konny,3 děti | •
|
(24.9.2006 18:12:00) tedy,holky,nezlobte se,ale vy,co tvrdíte radši pod stanem než s tyranem,zkoušely jste si někdy sehnat info o tom,co by s vámi a hlavně dětmi bylo?že plno žen se nechá týrat a ponižovat právě proto,aby nebyly připraveny o své děti?že v okamžiku,kdy opustí svůj byt,byť s dětmi,mohou se v okamžiku ocitnout "na ulici" a tím o děti přijít?že pro plno žen je přijatelnější nechat si namlátit,ale hlavně že mají dětu u sebe?napadlo vás někdy,že sociálka je schopná děti během jednoho dne odebrat,ale trvá jí i roky,než je vrátí?že pak musíte složitě dokazovat,co máte či nemáte,co děláte či něděláte.... já prožila dětství s tyranem,ale my měli štěstí,zabil se v autě dřív,než stačil ubít nás děti,nebo naší matku.ze začátku to byl normální chlap,pak začalo ponižování mamči a to velmi rafinovaně-aby to vypadalo jako její chyba.když měla sebevědomí na nule,přišly facky a kpance,prohození sklem dveří,zavírání v mokrém obkečení na balkon...ale jak říkám,patříme k těm šťastným,které se ho zbavily.....přesto musím říci,jsem ráda mami,že jsi radši vytrpěla pár facek,než abys zbaběle utekla a nás nechala doma či v ústavu...kde jinde by jsme s bráchou skončili,když neměla kde bydlet,nic na sebe či pro nás (vše by zůstalo v maminčině bytě)...dřív,než vypustíte takové moudro,zkuste spíš popřemýšlet-sousedka je samá modřina..dokážu jí i s dětmi přijmout do svého bytu a pomoci jí postavit se na vlastní nohy?asi těžko....je potřeba spíš jež hloupé rady,schánět informace o tom,kde a jak můžou dotyčné ženě pomoci.a to neni jednoduché.....má kamarádka je týraná žena...už asi 8 let a celou tu dobu se jí my okolo ní snažíme pomoci...psychycké týrání (jak už v některém článku zaznělo) neni vidět,neni důkaz...neni pomoc...bohužel
|
neznámá | •
|
(24.9.2006 18:55:06) kdo nezažil,jen teoreticky kecá.. Díky Konny zaTvůj příspěvek,ty z "praxe" mají bohužel nejvíc cenu.. Včera jsem se dozvěděla,že nemám chodit manž pomáhat do firmy,protože mě to nebaví-že mi zastavuje peníze,protože moc utrácím-a že si mám hledat práci,abych přinesla peníze domů..Starám se o domácnost,dvě malé děti,peru povlečení na jeho dvě ubytovny,pomáhala jsem mu na dopoledne s účetnictvím..Jo jo,jenom teoretické kecy..
|
|
neznámá | •
|
(24.9.2006 18:56:27) kdo nezažil,jen teoreticky kecá.. Díky Konny zaTvůj příspěvek,ty z "praxe" mají bohužel nejvíc cenu.. Včera jsem se dozvěděla,že nemám chodit manž pomáhat do firmy,protože mě to nebaví-že mi zastavuje peníze,protože moc utrácím-a že si mám hledat práci,abych přinesla peníze domů..Starám se o domácnost,dvě malé děti,peru povlečení na jeho dvě ubytovny,pomáhala jsem mu na dopoledne s účetnictvím..Jo jo,jenom teoretické kecy..
|
|
neznámá | •
|
(24.9.2006 18:56:28) kdo nezažil,jen teoreticky kecá.. Díky Konny zaTvůj příspěvek,ty z "praxe" mají bohužel nejvíc cenu.. Včera jsem se dozvěděla,že nemám chodit manž pomáhat do firmy,protože mě to nebaví-že mi zastavuje peníze,protože moc utrácím-a že si mám hledat práci,abych přinesla peníze domů..Starám se o domácnost,dvě malé děti,peru povlečení na jeho dvě ubytovny,pomáhala jsem mu na dopoledne s účetnictvím..Jo jo,jenom teoretické kecy..
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(24.9.2006 19:07:14) V podstatě JE to jednoduché - jde jen o to nebýt na partnerovi materiálně závislý. Jednak to zvýhodňuje v podobných případech a hlavně, nedává mu to do ruky karty, kterých by mohl využívat proti vám. S někým, kdo je na vás jakkoli závislý se zametá daleko líp než s tím, kdo se může sebrat a jít, protože má kam a hlady taky neumře. Navíc máte vlastní prostředky na právníky, když je zapotřebí. :o) Předmanželská smlouva a rozdělený majetek je zkrátka naprostý základ.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(24.9.2006 20:37:15) Monty, možná v nefungujícím vztahu. Ve fungujícím je základem že se na sebe lidi můžou spolehnout a spolupracujou.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(24.9.2006 20:52:41) Jeno, ani fungující vztah ti nedává jistotu, že bude fungovat nadosmrti. Bohužel. Vždycky je ve výhodě ten, kdo myslí "o krok napřed"...
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(25.9.2006 15:33:31) Monty, to nedává. Myslim si, že nejsem typ, kterej by si nechal něco líbit, ale chci mít vedle sebe partnera, ne soupeře. Při náznaku, že se mnou chce manžel orat bych prchala. Ale až při něm. Dokud je všechno v pořádku, nemám důvod se vzdávat tak krásnýho pocitu jako je sdílení.
Ještě jinak - jsem na MD (no, už nejsem, ale takhle to bude jednodušší, tak řekněme, že ještě kojim), manžel vydělává (což může jen díky tomu, že já se starám o naše společný děti, čili jeho výplata je zásluha nás obou). Představovala by sis to tak, že on ji přinese, rozdělí na dvě poloviny, děti budem živit napůl, budem si počítat kdo má v ledničce kolik jogurtů, aby nebral z cizího... A když pojedu na poštu vybrat mateřskou, mám použít svůj nebo společnej benzín? ...
Předmanželská smlouva mě pobavila - nic jsme neměli (leda oba nedodělanou školu) a co jsme nabyli v manželství je teď beztak společný (zatim to jsou prakticky jen děti :-)).
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(24.9.2006 20:54:11) Jeno, ani fungující vztah ti nedává jistotu, že bude fungovat nadosmrti. Bohužel. Vždycky je ve výhodě ten, kdo myslí "o krok napřed"...
|
|
|
Hanka | •
|
(25.9.2006 11:08:14) Monty, je to tak, nebýt závislá. To je teda pro ženskou na mateřský dost těžký, skoro nemožný. ALE dítě natož čtyři děti (jak tu někdo psal) se mi přece nenarodí jen tak z čista jasna měsíc po seznámení. Prostě s chlapem žiju, poznávám ho, pak si myslím, že je fajn a vezmu si ho, máme dítě..... A během téhle dlouhé doby už bych přece měla poznat jestli má násilnický sklony nebo ne. Když pak zůstávám a mám ještě druhé dítě, třetí, čtvrté? To se pak nemůžu divit, že se mi těžko odchází. Neříkejte mi, že někdo začal svou ženu mlátit až po deseti letech manželství a předtím to byl skvělý otec a mírumilovný manžel.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(25.9.2006 11:20:14) Hanko, naprostý souhlas. Pokud se nejedná o náhlé propuknutí duševní poruchy, nemyslím si, že by se určité "znepokojivé" známky v chování partnera neprojevily nejpozději po narození prvního dítěte. Možná jsou ty holky tak zaslepené, že to vidět nechtějí? Ale tak dlouho?
|
|
Damila |
|
(25.9.2006 11:52:38) No to máš sice pravdu, ale jak ženská, která nemůže NIC, zabrání tomu, aby neměla děti? Co když s ním spát musí? Co když nemá na HA, potrat, apod...? Je to samozřejmě extrémní případ, ale určitě ne ojedinělý. Docela se do toho dokážu vžít.
|
Hanka | •
|
(25.9.2006 12:06:46) Dagmarjano, ty patříš mezi ty zaslepené, co nechtějí vidět ani přemýšlet. Kdo to kdy viděl, že žena s někým MUSÍ spát a mít děti! To je přesně ten případ, kdy by se měla okamžitě sebrat a ještě bez dětí od toho chlapa odejít. Když to neudělá tak bude s děckem v daleko hůře řešitelné situaci. A pak se bude vymlouvat na to, že s ním přece musela spát. NEMUSELA!
|
Damila |
|
(26.9.2006 7:07:37) Nejsem zaslepená a byla bych ráda, kdybys měla pravdu.
Ale jak to říkají staří indiáni-"nemůžeš vědět, jak se cítí přítel, pokud jsi nechodil v jeho mokasínách".
Tvrdit, že tyto ženy NEMUSÍ spát se svým mužem, že NEMUSÍ dělat nic co nechtějí, je stejné, jako kdybych já Ti tvrdila, že nemusíš chodit do práce, že děti nemusíš posílat do školy, nemusíš nechat děti očkovat.... Nemusíš. Ale co pak následuje si umíš představit. Tak to funguje i v té rodině, kde je žena týraná. Když to neudělá, následují sankce. Je totálně v jeho područí a musí poslouchat. Má ji ve své moci. Přeji Ti, abys nikdy nebyla nucena vlastními zkušenostmi má slova pochopit.
|
Hanka | •
|
(26.9.2006 7:23:10) Dagmarjano, máš pravdu, nezažila jsem to. S tou argumentací, že nemusím chodit do práce, nemusím posílat děti do školy, ale nesouhlasím. Já musím (chci) chodit do práce, protože se chci mít líp něž když budu na sociálce. Musím (chci) posílat děti do školy, protože je na to zákon a chci aby měly vzdělání. Nemusím, ale chodit do práce, kde mě budou šikanovat, nemusím nechat dítě chodit do školy, kde ho budou šikanovat. Stejně tak nemusím zůstat s mužem, který mě týrá, můžu odejít a najít si jiného. Vše v životě je o výběru.
|
Damila |
|
(26.9.2006 7:32:37) Týrané ženy jsou jako ve vězení. Některé mají ještě dost síly, aby utekly z tohoto vězení, některé ne. Ale nikdy bych neodsuzovala ty, kterým se to nepovedlo. Většinou NEVÍ, jak by mohly žít jinak. Většinou jdou jen z jednoho vězení (pův. rodiny) do druhého(paušalizuji, samozřejmě, není to tak všude, společné je to, že nemají sílu na změnu). Vůbec nechápeš o čem mluvím. Beznohý nemůže chodit, depresivní člověk se nemůže smát, týraná žena nemůže utéct. Prostě na to nemá.
|
Hanka | •
|
(26.9.2006 8:19:24) Dagmarjano, v tom co jsi napsala je kus pravdy. Já vychovaná v bezproblémové rodině s normálním sebevědomím si těžko můžu představit jak žije žena, kterou psychicky deptali už její rodiče. No přesto mám pořád pocit, možná idealistický, že každý si ve svém dospělém životě rozhoduje za sebe a za svá rozhodnutí nese odpovědnost ať už je udělal v jakékoliv situaci. A bohužel týrané ženy, které se nechají týrat spousty let nesou odpovědnost za své děti, které svým příkladem vychovají znovu pro další život, jak ty píšeš, ve vězení.
|
Lynn, dvě děti | •
|
(26.9.2006 9:19:54) Znám jednu rodinu, otec typický tyran, bil manželku zcela pravidelně a už před svatbou.... Po patnácti letech manželství sebrala sílu a chtěla se odstěhovat i s dětmi, chlapcem, kterému bylo 16 a desetiletou holčičkou. Holčička stála na straně matky, syn ovšem, protože si vzal za příklad otce, byl matčiným odchodem zděšený a tak jí po vzoru otce nafackoval a sprostě jí vynadal, že musí být k..., když chce rodinu opustit... Smutné, že?
|
|
|
|
|
|
|
|
cizinka | •
|
(27.9.2006 10:23:51) Monty a Hanko, kezby. Bohuzel, to co tvrdite, odporuje socialni praxi: naopak, pribyva tyranych zen, ktere pochazi z tech uspesnych vrstev. Totiz, jo, ty pravnicky, manazerky, lekarky a ucitelky maji prostredky se branit a urcite hraveji by pokryli naklady na prohrany soud, ale take vice se stydi, vice se boji publicity, a tak i vice se boji promluvit o svych intimnich zalezitostech a ponizeni. My zijeme stale v patriarchalnim svete, ve kterym ten na hore musi byt silny po vsech strankach, a o pravnikovi, lekarovi, uciteli, politikovi a tak dale musi se vedet, ze je stastne zenaty ci vdana a svoje soukromi dokonale zvlada. Proto musi se zmenit nejen zakony o domacim nasili, ty se vlastne meni, ale take kultura. Asi proto v takovych pripadech misto: Nechapu, jak nekdo muze si to nechat libit..., je lepsi rict: Obdivuji tyto zeny za jejich odvahu mluvit a resit situai svoji a svych deti.
|
Hanka | •
|
(27.9.2006 12:18:43) Ahoj cizinko, my s Monty jsme neřešily z jakého prostředí týrané ženy pocházejí, o tom mluvila Dagmarjana, určitě pocházejí ze všech společenských vrstev, např. i moje kamarádka VŠ, v práci velmi úspěšná (odešla od něj včas). My jsme jen chtěly říct, že nechápeme proč ty ženy neodejdou včas, s důrazem na to včas. Proč zůstavají s přítelem ještě bezdětné, když jim tento přítel dá facku nebo jim sprostě nadává. Proč si takového muže vezmou a mají s ním děti a pak už opravdu není lehké odejít. Prostě můj názor je, že žena, která odpustí svému muži fyzický útok si jen zadělá na obrovské problémy.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2006 12:27:31) Hanko, možná je to tím, že ty ženy jsou vychované k tomu, aby byly PŘEDEVŠÍM partnerky, manželky, matky... ne osobnosti. Pokud si dobře pamatuju, tahle myšlenka zazněla i v seriálu "Ordinace v růžový zahradě" (dělala jsem z toho knižní verzi), kdy holka říká - bejt sám je divný, když nejsi s někým, tak neboduješ. A když tohle máš v krvi, tak si třeba opravdu říkáš "než být sama, tak radši budu s hulvátem". Ženská bez chlapa je ve většinový společnosti pořád braná jako "divná". Rozvod je pořád do určitý míry stigma. To není o vzdělání ani o inteligenci, to je o způsobu myšlení, v zažitých vzorcích, který jsou podle mne úplně špatný, ale bohužel fungujou. :o(
|
10.5Libik12 |
|
(27.9.2006 13:06:37) Monty, já tě fakt můžu, proto se zeptám, jestli čtu dobře. Ty říkáš, že v Ordinaci v růžové zahradě zazněla MYŠLENKA?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2006 13:13:08) Libiku.... :o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Pavlo, mám ho od tý doby, kdy mi ho moji ukrutně vtipný kamarádi koupili k narozeninám. :o) Tzn. asi měsíc. Stojí před barákem a ani se nehne, protože brejle mi k němu nekoupili a ještě jsem se nedostala do optiky, abych si je nechala udělat. A bez brejlí si jezdit netroufnu, máme za rohem policajty. :o)
|
|
|
cizinka | •
|
(27.9.2006 13:09:17) Hanko a Monty, Ja se nevyznam tak moc v problematice domaciho nasili (asi take proto, ze do nedavne doby o tom temer vubec se nemluvilo], ale asi to je trochu take o tom, kdy padne prvni facka. Prece dost casto gambleri, alkoholici a tyrani vyklubou se z docela usporadanych chlapiku az po nekolika letech manzelstvi. Pokud uz tehdy, kdyz jsou deti, ta nutnost soudu, a mluvit o sklonech sveho manzele u soudu je nutna, aby ty zeny unikly pomsty na a pres deti. A tehdy zahraje hodne vice rovin: pokud tyrani jeste nebylo kvalifikono policii jako trestny cin, naklady za prohrany soud ponese zena, publicita kolem jeji soukromi, a u casti verejnosti vyslouzena povest hysterky a labilni osobnosti muze poskodit zenu ve zamestnani. Pak skutecne hraje roli take blba kulturni predstava, ze za nesnaze v rodine muze vice zena, a s tou teplou veceri dalo by se tech facek uniknout a hodne zen vnima zhrouceny vztah jako svoji vinu. Monty, myslim, ze mluvis z velice pohodlne pozici nekoho, kdo je sam sobe pan a pan jen sam sobe. Jsou ale povolani, ve kterech skutecne zalezi na tom, co o tebe vedi a mysli ti, kdo jsou pod tebou a priznat svoje slabe stranky byva dvakrat tezko. Jiste, nechat tyrat svoje deti, nebo nechat ovlivnit je psychicky tim, ze budou svedkami ponizujiciho zachazeni s matkou je srabovstvi, ale z druhe strany je treba priznat, ze promluvit o tom je nutno mit velkou davku odvahy.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2006 13:18:34) cizinko, to máš pravdu, jsou situace, kdy to je asi hodně těžké, protože společnost je nastavená takovým zvláštním způsobem a věřím, že v některých případech to přiznání může zničit i kariéru. Jakkoli mi to osobně přijde absurdní. Teď ale co s tím? Klima ve společnosti se v tomhle ohledu hned tak nezmění, pokud vůbec. Odvaha přiznat si svou chybu se nějak moc necení. :o(
|
cizinka | •
|
(27.9.2006 16:35:37) Monty, ja samozrejme neznam predpis na rychlou kulturni zmenu. Jen jsem chtela dovysvetlit, proc si myslim, ze ta pozitivni povzbuzeni se branit: "obdivuji odvahu..." je lepsi nez negativni: "nechapu, copak ty zenske nemaji zadne sebevedomi, mne by to se stat nemohlo".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
lusiašek | •
|
(26.9.2006 16:58:27) konny souhlasim s váma zjištovala jsem to.A to co jste napsala je pravda.Neni to opravdu tak jednoduché jak si tady někteří představují.
|
|
|