| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku K hostitelské péči

 Celkem 28 názorů.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Obdiv 

(17.5.2006 10:30:07)
Mila macesko,
to, co citim po precteni vaseho clanku se jinak popsat neda. Mate mu obrovsky obdiv. Nevim, zda bych sama byla schopna davat svoji lasku, peci, a samozrejmne take financni prostredky (urcene cele rodine) formou darku a vyletu "cizimu" diteti. Asi bych to vnimala jako ochuzovani vlastnich deti.
Kazdopadne - klobouk dolu.
 Matthew 
  • 

DD 

(17.5.2006 11:00:02)
Maceško, jako vždy skvělý článek. Gratuluji k tomu, jak všechny děti zvládáte a milujete. Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že děti v DD jsou chudáci jak po citové stránce, tak finanční. K mému velkému překvapení jsem poté, kdy se můj otec (malý živnostník)rozhodl nabídnout brigádu dětem z blízkého DD za sumu větší než dával mě (aby také měli nějaké své peníze - tuším že tenkrát, tak 8let zpátky to bylo 50kč/hod. lehké práce -. já dostávala polovinu - jsem přece z rodiny)se dozvěděl, že děti ani nemají čas - jeli na asi 3 zahraniční zájezdy k moři a na tábor a o práci stejně nejeví zájem. Tak jsme velice překvapeně zjistili, že se mají v DD dobře, alespoň co se týče financování a jsou tím pádem zvyklé víceméně pouze brát. Je to škoda a největší pro ně, že se nemají šanci naučit se starat sami o sebe a v dospělosti asi potom v těchto sférách hodně tápou. Tak Vám moc gratuluju, že se Vám to se Zuzkou tak hezky povedlo a jste všichni spokojení.
 Líza 


Maceško, 

(17.5.2006 11:00:20)
psala jsi někdy o tom, jak jste dospěli k tomu, že přijmete do rodiny první dítě? A jak to pak bylo dál?
Rozhodně mi nespadáš do kategorie těch lidí, kteří si tím sytí svoje vlastní mateřské potřeby. Pokud jsi to psala, nasměruj mě, prosím, pokud ne - nechceš o tom něco říct?
 Roman 
  • 

Re: Maceško, 

(17.5.2006 11:30:31)
no, nejsem Maceška, ale adresu ti snad mohu poskytnout i já... tady je, je toho celý seriál:

http://www.rodina.cz/rubrika/matka_cesta

Pěkné počteníčko

R
 Líza 


Re: Re: Maceško, 

(17.5.2006 12:26:09)
Romane, děkuju.
 Michaela 
  • 

pojetí 

(17.5.2006 11:02:52)
S velkou většinou souhlasím. Je to hodně o pojetí oné hostitelské rodiny. Bohužel HR často asi netuší jak by se měla chovat, je vidět že některý DD jim nepomůže, možná že neví co chtějí těm dětem dát. Znám děti které jezdí do hostitelské rodiny stylem, budeme na chtě, dostanete dárky, každý den budeme na oběd v restauraci. Nejsem ráda, že oni sourozenci mají tuto paní jako HR. Nenaučí se o životě nic. Jen si o to více myslí, že takhle to normálně v rodině funguje.
Myslím si, že u nás se o HR málo mluví, DD moc nespolupracují s HR, vždyť by stačilo tak málo, sednout na kafe a promluvit si...
Někdy mám pocit že v DD mají děti víc odpovědnosti než v těch rodinách , kde mají vše. Nic nemusí, jen přijímají, pasivně a samozřejmě.
Přesto si myslím že HR je fajn, že je. Právě proto, že jsou HR které nabízí i povinnosti a že někdy se stane to že z HR se stane PP. A to je to největší štěstí jaké dítě v DD může potkat:o)
 maceška 


Re: pojetí 

(17.5.2006 12:20:22)
Nevím, Michaelo, jaké ty máš osobní zkušenosti s HP, ale nám se s DD na výchovných postupech domluvit nepodařilo. V DD se hodně uplatňovala restrikce, a málo motivace. Co se týká povinností v domácnosti, každý z nás má svůj díl, ale trvalé povinnosti nemá dítě v HP - to by se mi zdálo dost nefér. Samozřejmě že pomůže s tím, o co mu řekneme při vlastní návštěvě, ale tím se nenaučí samostatnosti. Je toho víc, co se teoreticky zdá mnohem snadnější než je v praxi proveditelné.
Nerada bych, aby můj příspěvek vyzněl PROTI HP, tak to vůbec nebylo myšleno - jen jsem chtěla sdělit svůj osobní postřeh, kterého jsem byla schopná až poté, co jsme Zuzku přijali natrvalo. Předtím jsme prostě věřili DD, že je taková, jak nám říkají. Koneckonců, právě proto, že se o HP málo mluví, jsem popsala tuto naši zkušenost. Problémem dětí v DD nejsou totiž ani tak ty praktické věci, ty se každý naučí rychle, jako spíš orientace ve vztazích, citové braní a dávání, atd., a v tom může HR pomáhat mnohem účinněji než DD.
Ovšem nic z toho nemůže plně nahradit život v rodině. HP je jakási poloviční cesta...lepší než nic...ale život v rodině, alespoň na část dětství, je k nezaplacení.

Možná někoho napadne, proč jsme si teda Zuzku nevzali do PP hned? Ona totiž nebyla nahlášená v registru dětí vhodných do NRP. A nebyla by tam patrně dodnes, kdybychom vše ponechali v režii DD. V této praxi, tj. rozhodování "mocných" o tom, které dítě má a které nemá právo na rodinu, vidím největší problém dětí v DD.
 Michaela 
  • 

Re: Re: pojetí 

(17.5.2006 19:43:44)
Je mi líto, že tak dětské domovy nespolupracují. Je toho víc na co pracovníci vůbec nemyslí. Já vím, že děti v HP nemůžou dělat vše, úplně s tebou souhlasím. Myslím že vy jste určitě dělali vše co šlo. jen jsem reagovala se svou zkušeností (z pohledu DD, s kterým mám úzký kontakt). Sama jsem zvědavá jak to vypadá uvnitř, jak už jsem tady na rodině psala, od září s největší pravděpodobností budu tzv. teta. Doufám že mi vydrží všechny idee a uvedu je do praxe.
 Michaela 
  • 

Re: Re: pojetí 

(17.5.2006 19:43:51)
Je mi líto, že tak dětské domovy nespolupracují. Je toho víc na co pracovníci vůbec nemyslí. Já vím, že děti v HP nemůžou dělat vše, úplně s tebou souhlasím. Myslím že vy jste určitě dělali vše co šlo. jen jsem reagovala se svou zkušeností (z pohledu DD, s kterým mám úzký kontakt). Sama jsem zvědavá jak to vypadá uvnitř, jak už jsem tady na rodině psala, od září s největší pravděpodobností budu tzv. teta. Doufám že mi vydrží všechny idee a uvedu je do praxe.
 LIAT 
  • 

PROSIM PROSIM 

(19.5.2006 0:50:11)
Macesko,je to skvele, ze jsi to napsala na rodinu.cz ale je skoda, aby to zustalo jen mezi maminkami.Prosim posli ten Tvuj prispevek tak jak je pani Marksove Tominove -vedouci oddeleni pro rodinou politiku MPSV, ona se zastava hrozne DD, tak at to slysi od obycejneho obcana a nejen od FODu, na ktery je alergicka.
treba to s ni trochu pohne
diky
Liat
 Marti+Maty+Niki+Teri+Vojta 


Re: PROSIM PROSIM - pí Marksová Tominová 

(30.5.2006 3:15:10)
Chtěla bych se zastat paní Marksové-Tominové. O svěření dnes již našich dětí jsme bojovali déle než rok, protože jsme šli "nestandardní" a tudíž pro úředníky na úrovni kraje nezkousnutelnou cestou. Když se shodou okolností o případu našich dětí dozvědělo MPSV, tj. paní Tominová a její podřízené, případ prošetřily a pí Tominová velmi jednoznačně napsala sociálkám, že nejednaly v zájmu dětí a že tyto děti měly být již dávno v naší rodině. Najednou se k nám ostatní strany začaly chovat jako k lidem a všechno šlo. Jen lituju, že jsme se na pí Tominovou neobrátili sami o měsíce dříve, mohli jsme dětem ušetřit zbytečný rok v ústavu. Jenže kdo to mohl tušit.
Také od několika dalších pěstounských a adoptivních rodin vím, že paní Tominová jednala v jejich prospěch a rozhodně si nemyslím, že by vehementně prosazovala ústavní výchovu, spíš naopak.
Na MPSV došlo nedávno k razantním personálním změnám, podle mých zkušeností k lepšímu.
A když se já zastávám úředníků, tak to už musí být :-)
 LIAT 
  • 

PROSIM PROSIM 

(19.5.2006 0:52:13)
chces-li to poslat do zitra Ti sezenu jeji mailovou adresu
 Zuzana27 


Milá Maceško, 

(17.5.2006 12:21:45)
co k tomu napsat - prostě v mých očích máš veliký obdiv. A nejen ty, ale celá tvá rodina.
 Maceška II. 
  • 

souhlasím 

(17.5.2006 13:36:01)
Ahoj Maceško,zaregistrovala jsem se jako Maceška II neboť mám 2 odoptované holčičky. Souhlasím v plném rozsah s tím co píšeš,neboť mí známí mají podobnou,ale tragičtější zkušenost.Po snaze adoptovat dítě získali6letou holčičku z DD. Přišla do rodiny z luxusu,který se jim nezdál. DD s plazmovými obrazovkami. Sponzoři a zahraniční dovolené. Něco jako celoroční superškola v přírodě. Žádné povinností jen nároky. Najednou se ocitla ve standartním bytě 3 + 1, získala rodiče 2 vysokoškoláky,jednu sestru v pubertálním věku a ráno jí s radostí vzal táta na nákupdo samky. Z hrůzou zjistila,že jídlo se nejdříve koupí.chcešli čerstvé, ráno vstáváš. Že se musí připravit a nádobí se umývá. Že se pere a žehlí, uklízí. Prostě běžný život. Která není jen návševou a výletem. žě se chodí do práce a občas jsou i starosti.Krom lásky a pochopení ,který ani nepostřehla který by jí pomohl dojít k dospělosti za vzděláním a mít za sebou svou rodinu vyměnila za vzdor a jedno přání za kterým si stála. Vrátit se zpět do DD. Ke svým tetám a strejdům, ke svému standartu. nevydrželi to. strádali oni i ona a na vánoce se vrátila. Opustila svou NR bez rozloučení s jásotem konečně jsem "zase doma"...
Kde se stala chyba? Především v tom, že je velká ochrana "matek", které o své děti nepečují, blokují je a nejsou právně volné. Zbytečné protahování adopcí. Házení FOD klacky pod nohy apod. Já jsem adoptoovala děti malinké. Vlastní nemám. Jsem tou nejšťastnější maminkou pod sluncema bojím se co mi řeknou až to pochopí. Jestli mou lásku , snahu vychovat nevymění navždy za chuť poznání kdo jsem a odkud přicházím?? I takjsem do toho šla. Smyslem dát lásku a rodinu v době , kdy žádná není. Až budou stát nohama pevně na zemi a budu vědět, že jim nikdoanic neublíží, samy se rozhodnou kam patří. Budu-li to já. Pak budu šťastná, že jsem svou roli matky zvládla tak, že o mé životní roli není pochyb. Pokud se budou plácat mezi mnou a poznáním-bu-de mi to líto, a asi budu přemýšlet, kdy byla má chyba. Ale děkuji za ty roky kdy jim budu na blízku. Že je mám. Hodně štěstí těm, kteří milují "své" děti. maceška II
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

poznání původní rodiny 

(17.5.2006 14:27:25)
Moje kamarádka mi jednou řekla, že je těhotná, ale má strach o mimi. Jaké bude. Ona že je adoptovaná, což zjistila sama, rodiče o tom neví (před pár lety našla papíry o adopci při hledání vánočních dárků, jak to děti dělávají) Že si zjistila, docela složitě, kdo je její biologická matka. Prostě chtěla vědět, kdo je. Našla i matku, představila se jí, a jak řekla, už tu paní víckrát vidět nepotřebuje. Je vděčná "své mamince", že ji v tom prostředí nenechala, že jí umožnila vyrůst v rodině. Její maminka o tom setkání neví. Její adoptovaný bratr taky neví, že je adoptovaný. Toho to ani nezajímá, je jiný.
Myslím si, že každý reaguje jinak, ale i kdyby se odcizila, bylo by to dočasné, než si člověk uvědomí, co dostal možností vyrůstat v normální rodině.
 maceška II 
  • 

Re: poznání původní rodiny 

(17.5.2006 16:29:50)
Děkuji za odpověď. jsem ráda, že to tak dopadlo. snad budu mít štěstí i já. maceška II
 Maceška II. 
  • 

souhlasím 

(17.5.2006 13:36:15)
Ahoj Maceško,zaregistrovala jsem se jako Maceška II neboť mám 2 odoptované holčičky. Souhlasím v plném rozsah s tím co píšeš,neboť mí známí mají podobnou,ale tragičtější zkušenost.Po snaze adoptovat dítě získali6letou holčičku z DD. Přišla do rodiny z luxusu,který se jim nezdál. DD s plazmovými obrazovkami. Sponzoři a zahraniční dovolené. Něco jako celoroční superškola v přírodě. Žádné povinností jen nároky. Najednou se ocitla ve standartním bytě 3 + 1, získala rodiče 2 vysokoškoláky,jednu sestru v pubertálním věku a ráno jí s radostí vzal táta na nákupdo samky. Z hrůzou zjistila,že jídlo se nejdříve koupí.chcešli čerstvé, ráno vstáváš. Že se musí připravit a nádobí se umývá. Že se pere a žehlí, uklízí. Prostě běžný život. Která není jen návševou a výletem. žě se chodí do práce a občas jsou i starosti.Krom lásky a pochopení ,který ani nepostřehla který by jí pomohl dojít k dospělosti za vzděláním a mít za sebou svou rodinu vyměnila za vzdor a jedno přání za kterým si stála. Vrátit se zpět do DD. Ke svým tetám a strejdům, ke svému standartu. nevydrželi to. strádali oni i ona a na vánoce se vrátila. Opustila svou NR bez rozloučení s jásotem konečně jsem "zase doma"...
Kde se stala chyba? Především v tom, že je velká ochrana "matek", které o své děti nepečují, blokují je a nejsou právně volné. Zbytečné protahování adopcí. Házení FOD klacky pod nohy apod. Já jsem adoptoovala děti malinké. Vlastní nemám. Jsem tou nejšťastnější maminkou pod sluncema bojím se co mi řeknou až to pochopí. Jestli mou lásku , snahu vychovat nevymění navždy za chuť poznání kdo jsem a odkud přicházím?? I takjsem do toho šla. Smyslem dát lásku a rodinu v době , kdy žádná není. Až budou stát nohama pevně na zemi a budu vědět, že jim nikdoanic neublíží, samy se rozhodnou kam patří. Budu-li to já. Pak budu šťastná, že jsem svou roli matky zvládla tak, že o mé životní roli není pochyb. Pokud se budou plácat mezi mnou a poznáním-bu-de mi to líto, a asi budu přemýšlet, kdy byla má chyba. Ale děkuji za ty roky kdy jim budu na blízku. Že je mám. Hodně štěstí těm, kteří milují "své" děti. maceška II
 Mecháček 
  • 

Vidím to také tak 

(17.5.2006 16:09:36)
Maceško, problém s HP jsi popsala tak věrně a s lékařskou pečlivostí, že není moc co dodat. Snad pouze to, že ani sebevětší snaha ale, bohužel, nemusí někdy vést k očekávanému výsledku a na konci celého toho obrovského úsilí se pak objeví i zklamání, nebo rozpaky. Ale i tak, s vědomím toho všeho, jsem stále pevně přesvědčen, že na tu svou šanci má právo každý, jestli ji využije, záleží už jen na něm. Mohu dávat jen tomu, kdo chce brát. O tom ale Vy doma víte nejlíp a všechny Vaše děti (i ty, co už dávno dětmi nejsou !!!) také. Je jen dobře, že tu myšlenku šíříš dál, děcáky stále praskají ve švech.

Mecháček
 DENISA 
  • 

Re: Vidím to také tak 

(17.5.2006 19:20:27)
Téda, já fakt koukám. To jak tu popisují DD obě Macešky. Takže ono to nakonec bude spíše tak, že DD praskají ve švech né proto kolik rodičů je tam odloží, protože děti tam žijí v blahobytu a rozmazlování a do náhradních rodin nechtějí? Jako běžný občan, který se o tuto problematiku nijak zvlášť nezajímá, jsem žila v domnění, že DD nemají peníze a děti tam žijí v nuzných podmínkách. Rozhodně si myslím, že ještě žádný luxus z děcka nevychoval slušného člověka a takhle je to velmi špatně. Škoda že se případní sponzoři také nezajímají o to, kam a za jakým účelem své dary vynakládají. Já dávám jen drobné, takže se ani nezajímám co se s těmi penězi stane, ale pokud např. nějaká firma chce dát větší obnos za účelem snížení daň.základu, tak by si měla také zkontrolovat jak byly peníze použity. Třeba by jim došlo, že by raději měli dát peníze do Motola na onkologické léky než do DD na plazmové obrazovky.
 Ruza 
  • 

mam co rict k dd 

(17.5.2006 22:28:31)
Ne vsechny DD jsou stejne a je to asi hodne o lidech a detech, ktere se tam sejdou.
Ja jsem vyrostla od mala v jednom DD.
Uz jsem nekolik let pryc a je fakt, ze drive to bylo tak jak si hodne lidi myslelo. Proste chudobinec.
Ale asi jsem mela stesti na "tety" ktere tam delaly, protoze tam byly stale ty same a mely ruzne funkce a hlavne nas tam vedli k tomu jak se zije "normalne".
Mely take sve rodiny, takze ja si myslim, ze jsem mohla videt ode vseho trochu.
Ted je to tam tak, ze lidi se tam stridaji jak to jen jde, nektere "hlavni vychovatelky" nemaji ani to pedagogicke vzdelani... Decka maji vic volnosti a veskery komfort a servis jak v hotelu a jedina jejich starost je skola, kterou mnohdy flakaji, protoze se o to nikdo nezajima.
Ted deti uz maji o dost lepsi materialni zabezpeceni nez leckde v rodine. A je fakt, ze vetsinou decka tam nejsou vedeny ke skromnosti, spis naopak se mi zda, ze ted vic nez jindy tyhle deti umi jen brat. (ale proc ne, kdyz je davano, ze?)
Nevim jak by to melo byt spravne, ale takhle asi ne.
Za sebe muzu rict, ze jsem z DD byla celkem pripravena na samostatny zivot, chozeni do prace, hospodareni s penezi a celkove zarazeni do "dospele" spolecnosi.
Drive jsem chtela pracovat na socialce, abych pomahala rodinam, kterym chteji odebrat deti...pracovat s nimi na reseni, aby deti nemusely do DD... nakonec jsem sla delat au pair do Nemecka kvuli jazyku a penezum. Pak jsem pracovala v realitce. Ted jsem na materske.
Ale taky jsem se v tom chvili placala, hlavne v tom, ze jsem najednou byla na vsechno sama, nemela za kym jit a poradit se... Nastesti jsem porad jeste zustavala v kontaktu s par byvalyma "tetama" ktere jinak uz s DD nechtely mit nic spolecneho. Take jsem mela stesti na pratele. Jinak mam porad celekm potize s duverou k lidem, hlavne muzum.
Ted kdyz mam vlastni rodinu najednou jsem jak na jiny planete a kolikrat premyslim jak to vlastne v rodinach funguje a jak to vsechno ty mamy samotne zvladaji... Nemam zadne babicky ani tety a kolikrat nezvladam. Hodne jsem upustila ze svych idealu o tom, ze budu perfektni mama a manzelka...V DD byl porad nekdo, nocni hlidani, kucharka, pradlenka, uklizecky a tak se "teta" mohla soustredit jen na vychovu deti. Ja se hlavne soustredim na svoje miminko a nejaky zehleni a nadobi a uklid delam proste kdyz mala spi. Jeste ze je tu ten internet kam muzu chodit pro rady.
To jsem se rozepsala, ale aspon si muzete precist nazor nekoho kdo byl v DD.
Ja za sebe rikam, ze bych k "maceskam" sla hned, kdyby takova moznost pro me tenkrat byla.

Macesky a jine "tety" mam k vam obdiv. Moc pomahate tem svym prijatym detem.







 Radka 
  • 

Re: mam co rict k dd 

(17.5.2006 23:32:34)
Ruzo, preji Ti v zivote hodne stesti!
 DENISA 
  • 

Re: mam co rict k dd 

(18.5.2006 0:58:39)
Velmi se mi libi co jsi napsala. Je to pro ostatni velmi poucne. Sama vidis, ze te skromnejsi podminky pripravili pro zivot vice nez luxus pro dnesni deti. Ze je to hlavne v lidech a v pristupu. Kor v dnesni dobe silne zamerene jen na hmotne statky.
A tve pocity, ze nejsi dobra matka a manzelka, ty vubec nesouvisi s tim, ze pochazis z DD. Ty ma totiz uplne kazda zena, ktera je na MD. Proste zadna nestiha a tak se tim netrap. Urcite zeny, ktere o sobe trochu!!!! pochybuji odvedou lepsi praci a lepsi vychovu nez ty samozvane SUPERZENY.
 Lesina 


Držime palce! 

(18.5.2006 1:12:13)
Maceško, strašne držime palce všem vašim dětem. A prosím, nepřestávejte psát!!!!!
Kdybych měla vyslovit tři přání, bylo by to, aby rodiče nikdy nepřežili své děti, aby každé díte mělo svého rodiče a aby každé díte i dospělý mohl usínat s klidem a mírem v duši...
Pak by byl na zemi ráj.
Lesina
 Lesina 


Držime palce! 

(18.5.2006 1:12:15)
Maceško, strašne držime palce všem vašim dětem. A prosím, nepřestávejte psát!!!!!
Kdybych měla vyslovit tři přání, bylo by to, aby rodiče nikdy nepřežili své děti, aby každé díte mělo svého rodiče a aby každé díte i dospělý mohl usínat s klidem a mírem v duši...
Pak by byl na zemi ráj.
Lesina
 Margita 


hostitelka a vztahy s detmi v DD 

(18.5.2006 13:00:05)
Diky za dalsi podnetny clanek. Lituji, ze jsem si toho pred dvemi lety o problematice HP neprecetla vic (asi proto, ze o nejakem mnozstvi clanku nevim) nebo si s Tebou o tom nepopovidala, a hlavne ze jsem si plne neuvedomila ze do podobneho vztahu vstupuji. Je to presne, jak rikas - vyznam to ma a muze to byt krasne, ale to dite se uci brat aniz by melo motivaci k hlubsi investici...a je z toho trochu zmatek. Sla bych do toho znovu ale asi jinak, i kdyz poradne nevim jak...
 Amaaly 


Re: hostitelka a vztahy s detmi v DD 

(22.5.2006 8:52:57)
Ano, vidím to úplně stejně. Šli jsme do HP s nadšením dávat, ale... Měla jsem ideály, že se naše péče odrazí i na školnch výsledcích, určitém pohledu na život, ale po 4 letech to vidím opravdu jako utopii. U nás je to o to komplikovanější, že asi po roce projevila zájem skutečná matka, takže malá slečna chodí střídavě domů a k nám, mezitím žije v DD. Prostě musí mít v hlavě pěkný zmatek a já si nejsem jistá, jestli pro ni děláme to nejlepší...
 Dáša 
  • 

"ústavní děti" 

(18.5.2006 15:15:59)
Tento příspěvek Macešky mi připomněl moji vlastní zkušenost s dětmi v ústavu pro tělesně (a často i mentálně) postižené děti. Je pravda, že dostávají více materiálního, než děti v běžných rodinách - mají možnost chodit zdarma do různých koružků, navštěvovat kulturní a sportovní zařízení, mají pořád nějaký program. Na druhé straně strašně touží mít něco jenom svého a jsou nadšené z každé drobnosti, kterou dostanou. A strašně jim chybí láska někoho, koho by měly jen pro sebe. Žijí stále v kolektivu a nemají zkušenost se samostatným životem, soukromím (píšu teď o těch dětech, které mají tak špatné sociální zázemí, že se prakticky do vlastní rodiny nedostanou). Neví, co je to volnost, odpovědnost - neznají to, jít si samo hrát ven na hřiště a přijít domů v hodinu, na které se domluví. Navíc jsou díky zdravotnímu hendikepu mnohem více chráněny - více se jim pomáhá, odpouští, nemají moc povinností a i hodnocení školních výsledků je benevolentnější. Když se pak dostanou, např. v rámci integrace, do "normálního" prostředí, je to pro ně strašná zátěž - v běžné škole nestačí, musí čelit pohledům, soucitným poznámkám nebo i posměškům. Přesto jsem přesvědčená, že život v normálním prostředí by pro ně byl lepší-tvrdší, ale lepší. V těchto ústavech jsou často děti, které by mohly být lehce integrovány do běžné školy, ale jejich pobyt v ústavu je dán sociálními důvody. Myslím si, že mnohé z nich by mohly vyrůstat v náhradní rodině místo v ústavu - je-li to nedostatečnou prací "sociálek", byrokracií nebo objektivními důvody- to nevím, do toho "nevidím". Pro mě byl asi nejvíce překvapivý poznatek, že tyto děti nedají dopustit na své biologické rodiče, byť sebehorší - pochopila jsem až časem, že je to vlastně pud sebzáchovy - ono je určitě lepší mít alespoň nějakou maminku(i když mě už tři roky neviděla, i když se za mě stydí), než žádnou. Tyto děti mají oproti těm z dětských domovů ještě menší šanci na vlastní rodinu - málokdo přijme dítě postižené. Často je to ze zbytečných obav daných neznalostí - já jsem zdravotník, ale jako laik bych se asi taky bála přijmout dítě s postižením. Přitom mnohá postižení zase o tolik větší a náročnější péči nevyžadují.
 Jana 
  • 

Naše HP 

(11.6.2006 0:20:21)
Zdravím Vás a chtěla bych se poděli t mou zkušenost s HP. Můj manžel je vychovatel v DD. Když jsme se vzali, zvažovali jsme, jak strávíme první společné vánoce. nakonec jsme se rozhodli, že si na vánoce vezmeme jednoho chovance DD, který tam byl teprve 2 měsíce. Musím říct, že tento klučina mně absoolutně okouzlil. Byl hodný a ty pravé vánoce zažil u nás poprvé v životě ( to mu bylo 6 let). Začali jsme si ho brát pravidelně do HP. po té, co jsme v 6 měsíci přišli o vlastní dítě, jsme si ho vzali do pěstounské péče. Je pravdou, že jeho chování a přístup k nám se diametrálně změnil. Z milého andílka se stal někdy docela krutý človíček. Když je manžel v práci, dovoluje si do mě více. Nyní již máme také svoji vlastní dceru - 1 rok, ale někdy je to docela vyčerpávající. Největší problém je přinutit ho vůbec něco dělat. On totiž doposud nemusel dělat nic. Jeho biologická matka na něj neměla žádné nároky. Takže úklid a ´koly do školy se neobejdou bez patřičného komentáře.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.