| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Žáci se předhánějí ve vymýšlení nadávek

 Celkem 47 názorů.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 9:55:14)
Opravdu by mě zajímalo, jak Ústav pro jazyk český hodnotí, co lze a co nelze publikovat. "Debil" je v pořádku a "název pro genitálie" ne? Pokud se tento Ústav rozhodl, že vydá peníze na výkum toho, jaké sprosťárny děti dokáží vyslovit (mě tedy smysl tohoto výzkumu zůstává utajen), proč pak ta opatrnost se zveřejňováním výsledků? Koneckonců, když projdeme okolo fotbalového stadiónu, kde probíhá trénink starších žáků, většinu těchto nepublikovatelných slov uslyšíme.

 Panda 
  • 

Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 10:07:22)
Publikovatelnost některých výrazů je velmi složitá a upravuje ji zákon. Ústav pro jazyk český nemohl tvrdší výrazy publikovat vzhledem k tomu, že tento článek není výchovným či vzdělávacím prostředkem, pouze popisuje, k čemu výzkum došel a zejména vzhledem k tomu, že si ho mohou přečíst i nezletilci, kteří by se z těchto slov mohli poučit. Postup Ústavu je tedy naprosto v pořádku. Naopak bych očekávala od dospělých a postuberťáků, že vědí, co si pod slovem "genitálie" mají představit, pokud ne, je mi líto...
 Haluška 


Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 10:25:22)
Pando, jaký zákon publikovatelnost výrazů upravuje? To jsem nevěděla a zajímá mě to.
 Panda 
  • 

Re: Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 12:05:25)
Haluško, neexistuje jeden zákon, který by přímo upravoval publikovatelnost výrazů, ale změť různých předpisů, které se zabývají zejména mravním ohrožováním mládeže, zákazu zneužívání důvěřivosti dětí atd. Takže něco najdeme v trestním zákoně, něco v zákoně o regulaci reklamy, další zmínku k tomuto tématu v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání a v dalších, které sice nepoužívám, ale určitě bychom tam něco ještě našli.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 12:34:52)
Pando, jak souvisí ohrožování mravní výchovy mládeže nebo zákon o reklamě s publikací výsledků (jakože)vědeckého výzkumu??? To jsi mě pobavila. U seriózního výzkumu neexistuje říct, že některou část publikovat nelze, protože by se nelíbila čtenáři... fakt doufám, že to je pouze nepublikovatelné v LN a to ještě díky útlocitnosti redaktora.

Akorát smysl toho výzkumu asi nechápu. Děti používají sprostá slova a některá si dokonce vymýšlejí. To je novinka, to za nás nebývalo ;-DDDDDDDDDDDD
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(24.5.2006 16:42:02)
Tady se nehodnotila publikovatelnost v tomto clanku, ktery jen shrnuje vysledky vyzkumu, ale ve vysledcich samotnych. Pripada mi postavene na hlavu, ze se dela vyzkum, jehoz vysledky se hodnoti jako "nepublikovatelne". Nic proti vedcum, ale asi jsou opravdu na hony vzdaleni beznemu zivotu, kdyz s necim takovyn dopredu nepocitali. Vysledky by podle me mely byt k nahlednuti pro dospele osoby, ktere o to maji zajem, a ne "nepublikovatelne". Jinak nechapu, proc mam takovy vyzkum podporovat svymi danemi.
 zuzek 


Re: Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(24.5.2006 21:50:51)
jo, a jak bys to chtela ovlivnit, aby to bylo k nahlednuti jen dospelym osobam a ne mladistvym??? :-)) Ja vas fakt nechapu nekdy ty vase diskuze... Co jde zkritizovat, tak se zkritizuje, ze jo
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(25.5.2006 13:24:20)
Promin, mam jiny nazor nez ty. Jde to treba tak, ze to umistis do knihovny vedeckych pracovniku, oddeleni por dospele apod.
 Lenka Nova, 1 dite 
  • 

Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(29.5.2006 12:07:15)
Absolutne nechapu smysl tohoto vyzkumu. Co jsme se dovedeli? Nic tak noveho, ze. To, ze deti a dospeli mluvi sproste neni nic noveho a uz vubec to neni predmet ke zkoumani. Ze jsou zakony? Ale to jiste. V dnesni dobe jsou zakony na vsechno a k cemu? Mozna kdyby jsme se venovali vice vychove nasich deti, tak to pomuze trosicku vic, nec cteni zakonu a vysledku vyzkumu, ktere ani nejsou publikovatelne.....
 Haluška 


Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 10:22:53)
Z lingvistického hlediska mě nadávky a vulgarismy taky celkem zajímají, myslím, že se jimi lingvisté zabývali odedávna (např. Pavel Eisner v knize Chrám i tvrz, kapitole O nadávání neboli o rohu hojnosti). Svůj význam to má, je možné se zamýšlet nad původem různých nadávek a vulgarismů a konec konců i nad příčinou používání právě oněch konkrétních výrazů. Může to vést k lepšímu pochopení některých souvislostí v životě dané společnosti. Je zajímavé, že různé národy používají různé nadávky - z různých oblastí. Kdosi se vyjádřil, že si většinou lidé berou do úst to, co je jim nejsvatější. Nevím, zda je to pravda, spíš jsem se pokoušela před časem toto tvrzení vyvrátit.
Nelze si ale nevšimnout proměny v užívání vulgarismů od té doby, co k nám masově proudí západní, a to převážně americká kultura. Kromě hamburgerů a Coca-coly se u nás zabydlel i americký způsob nadávání.

Co se týče publikovatelnosti či nepublikovatelnosti, to nechme na uvážení každého jednotlivce. Obecně ale platí, že jsou výrazy společensky přijatelnější než jiné. U některých zkrátka lidé cítí přílišnou hrubost, a tak je v psaném projevu nepoužívají. O tom konec konců v Eisnerově knize taky něco najdeme (např. v přítomnosti dam se ani v dobách dřívějších příliš hrubé výrazy nepoužívaly). Že se ty hranice posouvají, o tom není pochyb. Ale z článku je zřejmé, že ještě stále mají kam se posouvat.
 Vladan 


Americký způsob nadávání tu ještě není... 

(23.5.2006 12:28:07)
Pavel Eisner a jeho Chrám i tvrz je pro mě biblí českého jazyka a moc rád si v tomto literárním díle listuju. Čili jsem třeba zjistil, že takové příjmení jako PINKAS může být velmi vulgární nadávkou, aniž by to třeba v dnešní době někdo za nadávku považoval. Časy se mění.
Dnešním puberťákům je například výraz "Ty krávo" oslovením veskrze přátelským. Pro mě věc naprosto nepochopitelná.
Co se týká jiných výrazů a slovních spojení - velmi mě překvapila skupinka asi desetiletých dětí, ze kterých jsem uslyšel velmi hlasitě pronesenou větu "Ty jedna šilhavá spermie". Musím přiznat, že mě to zcela nepedagogicky rozesmálo.:-)
Co se týká vulgarismů a jejich používání - mám dojem, že v naší mluvě bezpochyby mají místo. Jste-li na nějakého člověka rozezleni na nejvyšší míru a hodláte ho urazit (a občas takové situace jsou), pravděpodobně nepoužijete výraz "Jdi mi k šípku", ale pošlete ho někam úplně jinam...
Problém je v tom, že vulgarismy jsou jako šafrán. Jestliže se používají řídce, pak člověku skutečně uleví (vím z vlastní zkušenosti). Pokud je ovšem "označení pro genitálie" každým druhým slovem ve větě, vulgarismus ztrácí na své jedinečnosti a stává se spíš směšným. Nehledě na to, že člověk, který vulgarismy používá přespříliš se přestává kontrolovat a podobné výrazy pak používá i při rozhovoru s člověkem, u nějž se to naprosto nehodí (generální ředitel firmy například dost těžko ocení výraz "Všelijaké pičovinky" jako označení sortimentu střediska nákupu".)
Proto by se s vulgarismy mělo šetřit a mělo by se i puberťákům, ačkoliv je to složité, vysvětlit, proč by se nemělo vulgarismů zneužívat.
Abych se vrátil k nadpisu mého příspěvku - nedávno jsem viděl film Magnolie v původním znění. A byl jsem z toho v šoku - slovo fuck, fucking, cocksucker apod...se tam používalo skoro neustále. Navíc mi má kamarádka z Ameriky potvrdila, že takhle skutečně vypadá americká mluva. No..tak daleko snad ještě nejsme:-)
 Haluška 


Re: Americký způsob nadávání tu ještě není... 

(23.5.2006 12:43:05)
Vladane,
zrovna v případě jména Pinkas se tedy Eisner mýlí, protože tohle jméno má původ v hebrejštině, v židovském jménu Pinchas, jehož význam se vykládá jako "věštba".
S tou americkou mluvou máš snad pravdu, ještě to nedosahuje takových rozměrů. V tomto ohledu je taky "zajímavý" film Telefonní budka. Tam se to taky hemží samým "fuck" a "motherfucker" téměř v každé větě.
 Vladan 


Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 13:08:01)
No..pochybuju, že by se pan Eisner mýlil. Nejsem sice žádný jazykovědec a jeho nepovažuju za Boha, ale většinu výrazů má dobře prověřených. Například jeho pohled na boubelatou Bětulinku mě naprosto dostal a překvapil (boubel - výrůstek, který se musí odstranit:-))
Nicméně je to možné - nejsme lidé neomylní, že:-) Mě třeba hodně překvapil výraz "Pinda" a pohoršení lidí nad ním. U nás je pinda prostře žena či muž, která (který) pindá - čili nemluví pravdu nebo si vymýšlí, eventuelně "mlátí prázdnou slámu", jak se říká. No a když jsem tohoto slovního spojení "To je ale pinda" použil u kamarádů v Hradci Králově, tak se na mě dívali tak, že jsem se prostě musel zeptat, co to u nich znamená. Prý je to jiné označení pro ženské pohlavní orgány. Tak nevím.
 honblazek 
  • 

Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 16:40:25)
Vladane, mel jsem podobny problem, kdyz jsem zacal chodit se svou soucasnou manzelkou. Jednou na rande mi rekla "Ty jsi takova moje dupka!" Myslel jsem na nejhorsi, ale na Ostravsku, odkud pochazi, to znamena prdylka... :-) No, musim priznat, ze se mi po vysvetleni ulevilo... :-)

Jinak jsem slysel zajimave vysvetleni puvodu toho znameho slova
"Pi.a". Bylo to po te, co jsme se prestehovali do Slavkova u Brna, s kterym to uzce souvisi. Jiste si uz ze skoly dobre pamatujete na uspesnou bitvu u Slavkova, kde to Napoleon Bonaparte natrel svym protivnikum. Ackoli francouzsti vojaci byli nepratele, navazovali intimni styky s mistni zenskou populaci. Jelikoz cesky neumeli, rikali v intimnich chvilich mistnim devcatum "petit chat" (cti "peti ša"), coz znamena mala kocka, neboli kotatko. To se pak casem zkomolilo na to nase zname slovo... Pokud je to pravda, existuje to slovo rovnych 200 let... :-)
 Líza 


Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:07:13)
Jako historka hezký, ale vzhledem k tomu, že je tohle slovo doma i v jiných jazycích než v češtině, konkrétně v jihoslovanských, pak si myslím, že to slovo asi bude trochu starší...;-)
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:30:25)
No, ale pokud vim, tak v jihoslovanskych jazycich je to oznaceni pro napoj a to uz ma do soucasneho vyznamu skutecne hodne daleko...
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:33:17)
Jsi na hodně, ale hodně velikým omylu.
Když je v tom slově ć, který my češi ale většinou neumíme vyslovit, znamená to pití.
Zatímco, když to zdrobníš, a místo ć dáš obyčejné čské č, je to to slovo, které jsi měl na mysli. Používá se skutečně široce.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:38:15)
No, mozne to je. Nastesti me tak ale na nasi lonske dovolene v Chorvatsku nikdo neoslovoval... :-)
Na druhou stranu neni vyloucene, ze i do jihoslovanskych zemi to slovo zatahli Francouzi... ;-)
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:46:43)
Já to nevím. Nicméně byla by to hodně zvláštní náhoda - na dvou místech... (tím spíš že ten jejich tvar není pi.a, ale pi.ka - to už enevypadá jako petit chat), zvlášť s ohledem na to, že se tam za napoleonských válek nedostali. Mně se zdá pravděpodobnější, že má to slovo nějaký starý obecně slovanský základ...
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:53:25)
Mozna by se dal vystopovat... :-) Ten zaklad...
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 17:56:41)
No... žejo... jen nevím kudy do toho... ale děsně by mě to zajímalo :-DDDDDDD
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 18:06:34)
Tak budeme hledat. :-)
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 18:36:50)
No já mám obvykle přes ty jazykovědný srbsko-chorvatsko-muslimský věci tchýni, ale že bych se jí ptala zrovna na tohle?
Ale co, iluze už o mně musela dávno ztratit...
:-)
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 19:10:19)
Honzo, a co takhle pišati - močit.
??
Možná jsme u kořene, mmch údajně je to slovo, o kterém jsme se bavili, už ve sbírce starých srbských lidovým básní a písní, která byla sebraná v roce 18xy. Takže tehdy už to určitě nebylo nové slovo :-))))
 mag 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(23.5.2006 22:06:49)
No teorii o vojacich u Slavkova jsem taky cetla, ale nepripada mi moc verohodna. Francouzsky je chat muzsky rod, ale chatte, jakozto kocici samice je taky nazev pro tentyz organ, o kterem vedete diskuzi. Podle meho skromneho nazoru ma nase i jihoslovanske slovo spojitost s francouzstinou asi takovou, ze pochazi z latiny - nevim, jak je to latinsky, ale francouzsky nebo napr. spanelsky znamena piser resp. pisar mocit a to prece celkem souvisi, ne?
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není pinda jako pinda:-) 

(24.5.2006 13:06:01)
V brnenskem hantecu je "kocooor" (i kdyz muzskeho rodu) pekna zenska. Takze v rodech to neni. Nicmene nikdy jsem netvdil, ze to vyse zminovate slovo skutecne z francoustiny pochazi. Byla to pouze jedna z moznosti, o ktere jsem slysel.
 Jája 
  • 

Ošemetná francouzština 

(1.6.2006 10:24:35)
Ono je to s tou "petit chat" trochu složitější a pravděpodobně to nebylo TAK nevinné, jak to vypadá, myslím vznik té zkomoleniny. Ve francouzštině je to totiž tak: le chat (maskulinum) znamená kočka, kdežto stejně znějící feminimum "la chatte -nevím, zda to píšu správně-" je - sice možná něžné, ale - označení ženských geniitálií. Vím to od své kamarádky, která prožila parádní trapas na stáži ve Francii, když nabízela nějakému novému kamarádovi, že až přijde k ní domů, ukáže mu svou ""chat"". Problém byl,že měla říct v překladu "svého ...chat", a ne "svou...chatte". Takže on docela koukal, než mu došlo, že je cizinka a patrně si spletla rody.... :)

Ale nevím, jak dlouho se to ve Francii používá, možná tím Napoleonovi vojáci opravdu mysleli koťátko....
 Věra S.USA 
  • 

Re: S kým se to ta tvoje kamaradka stýká? 

(24.5.2006 20:36:24)
Vladane,
měl by ses te své kamadádky zeptat s kým se to stýká. V okruhu našich známých je i slovo stupid S-word, tedy slovo, které se neříká stejně jako tebou citované nadávky (pravila tak moje školou povinná dcera). Navíc u mnoha přátel bych nepochodila ani s českým "Ježíšmarjá", protože neberou Boží jméno nadarmo a je to stejný hřích či společenský přestupek, jako F-slova.
Stejně jako všude jinde na světě používají takové nadávky i v Americe socilaně slabší skupiny obyvatelstva(jak tu napsala jedna diskutérka), podsvětí, určité etnické skupiny, které sílu slova necítí nebo naopak ji chtějí posílit. Můžeš je najít v repu atd. A ve filmech o takových lidech. Ale ty přece také neposuzuješ vyjadřování Čechů podle Pelcových Dětí ráje, ale podle Eisnera.
Nedorozumění je také v tom, že Američané (stejně jako Rusové nebo Jižní Slované a Italové) nadávají spíš přes sexuální trakt než přes trakt zažívací jako Češi a Němci. Už Slováci vás raději než ke konečníku pošlou k ženskému pohlavnímu orgánu( s krátkým i, jak tu bylo řečeno). Ovykle na nic netrusej, ale provádějí s tím sexuální úkony . A nejsou proto sprostší. Jen možná šťavnatější...
Jinak mnohé to divení "výzkumníků" mě taky překvapilo, jakoby nečetli Šmírbuch jazyka českého a jiné publikace vyšlé v samizdatu v 70. a 80.letech..A to by snad mohli, už nejsou zakázané. Předpokládám také, že v nějaké odborné publikaci (ze které článek cituje)si můžete všechny vyzkoumané výsledky vyhledat. A skutečné není důvod je citovat v pupulárních novinách či na stránkách Rodiny.(I když mnhé jsou asi zábavné). Věra S.
 Vladan 


Re: Re: S kým se to ta tvoje kamaradka stýká? 

(25.5.2006 7:08:49)
No tak s kým se moje kamarádka stýká vím naprosto přesně. S mladými lidi do třiceti let, vesměs vysokoškoláky (to jsou tam ale skoro všichni), kteří nejsou věřící. Sama je ateistka, takže jí to vyhovuje.
K tomu vyjadřování se - ano, máš pravdu. V tomto případě jsem generalizoval a na základě zkušenosti jedné osoby jsem soudil národ. Byla to chyba a omlouvám se za ni. Nemám rád jakoukoliv diskriminaci.
Posuzování řeči Čechů - tam bych byl už v jistějších vodách. Když si vezmu oblíbenost fotbalu v naši republice a mluvu fotbalových fanoušků, tak bych řekl, že vulgarismy jdou napříč celým společnským spektrem. Mluvu Čechů nebudu posuzovat podle Eisnera, protože Eisner je už nějaký ten pátek po smrti a své knihy vydával tuším v sedmdesátých letech minulého století. Jinak mi obecně způsob vyjadřování Čechů dost vadí. Je to možná i tím, že u nás je velmi nízké procento věřících lidí, takže si nemají "před kým" dávat pozor na ústa.
Nedávno se tady na Rodině řešil problém používání sprostých slov u dívek. Byl jsem jednoznačně proti...a pěkně jsem to schytal. Na sprostých slovech prý není nic špatného a jsem sexista, když si myslím, že ženy by neměly používat sprostá slova, zatímco u mužů bych to toleroval...atd.
Nevím, zase odkážu na pana Eisnera, který měl jednu krásnou větu ve své kapitole o vulgarismech. Jednalo se právě o mluvu dívek.
- Slyšel jsem, jak jeden dospívající hoch mluvil k druhému "Vona řekla "Ty vole" a já jsem myslel, že je to slečna".
Občas se mi po starých zlatých časech, kdy dívky nemluvily jako dlaždiči či prostitutky, docela stýská...
 Věra S. USA 
  • 

Re: Pavel Eisner 

(27.5.2006 23:12:08)
Vladan se tu vyznal z lásky k dílu Pavla Eisnera a jak se ukázalo i pro studenty češtiny je to "objev". Dokazuje to jen, jak zasáhl komunistický režim do paměti národa. Kniha CHRÁM A TVRZ vyšla v roce 1946 a Čeština poklepem a poslechem v roce 1948! Pak už dlouhých téměř 30 let nic. Jediné vydání vyšlo k jeho nedožitým 85 tinám v exilovém nakladatelství KOFRONTACE v Curychu. A pak až nová vydání po "revoluci". Pavel Eisner byl náš nejvetší předválečný a krátce i poválečný překladatel z 15 jazyků... Většinu knih z moderní anglické, německé a francouzské literatury jste asi četli v jeho překladech. Překládal ale i Michelangela, Petrarcu, Danteho, Pušina a Mickiewicze...Jeho vlastní dílo umělecky a filosoficky tak závažné, vycházet nesmělo. Obě knihy jsou práce více než 30 let. Dokončoval je za velmi těžkých podmínek v dobách okupace, kdy se sám musel skrývat. Věra S.



 Vladan 


Pavel Eisner - to není láska, to už je zbožňování:-))) 

(29.5.2006 14:07:15)
Ano, je pravda, že Pavel Eisner a jeho dílo je mým oblíbeným čtivem - třeba když jsem nemocný, tak rád sáhnu po té obrovské knize (mám ji ještě ve starém vydání, takže velikost je asi jako u knihy Tajuplný ostrov od J. Vernea) a listuju si jí:-) Není to jednoduchá četba do vlaku, ale člověk se nad tím často zasměje a pobaví.
Například při hesle "Tak nevím", jsem se vyloženě válel smíchy po podlaze:-)
Vřele bych doporučoval všem lidem k přečtení aspoň Češtinu poklepem i poslechem. Nejen těm, kteří chtějí studovat češtinu. Ostatně - mám přítele - učitele češtiny a ten říká, že nejspolehlivější způsob, jak začít češtinu nenávidět, je jít ji studovat:-).
O českém jazyce jsem přečetl už pár publikací - ale žádná nebyla psána s takovým humorem, vtipem a evidentní láskou k mateřské řeči.
 zuzek 


Re: Americký způsob nadávání tu ještě není... 

(24.5.2006 21:59:54)
Da se sehnat kniha pana Eisnera normalne na pultech? Taky me docela zajima tohle tema.
 Vladan 


Re: Re: Americký způsob nadávání tu ještě není... 

(25.5.2006 6:51:32)
Knihy pana Eisnera se normálně na pultech dají sehnat jen vyjímečně. Chrám i tvrz byl myslím naposled vydán v edici Lidových novin v roce 1999, v takovém modrém obalu se stříbrnými písměny. Bratru stojí ovšem kolem pětistovky.
Spíš bych doporučil mrknout se v antikvariátech. Nebo spíš PTÁT se v antikvariátech. Ona se tam docela často objevuje, ale lidí, kteří mají rádi češtinku a rádi pro ni sáhnou, je kupodivu pořád ještě hodně.
Dále bych doporučil Tvé pozornosti knihu Čeština poklepem i poslechem od stejného autora. Je to daleko zábavnější než Chrám i tvrz a člověk se tam doví spoustu zajímavostí. Tahle knížka by se měla dát bez problémů půjčit z knihovny.
 zuzek 


Re: Re: Re: Americký způsob nadávání tu ještě není... 

(25.5.2006 21:22:06)
Dekuji moc za tip. Podivam se po tom. Cestinu totiz budu studovat, takze...
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(24.5.2006 16:52:44)
Jenomze podle me je rozdil v publikovatelnosti vyzkumu a ostatnich druhu textu. Vyzkum je primarne delany proto, aby verne zobrazil situaci. Jestlize takovahle situace je, nema smysl prohlasovat, ze je to nepublikovatelne.
Nepublikovatelne to muze byt ve verejnem tisku, na internetu apod., ale ve vedecke literature by to podle me melo byt verne zdokumentovano.

Jinak vysel i slovnik sprostych slov, ktery je verejne pristupny v knihkupectvich a taky se nekdy clovek nestaci divit
 Sarah 
  • 

Vulgarismy 

(6.6.2006 11:38:22)
Mě osobně by zajímaly jaké byly ty vulgarismy se kterými se dotyčný vědecký pracovník v životě nesetkal... to si teda nedokážu představit, a jak může ten člověk tedy tvrdit že jsou tyto výrazy vulgární, když je nezná?

Já osobně nejsem proti používání vulgarismů, v některých situacích se to zkrátka hodí. Ovšem co jsem se dozvěděla: že prý mezi dnešní mládeží se říká "To je *unda jak cyp" nebo "to je ale *unda", ovšem myslí se to jako nějaký druh pochvaly na onu dotyčnou. Jako že je je to sexy ženská nebo tak něco. No já nevim, tohle mě fakt nepříjemně překvapilo, když si představim že by tohle o mě někdo řek a já bych to ještě měla brát jako pochvalu, to teda pěkně děkuju!!
 Alice 
  • 

Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 10:39:30)
Možná jsou nepublikovatelné proto, že většina lidí tyto výrazy běžně nepoužívá a navíc v psané formě přece jen zarazí. Ono slyšet tyto výrazy je přece jen něco jiného než v textu článku narazit na seznam výrazů, jež jsou mezi současnými dorostenci celkem běžně používány. Moje patnáctiletá neteř používala výraz "PÍČA" naprosto běžně při komunikaci s vrstevníky - nikdo z nich to nebral jako nadávku. Jinak je to velmi slušně vychovaná dívka (což teď mnozí napadnou :-)) a já když jsem jí slyšela poprvé a to nejsem nijak zvlášť puritánská, tak jsem šla do kolen a měa jsem pocit, že jsem přece nemohla slyšet dobře.
Zkuste si pár těch výrazů napsat na papír a pak vám možná dojde proč byly označeny za nepublikovatelné.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 11:08:40)
Když si na papír vedle sebe napíšu debil a čurák, přijde mi to oboje stejně ošklivé. Podle zákona je ale zřejmě debil v pořádku. Nechápu.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(25.5.2006 10:02:46)
V tom pripade mate snizenou citlivost pro rozlisovani vulgarismu v jazyce ceskem. A to se nechci nijak zastavat "debila", ale prece jen se jedna o trosku jiny kalibr.
 mag 
  • 

Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 12:02:46)
Já bych řekla, že tu "publikovatelnost" nemá na svědomí ani tak ÚJČ, ale spíš Lidové noviny, z nichž je citováno. Ve vědecké práci se běžně publikuje všechno, co s tématem výzkumu souvisí bez ohledu na nějaké city. V popularizačním článku o takové vědecké práci už to tak být nemusí. Také nevím, co si mám myslet o tom, že lingvisté pátrají nad etymologií slov jako mentos, socka nebo lama. Základní školu mám delší dobu za sebou, ale tato slova znám a jejich původ je s velkou pravděpodobností zřejmý. Doufám, že ono zjednodušení a znepřesnění je až dílem Lidových novin a nikoli předmětem samotného výzkumu ÚJČ.
 marie 
  • 

Re: Publikovatelnost "názvů pro genitálie" 

(23.5.2006 12:47:36)
možná se zkuste někdy projít kolem nějaký základky a uslyšíte výrazy, které bych opravdu nechtěla vidět napsané. a to nejsem žáden puritán a z mé pusy tu a tam vypadne leccos. hodně záleží na kontextu, ve kterém se se slovem setkáte.

nepublikovatelnost genitálních a urologických vulgarit má (aspoň pro mne) něco do sebe.
 Lenka 
  • 

Blbej jak pumpa na saně 

(23.5.2006 14:33:16)
Tento výraz používala už moje maminka před dvaceti lety, tak mi není dost jasné, co je na něm překvapivého. Mimochodem dneska se spíš používá "blbej jak tágo" a tu pumpu na saně bych považovala spíš už za archaismus :o)
No a vůbec mne zaráží, že mnoho zmíněných výrazů výzkumníky překvapuje, jsou to většinou slova naprosto jasného původu a významu. Spíš mne mrzí, že se víc nezmínili např. o regionálních zvláštnostech, já např. pozoruji, že na Moravě se používá PIČA (a od toho odvozená slova) s krátkým a v Čechách s dlouhým "I".
Nadávalo se, nadává a nadávat bude a neviděla bych to jako tragédii, většina jich z toho vyroste.
 Lída+2 


Re: Blbej jak pumpa na saně 

(23.5.2006 15:28:21)
"blbej jak tágo"- to bylo zcela běžné u nás na prumce už před spoustou let...
no docela by mě ty výrazy zajímali,abych věděla na co se u synů za pár let připravit... a ty nový asi i s překladem.
:-DDDDDDDDDDDDDDDDDDD
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


slovnik predskolaka 

(23.5.2006 17:52:48)
Sestileta neter zcela bezne tituluje naseho trileteho syna : ty malej blbecku.. no to bych jeste zkousla.. ale to, ze vola (spis hulaka pres celou zahradu a tim padem na celou ulici) na dedu - dedo - ty vole, podivej se.... apod. to uz fakt nemuzu "ustat"
A to, kdyz jsem metr od ni.. kdo vi, co nevypusti z pusy, kdyz nas nema u sebe (myslim dospelaky)
 Sysyna 


Domácí průzkum 

(23.5.2006 19:10:46)
Tak jsem se optala syna, cca 15letéo co frčí u nich na škole...
.seš dobrej kořen
.dédédé-držte držky dementi:-)
.EsTéBé- smrdí ti ben(ben=pinďour)??:-)
.seš trapnej trapák
.kundolíno
.seš chabej blb
.řezmenko, řízku
.vagííííno

NO nevim....ale zas tak nepublikovatelný mi to nepřipadá....

Ostatní slova, co jsou výše zveřejněná v článku prý běžně používají taky...
Podle něj matka nebo fotr a horší slova pro rodiče používají především polužáci ze sociálně slabších rodin, kde je velký výskyt alkoholu, drog, domácí násilí a pod.
 Sysyna 


Domácí průzkum 

(23.5.2006 19:11:01)
Tak jsem se optala syna, cca 15letéo co frčí u nich na škole...
.seš dobrej kořen
.dédédé-držte držky dementi:-)
.EsTéBé- smrdí ti ben(ben=pinďour)??:-)
.seš trapnej trapák
.kundolíno
.seš chabej blb
.řezmenko, řízku
.vagííííno

NO nevim....ale zas tak nepublikovatelný mi to nepřipadá....

Ostatní slova, co jsou výše zveřejněná v článku prý běžně používají taky...
Podle něj matka nebo fotr a horší slova pro rodiče používají především polužáci ze sociálně slabších rodin, kde je velký výskyt alkoholu, drog, domácí násilí a pod.
 Skunkless 


Nazor "z toho" vyrostle..:) 

(23.5.2006 21:34:15)
Tak legracni mi pripada, ze vyrazy, ktere DETI pouzivaji nemuzeme publikovat v novinach, jelikoz by si je ty same DETI mohly precist..mozna, ze kdyby videly, jak osklive ta slova vypadaji, snaze by je prestaly pouzivat..i kdyz pochybuji. Myslim si, ze jsem slusne vychovana, nasi me vedli k tomu mluvit normalne (slusne) ale ve skole a s kamosi.."Ty vole" a "Ty kravo" jsme bohuzel mezi reci uz ani nevnimali - hrubsi narazky a urazky (uplne vsechny, ktere vas napadnou a mozna jeste par) jsme uzivali presprilis. Nevim proc, v tom veku je vsechno jaksi extremni a tak i vyrazy, jimiz jsme kamaradum neco popisovali, museli byt peprne. Take se snazime delat vse opacne, nez chteji rodice a sprosta slova jsou jednim ze zarucenych zpusobu, jak jit "proti". Casem jsem si sama zacala uvedomovat, ze se mi nelibi se takto prezentovat a ted si ta slova vychutnam, jen kdyz si potrebuji "ulevit" - jak tu jiz nekdo zminil, nefunguje to, pouzivame-li je prilis casto. Tudiz se pripojim k nazoru, ze ac je to nepekne, vetsina deti z toho vyroste.

A jeste se vratim k nepublikovatelnosti v novinach - sprosta, detmi pouzivana slova, nechceme na strankach novin videt, zatimco nam nevadi, ze si deti muzou precist (pripadne prohlednout obrazky) jak byla brutalne znasilnena a zavrazdena mlada zena a podobne libustky. Kdyz korekce, pak bych ji zamerila k nasili, ktere nasim svetem opravdu slusne mava (narozdil od neslusnych slov osamostatnujicich se pubertaku).

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.