| Peta77 | 
 |
(9.9.2006 6:56:14)
Mne tento článek evokoval ještě jednu myšlenku. Je vždy bio rodina lepší než náhradní ( viz. názor, že lepší než Babybox je sociální pomoc matkám v nouzi )? Sama pracuji v ústavním zařízení NRP a nad výše zmíněným již pár let přemýšlím. Nynější snaha státních orgánů je, aby se děti, i když jsou ze závažných důvodu z rodin odebrány, s biorodinou stýkaly pokud možno co nejčastěji. V praxi to pak vypadá, že dítě jede na víkend či prázdniny do holobytu bez elektřiny, nikdo se o něj nestará, zpátky se vrací hladové, občas zavšivené...Ale kontakt s rodinou je zachován. Teď jen, jestli je to ku prospěchu věci. Dítě sice má identitu, ale také si do života nese ne zrovna ideální představy o fungování rodiny. Nebyly by pro takovéto děti lepší hostitelské či pěstounské rodiny, které mu dají něco do života? Samozřejmě v kombinaci s občasnou krátkodobou! návštěvou rodičů? Sama nevím...Co na to vy ostatní?
Vím, že tento můj názor se může zdát někomu jako velká odbočka, ale dle mne to spolu docela souvisí. Matka cítí, že další dítě nezvládne ( doma již tři má ), ale soc.prac. jí nabídnou finanční pomoc, na kterou se nechá zlákat, ale péči o děti časem přestane zvládat a děti skončí tak jako tak v ústavních zařízeních, jen nebudou právně volné a i kdyby byly, budou starší a tím i hůře umístitelné do nové rodiny. Možná jsem pesimista, ale po několika letech práce v tomto oboru jsem o podobném schématu u většiny případů přesvědčena.
|
| eliška | •
|
(9.9.2006 16:20:21)
Tohle téma je pro mě moc zajímavé - věnuji se vzdělávání "normálních rodičů". Myslím tím takových, kteří mají jen pocit, že mají problémy s výchovou svých dětí. Spíš jsou to rodiče zodpovědní, kteří chtějí pro svoji rodinu to nejlepší. Jsou to vzdělávací kurzy, převzaté ze zahraničí. V budoucnu bych se chtěla víc zaměřit i na rodiče problémové. A teď se sama ptám, má to vůbec smysl? Je u těchto lidí problém jen v tom, že neví, jak se ke svým dětem chovat nebo nemají ani sebemenší zájem? Myšlenka nechávat dítě v biologiscké rodině vychází z toho, že když se rodině pomůže (ale skutečně, dlouhodobou prací ne jen občasnou finanční dávkou) má šanci zlepšit své fungování. Zajímal by mě názor někoho z oboru, který s takovými rodinami pracoval nebo pracuje.
|
| Pudicitia | 
|
(9.9.2006 17:13:43)
Jsem v pravidelnem styku s rodinami, ktere nazyvate problemove, take jsem mela moznost poznat radu deti z DD, pestounske pece i adopce. Po deseti letech praxe jsem presvedcena, ze pokud to je jen trochu mozne je lepsi biologicka rodina. A to i v pripade, ze bydli v holobytu. Zavsivenost neberu vubec jako argument, to chapu spis jako zert. Ponekud vaznejsi uz je to, ze deti maji hlad, nicmene znam mnoho deti, ktere obcasny nedostatek normalne snaseji (s tim, ze kazdy den dostanou najist aspon neco) a jsou rozhodne stastnejsi nez odbrane deti v detskych domovech. Co se tyka adopce a pestounske pece, zalezi na pestounech a adoptivnich rodicich a samozrejme i na detech (do jake miry jsou poznamenane napr. predchozi ustavni vychovou ci svou biorodinou. I ti nejlepsi pestouni a nejmene problemove deti se vsak musi potykat s radou problemu, to ale mam spis z druhe ruky. Zasadni pro mne je, ze i deti, ktere se bystremu oku socialni pracovnice jevi jako zanedbane, mohou byt stastne a to mnohem vice nezli jine deti, ktere ziji v materialnim blahobytu a v dobrych podminkach, tak jak si je predstavuje vetsina spolecnosti. Tedy pokud rodice sve dite netyraji a napr. nenuti k prostituci atp. rozhodne bych je neodebirala.
|
| Líza | 
|
(9.9.2006 17:28:56)
Leticie, tvůj příspěvek vyzněl, jako že kromě rodin, kde se děti mlátí do bezvědomí nebo nedostávají jíst, je vždy biologická rodina lepší... s tím bych hrubě nesouhlasila.
Ano, samozřejmě, může být š´tastné a citově naplněné dítě, které žije v nevyhovujících hygienických podmínkách, ale o tom se tu snad debata nevede. Teda doufám.
Jednak týraných dětí není málo, pak kromě fyzického týrání existuje zanedbávání, psychické týrání, sexuální zneužívání... jsou rodiče, kteří jsou natolik psychopatičtí, že nejsou schopni vůbec převzít zodpovědnost za své děti, a rodiče, kteří z jiných důvodů nejsou schopni rodičovskou roli zastávat. hrát si na to, že jejich dětem je za každou cenu lépe s nimi, se mi nezdá moudré. Myslím, že to je pokaždé potřeba posoudit individuálně.
|
| Líza |
|
(9.9.2006 17:31:04)
P.S. NEJSEM přívržencem drastických řešení a je-li naděje na to, že rodina původní začne znovu fungovat a pečovat o děti, jsem pro. Jen jsem proti těm zásadovým viděním věcí - tedy "jedině původní rodina" a "napravit se dá vše".
|
|
|
|
| Peta77 |
|
(9.9.2006 17:19:38)
Nedávno jsem četla rozhovor s Idou Kelarovou o převýchově a začlenění problematických Romů a musím říct, že s jejími názory se ztotožňuji i já. Stejně jako ona mám v sobě i já cikánskou krev, to jen pro pořádek, aby mne nikdo neobvinil z rasismu:-)
Základní myšlenkou je nepomáhat dospělým, protože ti, kteří se chtěli do většinové společnosti začlenit a žít běžným středoevropským životem ( jsem jejich potomkem a stejně jako já žije i většina mých příbuzných ) to již dávno udělali, ale soustředit se na děti. Jim pomáhat.
A to dle mého názoru platí i v tomto případě. Soustředit se na dítě a pomoci co nejvíce jemu. A co pomůže dítěti víc? Funkční náhradní rodina či nefunkční biologická?
|
| Pudicitia |
|
(9.9.2006 20:24:09)
"Nepomahat dospelym, ale detem" to je jedna z nejhorsich premis, kterou vedou mozna dobre minene snahy pomahat socialne slabym obecne, socialne vyloucenym Romum atd... Pokud nezaclenite do procesu integrace celou rodinu je veskera snaha pusobeni na deti a mladez celkem k nicemu. Jsou samozrejme vyjimky - deti ktere maji velkou vuli a talent - ale ty by se casto prosadili i bez nasi pomoci. Jinak soustredit se jen na deti je ztrata casu, energie a penez. Pokud je ovsem neodeberete uplne, ale to povazuju za opravdu krajni reseni a provadeno ve vetsim meritku za socialni inzenyrstvi nejhrubsiho zrna - pokud mam byt slusna.
Mozna jsem byla v predeslem prispevku prilis kategoricka. Jsou samozrejme situace, kdy je detem lepe v nahradni rodine. A posuzovat je potreba urcite individualne. Ale myslim, ze hygiena a pravidelna strava a rezim jsou casto dobre viditelnymi parametry, ktere se proste nabizeji. A ovlivnuji jiste nejednu socialni pracovnici, ktera pise sve posudky ve prospech odebrani ditete z rodiny.
Je mnoho deti z rodin stredni a vyssi tridy, ktere trpi napr. citovym chladem ci domacim nasilim a tady socialka temer nikdy nezafunguje. Tedy ne, ze bych chtela ty deti hned odebirat, ale nejaky zajem statu by tu mel byt. Ten se soustredi vzdy na ty nejchudsi, coz je asi nejfunkcnejsi, ale neni to vzdy tak jednoduche.
Jo a nakonec romska krev preci nikoho pred protiromskym rasizmem neochranuje. Z ceho asi vzniklo "poturcenec horsi Turka"? Cimz vas z rasizmu neobvinuju, jen si dejte pozor, bylo by to prilis jednoduche.
|
| Peta77 |
|
(10.9.2006 7:17:42)
My dvě se asi na názoru neshodneme. To ale není tak podstatné. Důležitější je, že jsme obě dvě ochotny slabším pomáhat obecně. Bohužel to stále není samozřejmostí.
Vaše argumenty o celostním působení na rodinu mají něco do sebe, ale já si stále myslím, že "starýho psa novým kouskům nenaučíš". 40-50ti leté lidi, kteří nikdy neparacovali, tzv. "po dobrém" nikdo nepřesvědčí, aby s tím nyní začali a byli dobrým příkladem pro své potomky. Obzvláště je-li stát tak štědrý ve svých sociálních dávkách. Proto mi přijde užitečnější věnovat se malým dětem, již od školky či 1. tř.ŽŠ. A podporovat třeba právě nadané děti tím, že jim umožníme návštěvu uměleckých škol. Pro ilustraci na Slovensku probíhá projekt, ve kterém si můžete vybrat z nabídky nadaných Rómských dětí a tomu "svému" zaplatit např. roční školné v lidušce. Ale obdobné projekty probíhají i v naší republice. Jeden z nich je zaměřen na děti z Dětských domovů a na splnění jejich přání. Probíhá pod patronátem Nadace Terezy Maxové. Kdyby někdo měl zájem splnit přání dětem z DD, přikládám adresu: www.sance.cz.
No a ohledně toho rasismu:-) Jestli je rasismem, že se za některé Romy, ale nejen je, stydím, tak jo, jsem rasistka:-) Není mi totiž jedno jak na rómský národ je nahlíženo. Třeba i proto, že jsme čekatelé na adopci "tmavšího" děťáka:-)
|
| Pudicitia |
|
(10.9.2006 17:13:26)
no jo, ale ono se nemusi vzdycky jednat o to, aby cela stredni generace sla do prace. V oblastech, kde je velka nezamestnanost se Romove, kteri naji casto nizkou kvalifikaci a treba jen zvlastni skolu tezko zamestnaji i kdyby treba chteli. Ja ziju v Praze, kde neni problem, ze by Romove nepracovali, ale pracuji casto na cerno a prace stridaji. A pak se nekdo vyuci a nesezene praci v oboru coz je pak zas prikladem pro cele siroke okoli, ze chodit do skoly je k nicemu. Je dobre, kdyz si nekdo ze stredni generace udela nejaky kurs rekvalifikacni ci jiny a pak treba kdyz nejaka maminka pracuje jako asistentka ve skole. Zlepsi to vyrazne komunikaci cele komunity /siroke rodiny/ se skolou a a rozsiri obzory. Priklady tahnou to za prve. Za druhe komunikace s rodici umozni prosadit pro dite prostor na uceni a pozehnani k tomu, aby nejakou skolu delalo. Kdyz maji rodice pocit, ze se na skolnich uspesich sve ratolesti podileji, lepe snaseji napr. pocit odcizeni, ktery pri vzdelavani jejich potomka rodina zakousi. A pak je hrozne tezke vydrzet chodit do skoly, kdyz se ostatni vrstevnici valeji doma a obcas chodi na brigady nebo treba chodi do prace, ale uz skutecne vydelavaji. Pro takovou vydrz je potreba, aby rodina skolaka v puberte podporovala, aby na nej byli pysni a meli pocit, ze je to i jejich zasluha. Tot ma zkusenost. Takhle jsem videla se vyucit nejdeno dite i na strednich skolach a maturitou. Verim, ze obzvlast silna osobnost vystuduje i kdyz tomu rodina nepreje, ale musi to byt sakra tezke. Takze "prace" s rodici muze zahrnovat vlastne jen moralni podporu a nejake to vypite kafe. Myslim, ze se to vyplati. Drzim palce s vasim ditetem - at vam to klape.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)