ANDREA | •
|
(19.5.2006 19:32:23) Celkem souhlasim s Dasou. Az na tu sebestrednost. Maminky v Cesku maji vsugerovano, ze musi byt s malym miminkem nejmene 3 roky doma, jinak jsou spatne a okoli je pomluvi. Ja mam deti dve. S prvni dcerou jsem byla doma 2 mesice a potom jsem se vratila do prace. Dcerka chodila do jeslicek. S chlapcem jsem byla doma taky 2 mesice. Potom jsem si najala chuvu, ktera se stara o obe deti. Je pravda, ze jsem za ni zaplatila prakticky vsechno, co jsem vydelala, ale stalo to za to. Vsechny ty "neprijemnosti" s miminky, na ktere si maminky tak casto stezuji (a dokonce i Bellana), mela na starosti chuva. Ja jsem se vracela domu s neuveritelnou radosti, nikdy jsem na ne nemusela zvysit hlas, byla jsem porad v neuveritelne pohode. Zadna depka jak jsem na vsechno sama, jak se obcas neudrzim a zajecim, jak jsem neprijemna na manzela, protoze si nemam kde vylit blbou naladu. Nezarlila jsem na nej, kdyz se vratil vecer z prace domu a netvrdila "ja se cely den dru a Ty pak prijdes domu a nevidis zadny problem jen si hrajes s detmi a oni Te maji radsi" Nikdy jsem si nevsimla, ze by deti meli sve otce mene radeji jenom proto, ze ho vidaji mene. Spis se matka zacne po case divit, proc ma dite radeji tatinka nez ji - ktera se tak stara. Dite to neoceni. Bude stastnejsi s usmevavou blbnouci maminkou nez strhanou a ustvanou, ktera mu pozdeji rekne - ja jsem se kvuli Tobe obetovala. Obe me deti jsou naprosto v pohode, dobre se uci, nemaji problem dat najevo cit ale nemaji ani problem jet na prazdniny na tabor. (dite me zname vyvolalo v 11! letech hysterickou scenu, ze bude bez maminky - a pritom si ji vubec nevazi - chova se k ni jako ke sluzce, protoze je na to tak zvykle. Ona je prece na svete od toho, aby se o NEJ starala)
|
vvv | •
|
(19.5.2006 20:38:11) Milá Andreo,jsem ráda,že nežiji v zahraničí,a jsem šťastná,že mohu být se svými dětmi doma a věnovat se jim.Píšeš o histeric.scéně u dítěte tvé kamarádky,já bych jen chtěla podotknout,že vše záleží na výchově.Pokud se ona tak chovala ke svým bližním,tak se nemůže divit.Ano,jsem někdy uštvaná,ano dokonce zvýším hlas,ale přesto své děti miluju a je pro mě opravdu krásné,když přijde manžel domů a blbneme všichni dohromady.Jinak k té práci,která se zde rozebírá pořád dokola-pracovala jsem ve firmě,slíbili mi určitý "základ",smlouvy jsem se DOMOHLA po měsíci a půl,a tam jsem zjistila,za jakou almužnu vlastně pracuji,jsem vysokoškolsky vzdělaná,nejsem hloupá,ale přesto se mi to stalo.Ono totiž tady pořád bohužel funguje to,že jsme levná pracovní síla.Bohužel je to tak,zaměstnavatelé si ze zákoníkem práce mnoho hlavu nelámou.
|
|
S | •
|
(19.5.2006 20:48:48) Možná jsi nikdy nebyla naštvaná a uštvaná, ale taky jsi s dětmi nezažila ty obyčejné krásné chvíle prvních krůčků, slůvek... Je to věc názoru, ale já jsem šťastná, že jsem s dětmi mohla být.Nepřenechala bych to ani manželovi. Ne proto, že by to nezvládl, ne proto, že bych žárlila, ale proto, že bych mu ty úžasné chvilky záviděla.
|
IvanaJ |
|
(19.5.2006 23:33:27) ještě před porodem jsem si plánovala jak jednou týdně budu jezdit do práce. a jak to dopadlo? Jsem štastná , že mám manžela který se o nás postará a já si můžu naplno vychutnat každý den s miminkem, Je to pro nás pořád zázrak , že ho máme a i když máme mezi klukama velký rozdíl , tak ani ten starší se necítí být odstrčený. Jak už tady bylo psáno je to ve výchově, jak je dítě připravené na sourozence a je jedno jestli je rozdíl 1 - 12. let ten starší nikdy nesmí " spadnout z lopatky " a potom to může fungovat.
Bell hrdě se hlásím do tvého fanklubu a už se těším na další počteníčko.
i když já patřím k těm které si těhu vychutnávaly a i dnes 9. měsíců po porodu se mi po bříšku zasteskne moc dobře vím o čem píšeš a tak jen dál a na ty dokonalé se vykašli
|
|
|
Vida |
|
(19.5.2006 23:27:44) Vůbec si nedovedu představit, že bych svou holčičku opustila po dvou měsících! Myslím, že rozhodně nemám nic vsugerovaného! Je to "pouhý maminkovský cit", který mi nic takového nedovoluje. Na svého cvrčka nekřičím (teď je jí 9 měsíců), na muže si zlost také nevylévám! Určitě existují dobré chůvy, ale mě by ta práce asi moc nebavila, pořád bych myslela na svého malého človíčka... Ale každému, co jeho jest! Já si mateřství moc užívám,ikdyž se na pocitech shodnu s Bellanou :-)). A když si náhodou "postěžuji", snažím se to brát s humorem! Přece život není jenom o tom hezkém a pohodovém! Kdyby nebyl i rub věci, uměli bychom vůbec to pěkné ocenit a vychutnat? Jak říkal "Malý princ" : "jsem zodpovědný za svojí růži!", cítím to také tak, a právě proto, bych nikdy své malé štěstíčko takhle neopustila... :-))
|
|
10.5Libik12 |
|
(20.5.2006 0:12:06) Vůbec si nedovedu představit, že bych se stala obětí západoevropského snobismu, kdy se žena cítí být skutečně svobodnou jedině tehdy, je-li ve dvou měsících děcka atraktivní a v přesný čas v práci, nedokážu si představit ani citovou plochost, s níž si upravuji teorie o samostatnosti dítěte v závislosti na tom, jestli je pomočené v jeslích. A nakonec si neumím představit, že je lepší, že mé děti nekojím a ječí na ně chůva místo mě. Nemám-li jako matka zažít jedinečné emoce, daleko silnější než zmiňovaný otec, z toho, že jsem prostě máma, tak trochu nechápu, proč bych ty děti měla mít.
Bellana napsala hezký článek:)
|
|
ANDREA | •
|
(20.5.2006 6:17:29) Proc si proboha vsichni myslite, ze jsem o neco prisla? Videla jsem prvni krucky, byla jsem to ja, na koho poprve neumele zazvatlali. Mam vzpominky i na to, jak je prebaluji a delam ty mene "prijemne" veci:-). Me deti se budili kolem seste - obe, nastesti. Ja jsem do prace odjizdela na 9.00 a do te doby byli semnou. Ja jsem je nakrmila, oblekla, prebalila... Chuva prijizdela v 8.30. Deti ji meli moc rady a verte tomu, ze na ne nikdy nekricela. Do 12 si hrali s Ninou a potom sli spat. Spali asi do 14.30. Pote je chuva oblekla a jeli spolecne za mnou do prace, kde mi je odevzdala kolem 15.30. Takze spocteno - deti byli beze me rano 3hodinky a odpoledne 1. Chuve jsem navic davala nejaky ten peniz za zehleni, kdyz deti spali. Vzdycky si davala prkno tak, aby na ne videla. Takze me odpadla dalsi starost. Ja jsem potom jela z prace s detmi na hriste a potom nakoupit. Vecer uz byl jenom nas. Ackoli s manzelem obe deti mooooooc milujeme a vetsina rozhovoru se tykala jen jich, dokazali jsme se bavit i o necem jinem, protoze jsem mela i jine zazitky nez ty kolem deti. Sobotu a nedeli jsme byli s detmi sami. Srovnavam toto vsechno se svou svagrovou. Bajecna zenska. Ale pote, co se ji narodila dcerka a ona s ni zustala sama doma bylo to pro vsechny hodne tezky. Samozrejme krome ni, ona byla presvedcena, ze dela dobre. Dopadlo to tak, ze bratr se citil neskutecne odstrceny, kdyz prisel domu nemohli se bavit o nicem jinem nez o diteti. Prvniho pul roku ani jeho nezajimalo nic jineho, ale pozdeji ji prece jenom chtel rict, co bylo v praci, co se kde stalo. Vzhledem k tomu, ze ona na jeho spolupracovniky uz zapomela a sama zadne zazitky nemela (krome ditete), zacal se vykecavat pres ISQ. Kdyz se ji zacal snazit neco rict byl vyslechnut s tim vyrazem, ktery znaci tak rychle mluv. Ma svou zenu opravdu moc rad a neverny ji nebyl (vedela bych to, vzdycky mi vsechno vykecal). Ale opravdu mu chybeli ty chvile, kdy jeho zena blbla a smala se a kecala k nezastaveni naproste nesmysly (jak tomu rikal), tak jako to delala pred mimi. Nekolikrat sedel u nas doma se mnou, jako kdyz jsme byli deti, a on plakal. Opravdu plakal. Stepanka nic nezpozorovala, vubec si nevsimla, ze kolem jde svet dal. Dnes uz je zpatky v praci. Dalo ji velky problem najit dobrou, i se svym vzdelanim. Prece jenom dlouho byla mimo a navic vetsina zamestnavatelu, kdyz slysela, ze byla dlouho doma s ditetem ji nechtela, protoze se bala, ze s nimi zustane i pri kazde nemoci. Pitomci. A jeste jednou pitomci, nesnasim takove lidi. Me, kdyz jsem se uchazela o nove misto a rekla jsem, ze mam 2 deti chteli rovnou odskrtnout, ale kdyz slyseli, ze jsem nebyla na materske, okamzite obratili a prijali radeji me nez chlapa. To, ze jsem pri kazde nemoci svych deti byla s nimi jim naprosto nevadi. Nejak si to nedovedou dat do souvislosti:-) Kdyz nekde reknu, ze jsem mela chuvu, kazdy si hned predstavi, ze s nami bydlela, a ja ze dela detem tak akorat pusu na papa a vecer na haji.
|
vvv | •
|
(20.5.2006 7:15:55) Andreo,nikdo tě tady přímo neodsuzuje-bůh chraň,každý si to dělá tak,jak mu to vyhovuje.Byla jsem na MD,pak chvili v praci a teď jsem zase na MD,a musím říct,že nemám pocit,že bych si např.s manželem nedokázala v pohodě pokecat či nějak jinak zalaškovat.Prostě to každý má,jak si to udělá.Nám některým mámám hold vyhivuje se plně věnovat dětem bez toho,že by se cítily nějakým způsobem odstrčené.
|
truckerka + Adélka 28.6.05 |
|
(20.5.2006 21:16:46) No tak nevím, jestli nemám nad bratrem Andrey spíš zaplakat já, tak si asi měl s manželkou sednout večer v klidu a říct jí co má na srdci,asi není jasnovidka a holt si myslela, že je vše v pořádku. a co se týče Andrey, neodsuzuju jí, každý ať si to dělá jak chce,ale vůbec nevypadá jako kariéristka, která by přišla o práci, kdyby zůstala doma s dětmi:-))ale je to každého věc a jeslti jí to takhle vyhovovala a jsou spokojení a šťatní tak je to jen dobře!!!
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(20.5.2006 20:16:45) Andreo, příběh tvého plačícího bratra je velmi dojemný, úplně to vidím:)) Tvoje teorie o tom, že žena v domácnosti je naprostý debil a zaměstnání jí naopak dodá inteligenci, všeobecný rozhled a ostrovtip je strašně legrační a snad ani ženskou v domácnosti urazit nemůže.:)))))))))))
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 20:47:27) Andrea má ale pravdu v jednom, že když přijde domů, kde má všechno hotovo, t.j. nemusí krmit domácí spotřebiče, luxovat, vařit atd., tak může veškerý volný čas trávit s dětmi. Nebo mi snad chcete říct, že jednou rukou žehlíte, druhou mícháte polívku a třetí čtete pohádku. Toho opravdu stráveného času s dětmi mají obě dvě ženy nakonec stejně. Nebo vy se plně a intenzivně věnujete dítěti 12 hodin denně. Nevaříte, neuklízíte, a neděláte všechny ta zbytečné maličkosti, bez kterých se žádná domácnost neobejde. Nebo možná obejde. Ale moje ne.
|
Ivana Procházková |
|
(20.5.2006 21:05:54) Já tedy nevím, ale v příspěvku jsem se pouze dočetla, že chůva přes oběd vyžehlila.. Nic o tom, že by i uchystala večeři či uklidila jsem se v příspěvku nedočetla..
Občas mívám také k dítěti chůvičku, abych mohla pracovat, ale znamená to, že kromě normální večeře musím večer před tím ještě připravit i oběd, který chůvička jenom ohřeje.
Úklid ani žehlení po chůvičce nechci, na to mám jinou paní. Ale to proto, že jsem si ji na to sjednala, s chůvou to nesouvisí.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 21:13:50) Máte pravdu, o úklidu Andrea nic nepíše, ale já to myslela spíše globálně. Asi tak, že když jde matka brzo do práce, a má na ostatní nikdy nekončící věci zjednánu pomoc, tak se dítěti věnuje stejně, jako matka, která je na rodičovské dovolené.
|
Líza |
|
(20.5.2006 21:44:15) No... Gábino, s tím nesouhlasím. Ty jsi na mateřský trávila přes 8 hodin denně domácíma pracema? Já rozhodně ne, když budu hodně velkorysá, tak... možná tak 2 a půl hodiny? Asi tak... Takže jsem se dítěti rozhodně věnovala podstatně víc, než kdybych chodila do práce...
Myslím, že je každýho věc, jestli jde do práce dřív nebo později, ale je trochu lhaní si do kapsy, pokud se budem ujišťovat, že tomu dítěti je to putna, protože bychom s ním stejně vlastně netrávily víc času - tak to prostě není.
|
|
Ivana Procházková |
|
(20.5.2006 21:47:03) To je ale trochu přehnané tvrzení, ne?
To jako chcete říct, že čas strávený domácími pracemi odpovídá zhruba času strávenému v zaměstnání (byť jde třeba o zaměstnání na částečný úvazek)?
Moje paní na úklid a žehlení stráví v mé domácnosti všehovšudy týdně zhruba 5 hodin (a to máme velký barák).
Pravda, že kromě žehlení a úklidu existuje ještě spousta dalších drobných domácích prací, ale na ty stejně většinou žádná pomocnice najmout nejde - to by musela v té domácnosti bydlet spolu s ostatními.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 22:04:21) Ano, tvrdím, že čas strávený domácími pracemi a věcmi okolo je stejný, jako čas strávený v práci. Má paní na úklid uklízí 8 hodin každý pátek+ 2 hodiny žehlení. jednou za čas okna, zahrada, a potom praní, věšení prádla, zašívání, vaření,........Ano, práce okolo domácnosti je 6-8 hodin denně. Vy se opravdu věnujete intenzivně dítěti 12 hodin? Klobouk dolu, já to nedokážu, vyplnit dítěti každičkou minutu po 12 hodin denně.
|
Líza |
|
(20.5.2006 22:12:37) Gábino, obávám se, že to je věc volby, když chceš, aby tvoje domácí práce trvaly 8 hodin denně. Myslím, že valná většina holek se jen usměje, zvlášť těch, které pracujou a nikoho na výpomoc nemají, protože mají tu zkušenost, že se prostě domácí musí zorganizovat tak, aby takhle dlouho netrvala. Já jsem tyhle věci dělala, když dítě spalo, nebo pokud bylo vzhůru, tak tak, že na mě vidělo nebo jsem si s ním povídala, v batolecím věku mi pomáhalo. Ale přesto trvám na tom, že 8 hodin ani omylem.
A další věc - u hodně malého dítěte nejde o to, naplňovat mu programem každou minutu bdělého stavu. Tam jde o to, být s ním a být mu k dispozici. Když to neděláš ty, dělá to někdo jiný, ale prostě to není jedno, není to totéž. U hodně malého dítěte prostě neplatí, že když si intenzivně pohraješ 2 hodiny, je to stejné jako být s ním celý den. To platí u větších dětí, které už získaly pojem času a dokážou čekat, vybavovat si vzpomínky, těšit se a tak. U mimin je prostě důležitej ten reálnej probíhající čas.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 22:25:26) Ano, každý si zorganizuje domácí práce jak umí, 350m2 se nedá uklidit pod 7 hodin, ale to je věc jiná. Ale podle toho co čtu, tak rodičovskí dovolená je opravdu dovolená. Kde je názor, že to není dovolená, ale práce jako každá jiná O:)))). Já nerozebírám jestli být doma X let, nebo jít hned do práce. Každý dělá tak jak umí a podle svého nejlepšího vědomí. Jenom si myslím, že nefrustrovaná ženská, která je plně kompenzována a kompenzaci dosáhne prací v zaměstnání, je lepší než "hysterická domácí puťka"-protože jí práce v domácnosti nebaví. A každá maminka by měla být především v psychické pohodě-a pak bude její dítě šťastné. A jak té pohody dosáhne je její věc. Když to přeženu, tak i děti alkoholičky, když chlastá tak akorát a není pernamentně namol, jsou šťastné, protože mají kompensovanou maminku. Akorát ta kompensace netrvá dlouho.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 22:30:45) P.S. A kde ty děti mají tatínky? To jsme snad všechny bez manželů, či přítelů žíjících ve společné domácnosti? S nimi se tak nějak nepočítá.
|
|
10.5Libik12 |
|
(20.5.2006 22:52:25) Nefrustrovaná ženská, která je plně kompezována? To je zase hlavolam:))) Gábino, ty chceš říct, že pokud to doma matku s děckem nebaví ani na 320m2:)), tak je užitečnější v práci, co?
Líza moc hezky řekla proč být s miminkem.......
|
Gábina syn 5 let | •
|
(20.5.2006 22:58:22) A kdo říkal, že mě to doma nebaví? Já jsem doma byla spokojená, ale pak prostě nastal čas jít do práce. Ale nebavíme se o mě, ale hypoteticky. Já jsem se skoro 3 roky " válela doma", a plně mi to vyhovovalo ( pravda, sem tam jsem si v noci odskočila do práce, abych nic nezapoměla) A pak tak ve dvou letech 1x týdně, ale doma pohoda. Ale někomu to nemusí vyhovovat a tak chodí do práce. Je proto špatný. Andrea to dělá tak , jak jí to vyhovuje a nemůžu o ní říct, že je špatná matka. Kdo je dobrá matka ? Existuje na to nějaký vzorec?
|
xxx | •
|
(21.5.2006 0:25:41) Gábi, klid, nenech se vytočit. Prostě někdo to dělá tak a někdo jinak. Fandím ti a spoustě jiných maminek, které jsou spokojené přesně s tím, co mají. Ale ježí se mi chlupy na krku, když slyším :"Co já chuděrka budu dělat po mateřský? S dítětem mě nikam nevezmou, tak si radši pořídím další, třeba to po šesti letech a dvou dětech to bude lepší, ne? Nebo rovnou tři?" Když si vyberete, že budete tři roky doma a zaměstnání i jakékoli průběžné vzdělávání hodíte za hlavu, tak se pak nedivte a nestěžujte si. Bohužel takových případů pár znám a mám kolem sebe.
|
|
|
Kateřina | •
|
(21.5.2006 9:39:43) Už mám dost těch neustlálých řečí militantních matek, že každá ženská, která není se svým děckem doma 24 hodin denně nejméně 4 roky je špatná matka! Tenhle trend je tady až někdy od konce 19. století. Do té doby byly v bohatých rodinách naprostou samozřejmostí chůvy a kojné a v chudých rodinách se musely ženy co nejdříve po porodu znovu zapojit do prací v hospodářství aj., takže část péče o děti převzali zcela samozřejmě starší sourozenci, prarodiče apod. Chcete snad tvrdit, že až do roku 1850 byli všichni lidi v důsledku toho citově frustrovaní??
|
Ivana Procházková |
|
(21.5.2006 13:08:33) To je skutečně relevantní, přirovnávat současný svět k životu v 19. století!
A vůbec, v 19. století také děti svým rodičům vykaly. Tomu říkáš citová blízkost?
|
Kateřina | •
|
(21.5.2006 18:25:18) Nepochopila jsi pointu.
|
Ivana Procházková |
|
(22.5.2006 0:01:09) No tak mi ji tedy vysvětli!!
Mimochodem, nikdo tady netvrdil, že matka, která není s dítětem 24 hodin denně do 4 let, tak je špatná. To byla tvoje věta.
|
|
|
Gábina syn 5 let | •
|
(21.5.2006 22:13:23) Vykání ( dětí rodičům ) se bralo jako projev úcty a ne citového strádání. Přečtěte si F.L. Věka, či Babičku ( tam ty děti opravdu netrpěli ).
|
lucka | •
|
(27.12.2006 16:02:23) no to ale jsou romány které možná vycházejí z reálných zážitků svých autorů,ale nemůžeš je vzít jako paušální popis tahdejších vztahů situace!!!! absolutně tím přeci nemůžeš argumentovat!!!
|
|
|
|
|
|
|
|
Ivana Procházková |
|
(20.5.2006 22:42:41) Domácí práce 6 - 8 hodin denně? No to mě podrž.. (pardon).
A k té intentitě, s kterou se věnuji či nevěnuji dítěti: já prostě považuji za "věnování se dítěti" jakoukoli činnost, kterou děláme společně, komunikujeme u toho spolu a jsme v pohodě - ať se jedná o věšení prádla na šňůru, nákupy nebo třeba dětské plavání. Nebo je snad nějaký mohutný rozdíl v tom, zda trávíme společný čas činností určenou vyslověně pro děti nebo zda se jedná spíše o mé povinnosti?
|
IvanaK. | •
|
(22.5.2006 10:09:37) Přesně tak, Ivule. My jsme s bráchou nikdy nechodili do školky, střídala se o nás mamka s babičkou. Obě měly své povinnosti = mamka zaměstnání na poloviční úvazek a babička dvůr plný hospodářských zvířat. Museli jsme se s bráchou přizpůsobit, zabavit se sami nebo dospělým "pomáhat". Dalo nám to hrozně moc. Se svými dětmi to plánuji podobně. Tady nejde o to, kolik hodin denně si hraji se svými dětmi, ale o to, že se děti učí především příkladem, odkoukavájí naše zvyky, odposlouchávají naše fráze, naše jednání s ostatními lidmi, apod. Jen ve stavu největší nouze bych dovolila, aby se toto učily od cizí osoby. Možná jsem staromódní, i když žiji v té některými opěvované cizině, ale odejít od dětí za pár týdnů po porodu považuji za nenapravitelný hřích.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kicina | •
|
(21.5.2006 0:15:16) Andreo, hodně s některými věcmi souhlasím. Teď u nás byl známý, který vyprávěl, že jeho žena byla na mateřské déle, ještě si to protáhla, protože měli dost peněz, tak jí živil, pak druhé dítě a teď je hrozně nešťastná, protože by se chtěla vrátit mezi lidi, ale bojí se jich, ztratila sebevědomí, přehled, znalosti. Sama taky pracuji, protože jsem musela být doma už celé těhotenství (rizikové), vyhlížela manžela z okna a naše hovory chudly. Teď pracuji i já, je pravda, že jsem často hodně unavená, ale vlilo mi to krev do žil, zase si můžem povídat, nejenom o mimískovi, ale i o práci. A jestli to není tajné, kolik jste platili chůvě? Nějakou sháním, ale vůbec nevím, kolik se tak obvykle platí:-)))
|
ANDREA | •
|
(21.5.2006 2:37:42) Ahoj Kicinko. Jsem rada, ze jsi me pochopila. Presne jak jsem to myslela. Ja ziji v zahranici, tak to bude s tim platem asi jine, ale i tady se plati opravdu malo. Delaji to studentky nebo jine maminky nebo duchodkyne. Ja mam studentku a davam ji $6 na hodinu coz je opravdu minimum. Zato ale ma k dispozici moje auto a muze u nas snist co muze. Zeptam se moji kamaradky, ktera ma chuvu v Cesku, kolik ji plati a napisi Ti to. Snidani delam ja, obed ona a veceri vetsinou zase ja. Jinak jeste pres den trochu poklidi, ale nic nedrhne. Je bezvadna.
Jinak k te kritice meho bratra - neprecetli jste si dobre muj prispevek. On je bezvadnej manzel a ma obe strasne moc rad. Mala je jeho velmi oblibenym tematem k hovoru, ale treba nedavno jsem byla svedkem jak chtel sve zene povedet co se stalo v praci. Uplne se ji z oci ztratil veskery zajem a poslouchala ho jen na pul ucha a kdyz skoncil rekla jen hm. Je mi lito damy, ale kazdy chlap se potrebuje vykecat a vy urcite nemate doma zadnou vyjimku. Zajimave bylo, ze kdyz jsem to svagrove rekla - at ho vic posloucha - byla strasne prekvapena. Byla presvedcena, ze si povidaji uplne normalne a o vsem.
Uz nevim, kdo me tady napadl, ze povazuju maminky ktere zustaly doma za hloupe. Jak jste na to proboha prisly? Kde jste to z meho prispevku vycetly? Ja si jen myslim, ze za tri roky co je nekdo doma mu utece spousta pracovne nutnych informaci. Opakuji pracovne nutnych. Technologie, zakony, dane... to se vsechno vyviji prekotnym tempem.
|
|
Ivana Procházková |
|
(21.5.2006 11:48:19) V Praze stojí chůvička sehnaná přes agenturu kolem 110 Kč/hod.
|
kicina | •
|
(21.5.2006 12:06:29) Díky za informaci, myslela jsem, že tak nějak.
|
ANDREA | •
|
(21.5.2006 20:52:33) Takze kamaradka v Brne plati chuve 60,-/hod. Nema ji ale pres agenturu. Rikala, ze jeji znama plati dceri sve kamaradky, kterou zna od malicka a ktera nedavno maturovala a potom se nedostala na vysokou 50,-Kc/hod. + samozrejme vsechny vyhody jako jidlo atd.
|
kicina | •
|
(21.5.2006 21:58:32) Moc děkuji za informace, pomohly mi.
|
|
|
|
|
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(21.5.2006 13:11:30) Andreo, po přečtení Vašeho článku mi v uších neustále zní otázka "proč jste děti vlastně měla?" Strčit malinkatý bezbraný uzlíček ve dvou měsících do jeslí mi připadá, ať hledám jak hledám, správný výraz pro tuhle šílenost mě nenapadá. Snad pokud by jste měla důvod chodit do práce nebo byla-li by to nutnost, ale píšete, že jste stejně většinu peněz zaplatili za chůvu, takže tomu naprosto nerozumím. Už vím, jak bych to nazvala, připadá mi to jako "útěk od dětí". Já mám děti dvě. Rozhodně jsem nikdy nebyla domácí puťka, ale nevyměnila bych ani vteřinu času stráveného s holkama ani za nic na světě. Proto jsem je měla, abych si užila všechno (to dobré i zlé), co mateřství přináší. Nemohu pochopit někoho, kdo má děti jenom na pohrání, a i to v případě, kdy se to hodí jemu a ne těm dětem. Nejsem unavená, nejsem strhaná a většinou mám dobrou náladu. Děti mě neuvěřitelně dobíjejí. Do práce budu chodit ještě mnoho let, ale holky rostou po minutách. Ano, za chvíli bude pryč ta doba, kdy na nás budou maximálně závislé a pak je ráda vypustím do světa. S manželem nám to klape skvěle. Otázky typu "koho máš raději maminku nebo tatínka?" mi připadají nesmyslné. Já jsem tohle nikdy neřešila ani mě to nenapadlo. Je mi Vás trochu líto, že jste nevyužila toho, co život s dětmi nabízí. A to už nikdy nevrátíte.
|
Zuzka a Anežka 06/05 | •
|
(22.5.2006 8:51:01) Ano s názorem Jany plně souhlasím - psala jsem něco podobného v sobotu, ale bohužel se mi to něj nepodařilo přidat do diskuse. Já jsem taková, že bych klidně byla doma již pořád a věnovala se dítěti, manželovi, pejskovi a domácnosti, kariéra mi vůbec nic neříká a myslím, že proto nejsem špatná, hloupá nebo nějaká slepice. neodsuzuji ženy, které děti nechtějí a věnují se kariéře, i když to vůbec nechápu. Ale co se mi tedy příčí jsou ženy, které si děti pořídí a pak spěchají do práce, aby jim něco neuteklo. A přitom to nejdůležitější jim uteče. Nechápu, jak někdo může miminko po pár týdnech odložit. Ano jsem někdy unavená, někdy zvýším hlas, ale svou holčičku miluju a vůbec si nedokážu představit, že bych ji odložila do jeslí nebo chůvě. Myslím, že dítě první roky potřebuje maminku a tatínka ! Naše malá je teď již pár měsíců v období, kdy chce být jen s námi, babičky apod. se jí můžou věnovat, ale když bychom zmizeli z dohledu je zle. Samozřejmě nám někdy trochu vadí, že nemůžeme vyrazit do kina, na večeři apod. Ale užili jsme si spoustu věcí, než se Anežka narodila a zase si je užijeme až z tohoto období vyroste. No nebudu se tady moc rozepisovat, ale zkrátka ženy jako je Andrea - nechápu. Proč mají vůbec děti ?
|
ANDREA | •
|
(22.5.2006 9:18:01) Jen kratounce - ver mi, neuteklo mi nic. Byla jsem svedkem vsech prvnich krucku, slov, kotrmelcu a ja nevim ceho jeste vseho. Jen si to umim s nimi vic vychutnat, protoze jsou mi malinko vzacnejsi. Taky nejsem unavena a nezvysuju hlas, mam vlastne porad dobrou naladu a to se na detech odrazi. Zapamatuji si me jako usmevavou, ne jako ustvanou a mracici. A nevykladejte mi, ze si me nebudou pamatovat nebo budou mit min zazitku. Neni to pravda. Maji dokonce daleko vic zazitku. Mam srovnani. Moje deti umi byt s babickou, tetou, samozrejme chuvou a nestresuje je to. Pamatuji si na zachvat jedne holcicky, ktera musela zustat u babicky jeden den. Mamika i tatinek byli nemocni. Ze zachvatu dostala horecky.
Znovu. Svoje deti miluju nadevse. I nad praci. Kdyby jim cokoli bylo, okamzite vseho necham. Ale ono jim to prospiva, ale to mi neuveris.
Napsala jsi jednu velice zajimavou vec - jak Tvoje dite potrebuje tatinka. On je s Tebou na materske nebo je doma? Myslim, ze ne. A taky myslim, ze Tvemu diteti staci jeho pritomnost, a ze ho miluje.
|
Zuzka a Anžeka | •
|
(22.5.2006 9:54:08) Andreo, tím jsem myslela, že dítě potřebuje maminku a tatínka - vždy tedy alespoň jednoho z nich, rozhodně víc než nějakou chůvu či dokonce jesle. Vím, že dřív to také tak bylo, že musely být v jeslích (já si je užila míň, táta byl v té době na vysoké, můj mladší brácha už v nich byl na "plný úvazek" a je z něho výborný kluk. Ale vím, jak mi máma říkala, jak tam byl smutný), někdo tu psal i o chůvách a kojných (to ještě v dřívějších dobách). Tak to byl opravdu ale ten styl - jen si pohrát trochu a ostatní ať za mě někdo udělá. Ale dřív byly i jiné věci a kdybychom si pořád říkali, jak to bylo dřív a řídili se podle toho, to by asi také nebylo to pravé ořechové. Když zde čtu Tvoje odpovědi na názory druhých, přestávám si o Tobě myslet to, co jsem si myslela na začátku této diskuze. Ale to, že mi přijde hrozné a vůbec to nechápu, že někdo dítě odloží ve dvou měsících do jeslí či chůvě, tak to mi nikdo nevymluví.
|
|
|
jak |
|
(22.5.2006 9:21:37) Zuzko a my zase nechapeme tebe. Ve 2 letech syna jsem zacala pracovat, syn plynne mluvil a byl bez plen. A ted bohuzel ci bohudik delam pro firmu, kde se holt po materske budu muset po 2 az 3 mesicich vratit aspon castecne do prace? Takze uz deti mit nesmim? Nejsem karieristka, ale holka, co ma dobre vzdelani a nechce jen sedet doma. Takze si muzu vybrat, zadne dite nebo pak jit brzy do prace/ Co mam delat?
|
Zuzka a Anžeka | •
|
(22.5.2006 10:05:40) prostě jsme každá jiná - já si vždy přála, abych mohla být doma a starat se o rodinu a sebe. Ale jak říkám, chápu (tedy moc ne :), spíš tedy vím, že jsou i ženy, které mají jiné ambice. A rozhodně nesouhlasím s tím modelem, že žena patří do domácnosti a muž do práce. Líbí se mi i model, že muž je na mateřské a žena v práci - i když já bych to tak nechtěla. Ale já jsem prostě taková, že si neumím představit, jak malé miminko někam odložím a také se netěším na okamžik, kdy půjdu po mateřské do práce a život bude o tom - letět z práce do školky, ze školky domů, obstarat domácnost a být z toho unavená a nervozní. Opravdu nevím, co bych Ti odpověděla, když jsem založením úplně jiná. Mně se taky nelíbí to, že žena s dítětem je pro zaměstnavatele nezajímavá. Všude se mluví, že nesmí být diskriminace. Ale já si dobře pamatuju, jak jsem sháněla místo v mých necelých třiceti, vdaná a bezdětná a nikde mě nechtěli - někde se zeptali na rovinu, kdy chci mít dítě... Nakonec jsem místo sehnala a ráda se tam po mateřské vrátím, ale pokud to nepůjde, vím, že bude odepsaná - malé dítě a už "stará" (bude mi 36). Samozřejmě, je to nespravedlnost, ale mám pocit, že to jen tak někdo nevyřeší.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(22.5.2006 11:24:20) Promiň, že se pletu do diskuze, ale tady je jeden základní rozdíl. Asi si nemusíme vyprávět, že dvouleté dítě se s dvouměsíčním nedá srovnávat, ne. Jít do práce po dvou letech mi přijde normální, po dvou měsících ne.
|
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(22.5.2006 10:31:00) Zuzi, to, že malá je na Vás závislá přejde. Naše Terezka měla také takové období a přišlo to zrovna v době konce mého druhého těhotenství. Při mém pobytu v porodnici plakala až blinkala. A teď?! Všechno je v pořádku - zase je z ní raubíř. A i v okruhu svých kamarádek pozoruju, že tímhle si musí projít každé dítě. Takže děkuju za podporu a držím palečky ať to doma klape.
|
|
IvanaK | •
|
(22.5.2006 10:32:34) Jani, připomněla jsi mi názor pana prof. Matějčka. On říkal, že práce, kina, divadla na nás počkají, ale první krůčky či slůvka našich dětí ne.
|
lucka | •
|
(27.12.2006 16:27:45) také říkal že až mateřská školka je "zařízení",které by si děti vymyslely i samy ze své potřeby.....
|
|
|
|
ANDREA | •
|
(22.5.2006 9:01:06) Ahoj Jani. Neda mi to, abych Ti neodpovedela. Hned na zacatku chci napsat, ze me nemusis litovat. Ja jsem s detmi prozila a prozivam vic, nez vetsina jinych, ale to je tema na uplne jiny clanek. Nikdy jsem taky nepolozila otazku "mas radeji maminku nebo tatinka" ve smyslu, jak jsi ji pochopila Ty. Ja dokonce tuto otazku bytostne nenavidim. Muj nadpis se tyka toho, ze dite ma rado oba rodice stejne. To je dulezite - stejne. A nezalezi mu na tom, kolik casu s nim kdo stravi. Nebo si opravdu myslis, ze by mela nektera Tva dcerka radeji Tebe, nez sveho tatu, ktereho vidi ohodne min? Nemyslim. Proc mam deti? Protoze mam vyborny, plnohodnotny vztah a moc jsem si je prala. A rozhodne od deti neutikam, travim s nimi veskery volny cas a myslim, ze daleko lepe, nez kdyby me meli porad za zadkem. Ale to mi asi neuveris a ja nemam sanci Te presvedcit. Proc si myslis, ze ja s nimi neprozivam dobre i zle? Ze si vyberu jen to dobre a ty "horsi" okamziky prenecham nekomu jinemu? Myslis, ze deti zlobi jen tech 4-5 hod, kdy me nevidi a potom jsou z nich neuveritelni andilci:-))?
System trilete materske je velice mlady, po cela stoleti se praktikovaly chuvy nebo neco jako jesle. I dnes ve vetsine zemi to tak funguje. A vis, co je nejzajimavejsi? Ze tento system se udrzuje hlavne v zemich, kde je opravdu vysoka ochrana prav deti. Coz se, nezlob se na me, o Cesku rict neda. Porad se zde deti berou jako nejaka "vec" bez nazoru a bez prav.
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(22.5.2006 10:47:03) Andreo, nechci nikoho soudit, to opravdu ne. Každý, ať si zařídí život po svém. Taky jsem dítě odchované v jeslích (od 11 měsíců), ale když pominu všechny ty aspekty, se kterými opravdu nesouhlasím (to je zase moje právo)nemůžu pochopit ty 2 měsíce. Dvouměsíční uzlíček je tak malinkatý - no a teď mi to došlo, co kojení? Jako lékařsky indikovaný případ jsem kojit nemohla ani jedno dítě, dokonce jsem kvůli tomu strávila nějakou dobu v nemocnici, bylo mi to líto a vždycky jsem tiše záviděla všem, kterým to šlo. Takže nedovedu pochopit, že se toho někdo dobrovolně vzdá ......... teda pokud si se vzdala. Ale uzavřeme to, každá jsme prostě jiná, takže ti přeju ať rodinka šlape tak, jak to vyhovuje vám.
|
|
IvanaK | •
|
(22.5.2006 10:51:21) Andrea: "Ze tento system se udrzuje hlavne v zemich, kde je opravdu vysoka ochrana prav deti. Coz se, nezlob se na me, o Cesku rict neda. Porad se zde deti berou jako nejaka "vec" bez nazoru a bez prav."
Tak to by mě vážně zajímalo na základě čeho, jakých údajů či statistik, jsi vyvodila takový závěr. Jestli narážíš na benevolentní výchovu v zahraničí, tak to má s právy dítěte pramálo společného.
|
Běla + Martin 4r + 34tt dvojčata | •
|
(25.5.2006 11:46:36) K tomuto tématu bych ráda napsala svůj názor, i když se přímo netýká článku "mít či nemít další dítě"... V ČR bylo v 70. letech standardem dát dítě od 6ti měsíců věku do jeslí a maminka MUSELA prostě zpět do práce. Na matku, která "si dovolila" zůstat s dětmi doma, se koukalo skrz prsty, každá pracující matka jí záviděla a byly z toho drby typu "no jo, to jsou nějací zbohatlíci", "ta musela podmáznout doktora, že má ten invalidní důchod" apod. Každá fabrika měla své vlastní denní i noční jesle, matky chodily do práce i na 12 hodin denně. Osobně vidím možnost být s dětmi doma do čtyř let věku jako krok z pravěku do civilizace. Názory se různí, každá maminka se dnes může rozhodnout, zda najme chůvu, či zaplatí jesle, a půjde zpět do práce, či zůstane doma s dítětem. Což je mnohem příznivější, jelikož tento systém obsahuje MOŽNOST VOLBY.
My, dnes třicetiletí a třicetileté, jsme produktem doby, kdy naše mámy prostě neměly moc na výběr...
Na západě naopak byla mateřská dlouhodobá, platily se vysoké sociální příspěvky. Současný stav (např. hned po šestinedělí zpět do práce) je výsledkem práce feministických aktivistek. Jenže i tak - každá žena se tam může rozhodnut, pokud ji manžel uživí, může s mimčem zůstat doma. V každé zemi to funguje jinak, četla jsem články o Holandsku, Švédsku, Německu. Byla jsem docela v šoku, protože jsem si myslela, že v civilizované Evropě jsou ještě o krok před námi - u nás se propaguje plné kojení do 6ti měsíců věku (jak se to dá asi zvládnout, každé 2 hodiny nakojit, musím-li být každý den 7 hodin v práci?), doma mixované a vařené příkrmy (nejlépe chutná od maminky a je dobré, když Vás Vaše dítě vidí při přípravě jídla), další kojení do dvou let věku... Atd. Myslela jsem si, že tyto poznatky platí obecně a jsou signálem civilizovanosti. Kupodivu tomu tak není.
Nebudu nic a nikoho soudit. Ať si každá maminka zařídí své mateřství po svém, přikláním se ale k tomu, že to kojení je opravdu strašně moc důležité! Já byla se synem doma 3 roky (občas jsem z toho lezla po zdi), pak 3 měsíce v práci a nyní jsem doma na rizikovém s dvojčaty v bříšku, hodlám s nimi být doma taky tak 3 - 4 roky. Ráda bych je kojila, snad to půjde.
|
ANDREA | •
|
(27.5.2006 22:04:09) Presne jsi pochopila oco me slo. Mam asi stesti na deti, protoze jsem je mohla jak kojit, tak pili z lahve. Bylo jim to suma fuk:-) Hlavne, ze brisko bylo spokojene. Holt jsou obe po tatinkovi. Chuva jim davala me mleko, predem odstrikane v lahvicce a ja je kojila asi do 2,5 let. Potom sami prestali chtit a vybrali si lahev.
A co se tyka ochrany prav deti? Cetly jste v posledni dobe noviny? Jak je mozne rozhodovat o detech bez deti? (treba poslat je na druhou polokouli, kde sice maji otce, ale neumi rec, otce skoro neznaji a ani jim nedovoli rozloucit se s matkou?)
|
|
|
|
|
|
|