| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Anděl strážný

 Celkem 24 názorů.
 Paulis 


Andělíček 

(2.5.2006 11:34:22)
Ahoj Alčo, určitě tam nějakej andělíček na ty naše broučky dohlíží. Držím palečky, ať je to i nadále :-))
 Lenka+Jiříček 
  • 

Klíče pryč 

(2.5.2006 12:05:28)
Jo, jo, tohohle jsem se taky děsila. Až jsem se jednoho dne opravdu vyděsila, když náš 15ti měsíční klučina zamčel v koupelně. Naštěstí jsem tam byla s ním. Okamžitě šly všechny klíče od dveří v bytě pryč. Jinak přeji hodně štěstí a pečlivého andělíčka strážného :))
 Lída+2 


Re: Klíče pryč 

(3.5.2006 9:14:50)
No klíče: pokud máte takový ty klasický klíče ve dveřích v bytě stačí na ten konec vypilovat drážku a z druhé strany si pak lehce odemknete šroubovákem. Když jsem byla malá tak tak byli opatřený všechny klíče v domě.

My máme klíče všechny vyndaný a i od bytu jsou vysoko, aby tam nedostali. A takový ten přídavný zámek je namontovaný v 180cm vysoko, takže tam ani jeden nedostane. Prostě jen tak projistotu...¨


 Alča ( 
  • 

Re: Re: Klíče pryč 

(8.5.2006 20:40:40)
No jo, ale tohle byl bezpečnostní zámek u vchodových dveří :o)
 Ivinička 


také se nám to stalo 

(2.5.2006 13:03:35)
Také se nám to stalo.Tehdy 18měsíční Ondrášek se zamkl na toaletě u babičky.Stála jsem přede těmi zamknutými dveřmi jako opařená,neschopná nějaké akce.Jen jsem opakovala:Ondrášku odemkni!(jako kdybych to říkala dospělému,ale v tom šoku jsem na to nemyslela)a on odemkl!!!ještě teď mi to přijde jako zázrak,že se mu podařilo odemknout v tom věku.Jinak nevím,co by následovalo.Samozřejmě klíče dala babička pryč a od té doby vzpomínáme na tuto historku a náležitě jsme se poučili,že děti jsou jako blechy a náš mrňous nevyjímaje.
 helena, dva kluci 
  • 

Náš anděliček 

(2.5.2006 13:13:40)
Andělíček , co hlídkuje nad námi se asi nejvíc nadřel, když před šestnácti lety, zachránil mého syna před jistou smrtí..
Představte si situaci: Vesnice v kopci, řadové domky s prujezdy do silnice.Dům mé maminky je těsně za horizontem , na začátku vsi, po dlouhém a táhlém sjezdu z lesa. Přehledné až právě na ten kus před naším barákem. Všichni jezdí stovkou až na náves. Slavili jsme roční narozeniny syna, o kterém je řeč. Přijela dvě auta, vítání, auta se parkovala do dvora průjezdem. Já v domění, že kluk je s mojí maminkou v domě, maminka v domnění, že je se mnou. Přišla jsme do kuchyně a tam maminka sama. vykřikla jsme, kde je Honza, a v tom ze silnice skřípení brzd. Myslím, že v tu chvíli, jsem žádnou krev v těle neměla.Honzík uměl velmi dobře chodit, a vyšel z pod brány nám proklouzl pod nohama před dům, a ŠEL DÁL do silnice, takže přešel do protilehlého jízdního pruhu.A to způsobilo, že řidič černé volhy, co jela asi sto - začal brzdit a zastavil ,když viděl malinkého chlapečka samotného v silnici.Dolítla jsme pro něj a nemohla jsem ani poděkovat. Byla jsem po zbytek dne v šoku, narvali mě práškama a oslava se jaksi konala beze mě...Dlouho jsm epak probírali, jak k tomu mohlo dojít a shodli jsme se, že vina byla na tom, že se DRUHÝ DOMNÍVAL .. Od té chvíle vím, že k neštěstí je malinkej kruček a NIKDY neříkám NIKDY....A pokud hlídám malý sviště, nebo je nekomu svěřuji . předávám je osobně a s přímým oslovením : " Mami ted prosím hlídej Lukaška. Jakube ted TY budes dávat pozor na Terezku. Je to o komunikaci. Nic by se nestalo, kdyby jsme se domluvili přesněa nedomnívali se, že ten druhý....TFUJ TFUJ TFUJ, zatím se to osvedcilo. Ale kdyz někdy stunu,a mám blbý sny, nebo třeba ted, když to písu, slysím velmi zřetelně skřípot brzd a cítím, jak se mi zastavuje srdce nad myšlenkou, že Honza je TAM .....díky anděličku, MOC děkuju. Doufám, že jsem se ponaučila, a že jsem ti svou pozorností usnadnila práci s těmi bandity...i tak to jistě je fuška.. Drž se nad námi pořád, Mám te moc rádi..Helena
 Alča (Baruška, Markétka) 
  • 

Re: Náš anděliček 

(8.5.2006 20:52:21)
Tedy úplně mi zamrazilo, když jsem si to představila.
Naše slečna týden po akci se zámkem vzala motorku, otevřela si vrata (byla zamčená, tak musela vyháknout kličky a otevřít je celá) a šla ven.
Naštěstí šla zrovna v ten okamžik paní, která ji zastavila.
Malá to stihla za dobu, kdy jsem si jenom šla domů vzít jiné boty, protože chtěla jít na procházku. Asi se jí nechtělo čekat...
Tak už máme na vratech navařenou velikou těžkou zaklapávací kolébku, která když je zaklopená, nedovolí, aby se vrata otevřela.
Shodou okolností nám opět pomohl ten skvělý člověk, co mi zachránil dítko ze zamčeného domu.
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

balkón 

(2.5.2006 14:06:09)
Mně provedl Tomášek před rokem opačnou věc. Byla jsem na balkóně nasypat ptáčkům zobání. Jak jinak, v zimě. Jen jsem vykoukla, oblečená nijak moc, v papučích. Tomášek , tenkrát ani ne dvouletý, zabouchl dveře, které se otvírají jen zevnitř. A zamknul. Ona ta klička jde dolů docela snadno. Oběd na vařiči, já venku zmrzlá. Napřed po dobrým, pak už jsem nadávala, pro Tomáška to byla pořád sranda. Bydlíme v rodinném domku a jediná sousedka nebyla doma, další domy jsou daleko na to, aby mě bylo slyšet, navíc v pracovní době... Postrkovala jsem kliku očima a snad Tomášek pochopil, snažil se. Ale když to nešlo, odešel si hrát. Pak jsem mu ale asi chyběla, vrátil se a otevřel. Od té doby si dávám pozor, hlavně v zimě :-)
 Radka, 2 děti 
  • 

Re: balkón 

(3.5.2006 8:49:49)
Taky jsme měli příhodu na balkóně. Dceři bylo asi rok a čtvrt. Do té doby jsem se domnívala, že existují normy pro vzdálenost šprušlí v zábradlí a ty normy že platí i pro paneláky. Vklidu jsem věšela prádlo, naštěstí jsem zvyklá stále po očku hlídat, co to zlatíčko dělá. V momentě, kdy jsem se po ní znova mrkla, měla hlavičku prostrčenou skrz zábradlí a už si nakračovala, o vteřinu později by spadla. Dnes už vím, že dítě mnimálně do roka a půl proleze zábradlím v paneláku a to na balkóně i na chodbě. Už teď trnu, až malý doroste do věku, kdy zvládne vlézt na balkón.
 Blanča 


Re: Re: balkón 

(3.5.2006 9:28:09)
přesně taklhle mě zachránila moje sestra když mi byl asi rok a půl. Také na panelákovém balkónu těsně před pádem. Mamči pozor na balkóny moje děti tam vůbec bez dozoru nesmí.
 K - dvě děti 
  • 

taky tak 

(2.5.2006 15:34:41)
Protože doma máme 5 a 3 roky staré děti, tak samozřejmě u nás klíč k žádnému zámku ( ani ke skříni) už v dosahu dětí neexistuje. I na záchod jsme udělali dveře pouze na magnet a holt se u nás ani návštěva nemá šanci zamknout. Jenže jak jsme někde na návštěvě my,tak je to jasný...Nedávno jsme rekonstruovali náš byt a měli půjčený velmi luxusně zařízený cizí. To bylo něco pro děti...Všude spousta čudlíků a páček a já na mrtvici. Hlídala jsem kde co - aby nepřeprogramovaly plynový kotel, troubu, nezvonily na vrátného domácím videotelefonem nebo nezapínaly placené kanály na televizi...Na obyčejné klíče od neobyčejně drahých interiérových dveří jsem zapomněla. Tříletá slečna se mi zamkla hned druhý den v ložnici. Přes drahé kouřové sklo se na mě culila a navíc klíč ještě naschvál vyndala. Ani nevím, jak jsme to se synem dokázali, že jsme jí přesvědčili ho tam strčit zpět a otočit na správnou stranu. :o)
 Věra, Anička 7 měsíců, Vojta 12 let 
  • 

Andělíček strážníček 

(2.5.2006 16:05:49)
Taky přidám jednu příhodu. Synovi byl ro a půl, byl podzim, jeli jsme na kaštany, abychom mohli vyrábět zvířátka. Syn seděl v kočárku a spokojeně civěl nahoru na stromy, já sbírala kaštany a najdnou začal syn plakat. Kouknu na něj a přesně mezi očima měl ranku od kaštanu, který na něj spadl ze stromu. Kdyby padl kousek doprava nebo doleva, mohl být malér. Ale i u nás andělíček stržníček zaúřadoval.

Ale řeknu vám, to musí být pěkná fuška, být andělíčkem strážníčkem :-))
 Včelka Mája 
  • 

Re: Andělíček strážníček 

(2.5.2006 16:16:16)
Mám 3 děti a řeknu vám, rozhodně nejsem tak kritická k matkám, co je vláčejí Bleskem a zprávama na Nově, jako jsem byla před lety. Myslím případy, kdy se stane nějaké neštěstí. Ruku na srdce - kdo z nás nenechal dítě NIKDY ani na vteřinku bez dozoru! A právě ta vteřina někdy stačí k velkému neštěstí.
 Yhec 


Re: Vteřinka 

(4.5.2006 1:08:52)
Jo vterinka. Vzdy, kdyz mam chut kritizovat, vzpomenu si na jednu maminku. Byla o ni reportaz na Nove. Bytecek naprosto podrizeny male nezbednici. Pokud si vzpominam nemeli doma ani konferencni stolek. Nikde nic v dosahu, zadny klic, zadna ostra hrana. Maminka si na chvili odskocila do kuchyne (kam ji nechtela brat s sebou) a mala ji mezitim vlezla za topeni. Resit to museli az hasici.
Tady jde jasne videt, ze zadna domactnost neni bezpecna.
 Bondynek 


Asi na tom něco je 

(3.5.2006 16:22:31)
Taky se mi stalo něco podobného. Jako malá (na 1. stupni ZŠ, přesně si to nepamatuju) jsem byla s prarodiči tuším v Maďarsku. Jako každé dítě jsem si hledala děti na společné hraní. Našla. Ony neuměly česky, já samozřejmě neumím maďarsky. V kempu byly takové houpačky na dlouhých kovových tyčkách a dole se sedátkem. Jenže to sedátko na jedné z nich nebylo, zůstal jen rám. Od babičky jsem měla v sáčku bonbóny, nabídla jsem je i ostatním dětem. Jedné holčice spadly na zem. Zastavila jsem její houpačku, nějak rukama jsem jí ukázala, že jí je podám. Asi ne moc správně. V momentě kdy jsem se zvedala nahoru s bonbóny v ruce, ona holčička se zhoupla přímo na mě. A ten rám houpačky mi naštěstí jen malinko sekl do obočí. Děda je lékař, tak mi to ošetřil sám, nebylo potřeba ani šití, nic. Tenhle zásah mého andělíčka strážníčka mi dodnes jen připomíná malá jizva na levém obočí. Ale vrazit ta houpačka tehdy do oka...
 Moruše 


Bouračka v autě 

(2.5.2006 16:48:52)
U nás asi strážníček zaúřadoval už když jsem byla těhotná.V loni v únoru jsem byla v šestém měsíci těhotenství a vracela se z práce domů autem okolo 22. hodiny.Asi 200 m od domu auto dostalo smyk, následoval čelní náraz a kotrmelec, auto bylo totálně na odpis.Ani nevím jak, ale já z něj vylezla bez jakéhokoliv škrábnutí, jen v šoku.Pak jsme do 3 hodin do rána čekali na Policii a ta doba než jsem mohla pryč od havárky a manžel mě mohl odvézt k lékaři byla NEKONEČNÁ.Ten vrak jsem vůbec nevnímala, neskutečně jsme se bála o miminko.Pořád jsem ho přemlouvala ať se hýbe, abych věděla, že je v pořádku. Všechno dobře dopadlo, Barunka je krásná, zdravá holčička, ale od té doby jsem mnohem pokornější.
Tak hodně zdraví a štěstí našim drobečkům.
 Hanče,Kryštof 2,5roku 
  • 

klíče na špatném místě 

(2.5.2006 20:10:49)
Když bylo našemu chlapci 23 měsíců,povedlo se mu zamknout se v autě(klíčky zůstali uvnitř) díky tlačítku,které umí zamknout všechny dveře. Přední dveře mají el. stahování oken - bez zapnutého klíčku to nefunguje.Takže i když okna otevřít Kryštof umí,nebylo mu to moc platné. Asi po dvaceti minutách, kdy manžel jel půjčeným autem domů pro náhradní klíče,jsem já a moje maminka běhali okolo auta a vymýšlely jsme jak ho zabavit (malej to docela bral jako legraci,bát se začal až po těch 20ti minutách) jsme si všimly,že zadní okna jsou na kličku a bylo vyhráno. Štofi rychle pochopil co a jak a rázem bylo auto otevřené.Jak se nám všem ulevilo. Manžel přijel už když byl kluk venku, ale trasu zvládl ujet velmi rychle. Dnes už se tomu jenom smějeme.
Podruhé jsem se za špatně uložené klíče proklínala asi před měsícem.Malý (29 měsíců) zůstal na dvorečku, klíče ve dveřích z jeho strany. Jen jsem si odskočila na wc. Ven už jsem se nedostala. Okno to jistilo (jako v dětství).Jo, holka za blbost se platí, řekla jsem si.
 Cornie + dvojčata 04 


Taky jim větráme perutě ! 

(2.5.2006 22:42:51)
Domácnost máme jak z příručky " bezpečný domov " co se dalo nakoupit a namontovat za různá zabezpečení, to máme. Přesto se našim 1,5 ročním dvojčatům, když jsem byla na WC, podařilo na sebe převrátit vysokou komodu s oblečením, dodnes vůbec nevím jak, sama jsme s ní skoro nehla. Našla jsem je řvoucí pod ní. Už je přišroubovaná ke zdi. Napadlo by vás to ? Takže my máme 2 anděly a pořádně jim větráme perutě.
 Dana 
  • 

Re: Taky jim větráme perutě ! 

(3.5.2006 13:17:25)
To můj bratranec na sebe dokázal převrátit 3 skříně, jelikož byly k sobě přišroubovaný. Naštěstí on zůstav uvnitř jedné, takže kromě šoku se mu nic nestalo.
 Soňa, 2 dcery 
  • 

Další rada - ulehčení práce andělíčkům 

(3.5.2006 14:24:19)
Maminky, pokud jste doma s dítětem samy, máte klasickou kliku na záchodě a nemáte tam okno, na záchodě se nezavírejte - může zapadnout střelka zavírání a i když nezamčená, z tohoto vězení se sama nedostanete. Sice je to nepohodlné, ale já už (když jsem sama s dětmi) na záchodě pouze přivírám dveře - už jsem si to vyzkoušela!!!!!
Díky andílci!!!
 Špendlík 


Re: Další rada - ulehčení práce andělíčkům 

(3.5.2006 15:53:30)
Tak na záchodě se zásadně nezavírám. Do koupelny děcka samy nesmí, ale z kuchyně je nemůžu dostat, to bych asi nic neudělala.

Jednou jsem kojila našeho 4-měsíčního syna v kavárně pod jabloní. Najednou ze stromu spadlo jablko mě na ruku asi 10 cm od jeho hlavičky. No hrůza. Od té doby jsem pod ovocným stromem nekojila. Mě to prostě nenapadlo.

Klíče máme všechny pryč, jen na záchodě zůstal, protože tam děti nikdy nejsou samy.

Sousedka dokonce nutí svého 4-letého syna, který je hrozný kaskadér, běhat venku s cyklistickou helmou. Praktikuje to po několika nocích strávených na úrazovce.
 Kordelia 


Re: Re: Další rada - ulehčení práce andělíčkům 

(29.7.2006 13:23:06)
Ja som isla s dcerkou -rok a pol- po sidlisku a niekto na nas z panelaku HODIL jablko, skoro trafil a rychle zatvoril okno.Ludia, keby jej to spadlo na hlavu, mohlo ju to zabit...bolo to z vyssieho poschodia:-(
 Alena Damijo 


Buh lidi ochranuje, 

(4.5.2006 17:52:58)
to je proste znamy fakt a kdyby to tak nebylo, par z nas by ted nemohli byt na tehle diskusi :)
 Mischa, syn 2 roky 
  • 

Oheň 

(6.5.2006 12:31:45)
Bydleli jsme čerstvě v novém bytě a já během 1.týdne vytopila sousedku a málem jsme vyhořeli. S tím ohněm se to seběhlo následovně....Ráno jsme se synem ješte polehávali v posteli. Já jsem dopspávala, brouček si vedle mě hrál. Najednou ho napadlo vzít lampičku, kterou jsme měli na nočním stolku a nějak se mu povedlo ji zasunout pod polštář. Potom taky usnul a jak si tak ve spánku cestuje, asi přilehl spínač...Vzbudila jsem se strašným zápachem a uviděla polštář v jednom ohni, jenom kousek od jeho hlavičky. Naštěstí se mi to podařilo hned uhasit. Při předsavě, co se mohlo stát...dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Teď už si s malým nedovolím ani na chvíli usnout a hlídám ho jako oko v hlavě.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.