: méně těsný vztah? 

(27.2.2007 10:55:54)
Je to krásné, když máš takový vztah s tátou. Já mojeho tátu taky bezmezně miluju. Je to opravdu tím, co pro nás jako děti dělal (neustálé dovádění, hraní si s náma, všechno nám poctivě vysvětloval, měl s námi ohromnou trpělivost - prostě opak mámy, která někdy musí být přísná). Můj muž se našemu synovi taky věnuje jak může. Trochu mi ale vadí, že zatím manžel nechce vystupovat jako osoba, kterou by malý měl i respektovat. Jenom spolu řádí, hrajou si a manžel tvrdí, že on nebude ten přísný, že přísná je maminka. No, když to tak teď píšu, tak i u nás doma to bylo podobné. Taťka prostě nebyl ten přísný (jo jen jednou jsem od něj dostala kopanec a to pořádnej - když můj tehdy 0,5 roční bratr lezl za mnou do koupelny a já mu naschvál přibouchla ruce do dveří, protože furt otravoval) a to jsem si ten kopanec opravdu zasloužila. Manžel to má s tátou horší, nepamatuje od něj vlídné slovo, když se s ním učil do školy netituloval ho prý jinak než blbcem a hlupákem, který se stejně nic nenaučí a podle toho vypadá jejich vztah dodnes.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Re: méně těsný vztah? 

(27.2.2007 11:16:00)
U nás je to obráceně. Můj manžel mě bezva tátu a měl ho moc rád, byl hodný a přitom přirozená autorita. Bohužel zemřel. Moji rodiče se rozvedli, když mi byly 2 roky. Otec si nás sice bral každých 14 dní, ale scénář (když už jsme byli s bratrem větší) byl stále stejný - dopoledne televize, oběd, kino, hospoda, domů. Neustále se stavěl do pozice toho opuštěného chudáka, že pil (i v prac.době - tehdy to bylo normální), přednější mu byli vždy kamarádi, to jsme pochopili až skoro v dospělosti. Nyní s námi bydlí v rod. domku a náž vztah po 17letém "soužití" je na bodu mrazu. Nikdy s ničím nepomůže jen kritizuje a hlavně já vše dělám špatně, protože mám špatnou výchovu. Ale to je fuk, jen jsem chtěla říct, že závidím pěkné vztahy otec-dcera, já je nezažila.
 Meluzína 
  • 

Re: Re: Re: méně těsný vztah? 

(27.2.2007 11:39:17)
:o) musím se usmát, u nás taky taťka nebyl ten přísný, výprasky (bohužel téměř každodenní) jsem dostávala od mámy. ale přesto jsem si táty strašně vážila a respektovala ho a tak je to do teď, Já mám jen občas strach, že až budeme mít děti, abych manžela pořád neměla tendence srovnávat s mým tátou a tím mu neubližovala. Mého tátu nikdo nepřekoná, to jej jasné, ale ani to není třeba...
 Petr 
  • 

Ano, otec je dulezity 

(27.2.2007 11:12:07)
Souhlasim s dulezitosti vlivu otce na dcery - otec moji zeny byl castecny alkoholik, ktery ji neustale rikal, ze je neschopna, ze z ni nic nebude apod, protoze mu vzdorovala a odmitala ho poslouchat/nerespektovala ho. Ale zustava to v ni a do dneska v ni podvedomne vznika az histericky odpor proti jakekoli kritice a jeji sebevedomi je obecne nizke.
 Markéta 
  • 

trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 11:22:09)
pozastavuji se nad nazorem, ze tatinek je na hrani a radeni a maminka je ta prisna.
tak by to preci nemelo byt. to logicky znamena, ze se muze dokonce pokrivit vztah mezi matkou a ditetem. maminka stojici s bicem nad ditkem, ktere pise ukoly a uci se na pisemku a tatinek pak s ditkem jde hrat fotbal. tak to prece nejde. dite se pak podvedomne bude na matku zlobit a vyhybat se ji a s otcem si bude uzivat. tu zodpovednou roli ve vychove by si meli rodice rovnym dilem rozdelit.

myslim ale, ze si za to my zeny muzeme samy, ze se stavime do pozice tech trestajicich co se ptaji s vyznu tvari co bylo dnes ve skole. mame pocit, ze tatinkove si stejne jen hraji. ale je to proto, ze uz nekde uplne na zacatku je do te role nacpeme, protoze automaticky prebereme veskerou peci. kdyz budeme chlapovi radit, jak ma dite prebalit, tak to vydrzi jednou, dvakrat a po treti s tim nenapadne sekne at si to teda udelame samy, kdyz nam to tak jde. nebo utiseni breciciho miminka, maminka, ktera je s ditkem cely den ma pocit, ze na to ma patent a nez se o to muz muze pokusit, vezme mu miminko z naruci a utesi ho sama. a zadelava si tim na problem...
 Meluzína 
  • 

Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 11:43:00)
tak tady mám také jen 100% souhlas
 Johanka + Helenka 4 mesice 
  • 

Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 12:52:12)
S timhle prispevkem bezvyhradne souhlasim. Sama mam taky ty tendence delat dulezitou ;), ale vzdycky mi hned dojde, co je to za kravinu, a ze kdyz ji utesi tata a me se to nepovede, tak to prece neznamena, ze jsem spatna matka :) A naopak jsem rada, jak se zatim u mrnousa skvele doplnujem (manzel dela doma, takze jsme s ni oba porad).

U nas byla matka general, jednicka minus byl problem, a nemam pocit, ze by mi to do zivota az tak neco prineslo, spis naopak, ve snaze svoji dcerku takto nedeptat mozna dojdu spis do extremu prilisne volnosti a to taky neni dobre...
 Markéta 
  • 

Re: Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 15:48:00)
jestli se uz ted obavas opacneho extremu, tak myslim, ze prilisnou volnost ji urcite nedas :-), nakonec ti to neda, budes mit strach, aby se v zivote uplatnila a to prece jen dost zalezi na tom, jak ve skole odstartujeme, jen se ten tlak nesmi prehanet. jsme zkratka dcery svych matek a moc s tim neudelame, muzeme se pouze snazit neopakovat to co nam samym vadilo.
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 17:01:30)
Můj muž velice rád používá tu větu, že mamka je ta přísná a on je ten hodný, ale to je tatk trochu nadnesené. To víš, že když synátor dělá něco, co nemá, že manžel taky zakročí, že když je nějaká povinnost (večerní čištění zubá, oběd, odchod z domu do školky) tak taky umí zvýšit hlas. Jen všechno bere tak nějak víc na lehkou váhu, s humorem a víc dětinštěji. A to myslím, že u mužů celkem normální. A co se týče té přísnosti? U nás to není o přísnosti jako o mlácení, nebo řvaní, ale prostě já jsem ta vážnější, co se snaží své "dvě ratolesti" vychovávat, byť té jedné je už 33 let a je to můj muž.
 Winky 
  • 

Re: Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 17:18:45)
jojo, tak tenhle model máme taky - mamka "suchar" který trvá na splnění požadavků a taťka "komediant" který to vždycky dokáže udělat nějak humorněji ....... pokud se teda k tomu namane.

Jak zaznělo v článku - o té nekomunikaci mezi otcem a dcerou, pod to se podepisuji - nějaké "mám tě rád" - to jsem si mohla nechat tak zdát. Spíš samé výslechy, výchovné přednášky a "ruční" dovysvětlování. A neustále mi opakoval že na něco nemám, nejsem dost dobrá, příp. jsem úplně neschopná. Za maturitní vysvědčení s vyznamenáním jsem se dočkala ohodnocení "dobrý, no - a co jako" a to jsem žádná premiantka nebyla. Jeho pravé charakterové vlastnosti také objevuji až teď v dospělosti a mám problém se s tím vyrovnat. Odpustit mu asi nedokážu, spíš se snažím na to nemyslet, dělat jako že nic a žít si podle svého. Když se tuhle o víkendu začal navážet do mé malé dcery jak nezpůsobně jí (je fakt prcek a na svoje schopnosti jí velmi dobře), dokonce jsem mu to už dokázala zatrhnout - že ji teda kritizovat nebude. Pochopitelně se mnou potom přestal mluvit, ale to už neřeším, takové období jsme měli právě když jsem odešla z domu ke svému nynějšímu manželovi - to s námi nemluvil skoro 2 roky.

Naštěstí můj manžel je mi ohromnou oporou, lásku umí vyjádřit spoustou různých způsobů a rozhodně o to nemusím nijak žebrat.
 Lassie 
  • 

Mám to podobně 

(27.2.2007 18:03:51)
Otec preferoval staršího bráchu, pyšný otec prvorozeného. Máma mezi námi nikdy nedělala rozdíly, byla přísná, ale férová. Můj táta nikdy nevěřil, že bych někdy mohla něco dokázat, většinou mě jen srážel k zemi svými kritickými poznámkami. Dlouho jsem věřila, že měl pravdu, naštěstí jsem v dospělosti začala cestovat, studovat, poznávat a sebevědomí mi stouplo ke zdravému průměru. Víc jak 10 let jsem ho neviděla, narození dcery mě přimělo situaci přehodnotit - snažila jsem se ho najít, ale dopis s dceřinou fotkou mi přišel zpět jako "adresát neznámý". Od té doby jsem nic nepodnikla, ale myslím, že by byl moc rád, že má krásnou, šikovnou vnučku.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(27.2.2007 20:22:18)
Markéto,
rozhodně nepatřím k matkám, které by otcům radily, jak dítě přebalit. A přesto jsem doma za tu přísnou a důslednou já. Těžká věc - někdo se musí zeptat, co bylo ve škole, co je za úkoly, dohlédnout na cvičení na flétnu apod. A těžko s tím čekat na tatínka, který se vrací z práce pozdě večer. Můj syn i já jsme trochu cholerici, nad domácími úkoly a u flétny jsme se chytli snad milionkrát, a přesto se mi syn fakt nevyhýbá. Ano, s maminkou se holt musí i něco dělat, není tu jen pro zábavu, ale zato je po ruce mnohem častěji. Myslím, že i tohle děti dokáží ocenit.
 Markéta 
  • 

pro misu - trestajici matka a otec na hrani II. ??? 

(28.2.2007 19:10:10)
ten problem, ze manzel se vraci pozde domu a na maminku pak zbude ta "zodpovedna" cast vychovy, je mi znam. obavam se toho sameho v nasem pripade a chci proti tomu nejak bojovat, jak, to opravdu nevim, ukaze to cas.

tou poznamkou o prebalovani jsem chtela rict neco jineho. mam pocit, ze zeny sve manzely-tatinky tak nejak vysoupnou z vychovy, nevim, kde to zacina, ale mam pocit, ze prave tim, ze na sebe proste vsechnu zodpovednost vezmeme uz nekde na zacatku, az na muze vubec nic nezbude.

moji rodice meli obrovske stesti, ze mohli zustat se svou praci doma a vzdy doma byli oba, kdyz jsem se vracela ze skoly. a presto jsem hlaseni vzdy podavala mamince.
az ted zpetne, po tatinkove nedavne smrti je mi strasne lito, ze si to rodice takhle rozdelili. nas vztah by mel jine dimenze, kdyby i muj tatinek prebral vic te "zodpovednosti", ale maminka mu to svym pristupem nedovolila. ja blahova si myslela, ze ho to nezajima, jak prospivam ve skole, nebyla to pravda. ukoly atd jsem delala s maminkou a logicky jsem si s ni pote i povidala a resila s ni sve problemy, proste jsem s ni vic komunikovala a v dospelosti jsem najednou zjistila, ze s tatinkem neumim navazat opravdovy rozhovor. nez jsem se to mohla naucit, bylo pozde. myslim, ze bych si s nim vic povidala, kdyby se mnou psal ukoly obcas on a ucil se se mnou. doufam, ze se mi podari, aby muj muz tyhle ukoly prebral v ramci moznosti alespon o vikendu.
vazne rozhovory se vedou jen ve vazne situaci a tou pro deti jsou na zacatku prave problemy ve skole, kdyz je s nimi probere jen maminka, tak se otec jednou octne na vedlejsi koleji a tezko se nachazi cesta zpet.
 Briel + Maruška 06/2006 


Nejen pro Markétku ... 

(28.2.2007 2:43:07)
Jsem maminkou sice jen 8 měsíců, ale musím přiznat, že i já mám někdy pocit, že je to můj muž, kdo dokáže naší dcerku jediným gestem rozesmát, na koho se culí, jen ho vidí a ke komu natahuje ručičky jakmile se ochomejtne okolo ní ... Můj manžel sice tvrdí, že je to tím, že mě vidí celý den a jeho jen ráno a večer, ale já si myslím, že je to i tím, že on se dokáže zasmát tomu, když je malá celá pobryndaná od přesnídávky a máchá si v ní ručičky, zatímco já už přemýslím nad tím, zda to půjde z těch šatiček vyprat ..., on je ten, komu tečou slzy smíchu, když ho malá počůrá (ještě lépe i pokaká) a mě napadá, že tu košili má na sobě čistou jen dvě hodiny ..., on je ten, kdo se s ní koupe, dokud nemají oba na prstech "koupánky", zatímco já šilhám po hodinách, jestli už není pozdě .... Je mi moc dobře, když je dva takhle vidím spolu a jsou to chvíle, kdy i já se dokážu v tom kolotoči zastavit a uvědomit si, jaký je to dar, že mám tak šťastou dcerku a tak báječného manžela ... Asi navždy už budu ta zodpovědná, důsledná a možná i přísná a proto si myslím, že je to moc dobře, že máme pro své děti tatínky, kteří to "vyrovnávají" a naše dcery je za to bezmezně milují ...
Gábina
 peggy 
  • 

Re: Nejen pro Markétku ... 

(28.2.2007 23:21:04)
Mimochodem, Gábino, omlouvám se za poznámku, nevím, jak to u vás chodí, ale nedá mi to: možná, kdyby aspoň občas byl tvůj manžel tím, který pak ty šatičky a košili pere, že by se váš přístup trochu vyrovnal, ty by ses tomu taky dokázala úlevně zasmát a on by si drbal hlavu nad odstraňovačem skvrn - co?
 Markéta 
  • 

Re: Re: Nejen pro Markétku ... 

(8.3.2007 19:11:32)
100% souhlas :-)
 markéta, 
  • 

Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(28.2.2007 12:42:27)
U nás je to také tak, že já jsem přísnější a důslednější než manžel. Není to extrém, že on by byl hodný na hraní a já zlá na výchovu. Ale ta větší benevolence u něj je. Není to ovšem úmyslné, je to spíš proto, že si někdy vůbec neuvědomuje a někdy neví, jak by to měl řešit, protože je s dcerou méně než já, takže neví, co a jak na ní zabírá, když zlobí a nenapadají ho přiměřené tresty. Např. mně když se dcera nechce oblékat po koupání a místo toho skáče po posteli, tak vyhrožuju, že např. nepřečtu pohádku, vyhodím bonbony apod. Když tohle dělá manželovi, ten se naštve a odejde a čeká, až se ona vyřádí a přijde za ním. Takže nemůžu říct, že by jí ustoupil - třeba jí honil apod. Jenže když jsem u toho já, tak mně tenhle druh trestu nevyhovuje, protože ona pak bude skákat dlouho, rozdovádí se, bude špatně usínat a bude volat mně, abych za ní chodila, ne tátu. Takže mně jeho způsob řešení "problémů" nevyhovuje, ale nevím, co s tím :-)
 Dáša a Maruška (2005) 
  • 

ZODPOVĚDNOST ROZDĚLIT 

(1.3.2007 8:03:07)
Ahojky, moje zkušenost je taková, že nejlépe zabírá za prvé zodpovědnost a starost o dítě rozdělit mezi oba rodiče a za druhé shodnout se na výchovných postupech a ty dodržovat.To první se bohužel musí odehrávat také od vytíženosti většinou tatínka v práci. My jsme se ale s manželem už od začátku střídali při uspávání, nočním chováním atd...pak jsem měla dlouhou službu při nočním kojení (každé 1,5-2 hodiny) a pak měl zase službu tatínek, když jsem se ropzhodla, že v noci kojit už nebudu a odstěhovala se na tři týdny z ložnice. Také jsme třeba zavrhli přestup tatínka na lepší (lépe placené)místo ale zároveň časově náročnější. Čas strávený s dětmi je prostě nenahraditelný.Chápu, že někdo má ale skutečně tak náročné zaměstnání, že přichází až pozdě večer. Pak bych využila víkendy atd...Taky se nám v dobrém vrátilo, když jsem musela dodělat školu a tatínek měl celovíkendový, celoodpolední zápřah...Myslím, že si z dcerou vybudoval vemi dobrý a těsný vztah a i když je (myslím jako většina můžů) od přírody také více "free" (ve výchově atd...), ví kolik práce za určitými věcmi je a tak je i bere o něco vážněji. Navíc na důležitých věcech se domluvíme dopředu a snažíme se je pak dodržovat oba...Myslím, že pokud to tak není a to co nedovolí maminka, dovolí tatínek nabourá to právě vztahy ať už s jedním nebo s druhým a odrazí se to celkově špatně ve výchově. Rodiče by podle mě měli být rovnocení partneři (nezávisle na tom kdo je doma a kdo pracuje - obojí je náročné), kteří si jeden druhého váží a respektují se a jejich slovo (obou) by mělo platit stejně.
Dáša
 Šerlok Homeless 
  • 

Re: trestajici matka a otec na hrani ??? 

(9.11.2007 18:50:34)
Hlavně by jeden z rodičů neměl uzavřít s dítětem koalici proti druhému z rodičů. Nic nepůsobí rozkladněji. Od modelu "trestající matka a otec na hraní" je ke koalici trestaného dítěte s "hodným tatínkem" proti "zlé mamince" už jen krůček. A jak je to svůdné! Kdo by nechtěl být utěšitelem, že?
 Haluška 


dobra kniha na toto tema 

(27.2.2007 18:34:19)
Kdysi jsem cetla knihu Navzdy tatovo devce (autora si nepamatuju), ktera se zabyva problematikou vztahu otcu a dcer. Velmi inspirativni cteni - jak pro me jako dceru, abych zpetne zhodnotila nektere veci, tak pro otce. Doporucuju.
 Samarlu 
  • 

Otcovská autorita 

(1.3.2007 16:13:11)
Teda i při tom všem řádění má otec mého syna několik darů a schopností, já nemám a myslím že je má málokterá žena. Ty schopnosti by se daly nazvat přísnost spojená s laskavostí a přirozená otcovská autorita. Já když mám být přísná a důsledná, tak udělám nejlíp, když odkoukám od manžela, jak naučil broučka, že při čištění zubů se neprotestuje a u stolu spořádaně jí.
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Už se rýsuje jeho nezastupitelná role... 

(4.3.2007 14:56:54)
Máme téměř jedno-a-čtvrt-roční holčičku. Donedávna jsem jen věděla, že jsme důležití oba, ale víc byla dcera fixovaná na mě. Teprve teď zjišťuji na vlastní oči, jak důležitý je pro naší dcerku táta, zejména v některých oblastech.
Jedná se o situace, kdy je třeba projevit odvahu a překočit svůj stín. Třeba když má malá rýmu, vždycky plakala při odsávání. Ale když jí odsával táta, tak se nebála, dokonce si o odsávání říkala. Ještě několik dní poté u mě fňukala a u manžela se statečně držela.
Nebo když třeba upadne, tak pokud jsem nablízku já, pláče, i když jí povzbuzuzji nebo napomínám, ať je statečná. Zatímco u táty získá nějak přirozeně odvahu a sílu přemoct se. Holt ví, že já umím vstřebat všechny její emoce, a občas na to hřeší :-) A i když bych chtěla, nemůžu jí dodat víc odvahy, asi proto, že nejsem chlap :-D
Dřív jsem fungovala jako jediný a nejvyšší uklidňovadlo já, ale jak roste a dospívá, opravdu jí pro osamostatnění a spoléhání sama na sebe pomáhá víc vztah s tátou. A jsem za to svým způsobem ráda. Jednak si o to víc vážím svého muže, a jednak vím, že všechno neleží na mých bedrech ;-)
 marcia 


Hezky clanek 

(5.3.2007 0:32:53)
hezky clanek, ale proc zacinat takovym stereotypem, ze "kazdy muz chce syna...". Muj otec chtel dceru (coz se mu splnilo :o) a muj muz chce take holcicku, stejne jako pritel me nej kamaradky... Proc porad opakovat vzite predstavy o muzich a o zenach, kdyz je realita mnohem pestrejsi?
 marcia 


Hezky clanek 

(5.3.2007 0:33:01)
hezky clanek, ale proc zacinat takovym stereotypem, ze "kazdy muz chce syna...". Muj otec chtel dceru (coz se mu splnilo :o) a muj muz chce take holcicku, stejne jako pritel me nej kamaradky... Proc porad opakovat vzite predstavy o muzich a o zenach, kdyz je realita mnohem pestrejsi?
 marcia 


Hezky clanek 

(5.3.2007 0:33:09)
hezky clanek, ale proc zacinat takovym stereotypem, ze "kazdy muz chce syna...". Muj otec chtel dceru (coz se mu splnilo :o) a muj muz chce take holcicku, stejne jako pritel me nej kamaradky... Proc porad opakovat vzite predstavy o muzich a o zenach, kdyz je realita mnohem pestrejsi?
 marcia 


Re: Hezky clanek 

(5.3.2007 0:34:38)
to jsem ale blbka, dala jsem to sem trikrat. Vsem se omlouvam!
 Siki 
  • 

Re: Re: Hezky clanek 

(5.3.2007 0:40:11)
To je tady úplně normální, protože se to tak pomalu otvírá, že člověk nevidí včas, jestli se to podařilo odeslat:-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.