| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nebojte se porodu!

 Celkem 206 názorů.
 Christianna + 3 kulíšci 


Hamilton 

(23.11.2006 9:50:10)
děkuji Romi, že jsem pochopila, že doktor u mého třetího porodu nebyl sadista:.)))
 gabca2deti 
  • 

Re: Hamilton 

(23.11.2006 10:08:53)
tak uz to vysvetlite, co je to ten Hamiltonov hmat...:-) mne ho zrejme nerobili, ale co mi na vysetrovni urobili bez upozornenia, v priebehu vysetrenia, to bola dirupcia plodovej vody, vylial sa zo mna snad liter (potom som do toho lavora stupila, nevedela som, ze ho mam pod nohami), tak som sa pri tom (stiiip, puk, splech! ) ZLAKLA, ze som bola na infarkt, prislo mi zle :-)
 Eda, 2 děti 
  • 

Re: Re: Hamilton 

(23.11.2006 13:12:04)
Ani já nevím, co je to "Hamilton"? A zajímalo by mě to. Může nám prosím někdo tento pojem vysvětlit? Děkuji
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: Hamilton 

(23.11.2006 13:53:39)
Mě to dělali a dokonce i vysvětlili :-) Je to masáž děložního čípku a spodku dělohy (provádí gynekolog při vyšetření - prstem zajede jaksi ještě hlouběji než je obvyklé a dóóóst to bolí), účelem je urychlit zrání čípku a navodit kontrakce.
 Vladan 


To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:05:54)
ani tu dělohu. :-)) Dámy prominou - porod musí být určitě úžasným zážitkem, ale asi se obejdu:-DD
 *Aida* 


Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:23:38)
Vladane,
dneska sdilim Tvuj nazor :o). Za tri tydny me porod ceka jiz potreti a jeste pred prectenim clanku jsem volala kamaradce, ze jsem si to rozmyslela!
 Jana Z. 


Re: Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:36:18)
Aida,

preji at jde porod hladce:-)!, rada Te vidim:-)

Ja mam jeste necelych 8tydnu pred sebou:-))

Jana
 PajaMM 


Re: Re: Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:42:42)
Aido,

moc diky. Ja se ted porodu vubec nebojim - po zkusenostech z toho prvniho :-) Ale uvidime, jak to bude a hlavne, aby to vsechno slo dobre....

A tobe preju taky jen to nej!!!!!!!!

Taky te rada vidim, ja uz se moc nezucastnuji, jen velmi zridka, ale ctu si tu casto :-)
 PajaMM 


Re: Re: Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:43:17)
Jezisi, promin, tos nepsala mne, ja uz blbnu :-))))))))))))))))))
 *Aida* 


Re: Re: Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:47:01)
Jani,
dekuji, Tobe preji to same. A kde tentokrate planujes rodit? Ja mam v obyvaku bazen, akorat jsem jeste nezkousela, jestli projde dverma do kuchyne (obyvak mame do ulice, tak bych preferovala vic soukromi). Uz se vidim, jak hekam a u toho rozdelavam tu zeleznou konstrukci a rvu to do kuchyne :o)))). Zatim z toho maji nejvetsi poteseni deti, porad si v nem chteji hrat. Cekam, kdy je napadne, ze bysme ho mohli napustit a oni si hrat i ve vode......:o)))).
Jo a vite, co to bude? To jsem zvedava, co? U nas holcicka :o).
 Jana Z. 


Re: Re: Re: Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 15:11:49)
Aido,

stejna Hebamme jako u mladsi holky a kdyz vse klapne, tak ambulantni porod, par hodin po porodu podle situace hura domu (jako minule)..
Jedu s ni do "jeji" nemocnice, mam tehu ukazkova, ale porody uz mene...

Joo, to by se nasim holkam naaaramne libilo, mit v obyvaku bazen:-)))), vidim to v barvach, jak vyhanim ditka, abych mohla do bazenu:-))..

Hlavne at je ve ok:-)

Jana
 Vladan 


Aido... 

(23.11.2006 15:01:09)
promiň, ale docela jsem se tady nad monitorem rozesmál. Žes volala kamarádce, že sis to rozmyslela - jako že odstupuješ od smlouvy:-D
Jinak chápu Tvůj strach a držím palce, ať se "bump" změní v "baby" s co nejmenším trápení a bolestí. Prý se po porodu na tu bolest zapomíná - nevěřím. Jestliže se musí tkáň roztáhnout "o tolik", tak maximálně Ti to po určité době zas až tak nevadí - ale to se přece nedá zapomenout:-))
 PajaMM 


Re: Aido... 

(23.11.2006 15:04:08)
Ver mi, ze da, jinak bychom znova nerodily....priroda je milosrdna :-)))
 Vladan 


Re: Re: Aido... 

(23.11.2006 15:07:03)
Řekl bych, že před dalším porodem si žena velmi rychle vzpomene:-))
 Damila 


Vladane, 

(23.11.2006 15:13:32)
překvapuje mě, že tak citlivý a empatický mužský se účastní hovoru o porodech. :o)
Já musím říct, že bych chlapem být nechtěla, protože snášet utrpení své milé (při porodu) bych nesnela. A taky by mě štvalo, že to vlastně nemůžu poznat, zažít, jaké to je, jestli ty ženské tak trochu nekecají. :o)
Ale ne, nekecají, bohužel. Je fakt, že ty vzpomínky se časem trochu otupí. Ale rozhodně těsně po porodu jsem měla v hlavě pouze: NIKDY VÍCE PORODNICE!!! :-)
 Vladan 


Re: Vladane, 

(23.11.2006 15:17:36)
Tak citlivý a empatický mužský je docela obyčejná buzna...to bude tím:-D
 Damila 


Re: Re: Vladane, 

(23.11.2006 15:19:53)
To fakt o sobě tak hnusně mluvíš? :-(
 Vladan 


Já můžu... 

(23.11.2006 15:22:52)
Protože jí jsem. Od jiných by to byla urážka:-D
 Róza 
  • 

Re: Re: Vladane, 

(24.11.2006 8:28:56)
Milý Vladane, já bych zase raději v životě párkrát porodila než bych se potýkala s tím co ty :-(((.
 Vladan 


jsem asi zcela mimo:-) 

(27.11.2006 7:16:09)
Ale já se s ničím nepotýkám:-)) Jo, jestli myslíš homosexualitu, má ohromnou výhodu - nebolí (kromě jistých situací, které tady nebudu rozvádět...):-)
Nepotřebuji soucit, ale jsi hodná. Dík.
 Jahůdka 
  • 

Re: jsem asi zcela mimo:-) 

(30.11.2006 22:38:10)
Co to tady o sobě vyprávíš?? Nepsal jsi tu (v jiné diskusi), že máš ženu a syna? Nebo je máš jenom jako kulisu? Nebo to byl jiný Vladan?
 Dana 
  • 

No a? 

(24.11.2006 10:07:50)
Co bych dala za jednoho takového kámoše.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Aido... 

(24.11.2006 10:24:23)
Vladane,

nevim, myslim si, ze ne....

Ja to nemuzu moc posoudit, mne nic nebolelo :-), jak uz jsem tu psala...
 *Aida* 


Re: Aido... 

(23.11.2006 15:10:11)
Vladane,
pokud zena na tu bolest opravdu zapomene v momente, kdy se dite narodi, pak pravim "stastna to zena" a osobne ji moc neverim :o)))). Za stastne povazuji i ty, ktere zapomenou casem s tim, ze maji zdrave dite a to je prece to nejdulezitejsi.
Ja se bohuzel neradim ani do jedne z kategorii, po druhem porodu jsem byla hooodne v soku a to dost dlouho. Casem jsem pozapomnela na tu nejvetsi bolest, to je proste neprirovnatelne k cemukoliv beznemu, ale ten sok z toho mam porad vryty (asi uz navzdy).
Takze tak. I kdyz planuju rodit doma, dneska se mi predstava cisarskeho rezu pod celkovou narkozou celkem zamlouva :o).
 Vladan 


Re: Re: Aido... 

(23.11.2006 15:16:29)
Docela Tě obdivuju, že ten "úžasný zážitek" absolvuješ po třetí. I když moje matka na tom byla úplně stejně - a nejvíc jsem jí dal zabrat kupodivu já, jako třetí. (ale měl jsem prý moc široká ramena...) Doktoří se tenkrát chodili koukat a prý "To je holčička, ona se dlouho strojí". Jo, holčička...:-)
 Kahlan+4 


Re: Re: Aido... 

(23.11.2006 15:29:49)
Mila Aido,

tak se pocitam mezi ty stastne zeny:-) U druheho porodu veskera bolest prestala porozenim holcicky a vzhledem k absenci jakehokoli zraneni a vzhledem k tomu, ze jsem se tesila ditkem, jsem na tu predchazejici bolest pri kontrakcich uplne zapomnela. Jasne bolely mne svaly, ale asi jako po nejakem cviceni:-) Takze na tu bolest zapomenout urcite lze. Ale ja jsem fakt trochu exot, mam za sebou dve naprosto bezpriznakova (ve smyslu nevolnosti, zvraceni, bolesti zad, jinych bolesti) tehotenstvi a dva naprosto prirozene porody do vodybez jakehokoli poraneni, druhy porod byl ambulantni, po 12 hodinach jsme byli doma. Slo by to i drive, ale tady chodi pediatr za ditetem az po 12 hodinach, pokud je vse v poradku. A jeste bych k tomu pridala dve pohodova a bezproblemova kojeni:-)

 *Aida* 


Re: Re: Re: Aido... 

(23.11.2006 15:37:10)
Kahlan,
tak ten muj druhy porod probehl doma, behem 4 hodin od prvni kontrakce, bez jakychkoliv zasahu a zraneni. Bylo to naprosto idylicke, az na tu bolest :o).

 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Aido... 

(23.11.2006 16:46:08)
Aido, já na tu bolest u třetího opravdu zapomněla v okamžiku. Ale během těhu jsem se dodatečně srovnávala s porodem druhým. To byla síla.
 Lavanda 


"Šok" po porodu 

(23.11.2006 17:02:53)
Já jsem se podobně cítila naštěstí až po třetím porodu, jinak bych do toho asi nešla. První dva celkem v pohodě, ale po třetí, nevím proč, jsem to snášela dost špatně. Rok se mi zdálo o porodu prakticky každou noc, teď už jen občas, a prcek už bude mít tři.
 Draci mamka 4+1 


Re: "Šok" po porodu 

(23.11.2006 17:09:19)
Budilko, mě to drželo 5 let! Ale nakonec jsem porodila krásně zdravého chlapečka a vše je zapomenuto a doufám, že budu mít ještě jednou tu čest...
 Jana (2 děti) 
  • 

Re: "Šok" po porodu 

(23.11.2006 17:35:01)
Souhlasím, druhý porod jsem pro jistotu absolvovala s epiduralem. (vzpamatovaná z prvního nejsem ještě po třinácti letech, ty noční můry se z blížícím třetím porodem vrací) :-) Kdo zažil mnohahodinové křížové bolesti při porodu, tak ví o čem mluvím.
Takže navzdory všem zastánkyním přirozených porodů radím: Holky neblázněte, s epidurálem to tak nebolí, jste uvolněné a plně schopné spolupracovat s porodníkem - takže je podstatně menší šance na zranění a šití, porod s epidurálem lze brát i v ten okamžik s humorem a všechno je nějak bez stresu.
Já jsem tedy rozhodnutá znova tu příšernou bolest neabsolvovat.
 Dana, dva synové 
  • 

Re: Re: "Šok" po porodu 

(24.11.2006 10:10:34)
Taky jsem na ten první porod nezapomněla...
 Hanka, 2 kluci 


Re: Re:  

(24.11.2006 10:55:39)
Ja si take myslim, ze by se to s tim prirozenym porodem nemelo moc prehanet. Proc se branit klistyru, kdyz vim, ze to miminku uvolni cestu ven, proc se branit nastrizeni hraze nebo protrzeni plodove vody, kdyz to pomuze. Me protrhli vodu u obou porodu a pote byli kluci za chvilku venku. Nebyla jsem nijak vysilena a z porodniho salu jsem odesla po svych. Proc lpet na neprotrzeni vody a vysilovat se nekolik dalsich hodin bolestmi, ktere nikam nevedou. Podle me to neni dobre ani pro mimi, kdyz porod trva zbytecne dlouho.

Na oba porody vzpominam moc rada, bolesti se daly vydrzet a netrvaly nijak dlouho. Hlavne jsem se predem nijak nestresovala, porodu jsem se moc nebala a epidural jsem ani nechtela. Vzdy jsem si rikala, ze kdyz to zvladly vsechny zensky, tak ze to zvladnu take. A zvladla. Musim ale priznat, ze moje porody byly docela rychle a bez komplikaci.
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Re:  

(24.11.2006 17:40:31)
Hanko, já si myslím tedy, že klyzma by mělo být jen na přání. Pokud žena nemá zácpu, tak je to z mé zkušenosti zbytečné a nepříjemné a zvyšuje to možnost infekce. Sama jsem u třetího miminka v polovině porodu snědla celou porci jídla a během porodu samého se střeva nevyprázdnila. A nástřih? Proč ho dělat, pokud hlavička může normálně postupovat?
 Hanka, 2 kluci 


Re: Re: Re: Re:  

(24.11.2006 22:49:52)
Ahoj Vlasto,
Samozrejme, ze pokud nekdo nechce klizma, tak at ho nema. Ja jsem mela pripravek Yal a nebylo to nic hrozneho, jen chvilka na zachode. Pokud nastrih neni treba, tak urcite nedelat.
Myslela jsem to tak, ze by se tomu nemelo branit za kazdou cenu, jen kvuli tomu, ze mam nejaky porodni plan a chci prirozeny porod. Podle me lekar a asistentky tomu rozumi lepe nez ja, i kdyz mam nactene stohy literatury o prirozenych porodech. V dane chvili to stejne mohou nejlepe posoudit oni.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re:  

(24.11.2006 23:31:46)
Myslela jsem to tak, ze by se tomu nemelo branit za kazdou cenu, jen kvuli tomu, ze mam nejaky porodni plan a chci prirozeny porod. Podle me lekar a asistentky tomu rozumi lepe nez ja, i kdyz mam nactene stohy literatury o prirozenych porodech. V dane chvili to stejne mohou nejlepe posoudit oni.

Ale houby, pardon. Kdyby se ženy NEBRÁNILY, tak tady dneska ještě pořád rodíme jak za komančů. Změny v porodnictví, které matku berou jako svéprávnou bytost, která má nárok prožít porod bezpečně a přitom i v rámci možností příjemně ;o) jsou záležitostí několika posledních let a rozhodně nepřišly samy od sebe. Ještě já z dob prvního porodu (šest let nazpátek) pamatuju "argument" zdravotníků - a proč bychom něco měnili, když si ženy nestěžují... a to se jednalo právě o takové ty věci, o kterých už WHO zhruba čtvrt století hlásá, že by se neměly dělat rutinně, protože buď nebylo prokázáno, že nemají valný význam nebo dokonce bylo prokázáno, že mohou být škodlivé. Tedy klystýr, holení, zákaz jídla a pití, porod vleže, kontinuální monitorování, nástřih (rutinní)... samozřejmě, mluvím o normálních bezproblémových porodech po normálním bezproblémovém těhotenství. Já prostě nevěřím tomu, že všechny tyhle věci by čeští odborníci zjistili teprve v posledních cca šesti letech, tak se jimi začali řídit. Dle mého názoru o nich věděli už dlouho, ale řídit se jimi začali teprve tehdy, když je začaly ženy vyžadovat...
 Karolína 
  • 

Re: To jsem rád, že nemám čípek... 

(23.11.2006 14:33:16)
Ono to není jenom o tom porodu, je ještě spousta dalších věcí, které by si pání tvorstva klidně nechaly ujít, a proto až se příště narodím chci být chlap!
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Hamilton 

(23.11.2006 14:15:42)
Tak v tom případě mi ho u obou dětí dělali také, a dosud jsem o něm nevěděla :-).Jsem myslela, že mi ten prst vyjede z krku, no fakt děs a bolest.
 Eva K, Lucie 7m 
  • 

Re: Hamilton 

(23.11.2006 20:49:13)
Mě to taky dělali, hooodně au. Na mě ostatně vyzkoušeli hodně vyvolávacích věciček.. A já pořád ze svého lůna cítila, že OPRAVDU nechce ven. A nakonec musela.
Eva
 Jahůdka, tři děti 
  • 

Taky Hamilton? 

(30.11.2006 22:28:25)
O nějakém takovém hmatu jsem neměla ani potuchy a to mám tři děti. Skoro bych se vsadila, že při těch prvních dvou porodech (1986+1989) mi nic takového nikdo nedělal, to bych si snad všimla. Není to nějaká novinka posledních let? Nějaký podivný hmat mi při třetím porodu (2004)provedla doktorka na příjmu a od té doby ji srdečně nenávidím a doufám, že ji už nikdy nepotkám. Jednak mě vůbec neupozornila, že to snad bude bolet či co, myslela jsem si, že mě normálně prohlídne jako jsem zvyklá u gynekologa. Zdálo se mi, že do mě rve celou ruku až po zápěstí a já v tu chvíli viděla všechny svatý. A protože to bylo nečekané a opravdu to bolelo, tak jsem se neubránila syknutí. A víte, co se stalo? Ta dáma se na mě utrhla, že co jako dělám, že ona mě JENOM prohlíží, že nic jiného nedělá. Opravdu byla velmi nepříjemná. To bylo uvítání!! Tak jsem si řekla: "zlaté pověstné Pardubice", asi se tu nic nezměnilo za těch 15 let, co jsem tam naposledy rodila, ale musím říct, že ráno nastoupil jiný pak doktor, rodil mě zase jiný doktor a oba byli super. Při porodu jsme i šprýmovali. Bohužel, když si řeknu "porod", vybaví se mi právě ta paní doktorka na příjmu, která se mě ujala tak nevybíravě. Dokonce mě v mezičase stačila sprdnout, že co vůbec lezu do porodnice, že to co mi odteklo, není plodová voda a že ani nemám termín ještě. Podotýkám, že cosi ze mne opravdu vyteklo, ale nejsem lékař, tak nepoznám, jestli to byla plodovka a zkrátka jsem jela do porodnice, no. A termín? Měla jsem dva dny do termínu, ona mi to říkala, jako bych přijela o měsíc dřív. No, napadlo mě, že jsme asi přijeli nevhod, o půl jedné v noci, komu by se chtělo zabývat se nějakou rodičkou, že? Chtěla mě poslat domů, ale po tom jejím pseudovyšetření jsem začala krvácet a začaly mi bolesti. Dcera se narodila v devět hodin ráno za pomocí bezva porodníka a příjemné asistentky. Tak aspoň to.
 emy22 
  • 

Taky Hamilton? 

(19.1.2007 13:43:24)
Všem přeji krásný den a chci přidat svou troškou do mlýna.
Nedá mi to a musím reagovat na tento a i další články o Hamiltonově hmatu.
Jsem 1 den před termínem porodu a včera jsem byla u své porodní asistentky. Nevím proč, asi je to rutina mi nabídla možnost tohoto hmatu. Moc jsem o tom nevěděla tak sem večer začla serfovat na vlnách internetu a co jsem nenašla. Byly to většinou anglicky psané články, protože na našich stránkách jsem toho moc nenašla.
Hamiltonův hmat se u nás laicky také nazývá prošťourání nebo poškádlení. V angličtine se tomu říká: sweep, stripping membranes, cervix stimulation. Procedura se nabízí těhotným ženám mezi 38 až 42 tt. O co jde: doktor či porodní asistentka vsune 2 prsty do vagíny a snaží se nahmatat hrdlo děložní neboli čípek lat. cervix. Je to vstup do dělohy, který v posledním stádiu těhotenství zraje a dilatuje {otvírá se}. Úkolem tohot úkonu je oddělení membrán a nastartování procesu při kterém tělo vylučuje hormony vedoucí k vyvolání kontrakcí pro následný porod. Tato metoda může být bolestivá s výskytem krvácení a s pocitem diskomfortu, záleží jak je doktor citlivý a zručný. V některých případech dochází k infekci. Bývá nabízen ženám po termínu porodu a nebo prostě těm které se nemohou dočkat a chtějí popostrčit přírodu. Po přečtení mnoha článků a diskusí jsem nabila dojmu, že je to dosti brutální zásah, často provádění bez souhlasu pacientky, jenž v mnoha případech nepomohl, pouze zvýšil, již tak nepohodlné těhotenství, prudkými kontrakce, které nevedly k porodu.
Prvně jsem byla docela ráda, že existuje metoda při níž by mi začal porod přirozenou cestou bez užití farmaceutik, ale po přečtení těch mnoha článků žen jsem začala být znechucena přístupem zdravotnického personálu, který bez svolení provedl takto intimní záležitost. Připadne mi to teď nechutný, že by se ve mně někdo "hrabal" svýma prstama. Připadne mi to jako násilí, narušení skoro jako znásilnění, ne do slova, ale na psychické úrovni určitě. Co taková nastávající maminka musí cítit když neví co se stalo jen to hrozně bolelo. Tato metoda je také nástrojem lékařů k vydírání pacientek když máte po termínu myslíte si, že je s vámi něco v nepořádku a začnete mít obavy z vyvolávání porodu v porodnici, což je velmi často bolestivé. Co si pak tedy vyberete, když vám lékař nabídne buť prošťourání nebo oxitocinové kapačky a pod.? Můžete ale NEMUSÍTE podlehnout tlaku. Prošťourání někdy nebývá vůbec nutné a porod by klidně mohl začít sám. Měly bychom vědět, že nejsme jen loutky v rukou lékařů, které musíme uposlechnout. Lékař sám by měl podporovat ženu k přirozenému porodu a ne tlačit na přírodu. Teď mluvím jen o případech kdy nejde o delší těhotenství než 42 týdnů protože to je normální doba.
Když se přeci dítku na svět nechce a má ještě pár dnů proč na to tlačit. Jistě asi už toho máte za těch 9 měsíců dost a ne každá to vydrží já mluvím teď za sebe.Já osobně jsem ráda, že jsem nepodlehla a prvně jsem si přečetla o co vůbec jde. Příprava je polovina úspěchu. Samozřejmě nechci na vynucený porod, ale budu čekat jak dlouho to jen půjde a Hamiltona jim povolím jedině až jako krajní záležitost. Jinak na mě nikdo ani prstem nesáhne.
Nejraději bych chtěla, aby mi do mého porodu doktoři vůbec nezasahovali pokud nebudu v ohrožení života svého či dítka. No na závěr bych ráda řekla, že jsem si trochu ulevila a snad pomohla nastínit pro a proti Hamiltonova hmatu. Je to na každé znás jak necháme lékaře zasahovat do našeho těla. Konec konců je to naše volba a jen my samotné si to budeme pamatovat až do konce života. Nenechme se manipulovat!
Hodně zdaru a zdravých miminek přeje...
Evka x
 meggie595 


Re: Taky Hamilton? 

(8.10.2008 17:41:27)
Posílám pozdravení všem maminkám i těhulkám. Ráda bych reagovala na téma o Hamiltonově hmatu. Takže abych to vzala od začátku... Jsme poměrně mladá a už mám dvouletou dceru a nyní čekáme s manželem syna na kterého už se moc těšíme a protože se TP blíží jen velice pomalu,brouzdám po internetu a hledám informace o možnostech uspíšení porodu a o ulehčení porodním bolestem a náhodou jsem narazila na tzv. Hamiltona. Z prvu jsem vůbec neměla tušení o co jde a tak jsem se rozhodla o tomto druhu urychlení porodu zjistit co nejvíce. Porod mé první dcerky probíhal v naprostém pořádku. Někdy kolem poledne mi samovolně odešla plodová voda.nejdříve jsem se rozklepala a pak s radostí zavolala manželovi,že už "to" asi začalo. po necelé hodince jsem dorazila do porodnice a s napětím sledovala všechno, co se ten den kolem mne dělo.musela jsem projít běžnými předporodními procedůrami jako bylo holení,sprchování,vyprazdňování a podobně...po těchto procedůrách přišla PA a prohlédla mne. Po dosti nepříjemné prohlídce konstatovala, že nejsem dostatečně otevřená a že to ještě chvíly potvá. Bolesti jsem neměla téměř žádné a tak mi bylo fajn...Asi po půl hodině přišla PA znovu a provedla mi onoho Hamiltona.Větší bolest jsem asi nikdy necítila. Za prvé jsem vůbec nevěděla,co mi to provedla a proč to tak bolelo. Za další jsem začala příšerně krvácet, což mne přinutilo začít panikařit... Žádné kontrakce to však nenastartovalo a tak jsem jen krvácela a bála se.. asi po půl hodině se celý proces opakoval se stejnou brutalitou a nikdo mi nevysvětlil proč, co a jak. když jsem tuto "teroristku" PA viděla po třetí vstupovat do pokoje bez čehokoli než sterilních rukavic upřímne jsem se rozplakala a prosila jí, aby to už nedělala, že to bolí. Nato ona neřekla jediné slovo a opět mi provedla tohoto brutálního Hamiltona. (Manžel byl celou dobu vedle mne, ale jelikož ho také nikdo neinformoval co semnou vlastně dělají,tak nemohl nijak zasáhnout,nebo mne bránit,protože si myslel,že doktoři přesně vědí co dělají...)Ten na třetí pokus zabral a konečně jsem dostala velice silné kontrakce, které trvaly celých 6 hodin. Po této době jsem konečně porodila svou dceru s váhou 2980g a 48cm. Ovšem o tom, že mi tenkrát před dvěma roky byl proveden právě Hamilton bez mého vědomí a svolení jsem se dozvěděla až teď, když mám před druhým porodem. Doufám, že ona teroristická PA tam tentokrát nebude... Tímto vším chci říct, že každá žena na porodním sále má nárok na to, aby jí bylo přesně vysvětleno co se s ní bude dít a z jakého důvodu a ne jí jentak udělat nějaký hmat a pak jí nechat krvácet a bát se a nevysvětlit proč to vlastně bylo,proč to bolelo a k čemu je to vůbec dobré...Takže všem maminkám před porodem radím, aby se hodně ptaly na vše, co jim lékař poř. PA chtějí provést a pokud se jim (rodičkám) nebude zamlouvat kterákoliv část prováděného úkonu, aby se ostře ohradila a upozornila lékaře, že si tuto danou procedůru NEPŘEJE... Takže do každého porodu přeju hodně síly, odhodlání, hladký průběh a hlavně zdravá miminka.
 Osminka 


Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 18:11:44)
Není to jen obyčejná masáž, ale prstem zavedeným děložním čípkem do děložní dutiny gynekolog "odloupne" do té doby nalepený vak plodových obalů od děložního hrdla, což způsobí vyplavení tzv. prostaglandinů, hormonů startujících porod. Doufám, že je to srozumitelné. Jo, a mě to nebolelo, jen je to trochu nepříjemný tlak. U druhého porodu, když jsem už týden přenášela a měla jsem toho dost, jsem si o něj řekla, a pomohlo to:-).
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 18:16:09)
Tak mě Hamilton u prvního nebolel, ale ani nijak nepomohl. U třetího bolel, ale nic zas děsnýho, zato ale úplně zbytečně jsem měla 11hod bolesti a bez efektu. Porodila jsem až za několik dní. Smysl tohoto zákroku je možná diskutabilní, ale co nemůžu vydýchat, že ho čeští lékaři používají aniž by o tom předem ženám řekli.
 Osminka 


Re: Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 18:38:57)
Ono jde o to vyplavení prostaglandinů, někdy to pomůže a někdy ne, stejně jako pohlavní styk před porodem - to ovšem pomáhají prostaglandiny obsažené ve spermatu muže. Samozřejmě že použít Hamiltona bez souhlasu rodičky je neomluvitelné nezdvořáctví.
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 18:43:33)
Ano, to už musí být ale zralý čípek. Z toho mi vyplývá 1) stejně by začal porod velmi brzy 2)je to zbytečné, zvl. pokud je ještě těhotenský nález a výkon byl proveden z důvodu brzkého uzavření porodního sálu, dovolené dotyčného lékaře apod.
 Osminka 


Re: Re: Re: Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 19:17:27)
Hm, máš pravdu, on by se ten porod určitě rozběhl i bez toho. Akorát že když už týden přenášíš, břícho je čím dál těžší, rodina netrpělivější, strach o miminko větší (přece jen ta placenta stárne) a hrozba vyvolávání bližší, tak jsi ráda i za toho Hamiltona.
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(23.11.2006 22:54:37)
Jo, přenášení. Já přenášela 6,8 a 6 dní. I když ve skutečnosti jde o přenášení až po 14 dnech... Proto se chodí na monitory a dá se udělat i USG placenty a průtoků, aby se zjistilo, jestli je miminko dostatečně zásobené kyslíkem a živinami. No a rodina? Ta ať je klidně netrpělivá, kdybych se tím měla řídit, tak jsem rodila už ve 12tt:-))) Ale to neber nijak vážně.
 Vergelika 


Re: Nebojte se Hamiltona.  

(30.6.2010 19:48:17)
Rodila jsem před týdnem ve Vrchlabí a ačkoli je tahle porodnice vyhlášená, dost mě překvapilo, že při vnitřním vyšetření před porodem mi primář provedl taky Hamiltona, aniž by se obtěžoval mi cokoli sdělit. On se ale ani neobtěžoval se mi představit. Zabolelo to jak čert a příště bych neváhala takového doktora kopnout (pokud bych toho byla v bolestech schopná)~o~ PA mi provedla dirupci blan, aniž by mi sdělila, co dělá a že to může být nepříjemné. To jsem málem prolezla skrz porodní židli~q~. Pak už šlo všechno dobře a porodila jsem si kluka. Po této zkušenosti už na sebe nenechám šáhnout. A nemyslím si, že Vrchlabí je tak úžasná porodnice, jak se traduje. Přeju všem maminkám čekatelkám, ať mají v porodnicích štěstí na lidi při rození potomků~b~~s~
 majka a pavlinka 
  • 

Re: Re: Re: Nebojte se Hamiltona.  

(24.11.2006 11:35:48)
Nemohu souhlasit, me vzdy lekari upozornili ze to bude bolet a co to ma mit za efekt. Bohuzel nezabral ani po treti tak jem sla na vyvolany porod.
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Hamilton 

(24.11.2006 9:02:25)
mně Hamiltona dělali třikrát během dne a pro mě to bylo to nejhorší z celýho porodu.
 Hanka, jedno mimčo 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Hamilton 

(29.11.2006 15:00:00)
Taky mi dělali Hamiltona, poprvé mi nic neřekli a prožila jsem to taky tak. Nečekaná bolest, navíc tam měli fofr, tak ode mě všichni odešli, manžela předtím poslali na vrátnici, ať nechá zapsat vstup do nemocnice... Takže jsem se rozbrečela. A bylo to poprvé a naposled, co jsem opravdu ztratila hlavu během mých 28 hod. porodu.
Pak se tam naštěstí vyměnili doktoři, ten druhý mi říkal VŽDYCKY předem, co bude dělat a proč. A krom toho, věřte nebo ne, od něj mě to prostě nebolelo. Dělal mi Hamiltona ještě 2x, a asi měl citlivější prsty či co... Už to bylo v pohodě.
Jinak, také tvrdím, že porod nebyla nesnesitelná bolest, už jsem zažila horší. A ty prostoje mezi kontrakcema jsou taky super. Když člověka bolí jizva po vytrženým moudráku 5 dní vkuse, tak je to mnohem vlezlejší, protože to bolí BEZ PŘESTÁNÍ, porod bolí s přestávkama (a ty jsou delší než doba bolesti). Klidně bych do toho šla znova - no co to říkám, já už jsem podruhé těhotná, takže mě to nemine :-)
 majka a pavlinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hamilton 

(29.11.2006 15:13:41)
presne tak zanety zubu, okostice a podrazdeny 3klanny nerv je o necem jinym nez porod, to jsme za jedno. Klidny porod, zdrave miminko a hone stesti preji.
 Halka 
  • 

sledování hodin 

(23.11.2006 15:25:40)
Píšeš, že každý porod je jiný a tak třeba můžu říct, že sledování hodin byla moje spása při prvním porodu.
Měla jsem vyvoláváný porod, pravidelné kontrakce po dvou minutách, vždy 45 sekund 24 hodin. (Rodila jsem sice tři dny, ale ty kontrakce byly takhle pravidelné až poslední etapu od 19 - do 19 druhý den.
Kontrakci jsem strávila vždy opřená do pravého úhlu o lůžko s vytřeštěným pohledem na vteřinovku, jestli už se blíží k devítce :))

Hm. při druhém porodu jsem měla nepravidelné až do narození dítěte, tak mi hodiny byly k ničemu. Ale zase jsem sledovala, do kdy mi bude fungovat epidurál a užívala si každou minuta, protože jsem se moc netěšila, až jeho účinky skončí.
 Jana 
  • 

Ležet při kontrakcích?To jsem nemohla. 

(23.11.2006 10:16:49)
No já obě děti přenášela a u obou jsem byla již hospitalizovaná. První porod byl pro mne veliké utrpení. Již od čtvrtka do mě doktoři rvali oxytocín, tabletky a stále nic(porodila jsem až v pondělí). A to jsem začala rodit v neděli v 8h ráno, kdy se dostavily malé stahy s bolestí asi jako při menstruaci.Ovšem v 18h byly stahy po 4minutách, v 22h jsem už nemohla absolutně ležet, musela jsem neustále chodit a při kontrakcích stála v předklonu a prodýchávala jak lokomotiva. Šla jsem po 22h za sestřičkou, která mi řekla, že to nic není, že mám jít spát. Už jsem nemohla ani ležet natož spát, stahy byly po 3minutách. Zpětně si myslím, že ačkoliv byly stahy velmi pravidelné a hlavně šíleně silné, tak neměli absolutně žádný vliv na otevírání :-(. V těhotenství jsem měla načtenou literaturu, jak se připravit na porod,jak si to užívat, jak se každým stahem přibližuji k miminku a hlavně jak si pomoci od bolesti. Působila jsem jak ztělesněná příručka na to, jak si vyzkoušet všechny polohy, které mi měly ulevit. Ležela jsem v bláhové představě, že to vyležím, klečela jsem na čtyřech, pohupovala se na míči, lezla do sprchy. Vůbec NIC mi od bolesti nepomohlo. Ke všemu jsem byla strašně unavená, ospalá, usnula jsem jako dřevo i mezi kontrakcemi, zvracela jsem, byla mi chvíli zima, chvíli vedro, no fakt děs. Nakonec jsem porodila až druhý den v 12.30h, kdy stahy jsem opravdu od těch 22h měla po 3minutách (ovšem poslední 2h snad pořád) a kvůli ozvům se dcera narodila císařem, nehledě na to, že jsem byla kvůli ozvům hodně často během porodu, tak 2x za hodinu upoutána v leže na monitor,takže se bolesti zdály o to silnější. Druhý porod trval jen 10hodin, bylo to jak oživlá moje noční můra, neb se úplně vše naprosto stejně opakovalo, jen to bylo kratší, ale syn se pro změnu narodil kleštěmi.
 Ling 
  • 

Názor 

(23.11.2006 10:30:57)
Romi,
nejdůležitější je, že jsi byla s průběhem svého porodu sama spokojená. Na mě to tedy působí, že tvůj porod měl k přirozenosti hodně hodně daleko a je na něm přesně vidět, jak nesmyslné lékařské vedení způsobilo zbytečné komplikace. Jak jsi sama psala, dokud jsi byla na nadstandardu porod probíhal sice hodně bolestivě ale řídila jsi se svým tělem, ale jak jsi musela ve chvíli, kdy tělo chtělo tlačit, přecházet na porodní sál, vše se zastavilo... a nastaly další komplikace.
Hodně štěstí s miminkem.
 Botička 


Porodní plán 

(23.11.2006 11:00:45)
Tak po mě nikdo porodní plán nechtěl a v podstatě nic se mnou nekonzultovali, což si zase myslím, že bylo dobře, byla jsem ve stavu, kdy bych těžko mohla o něčem rozumně rozhodovat (rodila jsem v Praze u Apolináře). Po prasknutí vody v 1 v noci jsem jela hned do porodnice, manžela poslali domů (to mi přišlo líto, chtěla jsem ho mít u sebe u 1. doby porodní), mě strčili do tmavého pokoje, kde ležely 2 paní. Přišlo mi úplně proti srsti ležet při kontrakcí, tak jsem vyšla ven a hledala nějaký balon, ten jsem našla a aspon na něm skákala ve sprše, moc mi to pomohlo. Až ráno mě vyšetřili, že už mám jít na sál a zatelefonovat manželovi, to už jsem měla kontrakce tak silné a často, že jsem chtěla epidurál. Dali mi ho a teprve pak se to "rozjelo". Tlačení mi v poloze ležení na zádech moc nešlo. Příští porod: doufám, že bude kratší a už budu vědět do čeho jdu. A určitě tam chci mít manžela už od začátku, abych si nepřišla tak "sama".
 Blanimour 


nenechat se 

(23.11.2006 14:53:09)
Mně chtěli manžela také poslat domů. My ale trvali na tom, že zůstane a oni to respektovali (rodila jsem na Bulovce). Když rodila ségra (u Apolináře), museli malého brát kleštěmi. Šváru chtěli poslat pryč, že to není hezký pohled, on se ale nedal, že už viděl horší věci, a také ho tam bez problémů nechali. člověk se prostě nesmí bát dát najevo nesouhlas.
Co se týče porodu, tak já také rodila císařem - ovšem před tím jsem absolvovala 36 hodin kontrakcí. s přístupem doktorů jsem byla spokojená, až na jednu maličkost. těsně než jsem šla na sál mi něco píchali. Ptala jsem se co to je a doktor řekl, že směs na zastavení kontrakcí. Jenže součástí byl i dolzin (což nechápu proč, ten se přeci používá proti bolesti). A když jsem se pak probouzela z narkózy, měla jsem příšerné psychické stavy, halucinace apod. Ještě dnes mi to z celého porodu přijde skoro to nejhorší.
 Kristain 


Re: Názor 

(23.11.2006 12:15:26)
Naprosto souhlasím, nechápu, proč jsi musela v době, kdy se ti chce tlačit, kamsi přecházet a 50 metrů daleko? to se nedivím, že ti ustaly kontrakce...

ad Hamilton-mě tento zákrok zrovna přirozený nepřipadá a kdyby mi ho dr. udělal bez mého vědomí, tak bych pěkně soptila...
 x 
  • 

taky jsem šla 

(23.11.2006 13:38:00)
To já byla v 1.době porodní také trošku dále od porodního sálu, ve sprše mi praskla voda, sestra mě nahou, jak jsem vyšla z té sprchy,vyšetřila se slovy- jé už rodíte, dejte si košili mezi nohy a pojďte, tak já šla takto nahatá cca 50metrů, šla okolo dalších rodiček, až k doktorovi, který si mně prohlédl od hlavy k patě...v ten moment jsem si připadala dost potupně, jak na porážku :-(.Já vím, že je to doktor a že tak či tak vidí do intimních míst, ale přesto mi to nebylo příjemné.Naštěstí kontrakce neustaly a do deseti minut byl syn na světě.
 MArtina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Názor 

(23.11.2006 15:03:16)
Můj porod taky probíhal trošku jinak než jsem měla původní představu, ale jsem OPRAVDU ráda za to, že jsem si vybrala porodnici kde mohu být celou dobu na jednom pokoji - od příjmu až po miminko. Super. Žádné přecházení, sprcha a záchod na pokoji, manžel též. To mě celkem uklidňovalo.

Dále se podepisuju pod to, že šití je pěkně hnusný a bolelo mě ze všeho nejvíc a když paní doktorka udělala "jéje, mě to tady prasklo", já mít kalašnikov tak je z ní parádní sejtko na čaj. No ale dítko je zdravé, skóre měla 10 a byla úžasná už od prvního momentu....
 Lucinenda 


Re: Hamilton 

(4.12.2006 8:35:08)
Teeeda,trochu mi to připomnělo můj porod,malé se taky nechtělo moc z bříška,tak jsem rodila 2 dny,v bolestech,ale stálo to za to:-)
Malá se narodila veliká,měla skoro 5kg a 55cm.
 PajaMM 


Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 10:43:51)
Asi budu jedna z mala, ale me porod ani jeho nastup vubec nebolel. Jela jsem do porodnice se stahy po 2 minutach a po monitoru a propichnuti vaku blan jsem sla rovnou tlacit :-) Ja si do posledni chvile myslela, ze nas vrati domu, ze to jeste neni ono :-) A za 15 minut byla na svete nase beruska...
Takze ja vazne zadnou bolest necitila.
Ale zalezi asi taky hodne na tom, jak ktera bolest citime a vnimame...

P.S.: Psala jsem tento prispevek uz jednou, ale nevlozil se, takze se omlouvam, jestli tu bude vickrat :-)
 Karolína 
  • 

Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:03:34)
Šťastná to ženo.
 PajaMM 


Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:08:02)
Diky, ja vim, ze jsem vyjimka a mela jsem velke stesti....no treba me druhy porod prekvapi o to vic :-))))
 *Aida* 


Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:19:20)
Danielo,
nejak se neorientuju, zadarilo se? Ja uz to doklepavam hehe...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:34:20)
Ahoj Aido!!!!

No ja to tu jeste nepsala, jsem ve 4tt, 5.12. jdu znova na UTZ, tak mam porad jeste strach, dokud nebude prvni trimestr za mnou....
 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:42:28)
Danielo,
tak alespon budu pro jednou mezi prvnimi gratulanty! Obavy zcela chapu, moc preji, at je vse v poradku. Vsak uz bylo na case, jak by rekla moje babicka :o)))). Vzdycky, kdyz se takovou zpravu dozvim, se mi po tvari rozlije takovy ten priblbly usmev, tak si me muzes predstavit, jak tady sedim a usmivam se jak mesicek na hnoji (vyraz moji sestrenice).
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:45:41)
Aido,

moc a moc a moc dekuju!!!!!!!!!!!!!!! Uplne si te predstavuju :-))) A uz jsem tak pitoma, ze odpoved pro tebe jsem napsala uplne nekomu jinemu, kdo ti odpovidal :-)))))
 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:51:23)
Danielo,
hehe :o)))). Dobry, ja si to ctu v "komentarich", takze stejne nemam prehled, co navazuje na co...
Joooo, Ty mas do porodu daleko, to jsem taky dlouho neresila hehe. Vsechno hezky postupne :o).
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:55:08)
Aido,

ja si to ctu taky v Komentarich, ale cetla jsem to pak znova a zdesila se, co se mi povedlo :-))))

Ja porod neresila ani poprve, asi 14 dni pred terminem jsem se zacala bat, ale slo to :-))) A ted se snad nebudu bat vubec :-)

A ty se taky neboj, dobre to dopadne. A jak rikala moje doktorka, dovnitr mohlo, ven musi :-)))
 cizinka 
  • 

Drzim palce 

(23.11.2006 21:18:53)
Danielo, co tady ctu:-)))). Neni to tak davno jak jsme se o tom bavili:-). Gratuluji a drzim palce! c.
 PajaMM 


Re: Drzim palce 

(24.11.2006 10:26:03)
Ahoj Cizinko!!!!

Moc moc moc diky!!!! Jo jo, ja to zjistila 10.11., ted jsem ve 4tt, takze hodne brzy, tak se snazim nic neplanovat a tak, aby se jeste neco nepokazilo, abych to nezakrikla...je to takove neuveritelne :-) Tak se opatruj a ja se tu zase nekdy objevim, az to bude jistejsi, napisu vic :-)))
 Šárka 
  • 

Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:11:16)
ježíš,já mám termín porodu přesně za tři měsíce, ale doufám, že nebudu mít tak "skvělý" porod.Celkem mně to vyděsilo.
Snad budu mít paky mrňouska za 15 minut venku bez bolesti:-))
 PajaMM 


Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 14:32:45)
Hlavne bud v klidu, je zbytecne se bat dopredu!!!! Ono to vsechno dobre dopadne, neboj!!!!
 Katka. 


Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 17:14:08)
Danielo, taky patřím mezi šťastné ženy!

Mě porod vyvolávali, v 7:30h mě zavedli čípek, v 9:00 mě sestra při natáčení monitoru řekla, že mám kontrakce po 4 minutách (nic jsem necítila) abych zavolala manželovi.
V 9:30 mě praskla voda, v 10:30 jsme přišli na sál, dali mě klistýr, šla jsem do sprchy.
Když v 11:30 přišla Dr. že mě prohlídne, tak mě řekla, abych ani nelezla dolů z postele, že budu rodit.
Na 4 zatlačení (v 11:57) byl syn venku.
Šití jsem ani necítila.
Škoda, že takový porod nemá každá žena!
 Petra a dvě holky 


Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(23.11.2006 23:10:55)
...u mě to bylo podobně "lehké". Přišla jsem v termínu na kontrolu a řekli mi, že rodím:-)) bolesti začaly až po protržení plod.vody (malá z toho měla asi měsíc škrábaneček na hlavičce:-() a do hodiny a půl byla na světě. Z celého porodu mě nejvíce bolely svaly na rukou, jak jsem se při tlačení poctivě zapřela:-)

Teď jsem v 11tt, do porodu ještě hodně daleko,a po předchozí zkušennosti jsem myslela, že to nebudu ani řešit. Ovšem teď měním názor, neboť mi z některých příspěvků vyplynulo - bohužel - že není pravidlem (nevím,proč jsem si to myslela), že porody jdou od nejhoršího k nejlepšímu. Vidím, že není vyjímka, když je druhý horší:-((( ach jo...

 Katka. 


Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(24.11.2006 11:45:22)
Pro mě bylo nejhorší z celýho porodu zvracení.
Bylo mě zle a sestra mě nutila sníst alespoň kousek čehokoliv, protože jsem si píchla dávku inzulínu...

Čaj z maliníku doporučuju.
Je moc dobrej, měla jsem sebou na sále velkou termosku a všechno jsem vypila.
Asi mě fakt pomohl :o))))
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(24.11.2006 11:49:19)
Ja pila malinik temer cele tehu, takze i mne mozna pomohl k memu bezbolestnemu porodu... :-)
 Linda 
  • 

Vyvolávaný porod 

(25.11.2006 17:05:04)
No vida, já měla taky vyvolávaný porod a teda nic moc zážitek :-( Přišla jsem naprosto v pohodě, v dobré náladě a s časopisy (že si jako budu mezi kontrakcemi číst :-)) a asi pět minut po vyvolání porodu jsem měla kontrakce po 3 minutách, celou dobu porodu (celkem 8 hodin). Bylo mi strašně zle, zvracela jsem, měla průjem, mezi kontrakcemi vysílením spala...Docela mě to zaskočilo a následně jsem ze všech stran slyšela, že to bylo tak hnusný proto, že to byl vyvolávaný porod - že to prý víc bolí. A teď vidím, že to tak být nemusí...
 Misa , Dominicek -15 mesicu 
  • 

Re: Vyvolávaný porod 

(1.12.2006 4:35:04)


Muj porod byl take vyvolany. Oxytocin jsem dostala v 7 rano, kontrakce zadne, tak mi jeho davky stupnovali a stupnovali, ale nic se nedelo a tak jsem zkoncila na 155 jednotkach . V jednu odpolko jsem konecne mela kontrakce po minute, ale otevrena jen 2 cm. V sest vecer jsem mela kontrakce stale po minute, ale otevrena jsem byla jen 3cm. V devet vecer jsem byla otevrena na 4 cm, zvracela jsem, mela horecku, myslela jsem, ze umiram. V pul jedenacke vecer jsem se konecne otevrela na 10 cm. Ale to uz jsem nemela zadnou silu tlacit. Tlacila jsem, omdlela, tlacila, omdlela... No a 28 minut po pulnoci se Dominicek konecne prodral na svet[ teda pouzili vysavacku] A to bylo jako blesk . Hned me naplnila ohromna energie a laska.Bylo to uzasne a i kdyz to bylo tezke a bolestive, uz se nemuzu dockat, az pujdeme privest na svet Dominickova sourozence. Holky nebojte , boli to jako pes , ale vsichny jsme to prezily a stoji to za to a az miminko poprve uvidite na bolest uz ani nepomyslite. Jen jedno uz urcite neudelam. Zadny oxytocin. Privazali me a ja nesmela z postele a byt na posteli 17,5 hodiny , smet jen na zachod [v prvni casti ],diky uz ne. Nebylo to prirozene. Druhy bych chtela urcite jinak-haha
hodne zdaru a rychle porody, Misa

 markula 
  • 

maliník list 

(24.11.2006 10:13:30)
Mohu doporučit pití maliníkového listí asi 4 týdny před termínem porodu, ráno a večer šálek. Pomáhá uvolnit porodní cesty. Od bolestí samozřejmě nepomůže, ale porod je rychlejší, i když mě to tak nepřipadalo. :-)Můj doktor řekl, že 2. doba porodní byla opravdu rychlá, na to,že jsem prvorodička. Třikrát jsem zatlačila a holčička byla venku. Je možné, že by to tak bylo i bez toho, ale za zkoušku člověk nic nedá, že. V normálních lékárnách jsem ho nesehnala, ale ve specialních obchůdcích s bylinkami a čaji ano.
 Danča+4 měs. kluk 
  • 

Re: Porod bez bolesti.... 

(24.11.2006 14:42:17)
Danielo, přidávám se do klubu :), taky považuju svůj porod za bezbolestný. Nic na tom nemění fakt, že jsem měla 2 dny před porodem poslíčky (slabé kontrakce bolestivé jako menses.
Do porodnice jsem jela hlavně na kontrolu, zda je vše v pořádku, protože jsem tohle za začátek porodu nepokládala. Byla jsem na 1 prst otevřená a vypadalo to na brzké prasknutí plod. obalu, tak si mě tam nechali. Já měla trapný pocit, že zabírám postel. Asi za 3 hodky po přijetí, kdy se nic nedělo, mě praskla voda. Pak to byl ale fičák - z 1 prstu na 10 jsem se "připravila" za 30 min, kontrakce, které začaly, byly skoro kontinuální ale daly se prodýchat, netvrdím, že nebolely ale nebyla to žádná hrůza (měla jsem rezervy :)). Pak mě asistentka zkontrolovala a šokovala mě i manžela (který neměl sebou ještě foťák říkaje si času dost :-D), že jdeme rodit. Na 3 kontrakce byl malý venku. Super bylo rodit přímo v "čekárně" ne na sále, na manželské posteli na čtyřech. Vřele doporučuji!!! Přestože byl malý velký 3,85kg a 54cm, tak to šlo bez nástřihu a téměř bez šití.
Na bolest si z porodu teda nepamatuju ale na co si pamatuju je ten ohromný příval energie a vzrušení po "akci". Porod byl pro mě vážně krásným zážitkem. V souvislosti s druhým porodem mě trápí jenom jedna věc: abych dojela do porodnice včas. Jako prvorodička jsem to stihla za hodinu od začátku porodu do narození mimča.
Tak držím všem čekatelkám palce ať jim to vyjde co nejlíp a těm méně šťastným než já, které rodily dlouho, aby na to zapomněly a těšily se z miminek.
 PajaMM 


Re: Re: Porod bez bolesti.... 

(24.11.2006 20:40:29)
Ahoj Danco!
Tak to jsem rada, ze nejsem jedina :-) Ja prijela do porodnice otevrena uz na 10 cm, takze to slo jeste rychleji :-)
Tak at se nam to podruhe povede obdobne, ne? :-)
 Lenka 
  • 

bezbolestný porod a gravdi jóga 

(24.11.2006 14:57:44)
Bezbolestný porod je jistě nereálná záležitost, pokud člověk nepoužije extra ulehčovacích chemií. Nicméně ze svého vlastního porodu, kdy jsem k žádné chemii nesáhla, mám velmi příjemný dojem a jistě ti, kteří u něj se mnou byli, museli mít pocit, že to teda byly bolesti! Já jsem měla pocit, že jsou to nějaké vlny, do kterých je třeba se ponořit, rozředit je trochu a nechat se vynést blíž k porození dítěte. Kontrakce byly pěkně dlouho extra super speciál silné a já jsem to ustála a snad si i spíš užila díky dýchání, které jsem se naučila na gravid józe. Prodýchávání bolesti, které jsme se učily při každém krkolomném cviku (v sedmém či osmém měsíci už je skoro každý cvik krkolomný!) mi nejen pomohlo vydržet, ale snad se i občas dostat do neuvěřitelných extatických stavů (jistě ty porodní hormony taky dělají své:-) Zpětný dojem mám ten, že jsem jela na jedné velké dechové vlně. Zpětně vím, že to v té hustší podobě byly asi 4 hodiny a taky že jsem mezi tím upadala do dokonalých mikrospánků, jakmile mi jen na minutku opadla kontrakce. Nicméně dech, jeho sledování, okysličení, soustředění s ním spojené se mi ukázalo jako nesmírně silné anestetikum! A to prosím opravdu nejsem žádná jogínka ani nic podobného. Pomohlo i to stručné docházení do předporodních kurzů jógy. Takže vřele doporučuji milé dámy!
 PajaMM 


Re: bezbolestný porod a gravdi jóga 

(24.11.2006 20:45:54)
Leni,

proc by to nemelo existovat? Ja opravdu zadnou bolest nepocitovala a zadnou chemii jsem nebrala. Nic na utiseni jsem nepotrebovala, nic mne nebolelo. Ono taky hodne zalezi na tom, co kdo za bolest uz povazuje a jak bolest kdo vnima....
 Monika , Bára 3roky 
  • 

Re: Re: bezbolestný porod a gravdi jóga 

(26.11.2006 18:11:43)
Každý porod je opravdu jiný. Nezáleží na tom, jak ty píšeš, jak kdo vnímá bolest, protože pokud bys měla 8 hodin křížové bolesti, mluvila bys jinak.
Mluv raději za sebe a né obecně.
 PajaMM 


Re: Re: Re: bezbolestný porod a gravdi jóga 

(26.11.2006 19:06:09)
A kde jsem mluvila obecne?:-)
Ja psala o svem porodu a opravdu zalezi na tom, jak kdo vnima bolest...a nemyslim to zle, proste tak to je...
 postýlka 
  • 

Re: Re: Re: bezbolestný porod a gravdi jóga 

(26.11.2006 19:48:31)
Moniko pokud umím psát a myslet,tak jsem popisovala svůj porod.A jak jsem podotkla,tak jen ten vyvolávaný.Druhé dva ne.
Mluvila jsem za sebe,tak co to plácáš za ptákoviny.
 difo 
  • 

Myslím, že ... 

(23.11.2006 11:13:16)
kdyby maminku nechali porodit na pokoji, porod by se nazastavil a nebylo nutné ani vyvolávání ani šití.

Porodníkovi bych vděčná nebyla ani za mák, už jen prostě proto, že dovolil aby se porod zastavil. Nejspíš z toho důvodu, aby sestry nemusely uklízet ten pokoj.

 Čekatel na smazání 


Re: Myslím, že ... 

(23.11.2006 11:16:55)
No jo, ono se lehce rekne nedivat se na hodiny, ale kdyz clovek rodi o 9:00 do 20:15 tak uz se to jinak ani neda.

Gratuluji autorce k porodu.
 ditaon 


:-) 

(23.11.2006 12:08:44)
S porodními bolestmi jsem se smířila, protože jsem si myslela, že to nemůžu přežít, ale moje dítě ano... Teď se tomu směju a říkám POROD JE JEDINÁ BOLEST, KTERÁ MÁ SMYSL
 Toranoko 
  • 

Re: :-) 

(23.11.2006 12:34:29)
KAZDA bolest ma smysl, kazda te neco uci a na neco upozornuje...to si zase myslim ja.
 Róza 
  • 

Re: :-) 

(23.11.2006 12:35:27)
Co je to za blbost, bolest přece signalizuje problém, proto existuje. A to i jiná než porodní.
 goana 
  • 

pro Romi 

(23.11.2006 12:53:36)
Milá Romi, tenhle článek mi mluví z duše. Můj porod sice probíhal jinak, ale přesto jsem se v něm našla. Rodila jsem v Podolí a i přesto, že zastánkyním přirozeného porodu by se určitě aspoň něco na postup mého porodu nelíbilo a vytáhly by do boje proti já nevím čemu, já byla naprosto spokojená. Šlo mi jen o to, aby udělali maximum pro moje děťátko a pro mne ... a to udělali. Porodní tým byl opravdu Tým s velkým T. Ono se hezky píše tady od počítače, že by se mělo to nebo ono a že kdyby tě nenutili přejít na sál tak bla bla bla, ale kdo z těch co to píší ví, co by opravdu bylo kdyby...? Nikdo, jen je strašně jednoduché říct, že to určitě bylo špatně. Hlavní je, že si byla spokojená. Téma přirozeného porodu je teď strašně moderní.
 Róza 
  • 

Re: pro Romi 

(23.11.2006 12:59:43)
Souhlasím, já si také myslím, že zdravotnický personál zase nebudou takoví hlupáci, ale je jednoduché je z nich udělat.
 Pavla 
  • 

bolest 

(23.11.2006 13:45:22)
nesouhlasím, můj porod byl šílený, dlouhý a bolestivý, ale pořád bych šla raději rodit než k zubaři :-)

taky jsem měla porodní plán a u porodu naštěstí PA která věděla z přípravy co chci a co ne. Naštěstí, říkám proto, že plán nikdo nečetl a mě při porodu jakoby vypne mozek a já bych prakticky souhlasila se vším.
 majka a pavlinka 
  • 

Re: bolest 

(23.11.2006 14:48:00)
S tim zubarem mas pravdu, taky bych sla radeji rodit nez si nechat odvrtavat a vysekavat se zanetem 8.
To i ten vyvolany porod co se tyce bolesti byl proti tomu uplny prd. Porodni bolesti trvaly jen 6,5 h, kdezto zanet 3 dny a behani od zubare k zubari a nakonec nemocnice. Malo vykazenych zubu preje Majka.
 anielik 


kraaaasne 

(4.12.2006 9:06:51)
ahoj romi, este som necitala taky krasny porodny pribeh. Tazko sa to vysvetluje ake ma zena pocity aj manzelovi aj inym zenam. ja na svoje porody spominam takmer denne ako na najkrajsie zazitky svojho zivota. najprv som si myslela ze dalasi clanok o porode ale po precitani musim skonstatovat ze vyborny. to su presne moje pocity z porodov a som rada ze ich mozem takto na dialku s niekym zdielat. este raz diky.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Moje zkušenost 

(23.11.2006 13:42:50)
Předem ti Romi gratuluji ke zdravému děťátku, protože to je ten jediný důvod, proč celé to martiryum my ženské podstupujeme....
Porod bolí, hrozně bolí. Pokud jsem do té doby tvrdila, že vím, co je to bolest, věděla jsem houby, ale přesto, ráda na to vzpomínám.
Moje porody byly oba parádní - první 5 hodin, druhý ani ne hoďku. Takže asi pochopíte, že svým kamarádkám před porodem vždycky s úsměvem říkám, že za stovku klidně porodím za ně...
Bolesti mi přišly poprvé docela šílené, podruhé, to už jsem věděla, co můžu čekat, to bylo o dost lepší. Myslím, že při prvním porodu je to horší, člověk netuší do čeho jde, strach z neznámého znásobuje bolesti, špatně se uvolňuje atd...
Abych to shrnula, vždycky, když už jsem si myslela, že teď už určitě umřu, přišlo tlačení, následované nádherným uvolněním a pak už jsem měla miminko na bříšku - nádhera, koukali jsme na sebe a kdyby se mě v tu chvíli někdo zeptal, jestli to bolelo, patrně bych odpověděla: "a co?"
Protože žádná bolest na světě nepomine tak rychle.


PS:a co si já myslím z osočování lékařů při porodech, že to prostě jen někomu nevyšlo dle představ a teď si potřebuje na někoho vylít zlost. Podle zkušeností mých a mých známých se lékaři snaží (ale i tak jsou jen lidi), holt, někdy to vyjde báječně, jindy zase ne. Ale holky, hlavně, že máme svoje děti, ne?
 renucha+kajous3m 
  • 

:-) 

(23.11.2006 13:46:30)
Nejvíc mi při porodních bolestech pomohlo sedět na záchodě.... :-) To byla fakt úleva.
 Mortadela 


Re: :-) 

(23.11.2006 14:04:42)
Vidíš, to je nápad! :-)
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: :-) mě to taky pomáhalo 

(23.11.2006 21:42:24)
ahoj,

mě taky hodně pomáhalo sedět na záchodě. Navíc se mi dost chtělo na velkou (byla jsem 4x) a zvracela jsem. Myslela jsem si, že je mi zle od oběda, že jsem se přejedla. Břicho mi tvrdlo už celé odpoledne, ale nebylo to nijak bolestivé, pravidelné (a už méně příjemné) stahy začaly ve 20.00. Do porodnice jsme šli v 01.00 pěšky (cesta trvala asi 1/2 hodinky, tj. jednou tak dlouho než normálně) spíš se zeptat, co se děje. Kontrakce totiž byly časté ale po půlnoci už nepravidelné. Manžel vzal pro jisttu zavazadlo, já ani nehctěla, domnívala jsem se, že nás pošlou domů.
No a brali mě hned na sál, otevření na 4 cm. Vzhledem k poloze mimča (KP) jsem měla povinný epidurál (rodila jsem v Grenoblu), poslední dva měsíce před porodem dokonce uvažovali o císaři. Definitivně se rozhodlo až po posledním monitoringu na sále - rodila jsem "dolní cestou". Epidurál zabral kolem třetí ráno, pak už to byla fakt pohodička. Malý se narodil v 9.15 ráno, celkem tedy 13 hodin, z toho zhruba polovina bez epidurálu.
Je fakt, že v momentě, kdy mmi ho dali jsem za něj byla docela vděčná, i když věřím, že bych to přežila i bez něj. Nejhorší pro mě byla doba, než mi v porodnici řekli, že skutečně rodím, to mě uklidnilo.
Pro příští porod váhám, zda znovu epidurál či ne. Tady totiž na rodičky bez epidurálu koukají tak trošku jako na exoty a automaticky předpokládají, že ho bude každá chít. V mém případě PRO Epidurál mluví to, že porod (a halvně pakšití - jen nástřihu hráze, poranění žádná) je fakt pohodička, člověka nic nebolí, jen si tak leží. PROTI Epidurálu mluví to, že mi asi o 2 hodiny prodloužil porod, rozhodil kontrakce (byli časté, ale slabé, nepomohl ani oxytocin) a necítila jsem vůbec pánev (možná špatné načasování, mám známou anstezioložku, ještě se budu muset poptat, až to bude aktuální) a díky tomu jsem špatně tlačila, takže nakonec brali malého kleštěmi. Nejhorší z celého porodu pro mě byl okamžik, kdy bylo celé tělíčko venku a hlavička ještě uvnitř (aby mě namotivovali, řekli mi, ať se podívám, jak malý vychází). A já už fakt nemohla, po více než 1/2 hodině tlačení jsem už nestačila s dechem. Taky proti epidurálu mluví to, že od 3cm oteveřní vás dají na sál bez WC a sprchy. Ještě to budu muset vše důkladně promyslet.
Naštěstí vše dobře dopadlo.Vše se rychle zahojilo, víc než šitá hráz mi vadily hemeroidy, které jsem si způsobila špatným tlačením.
Iva
 Argon, Anicka 2 roky 
  • 

Re: :-) 

(27.11.2006 1:51:32)
Tak pod tohle se taky muzu podepsat!:))) Sezeni na balonu mi bylo neprijemne, mela jsem pocit, ze me to zespoda tak nejak neprijemne tlaci, a tu nejvhodnejsi polohu jsem objevila, az kdyz sem musela na malou. Pak sem se odmitala z WC vzdalit. Nastesti jsem mela chapavou pani doktorku:)) Prenesla mi kapacku s oxytocinem primo tam. Jedine tam sem snesla ty nejvetsi kontrakce, a za chvilku se slo tlacit. Prislo mi, ze sem se az na zachode poradne uvolnila, a diky tomu to konecne zacalo jit rychle.
Helca
 Dagmi 


můj porod 

(23.11.2006 14:06:58)
moje rada pro nastávající maminky:

nepište porodní plán nebo kdyžtak na něm příliš nelpěte-myslím, že v dnešní době to ve většině porodnic myslí s maminkami opravdu dobře. Navíc- u kolika porodů byli oni a u kolika vy?

nenavštěvujte kurzy tzv. zdravého rodičovství, kde vám tlučou klíny do hlavy.

Teď vysvětlím proč to píši:
Můj porod trval 31 hodin.
Začal o 1/2 3 ráno pravidelnými stahy(předtím žádné poslíčky nic)Stahy byly něco jako silnější menstr. bolesti, tedy nic moc, ale! stokrát nic umořilo osla, jak se říká. Do porodnice jsme jeli až za sedm hodin(ouha, bylo ještě brzy- otevření teprve na 2 cm. A tak to pokračovalo a pokračovalo.....My, tedy manžel, dostatečně zmasírovaný těmi kecy z kurzů zdravého rodičovství byl proti aby mi píchli vodu(nakonec jsem si ji stejně nechala píchnout)ale ještě nebylo všemu konec. Pak už jsem se vykašlala na vše rádoby přirozené a nechala si pomoct všemi způsoby, aby se to urychlilo. Díky oxytocinu(děkuji tomu, kdo ho vymyslel:-)druhá doba porodní byla pouze 1/2 hodiny.
Můj manžel se z tohoto porodu mírně sesypal(a pak- berte si manžely k porodu:-)
Odměnou bylo narození krásného zdravého chlapečka, který NEPLAKAL, jak byl v pohodě. Všichni z něho byli nadšení jak se POVEDL:-)

ještě k tišení bolesti: mně pomáhalo pouze pohupování na míči, když jsem šla jakoby proti té bolesti. Další úžasná věc- horká sprcha. Jinak jsem nemohla ani ležet ani klečet ani být ve vaně, ani prověšovat bříško, ani...jo a ještě silná masáž křížové oblasti byla dobrá...pá
 Dana 
  • 

Vnímání porodu 

(23.11.2006 14:13:47)
Podle mě i vnímání bolesti u porodu ovlivňuje i jeho délka. Ono je rozdíl, když někdo rodí 5hodin s tím, že první bolesti skoro ani necítí a když někdo rodí 18h, přes noc a se stahy po 4minutách. Kdy už jste fakt unavená a přejete si jediné- ať už je konec!Takový byl můj porod a byl opravdu velmi nepříjemný, doteď jsem na něj opravdu nezapomněla!
 Petr 
  • 

Re: můj porod 

(23.11.2006 14:27:25)
Jen bych te rad upozornil, ze to ze dite po porodu place je kvuli tomu, aby si vylilo z plic plodovou vodu, takze to, ze rikas, ze byl tak v pohode, ze neplakal je jen tvoje neznalost. Zdrave dite by melo po pordu plakat (aspon chvilku)
 Jarka 
  • 

Pro Petra 

(23.11.2006 14:40:16)
Jsi doktor nebo co? Moje děti, když se narodily, tak jenom párkrát zakňouraly, vůbec neřvaly a nic se jim z plic nevylilo a dejchaly normálně a byly v pořádku. Jsi četl nějaký "chytrý" doktorský knížky, že?
 Iveta 
  • 

Re: Pro Petra 

(23.11.2006 14:49:32)
Jarko, že se rozčiluješ, typickej chlap, nudí se, leze na naše debaty a kecá do něčeho, čemu vůbec nerozumí. Moje děti taky nebrečely a taky se jim z plic nic nevylilo. Ještě jsem něco podobného o vylití neslyšela, když dítě pláče po porodu, tak to zanmená, že žije a dýchá a když nepláče, může to znamenat, že třeba špatně dýchá, ale také může být normálně v pořádku.
 Marika 
  • 

Re: Re: Pro Petra 

(24.11.2006 13:30:34)
Tohle je portál o rodině, nikoliv jen o matkách či ženách. Každý má nárok projevit svůj názor, ať je jakýkoliv.
 Jarka 
  • 

Pro Mariku a Petra 

(24.11.2006 14:39:41)
Máš pravdu, názor říct může, ale když plácne totální hovadinu, tak se nemůže divit, že se někdo ozve a rázně mu to vysvětlí.
 Ema 
  • 

Re: Re: můj porod 

(23.11.2006 14:46:23)
Na to, aby dítě mohlo po porodu plakat, se musí pořádně nadechnout, a vodu do plic spíše nasaje, než vypláchne. A čím více řve, tím více se nadechuje.
 Lucie,tři děti 
  • 

Re: Re: můj porod 

(23.11.2006 17:12:50)
Petře promiňte,ale to je neskutečná blbost.To se tradovalo za našich maminek,ale teď.Když se nechá dotepat pupeční šňura,tak se do plic nedostane žádná voda,děťátko tak má stále přísun kyslíku .
My se pohoršujeme nad středověkem,ale co je tohle?
 Petru 
  • 

Re: Re: Re: můj porod 

(23.11.2006 17:37:10)
LUcie, byla bych ráda, kdybyste mi to dovysvětlila. Znamená to, že miminko může mít po porodu v pusince vodu a když se ta pup.šňůra neodstřihne hned, že ji třeba spolkne a pak ji nemusí vykašlat? Tak to chápe můj selský rozum, ale nejsem si tím jistá. Tedy by se mohlo zdát, že, když se nespěchá, tak je to přirozenější, a je tedy dobře, když to udělá tatínek, kterému to nespíš trvá dýl než lékařům?
 lucie ,tři děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: můj porod 

(23.11.2006 18:15:06)
Když se miminku,odstřihne pupeční šňůra před dotepáním ,dojde pro něj k přerušení, do té doby přirozenemu ,zásobování kyslíkem.Je to šok.U miminek v tu chvíli dochází k velikému pálení na plicích a to všechno způsobí že lapají po vzduchu,a tak mohou vdechnout i tu vodu v pusince. Jinak si s ní umí poradit-jednoduše ji "vyslintají",případně vyblinknou.Když je u nich máma,může mimčo vhodně napolohovat...Ten plynulý přechod ze "šňůryˇ"(dotepané)je hodně důležitý.
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: můj porod 

(23.11.2006 21:51:15)
ahoj,

u nás bohužel pupeční šňůru dotepat nechat nemohli. Museli ji přestřihnout a odběhli (naštěstí jen na chviličku) s malým vedle, dát mu nalokat kyslíku. Naštěstí je ale vše O.K.
 Ivča 37tt 
  • 

Re: Re: Re: můj porod 

(26.11.2006 16:35:10)
Petře to je teda hovadina - netvrď tady něco co není pravda - dítě si žádnou vodu z plic vyplakávat nemusí.
 Dagmi 


Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 7:50:34)
Milý Petře,jsi opravdu na omylu. Malý začal plakat, až když ho sestra štípla(no dobře, musí taky vyzkoušet, jestli dýchá)agar skore měl 10, čili nejvyšší možné. Navíc neměl na hlavičce žádný otok nebo fleky, byl krásně růžový. To, že se povedl, pronesla přítomná doktorka. Stačí?"-)
 Karotka 


Re: můj porod 

(24.11.2006 0:53:04)
Dagmi,
nepsat si porodní plán a věřit, že to odborníci s rodičkami myslí dobře, je trochu loterie. Přirovnala bych to k zájezdu s cestovní kanceláří, kdy výběr svěřím zkušeným odborníkům, kterým věřím, aniž bych jim sdělila své představy. Můžu pak skončit s 20kg batohem na zádech v rumunských Karpatech (ideálně v zimě s nácvikem stavby iglú ;-) namísto v pětihvězdičkovém hotelu u moře s programem nuda na pláži a jídlo.
Naše představy o dobré dovolené se liší,naše životy se liší, naše porody se liší. Myslím,že je dobré napsat do porodního plánu, co bych chtěla, protože se nad tím musím alespoň zamyslet. Porod se dost často může odehrát různě, tak proč by přívětivý personál nevolil z toho, co chci? Pokud jim to neřeknu, pak si těžko stěžovat, že to bylo jinak než jsem si vždycky přála. A pokud své představy změním, tak stačí říct, jak jsi to udělala ty.

Dobrý porodní plán musí vycházet z vnitřního přesvědčení. A informace ze všech kurzů je třeba přijímat kriticky, jako všechny ostatní v životě.

Zrovna tak partner u porodu musí chtít být u porodu. A to u celého nebo části nebo vůbec. A i tak musí cítit, že má možnost své rozhodnutí změnit.

Takže má rada je:
- pište porodní plány
- choďte do kurzů
- čtěte
- chtějte partnery u porodu
- a hlavně buďte připravené, že vše dopadne jinak, jinak, jinak (porod řídí tvor, kterého dosud neznáte ;-)
 Dagmi 


Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 8:28:12)
Milá Karotko,
já si narozdíl od tebe myslím, že cílem porodníků je pomoct ženě porodit dítě. Není to tedy tak rozílný cíl jako dovolená na horách versus nuda na pláži.( Možná že to chápu jinak, máš asi na mysli průběh porodu.)Já si zas myslím, že průběh porodu je daný i geneticky a ti lidé okolo jsou tu od toho, aby ti pomohli, po té fyzické i psychické stránce.
Samozřejmě že nějaká informovanost předem je nutná...
Ze tvých rad se mi nevíce zamlouvá ta poslední- čekejte, že vše dopadne jinak, jinak, jinak.
S tím porodním plánem- připadne mi komické, že když si někdo napíše porodní plán a předtím nikdy porod nezažil, tak si třeba myslí, že je tedy na porod připraven a bude dělat doktorům a porodním asistentkám přednášky o tom co je a není v danou chvíli pro něj dobré.
 Sylvie 


Re: Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 9:03:12)
Dagmi, průběh porodu je možná dán i geneticky, ale v první řadě je dán tím, jak se k tobě zdravotníci chovají. Jiný bude v nemocnici, kde chtějí mít lékaři všechno pod kontrolou a chtějí si porod řídit (a já věřím, že to dělají v dobré víře), jiný bude v nemocnici, kde naopak jsou zvyklý nechat porod plynout vlastním tempem a jenom kontrolují, zda je vše OK a zasahují do něj pouze tehdy, pokud OK není (a i ti se tak nepochybně chovají v dobré víře). Problém nastane, pokud někdo, kdo si přeje porod maximálně urychlit a ulehčit od bolesti (jak třeba tady v diskuzi někdo psal) se dostane do nemocnice, kde nechávají porod plynout vlastním tempem a zrovna tak problém bude mít holčina, která by ráda nechala porod plynout vlastním tempem, ale bude v rukou lékařů, kteří by jí nejraději porod vyvolaji nejpozději v den termínu. (zjednodušeně napsáno)

A od toho je dobrý porodní plán, aby zdravotníci věděli, jakým postupům dáváš přednost. Já sama si ho k porodu netahala, ale za jeho pomoci jsem si vybrala porodnici, která mi vyhovovala a o které jsem věděla, že se v ní nedočkám nepříjemných překvapení. A věř mi, že dost porodnic jsem vyloučila, protože praxe v nich byla evidentně v rozporu s tím, co bych si přála.
 Dagmi 


Re: Re: Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 9:10:32)
Sylvie, máš pravdu. Já měla štěstí na porodnici, kde se porodnímu oddělení nedalo nic vytknout. Porod jsem zažila jen jeden a tak mé příspěvky jsou tím ovlivněny.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 9:47:07)
Dagmi, ono to není o tom, že se "porodnímu oddělení nedalo nic vytknou". Po svých zkušenostech s hledáním porodnice jsem přesvědčená, že je dost pravděpodobné, že kupříkladu já se svými požadavky bych té porodnici měla co vytknout (a porod není jenom o porodním oddělení, ale i o následné poporodní péči). Pokud jsi teda nerodila ve Vrchlabí ;o) (ale tomu by zas měly co vytknout třeba holčiny, které například chtějí rodit s epidurálem)
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 9:50:10)
T9m teda nechci říct, že bych si apriori myslela, že všechny porodnice u nás jsou nevyhovující :o) ale opravdu jsem si pozjišťovala kde co a i v těch na první pohled vstřícnějších porodnicích jsem vždycky narazila na něco, co mi připomínalo spíš sázku do loterie - buď budu mít štětí a právě sloužící lékař mi vyhoví nebo štěstí mít nebudu a budu se muset o svých požadavcích dohadovat... a to bych nerada, myslím, že rodička by měla mít především klid...
 Dana 
  • 

nejsou neomylní 

(24.11.2006 10:26:03)
a často je jim jedno, co cítíte, protože jsou unavení nebo z náročné práce vyhořelí. Je potřeba umět říct si, co si přejete.
 Gábina syn 6 let 
  • 

Re: Re: můj porod 

(24.11.2006 10:20:52)
Moje zkušenost:

- pište porodní plány: ten jsem neměla a nic se nestalo, nikdo nenadával a když budu ještě jednou rodit, zase ho mít nebudu. Plně důvěřuji zdravotníkům, ať si dělají co umí.
- choďte do kurzů: přijde mi to, jako zybtečné tahání peněz, nechodila jsem a chodit nebudu. Cvičit a plavat ano.
- čtěte: ale nutno používat mozek
- chtějte partnery u porodu: někdo ho doopravdy nechce
 Dana 
  • 

myslí to dobře? 

(24.11.2006 10:22:05)
To je teda bezmezná důvěra. Tu nemám k nikomu, a k doktorům po svých zážitcích už vůbec ne.
 Petra a Filípek 2měsíce 
  • 

Vyvolávaný porod 

(25.11.2006 21:54:55)
Gratuluju k narození mimíska-to každopádně!!! Myslím, že každý porod je lepší, než ten vyvolávaný... U mě to bylo docela hrozný (manžel to nazval Texaský masakr motorovu pilou)... Bylo to dost bolestivý a dlouhý a to prý bývají všechny vyv.porody... Nejhorší na tom bylo, že jsem díky minutovým bolestem, které jsem měla 7hodin kreslené na monitoru jako kopečky 90 ze 100, pak už neměla sílu tlačit mimíska ven a musel jít kleštěma, měl 3800gramů a 52cm, ale hlavně měl obří hlavu. Takže žádná sranda...
...ale to důležité co chci napsat je, že se skutečně nedržte nijak zásadně por.plánu, já ho neměla, ale když mě hospitalizovali, tak mi dávali papír, kde chtěli podepsat že souhlasím s tím a tím a já řekla, že souhlasím se vším jen nééé s por.kleštěmi!!! A druhý den jsem panu doktorovi málem líbala ruce, že je použil, Filípkovi se snížili srdeční ozvy a to pak byl takovej šrumec. Následovně hodně šití, velká modřina, 3 týdny sezení na nafukovacím kruhu, no nic moc, ale už 20minut po porodu jsem říkala, že už se těším na druhý miminko... Snad to tentokrát nebude vyvolávný porod - to snad radši císaře...
Všem maminkám přeji hodně štěstí a pohody s miminkama a nastávajícím maminkám, aby jejich porod proběhl přesně tak jak si sami představují... :-)))
PS:Ještě musím dodat, že jsem celé těhotenství křičela, že nechci epidurál (jednou mě do páteře píchali a takovou bolest už jsem znovu zažít nechtěla) a když mi sestra oznámila, že už je to na 3-4prsty, tak jsem ji se slzami v očích radostí prosila, ať mi hodně rychle pošle nějakého anesteziologa, aby mi ho píchnul, na čež teď o něm mluvím jako o svém nejlepším kamarádovi při porodu...
 Karolína 
  • 

Mě to spíš vyděsilo 

(23.11.2006 14:15:07)
Po přečtení článku, i když měl zřejmě vyznít pozitivně, že bychom se porodu bát neměly, jsem dostala takový strach, že bych nikdy už rodit nešla, a to mám dva porody za sebou, první strašný horor podtržený ještě velmi nepřívětivým perzonálem, druhý stejně strašný, ale alespoň netrval tak dlouho. Rovněž věta: porodní bolest je jako by vás někdo zastřelil, ale vy ještě žijete, se mě dotkla až hluboko v duši. Omlouvám se, jdu na panáka.
 Damila 


Re: Mě to spíš vyděsilo 

(23.11.2006 15:04:58)
Karolíno, chá, tak dobrou chuť. :o)
No, taky mám dvě děti, ale když si čtu takhle detailně o porodech, nějak mě přechází chuť na to třetí... :-/
Tak nějak mám pocit, že mám "splněno" a už se mi do toho nechce.
Je s podivem, co člověk vydrží.
 lucie,tři děti 
  • 

Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(23.11.2006 17:02:23)
Zdravím všechny, příjde mi to trochu líto,jak je v současné době nahlíženo na porod.Traduje se ,že porod bolí,že to my ženy musíme vydržet,že normální je když miminko brečí....ALe proč?Proč si myslíte,že je to tak v pořádku?Proč si myslíte,že je to takto od přírody zařízeno?
Porod nemusí bolet,jenom se nesmí jít proti bolesti,nesmí se zatínat pěsti,či snažit se "to vydržet"(vždyť právě takto miminko nemůže ven),ale uplně se uvolnit.S "bolestí"spolupracovat a ona se pak jen změní na veliký tlak,který posouvá děťátko k východu.
Když něco bolí,je to zpráva,že je něco špatně.AŤ se to týká porodu,nebo čehokoliv jiného.Když někdo pláče,je to přece proto,že mu není dobře.Cožpak to není logické.
Jsem mámou tří dětí a vím,že porod může být bez bolesti a stejně tak i následující Tzv.šestinedělí se odehrává úplně jinak ,než jak je bohužel tradováno.Žena je plná energie,prakticky bez potřeby spánku-já nemusela spát týden a ani později nikde nevznikl žádný deficit.
JAk vám může muž,byť je to doktor ,radit s něčím,co sám nikdy nezažil?opravdu vám to nepřijde divné?Ano,léta studoval,má vše do podrobna načteno,ale cožpak žena je stroj-technické zařízení?
Porod sám o sobě nebolí-nevěřím tomu,že byl tak "kýmsi "vymyšlen.
Co nejkrásnější příchod na svět všem mimčům a odvahu všem maminkám přeji
 Lucka 
  • 

Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 17:44:30)
Milá Lucie ty jsi,ale chytrá:-))))Každá bolest vnímáme jinak a porod prostě bolí,ale tahle bolest má smysl .Jestli jsi 3x porodila bez bolesti klobouk dolu,jsi šťastná žena,ale každý to má jinak.

Ještě mě dostává jak může dávat autorka rady ohledně porodu,mám 2 porody za sebou a každý byl jiný a netroufla bych si někomu radit,jen prostě zdělit,jak to bylo u mě,ale u někoho jinégho to může být jinak.

A je fakt,že popis porodu u autorky zní jak z hororu,to je ono hlavně všechno přírodně,žádnej oxytocín,hlavně nestříhat,neholit,bože klyzma a hlavně nerodit v leže.No a bum příjde bolest a rodička obrátí najednou je rozhodnutá rodit dle rad lékaře a kde jsou její zásady o přirozeném porodum,ha?Nechápu,když něco chci tak si za tim stojim.

já prožila porody,oba u Apolinářwe a oba vcelku v pohodě,využila jsem balon,sprchu,porodní stoličku,masáže,olejíčky a pak prostě jsem porodila v leže-pro mě je to přirozený,oba porody nástřih,né nijak markatní,ale byl.A jsem radši,než,aby rupla hráz a vše se ještě zhoršilo.
Prostě každý to má jinak,ale nikdy bych si nedovolila radit jiným.
 Renča + Toník(srpen06) 
  • 

Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 18:22:12)
Já jsem zase šla k porodu s tím, že souhlasím se vším co mi porod urychlí a ulehčí a myslím, že jsem udělala líp, než kdybych si hrála na nějaké hrdinství. Díky epidurálu a oxitocinu jsem se uvolnila, porod se strašně urychlil a já jsem měla dost síly na tlačení, dokonce ani nedošlo k nástřihu. :-) Takže se držte a užívejte si miminek a dětí...
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 18:27:29)
Renčo, to si nemyslím, že jde o nějaké hrdinství, když žena odmítá tišení bolesti a urychlování porodu. Jde o životní názor a zdroj informací. Nic jiného v tom nevidím.
 watanaki 
  • 

Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 18:25:19)
Milá Luci,
ad 1 - ono je fajn, že to autorka bere tak jak bere - kdyby měla tým, který se víc zajímá o přirozený porod a nedělá žádné zbytečné monitory, vnitřní vyšetření a Hamiltony, tak by to bylo určitě lepší pro ni i pro dítě. Nicméně oni jí tam nabídli to, co považovali za nejlepší a ona souhlasila - prostě to byl kompromis a když se jim tímto způsobem dobře spolupracovalo, tak fajn. Navíc mám pocit, že pisatelka článku rozhodně není osobnost, která by si sebou nechala vláčet. Popis porodu je dost naturalistický, ale nic děsivého to není.
ad 2 - čtu tam, že měla před porodem pocit zdřevěnění jazyku atd. Já měla den před porodem to samé, brnění v celé půli těla, zdřevěnělý jazyk, skoro jako nějaká malá mozková mrtvička. Tak bych se chtěla zeptat dalších, jestli to zažily také, třeba se to stává a bylo by dobré to vědět, aby se někdo zbytečně neplašil. Já jsem si šla lehnout a uvažovala, zda mám odjet do porodnice. Ale pořád jsem si říkala, že přece nejsem fňukna a že ještě chviličku počkám (nemocnici jsem měla 10 minut pěšky) - a ono to do dvou hodin odeznělo samo.
ad 3 - Ano, porod NEMUSÍ nutně bolet. Já mám na ten svůj opravdu hezké vzpomínky a můžu říct, že to bylo skoro bezbolestné. Nebo spíš jsem byla v takovém prostředí, kde mne nikdo nestresoval zbytečnými vyšetřeními (vnitřně 2x, jednou na příjmu, jednou ve vaně na zjištění, že už se bude tlačit), během vypisování toho přitroublého dotazníku na příjmu dělaly sestřičky ochotně pauzy a masírovaly mi bolavá záda nahřátým polštářem - a tím mi bolesti tak zpříjemnily, že to jakoby fakt nebolelo. O tom, že jsem pak hupla do vany teplé vody, která bolesti úplně odfoukla ani nemluvím. Celkově byl porod fyzicky náročná fuška, nikoliv operace. Po porodu jsem se osprchovala studenou vodou, oblékla si svou zavinovací sukni a své tričko, načesala se a šla si na kafe, zatímco manžel se vyvaloval s miminkem v posteli.
 Lucie,tři děti 
  • 

Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 19:36:26)
Milá Lucko,
s každým porodem jsem v jistých ohledech čím dál chytřejší :-)
První porod mě bolel a hodně, byla jsem tou bolestí přes všechny přípravy zaskočená a nevěděla co s tím. Na druhý porod jsem již chápala nejrůznější principy a s tou "bolestí" spolupracovala. A třetí porod jsem si představovala bez bolesti a taky bez bolesti byl. Všechny kontrakce až do té poslední jsem prozpívala.
Chtěla jsem jenom reagovat na to, že je škoda, když se všeobecně traduje, že porod bolí, místo aby se mluvilo o tom, že vůbec bolet nemusí a jak na to.
Hezké dny
 Lavanda 


Re: Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(23.11.2006 19:51:17)
Jo tak já jsem to měla přesně naopak. A kámoška taky. Říká, že kdyby byl ten první porod jako ten třetí, tak by asi měli jedináčka.
 Lenka, syn 5 let + mimi na cestě 
  • 

Re: Re: Jak může dávat autorka rady jiným?atd.. 

(24.11.2006 17:33:47)
Milá Lucie,
také patřím k těm, které si myslí, že má bolest při porodu smysl, že hodně záleží na psychice a že s bolestí se "dá pracovat". Bohužel, při prvním porodu se mi to moc nepodařilo. Neporadila bys prosím ze svých zkušeností, jak se dá s bolestí domluvit s spolupracovat? Jestli se ti tedy chce o tom psát. Bylo by to pro mne inspirativní, možná i pro jiné. Díky, L.
 lucie ,tři děti 
  • 

Re: Jak na to,aby porod NEBOLEL 

(25.11.2006 18:35:09)
Milá Lenko,
zkusím to celé rozdělit na dvě oblasti.Jedna je ta stránka psychická a druhá fyzická.
Já jsem vždycky při všech těhotenstvích s děťátky v bříšku hodně komunikovala.Těch komunikačních možností je víc a každému asi sedí něco jiného.Mně nejvíce bavila tzv.automatická kresba-kreslíš si pocity miminka,jeho polohy...a vyciťuješ jak se vlastně má.Když si člověk na tyto věci vymezí čas a prostor ,časem si tuto techniku přivlastní a je mu velkým pomocníkem.
Také jsem vždycky v sobě potřebovala mít jaksi"čisto"-srovnané vztahy na kterých mi záleží(většinou je hodně důležitá maminka a partner)a tak jsem období těhotenství pracovala i po této sránce.Připravovala jsem se také mentálně-představovala jsem si atmosféru porodu(barvy,vůňě,pocity)a také jsem si neustále opakovala-porod bude co nejkrásnější pro mne a miminko.Tuto větu jsem si opakovala tak dokonale,že když jsem se třeba probudila v noci(již v pokročilém stupni těhotenství),abych se otočila z boku na bok,hlavou mi neustále projížděla tato věta.
Co se fyzické stránky týká,je hodně důležité se uvolnit.Jedna z takových úžasných babských rad je,že čím víc člověk otvírá ústa-tím víc se otvírá spodek.Takže úplný opak v porodnicích známé věty-"Nekřičte nám tady maminko"Je dobré se hýbat,mít kolem sebe prostor a dělat prostě to,co si tělo žádá.A docela důležité je při porodu samotném-netlačit-tělo funguje samo svým tempem a dochází k tzv,ejekčnímu reflexu(vypuzovacímu).Je to totožný reflex ke kterému dochází třeba při ejakulaci,nebo reflexním vypuzování mléka z prsu.Do hry jsou zapojeny tytéž hormony.Bohužel ani tolik tradované "tlačit se musí"není pravdivé.Když zmiňuji ty hormony,tak jeden z nich je právě oxy
tocin,který si naše tělo při optimálních podmínkách produkuje.A kdy vzniká?když je mezi partnery všechno v pohodě,tak třeba jenom když se na sebe dívají lidé,kteří se mají rádi(muž a žena),když žena cítí pach svého muže(stačí mít sebou třeba propocené tričko),nebo při líbání.Někomu to příjde jistě absurdní -je snad mnohem přirozenější si nechat píchnout injekci?
Když už porod dojde do fáze,že je cítit hlavička,, trochu povyleze a potom se zase jakoby zasune-říká se tomu"poslední rozlučka"-ženy si často myslí,že právě teď musí co nejvíc zatlačit a protože tělo ani miminko není ještě připraveno,mamina se často natrhne.V tuto chvíli je potřeba vyčkat,být trpělivá a miminko potom krásně pozvolna vyklouzne.
Maliník,lněné semínko,cokoli co podporuje stahy dělohy tu již někdo zmiňoval.
Zkuste si přečíst třeba knížky od francouzkého porodníka Michela Odenta:Znovuzrozený porod ,Láska jako věda-je tam krásně vysvětleno ,např.jaké hormony jsou zapojeny do procesu porodu(nejen)
a při jakých příležitostech si je tělo vyrábí(či nevyrábí).
Nejde to všechno napsat úplně dopodrobna.Nechtěla bych nikomu radit,každá jsme jiná,ale příjde mi lepší šířit zprávu o tom,že se dá pracovat na tom,aby porod byl co nejpříjemnější,než tu, že porod prostě bolí.
Jsem přesvědčena o tom,že porod nemusí bolet,ale je to prostě"poctivá makačka"na sobě a v sobě,která je potom odměněna příjemným zážitkem s nesmazatelnými následky pro ženu a nového človíčka:-)Ať se vše daří.
 Hanka, syn 15 měsíců 
  • 

Re: Re: Jak na to,aby porod NEBOLEL 

(25.11.2006 21:56:52)
Konečně mi někdo potvrdil to, co už delší dobu tuším - že tlačit se nemusí... Bohužel v mém případě jsem byla nakonec tak rozhozená (doktorka mě stále mírně znervózňovala, že se prý pomalu otevírám - že je nález zatím nic moc, pak zas když se kontrakce na chvíli zpomalily - přitom mě nutila v první době porodní ležet na boku v dost nepohodlné poloze - měla jsem dojem, že je tam snad dítě nějak špatně natočené nebo co), že jsem nebyla schopná poslouchat hlas svého těla... (Přitom podle záznamu o porodu kromě poklesu kontrakcí v určitém momentu byl porod úplně v normě).
Ke stejnému závěru mě vedou příběhy o rychlých porodech, kdy maminka porodila než stihla dojet do porodnice, přestože se strašně snažila netlačit... Zas už mě to nutí srovnávat se zcela jiným vypuzováním - "na velké" přece taky nemusí člověk se zdravým zažíváním obvykle nijak tlačit...
 Dana 
  • 

dokola omílaná fráze. 

(24.11.2006 10:33:34)
Ani tahle bolest nemá smysl.Je to evolučně nevýhodné, ale člověk dokáže řadu evolučních nevýhod díky mozku překonat. Zvířecí druh s takto těžkými porody by asi vyhynul. Kupodivu s těžkými porody se vyrovnávají i hyeny - rodí klitorisem, který se při porodu roztrhne. Hyeny ale vysokou úmrtnost matek i štěňat ( nemají porodnice s vyspělou technikou )řeší svým způsobem života, ve kterém jsou vysoce úspěšné jako jednotlivci i druh.
 Magda, kluk 17m 
  • 

Re: Bolest je, kdyz jsou zarazeny prdy... 

(23.11.2006 22:12:46)
Ahoj, souhlasim s tim, ze spojovat porod a priori s bolesti je klise. Nemam ted na mysli ty stastnejsi z nas, ktere odrodily a skoro o tom ani nevedely, ale jde mi o to, co oznacujete slovem BOLEST, kdyz se mluvi o porodu. Ackoliv jsem cetla odbornou literaturu a navstevovala predporodni kurzy, tak jsem si vubec nedovedla predstavit, ze to bude bolet. Furt jsem si rikala: Jak bolet? Jako ze me bude bolet bricho nebo co? Teprve, kdyz jsem sama prozila tenhle "akt zrozeni", tak jsem si uvedomila, ze BOLESTI bych mohla oznacit tak pocatek prvni doby porodni, kdy jsem mela pocit zarazenych prdu nebo menstruacnich bolesti. Po nekolika hodinach se ale tenhle pocit zmenil spise v "trans" nebo jakesi "vytrzeni", byl to stav, kdy jsem prozivala kazdou bunku svyho tela a moje telo zase prozivalo "vypuzovani ditete". Teprve tehdy jsem si uvedomila, ze porod je komplexni zalezitost, kdy cely telo "maka" , zrychli se srdecni tep a dychani, telo se poti, objevuji se pocity na zvraceni, malatnosti, tresou se koncetiny, nekoho boli i zada, samozrejme i bricho a ja nevim, co jeste. K tomu praskne plodova voda - proste je to hrozne zivocisna a velmi fyzicka zkusenost, ale bolesti bych to fakt nenazvala. Moje kamaradky, ktery jsou ted tehotny, vyzvidaji podrobnosti o porodu a ja jim radim: hlavne nectete zadny diskusni fora a clanky o zkusenostech z porodu. Chrante si svoji cistou mysl a nic si nepredstavujte, hlavne si nepredstavujte bolest. Protoze v tu chvili se zacnete bezduvodne bat a strach je ten nejhorsi spolecnik pro dobu, kdy se ma narodit vase dite.....

Mimochodem, taky jsem cetla, ze samo dite se aktivne podili na vypuzeni, pry se odrazi nozickama, kdyz se sune ven...To mi prijde jako obdivuhodny vykon - skoda, ze ja sama si na to nepamatuju....:-)))

P.S. Na zaver: Ja jsem prozila svuj porod v klidu, sla jsem pesky do porodnice vzdalene 40min chuze a 6 hodin na to se narodilo dite...Proste tak.
 BellaDonna 
  • 

Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 8:58:28)
Pokud jde o to, co člověk vydrží - moje prababička měla dětí jedenáct ... to mě jen tak napadlo, když jsem viděla, že máš po dvou dost (já taky pochybuju, že do toho půjdu víckrát :-) - zatím jedno zlatíčko). Dřív to ženské asi tolik neřešily, a možná proto víc vydržely... škoda, že už se prababičky nemůžu zeptat, jak to dělala.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 9:06:29)
BellaDonno, ono asi taky dřív ženské neměly tolik volbu, jestli otěhotní (a tedy rodit budou) nebo ne. Možná bude zakopán pes i v tom? ;o)
 BellaDonna 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 9:55:53)
O tom nepochybuju - ale říkám si, kdyby to řešily jako my teď, tak si po nějakém pátém šestém dítěti radši hodí mašli. Možná proto, že tolik neřešily, taky mnohem víc vydržely. No ale třeba se pletu - fakt lituju, že už se nemůžu zeptat.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 10:03:42)
Hmmm. Těžko říct. Na druhou stranu ty by sis při zjištění těhotenství hodila mašli (a nechala tady svoje děti)? Jinak já teda patřím k těm šťastnějším, co na bolest zapomněly už v okamžiku narození mimča... takže takovéhle úvahy jsou pro mne spíš teoretické, takže si neumím představit, jak se cítí žena, která se porodu bojí :o/
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 10:36:32)
A není to spíš hrůza, že neměly na výběr?
 watanaki 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 17:11:30)
Jestli ono to spíš nebude tím, že společnost z porodů tu strašně nebezpečnou záležitost spíš dělá. Kdyby bylo skutečně potřeba tolik zákroků, nástřihů, infúzí, císařáků... tak by už lidstvo dávno vyhynulo. Jasně že mi někdo namítne, že se "tenkrát víc umíralo". To ano, ale ne takovým tempem, jak se nás moderní zdravotnictví zkouší děsit. Určite je na místě, že v případě skutečných komplikací nastoupí lékařský tým, ale jak je možné, že moje babičky rodily doma, měly na to hezké vzpomínky a co pamatuje naše rodová kronika od roku 1846, tak při porodu nezemřela ani jedna žena, ani mimino? Něco jiného je, že se umíralo na dětské choroby, zápaly plic, nebyla antibiotika...
Moje babička porodila doma pět dětí a říkala, že kdyby měla rodit tak, jak musely v porodnici její dcery, taky si to taky tříkrát rozmyslí a děti bude mít nejvýš dvě.

 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(24.11.2006 17:43:16)
Watanaki, souhlasím s tebou:-)))
Věci, které nejsou až tak důležité se zveličují, ale kde je namístě nějaký zásah, tam často nic nepodniknou a pak může být pozdě:-(
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(25.11.2006 21:30:34)
No vida, ještě že máme dneska tu svobodu a pokud chceš, taky můžeš porodit 5 dětí doma za pomoci sousedky a ani tu antikoncepci nemusíš používat. Jestli myslíš, že to bylo tenkrát jednodušší, tak proč to tak neudělat i dnes :-)? Jinak si myslím, že v minulosti samozřejmě nejen ženy vydržely mnohem víc než dnes, resp. určité věci braly holt jako dané. Jako že o počtu dětí rozhoduje Pánbůh, jako že porod bolí, jako že holt x z jejích dětí může dostat nevyléčitelnou nemoc atd. atd....Zlaté 21. století...
 watanaki 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(26.11.2006 9:38:57)
Nemyslím, že to bylo jednodušší, spíš to bylo prostě jiné. A samozřejmě nechci sýčkovat, jsem ráda, že existují i moderní způsoby léčby a že je 21.století, dík za antibiotika a za to, že mi moji drazí nezemřou na zápal plic nebo na otravu krve. Dík i za to, že kdo chce může užívat antikoncepci, dítě je správné mít tehdy, když chci, ne když do "toho" spadnu.
Ale: opravdu si všichni myslíte, že ženská tenkrát vydržela víc než dnes a že to tak prostě je a není to jinak? Proč si to myslíte? Tím mi mimoděk připomínáte jednoho pražského porodnického profesora, který tvrdil, že porody jsou dnes nebezpečnější, než bývaly před sto lety - a právě proto, že prý jsou ženy více náchylné k tomu či onomu a ani té námahy ani bolesti nevydrží tolik... Krucinál proč si to myslíte? Já například vím, že mojí babičce v životě nikdo nedělal Hamiltona, porodní bába jí masírovala záda a hráz, přikrývala teplou dekou aby nenachladla, rodila v podřepu opřená u postele, svým tempem, žádná křeč. A tudíž ji to určitě bolelo míň, než kdyby na ni nastoupil nějaký porodnický tým a prováděl na ní porod dle tehdejších praktik. Proč si myslíte, že když jí její dcery líčily, jak vypadal porod v porodnici v šedesátých a sedmdesátých letech, nešla by do toho ani za nic?
 lucie ,tři děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(26.11.2006 10:07:14)
Ona ale i ta antikoncepce dřív byla,jenom trochu jiná než se dnes většinově používá.Jsou třeba tzv.plodné a neplodné dny,které si žena může sledovat podle svojí teploty ať je v jakémkoliv století.Kdo chce informace najde si je napříč stoletími.I bez měření žena pozná,kdy má plodné dny-jsou to dny kdy má sama o sobě největší chuŤ na sex :-)Příroda to má v rámci přežití druhu,.takto zařízeno.
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(26.11.2006 12:41:02)
To je sice hezký, ale spolehlivost takovýchto metod s např. s hormonální antikoncepcí není srovnatelná. Navíc si nejsem jistá, nakolik před 100 lety rozhodovala o sexu žena :-((((
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(27.11.2006 21:20:03)
To měření teploty myslím pochází z půlky minulého století.Takže předtím nejvýš krodkodýlí trus, citronová šťáva nebo ovčí střívka, pokud muž chtěl.
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě to spíš vyděsilo 

(26.11.2006 12:16:49)
Taky věřím, že i naše babičky a prababičky mohly rodit v pohodě. Určitě i tehdejší podmínky měly něco do sebe. Přesto si myslím, že dříve byly holt ženský psychicky odolnější, protože hrůzy z nichž se dnes hroutíme, byly dřív normální. Myslím, že i fyzická odolnost lidí byla dřív větší - řekla bych, že tehdá přežili jen ti nejsilnější...Že je dnes tolik rizikových porodů, se ani nedivím. Protože dřív otěhotněla, resp. dočkala se porodu jen skutečně zdravá žena - dnes jsou díky medicíně těhotné ženy s lecjakými zdravotními komplikacemi, které by dříve neotěhotněly nebo plod nedonosily. Nejsem doktor, nemusí to být pravda co tady říkám, je to jen moje teorie...Jo, a zdravá ženská určitě vydrží hodně i dneska, to se snad nezměnilo :-)
 Insula 


realita byla jiná 

(23.11.2006 19:38:44)
No, takhle nějak jsem si to představovala. Ovšem realita byla naprosto jiná a mnohem horší.
 Daniela+Nithi 


Priznaky bliziciho se porodu? 

(24.11.2006 2:32:10)
Teda nevim, ale bolest hlavy, necitlivost nohou a rukou, dreveny jazyk... podle doktora to byli priznaky bliziciho se porodu??
To slysim poprve... mate s tim nekdo zkusenost?
Ja bych asi vyzadovala nejaka vysetreni, ne jen nabrat krev a zmerit tlak.
 marketa,2 


Re: Priznaky bliziciho se porodu? 

(24.11.2006 5:43:02)
tak to me vzdycky zacal prujem a sla jsem asi petkrat za sebou,potom z mirne menstruacni bolesti rychle do hrozne bolesti v zadech a v podbrisku a z toho sem zacla vzdycky zvracet,ale stejne premyslim o tretim mimcu tak se to asi vsechno bude zase opakovat
 .Kiki. 
  • 

Re: Priznaky bliziciho se porodu? 

(24.11.2006 9:47:07)
Myslím, že to byla migréna s aurou, podobnou auru (parestezie, poruchy vidění, expresivní afázie, poruchy hybnosti) mívám při auře před migrénou i já. A týden před porodem jsem taky migrénu měla. Kiki
 Gábina syn 6 let 
  • 

Re: Re: Priznaky bliziciho se porodu? 

(24.11.2006 10:03:15)
Hm, příznaky klasické pro hyperventilaci. Prostě dýcháte více než je zdrávo, první pomoc: uklidnit ,nebo dýchat do igelitovího pytlíku-zvýšit množství vdechovaného CO2.
 majka a pavlinka 
  • 

Re: Re: Re: Priznaky bliziciho se porodu? 

(24.11.2006 12:22:44)
a nebo snad preeklampsie? Ale to by snad meli poznat,ne?
 nika 
  • 

bezva článek 

(24.11.2006 16:57:56)
Moc jsem se smála, a ještě víc proto, že za 4 měsíce mě čeká druhý porod. První byl super, sice vyvolaný kvůli vysokému tlaku , ale trval jen čtyři hodiny, ten hmat , o kterém píšete jsem asi absolvovala taky, bolel,ale byl to jen okamžik, po protržení plodové vody to bylo rychlý- jen 1 hodina / taky jsem si pořád opakovala, teď už to bude rychlý/, a nejzvláštnější mi přišlo, že těsně před jsem cítila, jak mnou prochází něco tvrdého, to byla hlavička, jenže to jsem nevěděla, potom se mi zázračně ulevilo, akorát se mi chtělo na malou, takže jsem si řekla- sestřička se na mě podívala a jenom se vyjevila, že prý jsem moc rychlá, říkala jsem si, že když teď zatlačím, tak se vyčurám, ale to stejně nebylo prý poznat, třikrát jsem zatlačila a miminko bylo venku, šlo to hrozně lehce a věděla jsem - to mě taky překvapilo, kdy mám tlačit, ale vychovaně jsem se zeptala , abych jim to nějak nezkazila. Prostě to bylo nej a takhle bych to přála každé. Manžel tam byl se mnou a posledni hodinu mě jenom držel za ruku a nemluvil na mě, dostal to za úkol a poslechl-a moc mi to pomohlo. Doufám, že ten druhý porod bude taky takový. A rady , které autorka dává, jsou dobré, řekla bych...
 Hanka, syn 15 měsíců 
  • 

Podobná zkušenost s koncem porodu 

(24.11.2006 21:30:58)
Taky mě nakonec přesvědčili k porodu na lůžku, dítěti následně taky klesaly ozvy, volali dokonce primáře. Ovšem v mém případě se porod zastavil (kontrakce přes podaný oxytocin zmizely úplně). Naštěstí to doktorka zvládla bez použití kleští, ale tlačili mi na břicho a bez nástřihu se to neobešlo (přitom dítě bylo relativně malé - 48 cm a 2740 g). Asi dva dny jsem z toho byla hodně špatná a ještě dlouho potom mě to trápilo - měla jsem pocit, že jsem neporodila já, ale že ze mě dítě vymačkali a vystřihali. Naproti tomu na fyzickou bolest jsem opravdu zapomněla hned po porodu (samozřejmě nástřih pár dní bolel a asi dva dny jsem nemohla pořádně sedět, ale mám na mysli bolest při kontrakcích) - mnohem nesnesitelnější byla "bolest" psychická. Jak jsem tam ležela s kapačkou v žíle, něco se ve mně zlomilo - měla jsem dojem, že odteď nerodím já, ale je to na doktorce. Navíc ta příšerná poloha - kdo nerodil, ať si představí, že by v takové poloze měl být "na velké"... Jinak doktor zabývající se přirozenými porody mi řekl, že pokles ozev dítěte bývá způsoben právě uvedením do polohy v lehu... Klidně bych bývala vydržela ještě 2 hodiny bolestí navíc, kdyby následoval jiný konec. Jedinou útěchou je mi zcela zdravé dítě (Apgar skóre měl sice 7,10,10 - v 1. minutě špatně dýchal, museli mu dát kyslík a dostal herdičku do zad, ale hned se to spravilo) - kromě kojeneckého ekzému neměl žádné problémy, zatím vůbec nestonal. Spoléhám na to, že případný druhý porod bude rychlejší, takže se ubráním oxytocinu i ležací poloze.
 Hanka, 2 kluci 


Re: Podobná zkušenost s koncem porodu 

(24.11.2006 23:09:44)
Hlavni by prece melo byt to, ze se narodi zdrave detatko a ne aby se maminka trapila nad tim, ze se ji nepovedlo porodit prirozenou cestou. Nejde prece jen o to jak si MATKA pripada pri porodu a jake ma pohodli ci trochu nepohodli (kreslo, klizma, nastrih...) ale hlavne o to, aby se MIMI narodilo v poradku a zdrave.
 Jitka 
  • 

Re: Re: Podobná zkušenost s koncem porodu 

(24.11.2006 23:36:06)
Zrovna takto ordinovyný konec porodu, kdy personál vybídl rodičku uprostřed vypuzovacích stahů k přesunu na vzdálebý sál je zásah, který mohl miminku ten příchod na svět dost zkomplikovat. A hodně z nás to zná, v momentě, kdy cítíte tlačící stahy, začnou PA přemisťovat předměty, upravovat, rozvěcovat, volat a porod se zastaví. Nejsem žádný fanatik přirozených porodů, ale tahle praxe je šíleně rozšířená a nesmyslná.
 Jana 
  • 

Jak dlouho u vás trvala 2.doba porodní-vypuzovací fáze? 

(24.11.2006 23:39:57)
Obě děti jsem přenášela, obě měli během porodu špatné ozvy. U prvního jsem tlačila tak při 5stazích, setry mi skákaly na břicho, nic nepomohlo, pak,že tedy jdem na císaře, že je to akutní.Přitom příprava na cs trvala určitě 15minut. U druhého dítěte mi praskla voda a do 10minut se narodilo, ale kleštěmi, zase kvůli ozvům. Tlačila jsem tak na 4stahy. Zpětně si myslím, že sil jsem měla dost, že bych obě děti zvládla porodit přirozeně. Jestli se doktoři trochu neunáhlili. Samozřejmě vím, že svou roli mohl hrát i čas, když se již miminku moc dobře nedařilo,nevím. Kamarádka byla při vypuzovací fázi na sále hodinu.
 Hanka, syn 15 měsíců 
  • 

Re: Jak dlouho u vás trvala 2.doba porodní-vypuzovací fáze? 

(25.11.2006 21:38:09)
Pokud vím, průměrná doba 2. doby porodní (vypuzování dítěte) je 30 minut (doufám, že si číslování dob nepletu), jestli je nějaká maximální doporučená délka, to nevím.
Posoudit Váš případ by mohl kvalifikovaně jedině odborník - gynegolog/porodník, a to pouze v případě, že by měl v ruce podrobné záznamy o průběhu Vašich porodů (porodopisy) (takto jsem právě konzultovala svůj porod já; nicméně zmíněný lékař zaměřený na přirozené porody mě ubezpečil, že by sice on sám v daném případě postupoval jinak, čímž by teoreticky k žádným komplikacím - klesání ozev dítěte a zástavě porodu - nemuselo dojít - zejména by mě místo uvedení do lehu naopak nutil chodit, což by porod naopak povzbudilo, ale přesto zhodnotil postup lékařky při porodu jako "lege artis", tedy z lékařského hlediska mu vlastně nelze nic vytknout...).
 Oliva 
  • 

Re: Podobná zkušenost s koncem porodu 

(25.11.2006 22:33:19)
Já byla taky donucena rodit jinak než si mé tělo říkalo - a to v klasické poloze. Do porodnice jsem přijela a po vyšetření mě hnali šupem na sál, že dítě bude do 20 minut venku. To jsem jen vykulila oči, protože bolesti byly obrovský, ale jak tady popisujete, tak ty vypuzovací nebyly žádný. Skončilo to tak, že dítě se nakonec narodilo a to díky oxtocinu a doktorovi (díky bohu za oba), který mi říkal, kdy mám tlačit. Ale trvalo to né 20 minut, ale hodinu - těch prvních 20 minut jsem se s nimi hádala, že mi neodtekla plodová voda a asistentky tvrdily, že jo. Naštěstí to pak vzal do rukou chlap - doktor a tu vodu tam fakt našel - no kde jinde by byla, že? A pak roďtě - s neprasklou vodou, bez vypuzovacích stahů a v poloze, která Vám akorát znásobuje utrpení.
Jo a jak tady někdo zmiňuje, že okolnosti porodu nejsou pro nás ženy až tak důležité, že důležité je zdravé dítě, tak bych si dovolila nesouhlasit. Samozřejmě zdravé dítě je na prvním místě, ale okolnosti porodu jsou pro ženu rovněž velmi důležité - je to pro ni nejintenzívnější emocionální zážitek jejího života, a jestliže je spojován s nehezkými situacemi (chováním personálu, zbytečnými zdravotnickými zásahy....), pak to v ní - ta nepohoda zůstává pěkně dlouhou dobu, no a každý se s tím srovnává jinak. Myslím si, kdyby to tak nebylo, tak by neprobíhaly diskuze, jako je tato - porod věčné (vděčné) téma.
 Petra, Mateěj 1,5roku 
  • 

Císařský řez 

(25.11.2006 22:17:52)
Drahá Romi,
sice jsem rodila císařským řezem (mimochodem, taky žádná legrace, svoje bolesti jsem si "užila" po probuzení a rovnou několik dní a musela jsem se hodně ovládat, abych nenadávala nahlas!) a je mi jasné, že jste si "odhekala" kus poctivé práce. Váš článek je ovšem popsán tak úžasným způsobem, že jste mne dokonce rozesmála! Okamžitě jsem Váš článek přeposlala kamarádce, která se k porodu chystá a zatím panikaří a neví, jaký postoj zaujmout. Věřím, že Váš popis jí pomůže!
Díky moc, Petra
 Petra a Filípek 2měsíce 
  • 

Vyvolávaný porod 

(26.11.2006 17:22:24)
Gratuluju k narození mimíska-to každopádně!!! Myslím, že každý porod je lepší, než ten vyvolávaný... U mě to bylo docela hrozný (manžel to nazval Texaský masakr motorovu pilou)... Bylo to dost bolestivý a dlouhý a to prý bývají všechny vyv.porody... Nejhorší na tom bylo, že jsem díky minutovým bolestem, které jsem měla 7hodin kreslené na monitoru jako kopečky 90 ze 100, pak už neměla sílu tlačit mimíska ven a musel jít kleštěma, měl 3800gramů a 52cm, ale hlavně měl obří hlavu. Takže žádná sranda...
...ale to důležité co chci napsat je, že se skutečně nedržte nijak zásadně por.plánu, já ho neměla, ale když mě hospitalizovali, tak mi dávali papír, kde chtěli podepsat že souhlasím s tím a tím a já řekla, že souhlasím se vším jen nééé s por.kleštěmi!!! A druhý den jsem panu doktorovi málem líbala ruce, že je použil, Filípkovi se snížili srdeční ozvy a to pak byl takovej šrumec. Následovně hodně šití, velká modřina, 3 týdny sezení na nafukovacím kruhu, no nic moc, ale už 20minut po porodu jsem říkala, že už se těším na druhý miminko... Snad to tentokrát nebude vyvolávný porod - to snad radši císaře...
Všem maminkám přeji hodně štěstí a pohody s miminkama a nastávajícím maminkám, aby jejich porod proběhl přesně tak jak si sami představují... :-)))
PS:Ještě musím dodat, že jsem celé těhotenství křičela, že nechci epidurál (jednou mě do páteře píchali a takovou bolest už jsem znovu zažít nechtěla) a když mi sestra oznámila, že už je to na 3-4prsty, tak jsem ji se slzami v očích radostí prosila, ať mi hodně rychle pošle nějakého anesteziologa, aby mi ho píchnul, na čež teď o něm mluvím jako o svém nejlepším kamarádovi při porodu...
 postýlka 
  • 

Re: Vyvolávaný porod 

(26.11.2006 18:08:57)

Asi to máme každá jinak.

Můj druhý porod byl vyvolávaný.
V 9hodin ráno mi píchli vodu.Pak obvyklé procedury-oholení,klistýr-mohla jsem ho odmítnout.Do 12h slabé kontrakce jako při silnějším mensezu.V půl jedné zesílily a doktorka,která mě prohlížela říkala-To maminko ještě nebude,sestra na vás dá pozor,kdyby něco a já si dám ještě kafe.
Za 15minut jsem hulákala na sestru,že budu tlačit.Podotýkám,že jsem neměla žádný prášek,epidurál nic.
Syn se narodil půl hodiny poté.Zatlačila jsem asi 5x a byl venku.Míry 3.7kg a 51cm.Celou dobu jsem byla pod neustálým dohledem setřičky,která mě chodila kontrolovat.
Nepopisuji svůj první a ani třetí porod.Jen ten vyvolávaný,který byl z těch tří nej.
Takže zážitky z porodů máme opravdu každá jiné.Přeju všem nastávajícím maminkám jen to nejlepší a zdravé dětičky.
 Jitka+BB 
  • 

Re: Re: Vyvolávaný porod 

(27.11.2006 23:23:42)
Tak já myslím, že vyvolávaný porod není jen o protržení vody, tam se ještě dávají nějaké tabletky a dělá se to myslím v případech, kdy je dlouho po termínu atp. Pouhé protržení vody se snad používá, pokud už je tělo nachystáno rodit, jen pro urychlení. Podle mě(protrhávání vody) a podle toho, co jsem slyšela o vyvolávaných porodech je to něco trochu jiného.
 Petra a Filípek 2měsíce 
  • 

Re: Re: Vyvolávaný porod 

(30.11.2006 17:59:42)
No tak jestli myslíš tím, že Ti vyvolali porod protržením plodové vody, tak to je omyl, na vyvolávaný porod se používá kapačka a nebo hormonální tabletka, kterou jsem dostala já, je to takovej poloviční paralen, ale účinků má spoustu!!! A to hned do 10minut... A její zavedení taky není nic moc příjemnýho, přirovnala bych to k sejmutí hlenové zátky...
 Regina, Tadeasek 14mes. 
  • 

Re: Císařský řez 

(26.11.2006 19:31:18)
Souhlasím s Petrou, příspěvek je výborný a dokážu si živě představit ono popisované. A musí to být velká fuška s nádherným výsledkem :-)
Jinak holky císaře jen opravdu když jde o život, né jako únik před bolestí a nástrahami přirozeného porodu! Věřte že ono není o co stát a jestli někomu pomůže alespoň kruh na sedění tak potom tady ani on nepomůže. Je to prachobyčejná velká břišní operace při které se prostě řeže kůže, maso a svalovina (promiňte mi tu přímost)... samy musíte uznat že to asi nebude nic "normálního" Ale chvála za něj, protože já bych bez tohohle zákroku byla bez miminka a možná taky bez sebe! (užila jsem si noc plnou ztahů a "bolestí")
A když budu citovat mojí sestru která má momentálně čtyři děti (1x císař a 3x přirozený porod - ani jeden z nich nijak lehký a rychlý) přesto říká že raději si odrodí ještě další tři děti přirozeně než opět zažít stavy po císaři ;-)
Já sama bych si moc přála zažít alespoň jednou takovouhle fušku a přála jsem si to i v tomhle těhu i když vůbec netuším jaké to doopravdy je. Ale nikdy jsem si nepřála řezání a nikdy si ho už ani přát nebudu :-)
 Pavla, syn 1 rok 
  • 

Re: Re: Císařský řez 

(29.11.2006 16:24:54)
Já jsem zase jiného názoru, rodila jsem císařem, protože se syn neotočil a jsem štastná, že jsem rodila právě tak. Hned po zákroku mě trochu bolelo břicho, ale druhý den jsem už byla naprosto v pohodě. Měla jsem epidurál, nic jsem necítila..prostě pohodička, doufám, že další dítě budu opět rodit císařem. Je jen škoda, že si žena sama nemůže rozhodnout, jak bude rodit, měla by mít volbu.
 Regina, Tadeasek 14mes. 
  • 

Re: Císařský řez 

(26.11.2006 19:31:19)
Souhlasím s Petrou, příspěvek je výborný a dokážu si živě představit ono popisované. A musí to být velká fuška s nádherným výsledkem :-)
Jinak holky císaře jen opravdu když jde o život, né jako únik před bolestí a nástrahami přirozeného porodu! Věřte že ono není o co stát a jestli někomu pomůže alespoň kruh na sedění tak potom tady ani on nepomůže. Je to prachobyčejná velká břišní operace při které se prostě řeže kůže, maso a svalovina (promiňte mi tu přímost)... samy musíte uznat že to asi nebude nic "normálního" Ale chvála za něj, protože já bych bez tohohle zákroku byla bez miminka a možná taky bez sebe! (užila jsem si noc plnou ztahů a "bolestí")
A když budu citovat mojí sestru která má momentálně čtyři děti (1x císař a 3x přirozený porod - ani jeden z nich nijak lehký a rychlý) přesto říká že raději si odrodí ještě další tři děti přirozeně než opět zažít stavy po císaři ;-)
Já sama bych si moc přála zažít alespoň jednou takovouhle fušku a přála jsem si to i v tomhle těhu i když vůbec netuším jaké to doopravdy je. Ale nikdy jsem si nepřála řezání a nikdy si ho už ani přát nebudu :-)
 katka, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Císařský řez 

(28.11.2006 16:15:55)
Já jsem zkusila obojí, takže si s tebou dovolím nesouhlasit. Poprvé jsem rodila normálně, podle personálu nemocnice naprosto normální porod (vše jsem stihla asi za 12 hodin),mě to teda normální nepřišlo, to nemluvím o jizvě po nástřihu. Druhé dítě jsem měla s tím,že jsem si předem domluvila a zaplatila (obojí u nás bohužel stále nezákonné) císaře a nelituju. Ano po probuzení nic moc a cévkování taky není úplně příjemná věc,ale to trvalo jen den. Jizva bolela ale daleko méně než jizva po nástřihu. Vůbec nechápu, proč se ještě rodí klasicky, když to jde mnohem šetrnějším způsobem. Vím,že doktora, který toto udělal bez skutečné lékařské indikace (měla jsem pouze vymyšlenou) mohou zavřít,ale já mu jsem ze srdce vděčná a myslím,že takových doktorů by měla být víc.
 Lenka a Lukášek 
  • 

Re: Re: Re: Císařský řez 

(29.11.2006 10:44:25)
já rodila normálně dvakrát a císařem jednou,a víš proč se rodí císařem?protože jde bud miminku nebo rodičce o život.ale ty jsi si nezákoně zaplatila císaře,protože jsi se bála rodit normálně.Já jsem pro normální porod,je to krásný zážitek i když s bolestma,ale vidíš a cítíš jak tvé miminko jde na svět,slyšíš ho poprvé zabrečet,to je zážitek!!!!!!!!!né císař!!!!!!!!!!Promin,ale jsi srab!!!!!
 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: Císařský řez 

(29.11.2006 10:52:13)
Lenko,
promin, ale ze zrovna Tobe vyhovuje neco, snad jeste neznamena, ze to tak musi mit vsichni? Ja nevim, proc my zeny se porad musime do sebe navzajem navazet?? Trocha solidarity by neuskodila, navic nemas vubec poneti o tom, proc pisatelka sla az do toho extremu zarizeni si CS, takze bych tak rychle neodsuzovala.
 *Aida* 


Re: Re: Re: Císařský řez 

(29.11.2006 10:57:41)
Katko,
jestli je cisar setrnejsi, o tom by se dalo polemizovat (prinejmensim). A proc se porad jeste rodi klasicky? No protoze vetsina zen to stale uprednostnuje a pak taky takovy cisar neni jen o tom momentalnim tehotenstvi, ze, ma celozivotni dusledky pro kazde nasledujici tehotenstvi. Rodila jsem poprve neplanovane CS a podruhe jsem udelala maximum pro to, aby se to neopakovalo, protoze jsem vedela, ze chci jeste dalsi dite a to jsem zbytecnym rizikum vystavovat nechtela. Takze tak.
 nora 
  • 

* 

(26.11.2006 17:18:07)
*
 Essme 


Moje zkušenost 

(26.11.2006 21:22:10)
Predne blahopreji autorce, a take dekuji Lucii a Magde za krasne a netypicke prispevky o bolesti/nebolesti porodu.

Jinak vse bylo omleto uz stokrat, ale protoze sama jsem pred porodem hltala vse, co kde bylo, tak strucne moje zkusenost:
- prenasela jsem a nechtela vyvolavat a protoze nam radili:"Jak jste to tam dostali, tak to dostante ven", tak jsme na to s muzem skocili - a uz to jelo !(doslova hned) Predtim nikdy zadni poslicci (krome tvrdnuti bricha).
- take jsem jela do nemocnice s tim, ze to neni jeste ono a sla jsem rovnou na sal, bez jakychkoli procedur, 6h prijezd, 6,30h na sal, 7,42h narozeni synka. Musim se smat, co vse jsme meli sbalene sebou na sal (CD, knihy ap.)
- take si nemuzu stezovat na bolest, pouze poslednich 10min jsem se skutecne nechala zaskocit v domneni, ze horsi uz to nebude. Problem byl hlavne v tom ze jsem nezvladala dychat a dusila jsem se.
- Podepisuji se take pod heslo: Radeji trikrat rodit, nez jeste jednou sit. (Doktorka:A to Vas to opravdu tak boli? - a to jsem jen sykala.)

A nakonec: uvedomuji si vse, co bylo v diskusi receno, ale nic zleho nepripoustim a na dalsi dite se moc tesim. Drzim vsem palce.
 Mony, Kacenka 4 a pul mesice 
  • 

Re: Moje zkušenost 

(27.11.2006 9:54:12)
Ahoj, tak tedy musim se i ja pridat a tim i potvrdit, ze kazdy porod je opravdu rozdilny. Ja jsem asi taky ta posledni,ktera by mohla psat o porodu jako velkem utrpeni. Ziji v Australii a pracuji zde u sportu. V den porodu jsem byla dve hodiny pred prasknutim plodove vody jeste na sportovisti. Sice mi ten den bolely dost zada,ale ani ve snu by mi nenapadlo,ze uz se to vztahuje k porodu nebot termin jsem mela az o 5 dni pozdeji. Plodova voda mi praskla doma a kontrakce jeste nezacaly,tak jsem se tomu jen hrozne smala a vahala jestli mame jit do porodnice. Jake jsme meli stesti,ze jsme to meli 5 minut pesky, nebot v okamziku,kdy mi zacaly kontrakce uz jsem myslela,ze umiram. Byly uplne nepretrzite a ja mohla rovnou zacit tlacit. Take se musim smat,co vse jsem si s sebou nabalila relaxacni hudbu, cokoladu a ja nevim,co vsechno a z tasky jsem to nemela cas ani potrebu vytahnout. Po porodu jsem si dosla po svych na pokoj a byla jsem odhodlana otehotnet klidne hned znova. Jak rikam bolesti to byly silene,ale na tu chvili se to dalo prezit. Holky nebojte se predem nebot muzete klidne patrit i k takovym stastlivcum jako jsem byla ja. A to siti je opravdu docela neprijemne ikdyz uz zase mate myslenky u toho miminka.
Tak preji vsem hodne sil a zdaru s tim privadenim na svet nasich drobecku.

Mony
 Adelka 
  • 

Porodu se bojím a moc 

(26.11.2006 22:50:31)
Porodu jsem se bála vždycky strašně, celé těhotenství (které přišlo trochu nečekaně) jsem se bála toho konce. Proč? Ano, bála jsem se bolesti, bála jsem se o sebe, bála jsem se o miminko. Slyšela jsem všelijaké historky, ale snažila jsem se uklidňovat tím, že to zvládla většina žen, některé dokonce víckrát, tak to snad zvládnu taky. No, porod jsem přežila (i když se tomu někdy docela divím, protože po jednou bezvědomí-soustavně jsem po porodu omdlívala, jsem si myslela, že už přece nemůžu žít), byla jsem sice totálně vyčerpaná, ale miminko bylo v pořádku a ta bolest byla velká, ale strašná zas ne. Já jsem síly sbírala ještě něco přes týden. Už začínáme plánovat druhé dítě. Na miminko se moc těším, ale porodu se bojím už teď.
 Damila 


Re: Porodu se bojím a moc 

(27.11.2006 7:25:04)
Konečně někdo, kdo si nehraje na hrdinu, a přizná jak to je. Nikdo přece bolest nemá rád a dobrovolně jen tak pro nic za nic by bolest nepodstupoval.Krom masochistů, snad.
Všechny máme plno řečí, jak jsme to "zvládly", ale že jsme těsně předtím měly "plné gatě", to už neřeknem. Ono nám nic jiného nezbylo, než to přežít.
Nakonec se to asi přežít dalo, když jsme ještě všechny tady! :o)
Ale radost z očekávání bolesti, to asi máme jen stěží.
 Draci mamka 4+1 


Re: Re: Porodu se bojím a moc 

(27.11.2006 9:56:29)
Nejsem masochistka, ale na porody jsem se těšila. Po tom druhém jsem sice strach dostala, ale během třetího těhu jsem prošla takovou zajímavou cestou, že jsem se zase těšila, porodila jsem bez jakýchkoliv léků a již pár dní po porodu jsem začala přemlouvat manžela, že bych chtěla ještě jednou. "Už" je to 5m. a nepustilo mě to.
Jde prostě o úhel pohledu a o to, jaký vlastně ten porod nakonec byl a jak se naše psychika dokázala s tímto "traumatem" srovnat.
 Radka a Kubajs 5 měsíců 
  • 

Re: Porodu se bojím a moc 

(28.11.2006 14:45:22)
Ahoj holky,

už 5 měsíců se chystám, že napíšu o svém porodním zážitku. Taky jsem před porodem četla různé články a zkušenosti a pak jsem přestala - měla jsem pocit, že je víc těch komplikovanějších.
Já jsem taky celé těhotenství pracovala. Jsem účetní a poslední DPH jsem dodělala večer před porodem. Pak mi moc nechutnala večeře a šli jsme spát. Ve dvě ráno ze mne něco trochu vyteklo, ale žádný kýbl vody, nebo tak... Vzbudila jsem manžela, ten se zachrul, mně se taky nic dramatického nedělo, tak jsme usnuli oba. V pět ráno zase vlhko a trochu mě bolelo břicho, ale menstruační bolesti jsou silnější :o). Tak jsme se pobalili a odjeli s tím, že nás na 99% pošlou domů. Odjeli jsme do Podolí. Vyšetření ukázalo, že to vlhko není plodová voda, ale asi ten špuntík či co, ale že mám kontrakce cca po 8 minutách. Nechali si nás tam. Od sedmi do devíti ráno se nic nedělo. Ladili jsme rozhlasové stanice na pokoji a vcelku klidně si povídali. V devět přišel pan doktor, vrazil do mne nějakou tabletku. Bolesti trošku zesílily, ale opět vůbec nic dramatického. V poledne přišla paní doktorka a píchla mi vodu. A od té doby jsem asi začala rodit :o). Velmi milá porodní asistentka mi poradila sprchový kout a teplou vodu na břicho. Tam jsem se asi v jednu odebrala a odmítla jsem tam odsud odejít. Když přišel čas na klistýr řekla jsem klidně, ale pokud nebudu muset ze sprchy, sestra se usmála a řekla, že ho vynecháme. Nejhorší část porodu byla půl hodina, co mě vybagrovali ze sprchy a musela jsem ležet na boku připíchnutá na monitor. Pak jsem zase utíkala do sprchy a kontrakce se daly dobře přežít - můj můž říkal, že když jsem ve sprše, ani nevěděl kdy kontrakce přišla a odešla :o). Ve čtyři hodiny konstatovali, že jsem otevřená a můžu začít tlačit. Tlačila jsem ve stoje opřená o pult - na to křeslo, kde jsem se svíjela tu půl hodinu na monitoru jsem odmítla nastoupit :o). Když už byla vidět šošolka, přesvědčili mě, že se křeslo polohuje a já nebudu muset ležet, ale polosedět a nebude to tak fyzicky náročné. No a za necelou hodinu byl malý na světě. Úplně vklidu, žádné maminko, honem tlačte, dusí se, nebo tak nějak. Bolelo to, ale dalo se to vydžet a byla to ta nejpřirozenější věc na světě. Malý Kuba se narodil 51 cm a 3550 g. Apgar skore 10 10 9.
Asi hodinu po porodu mi dali konečně najíst - měla jsem celou dobu příšerný hlad :o).
Ještě když mě šili a můj muž povídal něco o druhém dítěti, přišlo mi to jako dobrý nápad.
Všem přeju, ať se děti rodí z lásky, radosti a bez komplikací!
 Danča+4 měs. kluk 
  • 

Re: Re: Porodu se bojím a moc 

(28.11.2006 22:14:19)
Radko, hezky jste to napsala, myslím, že je potřeba psát hlavně pozitivní prožitky z porodu, aby se prvorodičky tak nebáli.
Je ale škoda, že jste se nechala přemluvit aby jste nerodila ve své vybrané poloze ve stoje. Tato poloha je nejšetrnější pro ženská rodidla a nástřih se nedělá a ani natržení nejsou velká. Já jsem rodila v kleku a nemohu si to vynachválit. Nezdálo se mi to fyzicky náročné. Cvičila jsem v těhotenství i před ním. Synáčka 4kilového jsem vytlačila za 15 minut bez nástřihu a jen se 3 stehy.
 Danča+4 měs. kluk 
  • 

Re: Re: Re: Porodu se bojím a moc - oprava pravopisu 

(28.11.2006 22:30:30)
pardon ... nebály ...
 Petru 
  • 

Pravopis 

(28.11.2006 23:16:44)
Kdyby tu nebolo tolik rýpalů, tak jsem mohla napsat nějaké "hluboké moudro", o které by nikdo neměl zájem. Teď jen přemýšlím nad tím, jestli je opravdu potřeba se omlouvat za každý překlep, za každou nepozornost v pravopisu.

Opravdu nechápu, že má kdekdo čas hledat chybičky druhých ale na druhou stranu si přečte úplně blbě, co je psáno v názoru, na který reaguje.

Jestli Rodina vyhrála nebo ne, nezáleží na tom, jak kdo reaguje ale jak se správce o Rodinu stará. Dík celé redakci.
 Danča+4 měs. kluk 
  • 

Re: Pravopis 

(29.11.2006 8:53:38)
Petru, mluvíš mi z duše a cením si tvého příspěvku. Těch rejpalů je tady fakt hodně a tak jsem jim chtěla utnout tipec dříve, než se do mě někdo bude navážet kvůli chybičce z nepozornosti. Už se mi to taky stalo - bohužel.
 Broňka 2 dcery 
  • 

2 rozdílné porody 

(27.11.2006 9:12:40)
První porod mi vyvolávali a bylo to něco příšerného,nerada na to vzpomínám. U druhé dcerky mi taky chtěli porod vyvolat/opět jsem přenášela/, ale ukecala jsem ještě víkend doma a vyšlo to. Byl to úžasný rozdíl. Ve 4ráno mě něco začalo budit, snažila jsem se to zaspat. V 7ráno se manžel v poklidu oblékl, nasnídal a jeli jsme.Ještě se cestou stavil do obchodu na sváču a v 12.31byla malá v pohodě na světě. Opravdu nejhorší mi přišlo to šití.
 JSq 


Re: 2 rozdílné porody 

(27.11.2006 10:09:08)
Je vidět, že to každý prožíváme jinak. já osobně bych s popsaným průběhem porodu spokojená nebyla, ale důležité je, že pisatelka byla.

Co se týče rad - podle mne je nejdůležitější chodit na dobrý předporodní kurz. Já chodila na skvělý k porodní asistentce Ivaně Konigsmarkové. Věděla jsem , co na mně mohou doktoři zkoušet, připadala jsem si připravená a namotivovaná. Ano, na bolesti vás nikdo nepřipraví, ale i to je příprava, že to víte. Ale především -bolest není nepřítel, je to pomocník, který ukazuje, že děloha pracuje k porodu.

Já jsem si k porodu vzala maliník, homeopatika, manžela a porodní plán a vyšlo to všechno dobře. Měla jsem takový pocit, že mám dobrý "tah na branku". I když to nebylo nijak krátké (postupovaly jsme 1 cm za hodinu - pomalu ale nezadržitelně), dalo se to snést. Snad ty poslední dvě hodiny byly trochu hustší, ale to člověk vydrží. V Podolí jsem vše absolvovala na jednom pokoji a víceméně to bylo dle plánu (oproti plánu mně pan doktor nastřihl - ale dcera měla 4 kg a jak pan doktor poznamenal "jste všechny dobře živené, máte velké děti a chcete bez nástřihu". Nicméně nástřih byl malinký a perfektně se zhojil).

Mám z toho všeho dobrý pocit, rozhodně mnohem lepší, než z plánovaného císaře, kterým se bohužel narodila moje první dcera.

Přeji zdar všem rodičkám
jana
 Květa, dcerka 3 měsíce 
  • 

měla jsem podobný porod, na Bulovce 

(28.11.2006 17:30:53)
Dlouhá první doba porodní (13 hodin kontrakcí po 2-5 minutách), pak dlouhé tlačení, hodně šití, velká modřina, křeče a brnění v nohou a rukou z překysličení. Když mi dali malou na břicho, ani jsem to moc nevnímala. Musela jsem se soustředit, abych nekopla doktora do hlavy (měla jsem v noze hroznou křeč). Ale stálo to za to. Až když má člověk vlastní dítě, pochopí, co to je absolutní láska. Na mě to přišlo jako vlna druhý den po porodu, když mi malou dali na pokoj. Najednou jsem se do ní šíleně zamilovala.
 Kočanská 


Připravte se na porod 

(29.11.2006 12:57:24)
Díky moc za zajímavý článek.
Po přečtení Vašeho článku mě to jen utvrdilo v mém poznání, že každý porod je úplně jiný. Můj porod byl naprosto jiný než Váš a kohokoliv v mém okolí jsem se zeptala tak to je další jedinečný příběh o porodu. Jestli přesto všechno můžu dát jednu jedinou radu o porodu, tak NAJDĚTE SI DOBROU PORODNÍ BÁBU (porodní asistentku). Moc jich u nás není, ale jsou. Jsou to ženy s obrovskou praxí v oboru a skutečně tomu velmi rozumí. Já jsem rodila s porodní bábou v nemocnici a oproti tomu, co jsem čekala, probíhal porod skvěle a všechno se to dalo nějak vydržel. Byla jsem mezi známými lidmi - můj manžel a porodní asistentka - měla jsem klid a ono to všechno nějak samo běželo ... Bylo to pro mě velké překvapení, protože jsem čekala naprostou hrůzu. Nakonec jsem rodila bez jakýchkoliv podpůrných nebo tlumících prostředků a bez nástřihu a všechno dobře dopadlo pro nás všechny.
 Evik,zatim bez miminka 
  • 

díky za článek 

(29.11.2006 13:40:13)
Na těhotenství a porod se zatím jen psychicky připravuju, ale snad už to nebude dlouho trvat a praštíme do toho taky:-) Oceňuju moc tento článek - je v něm všechno líčeno sice naturalisticky, ale ne jako horor. Už jsem tady četla hodně článků a diskusí na téma porod, ale hodně mě jich dost vyděsilo. Je fajn si přečíst zkušenosti (i ty blbý, a věřím, že jich má spouty ženskejch, bohužel), ale nesmí se to přehánět - to bych pak nešla rodit nikdy. Vím, že se mi to kecá dobře, když jsme touhle zkušeností ještě neprošla - ale mám pocit, že číst stovky popisů dramatických porodů je spíš kontraproduktivní. Nechci jít k porodu úpně vyděšená. Chci se na děťátko těšit. A už se těším teď:-) Přeju všem pevné zdraví a radosti!
 Eva,dva dospělí synové 
  • 

važte si toho 

(29.11.2006 19:37:27)
Važte si toho,že tak příjemě můžete rodit.Já jsem rodila před více jak 30ti lety a do teď to mám v paměti jako hrůzný zážitek.To nemyslím bolest.To myslím přístup zdravotnického personálu.11 hodin sama na hekárně,za celou dobu tak 3x se přišel někdo podívat a dát mi nějakou injekci,nikdo se neptal,co chci a nechci. Nic jsem nesměla,ani se napít, a to ani po porodu. Jedna sestřička na mi pak dala vyždímanou plenku,abych se alespoň otřela a já se snažila z ní vysát trošku vody. Dvě hodiny jsem ležela na studené chodbě, přikrytá jen prostěradlem a nikde nikdo. Přišli až opravdu po těch dvou hodinách, kdy jsem klepala zubama. Pak mě odvezli na pokoj, kde nás bylo celkem osm. Naprosto žádné soukromí. Při příchodu paní doktorky Kamarýtové /její jméno si dobře pamatuji i dnes /,bylo nutno ležet v pozoru, otevřené okno a zavřené rádio.Vstát se smělo až po 12 hodinách,před tím nás přišli vycévkovat.Dítě nám nosili zabalané jak kuklu,asi tak na 15 min.,kdo si chtěl aspoň sáhnout na nožičku nebo ručičku a trošku povolil tu kuklu,dostal vynadáno.Své dítě celé jsem pořádně uviděla a mohla si na něj sáhnout až doma,i na cestu ho oblékli oni.Nikdo se mě na nic neptal,žádný porodní plán.Manžela jsem viděla jen z okna,protože byl zrovna zákaz návštěv.Oba porody se od sebe lišily jen tím,že ten druhý šel rychleji,asi to bylo nějaké divné,byli tam najednou tři lékaři,ale nido mi nic neřekl.Celou dobu sedm dní sama,možnost si zatelefonovat minimální,jeden telefon pro celé patro,každý den jsem brečela a chtěla domu.
 Karolína 
  • 

Re: važte si toho, ale čeho? 

(1.12.2006 14:17:52)
Já jsem rodila poprvé před 14 lety a po 3 letech znova a jediný rozdíl, po přečtení Vašeho příspěvku, byl, že nám nenosili děti v kuklách a tatínek se mohl na dítě podívat v místnosti k tomu určené. Jinak naprosto stejně hrozné a noční můry mě stíhají ještě dnes.
 EvčaBenča 


Porod - má noční můra 

(9.12.2006 0:48:35)
Ahojky,
Můj porod probíhal zcela jinak.
Zoufale jsem se ho celé těhotenství bála a četla v knihách s fotodokumentací a taky si to nechala popsat od kamarádek.Výsledkem toho byla myšlenka "Pane Bože,Co teď!"
Otěhotnět jsem se snažila několik let a když zaznělo z úst mé lékařky"Bohužel, je to špatné" nejprve jsem se zhroutila, ale nakonec jsem na tom začala hledat něco pozitivního. Budou peníze, začnu chodit do školy,budeme s manželem cestovat a budeme žít jen sami pro sebe.........a.......umřeme sami. Po láskyplném dostávání se ze vzájemných depresí, jsem otěhotněla. Co mohu říct? No...nečekala jsem to. Byla jsem v šoku. Asi tři měsíce, jsem občas vyšilovala (jsem ještě mladá, to nemůžu zvládnout,co když se něco staně a nebudeme v pořádku......Ježiš!POROD!)
Od třetího měsíce, jsme si s bříškem žili prima.Smířila jsem se s tím a představovala si jak asi bude naše mimi vypadat. Z fotek od rvního ultrazvuku jsem se snažila podobu vykoukat div jsem do nich nevypálila díru pohledem.Na posledním ultrazvuku mi řekli, že to bude chlapeček. KOnečně vím jak mu říkat.
Porodnici jsem vybírala až jsem bohužel přebrala.Bála jsem se nemocničního prostředí a personálu se kterým jsem neměla nikdy dobré zkušenosti.Švagrová mi poradila Neratovice. Sama byla po dvakrát absolutně spokojená.Já bohužel...ne.Od určitého měsíce se počítalo s plánovaným porodem císařským řezem.Hned na prvním monitoru mě jedna sestra začala ubezpečovat, že císař je absolutní nesmysl, že porodník asi neví, že čtyř kilové dítě, mohu porodit i z úzkou pánvý a mou výškou 161cm."Pokud b udu sloužit já maminko, uvidíte, že to odrodíte normálně"Dostala jsem doslova panický strach.Strach z toho, že mě budou nutit dělat věci jinak než jak jsem si jespolu s porodníkem naplánovala. Bohužel, osud tomu chtěl a vše bylo jinak......A já nikdy,nikdy nevzpomenu na porod s úsměvem a milou vzpomínkou.
Mou největší oporou na světě je můj muž.Miluje mě skutečně takovou jaká jsem.Každý poslíček ( moc jich nebylo ) mě děsil a myšlenka na sestru která by mi snad s velkou radostí porod vyvolala ještě víc.Monitor co monitor byli potíže.Poslední byl tak špatný, že si mě už vporodnici nechali s tím, že miminko může umřít."Hned ráno vám uděláme vyšetření na průtoky a uvidíme co se dá dělat"Věřila jsem jim,má "oblíbenkyně" měla volno a já se jim slepě svěřila.Ráno jsem se vrchní ptala, zda smím snídat a ona, že jistě.Co půl hodiny jsem se ptala na sesterně,zda na mě nezapoměli, měla jsem jít v sedm. "Jistě že ne,maminko" kolikrát odsekla sestra. Kolem poledne jsem si uvědomila, že jsem strachy zapoměla na miminko.Ještě se nepohnulo. Šla jsem na sesternu a zeptala se, co dál, a že se maličké nehýbe "Ale no tak maminko..." řečeno stylem ty husičko hloupá...Volal manžel,vylíčila jsem mu sůj strach a také to, že se jaksi nic neděje, ale peníze na mé posteli, u které mimochodem byla jen uklízečka a paní s jídlem, naskakují. Manžel na nic nečekal a přijel.Zaťukal na sesterně a slušně se zeptal co bude s tím vyšetřením, proč mi neudělali monitor, když necítím pohyby."ale vaše paní nás na nic neupozornila." To byla poslední kapka. Koukala jsem jako blázen.bylo po sedmé večer a manžel zvýšil hlas.Jedna sestra miletmo sáhla na břicho, ale jen tak lehoulince, skoro se ho nedotkla a sdělila mi, že se dítě hýbe. Upozornila jsem jí, že jsem devět měsíců těhotná a že sakra poznám, když se hýbe nebo naopak.Odešla bez jediné slova, druhá sestra na otázku manžela, co bude z vyšetřením "jéje, maminko, my na vás do čista zapoměli"Nezmohla jsem se na nic, manžel ano a tak sestra, odhopkala k telefonu a zavolala doktrora. behem minuty kolem mě nějaký prošel, jedl čokoládovou tyčinku a šel ke schodů. "No tak maminko, to byl on následujte ho" Zapoměla jsem říct, že jsem vypadala jak když čekám trojčata, takže jít dvě patra poschodech mě velice vysilovalo.Přes břicho jsem si neviděla, ale šla jsem.V sešeřelé chodbě jsem naslouchala, odkud uslyším nějaký zvuk, ordinaci jsem nakonec našla.Doktor seděl a cpal se.Lehla jsem si, totálně, udýchaná.......hotová. Během minuty, ani ne, to odložil, zahodil papírek do koše a otočen k počítači zahuhňal hotovo. Na mou otázku jak to vypadá, odpověděl"dobrý" A jinak?Proč se nehýbe? "Nevim" Otočila jsem se, a odcházela, "momentálně má čtyři a půl kila". byla jsem v šoku.Šla jsem chodbou zpět ke schodišti a litovala, že manžel jel domu. Doktor mě předběl, a klíčem si přivolal služební výtah. Já šlapala dvě patra nahoru.Vzala telefon a volala manželovi, že máme obří dítě. Propadala jsem panice a zoufalství.To byl pátek.V sobotu se mi udělalo, zle.Neslyšela jsem,viděla dvojmo.Položili mědo postele,napíchali injekce a opět nikdo až do večera nepřišel.Jen jsem ležela přemýšlela, jak se zeptat a koho,co se stalo, proč má mé dítě špané ozvy a proč se nic neděje.V sobotu večer, se monitor přetáčel třikrát.Adámkovo srdce zlobilo, víc a víc. Nikdo nic nedělal.Večer jsem se ptala sestry co dál, přijali mě přeci, že mému miminko jde o život.Pokrčila rameny.Byla jsem nešťastná a i teď kdy to píšu prostě brečím.Strachy a hrůzou, která mě pak čekala. V neděli večer, přišla sestra abych šla na monitor. Oznámila jsem jim, že nehodlám večeřet a ani jíst, ať okamžitě zavolají mému porodníkovi (chudák,byl na dovolené) a sdělí mu co se tu děje.Zná mě, ví že nejsem histerka. Ráno mě pan primář oznámil, že mě tedy v jedenáct vezmou na sál. Konečně,všechno bude v pořádku.I přes to, že se jednalo o operativní porod, mažel byl přítomen.Nechali ho stát kousek od primáře,takže viděl vše.Ustál to krásně,byl v pořádku i přes to, že při porodu omdlela sestra.Byl lehce nervozní, ale syn nešel ven.Najednou šlo o čas,Lékaři mezi sebou přestávali mluvit a nakonec se po sobě jen koukali.I přes to,že jsem měla epidurál, bolest na hrudníku donutila mé tělo dýchat jako u klasického porodu. Tlak na hrudi byl nesnesitelný, přišla nějaká nová sestra a jen jí řekli"Rychle, tlačte!" ona přizkočila a zmáčklami hrudník tak, že jsem myslela, že umírám. "Máte kluka, obřího kluka!" slyšela jsem, je, ale Adámka ne. Zvracela jsem a nakonec omdlela.Probrala jsem se na pokoji.Manžel plakal a děkoval mi. Sdělili nám váhu 4640g a 54cm.Po hodině a kousek,manžel poslal všem sms a zavolal.Bohužel, ne všechny řeči co nám řekli, byli pravda. Syn vůbec nebyl v pořádku a ještě za mnou přišli lékaři a olácali se po zádech"No,začít o dvacet minut později,byl by mrtví.Zvládli jsme to že?" Neměla jsem sílu na to, upomenout je, že jsem si porod vlastně vydupala.Vyšetřili mě, zda nemám zlámaná žebra.Nemohla jsem pořádně dýchat ještě tři týdny.Malého jsem neviděla a čekala jsem až mi ho přinesou.Bohužel jsem se ho nedočkala.Druhý den ráno mi pomohla sestra vstát,osprchovat se a převléknout.Miminko dovezeme za pět minut.Hodina,dvě,tři....Ve čtvrt na dvě,mi dětská lékařka, která byla mimochodem velice ochotná, přišla říct, že se maličkému nedaří jak by si přáli.V bříšku byl téměř oběšený na pupeční šňůře a bohuželto vypadá na vrozenou vadu srdce a plic. Upozornila jsem je, že sama mám tachikardii, že je to napsané vméprůkazce, ale prý to s tím nesouvisí.Jede pro něj záchranka z Prahy a odveze ho na specializované pracoviště JIRP na Karlově. Chtěla jsem křičet, začala jsem vstávat "musím ho vidět", ale prý nesmím chodit, "no tak , tak dbře, přijedeme pro vás vozíkem"Ale nemohla jsem si se sešitým břichem dobře sednout.Nadechla jsem se a šla ke dveřím.Připadala jsem si, jako když na sebe koukám v nějakém televizním filmu.Bohužel...nebyla to komedie. Viděla jsem ho, byl obrovský, v plence a občas měl křeče. sestra mi přišla vynadat, ať si jdu lehnout.I přímluva dětskélékařky nezabrala.Šla jsem a tak mi malého přivezli ukázat v monstru-inkubátoru na lůžku.Byl napojen na všechnomožné,byl jen v plenc a oči měl zavázané gázou.Mlčel a já brečela.Sestra zavelela"Rozlučte se" a já řekla jen "Čauky".............Nějak nemůžu psát.
No........A tak mi Adámek odjel, mažel, který se řítil za namí, aby ho ještě viděl, ale se svým synem minul na železničním přejezdu.
Zkrátím to :
Na Jirpu ležel Adámek 14 dní a týden semnou. I následné komplikace, Vojtova metoda,chyrurgie se zarostlími nehýtky na nohou...........To vše vyvrcholilo v lednu, kdy bylo Adámkovi půl roku. Složila jsem se.Nemohla jsem mluvit,pořád jsem jen brečela a nevěděla, jestli vlastně své dítě miluju.Čekala jsem tu euforickou zamilovanost, to štěstí a ono nepřicházelo, i přes to, že syn je zdráv (pouze má sklon k epilepsii a křečem-ještě jsme je díky Bohu neměli). Začala jsem uvažovat o sebevraždě a najednou mi to přišlo jako jediné správné východisko.Musela jsem anonymě kontaktovat psychologa a ten mi moc pomohl.Popovídat si o tom s někým, byť mailem............pomohlo to.
Své dítě bezmezně miluji, ikdyž občas mám pocit že z jeho nápadů a zlobení zešílím, ale on mi to pak milionkrát krásněji oplácí.
Toužím po milé vzpomínce na porod a doufám, modlím se, že se dostaví.
S pozdravem Eva
 Damila 


EvčoBenčo 

(9.12.2006 9:38:49)
Tak to je síla.
Myslím, žes to měla napsat na Hlavní stranu (ikdyž by tu opět mnozí protestovali).
Četla jsem to jedním dechem a doufala, že ten konec bude dobrý!
No,vlastně byl, přežili jste oba. Ale je to hrozné. Zbytečně hrozné.
Přeji moc sil.
 EvčaBenča 


Re: EvčoBenčo 

(9.12.2006 9:59:34)
Skončilo to dobře, díky Bohu. Ale zažít už bych to v životě nechtěla. Trápí mě i jiná věc: přošvihla jsem svoje miminko,ale zase mi to teď milionkrát vrací.Snad budu mít možnost si užít to příští,které doufám přijde bez problémů, jak do bříška tak na svět.Děkuji za podporu.
PS: Dala bych to na hl stranu, ale nevím jak.
 Damila 


Re: Re: EvčoBenčo 

(9.12.2006 10:54:29)
Tak to se docela divím, že máš chuť ještě do druhého dítka,zvlášť po té poporodní depresi...ale je fakt, že jestli se dítě narodí v jiném prostředí a nebude zase obřík, tak vše i potom může být jinak. Moc Ti to přeji, ať si zažiješ normální porod a zdravé miminko. I Tvůj muž musí být super, že to zvládal s Tebou a dokázal Tě podpořit. :o)
 EvčaBenča 


Re: Re: Re: EvčoBenčo 

(9.12.2006 14:42:55)
Ještě jednou díky. Pokusila jsem se to gtedy dát na hl stránku ale nevím.Pravdou je, že po porodu jsem už nikdy dítě nechtěla, ale postupem času, ano a moc.Toužím si užít kojení a vidět mimi po porodu.Bohužel, zjistili, že každé mé dítě, bude velké.Má jakousi genetickou dispozici(které říkají vada).Manžel se narodil předčasně o měsíc a měl 3,60kg a prý každé našedítě bude větší.Nicméně, lékaři porod naplánují opět císařským řezem o pár týdnů dřívě.Můj muž je poklad, zvlášť když vidím, jaké trápení zažívají ženy kolem mne.Ještě jednou děkuji.A hezký víkend
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Porod - má noční můra 

(9.12.2006 10:43:45)
Evčo, to je drsné, a bohužel nejsi první podobný případ v Neratovické porodnici, o kterém slyším. Ten první bylo to samé - hospitalizace v pátek pro špatný stav miminka, přes víkend se nic nedělo, nikdo se nezajímal, bohužel tohle dopadlo hůř - v neděli miminko umřelo, maminka rodila v pondělí CS a ten si taky vydupala, "spontánní" porod by v téhle situaci fakt nezvládla ... :(
 EvčaBenča 


Re: Re: Porod - má noční můra 

(9.12.2006 14:55:33)
Ahoj, co na to říct? Hrůza!!! Je to strašné.Se mnou tam jednou byla na monitoru mladá maminka (mladší než já) Čekala dvojčátka. Když mě hospitalizovali, ležela tam už také, ale vypadala nešťastně a vyčerpaně. Jedno mimi umřelo a ona přijela a čekala na vyvolání porodu.Nikdo jí nevěřil, že necítí pohyby a všichni s ní jednali jak z nějaou slepicí..... Manžel mi říkal, že jela na sál po mě,prý jsme se vystřídali.Popřál jí a manželovi štěstí, ale oba brečeli a tak to nechal být. Jejich přístupem umřelo i to druhé.Jenže, místo toho, aby pak mamiku přeložili na gyneklologii, odvezli jí na pokoj se třemi maminkami a jejich dětmi.Manžel chodil a brečel, prosil je, aby jí dali na jednolůžkový pokoj......Hrozný. A nejhorčí v tom nejhorším je, když vyjdete před porodnici, kde ostatní vynáší ty drobečky v sedačce a vy.............vy jdete jen s taškou.Mé dítě jejich laxnost přežilo, za což děkuji Bohu každý den.Plánujeme další dítě, ale bojím se že se před porodem zhroutím, protože tohle mě ještě teď budí ze sna.
 Katka, termín porodu za 8 dní 
  • 

Romi moc děkuji!!! 

(25.4.2008 16:10:27)
Milá Romi,
ačkoliv pravděpodobnost, že se k tobě tato reakce na příspěvek (psaný před takovou dobou) dostane je malá, rozhodla jsem se reagovat.
Termín po rodu mám za 8 dní a je fakt, že to může přijít kdykoliv.Proto také převážně odpočívám a brouzdám na internetu.
Narazila jsem na tvůj článek, který mě zaujal i přes odstrašující délku.Ale co, co má člověk při čekání dělat.
Začetla jsem se hned od začátku a hltala tvé řádky. Mnoho žen svůj porod popisuje velmi stroze- bolelo to, stahy po pěti minutách, hrozný nástřich, nepříjemný klistýr,... Moc se mi líbí, že tvůj průběh porodu popisuješ velmi detailně a přesto to nepůsobí odstrašujícím dojmem. Z popisu je jasný, že jsi měla silné bolesti a že začátek nebyl zrovna čítankový. I přes to je tvůj článek uklidňující.
A co mě hodně podnítilo, i když už nad tim pár dnů přemýšlim, musim přítele připravit na to, že asi nebudu moc příjemná :-) a aby s tim dopředu počítal...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.