Katarina,Radovanek |
|
(12.6.2006 12:52:15) Dobry den,moje zkusenost byla podobna.Na silvestra mi zacalo bricho tvrdnout,mela jsem bolesti a tak me manzel odvezl do porodnice na prohlidku.Myslela jsem,ze mi daji nejakou injekci a pusti me domu.Ale pan doktor mi oznamil,ze budu rodit.Byla jsem na konci 29. tydne.Neverila jsem mu,ale nez jsem se stacila vzpamatovat,tak uz me vezla sanitka do fakultni nemocnice 30 km od naseho mesta.Protoze miminko bylo male a ve fakultni nemocnici meli s predcasnymi porody lepsi zkusenosti a byli lepe vybaveni.Byl vecer,byla jsem v cizim meste,sama,na Silvestra,napojena na kapacich,ktere mi upravovali stahy.Dostavala jsem 2 injekce,aby se urychlil vyvoj plic miminka,Neustale monitorovali stahy,nesmela jsem vstat z luzka,ani na WC me nepustili,jeste se mi k tomu pridala tehotenska cukrovka a dieta.Po 6 dnech me z kapaku odpojili a ja jsem,i kdyz lekari delali co mohli a tedy proti jejich vuli:o)v noci porodila.Byla jsem rada,ze uz je to za nama.Narodil se nam krasny chlapecek,1820 g,42 cm.Mrzelo me jen,ze syna ihned po porodu prevezli a ja se na nej ani nemohla podivat.Nevedela jsem az do rana kolik meri,vazi a zda je v poradku.To vsechno jsem vysondovala az 8 hodin po porodu.Cekala jsem,ze mi nejaky lekar prijde sdelit vsechny skutecnosti,ale kdybych nepatrala sama,tak nevim nevim:o) kdybych se o svem kuliskovi dozvedela.Nemel nastesti zadne zdravotni problemy,dychal sam,ale i tak stravil tyden v inkubatoru na JIPce.Me pustili po 3 dnech a odjizdet bez miminka je opravdu hrozne.Mleko jsem odstrikavala a vozili jsem mu jej kazdy den.Po tydnu v inkubatoru premistili prcka na neonatologii,kde byl jeste 2 tydny beze me.Jakmile se uvolnilo misto,nastoupila jsem k nemu a po tydne jsme si toho naseho piskota odvazeli domu.Trpel anemii,ale jinak byl v poradku.Absolvovali jsme spoustu vysetreni,ktere deti narozene v terminu nepodstupuji.A od 5. mesice jsme museli zacit cvicit Vojtovu metodu,kterou jsme cvicili 4. mesice.Ted je Radovankovi uz 29. mesicu.Neustale nas kontroluji na rehabilitaci,kde ted rozhodli,ze budeme opet cvicit Vojtovu metodu.Pro matky ktere ji znaji,urcite nemusim popisovat jaky je to boj touhle bolestivou metodou mucit dite.Po mentalni strance je syn naprosto v poradku.Na neurologii uz nechodime.Ale jinak mame pravidelne prohlidky na ocnim,na ortopedii,na jiz zminene rehabilitaci,klasicky u zubare...tak mam nekdy pocit,ze nechodime nikam jinam nez k lekarum.Syn vidi bily plast a uz je vystraseny co jej opet ceka za vysetreni a ja po pobytu v porodnici mam stejnou fobii,ze bych tohle absolvovala jeste jednou.Byla jsem cele tehotenstvi v pohode,nemela jsem zadne problemy, takze jsem nechapala jakym fofrem se to vsechno odehralo a proc se to stalo prave mne.Preji vsem nastavajicim maminkam,aby je nepotkalo totez, protoze ja dodnes nevim a nikdo neni schopen rict,proc jsem porodila predcasne.
|
Kajina | •
|
(12.6.2006 13:24:03) Muj synovec se narodil jen asi o 2 tydny drive, vazil 2100 gr a meril 45 cm. Kdyz jsem ho poprve videla, pripadal mi hrozne malicky. Ale pak nastesti rychle zacal pribirat na vaze. Ale byl mu rok a jeste nesedel! Sestra s nim cvicila taky Vojtovu metodu, hrozne u toho kricel chudak malej. Pak mel taky opozdeny zacatek chozeni, ted je mu 20 mesicu, je moc sikovnej a cipernej, akorat moc nemluvi, ale rozumi
|
Andrea, Erik 05 |
|
(12.6.2006 15:21:29) Memu prckovi je ted 15 mesicu a narodil se v terminu a v poradku a tak si ani ve snu nedovedu predstavit cim jsi si prosla. Jsem moc rada, ze vsechno dopadlo dobre a to ze je maly ve vyvoji trosku pomalejsi..., urcite to brzy dozene. Navic se mu ty 4 tydny o ktere se narodil drive maji odecitat. Prejeme vam v zivote mooooc stesticka a uz zadne trapeni.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(12.6.2006 15:40:08) Ahoj, mám naprosto stejnou zkušenost. Moje švagrová před týdnem porodila holčičku Marušku. Bylo to asi v polovině 38. týdne - vážila 2,1498 kg a měřila 45 cm. Včera jsme se tam byli podívat a nechtělo se mi ani věřit, že tak malinkaté miminko vůbec může být. Ale jsou obě v pohodě a kojí, takže počítám, že vše rychle dožene. Moje vlastní děti, které v době narození vážily 3,60 kg, mi připadaly obrovské.
|
Boudicca |
|
(13.6.2006 9:01:26) Jano, myslím, že porod ve 38. týdnu se již považuje za porod v termínu, já jsem rodila oba syny v 38+2 a jeden měl 3950 a druhý 3560, naprosto donošená děťátka. To se vůbec nedá srovnávat s tím, když se děťátko narodí např. ve 27 týdnu....
|
|
|
|
sally |
|
(13.6.2006 4:58:40) Katarino, předčasně se rodí asi 10% dětí (!!!!) a u 50% případů se nenajde žádná zjevná příčina proč k tomu došlo. Mám doma taky nedonošeňátko - 32+4, 2079g, 44cm. Naštěstí u nás bez problémů - jen malá váha a málo síly k sání. Ovšem noční můry jsem měla ještě osm měsíců po porodu. Pak to nějak přešlo a přes všechny pochybnosti a strachy jsme pořídili druhé mimi - tentokrát přenášené, porod mi museli vyvolat. Jsem moc ráda, že jsem mohla zažít "nomální" porod a normální šestinedělí - domů jsem šla po čtyřiadvaceti hodinách, žádné pumpování mléka, žádné nadskakování při každém zazvonění telefonu, žádné vracení miminka do skleněné krabice a loučení se s pocitem, že kdo ví, jestli se ještě uvidíme... Prostě si myslím, že to překonání fobií stojí za to - no nic, musím jít řešit rvačku o pouťový balónek :-))
|
|
Petra, Matěj + 12tt mimísek | •
|
(14.6.2006 8:04:45) Ahoj Katarino, můj syn se také narodil předčasně ve 32tt a nikdo nám neřekl proč, dnes to už neřeším. Jelikož jsem porodila za 2 hodiny od příchodu do porodnice, tak mu nestačili dát nic na vývoj plic a tak měl po porodu problémy s dýcháním (plíce na půl hotové). Domů jsme šli po 4 týdnech. Vojtovu metodu jsme také cvičili cca 4 měsíce. Jen tě musím uklidnit, protože děti sice při ní strašně pláčou, ale dle naší rehabilitační to není z důvodu bolesti, ale protože nemůžou ovládat své tělo a tak se vztekají. Matějovi je teď 2,5 roku a je v pořádku, od dvou let mluví ve větách a od minulého týdne jsme bez plen. Ještě jsme sledovaný na neurologii, ale jen kontroly jednou za půl roku. Teď čekáme druhé mimčo a já doufám, že se dítě nenarodí předčasně, vím, že bysme to zvládli, ale kdybych si mohla vybrat pro své dítě start do života, tak klidnější by to vyhrál. Tobě i Radovánkovi přeju hodně zdraví a štěstí.
|
Eliška,2 kluci, 3,5r a 9m | •
|
(18.6.2006 14:31:03) Přeji Vám všem maminkám předčasně narozených dětí hodně sil a štěstí a at to všecko dobře dopadne. Můj druhý syn se sice nenarodil předčasně-38týden, ale byl (aspon se mi zdál)malý-47cm a 2,7kg.Je to sice dostačující váha,ale všichni se na něj chodili dívat, že je jak trpaslíček na zahrádku.Když mi ho ukázali po vytažení, tak jsem se strašně lekla, protože jeho starší brácha měl 3,5kg a fakt to byl obrovský rozdíl.I ty nejmenší plenky měl až pod krkem a lepky předělané přes sebe,aby to z něj nespadlo-docela pak ještě zhubl.A to jsme vlastně žádné problémy neměli.Jen žloutenku a to má skoro každé dítě.Když jsme po týdnu jeli domů, měl 2,6 a moje těhotná švagrová sebou skoro sekla, když viděla, jak je malý-byl vlastně krátký. Ale je to žrout, sní na co přijde, tak už jsme to dohnali.
Takže se mamky držte a hlavně věřte ve štastné konce.
|
|
|
|