| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Porod v 32. týdnu těhotenství

 Celkem 44 názorů.
 nekázanka 


držím palce 

(12.6.2006 10:13:25)
Držím palce, at je všechno OK. Přístup doktorů se mi nechce komentovat, něco podobného jsem zažila taky a je to síla. Myslím, že zavedení etické výchovy zdravotních sester a doktorů by bylo víc než na místě. A to nejen u porodníků a ženských i dětských sester, ono když máte příbuzného v terminálním stádiu rakoviny a nikoho ze zdravotníků nezajímá kvalita jeho života, když už přece za chvíli umře, je to děs.
 Skrabulka a Janinka 


Předčasně narozeni 

(12.6.2006 11:32:45)
Ahoj,
já jsem porodila naší holčičku v 37 týdnu těhotenství. (Cestou do porodnice mi manžel naznačil, že ty poslíčky beru moc vážně )
Vážila 2480 g a měřila 46 cm. Vím, že proti Tvému chlapečkovi byla veliká, ale první dny nechtěla vůbec papat. Držela jsem jí v náručí a brečela nad ní, že mi umře hlady. Cítila jsem se v tu chvíli úplně bezmocná a nevěděla jsem co s ní mám dělat. ( Sestřičky vždy jen pokrčili raneny a řekli, že to se stává a že ještě chvíli počkáme)
Chápu tedy Tvůj strach a obavy, které jsi musela prožít a přeju Ti, aby Tvůj chlapeček byl do budoucna jen a jen štěstíčkem a radostí Tvého života.
 ANNA 
  • 

Re: Předčasně narozeni 

(6.8.2006 16:01:01)
AHOJ,KDYZ SE NARODI MIMI DRIVE NEZ O PAR TYDNU,JE TO PRO RODICE OPRAVDOVA BEZMOC.TESI ME KDYZ DETI KOLEM 30.TYDNE LEKARI DOKAZOU VYPIPLAT.NAS TO STESTI NEPOTKALO,VE 28.TYDNU MI ODTYKALA VODA A PO 3 DNECH POBYTU V NEMOCNICI MI VYVOLALI POROD.CHLAPECEK MEL JEN 1100G.PO 4 DNECH ZIVOTA,KDY SI VEDL DOBRE,DOSTAL JINY INKUB.JIZ PRO NE TAK TEZKE PRIPADY A 5.DEN ZEMREL.DLOUHO JSEM SE Z TOHO DOSTAVALA.NYNI VSAK JSEM VE 32.TYDNU A JE VSE V PORADKU.MOC SE TESIME.VSEM TEHULKAM PREJI HODNE STESTI a MIMINKAM AT DRIVE NAROZ.NEBO NE,HODNE SIL A ZDRAVI.
 Zuzka 
  • 

vela stastia 

(12.6.2006 11:54:00)
Velmi citlivo napisany prispevok. Docitala som ho so slzami v ociach ale radostou v srdci ze sa malickemu dari. Gratulujem k chlapcekovym uspechom a ku skvelemu manzelovi. Vela stastia.
 Kačka+Miška+Eli+Anička 


Re: vela stastia 

(12.6.2006 21:29:39)
Ahojky,

přeju všechno nej nej nej zdravíčko a štěstíčko :o), je dobře, že ti manžel moc pomáhá :o)
 Karolína, kluk 5 let 
  • 

Moje zkušenost 

(12.6.2006 12:00:43)
Ahoj,
i já mám podobnou zkušenost. Můj porod začal úplně normálními bolestmi v kříži v neděli dopoledne ve 33 týdnu. Když jsem ale stále a u kuchyňské linky a připravovala oběd začalo to bolet. V poledne jsme s manželem odjeli do Motolské porodnice. Sama jsem tomu nevěřila, že bych už mohla rodit. Takže jsem neměla ani sbalenou tašku do porodnice! Počítala jsem, že mi natočí monitor - budou to jen poslíčci a pojedem zase domů. Ale už na příjmu mě při vyšetření začali silné bolesti a pan doktor mi sdělil, že už jsem ve druhé fázi porodu a už kouká hlavička! Jela jsem okamžitě na porodní sál. Náš chlapeček se narodil za dvě hodiny, vážil 1491 g a měřil 41 cm. Dýchal sám, jen mi ho ukázali a hned ho dali do inkubátoru. Vůbec jsem nechápala co se děje a že je to skutečnost a ne sen! Mě odvezli ne na odd. šestinedělí ale na normální gynek. oddělení. Malý byl na novorozenecké JIP. Bohužel v tu dobu se na JIP malovalo, takže byla přesunuta do přízemí děské nemocnice. Takže kdykoliv jsem chtěla malého vidět v těch čtyřech dnech po porodu, kdy jsem byla v porodnici, musela jsem obsolvoval cestu z šestého patra porodnice do přízemí dětské nemocnice, což mi po porodu zabralo půl hodiny tam a půl hodiny zpátky. Nic krásného! Ale malý se měl k světu, nebyl nijak nemocný jen maličký. Prvních 14 dnů ho krmili sondou do žaludku a já jsem chodila každý den za ním a zkoušeli jsme kojit. Nakonec se chytil a začal krásně přibírat. Po měsíci na JIP jsme mohli konečně domů. Náš malý drobeček je nyní v pěti letech největší ve svém oddělení ve školce (není se co divit má 123 cm!). Je zdravý a pěkný čipera. Jsem teď ve 13. týdnu dalšího těhotenství,tak doufám, že to tentokrát vydržíme s miminkem až do konce a nečeká nás opět takovéhle dobrodružství.
Zdravím
Karolína
 Katarina,Radovanek 


Vim jak jste se citila 

(12.6.2006 12:52:15)
Dobry den,moje zkusenost byla podobna.Na silvestra mi zacalo bricho tvrdnout,mela jsem bolesti a tak me manzel odvezl do porodnice na prohlidku.Myslela jsem,ze mi daji nejakou injekci a pusti me domu.Ale pan doktor mi oznamil,ze budu rodit.Byla jsem na konci 29. tydne.Neverila jsem mu,ale nez jsem se stacila vzpamatovat,tak uz me vezla sanitka do fakultni nemocnice 30 km od naseho mesta.Protoze miminko bylo male a ve fakultni nemocnici meli s predcasnymi porody lepsi zkusenosti a byli lepe vybaveni.Byl vecer,byla jsem v cizim meste,sama,na Silvestra,napojena na kapacich,ktere mi upravovali stahy.Dostavala jsem 2 injekce,aby se urychlil vyvoj plic miminka,Neustale monitorovali stahy,nesmela jsem vstat z luzka,ani na WC me nepustili,jeste se mi k tomu pridala tehotenska cukrovka a dieta.Po 6 dnech me z kapaku odpojili a ja jsem,i kdyz lekari delali co mohli a tedy proti jejich vuli:o)v noci porodila.Byla jsem rada,ze uz je to za nama.Narodil se nam krasny chlapecek,1820 g,42 cm.Mrzelo me jen,ze syna ihned po porodu prevezli a ja se na nej ani nemohla podivat.Nevedela jsem az do rana kolik meri,vazi a zda je v poradku.To vsechno jsem vysondovala az 8 hodin po porodu.Cekala jsem,ze mi nejaky lekar prijde sdelit vsechny skutecnosti,ale kdybych nepatrala sama,tak nevim nevim:o) kdybych se o svem kuliskovi dozvedela.Nemel nastesti zadne zdravotni problemy,dychal sam,ale i tak stravil tyden v inkubatoru na JIPce.Me pustili po 3 dnech a odjizdet bez miminka je opravdu hrozne.Mleko jsem odstrikavala a vozili jsem mu jej kazdy den.Po tydnu v inkubatoru premistili prcka na neonatologii,kde byl jeste 2 tydny beze me.Jakmile se uvolnilo misto,nastoupila jsem k nemu a po tydne jsme si toho naseho piskota odvazeli domu.Trpel anemii,ale jinak byl v poradku.Absolvovali jsme spoustu vysetreni,ktere deti narozene v terminu nepodstupuji.A od 5. mesice jsme museli zacit cvicit Vojtovu metodu,kterou jsme cvicili 4. mesice.Ted je Radovankovi uz 29. mesicu.Neustale nas kontroluji na rehabilitaci,kde ted rozhodli,ze budeme opet cvicit Vojtovu metodu.Pro matky ktere ji znaji,urcite nemusim popisovat jaky je to boj touhle bolestivou metodou mucit dite.Po mentalni strance je syn naprosto v poradku.Na neurologii uz nechodime.Ale jinak mame pravidelne prohlidky na ocnim,na ortopedii,na jiz zminene rehabilitaci,klasicky u zubare...tak mam nekdy pocit,ze nechodime nikam jinam nez k lekarum.Syn vidi bily plast a uz je vystraseny co jej opet ceka za vysetreni a ja po pobytu v porodnici mam stejnou fobii,ze bych tohle absolvovala jeste jednou.Byla jsem cele tehotenstvi v pohode,nemela jsem zadne problemy, takze jsem nechapala jakym fofrem se to vsechno odehralo a proc se to stalo prave mne.Preji vsem nastavajicim maminkam,aby je nepotkalo totez, protoze ja dodnes nevim a nikdo neni schopen rict,proc jsem porodila predcasne.
 Kajina 
  • 

Re: Vim jak jste se citila 

(12.6.2006 13:24:03)
Muj synovec se narodil jen asi o 2 tydny drive, vazil 2100 gr a meril 45 cm. Kdyz jsem ho poprve videla, pripadal mi hrozne malicky. Ale pak nastesti rychle zacal pribirat na vaze. Ale byl mu rok a jeste nesedel! Sestra s nim cvicila taky Vojtovu metodu, hrozne u toho kricel chudak malej. Pak mel taky opozdeny zacatek chozeni, ted je mu 20 mesicu, je moc sikovnej a cipernej, akorat moc nemluvi, ale rozumi
 Andrea, Erik 05 


Re: Re: Vim jak jste se citila 

(12.6.2006 15:21:29)
Memu prckovi je ted 15 mesicu a narodil se v terminu a v poradku a tak si ani ve snu nedovedu predstavit cim jsi si prosla. Jsem moc rada, ze vsechno dopadlo dobre a to ze je maly ve vyvoji trosku pomalejsi..., urcite to brzy dozene. Navic se mu ty 4 tydny o ktere se narodil drive maji odecitat. Prejeme vam v zivote mooooc stesticka a uz zadne trapeni.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Podobná zkušenost 

(12.6.2006 15:40:08)
Ahoj, mám naprosto stejnou zkušenost. Moje švagrová před týdnem porodila holčičku Marušku. Bylo to asi v polovině 38. týdne - vážila 2,1498 kg a měřila 45 cm. Včera jsme se tam byli podívat a nechtělo se mi ani věřit, že tak malinkaté miminko vůbec může být. Ale jsou obě v pohodě a kojí, takže počítám, že vše rychle dožene. Moje vlastní děti, které v době narození vážily 3,60 kg, mi připadaly obrovské.
 Boudicca 


Re: Podobná zkušenost 

(13.6.2006 9:01:26)
Jano, myslím, že porod ve 38. týdnu se již považuje za porod v termínu, já jsem rodila oba syny v 38+2 a jeden měl 3950 a druhý 3560, naprosto donošená děťátka. To se vůbec nedá srovnávat s tím, když se děťátko narodí např. ve 27 týdnu....
 sally 


Re: Vim jak jste se citila 

(13.6.2006 4:58:40)
Katarino,
předčasně se rodí asi 10% dětí (!!!!) a u 50% případů se nenajde žádná zjevná příčina proč k tomu došlo. Mám doma taky nedonošeňátko - 32+4, 2079g, 44cm. Naštěstí u nás bez problémů - jen malá váha a málo síly k sání. Ovšem noční můry jsem měla ještě osm měsíců po porodu. Pak to nějak přešlo a přes všechny pochybnosti a strachy jsme pořídili druhé mimi - tentokrát přenášené, porod mi museli vyvolat. Jsem moc ráda, že jsem mohla zažít "nomální" porod a normální šestinedělí - domů jsem šla po čtyřiadvaceti hodinách, žádné pumpování mléka, žádné nadskakování při každém zazvonění telefonu, žádné vracení miminka do skleněné krabice a loučení se s pocitem, že kdo ví, jestli se ještě uvidíme... Prostě si myslím, že to překonání fobií stojí za to - no nic, musím jít řešit rvačku o pouťový balónek :-))
 Petra, Matěj + 12tt mimísek 
  • 

Re: Vim jak jste se citila 

(14.6.2006 8:04:45)
Ahoj Katarino, můj syn se také narodil předčasně ve 32tt a nikdo nám neřekl proč, dnes to už neřeším. Jelikož jsem porodila za 2 hodiny od příchodu do porodnice, tak mu nestačili dát nic na vývoj plic a tak měl po porodu problémy s dýcháním (plíce na půl hotové). Domů jsme šli po 4 týdnech. Vojtovu metodu jsme také cvičili cca 4 měsíce. Jen tě musím uklidnit, protože děti sice při ní strašně pláčou, ale dle naší rehabilitační to není z důvodu bolesti, ale protože nemůžou ovládat své tělo a tak se vztekají. Matějovi je teď 2,5 roku a je v pořádku, od dvou let mluví ve větách a od minulého týdne jsme bez plen. Ještě jsme sledovaný na neurologii, ale jen kontroly jednou za půl roku. Teď čekáme druhé mimčo a já doufám, že se dítě nenarodí předčasně, vím, že bysme to zvládli, ale kdybych si mohla vybrat pro své dítě start do života, tak klidnější by to vyhrál. Tobě i Radovánkovi přeju hodně zdraví a štěstí.
 Eliška,2 kluci, 3,5r a 9m 
  • 

Držím pěstičky 

(18.6.2006 14:31:03)
Přeji Vám všem maminkám předčasně narozených dětí hodně sil a štěstí a at to všecko dobře dopadne. Můj druhý syn se sice nenarodil předčasně-38týden, ale byl (aspon se mi zdál)malý-47cm a 2,7kg.Je to sice dostačující váha,ale všichni se na něj chodili dívat, že je jak trpaslíček na zahrádku.Když mi ho ukázali po vytažení, tak jsem se strašně lekla, protože jeho starší brácha měl 3,5kg a fakt to byl obrovský rozdíl.I ty nejmenší plenky měl až pod krkem a lepky předělané přes sebe,aby to z něj nespadlo-docela pak ještě zhubl.A to jsme vlastně žádné problémy neměli.Jen žloutenku a to má skoro každé dítě.Když jsme po týdnu jeli domů, měl 2,6 a moje těhotná švagrová sebou skoro sekla, když viděla, jak je malý-byl vlastně krátký.
Ale je to žrout, sní na co přijde, tak už jsme to dohnali.

Takže se mamky držte a hlavně věřte ve štastné konce.
 Kacula 
  • 

Zkusenost z Anglie 

(12.6.2006 15:47:49)
Rada bych se podelila o mou zkusenost z Anglie. Matysek se narodil ve 33. tydnu akutni sekci pro abrubci placenty. Nastesti jsme oba v poradku. Ja po porodu dostala nekolik transfuzi a on byl v inkubatoru na nov. JIP. Vazil 2kg, dychal sam, jen mel silnou nov. zloutenku, tak ho svitili a protoze nedokazal sat, krmili ho sondou, byl na infuzich. Dokud jsem byla v nemocnici i ja, mela jsem k nemu pristup 24 hodin denne, zkousela jsem ho prikladat k prsu - sestricky ho vyndaly z inkubatoru, nechaly na nem vsechny cidla od monitoru pro kontrolu, zabalily ho do deky a ja zkousela kojit a zaroven mu do sondy davala sve odstrikane mleko, aby si spojil mou bradavku s mlickem v brisku. Paty den me propustili domu, kde se manzel staral o nasi 18ti mesicni dcerku diky 2 tydnum otcovske dovolene, kterou muze cerpat po mem porodu a ja dal jezdila kazde rano do nemocnice, kde jsem travila cele dny az do vecera, na noc jsem jela domu a rano zas do nemocnice. Na JIP mi pujcili elektrickou odsavacku mleka, aby mi usnadnili odsavani a ja mleko skladovala v noci v lednici a rano ho brala s sebou. Sestricky jsou tady hodne vzdelane, celou dobu jsem vsechny informace ziskavala od nich, s lekarem jsem mluvila jen parkrat, nebylo potreba vickrat, jsou velmi vstricne maminky zaucit v peci i o takhle mala miminka, sama jsem pozdeji sondovala, kontrolovala, jestli je sonda opravdu v zaludku a krmila se soucasnym prikladanim k prsu. Koupala
jsem Matyska - respektive otirala v inkubatoru, osetrovala pupik, prebalovala. Na JIP byla i herna pro deti, takze kdyz za mnou behem dne prijli manzel s dcerkou, mohli jsme stravit nejaky cas v herne, aby ji ta navsteva brasky nepripadala tak dlouha. I ona mohla k inkubatoru a brasku pohladit. Jedine co se po navstevach vyzaduje je myti rukou specialnim desinfekcnim roztokem. Po 3 tydnech jsem byla opet prijata do nemocnice na 2 dny, behem kterych uz Matysek pil sam a kontrolovalo se jak pije a kolik pribira a protoze vse bylo v nejlepsim poradku, zloutenka v norme, pustili nas domu. Druhy den doma nas navstivila detska sestra, Matyska zvazila, zkontrolovala a takhle k nam chodila dalsi 2 tydny, abychom nemuseli my do strediska. Prala bych vsem maminka predcasne narozenych deti, aby pece o jejich deti a pristup personalu k nim byl tak skvely, jako v mem pripade, protoze jsem presvedcena, ze to ma vliv na pohodu maminky a tim padem i na pohodu a uzdravovani miminka.
 Kreli+Madlenka7 


Máte štěstí 

(12.6.2006 16:34:27)
Máte holky všechny štěstí, že to i s předčasně narozenými mimísky dopadlo dobře. Před mojí teď krásnou a zdravou holčičkou (už skoro 6let) jsem čekala kluka. Bohužel ani lékaři nic nezmohli, když jsem porodila v 27. týdnu, už nežil. Je to už 8 let, ale pokaždé je mi ouvej, když na tu chvíli vzpomenu. Tak vám všem držím palce, ať vám mimísci rostou a prospívají.
 Lorina 
  • 

Re: Zkusenost z Anglie-taky abr.placenty,34+0 

(12.6.2006 19:27:12)
ahoj,mám za sebou to samé.Byla jsem přesně 34+0 a v jedné nemocnici ani nezjistili,že mám abr. placenty.Převezli mě z jedné nemocnice do druhé a tam už to lítalo.Největší šok jsme měla z té spousty krve, co ze mě tekla.Malá se narodila bohužel s kand. sepsí a na Jipce jsme byly celkem měsíc.Bylo to hodně těžké období,nakonec přišly další problémy,ale dcera je veliká bojovnice a se vším se vždy popere.Její míry byly 2,35 kg a 47 cm.
 Jitka 
  • 

Re: Zkusenost z Anglie 

(13.6.2006 0:26:04)
Mila Kaculo, blahopreji ti ke skvele zkusenosti z Anglie. A nezda se ti, ze tu zdravotni sestry kolikrat povidaji a povidaji a ze ta pece neni zase tak uzasna? Pokud nemas soukromou pojistku, tak se k detskemu lekari v podstate nedostanes, vse je na GP, obvodnich lekarich, ktere navstevuji i dospeli... Narodily se mi tu deti dve, ale na kycle, alergologii, rovnatka atd. vzdy jezdime do Cech. Preventivni pece tu v podstate neexistuje. Ale herny maji, to ano - to ale neni to nejdulezitejsi, nemyslis??? Zdravotni pece tady mi vseobecne prijde uboha a trapna. S ditetem te na specielni vysetreni poslou jen v nejnutnejsich pripadech. Ale vse dokazi s prominutim "okecat" a presvedcit te, ze vlastne o nic nejde. Kazdopadne ti preji, abyste anglicke zdravotnictvi potrebovali co nejmene.
 Jitka 
  • 

Re: Zkusenost z Anglie 

(13.6.2006 0:27:20)
Mila Kaculo, blahopreji ti ke skvele zkusenosti z Anglie. A nezda se ti, ze tu zdravotni sestry kolikrat povidaji a povidaji a ze ta pece neni zase tak uzasna? Pokud nemas soukromou pojistku, tak se k detskemu lekari v podstate nedostanes, vse je na GP, obvodnich lekarich, ktere navstevuji i dospeli... Narodily se mi tu deti dve, ale na kycle, alergologii, rovnatka atd. vzdy jezdime do Cech. Preventivni pece tu v podstate neexistuje. Ale herny maji, to ano - to ale neni to nejdulezitejsi, nemyslis??? Zdravotni pece tady mi vseobecne prijde uboha a trapna. S ditetem te na specielni vysetreni poslou jen v nejnutnejsich pripadech. Ale vse dokazi s prominutim "okecat" a presvedcit te, ze vlastne o nic nejde. Kazdopadne ti preji, abyste anglicke zdravotnictvi potrebovali co nejmene.
 *Aida* 


Re: Re: Zkusenost z Anglie 

(13.6.2006 1:08:04)
Jitko,
i ja jsem tady porodila dve deti a momentalne cekam treti. Britske zdravotnictvi potrebujeme bohuzel vice nez by se nam libilo, ale zkusenosti mam prevazne dobre. Cely system NHS je zalozen na tom, ze GP je tzv. "gatekeeper", tedy vsude Te musi doporucit. Takze vyber GPho je naprosto nejdulezitejsi zalezitosti. A to, ze GP se stara o celou rodinu, to me zase naprosto vyhovuje, ma prehled o situaci jako celku. Se svou doktorkou si rozumim natolik, ze me treba necha listovat v jeji knize leku, kdyz chci neco jineho pro sveho syna a pak mi to po konzultaci predepise.
S alergiemi mame zkusenosti, zadny problem nebyl. Kycle se tu nekontroluji ultrazvukem, protoze ten prohmat byl prokazan jako stejne ucinny. Hlavne ale v CR jsou problemy s kyclemi u deti mnohem castejsi (cetla jsem kdysi nejake statistiky), takze se to tak dela nejspis i proto. S rovnatky jeste zkusenosti nemame, zatim synovi vypadl prvni zub.
Britske zdravotnictvi me donutilo starat se sama o sebe a sve deti, spoustu veci si zjistuju a pak jen jdu k lekari s pozadavky na to, co chci. Kdyz jsme sli napr. k neurologovi z Great Ormond Street, tak ten se me zeptal, co o kterych vysetrenich vim, o co bych mela zajem a pak se jal vysvetlovat. Rozhodnuti nechal na me (nakonec syn nic nepodstoupil), poslal mi dopis s tim, ze je na me, abych se jim ozvala, jestli neco tedy budu chtit. Clovek tu jaksi musi prejmout dost zodpovednosti a delat rozhodnuti, ktera se mu obcas nechce a to ne kazdemu vyhovuje.
Samozrejme mam i mene pozitivni zkusenosti, ted zrovna davam dohromady stiznost na nasi nemocnici. Ale kdybych byla v CR, tak si ve stejne situaci asi ani nestezuju, protoze by mi takovy pristup prisel normalni :o))). Vsude se neco najde, asi to nelze srovnavat a co vyhovuje jednomu, druhy tezko zkousne.
 Petra 27+1 
  • 

Re: Re: Re: Zkusenost z Anglie 

(18.6.2006 22:51:56)
Ahojky, sice žádnou zkušenost z Anglie nemám, ale myslím, že všude na světě to určitě funguje tím způsobem, že nikde nic není dokonalé. Prostě jednomu vyhovuje to a jinému zase ono... Stejné je to i tady v Čechách, vybírala jsem si, kde chci rodit a když jsem řekla že tam, tak někdo vyprávěll jak je to tam supr a někdo že to stojí za prd... Když zase jinde, tak přesně to samé, nikde to není 100%. Každopádně autorce článku přeju hodně zdravíčka a hlavně úspěchů v růstu... Pa.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Slzy v očích 

(12.6.2006 19:30:51)

Všechny výše uvedené příspěvky a hlavní článek v očích mi vehnal slzy do očí. Přeju vám moc štěstí a zdravíčka vaším mimískům co se jim chtělo na svět trochu dřív. Když jsem vaše příspěvky četla, tak jsem si uvědomila, jak hloupé ode mě je, že si říkám, že by mi nevadilo, kdyby se můj mimísek narodil trošku dřív. Teď po přečtení článku a vašich příspěvků přeju mému klučíkovi aby v bříšku zůstal co nejdéle, nic se nemá uspěchat a statistiky jsou jenom statistiky.
 Lenka 
  • 

Re: Slzy v očích 

(12.6.2006 22:21:02)
Také mě článek a příspěvky málem rozplakaly. I můj chlapeček měl šanci se narodit dřív. Doktoři mu ji naštěstí nedali a všechno dopadlo dobře. No, se mnou to tak špatný vlastně ani nebylo. Asi v 33. týdnu mi gynekoložka zjistila, že mám zkrácený čípek. Dala mi magnesiové tablety a pustila mě domů s tím, že mám ležet. Podotýkám, že mě celé těhotenství tvrdlo břicho. Celkem často, chvílema to bylo dost nepříjemné, ale jinak se nic zvláštního nedělo. Po týdnu na kontrole doktorka naznala, že nejlepší by bylo, kdybych si šla lehnout do nemocnice. Pro jistotu. Na gynekologii ale bohužel neměli místo, tak mě uložili na oddělení šestinedělí. První dva dny mi píchali magnesiové injekce a zbytek týdne jsem se dopovala práškama. Břicho ale bohužel tvrdlo dál. A tak jsem tam ležela a poslouchala dětský pláč a nemohla se dočkat, až maličký vykoukne na svět a já se zbavím toho obrovského břicha. Ani by mi v tu chvíli nevadilo, kdyby se narodil o pár týdnů dřív. Na konci 35. týdne mě propustili domů s tím, že malý je plně vyvinutý a můžu tedy rodit. A tak jsem doma čekala a nic se nedělo. Gynekoložka mi při další kontrole sdělila, že asi budu přenášet a pro změnu mi předepsala kapky na prokrvení organismu, aby všechno opět spustilo. Tomu už jsem se musela opravdu smát. Malý se narodil přesně v termínu. Byl krásně "dopečený", zdravý a hlas měl jako zvon. V tu chvíli jsem byla opravdu ráda, že se nenarodil dřív a že si počkal na tu správnou chvíli.
Přeji všem maminkám hodně štěstí a hlavně zdraví, nejen pro jejich broučky :))
 Verka 
  • 

Málem jsem porodila ve 27. týdnu 

(12.6.2006 20:08:06)
A jen náhodou jsem opravdu neporodila. Byla jsem zrovna na začátku 27. týdne a občas mi tvrdlo břicho. Asi tak 10x za den. A protože jsem se v moudrých knihách dočetla a i sestra u gynekoložky mi po telefonu řekla, že je to normální, byla jsem v klidu. Byla jsem ale objednaná na natáčení ultrazvuku na video, které prováděla porodní asistentka. Jen tak mezi řečí jsem se jí zmínila o svých problémech a ta mne ihned poslala za mojí gynekoložkou, která mi oznámila, že se otvírám a musím ihned do nemocnice. Tam jsem musela okamžitě ulehnout, ultrazvuk dovezli až na pokoj, dostala jsem injekce na urychlení vývoje plic a do ruky kapačku. Byla jsem informovaná, že v případě neúspěchu léčby pojedu co nejrychleji do Prahy, kde jsou na takové případy specializovaní. Kapačka s gynypralem porod zastavila a zhruba po deseti dnech jsem byla v pořádku a myslela jsem si, že půjdu domů. Ale spletla jsem se, po dvou dnech bez léků jsem se začala otvírat znovu a tak to šlo celé dva měsíce. Ani nechci domyslet, co by se stalo, kdybych se té asistentky nezeptala. Matyášek se narodil v 37+1 týdnu s váhou 2690 g a 47 cm a kromě žloutenky byl úplně zdráv. Kromě dvou nebo tří sester byl personál nemocnice skvělý, lékaři mi na všechny dotazy odpovídali s klidem a s pochopením. Jen stravu by měla kladenská nemocnice vylepšit :-).
 Olca 
  • 

Re: Málem jsem porodila ve 27. týdnu 

(13.6.2006 1:29:34)
Moje sestra porodila dvojcata v 28. tydnu. Byl to sok pro celou rodinu, celou dobu ji doktor tvrdil, ze tam je veliky kluk a oni to byli dva malinkati spunti. Nechapu to dodnes, ze nevedala o dvojcatech. Kdyz se narodili meli neco kolem 1200g a 41cm. Par dni byli problemy s dychanim, vse nakonec dopadlo dobre. Letos oslavili 4 narozeniny a jsou to mali dablici, kterym by nikdo nehadal tak brzke narozeni.
 Jitka, 1 dcera, bříško 
  • 

Předčasný porod u Apolináře 

(12.6.2006 22:10:04)
Také já jsem rodila předčasně, ve 29. tt, koncem pánevním, císařem. Malá vážila 1340 g, druhý den prodělala jednostranný pneumotorax, problémy s dýcháním měla 6 týdnů. Jsem ale velký optimista, ani na chvíli jsem si nepřipouštěla, že by to mělo dopadnout jinak než dobře. Trochu mě překvapuje, že ti doporučovali spíše lahvičku a odstříkávání, nás u Apolináře do kojení nutili, a je fakt, že domů odcházelo 99% maminek kojících. Malou jsem viděla hned druhý den a od té doby jsem za ní chodila každé 3 hod, starala se o ni (krmení sondou, přebalování), přikládali jsme k prsu od 4. dne. Už 3. den mi ji vytáhli z inkubátoru a mohla jsem ji chovat. Jsedm opravdu ráda, že jsem celých těch 7 týdnů s ní mohla zůstat v porodnici, i když to ke konci už bylo moc psychicky náročné (chtělo se nám už domů). Ano, a i tady jedna sestra podotkla, že oni mají ty mizerné platy jen kvůli nám, že zadarmo můžeme být v porodnici tak dlouho (je mi jí líto, nic nepochopila). Přeji hodně radosti se synkem a neboj, ve třech leteh jsme v mnoha věcech už dál, než donošenci.
 Olina,dvojčata Linda a Sam 16m 
  • 

Porod v 35t ukončeným 

(13.6.2006 9:04:24)
Ahoj. Měla jsem dost odlišnou zkušenost od toho, co tady čtu. Těhotenství probíhalo v pořádku do 28 týdne, kdy jsem se otevřela a byla odeslána do nemocnice. Vybrala jsem si nemocnci v Českých Budějovicích, protože mi gynekolog řekl, že budu určitě rodit dříve a z okolních nemocnic by mi děti převezli hned po porodu do Budějovic.V nemocnici dostali hned oba injekci na vývoj plic. Já byla dost často napojena na magneziu a užívala léky proti kontrakcím, přesto se chtěli narodit už v 29 týdnu. Díky zástupci primáře, který rozhodl, že zkusíme ještě počkat, jsem pomocí kapaček magnésia a dvou pump, vydržela až do 35. týdne ukončeného. Po celou dobu byl personál na riziku velmi příjemný pokdu byl problém tak buď sestřičky nebo pan doktor vysvětlili. Musela jsem ležet s nohami nahoře a směla chodit pouze do sprchy a na záchod. K překvapení všech porod proběhl přirozenou cestou. Děti byli hned odvezeny na novorozeneckou JIPku, takže jsem je ani neviděla a umístěny do inkubátorů. Neměli žádné problémy, dýchali sami a jedli ze stříkačky. Jen byli malí Holčička 1820g 43 cm a klučík 2260 g a 44 cm. Porodila jsem v pondělí ve 13,40 a 44. Kolem šesté za mnou přišla na pokoj sestřička ze JIPky a zdělila mi, jak se děti mají a jejich míry.Hned se se mnou pokusila odstříkat mléko. V úterý jsem trávila většinu času s dětmi na JIPce, kde jsem je mohla hladit v inkubátoru. Musela jsem si jen speciálně umývat ruce desinfekcí. Mosila jsem jim pravidelně odstříkané mléko. Ve středu jsem byla přeložena na neonatologii a začala jsem se o naše drobečky starat pravidelně. Prostě klasika - kojení + sestřičky ze začátku dokrm a později flaška, přebalování, koupání. Kluka mi vyndali v pátek z inkubátoru do normální postýlky. Holčička si musela počkat do pátku příštího týdne, kdy byla vyndaná, aby ukázala, zda si umí udržet teplotu, protože jsme se blíži k propouštěcí váze. Po 14 dnech od porodu jsme šli domů. Holčička dosáhla 1900. Ven jsme šli hned druhý den po příjezdu z nemocnice a tak to pokračuje do dnes. Jen tak pro informaci narodili se 17. ledna 2005, takže v té největší zimě byli venku.
Dneska jsou to zdraví raubíři, na kterých nikdo nepozná, že se narodili o měsíc dřív. Ještě chci dodat, že všude jsem se setkala se vstřícným a ochotným personálem. Maminkám dříve narozených dětí přeji hodně zdraví a co nejmíň problémů.
 Radka Šotkovska 


Předčasný porod 

(13.6.2006 9:55:45)
Ahoj, předčasný porod a vše s tím spojené jsem si taky prožila. Syn se narodil v 35. týdnu. Vážil 2400 g, měřil 45 cm. Měla jsem bezproblémové těhotensví, chodila jsem na těhotenský tělocvik. Jednou jsem se vzbudila o půlnoci a cítila jsem, že musím jít na malou. Ale když jsem vstala z postele, najednou ze mne vytrysknulo spoustu vody. Moje první myšlenka byla, že snad neudržím moč! Ale pak mi došlo, že to byla plodová voda. Vzbudila jsem manžela, že musíme do porodnice! Ten zpočátku nic nechápal, říkal, že přece ještě nemůžu rodit, že mám ještě spoustu času! Do porodnice jsme přijeli kolem jedné hodiny. Manžela poslali domů, že zatím nerodím, a že mi budou pak až ráno porod vyvolávat. Kolem 3 hodiny ráno mi však začaly mírné kontrakce, které pak kolem 4. hodiny zesílily. Malý se narodil ve 4.40. Takže to byla docela rychlovka. Syna po porodu hned odnesli do inkubátoru a mne převezli na oddělení šestinedělí. Ráno mi sdělili, že syn je na novorozenecké JIPce. Měl zápal plic, cystu na mozku a žloutenku. Bohoužel v Ostravě je novorozenecká JIPka v jiné budově než je gynekologické odd. Takže jsem ho viděla až třetí den. 4.den mě propustili z odd. šestinedělí a nastoupila jsem na dětské odd. Syn byl v inkubátoru 10 dní, pak už byl se mnou na pokoji v postýlce - tam jsme strávili další týden. Dodnes vzpomínám na neustálé vážení, před kojením, po kojení, modlení se, ať je vše v pořádku. S ostatními maminkami jsme si navzájem dodávaly sílu. Po propuštění jsme byli sledováni na neurologii a chodili na rehabilitace. Dnes jsou synovi 4 roky a je v pořádku. Nyní mám čtyřtýdenní holčičku. Celé těhotenství jsem žila ve strachu, že se to celé bude opakovat, a že opět porodím dřív. Byla jsem šťastná za každý týden, který jsem překonala. Známí mne strašili, že druhé dítě vždy přijde a svět dřív! Nakonec vše dobře dopadlo, dcera se narodila ve 38.týdnu, vážila 3 kg a čtvrtý den po porödu nás propustili domů. Všechno jsem si při druhém porodu vychutnala. Přeju všem maminkám zdravé děti!
 Vrabčák 


Porod v 32.tt 

(13.6.2006 10:59:05)
Musím říci, že mě článek rozplakal...ještě že vše dobře dopadlo! Tak ať čertík krásně roste a dělá Vám jenom radost!!! :o)
Jinak všichni jsou jenom lidé a někteří zkrátka nejsou tak citlivý a někteží jsou přímo studené tlamy, smůla je, když takovíto lidé mají jednat s lidmi, kteří potřebujou podržet a vlídné slovo, než takovéto netaktní a nepříjemné poznámky.
Můžeme jen doufat, že studenotlamáků bude ubývat a "srdcařů" s vlídným slovem přibývat...
 majda 
  • 

Re: Porod v 26tt 

(14.6.2006 16:13:26)
Vím, jaké to je porodit předčasně děťátko. Můj andílek se narodil v 26tt a vážil necelé kg. Čekalo nás hodně práce: odstříkávání mléka, kontroly u doktorů, cvičení dle Vojtovy metody... Kdo zažil, pochopí. Nakonec vše dobře dopadlo a náš tříletý neposedný andílek nám dělá jen samou radost. :-)))
 jiřka +4 
  • 

Re: Re: Porod v 26tt 

(22.6.2006 15:35:59)
Nechapu, jak mohl zmineny lekar v dnesni dobe nahlas vyslovit takovouto prognozu, jak popisuje maminka v hl.clanku! Take ja mam doma "holcicku" narozenou ve 26.tt s p.v.900g a 34 cm, 3,5mesice v inkubatoru, 20 dni kyslik. Dnes je ji ovsem uz 15 pryc a nikdo na ni uz davno nic nepozna. Jen s tim rozdilem, ze jsem byla usetrena strachu a obav pri jejim narozeni, protoze jsme ji prijali v jejich 9 mesicich do pest.pece. Byla to ovsem takova ziva mrtvolka, jak asi muze byt dite takto casne narozene a ponechane tak dlouho bez jakychkoliv stimulu. Dokonce neumela ani plakat, natoz se usmat nebo navazat ocni kontakt! Jsem dodnes moc stastna, ze mame prave ji, protoze se mame moc rady a mame skvely vztah, i kdyz puberta chce sve... Po prazdninach pujde na stredni skolu, asi do 11-12 let trpela enkoprezou(slabsi), castymi potizemi s pruduskami a je dosti tezkou dyslektickou a ortografickou a ma vyrazne technicke nadani. Dodnes je to "moje mala holcicka", prestoze mame dalsi 3 deti.
 Zuzana + Jonášek 16 měs. 
  • 

Taky to mám za sebou 

(14.6.2006 20:18:36)
Taky jsme si tím prošli - porod v 32. tt, císařským řezem pro ohrožení života dítěte i matky (vážná choroba ledvin matky). Porodní váha 1610 g a míra 40 cm. Kdo nezažil, nepochopí. Ten strach a obavy o miminko.... Když jsem příspěvek četla, úplně se mi vybavovaly chodby porodnice, novorozenecká JIP, štítek na postýlce, inkubátory.... Naštěstí se Jony narodil už připravený, neměl žádné problémy, jen potřeboval vykynout....
 Andrea,dvě dcery  
  • 

vlastní zkušenost 

(14.6.2006 21:04:48)
Chtěla bych pisatelce moc popřát hodně štěstí i tomu malýmu,to samý jsem si prožila i já,ale bohužel mi dcerka krátce po narození zemřela...nikdy bych tohle nikomu nepřála,je to to nejhorší v životě když vám odejde človíček na kterýho čekáte,těšíte se...co mě dodnes nejvíc bolí je to,že jsem svou dcerku nikdy neviděla...je to už 10 let,život jde dál
 3Penguins 


držím palce 

(18.6.2006 12:16:02)
Paní Aleno.
Dočetla jsem si Váš příspěvek a je mi smutno. Hlavně by si ho měli přečíst zdravotníci a zamyslet se nad svýcm chováním.
Zároveň je nádhera, jak jste to se svým manželem a sluníčkem všechno ve zdraví přežili. Uvidíte, všechno bude v pořádku, malý se bude mít čím dál tím více k světu, dožene své vrstevníky. Strašně moc Vám to přeji. :)Vy i Váš manžel si to po tom všem zasloužíte. :)
Zároveň přeji všem maminkám, aby jim jejich děti dělaly jen radost a byly moooc zdravé a spokojené. :)
 myska23.05.2006 


Rodila jsem uplne stejne 

(18.6.2006 20:52:44)
Ahoj,tak mi malem u clanku tekly slzicky. Rodila jsem take ve 32tt,take jsem si rikala,ze jsou to jen poslicci,jenze ja to mela po odlouceni placenty. V nemocnici sme byli take 5 tydnu,a take jsem si maleho pochovala az po trech tydnech,byl to silny zazitek,a hlavne napor na psychiku,ale vsichni sme to krasne zvladli,a navzajem se podporovali. Nas synacek-milasek je to nejstatecnejsi miminko na svete. ja mela teda stesti ze jsemz HK,tak ze jsem maleho mela kousek od sebe,ale i tak. Samozrejme jako vsichni rodice sme byli z naseho syna naprost nadseni. My meli 1930g a take 42 cm. ted nam jsou skoro 3 mesice,vsechno sme krasne dohnali,a doktori rikaji,ze zvladame i nektere veci,ktere nezvladaji,ani miminka narozene v terminu,a se stejnym vekem :-). Dela nam obrovskou radost,a budeme si milacka pekne rozmazlovat. Pribeh my prijde jako by jsem ho psala ja... Preju vsem maminkam hodne stesti,a hlavne zdrave mimiínka. Mejte se hezky, Pa my TRI!!! :-) Jo,.jeste k personalu,bylo to hrozny,zadmy soucit,zadne prijemne sestry,pro ne byla hruza,ze museji byt v praci,a otravovalo je cokoliv na co sme se chtali,kterakoliv z maminek zeptat-hruza-bylo by to na stiznost,to jak mluvili sproste,a vylozene je stvalo,krmit a prebalovat ty nadherne miminka,kdyz jim v TV bezel serial,nebo meli rozectene noviny,ne vsechny.byli 2-3
super,ale vetsina. Ale doktori byli naprosto uzasny,vsichni.
 Dana. 2 kluci, 14 a 4 roky 
  • 

Znovu jsem se vrátila o 14let zpátky 

(21.6.2006 14:24:20)
Při čtení vašeho příspěvku se mi oči zalily slzami,neboť jsem si vzpomněla na porod svého prvního syna-jako bych to psala sama.Porod ve 32.týdnu, akorát ve FN Hradec Králové a syn měl o 10dkg a 1cm více.Mě,bohužel, nechali rodit normálně,což se zřejmě podepsalo na zdravotním stavu mého syna-došlo u něj ke krvácení do mozku a navíc byl také kříšen.Dnes je mu 14let,je to šikovný kluk, ale v životě to bude mít složitější-je tělesně postižený a pohybuje se na vozíku.No a s ne příliš taktním jednáním personálu nemocnice jsem se také setkala.Když jsem ležela na "hekárně" ptala jsem se sestřičky, jestli takhle malé dítě má vůbec šanci přežít.Čekala jsem odpověď typu:Takových dětí už se tady narodilo a to byste koukala.... Místo toho mi sestra řekla:Vždyť jste ještě mladá,vy ještě budete mít dětí!! Všechno korunoval lékař z oddělení nedonošených dětí,když mi chtěl sdělit ultrazvukový nález-oboustranné krvácení do mozku.Řekl:Nic si z toho nedělejte, za války lidem ustřelili půl mozku a taky mohli žít...!!!Tak tohle mi sdělil odborník! Vám ale přeji,ať máte štěstí na skutečné odborníky a ať vám váš chlapeček dělá jen samou radost!!!
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Znovu jsem se vrátila o 14let zpátky 

(22.6.2006 15:05:01)
Váš příspěvek mě hrozně dojal. S mladší dcerou mě neustále strašili předčasným porodem, protože díky mé placentě neprosperovala, ale na takovéhle následky jsem ani nepomyslela. Díky bohu, že holky jsou zdravé.
Je neuvěřitelné, jaký může být přístup odborníků. Myslela jsem, že většina to bere jako poslání a snaží se pomoci. Vidím ale, že mám opravdu štěstí, že jsem dosud narazila pouze na takové....
Přeju vám i vašemu synkovi plno životní síly a taky nezbytného štěstí...
Držte se.
 Šárka 
  • 

Jak je to u nedonošenců s LMD? 

(27.6.2006 9:12:52)
Všechny příspěvky jsou opravdu dojemné, protože mi hovoří z duše. Mám dva syny, 9 a 1 rok. Protože máme s manželem krevní skupinu 0+-, mé tělo pokaždé vytvářelo portilátky proti krvi dítěte. Už první syn se narodil o 3 týdny dříve, měl silnou žloutenku (vysoký bilirubin) a dvakrát mu po porodu měnili krev. Dnes je inteligentní, technicky nadaný, se zájmem o vědu, historii a politiku, zároveň ale trpí poměrně silnou poruchou soustředění spojenou s dyslexií, dysgrafií... Až ve škole jsem pochopila, jaké je to peklo v současném školském systému vychovávat dyslektika - úkolů má tolik, že nám to často zabírá veškerý volný čas, je z toho unavený, navíc školní psycholožka ve zprávě pro učitele doporučila nechválit a neupřednostňovat jeho výjimečné znalosti a dovednosti, ale trvat na konkrétních školních dovednostech, typu čtení a psaní, tedy právě to, co mu nejde - sice je jasné, že se to musí naučit, ale syn si pak připadá jako blbec, rpotože to školní mu nejde a o to víc zlobí.
Další těhotenství přineslo ještě více protilátek, porod ve 34tt císařským řezem, ještě vyšší bilirubin, 10 dní na spec. světle, anemie... Naštěstí je to velký silák a bojovník a rychle vše dohnal. Roku utekl, jako by se narodil v termínu, spoustu věcí dělal dříve, než stejně staří donošenci, začíná být pěnký čipera a šikula. Přesto mám strach, aby se neopakovalo ono LMD. Lékař v nemocnici na vtip mého manžela, že bychom chtěli mít 5 dětí řekl: "to páté se narodí v 25tt, bude silně slabozraké, rozum omezený , ve škole bude silně dyslektické a vůbec bude mít spoustu handicapů." Opravdu citlivě řečeno, proč další dítě už radši mít nemáme! Proto se chci zeptat, jaké máte zkušenosti s předčasným porodem a LMD, jestli je zde souvislost, nebo ne.
 Šárka 
  • 

Jak je to u nedonošenců s LMD? 

(27.6.2006 9:13:04)
Všechny příspěvky jsou opravdu dojemné, protože mi hovoří z duše. Mám dva syny, 9 a 1 rok. Protože máme s manželem krevní skupinu 0+-, mé tělo pokaždé vytvářelo portilátky proti krvi dítěte. Už první syn se narodil o 3 týdny dříve, měl silnou žloutenku (vysoký bilirubin) a dvakrát mu po porodu měnili krev. Dnes je inteligentní, technicky nadaný, se zájmem o vědu, historii a politiku, zároveň ale trpí poměrně silnou poruchou soustředění spojenou s dyslexií, dysgrafií... Až ve škole jsem pochopila, jaké je to peklo v současném školském systému vychovávat dyslektika - úkolů má tolik, že nám to často zabírá veškerý volný čas, je z toho unavený, navíc školní psycholožka ve zprávě pro učitele doporučila nechválit a neupřednostňovat jeho výjimečné znalosti a dovednosti, ale trvat na konkrétních školních dovednostech, typu čtení a psaní, tedy právě to, co mu nejde - sice je jasné, že se to musí naučit, ale syn si pak připadá jako blbec, rpotože to školní mu nejde a o to víc zlobí.
Další těhotenství přineslo ještě více protilátek, porod ve 34tt císařským řezem, ještě vyšší bilirubin, 10 dní na spec. světle, anemie... Naštěstí je to velký silák a bojovník a rychle vše dohnal. Roku utekl, jako by se narodil v termínu, spoustu věcí dělal dříve, než stejně staří donošenci, začíná být pěnký čipera a šikula. Přesto mám strach, aby se neopakovalo ono LMD. Lékař v nemocnici na vtip mého manžela, že bychom chtěli mít 5 dětí řekl: "to páté se narodí v 25tt, bude silně slabozraké, rozum omezený , ve škole bude silně dyslektické a vůbec bude mít spoustu handicapů." Opravdu citlivě řečeno, proč další dítě už radši mít nemáme! Proto se chci zeptat, jaké máte zkušenosti s předčasným porodem a LMD, jestli je zde souvislost, nebo ne.
 Jana 
  • 

Re: Jak je to u nedonošenců s LMD? 

(27.6.2006 9:32:06)
Šárko
nedonošenost prý není důvodem k LMD,ale co doktor to jiný názor.Mám 3 děti,první se narodil o 3 týdny dřív a má LMD,druhý o dva týdny a ten je OK a třetí se narodila o 5 týdnů dřív a taky nemá!To že je dítě čiperka nesvědčí o LMD,moje děti naopak začaly chodit až v roce a půl a pod.
Jinak poznámka tvého doktora je teda dost drsná,já bych ráda ještě jedno,ale taky se bojím že se narodí ještě dřív i když z jiných důvodů než u tebe.A to mě zatím drží na uzdě proč neotěhotnět :-)))
Se školou je to pro LMD děti problém,hodně je to v lidech,jak jinak.Tak držím palce!
 jj 
  • 

Re: Jak je to u nedonošenců s LMD? 

(11.4.2008 22:40:02)
ahoj, o příčinách vzniku lmd se stále diskutuje, obecně se předpokládá, že jde o drobné poškození mozku, často právě v prenatálním období nebo při porodu - projeví se to obvykle nejprve v nerovnoměrném vývoji hrubé motoriky (děti často přeskočí fázi lezení, jsou neklidné, více pláčou, potíže se spánkem apod.), později mívají potíže s jemnou motorikou (tj. hlavně pohyby ručičky nutné ke psaní, kreslení). To poškození je sice drobné, ale potíže to působí především ve škole, kde je nutné, aby dítě zvládlo určitý režim, některé činnosti (psaní, soustředění se apod.) jsou pro tyto děti velmi náročné. Jednoznačně potřebují speciální přístup nejen pedagogů, rodiče by také měli, pokud to jen trochu jde, mít šanci si odpočinout a nabrat síly, výchova je často psychicky velmi náročná to poslední, co tyto děti potřebují je vyčerpaná máma a táta, kteří na ně křičí. Doporučuji si přečíst nějakou knížku o výchově dětí s LMD, popovídat si třeba s psycholožkou z některé pedagogicko psychologické poradny, kde mají s péčí o tyto děti zkušenosti. Moje zkušenost s prací s rodiči a dětmi s LMD je, že je to sice náročné, ale na druhou stranu jsou tyto děti opravdu úžasné, milé, bezprostřední, upřímné, chytré....:)
 jana, 3 děti 
  • 

Do velké porodnice 

(22.8.2006 11:35:37)
Milá Alenko, gratuluji ti ke zdravému děťátku. Ze své zkušenosti ti radím - až budeš příště těhotná, a kdyby se čirou náhodou vyskytly zase nějaké komplikace, šupej přímo na Obilňák. Tak se ti nestane, že by tě od miminka oddělili a odvezli ho jinam.
 lenina 
  • 

stesticko 

(11.11.2006 22:00:42)
ahojky jsem v 30tt atak me tvuj pribeh moc zaujal a jsem moc rada,ze vse dopadlo dobre a jak je videt prekvapit me muze cokoliv i kdyz se zda byt vse v poradku vid ?preji vam hodne stesticka a zdravim z mlade boleslavi pa lenina skoro mamina
 V. 
  • 

. 

(28.2.2017 15:55:44)
Já jsem narozená na 8. měsíc a jsem v pohodě :D

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.