| Šárka( Aninka,Tomášek 2roky) | •
 |
(10.10.2006 11:08:12)
Tak strašně neužitečný článek snad na Rodině ještě nebyl. Veškerá doporučení nejsou určena pro nikoho, snad jen pro osoby naprosto bez fantazie a vlastní invence. Všechny přece zaměstnáváme naše děti podle jejich individuálních požadavků, našich zvyklostí a momentální nálady všech zúčastněných. To je vážně článek, s prominutím, pro blbý.
|
| Viki | •
|
(10.10.2006 11:26:09)
Šárko, možná ten článek není nějak informativně bohatý, ale mně to třeba pomohlo. V čem? V tom, že jsem si myslela, že moje dítě je opravdu nesamostatné a rozmazlené, když se nezabaví samo /je mu 1 1/2 roku /. Samozřejmě se mu pořád věnuji a v podstatě dělám to, co se tam píše. Jen jsem si nebyla jistá, jestli mu té pozornosti nedávám moc. Takže mně to nijak neporadilo, ale uklidnilo :-)
|
|
| Markéta - kluci 4 + 2 | •
|
(10.10.2006 11:34:30)
Jo, hlavně je to téměř doslova opsané z knihy Penelope Leachové "Dítě a já" (vyšla v českém překladu v roce 1994). To se to píší články do časopisů, když má někdo bohatou knihovnu...
|
| Zuzinda, Míša 11/05 | •
|
(12.10.2006 13:58:49)
To jsem ráda, že nejsem jediná kdo zná knížku Dítě a já nazpaměť:-)
Hodně z ní čerpám.
S Míšou taky děláme skoro všechno společně, trvá to tak 10x déle, ale pro něj je to zábava.
|
|
|
| Róza | •
|
(10.10.2006 11:35:59)
Tak to jsem asi blbá, protože mě ten článek užitečný přijde. Já osobně se u hraní s dcerkou (13měs.) moc nezabavím a musím se k tomu nutit. Vím, že musím ale ke konci některých dnů si uvědomím, že jsem dělala všechno možné, jen toho hraní bylo pomálu. Protože hledám inspiraci, nadchlo mě společné uklízení. Asi mám málo fantazie, ale tohle mne fakt nenapadlo :-))).
|
| xMirkax |
|
(10.10.2006 12:00:26)
Rózo, přesně to dělám. Mám ročního prcka a snažím se, aby mi se vším pomáhal. Nosíme spolu prádlo do pračky, podává mi kolíčky, chodíme spolu stlát postele, zametáme...A jeho to baví. Jsou to věci, které udělat musím a proč je nedělat společně. Kdybych měla vše dělat, když spí, tak se uštvu. Problém mám jen s vysáváním, neb vysavače se bojí. Jinak ke hraní mě nějak zvlášť moc nepotřebuje, knížky chce prohlížet sám, jak si k němu sednu a čtu nebo něco ukazuju, tak s ní švihne a už ho nezajímá. Má rád vkládačky a rúzné zvukové hračky-piánko, u toho tancuje, navléká kroužky na tyčku, tam mu říkám barvy.
|
| Róza | •
|
(10.10.2006 12:15:10)
Druhou část dělám samozřejmě taky. U té první tj. uklízení a dělání běžných věcí se do toho pustím. Jediný problém je v tom, že dcerka ještě samostatně nechodí a při lezení se nosit prádlo do pračky ap. ještě moc nedá. Dnes jsme zametaly :-))).
|
| xMirkax |
|
(10.10.2006 13:11:36)
Rózo, dá. Kuba taky ještě pořádně nechodí. Prostě v jedné ruce měl tričko a po ostatních lezl, akorát na to přišel sám. Třídili jsme prádlo a pak jsem vždy říkala, teď ho doneseme do pračky, prádlo jsem vzala a on lezl za mnou a pak mi pomáhal ho tam dát. No a jednou popadl tričko a lezl napřed. Teď už chodí za ruku.
|
|
|
|
| Kacka + Matyasek 5/04 | •
|
(10.10.2006 16:36:44)
me clanek teda taky dost inspiroval a nadchnul ..... jsou tam dobre tipy !! Diky
|
|
|
| Terka, Vojtík 2 roky | •
|
(10.10.2006 12:24:57)
Šárko, nemyslím, že by byl ten článek tak strašně neužitečný. Spoustu věcí asi maminky dělají stejně, jak tam uvedeno. Já taky dávám Vojtovi hadřík a o mi pomáhá utírat prach, při věšení prádla mi podává kolíčky a moc ho baví se mnou vařit. Co ale pro mě bylo zajímavé a nové a budu si na to dávat pozor, je doporučení, že když si dítě hraje samo, mám ho nechat - nevolat ho k jídlu, nemluvit na něj, nemazlit se, ale nechat ho soustředit. To mi třeba nikdy nedošlo. Taky možná každou maminku nenapadne začít si před dítětem jakoby hrát sama, aby mohl prcek něco okoukat a pak to třeba taky zkoušet. Pro Tebe to je možná úplná samozřejmost a nic nového jsi se nedozvěděla, ale pro řadu dalších je ten článek zajímavý.
|
|
| Jarka | •
|
(10.10.2006 21:46:20)
Bohužel taky nepatřím mezi hračičky a proto nevím, jak zabavit 9 měsíční dítě, které jště nesedí.
Prosím, poradíte?
|
| Čekatel na smazání | 
|
(11.10.2006 10:06:54)
Jarko posad se na gauc, nohy na stul, prcka si hod na sebe at mu hlava lezi na tvych stehnach. Delej na nej ksichtiky, lechtej, vydavej ruzne zvuky, muzes nad nim blbnout i s hrackama na ktere reaguje v ruznych rychlostich i kdyz jeho oci jeste nestihaji tak rychle pohyby.
Na zemi kdyz se batoli treba berany buc, nebo mu ukaz zrcadlo at se v nem vidi atp. Moznosti je spoustu.
|
| Kája, 3 děti | •
|
(11.10.2006 10:15:32)
A co mu (nebo jí) půjčit na hraní (pokud už sedí) páar pytlíků s moukou nebo fazolema. Moje děti to milovaly, to pak byl všude pořádek. Pardon, to by asi mohlo vdechnout, to jsem blb. Ale dcera měla asi 11 měsíců, a mám z toho krásné fotky.
|
| Katka. | 
|
(11.10.2006 11:59:26)
Jarko, syn má 8 měsíců a třeba spolu lezeme po bytě po kolenou, nebo ležíne na posteli a prohlížíme knížky (knížky jsou u nás nejoblíbenější hračky), hrajeme si na velkém míči, hrozně se baví, když vysávám nebo převlíkám peřiny.
Bohužel třeba paci paci nebo berany duc ho vůbec "nebere".
Do zrcadla vydrží koukat hrozně dlouho a nebo si taky prohlížíme fotky.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(11.10.2006 13:53:35)
Synovi budou 4 roky a sám si hrát prostě nechce. Jediný způsob, jak ho zabavit, aby nevyžadoval spoluúčast je napustit mu vanu a nasypat mu do ní metrák "mořskejch" hraček. Nebo mu dát špunt od kuchyňskýho dřezu. Jenže to pak znamená, že má věčně rýmu, protože si buď napustí ledovou vodu nebo mu vystydne a navíc se samozřejmě celej zmáčí.
Docela mně to štve, protože jiný děti v jeho věku - aspoň co mám možnost sledovat - se v pohodě zabaví samy i celý odpoledne. Syn chce, abych všechno dělala s ním a mně to celej den nebaví, navíc nemám tolik času. Když srovnám "věnování se" dětem u nás a jinde, tak si myslím, že dělám i víc než většina matek v mém okolí, jenže synovi to prostě nestačí. Přitom první rok ve školce mi učitelka říkala, že si tam hraje většinou sám, i když je tam fůra dětí, takže to "absencí" sourozence asi nebude. Zapojuju ho do všeho, když se vaří, tak podává věci, smí něco míchat, sypat koření do hrnce apod., vyndáváme prádlo z pračky...
Nevím, v jeho věku jsem si hrála pořád sama a vyhovovalo mi to, on má jinou povahu a je to celkem problém, nechci ho nijak traumatizovat, ale prostě na to nemám, abych mu každej den od čtyř do devíti, než jde spát, vymýšlela nějaký divadýlka...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2006 13:58:53)
Ještě dotaz. :o)
Nedávno mi moje máma vyčítala, jak jsem krkavčí, když v sobotu ráno nevstávám se synem v osm (on obvykle spí do desíti, ale někdy holt v těch osm vstane a spát už nechce), ale nechám ho, aby se sám vyčural, umyl si ruce, nasnídal se a hrál si do těch deseti, než vstávám já. Prý je na to malej - jsou mu 3 a 3/4 roku. Stejně jako je údajně malej na to, aby si sám vzal večeři (jogrut z ledničky, rohlík z chlebovky a lžičku ze šuplíku). Mně to teda přijde v jeho věku normální. Jak to máte vy?
|
| Jana (2 děti) | •
|
(11.10.2006 14:06:48)
Já myslím, že je to v pohodě. Když to zvládne, proč ne. Myslím, že kdyby měl nějaký problém, tak tě z té postele prostě vytáhne a spát tě nenechá. :-)))
|
|
| Janinka | •
|
(11.10.2006 14:35:36)
Monty, my to máme se 4letou dcerou pojaté o víkendu ráno úplně stejně :o) Taky jsem si dlouho připadala jako líná kůže, která není ochotná kvůli svému zlatíčku ani vylézt z postele, ale naši holku tahle občasná samostatnost a svoboda strašně baví a děsně se na to každý týden těší, tak jsem v klidu.
|
|
| Janinka | •
|
(11.10.2006 14:47:57)
Monty, my to máme se 4letou dcerou pojaté o víkendu ráno úplně stejně :o) Taky jsem si dlouho připadala jako líná kůže, která není ochotná kvůli svému zlatíčku ani vylézt z postele, ale naši holku tahle občasná samostatnost a svoboda strašně baví a děsně se na to každý týden těší, tak jsem v klidu.
|
|
|
| PajaMM | 
|
(11.10.2006 14:59:51)
Ahoj Monty :-)
U nas je to s temi vikendy obdobne....Klarinka nam rekne, ze uz vstava a ze se jde divat na pohadky...a je stastna, ze tam muze byt sama...je to max hodinka, ale pohoda....vsichni jsme spokojeni :-)
A s tim jidlem - nase beruska teda sama neveceri, ale kdyz neco chce, zepta se me, jestli si to muze vzit z lednicky nebo ze skrinky (vetsinou se jedna o neco sladkeho nebo tak), lzicku si taky umi vzit a najist se umi....takze v tom nevidim problem!!!
|
|
| ELZA | •
|
(11.10.2006 16:48:55)
Jéé, to je jako u nás :)) Malá (teď je jí 6) vyžadovala odmalička víc pozornosti, než kterékoliv jiné dítě co znám. U všeho chtěla někoho mít. U kreslení, stavění, puzzlí... k tomu další hry jako divadlo, vymýšlení různých příběhu s piráty a rytíři, na doktora si musela hrát s někým "živým" nebo aspoň plyšáci museli "mluvit"... Prostě zápřah. Naštěstí má tatínka "hračičku", ale i jeho to dost vyčerpávalo :) Ve školce se moc nekamarádila, hrála si spíš sama, nebo jen tak bloumala a pozorovala ostatní. Ale poslední dobou se to začíná lepšit. Hurá :)) Začala chodit do první třídy a je celkově samostatnější. Sama si kreslí, nebo s plyšákem hraje stolní hru a sama za něj mluví. A ikdyž si stále chce nejvíc hrát s námi, tak se dokáže zabavit i sama, což je pokrok :) Prostě každé dítě je jiné. Některé vyžaduje pozornosti hodně a jiné míň. Ale s přibývajícím věkem se i ty nesamostatné stanou samostatnými. Snad :))
|
|
| Matilda | •
|
(12.10.2006 7:03:05)
Monty,
muj syn si neumel sam hrat do 4,5 let.( Pak ho manzel naucil cist a vse se zmenilo.) Taky me to kolikrat nebavilo porad neco vymyslet a hrat si s nim, ale chapala jsem ho, protoze moji rodice na mne skoro nikdy nemeli cas, a stale si pamatuju, jak mne to bylo lito, jak jsem se citila odstrkovana. A pak jsem schvalne zlobila, abych si vynutila jejich pozornost a oni si se mnou uz tuplem nechteli hrat! :-))Takze ja se snazim delat opak a moje predsevzeti vzdycky byla: hrat si vic s detma, naslouchat jim, co je bavi, co je pro ne dulezite, atd. Musim ale hodne " dobijet baterky", takze kazdy den alespon na hodinu, kdyz se manzel vrati z prace, obleknu teplaky a vyrazim do fitneska:-) A taky vecer jsem kolikrat rada sama, bez mluveni, jen ja a kniha ci pocitac:-)
Ale chtela jsem hlavne napsat, ze nevidim nic neobvykleho na tom, ze Tvuj syn si v tomto obdobi nechce hrat sam...To neznamena,ze to tak bude navzdy....
|
|
|
|
|
|
| Šárka, tři děti | •
|
(15.10.2006 23:42:21)
Zkus na mrňouska jukat - schovej se na moment třeba za postýlku nebo stůl, křeslo a udělej na něj KUK. U nás mělo úspěch i "berany, duc". Ale co bylo asi úplně nejlepší - vzít mrně na ruku, chodit s ním po pokoji a mluvit a ukazovat mu vše kolem a pojmenovávat, co dělají ostatní členové rodiny. Pokud mrně už sedí a běhá po čtyřech, zkus i přiměřeně velký balonek.
|
| kamcula+david 08/05+Verca 11/0 | 
|
(25.10.2006 21:04:59)
My máme už dlouho velkou krabici s hračkama. Jsou tam všechny hračky od miminka. Když mám čas si s Davídkem hrát, hrabeme se v krabici a vždycky si pohrajem s tím, co vytáhnem. Někdy dýl a někdy míň, ale vždycky něco zaujme, zvlášť když to vytáhnem zespoda. A taky jsme se hodně houpali na velkém míči a prohlíželi spolu knížky, dobrá je na to ta poloha s pokrčnými koleny a miminkem opřeným o kolena. Taky jsme chodili po bytě a vyprávěli si o obrázkách, co máme v bytě a koukali se, kolik je venku stupňů nebo jak pere pračka apod. A hráli jsme na pejska, teda já jsme byla pejsek, štěkala jsem a "funěla" s vyplazeným jazykem a Davídek lezl za mnou. Teď občas chodíme na balkon koukat se na auta, to když potřebuju opravdu odvézt pozornost :o) Nejlepší hry jsou ty, kdy se koukám na Davídka, co dělá a začnu dělat něco podobnýho. Třeba mu pomůžu ve skládání kostiček, když s tím sám začne.
přeju hodně zábavy
k.
|
|
|
|
| Helča | •
|
(17.10.2006 12:38:31)
Ahoj Šárko.Mě tento článek nepřišel vůbec blbý.Čast si s manželem pokládáme otázku"proč si nedokáže hrát sám a zda opravdu není mnou rozmazlený, když vyžaduje neustále mou pozornost"Takže jsme se z toho článku poučila a taky ted budu v některých věcech přistupovat jinak.Děkuji za článek pomohl mi.
|
|
|
) Jen jsem mu zmínila, když se teď všechno zazelenalo, co je kaštan, lípa, bříza, javor...pampeliška, sedmikráska, kopřiva, hluchavka atd., prostě co znám, on si to okamžitě všechno zapamatoval, stejně jako značky aut, to zase když jde s tatínkem:o) Už jsem si znalosti doplnila ale jednu dobu jich uměl víc než já:))stejně jako vlajek států. Tak nevím, jeho baví buď se pořád něco učit, povídat si, ptát se jak věci fungujou (a to už delší dobu, občas už celkem záludé otázky), a nebo mi pomáhat - nejvíc ho baví mytí nádobí, vyklízení z myčky a vaření. Nechám ho dělat všechno, co zvládne, takže např. sám třídí a uklízí příbory, zvládne oškrabat mrkev (lehce dočistím), strouhat jablíčka, krájet např. žampiony (příborovým nožem), sypat a míchat ingredience...to prostě miluje:) Takže když si chce se mnou hrát, tak mi řekne pojď něco vařit/ péct :o) Samozřejmě umí zapnout myčku, pračku, zametat, vysávat. Škoda přeškoda, že se tohle nadšení jednou vytratí 
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)