| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vývoj hrubé motoriky v prvním roce života

 Celkem 104 názorů.
 Líza 


Dobrý 

(25.1.2007 10:37:48)
Je to k přežvýkání na dlouho, ale škoda, že jsem to neměla po ruce v době, kdy jsem měla první dítě.
 Petr 
  • 

Re: Dobrý 

(25.1.2007 13:30:44)
Po precteni clanku jsem zjistil, ze jsme udelali spoustu chyb u naseho ditete, ktere zpusobily jeho pomaly vyvin motoriky - napr. od 6teho mesice jsme syna posazovali s nohama dopredu, aby si mohl hrat, kdyz uz to vypadalo, ze by se mohl postavit, tak jsme mu pomahali vozenim. Zacal lezt az v 14ti mesicich a chodit v 16ti. Skoda, ze kdyz jsme to rikali doktorovi, tak se nas nezeptal co s nim delame a nezakazal nam to. Jinak tento clanek je strasne zmateny a neprehledny a ztraci se v nem podstatne informace (priste by to chtelo vynechat, co neni dulezite, a dat clanku nejakou strukturu) ale diky za nej.
 Alena 
  • 

Re: Dobrý 

(25.1.2007 18:07:36)
je to opravdu dost dlouhé, což se dá zvládnout, ale některé pojmy jsou pro mne jako laika dost odborné, takže vlastně nevím, co jak dítě dělá. Musím se tím dost prokousávat, asi se budu muset více vzdělávat. :-) Ještě bych ocenila, kdyby v článku bylo lépe uvedeno co má přibližně v kterém měsíci dítě "provádět".
 Inka 
  • 

Re: Re: Dobrý 

(29.1.2007 11:49:22)
Totéž mě při čtení napadlo také. Kolik maminek pochopí složité odborné výrazy. Není to článek do lékařského časopisu, ale pro maminky na mateřské dovolené a mezi nimi nejsou jen studované ženy. Já jsem vystudovala vysokou školu, kde jsem se s podobnými výrazy setkala a vím, že při studiu nebylo lehké porozumnět některým větám plných odborných termínů. Je to napsáno příliš složitě a šroubovaně. Chybí mi tam také přibližné stáří dítěte. Zda je v pořádku, že to či ono zvládá později, nebo už se jedná o opožděný vývoj. I když nakonec to zvládne každé dítě. Zvládli jsme to i my, kteří jsme vyrůstali v ohrádkách, protože tak to podle tehdejších názorů bylo nejsprávnější, což mi má maminka nezapomíná připomínat. A ohrádka nám mnoho prostoru pro lezení nedávala, takže jsme také spíš hned uvnitř pochodovali okolo.
 Luckaaa 


Re: Re: Re: Dobrý 

(1.2.2007 23:56:43)
já to beru, nejsem žádný spisovatel a tento nedokonalý výplod mi i tak dal dost zabrat. sama od sebe bych se asi do ničeho takového nepustila. už tak jsem dost termínů obešla popisem a kdybych to udělala všude asi by to bylo ještě jednou tak delší a ještě více zamotanější (jak dlouho by mi to trvalo nemluvě). jestli jsem vám jen zamotala hlavy to se omlouvám, bude pak dobré sáhnout po jiném autrovi.
bližšímu časovému zařazení jednotlivých dovedností jsem se vyhýbala záměrně. chtěla jsem dát důraz spíše na jejich sled. myslím, že o tom kdy se má co dělat bylo napsáno už dost a nakonec to skončí jen hádkami o tom jak chceme děti škatulkovat a tak podobně.
ale jinak co se týče slohu máte jistě pravdu,i já jsem tvor omezený a nedokonalý a trochu i lenivý to měnit :-(
 Martina Nora, kluk 1 rok 
  • 

Re: Dobrý 

(14.1.2011 20:32:43)
Mně ten čánek přijde perfektní. Velice mě inspiroval a spoustu věcí poprvé dobře vysvětlil. Ani mě nenapadne kritizovat stylistiku, cizí výrazy. Oceňuji snahu pomoci.
 Boďka 


Re: Dobrý 

(25.1.2007 18:40:47)
Tiež je mi trochu ľúto, že som takéto informácie nemali pri prvej dcérke skôr a to aj napriek tomu, že sme celý prvý rok cvičili Vojtovku a chodili na rehabilitácie, neskôr na rehabilitačné cvičenia a cvičenia vo vode.

Lekári a rehabilitačný pracovníci povedali zopár kusých informácií,takže mi bolo jasné, že teda netreba žiadne chodítka a vodenie za ruku, podporovať lozenie a dieťa neposádzať, ak to ešte samo nevie. Niečo si človek len domýšľal s kusých informácií, čo si lekári mrmlali, niečo sa dalo prečítať zo zdr.záznamov.

Ale už takéto podrobnosti, ako podpora šikmého sedu, či problém aktivácie plošiek nôh a podobne...to sme teda nepilovali.

Ja teda nemám problém spýtať sa lekára na akúkoľvek vec, problém je v tom, že človek najprv musí vedieť, ČO sa má spýtať a musí vedieť, že JE NIEČO na čo by sa mal spýtať.

Mierna neprehľadnosť článku a použité termíny mi neprekážajú, odvtedy som si o týchto veciach už naštudovala veľa. Ani presné údaje o veku dieťaťa v rámci PMV mi neprekážajú. Ako správne poznamenala autorka, viac záleží na slede a správnom vykonávaní pohybov, ako na ich časovom zaradení. Mnohých rodičov to navyše zvádza k prílišnému porovnávaniu (čo moje dieťa ešte vie či nevie oproti tabuľkám)a k zbytočnému urýchľovaniu vývoja.

Kto by videl moju 6-ročnú dcérku teraz, povedal by, že je všetko OK. Chodí, behá, skáče a vystrája rovnako ako iné zdravé deti, niekedy ešte aj viac ;-).

Len odborník by si asi všimol, že má plochonožie, lordózu, skoliózu a ochabnuté svalstvo a že pravdepodobne športovec z nej nikdy nebude. A ja mám stále neodbytný pocit, že sa snáď tomu ešte lepším prístupom a informovanosťou dalo zabrániť.

Ale poznám zo svojho bezprostredného okolia zopár rodičov, ktorí napriek tomu, že majú informácie (napr. aj z časopisov), tvrdohlavo a bezdôvodne ich ignorujú a stále si robia po svojom - obkladajú 4-5 mesačné bábetká vankúšmi pri "sedení", nasilu ich nútia chodiť, držia ich celé hodiny v chodítkach, atď... Je to veľká škoda pre tie deti.
 Balumba 


Koch 

(25.1.2007 11:48:11)
Poučný článek.Při čtení článku se mi vybavovaly poznatky z knihy od Jaroslava Kocha doplněné novými poznatky. Je to stará kniha (mám ji po tchyni), ale nenahraditelná pro činnost s miminkem, sama jsem se snažila podle ní řídit. Doporučila bych ji, ale k sehnání je pouze v knihovnách. Autorko článku, setkala jste se s Kochovou prací?
 Lavanda 


Re: Re: Koch 

(25.1.2007 12:32:13)
jo, tu knihu jsem poprvé měla v ruce v r. 1997, když se narodil můj nejstarší, a byla už notně ohmataná, rok vydání tuším 1972.
Je to dobrá knížka.
 koa 


Re: Re: Re: Re: Koch 

(25.1.2007 23:06:50)
Milado,
podle teto knizky jsem cvicila s prvorozenym a pak to hrde hlasila neurolozce. A ta mi rekla, ze sveho casu se v Thomayerce hromadily hospitalizovane deti, co byly podivne spasticke. I prislo se na to, ze maminky s temito detatky poctive cvicily dle Kocha.
Cvicily, cvicily, az precvicily...
 koa 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Koch 

(25.1.2007 23:25:16)
Jo, tak mozna, ze ve vydani z roku 95 jsou nejake upravy, nevim. Ja jsem mela nejakou starsi.
(A cvicila jsem jen s tim prvorozenym, znas ty vtipy o prvnim, druhem a tretim diteti... Tak ty plati :-). )
 Lavanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Koch 

(26.1.2007 18:16:16)
Spastické děti z Kocha? To je divné. Řeknu vám, co jsem podle knížky s dětmi dělala já:
houpala je na předloktí
dělala s nima občas letadýlko
zavěsila jim hračky na vodorovný provázek v dosahu ručiček, tak se velmi brzy naučily vědomě uchopovat předměty
zavěsila jim velký nafukovací míč nad podložku, rády do něj kopaly a bouchaly ručkama
bouchali jsme kostičkama do stolu
pomáhali jsme dětem s lezením pomocí ručníku
Je toho moc, ale většinou věci, které jsou vlastně naprosto samozřejmé, jen si na ně člověk třeba v tom vhodném období nevzpomene. Knížka rozhodně není jen o rozvoji motoriky, je tam toho spousta i o rozvoji vnímání a myšlení i řeči.
Ono asi škodí všecko, když se to moc přežene, ale tu nemocnici plnou spastických si nedovedu představit.
 Dana 
  • 

Re: Koch 

(25.1.2007 20:06:20)
Podle Kocha jsem cvičila s prvním dítětem, čistě jen proto, abych ho zabavila. Některé cviky jsou ale v rozporu s tím, co se píše v knize Něžná náruč rodičů ( hopsadla, vzpřimování tahem za ručky do stoje atd.)Také vývojové tabulky jsou tam podle mého názoru až přemrštěné.
Knihu jsem našla před 16 lety zablácenou na náměstí, doma jsem ji umyla a uložila - a po dlouhé době použila:-).
Upravené aktivity bez těch nevhodných lze najít v knize Pohybové hry s děťátkem od Liesel Polinski, která by měla být na trhu ( ta kniha pochopitelně:-)). Autorka navazuje na Kochův odkaz a zakládá i kluby, jeden je tuším v Praze, jiné třeba ve Vídni, kde Koch také působil.
Naše terapeutka o něm bohužel nikdy neslyšela.
 Siddhártha 


Kontakt 

(25.1.2007 12:38:20)
Lucko, prosím, můžu na Vás dostat kontakt? Předem děkuji.
 Dana 
  • 

Tak jsem se dočkala:-) 

(25.1.2007 19:43:57)
Děkuji za článek, to je přesně to, se se rýpalkám jako jsem já u neurologa ani terapeutky neřekne, protože prostě není čas:-)
 Kačabka01 


Poraďte 

(25.1.2007 20:49:21)
Tak u našeho ročního chlapečka je asi všechno špatně, tuším to celou dobu, ale nedokázala jsem tomu zabránit. Vždycky nesnášel pobyt na bříšku, lézt ani plazit se vůbec nezačal, na bříško se dostane jen když se pro něco natahuje ze sedu, do sedu se dostává z lehu "sklapovačkou". Teď miluje chůzi, ale bohužel jen s oporou za cizí ruce. Když sedí, je hrozně ohnutý do kyfozy. Takže máme založeno - na co? VDT? Neohrabanost? Lucko, co nám hrozí a co se dá ještě dělat? Od mala se ho snažím držet na bříšku, ale hrozně to nesnášel, stimuluju ho, seč můžu, aby se natahoval a popolézal za vzdálenými předměty, ale ztratí o ně zájem radši, než aby se snažil k nim dostat. Neposazovala jsem ho, dokud neseděl sám, přesto sedí tak ohnutě. Je taky odmala takový mělkký, vláčný (hypotonie?), když držím v náruči cizí děti, jsou pevnější. Kdo tomu rozumíte, poraďte. Dík, Darina
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Poraďte 

(25.1.2007 21:00:38)
Darino, a co na to váš pediatr? Mluvila jste s ním o tom, jak se vám vaše dítě jeví (to pro případ, že by se neptal?) Takhle po netu to asi nevyřešíte.
 Kačabka01 


Re: Re: Poraďte 

(25.1.2007 21:34:27)
pediatričku na to všechno upozorňuju, vždycky řekne, že se máme snažit - stimulovat vzdálenými předměty, zvedat na všechny čtyři a tak. Jako an potvoru zrovna když ona to s ním zkouší, tak on není tak špatný - třeba se udržel na všch čtyřech, přitom doma ne. Tak si u ní vždycky připadám, že do toho moc šťourám, jsem totiž taky zdravotník. Sama mám taky dojem, že se u nás v Čechách to vojtění a cvičení trochu přehání, že cvičí každý, koho fyzioterapeutky dostanou do svých spárů :-), čekala jsem, že si na to všechno syn přijde sám, později. Teď jak ale tak nadšeně chodí, k lezení se asi nevrátí. Vím, že se musím na nějaké vyšetření už s ním vypravit.
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Re: Re: Poraďte 

(25.1.2007 21:59:34)
To se vypravte, a třeba je všechno OK. Pamatuju si, jak jsem zbuzerovala naší pediatričku, když se malý v sedmi týdnech sám obrátil z bříška na záda a já jsem si v chytré knize přečetla, že je to moc brzy a že to určitě dělá prohnutý (nevím, jestli byl prohnutý,asi ne, ale celkem se mi to povedlo vsugerovat). Napsala mi doporučení na rehabilitace, tam se malý trochu prolétal vzduchem, pak ho dr. plácla na břicho na stůl, řekla "všechno v pořádku" a šli jsme. Vojtově metodě jsme se stejně nevyhnuli, cvičil ale až ve dvou letech, poté co bezdůvodně vlastně přestal používat levou ruku. Bylo to hrozné, bojoval jako lev, ale moc mu cvičení pomohlo.
 soňa /dětká neuroložka/ 
  • 

Re: Re: Re: Poraďte 

(5.2.2007 15:02:31)
určitě kontaktujte dobrého dětského neurologa nebo DOBROU dětskou rehabilitaci, čím dřív, tím lépe! Hodně štěstí
 Pavla 
  • 

Re: Poraďte 

(25.1.2007 21:27:42)
Pediatr si přece musel všimnout svalového tonusu a vývoje vašeho chlapečka. U nás to tak bylo. Od 8 týdnů jsme 2 měsíce cvičili Vojtovu metodu (hypotonie, predilekce doprava). Syn se srovnal, ale hypotonie se úplně nezbavil. Prý ho máme vést ke sportu, ale sportovec prý z něho stejně nebude. Teď ve 3 letech jsme byli na kontrole, vše ok, ale hypotonie je prý stále lehce patrná. Musím říct, že pohybově náročných aktivit se bojí, je opatrný. Jezdí na kole s postranními kolečky, zkoušíme i lyže, ale vidím, že to není ono. Je pro mne těžké se s tím smířit, ale nedám mu pokoj, sportovat bude. Zajděte určitě na dětskou neurologii či rehabilitaci. Na cvičení nikdy není pozdě. Vše se dá napravit. Lékaři nám tvrdili, že do 3 let. Pak už je pozdě, tělo je "hotové". Držím Vám oběma palce, věřte, že vše zvládnete!
 GABKA 
  • 

... 

(28.1.2007 22:41:01)
Přízpěvek dobrý,trochu chaoz v cizích slovech,jsem laik.Naštěstí jsem v těhotenství hodně hledala na netu informace,a později také.Abych náhodou něco neudělala špatně.Moje matka syna podkládala(ačkoli jsem byla proti),když začal sedět s oporou(5,5měs),ovšem do sedu vlastní pomocí se dostal až jak lezl(cca v 7měs.),asi kolem 8měs.Nejprve se plazil,asi měsíc a to stále dozadu a pak najednou šup a byl na 4.Párkrát se zahoupal a pak už to šlo.Ovšem než se naučil dokonale lézt,tak dřív se sám vzpřimoval.A samozřejmě jak to rodiče zjistili,tak ho všichni vodili za ruce,místo aby ho podporovali v lezení.Ač jsem byla proti,tak to dělali.(NOsila jsem ho také v šátku-super věc).Zpočátku když se postavil tak byl na špičkách,ale po měsíci lození a stavění se,obcházení stolu,se začal stavět na plosky.Snad nebude mít to vodění žádné následky na jeho budoucí chůzi.
 Pavla 
  • 

Re: Poraďte 

(25.1.2007 21:29:48)
Pediatr si přece musel všimnout svalového tonusu a vývoje vašeho chlapečka. U nás to tak bylo. Od 8 týdnů jsme 2 měsíce cvičili Vojtovu metodu (hypotonie, predilekce doprava). Syn se srovnal, ale hypotonie se úplně nezbavil. Prý ho máme vést ke sportu, ale sportovec prý z něho stejně nebude. Teď ve 3 letech jsme byli na kontrole, vše ok, ale hypotonie je prý stále lehce patrná. Musím říct, že pohybově náročných aktivit se bojí, je opatrný. Jezdí na kole s postranními kolečky, zkoušíme i lyže, ale vidím, že to není ono. Je pro mne těžké se s tím smířit, ale nedám mu pokoj, sportovat bude. Zajděte určitě na dětskou neurologii či rehabilitaci. Na cvičení nikdy není pozdě. Vše se dá napravit. Lékaři nám tvrdili, že do 3 let. Pak už je pozdě, tělo je "hotové". Držím Vám oběma palce, věřte, že vše zvládnete!
 Pavlína + Matyáš (skoro 13.m) 
  • 

Jak stymulovat k správnému lezení? 

(25.1.2007 22:35:53)
Děkuji za zajímavý článek. A prosím o radu.
Bohužel až od ukončeného 10.měsíce cvičíme Vojtovu metodu.Do té doby se všude dokutálel,oběma směry - jiný pohyb nepotřeboval. Posazený seděl - vím, že se to nemá :-(.
Až na mojí žádost mě doktorka poslala na Neuroloii.
Cvičení nám pomáhá ,ale asi neděláme až tak rychlé pokroky, jak jsem očekála. Začal se plazit, sice nesymetricky a nohy tahal za sebou, teď už zapojuje i kolínka. Až v roce si sám sedl. Od té doby si nadšeně všude sedá, kleká si u nábytku a ručičkama se natahuje nahoru a je pomalu snaha i o nákrok k postavení, jenže v nohou není síla. Byla bych ráda,kdyby lezení nepřeskočil, jenže neleze asi proto, jak píše autorka, objevil plazení a to mu stačí a navíc mu to asi klouže. Načtyři se dostane, ale uděla tzv. 2-3 kroky a dál se plazí. Prosím poraďte, jste na tom někdo obdobně? Je strašné těžké nesrovnávat a nepanikařit, když většina dětí už dávno chodí. Navíc je Matyáše kousek chlapa, váha v roce 12 kg a délka 79,5 cm.... má co zvedat...
 Boďka 


Re: Jak stymulovat k správnému lezení? 

(26.1.2007 8:40:15)
Pavlínka a aké máte podlahy v byte-ak parkety al. linoleum, či niečo podobné, asi sa mu lepšie plazí ako lozí, nemá na lozenie dosť opory. Možno by pomohol koberec do izieb, bosé nôžky pri lezení.

A to len tak dedukujem, možno tie koberce máte.
 pavlína+matyáš 13 měsíců 
  • 

Re: Re: Jak stymulovat k správnému lezení?  

(26.1.2007 12:24:42)
Ahoj , v polovině bytu máme dlažbu + plovoucí podlahu. V obýváku má Matyáš hrací koberec a ve svém pokojíčku koberec po celé podlaze... Cvičím s ním 3 měsíce 3x denně, jenže stejně neleze...Je mu 13měs. neleze a nestojí... Na neurolofii a rehabilitaci chodíme 1x za měsíc...Nevím co s tím...
 Luckaaa 


Re: Re: Re: Jak stymulovat k správnému lezení?  

(26.1.2007 23:19:52)
ahoj Pavlo,já myslím že to přijde. dva tři kroky udělá, jak píšeš, takže pak jen přidá čtvrtý,pátý...cvičíte a děláte co můžete. pokud bych šáhla po tabulkách tak v širší normě je na chůzi čas do 18měs., tak to máte ještě 5 měs. čas :-)
 Duslik 


Re: Re: Plazení a koberec 

(28.1.2007 22:59:13)

Pokud se dítě chce plazit nepomůže nic. Náš dvouletý syn se také plazil(říkali jsme mu Meresjef). Narodil se v prosinci, takže když začal lézt bylo teplo a tak byl jen v plínce a vůbec mu nevadilo že šoupe holým bříškem o koberec. Plazil se rychle a čekali jsme že si udělá kobercový lišej, ale kupodivu k tomu nedošlo. Na to, že lezení po čtyřech je praktičtější přišel až po prvním roce(to už dávno chodil sám).
 Lucka 
  • 

Vojtova metoda není nic hrozného  

(24.2.2007 17:25:58)
Ráda bych povzbudila všechny, kdo mají nějaké zkušenosti s Vojtovou metodou.
Mám půlročního syna Filípka, se kterým cvičíme od tří měsíců z toho důvodu, že upřednostňoval pravou stranu (nejsem odborník, a tak to napíšu zjednodušené). Měli jsme začít cvičit chvilku poté, co jsem si přečetla na těchto stránkách původní článek. Byla jsem z toho psychicky na dně a na první rehabilitaci jsem šla se synem s obrovským strachem, co nás tam vlastně čeká.
Nevím, jestli je to takhle všude, ale my chodíme do berounské nemocnice a musím napsat, že tam máme opravdu skvělé rehabilitační sestry, kterým bych chtěla i touto cestou poděkovat za citlivý přístup a za velké pokroky, kterých jsme díky nim dosáhli. Cvičíme Vojtovu metodu tři měsíce a vypadá to, že už nás čeká cvičení jen do konce dubna. V půlce dubna máme jít na kontrolu k neurologovi, který byl při naší poslední návštěvě velice spokojen.
Při cvičení téměř nikdy nebrečíme a když brečíme, tak je to proto, že syn dostane hlad, protože se snažíme cvičit před jídlem a ne proto, že by ho cvičení bolelo. Naopak se nám často stává, že se u něj směje. Snažíme se cvičit poctivě třikrát až čtyřikrát denně. Snažím se, aby to syn vnímal jako zábavu (takže mu u toho zpívám, povídám různá říkadla, směju se na něj). Cvičíme nejn cviky na preferování obou stran stejně, ale i na zpevnění ručiček, velice nám pomohlo cvičení na přetáčení se na bříško (během týdne cvičení se syn začal na bříško přetáčet jako hadimrška :-)
Rehabilitační sestra mi řekla, že pokud ze cvičení bude zničená maminka a bude ho brát jako utrpení, tak dítě vždy její obavy a nejistotu vycítí a bude trpět taky. Myslím si, že něco na tom bude.
Přeji všem, kteří "musí" cvičit, aby vytrvali a aby jim cvičení přineslo úspěch.
 dominika 
  • 

Re: Jak stymulovat k správnému lezení? 

(30.1.2007 20:04:04)
..náš kluk bude mít za pár dnů 11.měsíců a už chodí,mrška, sám, upozorňuji že jsme jej vůbec nevodili a nevodíme..sám si sedl přes zkřížený sed,poté co asi 14dní tulenil, cca po půl roce se zvedl na kolínka dva-tři dny se jen pohupoval a pak se rozlezl, zhruba po měsíci se začal stavět, to jsme mu pomohli pocí "rytíře",neb to flinkal, museli mu dát papuče-stavěl se na špičky, po měsíci a půl začal obcházet a ani ne po měsíci se rozešel sám..proč to píšu, chápu, že jste trošku nesvá, já se zase to naše mrně snažím udržet na čtyřech..je fajn že cvičíte, asi se mu to líbí..my cvičili v 5.,6.m polohu ramen a protože se mu to vůbec nelíbilo,tak myslím že proto se tak rychle rozlezl, zjistil totiž že nám může utéct..nezoufejte,ono to přijde ani si nevšimnete jak..držím palce..
 Lenka, Davidek (3r.) a Nelinka (2m.) 
  • 

Re: Jak stymulovat k správnému lezení? 

(31.1.2007 16:33:04)
Pavlíno, je moc dobře, že cvičíte a chodíte na rehabilitaci!! Jen mi přijde, že cvičení jednou za měsíc pod dohledem je celkem málo (vím z vlastní zkušenosti, cvičili jsme od 4 měsíců), asi by bylo rozumnější jednou za 2-3 týdny, byť je to časově náročnější. Náš syn se také dost dlouho plazil, hlavně proto, že jsme v obýváku měli parkety a líbilo se mu, jak to krásně ¨klouže. K lezení na čtyřech pomohlo až léto a tráva, která ho šimrala na bříšku a jelikož se mu to při plazení nelíbilo, začal rejdit raději po čtyřech. Takže doporučuji něčím "nepříjemným" dráždit na holém bříšku na nekluzkém povrchu (teď v zimě to je ale horší).
 Líza 


Re: Poraďte 

(26.1.2007 5:36:38)
Darino, něco málo můžeš udělat hned, a to je - nic z těch věcí mu neusnadňovat. A chodit jen s oporou za cizí ruce nebude moci, pokud mu tu oporu nikdo nedá. Pak se bude muset znova rozhodovat, jak se někam dostane - přestaň ho vodit a zakaž to všem. Hned.
 cizinka1 


Re: Re: Poraďte 

(26.1.2007 9:48:15)
Lizo, predevsim se priznavam, ze o tematu nic nevim a muj komentar prameni spise z materskeho instinktu nez ze sectelosti, ale lekla jsem se toho, co radis.

Muj synek delal a dela nejvetsi pokroky v samostatnost tehdy, kdyz jsem na nej UPRIMNE nemela cas. Rocni dite uz je zrale na kontrolu jen uchem. Treba ve necelych 2. predvedl, ze velmi dobre se orientuje v komode s obleckami a umi se oblect, kdyz jsem musela dopsat jeden projekt: prisel obleceny ze pry jdeme ven. Ale vazne nevim, co by se stalo, jestli v roce vsichni dospeli dusledne a najednou prestali diteti pomahat i ve pripadech, kdyz dite o pomoc prosi. K hrube motorice mozno by pomohlo, ale co by to udelalo s jeho socialni inteligenci?

Mimochodem, moje dite zacalo chodit samostatne v 15 mesici. Bylo to normalni, nevim, proc by rocne dite melo by chodit bez pomoci. Vsimla jsem si take, ze nektera batolata jsou vycviceni svalnatci a nekteri takovi plysaci. Nekteri radi a dlouho lezou a nekteri hned chodi. Ale zeby to se odrazelo na jejich dovednostech? Nevim, asi jsou nejake korelacni souvislosti, ale nerekla bych ze jsou tvrde, spise to ma neco spolecneho s dedicnosti a se strukturou tela jejich rodicu. Nevim samozrejme, co Darina mysli tou melkosti a vlacnosti. Ale bez videni ditete tezko je soudit, ja bych vyhledala odbornika s dobrou reputaci, jestli by mi neco vazne nezdalo.
 Kačabka01 


Ach jo 

(26.1.2007 10:22:11)
"mělkost" byl můj překlep, chtěla jsem napsat "měkkost". Tuším, že má Líza pravdu, potřebovala bych ujistit, že vodění opravdu nepovede k samostatné chůzi - opravdu se jinak chodit nenaučí, než že přestaneme vodit? Správně chodit asi ne, že? Ach jo. Dnes jsem mu tedy odmítla pomoci, dvacet minut se rozčilovat a teď už půl hodiny řve.
 cizinka1 


Re: Ach jo 

(26.1.2007 10:33:12)
Darino, ja nevim. Ale myslim ze dite velmi dobre tusi, jestli matka mu nepomaha naschval, a proto breci, anebo nema cas uprimne a s nim to nema nic spolecneho. Ja jsem mela sice lozici dite, ale nic naschval nedelala. Vodila jsem tak dlouho, kolik chtel, kam potreboval samostatne, tam lezl. Jednou uvidel tatinka, jak se vratil z konference po nekolika dnu, a tak k nemu sel:-).
 cizinka1 


Re: Re: Ach jo 

(26.1.2007 10:44:03)
Darino, jak jsem psala, pokud se ti neco nezda, jen pro svuj klid vem ho na konsultaci. Ale neni nahodou nekdo spise mekky nez tvrdy ve vasim pribuzenstvu? To tak casto byva. Ne zebych chtela zhazovat praci pediatru a fyzioterapeutu, ale jako kazda teorie i tato muze byt nebezpecna, kdyz dohnana do extremu. Kdyz si rekneme, kdy kazde dite ma se sednout, kdy a jak dlouho lezt, bude z toho to stresujici tabulkovani jako s vahou a vyskou. Takze, moje rada zni, jdi na poradnu, muze tam byt problem ale nemusi. Pri dohaneni tabulek se zpusobuji horsi ujmy k zdravemu vyvoji.
 Boďka 


Re: Ach jo 

(26.1.2007 10:44:03)
Darina, naša prvá dcérka s tým nemala problém, mala síce fyzické obmedzenia súvisiace s jej menším zdr. handikepom, ale bola ctižiadostivá a nebojácna. Stačilo ju lákať do priestoru a napriek určitým pádom skúšala samostatnú chôdzu.

Druhá dcérka bola zdravotne v poriadku, ale oproti prvej mala zvýšený pud sebazáchovy ;-), skrátka bála sa pádu a takisto vyžadovala vodenie za ruky. Chvíľku sme jej vyhoveli, ale videli sme, že to nie je dobré, ani jej to nepomáhalo k nácviku samostatnej chôdze.

Tak sme na ňu skúsili menšiu fintu. Obliekli sme jej tepláčky s trakmi (kšandami), chytili sme ju za rúčky, chvíľu sme ju tak vodili a keď sa pozabudla, pomaly sme ju chytili len za jednu ruku a prichytávali ju zozadu za traky, neskôr sme pustili aj druhú rúčku a chytili len za traky. Ak s ňou trochu zakolísalo, zachytili sme ju trakmi. Pomaly získavala sebavedomie, zistila, že ak keď ju nik nedrží za ruky, tak nespadne.

Za pár dní sme ju zo zadu držali len naoko, keď padala, snažila som ju chytro zachytiť. Za dva týždne už chodila sama. Keď aj padala, reflexne dala ruky dopredu a zachytila sa. Zistila, že padanie nie je nič strašné.

Možno to pomôže aj u vás na odbúranie zlozvyku. Trochu mu pri chodzi pomôct, ale nie za rúčky.

U nás ten zlozvyk nastal aj s toho dôvodu, že v čase keď sa učila chodiť, bola jeseň a vonku blato, v kočíku nechcela sedieť a vonku, keď nemala oporu v ruke, tak mala tendenciu ísť do kľaku a loziť v tej špine a blate. A potom, aj keď sme boli doma v byte, tú ruku vyžadovala.

 Boďka 


Re: Ach jo 

(26.1.2007 10:59:04)
Ešte som chcela dodať, že toto fakt neodporúčam robiť u detí, ktoré chodiť absolútne nevedia, ktorým sa napríklad pri tom podlamujú nôžky, nakláňajú sa do neprirodzených polôh, pri chodzi za jednu ruku sa "krútia" okolo osi a prepadávajú do jednej strany.

Na našej dcérke bolo vidno, že má tú chôdzu v podstate zmáknutú, pri držaní za ruky bola pevná a doslova bežala. Len proste odmietala to robiť samostatne.
 Norinka 


Re: Ach jo 

(28.1.2007 14:31:13)
My jedeme na neurologii příští týden, kontrola ve 2 letech. JOny je nedonošený (32 tt.), takže jsme absolvovali hodně cvičení, ale Vojtu ne, tak zlé to nebylo. Do 7 měsíce nedokázal v podstatě nic. Na břichu být nechtěl. Pak se v 8. najednou dostal do kleku, za 14 dní se postavil (s oporou). A zase dlouho nic. V 9. začal lozit a stal se v tom tak obratným, že se skoro vznášel ve vzduchu, tak rychle lezl, že jsme nestíhali pozorovat jeho končetiny ve styku s kobercem :).... Sedět začal až v 11 měsících, chodit skoro v 15 měsících. Podle doktorky vývoj naprosto v normě.
Od doktorů jsme celý rok a půl neslyšeli nic jiného než: NEPOSAZOVAT, NEPOSTAVOVAT, NEPOMÁHAT. Týká se to i zmiňované chůze za pomoci dospělého - neuroložka nás upozornila, že dítě má pak tendenci ruce automaticky držet nahoře a hůř se mu chodí samotnému. NEPOSAZOVAT znamenalo - žádné sezení v kočárku, žádné sezení v křesle oblož. polštářky, žádný nočník atd.... Všichni v okolí námi samozřejmě pohrdali, nejhorší rady byly od rodičů - to ty jsi na nočníku seděla už v 8 měsících atd atd atd atd.... Ano, a teď mám záda v háji.
Trpěli jsme.... Cvičili.... Brečeli....
ALE - VYPLATILO SE TO!!! Měli jsme také zmiňovaná kulatá záda a teď kluk běhá, skáče, sedí rovně, alespoň podle našeho pozorování. Neurologové vidí všechno vždycky hůře než my, ale uvědomme si, že vybavujeme dítě páteří a končetinami na celý jeho život, tak pro to udělejme MAXIMUM!!!
 Líza 


Re: Re: Re: Poraďte 

(27.1.2007 5:28:39)
cizinko, nechápu, co je ti na tom tak divného. Nebo je problém tentokrát fakt s češtinou a s porozuměním? Říkám Darině, aby svoje dítě přestala vodit za ruce, zvláště pokud je hypotonické, a nečekala s tím, až jí to někdo poradí. Jestli dítě není svalově zralé na chůzi, vodění za ruce ho poškozuje; jestliže si Darina stěžuje, že dítě prakticky neleze, pak vodění za ruce ho demotivuje - takže nevodit, vůbec. Nechat ho dolézt (nejdříve tedy asi doplazit, ale dítě skutečně bude-li mít motivaci může začít používat i ty kolínka) pro co potřebuje.
Nevidím na nevodění za ruce žádné týrání dětí, a odstranění možných opor pro vzpřímenou chůzi například z prostředka pokoje (stěny a nábytek po stranách těžko někdo dá pryč) může být motivačním prvkem, když v tom prostředku bude něco, co to dítě opravdu chce.
Je sice krásné dělat potom vymakané rehabilitační vymyšlenosti, ale ještě lepší je, upravit běžné prostředí a chování k dítěti tak, aby potřeba rehabilitačního cvičení nebyla vyšší než je nutné.
A že dítě o něco někoho prosí - cizinko, mám dvě nefrustrované děti, které věděly, že se umějí pro věci dostat samy a po pravdě jim bylo dost putna, jestli si tam dojdou nebo dolezou. Pokud už ale člověk začne dělat tu nedoporučovanou věc, a svalově slabé dítě, které nemá na samostatnou chůzi, vodí za ruce, a pak si teprv všimne, že něco není v pořádku a je překvapen, proč se to dítě vůbec nepokouší lézt, nezbývá než přestat prostě vodit, co je na tom tak šíleného? Nebo ty vždycky děláš, co dítě chce? I když mu to škodí? Moje dcera v 5 měsících chtěla, abychom ji zvedali a "posazovali", měli jsme to podle tvé teorie dělat? Protože to chtěla?
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Poraďte 

(27.1.2007 10:19:45)
Lizo,

Ja jsem ti take napsala v tve materstine, ale jsi to neprecetla nebo nebyla jsi ochotna pochopit . Ja nestala jsem diteti stale za zady ale nechavala obcas sameho pro sebe tak dlouho, pokud byl v pohode. A on skutecne nefrustrovane se poradil:-). Jen jsem se obavala, ze kdyz Darina realizuje tvoji radu doslova a dukladne, stane se to co se stalo: dite bude frustrovane z najednou odmitnute pomoci a bude brecet.

Ja nevim co se pise ted (prave ty fyzioterapeuticke rady velice rychle se meni, a tak muzu mit same info zastarale, kterymi navic do hloubky jsem se nezabyvala. Ale za mych dob se prisne zakazovalo nacvicovat dite k sedu nebo k chuzi kvuli patere. No, ale pokud dite nevidi a breci v kocarku (coz u nas zasadne delal), neni problem ho vzit do satku nebo do nositka. Pokud dite uz tapa samo kvuli zdi, tak neni problem mu podat ruku kdyz chce vyrazit nekam jinam, ze?

Ti dalsi rady, opravit prostredi a nechat ho chodit s vlastni oporou jsou dobre, jen v prvnim prispevku nebyly:-).
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Poraďte 

(27.1.2007 11:34:17)
Lizo,

Mimochodem chyba nas obou je, ze jsme se nezeptali, jestli darinino dite k vzprimene poloze a k tapani prislo samo. Ja jsem jen predpokladala ze ano, totiz, pokud Darinu trapi jeho nelezeni, tak neco zasadniho o standardnim vyvoji ditete ona vi. Ja jsem se predstavovala, ze jeji dite zada o pomoc uz v situaci, kdy je v tapani docela zbehle, a mi se nezda, aby mu obcas pomoct neni dobry, ani nenormalni, ze jeji dite nechodi v roce bez opory. Jelikoz mam par kamaradek, ktere meli hned chodici dite a druha trochu pomalejsi, kterym ovsem nic nebylo, muzu se predstavit darinino znepokojeni. Ale prilis radikalnim resenim nefandim - dusledne odmitani pomoci (coz jsi doslova radila, ale nikdo z nas nevi jak jsi to doopravdy myslela) mne by se zdalo jako reseni prilis radikalni.
 Jarka, Vašík 02/06 


Re: Re: Re: Poraďte 

(27.1.2007 23:56:41)
Cizinko,
nejde o to dítěti nepomáhat, ale jde o to nevodit ho za ruce. Pomocí a oporou pro něj může být nábytek nebo jištění maminky za ramínka. Vláčení za ruce je nepřípustné. Dítě chodí s hlavou v předklonu a s rukama dopředu a nahoru nataženýma. Takto nikdo z dospěláku přeci nechodí, toto není zdravá vzpřímená poloha, dítě má posunuté těžiště. Rozhodně nevodit.

Jinak my jsme se začali plazit, houpeme se na kolínkách, ale ne a ne se rozlézt. Začal si už stoupat u nábytku - bohužel na špičky - nevím jak ho namotivovat do lezu. Když mu něco ukážu, jde do plazu. Stavění zcela nazakazuji, ale záměrně nepodporuji. Naopak ho motivuji k postoji na čtyřech, ale jak ho rozlézt?
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 10:37:50)
Jarko,
Na tu tvoji druhou otazku nemuzu ti odpovedet, ja jsem prave ten typ poradkyne, ktera mela v tomhle zcela bezproblemove a spontanne rozvijejici se dite, a navic vubec se v tom nevyznam:-). Bych nezasahovala do diskusi jestli bych nahodou v komentarich neprecetla radu, ktera se mi zdala drsna a pak jsem precetla na jaky pribeh tahle reakce byla.

Co se tyka toho vodeni, nevim odkud jste s Lizou vycucly, ze Darina svoje dite vlaci s rukou na horu. Totiz myslim netahat dite, ktera chodit pouze zacina, nenacvicoval chuzi se zadnou pomuckou patri do zakladnich rad, kterou snad Darina jako zdravotnice cetla. Podat ruku jako oporu v jeho urovni (ale nevlect) je prece neco jineho. Darina zformulovala problem zcela jasne: jeji dite nikdy nelezlo, a ted uz skoro chodi. Musi nutne lezt? Nejsem odbornice, ale znam zdrave deti, kteri v zivote nelezli. Konsultace s odbornikem se hodi uz jen pro klid matky ( a aby nekoukala na sveho potomka zklamana a znepokojena a nenasledovala kazdou pitomou radu na internetu:-)), ale prece clovek musi to dite a tu matku videt, aby vedel jak to s nima vypada:-)!
 Jarka, Vašík 02/06 


Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 0:10:16)
xxx
 Jarka, Vašík 02/06 


Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 0:14:33)
xxx
 Jarka, Vašík 02/06 


Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 0:19:05)
Cizinko,
nejde o to dítěti nepomáhat, ale jde o to nevodit ho za ruce. Pomocí a oporou pro něj může být nábytek nebo jištění maminky za ramínka. Vláčení za ruce je nepřípustné. Dítě chodí s hlavou v předklonu a s rukama dopředu a nahoru nataženýma. Takto nikdo z dospěláku přeci nechodí, toto není zdravá vzpřímená poloha, dítě má posunuté těžiště. Rozhodně nevodit.

Jinak my jsme se začali plazit, houpeme se na kolínkách, ale ne a ne se rozlézt. Začal si už stoupat u nábytku - bohužel na špičky - nevím jak ho namotivovat do lezu. Když mu něco ukážu, jde do plazu. Stavění zcela nazakazuji, ale záměrně nepodporuji. Naopak ho motivuji k postoji na čtyřech, ale jak ho rozlézt?
 Jarka, Vašík 02/06 


Re: Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 0:19:55)
Omlouvám se, nějak i to tu blbne :-)))
 Kačabka01 


Re: Re: Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 21:00:28)
Děkuji vám všem o zájem, pravda je taková, že jak nikdy nelezl ani se nikam neumí jinak přemístit, tak jak jednou stál a udělal první krůček,byla jsem nadšená, že aspoň nějaký vývoj, tak jsem ho s rukama nahoru vodila. Už se zdokonalil a stačí mu jedna ruka - ale má ji nad sebou, druhou volně nebo se zachytává o nábytek, který míjíme. Sám jen o nábytek ale nechodí, sám se totiž ani nepostaví. Že se tohle nemá, jsem netušila, věděla jsem jen "neposazovat". Zítra s ním jdu k doktorce, ať nás někam pošle. Jinak tento víkend jsme všichni odmítali dát mu ruku, lákali ho na vzdálené hračky, ale jen se vztekal a zadek nezvedl.
 Kačabka01 


Re: Re: Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 21:01:37)
Děkuji vám všem o zájem, pravda je taková, že jak nikdy nelezl ani se nikam neumí jinak přemístit, tak jak jednou stál a udělal první krůček,byla jsem nadšená, že aspoň nějaký vývoj, tak jsem ho s rukama nahoru vodila. Už se zdokonalil a stačí mu jedna ruka - ale má ji nad sebou, druhou volně nebo se zachytává o nábytek, který míjíme. Sám jen o nábytek ale nechodí, sám se totiž ani nepostaví. Že se tohle nemá, jsem netušila, věděla jsem jen "neposazovat". Zítra s ním jdu k doktorce, ať nás někam pošle. Jinak tento víkend jsme všichni odmítali dát mu ruku, lákali ho na vzdálené hračky, ale jen se vztekal a zadek nezvedl.
 Kamca 
  • 

Čtyřleté dítě 

(26.1.2007 10:08:18)
Nevíte náhodou, jak stimulovat hrubou motoriku u čtyřletého dítěte? Nechce jezdit na kole, tříkolce a ani koloběžce. Musíme to nacvičit, protože je v tomhle pozadu.
 Luckaaa 


Re: Čtyřleté dítě 

(26.1.2007 23:19:40)
a chodit a běhat umí? není to proto,že ono samo jen nechce,třeba se bojí....já nechápu v čem je jako pozadu
kdysi tříkolky,kola ani koloběžky nabyli a děti v tom pozadu asi ani být nemohli a troufám si říci,že lokomočně byli v pořádku
 Kamca 
  • 

Re: Re: Čtyřleté dítě 

(29.1.2007 7:42:02)
Samozřejmě, že běhat a chodit umí. Ale celkově hrubá motorika nic moc a s tím je spojená i jemná motorika a motorika mluvidel. Má ještě tzv. patlavost řeči, tzn. že ještě není motorika stoprocentní. Dle logopedky musíme zlepšit hrubou motoriku, tzn. kolo, kloběžka aopd.
 Luckaaa 


Re: Re: Re: Čtyřleté dítě 

(1.2.2007 23:26:16)
Kamčo,promiň,to jistě chápu. omlouvám se, já si hned předsatvila mamku dítka, které se na kolo jen ještě necítí, ale mamka si postavila hlavu.

co takhle ten šlapací kolotoč někde na hřišťátku nemáte? a dopřát pohybu zatím jinou formou (balón,prolezky) aby nabyl jistoty ? a rotoped? je to asi nezvyklý využít fitka pro prtě,ale v lázních jsme taková pohybovadla měli pro všechny děti. nejde o nějaké trénování vytrvalosti a síly, ale o to, že navedou dítě pravidlelně střídat nožku za nožkou....
 Katka 
  • 

Re: Poraďte 

(26.1.2007 11:45:41)
Ohledně toho lezení ti neporadím, ale s tou chůzí ti chci napsat moji zkušenost. Naše malá si všechno zvládla sama, dost brzo začala chodit, v době, kdy mě ani nenapadlo to s ní zkoušet. Měla asi devět měsíců, když se začala zvedat u nábytku a chodit okolo, asi v deseti a půl měsících už chodila úplně sama. Myslím, že když se má čeho chytit, nábytku, stolu, je si jistější, protože je to pevná opora a může si to samo ovládat. Když ho držíte za ruku, možná si není tak jistý. Je to jen můj názor a pokus ti trochu poradit, zkuste mu umožnit chození okolo něčeho pevného, co stojí na místě. není to žádná odborná rada, ale za zkoušku nic nedáš. naše malá nikdy za ruku nechodila, ani neví, co to je.
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Poraďte 

(26.1.2007 20:44:26)
Hodinu?! Tak to Vám závidím!:-) U nás se to počítá na minuty.
 kamcula+david 08/05+Verca 11/0 


Re: Re: Re: Poraďte 

(28.1.2007 21:10:43)
Ahoj,
chodila jsem se synem na nepovinné cvičení vedené terapeutkou a ohledně vodění jsme dostali následující rady (možná si je nepamatuju už úplně přesně, ale snad je to ono):
1. rozhodně nevodit za ručičky. Posilují se nesprávné svalové skupiny a dítě se nenaučí dobře držet rovnováhu. To neznamená, že se nenaučí chodit samo. Jen mu to bude nakonec pravděpodobně trvat dýl a není to dobré pro jeho záda.
2. když už podporovat, tak držením v oblasti kyčlí. Musí pak zapojit
záda tak, jak má, a přitom udělá pár kroků a je spokojené.

pro podporu lezení a vůbec pohybů při zemi:
1. rodiče si musí k němu sedat na zem a hrát si tam s ním. Ne být třeba u něj v pokoji a sedět na židli. Tím ho motivují ke stoupání.
2. občas ho posadit do vzpřímeného kleku místo "normálního" sedu, tj. sama si sednout do vzpřímeného kleku a dítě zády k sobě mezi svoje nohy "posadit" na kolínka. Nevím, jak bych to jinak popsala. Nemusí to být na dlouho a dítě si přitom samozřejmě může hrát, ale pomáhá mu to líp posilovat záda než v sedu s nohama před sebou.
3. z této polohy vyjít a dát dítě "na všechny čtyři" a třeba pohoupat nebo prostě jen chvíli držet
4. stejná poloha jako 3., ale s malým míčkem (overballem) pod bříškem a pohoupat
5. vyjít z 4. a posunout dítě dál tak, aby byl overball pod dolním bříškem. Přitom tlačit na zadeček, aby se neprohýbaly záda.
6. vyjít z 5. a naklonit postupně na jednu a na druhou stranu. Na "volné" straně nabídnout hračku, aby dítě zvedlo jednu ruku.
7. jestli máte doma plovoucí podlahy nebo podobný kluzký povrch, tak koupit něco neklouzavého. My jsme pořídili dvě dělší podložky "před vanu" - taková pěnová hmota, je to i docela teplé.

Všechno je to vesměs posilování na záda. Cvičili jsme cca jednou za bdění, tj. asi 3x denně a syn se relativně rychle rozlezl. Bez vodění začal v 11. měsíci sám chodit a byl od začátku relativně stabilní.

Ad Koch - přišlo mi to moc krásný, ale potom, co jsme začli chodit na cvičení jsem se dozvěděla, že hodně cviků je "out of date". Bohužel i nákresy, třeba už pokládání na bříško nejmenšího miminka a styl obracení je teď jiný a všechny cviky podporující sedání a stoupání jsou škodlivé (např. tažení za ručičky z lehu do sedu a. podporuje záklon, b. nacvičuje nepřirozenou techniku sedání).

přeju hodně úspěchů a zdravá miminka
Kamčula
 Luckaaa 


Re: Poraďte 

(26.1.2007 23:19:40)
ahoj Darino,
nejsem lékař abych mohla dávat diagnózy a prognózy atp. ,klidu dostanete asi až po vyšetření. Hlavně nevěšte hlavu. Důležité je, že víte o možných rizicích do budoucna. Můžete s chlapečkem chodit na různá cvičení zaměřená právě na správné držení těla atp. A hlavně si nemyslete, že např. s kulatými zády se nedá žít šťastný život.
 Jana (2 děti) 
  • 

nepokládat na bok? 

(26.1.2007 12:56:31)
Zarazilo mi v článku, že se nemá novorozenec pokládat na bok. (jestli jsem to tedy správně pochopila). Ale přece všude se píše, že malinké miminko má spát na boku, ne? Jak je to tedy se spaním? Díky za radu.
 alžbjeta 


Re: nepokládat na bok? 

(26.1.2007 19:11:13)
To mě taky zarazilo. Naše Anežka tak spí vlastně od narození do ted (14 měsíců). Fakt mě nenapadlo, že by to mohlo být pro ní nemáhavé :-O.
A mmch. poprvé se sama postavila týden před "půlročníma" narozeninama, takže když naše další mimi bude trochu "opožděnější", budu spíš ráda..
 lenka410 


Re: nepokládat na bok? 

(26.1.2007 21:06:30)
To me taky zarazilo Nepokladat na bok? Nam v porodnici rikali ze to je pro miminko nejbezpecnejsi poloha ve spanku Prvnich sest tydnu po narozeni jsem naseho Kubicka kdyz spal pokladala zasadne na bok I venku v kocarku Doma v postylce jsem mu strany stridala Jednou spal na pravem boku pak zas na levem Zadickama byl opreny o postylku vetsinou byl zabaleny v rychlozavinovacce nebo v dece Myslim ze tak byl spokojeny Nekdy kolem osmeho tydne jsem si vsimla se se pri spani sam otaci na zada a tak uz si pomalu zacal sam urcovat polohu ktera mu byla pri spani prijemna Pak uz jsem to nechavala na nem
 Luckaaa 


Re: nepokládat na bok? 

(26.1.2007 23:19:39)
poloha na boku je pro dítě nestabilní,často si ji jistí záklonem (jako miminko ani nic jiného neumí) a i když ho zapolohujete minimálně to nastavení do záklonu tam je, také může přepadnout na bříško a pokud si ublinkne může vdechnout zvratky (v poloze na zádech při ubliknutí dítě otočí hlavičkou stranou), v poloze na boku je stlačováno ramínko většinou směrem k oušku a osa hlavičky je ukloněna. může se tak založit na asymetrie, hlavně pokud je jedné straně dávána přednost. (dokonce jsem od jedné neuroložky slyšela, že tlakem na dolní čelist se ta může lehce deformovat ev. to může mít vliv na růst zoubků,ale to nemohu nijak víc potvrdit).
 Jana (2 děti) 
  • 

Re: Re: nepokládat na bok? 

(27.1.2007 20:35:38)
Dobrá, ale jaká je tedy rada pro ukládání ke spánku novorozence? V knížce co mám se píše, že když ho nechám na zádech, je vyšší riziko úmrtí (může přest dýchat). Předpokládám, že bude spát první týdny v rychlozavinovačce, takže na bříško to také není vhodné. Jsem už z těch rad docela zmatená. :-)
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: nepokládat na bok? 

(28.1.2007 16:03:01)
Záda se nedoporučují ve starších příručkách.
 Dalmatinek 


Re: Re: nepokládat na bok? 

(28.1.2007 14:23:57)
Také jsem pokládala na bok a pak se tak syn i sám obracel. Ohledně nebezpečí ublinknutí a vdechnutí mám ale opačnou zkušenost. Syn na 99 % neblinkal. Jen se dvakrát pozvracel - jednou v kočárku na zádech, hlavičku na bok nestočil a mléko mu nateklo i do očí, uší, za krk. Ani nepíp, přitom nemohl dýchat. Podruhé nedávno asi z přejedení kaše při usínání v postýlce, také hlavičku neotočil, měl pozvracenou celou hlavu i hrudníček, také byl zticha a poznala jsem to až při náhodné kontrole po pár minutách, jestli už spí a cítila jsem ten nakyslý zápach, dýchal normálně. Takže není pravidlem, že na zádech dítě vždycky při blinkání instinktivně stočí hlavičku. To je moje zkušenost.
 Jájina 
  • 

Re: Re: nepokládat na bok? 

(28.1.2007 21:50:23)
Ahojky, také jsem mrňouska, do té doby, než se začal "polohovat" sám pokládala na bok. Na radu z porodnice. Možná, že na tom zatížení zádíček něco je. Ale na stranu druhou je fakt, že má známá, která tak informována nebyla a nechávala svého malého spát na zádíčkách (na bríšku se to také nedoporučuje, tak nic jiného nezbývá) zkončila na Vojtově metodě z důvodu proležení hlavičky. Její chlapeček cvičení špatně snášel, dost u toho brečel a ona z toho také nebyla nejlepší. Tak nevím, co je lepší?? Jájina
 Lavanda 


Re: Re: Re: nepokládat na bok? 

(29.1.2007 8:40:42)
Jestli můžu úplně laicky?
Všimla jsem si, že děti mají různé tvary hlaviček. Naše měly všechny tři hlavičku hodně protáhlou dozadu, takže na zádech mohly ležet jen s hlavou položenou na bok. Otáčela jsem je na bok, protože jsem měla pocit, že jinak je pro ně ležení velice nepohodlné.
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: nepokládat na bok? 

(29.1.2007 11:36:12)
O tom protáhlém tvaru hlavy píše paní Kiedroňová v knize Něžná náruč rodičů a doporučuje úplně malá miminka pokládat do polovysypaná peřiny, aby mohlo dítě držet hlavu rovně a nezvyklo si případně jednu stranu upřednostnit.
 Inka 
  • 

Re: Re: nepokládat na bok? 

(29.1.2007 12:04:57)
Do polohy na bok nám malého pokládali již v porodnici, kdy první den po narození ublinkával plodovou vodu. Nejde o to dát dítě úplně na bok, ale jen mírně podepřít zádička polštářem. Tak se nemůže překulit na bříško, když je v zavinovačce. V porodnici se podkládat nemusel, protože ležel v plastové vaničce(klasická porodnická pojízdná postýlka), takže ho opřeli o boční stranu.
 PajaMM 


Re: Re: Re: nepokládat na bok? 

(29.1.2007 12:56:14)
V porodnici jsme to meli obdobne a doma jsem mela polohovaci valecky, takze prevratit se beruska nemohla a po kazdem kojeni se obracela strana, na ktere lezela...
 Cácorinka 


Re: nepokládat na bok? 

(17.2.2007 22:34:55)
Moc fajn článek, ale že by se nemělo pokládat na bok mě taky zarazilo. I když už jsem v jedné porodnici slyšela, že z posledního školení mají, že se v poloze na boku stlačují vnitřní orgány miminka. A Kiedroňová píše, že při usínání je dítě nejlepší balit do polovysypané péřové peřinky a pokládat na bok, pokud je dítě zrovna nakojené a neodříhlo si nebo má sklony k blinkání, položíme je zprvu raději na levý bok, po usnutí dítě v peřince opatrně a pomaličku položíme na záda, popřípadě v dalším intervalu na druhý bok, malému kojenci, který ještě neumí samostatně měnit polohy, prospívá, když jej pravidelně polohujeme střídavě na levý a pravý bok, popřípadě mezi válečky. Totéž radí i u predilekce - jednostranného polohoání hlavičky, kterého pokud si včas nevšimneme, můžeme očekávat, že se z této strany hlava sleží a predilekční držení hlavičky v nepřirozené poloze bude již přetrvávat. Ale, ty válečky radí nastavit tak, aby ten delší za zády přesahoval úroveň zátylí hlavičky tak, aby zabránil záklonu.

Já dávala malou v zavinovačce do polohy polobok-polozáda a pak mezi válečky, protože na zádech neuměla spát, jen v kočárku, kde jí to udrncalo, a na boku usnula bez problémů, a taky podle té Kiedroňové, protože jsme už po porodu zpozorovali predilekční držení hlavy. Na rehabilitaci, kam kvůli predilekci (nevhodně zasahuje do osového vzpřimování) chodíme, proti spaní na boku nic neměli, takže ty názory se asi dost různí a navíc s dobou mění.
 Verča, Klárka a Davídek 


Dcerka vtáčí při chůzi nožičky dovnitř. Co s tím? 

(26.1.2007 12:59:10)
Klárce jsou 2 roky a skoro 3 měsíce, poměrně brzy začala chodit (od 10 měsíců s pomocí a 14 dnů před prvními narozeninami úplně sama) a myslím, že i všechny fáze proběhly tak jak měly (doufám, nijak zvlášť jsem se na to nezaměřovala a teď už si to tak přesně nevybavím, protože mám ještě ročního chlapečka).

Ale teprve nedávno jsem si uvědomila, že při chůzi (všimla jsem si toho pořádně až teď v zimě - prý když jsou boty trochu těžší, tak to je viditelnější) vtáčí špičky dovnitř.

Byla jsem u fyzioterapeutky (dobrá zkušenost se synem - během týdne se nám podařilo změnit plazení v lezení a hned následoval správný sed, stoj i chůze kolem nábytku, což předtím nezvládal, jen se děsně rychle plazil).

Fyzioterapeutka nám ukázala asi 3 cviky, které jsme přímo v ordinaci s Klárkou zkoušely, ale problém nastal v tom, že je Klárka odmítá doma cvičit (moc nechtěla ani v té ordinaci). A jelikož správně provedený cvik záleží výhradně na její vůli, nevím co s tím. Nepomohli odměny, hry ani zákazy (to jsem zkusila jen 1x, ale bylo to stejně k ničemu). A to jsem zapojila i babičku a dědečka - cvičili s ní, předváděli jí jak a já s nimi cvičila jako kdyby to byla Klárka. Ale bohužel bez odezvy. Klárka vždy dostane hysterák, pere se se mnou a volá o pomoc, jak kdybych ji chtěla zavraždit (až jsem se bála, aby na mě někdo neposlal sociálku, že doma mučím děti).

Tak přemýšlím, jestli nepočkat, až třeba bude trochu rozumější a nechá si vše vysvětlit, proč je cvičení důležité, ale zároveň se bojím, abychom něco nepromeškali. Do kdy se dá tahle věc napravit? Nebo neznáte třeba nějaký způsob masáže chodidel, který bych mohla provádět já a tím stimulovala správné postavení nožičky při chůzi? To by si myslím nechala líbit...

Díky moc za rady
Verča
 Boďka 


Re: Dcerka vtáčí při chůzi nožičky dovnitř. Co s tím? 

(26.1.2007 14:50:14)
Verča,

pokiaľ viem, tak určité postavenie nožičiek je v určitých vekových obdobiach normálne a fyziologické, súvisí to s postupným rastom končatín a zmenou rotácie v kolienkach. Veľa detí má okolo 2 rokov roky nohy do X, neskôr do O a potom sa to zvykne vyrovnať - väčšinou bez nejakých vonkajších zásahov.

Ale ak vaša pani doktorka usúdila, že je potrebné na to cvičiť, zrejme tam vidí nejaký závažnejší problém.

Nám osobne na aktiváciu plosiek nôh odporučili cvičenia v podobe hier: dvíhanie ceruziek, vreckovky, či iných drobnejších predmetov pomocov prstov na nohách (hráme sa na žeriav a prekladáme z jednej kôpky na druhú), masáž nožičiek s tzv. ježkom, chôdza po piesku, kamienkoch, masážna tryska v sprche atď.

My sme mali doma aj jeden zlepšovák - rodičia mi doniesli už nepoužívané masážne guličky do auta (taká ta pokrývka sedadla, čo sa zvykla kedysi kupovať na sedadlo auta) a po tom dcérka chodila doma hore-dolu, samozrejme spolu so mnou za sprievodu pesničiek.
 Luckaaa 


Re: Re: Dcerka vtáčí při chůzi nožičky dovnitř. Co s tím? 

(26.1.2007 23:19:25)
ahoj ono je to tak, že nejdříve má dítko nožky lehce do O,pak do X .až kolem tří let by se měly rovnat. až v těch třech letech se s vámi budou ortopedi bavit o možné ploché nožce, ale říká se, že pokud tam na ploché nožky je náběh tak ve dvou letech je skoro pozdě... :-(

u takových capartů je někdy těžká spolupráce, moje holka je také sabotér,hlavně po narození brášky už cvičeníčko nebylo samozřejmostí, odvykla si a já také koukám po těch jejích Xkách jestli to nejni trochu moc (na druhou stranu teď hodně vyrostla a může to být jen dočasné než se s tím tělo vyrovná, ale takové cvičeníčko co popisovala boďka by nezaškodilo)
u nás hodně funguje mańásek,to nejsem já kdo po ní něco chce

nevím jaké cviky jste dostali (reflexní nebo ne),jestli stáčí jen nožičku (od kotníku dolů) nebo celou dolní končetinu tedy kolínko jde také dovnitř? pak by to chtělo posílit hlavně tu zevní rotaci (za kolenem ven,od těla) v kyčli. zrovna u těchto dětiček se doporučují ta odrážedla, nebo můžete využít i tříkolky (zrovna napadlo,že) a hlídat kolínka aby držela rovně ev. lehce vytočená. s tím masírováním mne napadá vzít si míček na míčkování a nastimulovat jí nárt tahem po malíkové hraně za kotníček a výš po bérci a lépe pokud se i bude snažit přitahovat nožku ve směru za malíkem do fajfky. můžete cvičit nákroky a hlídat si postavení kolínka a nožky mírně zevně, při hopsání na balónu aby také dodržovala toto postavení a nešli jí kolínka do xsek....

 Verča, Klárka a Davídek 


Re: Re: Re: Dcerka vtáčí při chůzi nožičky dovnitř. Co s tím? 

(28.1.2007 16:46:41)
Díky za odpovědi, údajně to vychází už z kyčlí, tedy vtáčí dovnitř celé dolní končetiny i s kolínkem. Takže tuším, že cviky jsou na posílení zevní rotace (za kolenem ven, od těla) v kyčli. Zkusíme to odrážedlo - na něm docela ráda jezdí, ale netušila jsem , že to může pomoci, tak to budem podporovat. A ráda také skáče na míči - ovšem na tom pro dospělé (držím jí, takže s ní spíš skáču já) - tak snad to tak taky půjde. Jestli si to dokážu správně představit, tak když jí posadím na míč, má mít nožičky jakoby od sebe a chodidla skoro "do čaplina" - prostě co největší fajfky? A lze použít i dospělácký míč nebo doporučuješ přímo nějaký pro děti dle vzrůstu?
 Luckaaa 


Re: Re: Re: Re: Dcerka vtáčí při chůzi nožičky dovnitř. Co s tím? 

(1.2.2007 23:26:12)
úplné čaplinovky néééé, ale přiměřeně přiměřeně jak praví klasik:-)
tak 30-45% pokud to chceš přesně,ale myslím že od oka se to zvládne
jak na dospěláckém tak na dětském to jde
v sedu na dospěláckém ji budeš přidržovat za stehýnka (tím zároveň nastavíš a kontroluješ postavení té nožky)a můžete hopsat nebo se všelijak koulet atd
v sedu na dětském míči může také(naše holka má 30´,pokud bys chtěla jsou na trhu třeba i "dvojčátka" nebo taková ty hopsadla pony já nevím jak se jim správně říká)a nožky jí občas nastavíš a upozorníš aby si na to dávala pozor,ale jak říkám v období vzdoru jde hodně o trpělivost :-)
 Dalmatinek 


Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(28.1.2007 3:31:42)
Budu mít pro někoho asi také nezáživný a dost dlouhý popis směřující k dotazu zejména na autorku článku (uvítám i rady od jiných). Píše v něm: “Nejsme spokojení, pokud u dítěte převažuje záklon, dělá mosty, nemluvě o prohýbání do luku. ... A také, když se dítěti nelíbí na bříšku a objevuje se už létání”. Ráda bych věděla proč, jaké to může mít důsledky, příp. jak se to snažit ještě jinak než to dělala já odstranit a je-li skutečně nutná rehabilitace.
Syn od narození nikdy nebyl v klidu vleže na bříšku, ihned zvedal hlavičku. Všichni ho chválili, jak krásně brzy (asi od 3.týdne) pase koníčky. Kolem 2. měsíce začal na bříšku “létat”- zvedal ruce a já mu je (jak je v článku doporučováno) instinktivně dávala lokty k tělu a na zem. Dokonce jsme ho 1x zkusili zvednout vleže na bříšku za hrudníček a vydržel dlouho dělat dokonalé letadlo, jak byl našponovaný, ruce ani nohy mu hned tak nepovolily dolů. Do 3,5 měsíce trpěl na “novorozeneckou koliku”, tzn. že si to celé doslova prořval. Nezabíralo nic, co nám kdekdo, vč. lékařů, radil. Jednu neděli se sám od sebe zklidnil. Při jeho brečících záchvatech se vždy silně prohýbal “do luku”, dělal “mosty”. Také se všichni divili, když ho chovali, jakou může mít novorozeně sílu, protože ho v náručí v zavinovačce těžko udrželi tak, aby jim se svými záklony nevypadl. Tohle prohýbání mu zůstalo do dneška (11. měsíců) při projevech radosti nebo vzteku. Když leží při přebalování na zádech a vzteká se nebo má i z něčeho radost anebo když sedí či stojí třeba v postýlce a pláče, tak špulí bříško dopředu (nebo zvedá od podložky) a zaklání hlavu a ramena – dělá most či luk. Celý se úplně našponuje, zatne všechny svaly. Naše pediatrička na tom neshledala nic nenormálního, co by potřebovalo zásah. Tak jsem ho sama podle různých rad nosila v také vámi doporučovaném klubíčku. To celkem snášel dobře, asi si zvykl. Ale při jeho emotivních záklonech to dalo a dá hodně práce udržet ho schouleného s kolínky nasměrovanými k tělíčku. Prvních pár měsíců jsem ho nosila v “kolébce” v babyvaku, což se mu líbilo do doby, než chtěl víc vidět okolí, to se tam schovaný začal vztekat. V šátku v kříži čelem ke mně (s možností otáčet hlavičku a koukat po okolí) s roztaženými nožičkami k mým bokům toho vidí víc a celkem to snáší (používáme ho jen sporadicky na dovolených). Zkrátka prohýbání přetrvává do dneška.
Ještě jedna věc mne trochu zarazila. Na jeho zklidnění mi několik maminek radilo, abych ho pokládala na bříško. Ale tím on se nikdy neuklidnil, naopak to byla pozice vhodná k jeho prohýbání. Nikdy neválel sudy, protože se nepřetáčel z bříška na záda. To se nikde nepopisuje, jestli a příp. kdy to děti mají umět (o otáčení ze zad na bříško se píše všude). Až v 10. měsíci, když měl často rýmy, v noci při spaní se občas z boku přetočil na břísko, kde se mu lépe dýchalo, ale dlouho to nevydržel. Po pár vteřinách si uvědomil, že leží na bříšku, v polospánku se zvedl na ruce, klekl si, posadil se a brečel, protože nevěděl jak si z této pozice lehnout jinak, než na bříško, což nesnášel. Zhruba měsíc se takhle celé noci unavený probouzel nespokojen s pro něj bezvýchodnou polohou na bříšku. Teď už několikátý týden usíná na zádech, ale pak se přetočí a spí většinu času na bříšku. Buď rezignoval nebo se mu to líbí. Ani nevím, jestli se umí otočit z bříška na záda, protože když v noci pláče a vzbudí nás, tak ho najdeme sedícího nebo stojícího. Já ho uložím na záda, na bříško by se nenechal, hned by se vzpíral rukama. Ve dne z polohy na bříšku rovnou leze nebo si sedá, na záda si nikdy nelehne. Když jsem se mu dřív (teď už se vzpouzí) snažila pomáhat otočit se z bříška na záda, vždycky prásknul hlavou o podlahu a já nikdy nepřišla na způsob, jak ho to naučit ladněji.
Také si z boku nikdy nesedl, ani do šikmého sedu, tak jak je popsáno u prvního vzpřímení. Až když se zvedl na všechny čtyři (druhé vzpřímení), doručkoval tělo dozadu, tak si klekl na patičky a jednu nohu natáhl do popisovaného šikmého sedu, později (když už uměl lézt) z této pozice natáhl i druhou nohu do klasického (rozkročného?) sedu. Když se sedem začínal a zakláněl se, tak často neudržel balanc a přepadl na záda tak, že se děsně práskl hlavou do podlahy. To se mu stávalo i při lezení, když zkoušel zvedat jednu ruku, prohnul páteř a přetočil si moc tělo, takže se převrátil na záda. Dnes už to příp. zvládá tak, že sebou nepráskne na záda, ale asi zatnutím břišních svalů se stočí a spadne na bok. Ze stoje nikdy na záda nespadl, pěkně bezpečně si sedne.
Právě pediatrička mi říkala, že všechno si sám natrénuje a mám mu na to v klidu dát čas, místo abych lítala vystresovaná po rehabilitacích. Neuroložka (šla jsem k ní bez doporučení pediatričky v době “koliky” a mimo jiné zastává metodu nechat i novorozeně vykřičet, má-li uspokojené “všechny”potřeby) také na synovi neshledala nic divného. Co vy na to, hlavně ty jeho přetrvávající záklony? Není to běžné nebo se to časem třeba samo ztratí?
 Líza 


Re: Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(28.1.2007 6:45:42)
Záklony u dítěte, která má koliky, mě moc nepřekvapujou, záklony patří ke zvýšené dráždivosti a k silným negativním emocím - úlek, bolest, pláč, vztek. Jestli se naučil otáčet na bříško, naučil se zvednou na všecky čtyři, lézt, sedět, postavit se - všechno takhle sám, taky si myslím, že je to dobré. Otáčet se z bříška na záda dítě de facto vůbec nemusí a v pohybovém vývoji takhle dovednost není k ničemu dobrá; když jedna moje dcera začala válet sudy, rehabka z toho nebyla nadšená, aby to nepoužívala jako jednodušší možnost pohybu místo lezení, a radila mi tipy, jak ji od toho odvrátit.
Jestli leze, sedí, stoupá si sám, nic mu neusnadňuješ dřív, než toho sám dosáhne, tak bych osobně neviděla problém. Ale nejsem rehabka, jsem matka od dvou vojtěných dětí, která si toho dost načetla, aby věděla, co a proč s nima dělají, a nebyla vydaná na pospas ochotě odborníků poskytovat nějaké informace.
 Kik+3 


Re: Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(29.1.2007 21:19:31)
Dalmatinku,
jestli tě to uklidní, Lukajda v kojeneckém věku taky hojně používal "luk" a taky s neuvěřitelnou silou, a většinou ve vzteku nebo v kolikové bolesti. Dnes ve 2 letech ani památky. Tak z toho tvé dítě taky asi vyroste.
 Kaccii 


Re: Re: Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(30.1.2007 21:43:28)
Ahoj, tak to me docela vystrasilo - prohybani do luku. No ale snad to odezni. Mam skoro 4.mesicni holcicku. Vetsinou usina tak, ze lezi na zadickach a hlavicku jakoby vyvrati do borku a nahoru, jako by tam neco hledala a chtela se mazlit. Zatim se neotaci na brisko, ale paseni koniku ma rada a hlavicku zveda vysosko. Tak doufam, ze to je normalni ::)) Mate s tim nekdo zkusenost?
 Elis, dvojčata 
  • 

Re: Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(6.2.2007 14:29:54)
Ahoj maminy, mám čtyřměsíční dvojčata a i když doktorka říká - nesrovnávejte, musím. Jedno mimčo je v pohodě, pevná záda, ovšem s druhým mám problém, o kterém tady píšete.Odmalička se prohýbal,jakoby se snažil zjistit co je za ním. Nošením v klubíčku jsem ho to jakžtakž odnaučila. Ve čtvrtém měsíci jsme šli na kontrolu, jak se děti vyvíjí a při obratu na bříšku se prohnul v zádech, roztáhl ručičky a zapřel se nohama o podložku. To se doktorce samozřejmě nelíbilo a pozvala rehabilitační sestru. Ta doporučila pokládat dítě na bříško na gymnastický míč, aby se neprohýbal příliš a současně zatížit zadeček. Když ho položím na deku, zvedá hlavičku vysoko a prohýbá se. Člověk by řekl, jak umí krásně zvedat hlavičku, ale jak čtu v článku "Vývoj hrubé motoriky v 1. roce života", už je to naškodu. Byly nám doporučeny rehabilitace v nemocnici a stálé nošení v klubíčku. Na stránkách rodina.cz je doporučováno cvičení Vojtovou metodou, zda je tahle metoda vhodná i v tomto případě nevím, teprve se po tom budu ptát. Kdyžtak dám vědět.
 Tulipánka 


Re: Záklony (luk a most) + neotáčení z bříška na záda 

(6.8.2008 12:11:54)
Dalatinku,
řeším teď přesně to samé jen s tím, že Davídek naopak nesnáší polohu na zádech a nepřetočí se ze zad na bříško, naopak dělá luk. Vzteká se také, koliky měl také, hlavičku zvedal od narození...máte nějaké nové informace?
 akahi 


moc hezky napsané 

(28.1.2007 21:51:54)
moc se mi to líbí, hlavně ty "vychytávky" jak miminku pomáhat pokud pohyb není ideální.Mám doma dvě předčasně narozené děti a jsem členem sdružení rodičů nedonošených dětí nedoklubko, takže to je u nás velmi aktuální téma.Samozřejmě jsme cvičili Vojtu, ale po úpravě CKP většinou zůstávají nějaké "drobnosti" a na to jsou ty vychytávky myslím dobré.Uvítala bych pokud by bylo možné na autorku Lucku získat e-mail, rozhodně bych ráda některé rady z článku použila i pro "naše" maminky.
Lenka
 Renata 
  • 

sed _ šikmý, prosím přidat fotky 

(28.1.2007 23:17:59)
Dobrý den, děkuji za příspěvek. Je zajímavý. Jen se přiznám, že mám zmatky v některých popisech - např. u sedu - píšete, že sed s nohama dopředu před sebou není vhodný, někde jsem četla, že tak dítě mám posazovat, nohy ne u sebe , ale od sebe.
Jak to má tedy být správně? Nešlo by přidat pro názornost více fotek? (dobrý, špatný sed). Hodilo by se to i u ostatních částí textu.
děkuji . Renata
 Katka a 2 děti 


Létání 

(29.1.2007 9:33:33)
Lucko,
článek dobrý, pro laika tedy dost odborný, ale super. Napíšu náš příběh a prosím o Váš názor. Předem se omlouvám, asi to bude dlouhé :-)

Naše holčička (nyní 6měs.) začala kolem 2.měs. "létat". Od narození celkem dobře držela hlavičku, přes den jsme ji dávali vždycky několikrát na bříško a dobrý. Až kolem toho 2. měs. místo aby nechala ručky vepředu a opřela se o lokty, tak zapažila a letěla, hlavička v záklonu, zadeček nahoru a vůbec se jí na bříšku nelíbilo. Přesně jsme jí dávali ručky zpět, tlačili zadeček dolů, ale mělo to efekt jen po dobu co jsme ji drželi. Do 3. měs. se to nezlepšilo (naše dětská dr. samo neviděla žádný problém), tak jsem zašla na rehabku. Tam mi řekli, že to není žádná významná patologie, ale že teda máme cvičit (když jinak nedám) - napřed reflex. otáčení 1 (RO1), pak se přidalo reflexní plazení (RP). Asi po týdnu cvičení RP začala na chvilku sama dávat ručky dopředu a chvílema se opírat o pravý loket. O levý se jí ale nechtělo a opírala se spíš o nataženou ručičku až dole o zápěstí. A po cvičení se proto v poloze na bříšku trochu přetáčela doprava (levá ruka nataž., pravá pokrč.). To se mi moc nelíbilo, ale byla jsem šťastná, že už aspoň dává ruce dopředu. ZAčala si na bříšku i hrát a vydržela tam dýl. Ale při cvičení RP nám vůbec nešlo zacentrovat levé ramínko (nevím, jestli to může souviset s očkováním proti TBC - zrovna mokvalo) a to ani na rehabce, pořád bylo vytažené k uchu. Tak jsme RP přestali cvičit a dělali jen RO1. Stav se od té doby prakticky nezměnil, jen možná začala zase víc lítat a už se tak nepřetáčela na bříšku k té pravé straně. O levý loket se opřela vyjímečně. Pak bylo očkování, takže pauza. V 5,5měs. se začala otáčet ze zad na bříško přes pravou stranu, do leva ani náhodou (když jsme jí pomáhali, tak se chtěla zkroutit do záklonu a nohy na opač. str.). Nyní už zase cvičíme RO1´+RP asi 10dní. O lokty se jakš takš opírá, otáčí se pres pravou str.
Na Rehabce mi řekli, že už stačí cvičit 2x denně (ale podle mě bych měla ještě vytrvat, než se aspoň sama otočí doleva) Prosím o Váš názor, do kdy je vlastně nutné cvičit? A6 než dítě chodí, nebo když se jakš takš znormalizuje? Díky moc za odpověĎ
Katka
 Luckaaa 


Re: Létání 

(1.2.2007 23:26:07)
ahoj Katko, předem nejsem vojtovec. Vlastně celý tento článek jsem psala spíše jako mamka, která trochu čuchla k rhb než naopak. Berte to prosím jako můj názor. Dejte hodně na sebe a pokud se Vám něco nezdá, můžete zkusit konzultaci jiným odborníkem (než kam chodíte na rhb). Podle mého by se před propuštěním z rhb režimu neměly objevovat žádné asymetrie (natož když jednu stranu v otáčení zcela neguje). Co se týče délky cvičení Vám také zcela jednoznačně neodpovím. Kdysi se říkalo, že by se mělo cvičit až dokud dítě opravdu samo nechodí. Asi se teď spousta maminek zhrozilo při představě vojtit celý první rok ....nedivím se. Jistě by to byla cesta jistoty,ale myslím že spoustu věcí zvládnou dítka i sama pokud mají vhodné podmínky, jsou přiměřeně motivována, tak se nějaké ty mouchy zvládnou. Opravdu tady nemohu ordinovat, ani kdybych chtěla nejsem odborník.
Jak jsi psala o tom očkování, znám maminku, která cvičila s chlapečkem, že nepoužíval tu oočkovanou ručičku a její názor je právě ten, že na vině je to očkování,které bylo prý dost dlouho živé.
 Jana 
  • 

Nevěšte hlavu 

(29.1.2007 10:12:40)
Článek jsem sice nečetla, ale přesto cítím potřebu napsat vlastní zkušenost.
Dcera se poměrně brzo začla koulet a dlouho si s tím vystačila. Ale na 8 měsících začla už výrazně zaostávat. Začly jsme rehabilitovat. Po týdnu dcera řvala už jen jakmile jsem ji začla svlékat. Nicméně jsme vytrvaly. Cvičili jsme do roka. Na kontrole roční dcera už lezla a neuroložce se to zdálo natolik dobré že nám ukončila rehabilitace, že prej se to už "rozběhne" samo. Kontrola byla za 2 měsíce. Po dvou měsících dcera sice stál ještě lezla ale místo aby to bylo lepší bylo to horší. Neuroložka nechala udělat všechny možný testy z krve. Zjistili mononukleozu a protilátky proti svalové hmotě (říkali přesný název ale ten si nepamatuji). Ale paní neuroložce se zdáli natolik nízké hodnoty že to tím prý být nemůže. Takže nás objednala na týden do prahy Motola. to už nám byl rok a půl (výsledky trvaly 2 měsíce a další 2 měsíce trvalo objednání na dětskou neurologii v motole). Než jsme tam stihli zajet, dcera dostala průjmy a otekly jí nožičky až do pasu. když jsem ji při koupání posadila měla nohy úplně filaové. Hned druhý den jsem šla k dětské a ta nás ihned poslala do nemocnice. Tam zůstala dcera sama, abych ostatní maminky s dětma náhodou něčím nenakazila. No bylo to ještě na dlouho v té nemocnici, ale konečně nechali udělat další a další testy a zjistili co dceru od 8 měsíců trápilo. Byl to lepek. A než přišli výsledky dcera málem umřela, protože už jí pak ochabovali i svaly na dýchání. Ještě teď když o tom píšu se rozklepu.
Když nám konečně vysadili lepek, tak po dvou dnech dcera začla chodit, přitom se doma nechtěla ani postavit.
 Kačabka01 


Tak jsme zpátky od doktorky 

(29.1.2007 11:18:05)
Tak jsem dnes vybalila na pediatričku všechno, jak to se synem je - neleze, neplazí se, chodí za ruku - a ona nevidí problém, prý některé děti prostě nelezou, nechala si ukázat, jak ho za ruku vodím, a prý v pohodě, že ho nevláčím, ruku nemá moc nad sebou, spíš vedle sebe, takže se jen jistí, u nábytku se mě pustí a otvírá šuplíky a tak. Na mou prosbu nás ještě posílá k neuroložce. Tak nevím. Samozřejmě s dalším dítětem už budu vědět, co mám dělat - jak píše Líza, nic neusnadňovat, nepomáhat..., ale s tímhle klučinou, který už je tak zvyklý při chůzi poznávat, kramařit atp., celý víkend jsme poslouchali jeho vztekání, že mu nechceme tu ruku dát, a o lezení se ani nepokusil...co myslíte? Ublížím mu opravdu, když to lezení přeskočíme???? Lízo, přísná a spravedlivá? :-)
 Katka 
  • 

Re: Tak jsme zpátky od doktorky 

(29.1.2007 11:24:33)
ahoj Darino, tak myslím, že tě ta doktorka trošku uklidnila, ne? Tak tě chci ještě trochu uklidnit já. Moje kamarádka má dceru, která v jedenácti měsících chodila, ale prý vůbec nelezla. jak přišla na chození, tak už prostě asi neměla důvod lézt. Chození může trvat dýl, nikdo neříká, že v roku musí dítě běhat. Tak pěkně v klidu podporujte chození a tím lezením se netrap. ještě si zajditě na tu neurologii, ale uvidíš, že to bude v pořádku. Pevně tomu věřím.
 Terka, Kuba 8m. 
  • 

Re: Tak jsme zpátky od doktorky 

(30.1.2007 13:47:03)
Zajímalo by mě, zda lze obejít doktorku, která nás odmítá poslat na rhb. Včera jsme byli na prohlídce, sdělila jsem jí, co se mi u syna nezdá a že bych ráda, aby jej viděla fyzioterapeutka. Dodala jsem, že v mém úsudku mě také utvrdila známá dětská lékařka (nyní v důchodě) a instruktorka plavání. Doktorka stejně nesouhlasila, vše je prý v pořádku. Přitom jí nevadí, že ho neviděla, jak se plazí atd., byli jsme v ordinaci ani ne 10 minut. Rada změnit lékařku tady moc nefunguje, už tak je to ta nejvstřícnější, co se mi podařilo sehnat, a dojíždět někam daleko je pro nás neschůdné. Máte radu? Řešil to někdo?
 Kačabka01 


Re: Re: Tak jsme zpátky od doktorky 

(31.1.2007 8:14:36)
Terko, myslím, že když do nějakého centra fyzioterapeutek (třeba kde se cvičí vojtovka) zajdeš a vysvětlíš jim to, tak Tě neodmítnou a vyšetří. Já jsem to udělala tak, že jsem zavolala známe - dospělácké rehabce, jestli nezná nějakou dětskou, a přislíbila mi, že mi dá kontakt. Tak teď čekám. Co se Ti na Tvém kloučkovi nezdá?
 Terka, Kuba 8 m. 
  • 

Re: Re: Re: Tak jsme zpátky od doktorky 

(31.1.2007 10:21:34)
Co se mi nezdá? Od narození lehká predilekce plus záklon, slabší břišní a zádové svaly (na to, že má osm měsíců, jsem u něj ještě neviděla pořádné druhé vzpřímení, těžiště má na bříšku), při plazení preferuje jednu ruku a jednu nohu a má tendenci se odrážet špičkama chodidel namísto kolínek.
To všechno jsem od narození hlídala, upozorňovala doktorku, byla jsem na kurzu manipulace, myslím, že jsme měli i dobrou instruktorku plavání (plavali jsme doma ve vaně, teď máme pauzu, protože na plavání v bazénu mám trochu "přísný" názor, pokud jde o hygienu, plísně atd.), ale nejsem si jistá, že to stačí. Minimálně pro můj klid chci, aby jej rehabka viděla - já mám záda křivá, naštěstí (zatím) nebolí, manžel v dětství úplně přeskočil přetáčení a lezení a v 6 měsících rovnou chodil, teď ho záda bolívají, když pár dní necvičí, hned to pozná (a to od dětství dost sportoval až dosud).
Jsem už domluvená s jednou známou, vpodstatě stačí zavolat a druhý den přijet, ale je to skoro 200 kilometrů, neumím si představit případné kontroly. Tady nevím, zda by mě byli ochotni bez papíru vzít, navíc jsem si zjišťovala, že se tu strašně dlouho čeká. Takže asi budu dojíždět.
Ovšem vadí mi ten přístup lékařů, nerada bych házela všechny do jednoho pytle, ale první lékařku jsem musela nutit, ať se podívá, jak syn pase koně, vše bylo O.K., pak na plavání v 5 měsících podle instuktorky ani to první vzpřímení nebylo úplně ono. Druhá doktorka se teda dívá, ale podle ní je vlastně taky všechno v pořádku, ona má asi dost širokou normu, prý nesmím brát ty knížky tak vážně, každé dítě si to dělá po svém... No až začne chodit a vtáčet špičky, to bude taky dobré?
Někdy si připadám, že jsem detailista, ale já chci, aby mé dítě mělo tělo co nejvíc vpořádku, co to jen půjde. Učila jsem před MD na prvním stupni a někdy jsem fakt šílela, s velkým břichem jsem toho odcvičila víc než malé zdravé děti z vesnice. To byla jedna svalová dysbalance vedle druhé.
Já to prostě neberu, že o nic nejde. Jde, a jestli mi rehabka potvrdí, že bylo třeba cvičit už dříve, pěkně si doktorku podám. Není opravdu můj problém, že jsou její znalosti deset let za výzkumem.
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Tak jsme zpátky od doktorky 

(1.2.2007 10:00:46)
jen jsem ti chtěla napsat, že dcera taky zezačátku lezla jen pravou nohou a odrážela se palcema. Ale to trvalo jen pár dní, možná týdnů, už nevím, ale pak si sama na všechno přišla. Nemůžu to posoudit, když jsem malýho neviděla, ale mě to divný nepřišlo, když to tak malá dělala. Taky jsem ji dost hlídala, ale v tomto zrovna jsem problém neviděla. je fakt, že Kačka byla dost ve všem rychlá, v podstatě všechno uměla dost brzy. ale každé dítě je jiné. Teď u mě byla kamarádka s devítiměsíčním chlapečkem, je větší než moje třináctiměsíční dcera, ale do lezení se mu taky moc nechce. Ani ještě sám nesedí. myslím, že každý potřebuje svůj čas. Možná vidíš, že něco není v pořádku, ale třeba vážně žádný problém není a během pár dní ti poleze, že ho nebudeš moct dohonit
 jana,2 kluci 
  • 

hypotonie 

(29.1.2007 11:18:18)
dobrý den,můžu taky přispět?
mám 26 měsíčního chlapečka,s celkovou hypotonoí.cvičíme od narození vojtu,ovšem výsledky velmi pomalé.až ted ve 2 letech si teprve sednul sám,ale není to žádná hitparáda.sedí předklonení dopředu-klasická žába a alespon jednou rukou se musí opírat.
dle rehab.má ochablou páteř,levá lopatka mu vystupuje cen-má ji jako křídlo-strašně ochablá.no a prozměnu pravá ruka je v pěst,tak pokud už kousek leze,tak jako opička,jinak se plazí,nebo válí sudy.
on ještě ke všemu je narozený s vrozenou oční vadou,nevidí,tudíž má handicep i v napodobování ostatních a malou motivaci.využívám k tomu psa-na kterém jsou pověšený štěrchátka,aby za ním lezl,aspon po zvuku,ale to nevysvětluje tu hypotonii.
neurolog mi to vysvětlit taky neumí.
nemá někdo podobnou zkušenost,prosím?díky Jana
 renca 
  • 

Re: hypotonie 

(30.1.2007 11:51:04)
Neurolog a mel by to byt detsky, by mel udelat nejake vysetreni, pokud tomu jeste tak neucinil. I kdyz tam neni zaruka ze se na neco prijde, ale kazdopadne to muze urcite veci vyloucit.
 Kačabka01 


Lízo 

(29.1.2007 11:50:46)
Lízo, protože jsem kdysi na nějaké diskusi (aha, už vím, lékařky na MD) zahlídla, jaká je Tvoje specializace, chci Tě poprosit ještě o radu - nevíš, jak účinné jsou třezalkové kapsle na mírnou depresi? Popřípadě která antidepresiva by nevadila v prvním trimestru těhotenství? Díky.
 Líza 


Re: Lízo 

(29.1.2007 17:35:13)
Darino, účinné jsou, ale v tomhle případě bych nejdřív volila nefarmakologické postupy a určitě bych šla za dr.
 Dana 
  • 

Re: Lízo 

(29.1.2007 20:27:49)
Jestli chcete, napište mi na mail, řešila jsem stejný problém.
 Kačka + Eliška + Anička 


prosba - podpora lezení 

(1.2.2007 9:25:16)
ahoj Lucko, chtěla bych poprosit o radu. Naše dcera už přes měsíc pouze péruje na kolínkách a a ni se nesnaží lézt. Asi to bude, jak píšeš, že se dostala do slepé uličky a neví jak dál. Je jí 9 měsíců.
Paní doktorka nám poradila dávat pod bříškko balónek a nožičky strkat pod bříško. Všechno zkouším, ale nic moc.
Můžeš mi poradit nějaké cvičení nebo bych měla jít rovnou na rehabilitaci?
 Luckaaa 


Re: prosba - podpora lezení 

(1.2.2007 23:26:04)
ahoj Kačko,na všech 4řech s ní společně asi jste atd.
zkuste na tom balonku ji ještě válet směrem vpřed za oblíbenou hračkou (nebo nečím)a ukázat jí ten směr. také jí když je na čtyřech podat (podávat,trochu výš) něco do ruky,aby natrénovala že je v této situaci opřená jen o jednu ručku a tu druhou si může dát pak dopředu (někdy ještě dítka pak chvilku dávají dopředu ručky současně,a nožky přisouvají ve stylu píďalky,ale to také můžeme chvilku tolerovat) na to přehmatávání je dobré (snad jsem to psala ?) lákat do těch hodin. posílí tam ručičky a nakročí jednou možkou.někdy pomůže motivace jiným lezoucím prckem ..to je tak co mě ještě napadá
 Kačka + Eliška + Anička 


Re: Re: prosba - podpora lezení 

(2.2.2007 11:15:20)
díky Lucko,
ona se rukou natáhne, ale nohama vůbec nehýbe. Máme doma starší ségru, ta ji to učí a taky nic.
Jako kdyby to měla v tý hlavičce nějaký zablokovaný. Rukama je v pohodě, má tam i sílu, ale ještě nepřišla na to, že může hýbat nohama. Na 4 jde tím prvním způsobem (co jsi popisovala), že jde jako dozadu.
Krásně se točí, ... Ale těma nohama nepohne, ani se kvůli tomu neplazí!
 _tererezka_ 


kniha -- Něžná náruč rodičů  

(22.2.2007 12:23:07)
Vřele doporučuju už zmíněnou knihu "Něžná náruč rodičů" od paní Evy Kiedroňové.

Kniha obsahuje moderní poznatky o významu správné manipulace s novorozencem a malým dítětem a je doplněna množstvím názorných ilustrací a fotografií a její součástí je i metodický 40minutový film na CD-ROM a plakát.
Více informací o knizeNěžná náruč rodičů lze najít na stránkách babyklubu Kenny (viz odkaz :-)).


Část textu z této stránky:
Klademe si za cíl vyvolat zvýšený zájem všech, kdo pečují o děti, o informace vedoucí k zajištění co nejdokonalejší péče o dítě s ohledem na jeho základní potřeby a psychomotorický vývoj.

Praxe ukázala, že problematika manipulace s dětmi je v současné době stále ještě podceňována, i když víme, že její nedokonalé zvládnutí může být zdrojem odchylek hybného vývoje dítěte. Například leckterá vada držení páteře, která se projeví už v předškolním věku, může být následkem předčasného posazování kojence.


Kniha je poměrně drahá, ale této investice bych nikdy nelitovala! Mě osobně moc mrzelo, že jsem knihu objevila, až když měl malý 4 měsíce!
 Pavlička 


Otáčení 

(2.4.2007 21:34:00)
Předně moc děkuji za poučný článek, i když jsem nervoznější než před jeho přečtením, člověk hned začne své dítě pečlivě zkoumat. Mám téměř 4 měsíční dcerku, od mala se hlavně při vzteku dosti silně prohýbala a snažila se zaklánět silou hlavičku. Pravda je, že při lehu na pevní podložce se dozadu neprohýbala, koníčky podle pediatričky-velmi pečlivé-pase dobře. Resp. pásla dobře, v poslední době chvilku pase, poté povolí a snaží se hystericky plavat jakoby se chtěla dostat k hračce před sebou. Tímto se dostávám k článku, kde je uvedeno, že podobné chování je v cca 5 měs. normální a já proto nevím, zda je to normální i v našem případě, neboť dříve neplavala ani nedělala letadlo či nikoli. Před několika dny se začala otáčet na bok a přiznám se, že ač jsem utrpěla vzděláním a článek je moc bezva nejsem schopna si podle popisu představit jak by to mělo být správně. Dcerka otočí hlavičku tam kam se otočí, ovšem tak jak ji má na straně položenu ji zakloní jakoby se dívala na něco nad sebou ( není to však pravidlem, někdy je záklon mírný, někdy chybí úplně), zvedne nožičky k bříšku, přetočí je na stranu a zároveň či chvilku poté dotočí horní část tělíčka, nicméně na boku si libuje s hlavou hluboce zakloněnou a rozhlíží se co má nad hlavičkou. Moc bych proto uvítala názor autorky článku popř. zkušenějších rodičů, zda je to tak v pořádku, utkvěle mě straší záklon hlavičky, nicméně lékařka nikdy hypertonus neshledala. Díky moc
 Tulipánka 


otáčení 

(6.8.2008 15:40:11)
Já nikdy nevím, jak se dostat na poslední příspěvky:-( Poslední mi to ukazuje z roku 07.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.