| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vědci: děti se vzdalují přírodě

 Celkem 58 názorů.
 Lei 


Dekuji, 

(20.4.2006 9:39:10)
za tento clanek. I kdyz mym trvalym bydlistem za meho detstvi bylo prazske Jizni Mesto, nebylo patku, posledniho skolniho dne ci zacatku vanocnich prazdnin, aby rodina neposkladala zavazadla do Skodovky a hura na chalupu. Kdyz jsme nekdy - zcela vyjimecne - zustali v Praze, byl to pro nas se sestrou zazitek! Dnes se spousta panelakovych deti ven z mesta nedostane, zvlaste kdyz i babicky bydli na sidlisti, nezridka na tom samem...ma sestra vede ve volnem case klub deti na Jiznim Meste a kdyz se deti ptala, zda si preji schuzku i v dobe podzimnich prazdnin, deti netusily, proc se pta. "No, kdybyste treba chteli nekam jet s rodici, kdyz je vic volna," vysvetlovala sestra. Odpovedi ji bylo: "A kam?"
Postrehy pani Strejckove by vydaly na samostatny prispevek, dovolim si napsat ten, kdy vyzvala holcicku, aby namalovala kure. "Nejak jsme se nemohly dohodnout..." uvedla pak pani Strejckova. Holcicka nakreslila kure tak, jak jej znala - na tacku ze supermarketu.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Dekuji, 

(20.4.2006 10:29:24)

Moje dětství probíhalo stejně, víkendy na chalupě, v Praze vyjímečně. Navíc jsem chodila do turistického pionýrského oddílu, který byl fantastický - schůzky od jara do podzimu v Krčském lese, každých čtrnáct dní výlet, každý měsíc výlet víkendový. S mužem jsem se docela sešli - taky je chodící a přírodní. Náš synek byl strašný lenoch, takže výlety do přírody se do tří let odehrávala víceméně s kočárem, vyjma opravdu kraťoučkých procházek. Pak se najednou něco zlomilo a ze synka máme turistu. Jsem strašně ráda, je mi moc příjemné přijít z práce, vyzvednout ho ve školce a jít do lesa (bydlíme v Bohnicích tak jich tu máme dost). Kromě toho jezdíme na chalupu v Podkrkonoší a babičku s dědou máme na skutečně zemědělské vesnici. Takže kontaktu s přírodou a domácí zvířenou má synek dost a dost. Je to na rodičích - většina mých kamarádek tráví volné chvíle s dětmi modelem doma - pískoviště - dětský koutek v hypermarketu.

Pokud jde o strach z hmyzu, popisovaný v článku, no nevím nevím. Ač jsem velkou část dětství strávila v přírodě, pavouci a brouci se mi hnusí a šahám na ně opravdu nerada. To synek je opravdu z jiného těsta - všechen ten humus bere do ruky, nechává to po sobě lézt a ještě mě s tím honí.
 Rosie 


Pro Markétu 

(20.4.2006 14:09:35)
Markéto, Bohnice jsou pěkné sídliště, taky tu bydlíme (kousek od konečné 200, směrem ke škole Dolákova - neznáš to tady?) Pod okny les, 10 minut dolů k řece, ideální pro malé děti. Oproti takovému jižáku je to ráj. Už se těším, až vytáhneme kola a budeme jezdit na výlety. S dcerkou (7let) to už jde, ale klukovi budou 4 a to ještě není nic moc. ALe chceme vyzkoušet tu vlečnou tyč. Je to víceméně jediná možnost, jak dětem přírodu přiblížit, protože babičkovstvo bydlí v panelácích a chalupu jsme museli prodat :-(((. Moc mi to chybí, jako malá jsem tam trávila každé léto, děda s babičkou měli svoje malé hospodářství, chodili jsme do lesa na houby... o to všechno jsou moje děti ošizeny. Naštěstí rády chodí do lesa na procházky, tak snad jim to vydrží.
Co se týče přístupu k hmyzu, tak třeba z pavouků mám panickou hrůzu a přitom jsem se s nimi na chalupě setkávala dnes a denně. A nebo možná právě proto...
 Toranoko 
  • 

Re: Pro Markétu 

(20.4.2006 17:42:49)
Jojo, taky jsem bydlela na Dolakove...nedam na Bohnice dopustit. I kdyz ted mi nekdo rikal, ze tam bydlel a pry nic moc....bordel, vylamane schranky, atp. To ja teda neznam.
 Terrynka 
  • 

Re: Pro Markétu 

(23.4.2006 17:02:15)
Z jiznaku je to kousek do Milicovskeho lesa, v okoli Seberaku je prirodni rezervace.. Ani jiznak neni zadna hruza. Pokud clovek nechce sedet jak pecka na zadku, je v prirode za deset minut :)
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Bohnice 

(20.4.2006 14:34:40)
My bydlíme o trochu výš než je Dolákova. Jinak souhlas, bydlení tady je fakt príma, včetně blízké zoo a farmy v blázinci. Pokud jde o ty brouky, jedním z velkých potěšení mého syna a synovce je chytat v létě luční koníky a házet je po ječící matce a tetě. A největší radost má můj syn z toho, když jdeme v létě večer po sídlišti, dělají na nás nálety chrousti (jsou tady každý rok)a já řvu při každém zásahu.
 Kulík 
  • 

??? 

(20.4.2006 10:17:20)
Myslíte si, že je nějaká souvislost mezi devastací přírody a narůstající neplodností?
Äsi jsme fskt ohrožený druh a degenerujeme
 Karmelka 


Re: ??? 

(21.4.2006 12:27:56)
Kulíku
možné to je-jen si představ,kolik chemie je kolem nás-auta,práškování polí,přikrmování zvířat různými léky aby rychleji přibírali......a pak taky to co jíme-+antibiotika a H.antikoncepce,tělo něco z toho vyloučí a my to spáchneme,čističky vše nezachytí a pak to zase pijeme a jíme.holt je to začarovaný kruh.prostě si lidstvo samo řeže větev pod sebou.
 Darius 
  • 

Re: ??? NEPLODNOST 

(23.4.2006 19:36:50)
Neplodnost je z celospolečenského hlediska komplexním jevem a do značné míry (přímo i nepřímo) je ovlivněna i tzv. odpřírodňováním člověka. Potvrzeny jsou např. tyto příčiny: Nedostatek stopových prvků (např zinku u prepubescentů - chlapců v období začátku dospívání)nebo jódu u obou pohlaví, bílkovin (to u nás spíše jen u sociálních případů a extrémních diet), pohybu (velký vliv i u žen), civilizační onemocnění, znečištění životního prostředí, přehřívání varlat (těsné prádlo, spánek v teplém prádle, cestování na přetopených sedátkách, příliš teplé koupele aj.), psychosociální tlak (např. u synů s přiliš dominantními/agresivními otci mohou nastat změny i na biologické/organické úrovni), kouření, alkoholismus, závislost na drogách, oddalování narození prvního dítěte, dlouhé pauzy mezi dětmi (zejména delší než 7 let), narušení pravidla přirozeného výběru partnerky i partnera (v přírodních podmínkách se přednostně rozmnožovali ti nejzdravější, nejsilnější, nejobratnější a nejplodnější muži, dokonce i uvnitř dělohy docházelo prakticky paralelně k soupeření mezi semenem různých mužů). Přičin neplodnosti je mnohem více, individuálně je možné je odstraňovat a léčit, ale z celospolečenského hlediska s mnoha z nich lze bez života v souladu s přírodou bojovat jen obtížně. Nad přírodním v nás i kolem nás můžeme stavět určitou nadstavbu, ale nemůžeme jít proti tomu, jak tomu, žel, často je.
 Bob the Ghost 


Děsivé filmy o zvířátkách 

(20.4.2006 10:36:55)
Tvrzení pana Krajhanzla, že děti se bojí přírody, protože "jsou ovlivňovány filmy, v nichž jsou zvířata zobrazována v negativním světle, jako jsou hororové filmy o pavoucích," je nesmyslné.
Horory tohoto typu mají nejlepší léta už za sebou, naopak v poslední době vypukl nevídaný boom animovaných pohádek, kde příroda hraje značně pozitivní roli - Hledá se Nemo, Doba ledová, Život brouka...
Navíc i v době, kdy se točil např. horor Arachnofobia, byly populární filmy s ekologickou zápletkou jako Zachraňte Willyho apod.
 Iva Nachtmannová 
  • 

přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 11:46:32)
Taky si myslím, že se pan Krajhanzl mýlil, koneckonců někdo ve fóru tam i řekl, že štítění se pavouků a hmyzu je mezi lidmi hodně rozšířené a patří k pudovým fóbiím.
Nedávno mi ale říkala známá, která žije na venkově, že měla na návštěvě v létě dvě větší holčičky. Ty odmítaly jít do lesa, protože se bály klíšťat - v televizi přece říkají, že klíšťata přenášejí smrtelné nemoci...
Filmy s "ochranářskou" zápletkou se můžou líbit i dětem, které o les nezavadí.
 Hanka 
  • 

Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 12:54:10)
A nepřenášejí? Musím říct, že ačkoli chodím do lesa ráda, z klíšťat mám skoro fobii. Po příchodu se musím okamžitě vykoupat i s vlasama a všechno oblečení hned hodit do pračky. A stejně mám pocit, že po mně něco leze.
 Toranoko 
  • 

Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 12:58:58)
Jasne, prenaseji, az na to, ze v celkem nepatrnem mnozstvi pripadu....kolik lidi, kteri jdou do kesa, chytne kliste, kolik z tech klistat je nakazenych a kolik z kousnutych lidi umre?
Je to stejny, jako kdybys mela panicky starch z automobilove nehody a vubec proto nechodila na ulici.
Ostatne, urcite vic lidi umre na nasledky nehod nez na nasledky nakazeni klistetem.
 Hanka 
  • 

Re: Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 13:06:21)
Já vím, rozumově si to taky dokážu zdůvodnit. Ale stejně ten strach pořád je. Aut se nebojím:)) A protože se pokouším otěhotnět, nějak mi do toho nezapadá očkování. Syn je očkovaný proti klíšťové encefalitidě už dlouho.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 19:52:24)
Prosim Te, precti si neco o klistatech. Je dost dobre znamo, ze spis nez v lese s vyskytuji v travinach, a to ne lesnich ale lucnich¨.
Mohu jen potvrdit. Roky jsem chodila behat u nasich pres louky. Vzdy po dobehnuti nekolik klistat na litkach. U meho pritele po polni ceste rovnou do lesa a nikdy jsem zde kliste nechytla.
Bydleli jsme deset km od sebe.
Ale jinak tu fobii celkem chapu, mami prodelala ve 40ti boreliozu a nikomu nepreju.
 sousedovic malý Mirek 
  • 

Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 13:52:58)
No tak to nemáš skoro fobii, to ji máš úplně. To už je na terapii.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(20.4.2006 19:10:06)
Taky si myslim, že to už je fobie.

Stalo se mi na vejletě s jednou maminkou, že říkala svým dětem ať chodí v lese jen po pěšinkách, aby nechytly klíště.
A já si myslela, že do lesa se chodí vylítat, stavět bunkry, prolejzat roští... a pěšinky že patří do parků.
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: přesto televize má velký vliv 

(22.4.2006 17:28:33)
Patřím bohužel k těm co vlezou do lesa klíště maj a néé jedno,ale třeba 5-6 za 30 minut nikdo z rodiny je nemá.... jen já.
A držím rekord rok 1990-40kusů najednou. NAši to ze mě sundávali 2 hodiny. užasný zážitek.....
:-(((((((((((((((((((((((((((((((((((((((((
fobii zatím teda nemám,ale dělám to co tu někdo psal hned vše do pračky a koupat pak prohlídnout a těch 5-6 kousků mě nemine.
 LU,2děti 
  • 

k fobiím 

(20.4.2006 17:44:57)
Kdysi jsem četla Nějaký článek od C. Hoschla o tom, že je možné svou fobií "nakazit" někoho s kým se hodně stýkáme. A ono to asi fakt platí. Já, ač přírodu vnímám a miluju, se štítím pavouků. Jsou u nás běžné výkřiky "pavouk pavouk, udělejte s tím něco, mě se hnusí ho zamáčknout". Můj syn, když byl menší se choval k pavoukům neutrálně, ale teď má podobně hysterické reakce jako já. Tak se snažím se víc ovládat a doufám, že se to i u něj zlepší. Bude mu letos 9 let.
 Jiřina, 2 špunti 
  • 

Re: k fobiím 

(21.4.2006 13:47:17)
Proboha, proč zamáčknout?! To ho nemůžeš dát ven, ať si jde po svých? Toto mě dokáže vždycky dostat, s jakou samozřejmostí lidi zabíjí pavouky, mravence... My máme doma oboje a jsme všichni zdraví jak řípy. Jenom musíme usměrňovat dcerku, když si je chce hladit - aby jim neublížila :-)
V životě by mě nenapadlo zamáčknout pavouka jen proto, že mi vlezl do bytu. Ale když to někdo s takovou samozřejmostí dělá před dětmi, není se co divit, že mají vztah k přírodě, jaký mají, že...
 Marie, dcera a syn 
  • 

Re: Re: k fobiím 

(21.4.2006 19:53:01)
Naprosto souhlasím! Pavouci jsou užiteční, není proč je zabíjet a děti to učím také. Ovšem s mouchami to je trochu jiné a když o tom přemýšlím, takový sršeň když nám vletí do místnosti na chalupě, tak taky nemá na růžích ustláno...:-)
 Haluška 


pavouci 

(26.4.2006 12:46:45)
Máme doma takové množství pavouků, že je likvidovat musím. Když je jenom vyhodím ven, jsou zpátky coby dup. Týdně jich zlikviduju okolo 50, mohli bychom si zařídit pavoučí farmu. A pořád se množí a dělají tu nepořádek. Ono se to řekne, neubližovat pavoukům - ale když máte všude vystláno pavučinami plnými prachu a zbytky zkonzumovaného hmyzu...
Mravence taky doma máme a řeším to vždycky až ve chvíli, kdy jich je moc (v kuchyni, jinde mi tolik nevadí. No nevím, komu by se líbilo otevřít skříňku s potravinami a vyrazilo by na něj celé mraveniště...
Zkrátka si myslím, že nic se nemá přehánět - ani jedno ani druhé.
 Hana Zurkova, 2 deti (4 a 2 roky) 
  • 

Re:KLISTATA 

(7.5.2006 21:52:13)
Reklama na infikovana klistata je podle meho nazoru potrebna k tomu, aby se co nejvice lidi dalo ockovat. A z toho jsou prece penize...
Drive klistata zila take a nikdy se s tim takove HALO nedelalo!
 VeraK 


Re: Děsivé filmy o zvířátkách 

(21.4.2006 7:12:06)
Souhlasím. Televize je sice velmi ovlivňující faktor, ale hororové filmy ovlivňující děti? No já nevím jak ostatní rodiče, ale můj 13 letý syn se na horory nekouká ani dnes, natož v mladším věku. Vážně bych chtěla vidět rodiče, kteří nechají své dítě koukat například na zmiňovanou Arachnofobii, popř. na jiný poučný horor.
 Michaela 
  • 

Filmy+strach+tábory 

(21.4.2006 7:31:16)
Ahojte, všichni tady píšete jak to z filmů děti mít nemůžou. Vaše děti, já nevím ale někdy mi přijde že nevidíte ty okolo co jsou kolem vás. Co nemají poučené rodiče, apod. a že je jich hodně. Děti si chodí půjčovat filmy do půjčovny a odpoledne klidně koukaj. Proto i v článku bylo napsáno že hlavně starší děti. Bylo to děláno výzkumem tak to asi zjišťovali jestli na to ty děcka koukaj. A kolikrát rodiče ani nemusí vědět. Já si jen myslím, že je to pravda. A nejen podle sebe. Ale pokud okolí nevydíte tak příklad i za sebe. Když mi bylo asi 13 a rodiče šli někam večer ven,.koukala jsem se v noci na arachnofobiu nebo jak se to jmenuje. A docela dlouho jsem setěch zatracených pavouků bála a jednoui vzbudila ze snu. Asi tak 3 roky na to. Ale žádná panická hrůza, prostě malý obyčejný strach, který se mi vůbec nelíbl a sama jsem se přemlouvala že o nic nejde.

A jinak k vám odpovědným. Můj názor je, že přehnaná sterilita škodí. A přehnaný strach taky. A to i děte,. Protože za to člověk většinou nemůže doporučuju taky toho psychologa. Dát prát věci jen proto, že jsem byla v přírodě... To je přesně to co zkoumali ti výzkumníci. Se ani nedivím, že tolik dětí má z přírody strach. Určitá část - nazveme j esociální - filmy, nedostatek výletů, špatný příklad rodiče... Druhá část tzv. odpovědní= rovná sterilita, strach, fobiepouze kratoucké trávníky... Samozřejmě je to bráno do extrémů. Ale kolik z vás nemá jeden z těchhle příznaků (slaboučký či opravdových)??? Tak možná patří vaše děti do toho zbytku, kterého by jsme si měli vážit.

Nebo neposlat děti kvůli zlým lidem do lesa. Kolik jich takhle bylo v ČR něco uděláno? Kolik jich zahynulo v autě? Popravdě to já radši jezdím vlakem než bych nešla do lesa. A tojsem bývalé dítě z paneláku.Jo a nejsem ekologický aktivista:o) Ale je pravda že tábory v létě udělají své. Proto radím pošlete děti na tábory ať si tu zelenou krásu naučí mít rádi. :o)
(s dětmi zkušenosti mám - tábory, DD, soc. případy v centru města...)
 Vladan 


Vzdalují? Ano. 

(20.4.2006 10:43:34)
Pro mě, coby malého kloučka, byl největší zážitek, když mě vzali rodiče na procházku po polních cestách, eventuelně do lesa.
Můj synovec, o třináct let mladší než já, nechce o výletu ven ani slyšet, když ho donutím jít se mnou vyvenčit do polí psa, tak se jen ptá "kdy už tam budeme", jakoby měla mít procházka nějaký určitý cíl.
Zvířata ho naprosto nezajímají, má psa, ale o toho se stará spíš z donucení.
Dětí se přírodě všeobecně strašně vzdalují. Když jsem ukázal synovci prase v chlívku, husu, kachnu, perličku či slepici, byl jak v Jiříkově vidění - tato zvířata doposud viděl jen v televizi.
 Zdenka 
  • 

Místo stromů v lese malovaly paneláky 

(27.4.2006 13:08:37)
Odklon od přírody je u dnešních dětí fakt neuvěřitelný. Moje mamka měla snahu vést přírodovědný kroužek. Po pár sezeních to vzdala, psychicky to nevydržela. Jednou s dětmi kreslily les. Lépe řečeno děti měly kreslit les. K maminčině i mému zděšení z 12 dětí les namalovaly jen tři - ostatní děti kreslily ony sterilní "anglickotrávníkové" zahrady s konifery u luxusní vily, 5 dětí nakreslilo dokonce panelákové sídliště. Když se mamka ujišťovala, zda děti pochopily zadání, s hrůzou zjistila, že v zadání chyba nebyla. Problém byl v tom, že většina dětí v lese ve svých 9 letech prostě ještě nebyla.
Učinila pokus tuto neuvěřitelnost napravit - naplánovala pro děti na sobotu malý výlet do lesa za městem. Jednalo se asi o 5 km pochod do lesa a zpátky (těch 5 km to bylo dohromady tam i zpět) s hrami a soutěžemi. Některé děti vůbec rodiče nepustili - prý mají pozvánu společnost na barbecue. Ty děti, které dorazily, byly až na ony tři výjimky naprosto nevhodně oblečené, bez svačiny a bez pití, a to i přes výslovné upozornění rodičů o jakou akci půjde.
Samozřejmě výlet dopadl katastrofálně. Děti se pořád ptaly, kdy už tam budou, jak je to ještě daleko, o hry v přírodě nejevily zájem, nic je nebavilo, byly otrávené, fňukaly, že už je bolí nohy atd. atd. Přitom mám pocit, že výlet byl vcelku dobře připraven, nebylo to jen takové "dojít tam a zase zpět". Děti v tom ale prostě neshledávaly žádné potěšení.
Na přírodovědný kroužek mamka rezignovala, když děti při dalším "sedacím" pobytu v DDM místo krav kreslily Milky a zajíce dovedly ztvárnit jen s velikonočním vajíčkem.
Já osobně zažila taky zvláštní čok, i když s trochu lepším koncem. Pro potřeby úřadu jsme potřebovali zpracovat nějaká základní měření ukazatelů kvality vod v našem regionu. Nejednalo se o žádné složité analýzy, a tak jsme si řekli, že do toho zapojíme školy. Zájem kupodivu byl, i když ne nějak ohromný (ozvaly se školy 2 z asi 15). Z první pochůzky podél potoka byly děcka úplně odvázané. Byl pro ně neuvěřitelný zážitěk odebírat vzorky vody z potoka, stabilizovat je kyselinou sírovou, kterou mohly samy do vzorků přidat, neuvěřitelně nadšené byly z přípravy protokolu o kvalitě vody a to už ani nemluvím, jak byly vykulené v laboratoři, když si mohly reálně sáhnout na některé přístroje, něco si samy vyzkoušet. Byl pro mne šok, že některé věci, které jsme my jako děti dělaly ve škole a v kroužcích zcela běžně, tyhle děti dělat nesměly - třeba ta práce s kyselinou je pro ně zakázaným ovocem. Ve škole při chemii nedělají žádné pokusy. Nesmí. Jen sledují pokusy nahrané na videu. A tyhle děti najednou měly možnost si na to, co viděly jen v televizi přímo sáhnout. Byly z toho vykulené a nadšené. Připadaly si i důležitě, protože výsledky jejich práce k něčemu byly, nešly jen do šuplíku.
A v tom je myslím chyba. My - dospělí - totiž dětem ani moc nedáváme šanci, získat si k té přírodě vztah. Buď musí na barbecue anebo se smí na pokusy dívat jen na videu. Oboje super přírodní zábava. Asi bychom se měli zamyslet hlavně sami nad sebou a ne hořekovat nad tím, jak jsou ty dněšní děti hrozné, že nemilují přírodu. Vždyť mi jim k tomu nevytváříme podmínky!
Zdenka Lněníčková
 Xantipa. 


Jsem městský člověk 

(20.4.2006 10:59:02)
Ale na víkendy a o prázdninách jsem vždy trávila u babiček na vesnici. Tam bylo běžné chodit každý den do lesa apod. - bývali jsme my děti v lese třeba celé odpoledne. Ale abych sáhla na pavouka či brouka, to ani náhodou - už od dětství, pokud na mě někdo pavouka z legrace hodil, chytil mě amok, takže si to napodruhé nikdo už nedovolil. A i když jsme v dětství chytali luční kobylky a pozorovaly je, teď mě jímá hrůza, že bych něco takového měla vzít do ruky /nebo chrousta/. Ale ani v dětství bych v parném létě nevlezla do zabahněného rybníka či se zahrabala do listí.
Mé děti vědí, jak vypadají běžná zvířata a že kráva nevypadá jako Milka z reklamy a není fialová. Vědí, že příroda je velmi cenná, takže se nikde neodhazují papíry a plasty, že když se zastavíme na svačinu v lese, nikdo po nás nesmí poznat, že tam byli lidé, že se nezabíjí všechno, co se hýbe a nerve všechno, co se mi líbí. Ale děti bych samotné nepustila na odpoledne do lesa - ne proto, že bych měla strach, že se ztratí nebo že je příroda "ukousne", ale kvůli jiným lidem. Právě proto, že někteří lidé jsou zlí.
A myslet si, že děti, které vezmou klidně pavouka do ruky, mají k přírodě správných vztah, je mýlka.
 Dáša, 11měs Vojtíšek 
  • 

ještě jeden pohled na věc 

(20.4.2006 11:26:27)
Všechny příspěvky jakož i článek jsou rozumné a pravdivé. Nicméně další věc je, že děti nejsou mnohdy vedeny ani k základním hygienickým návykům-v tomto případě,že např.odhazují odpadky na zem (bydlíme blízko školy a kdyby koše byly á metr, stejně to děti vyhodí na trávu) vyhazují různé obaly z oken aut, mnohdy "asistují" svým rodičům při vyvážení plných pytlů/pneumatik do příkopů u cest, lesa apod. Myslím, že pro děti je příroda vše živé velmi zajímavé a záleží hlavně na rodičích, jaké návyky (zlozvyky, fobie) na své děti přenesou.
 Jibik 
  • 

Přesně tak 

(20.4.2006 11:57:50)
Je to přesně tak,jak píšete. Dospělí se k přírodě a svému okolí chovají velmi lhostejně, stylem : co je za mými dveřmi, mě nezajímá. Proto se nemůžeme divit,že s takovými vzory jen těžko získají děti jiný pohled na svět. Lesů ubývá, aut a hypermarketů přibývá, příroda je brána bezmála jako spotřební zboží. Chov zvířat na vesnicích je pak čím dál víc limitován různými zvířecími nemocemi,které ohrožují i lidi. Příroda lidem "vrací" jejich nezájem a všechno to zlo,které na ní páchají. Naštěstí existuje pár lidí,kteří nejen žijí jinak,ale předávají dál svůj vzor v podobě různých ekologických organizací,spolků, kroužků pro děti zaměřených na přírodu,skautů atd. Stát je sice podporuje jen málo,neboť představitelé státu vidí ekologii jako obtížný hmyz,ale ti lidé to nevzdávají a za to jim patří velký dík, i když jejich činnost často připomíná marný boj. Boj s časem ,hloupostí,lhostejností...
 Toranoko 
  • 

Lidi a priroda 

(20.4.2006 12:54:57)
Mne osobne je to hodne lito, ze se lidi (protoze ja znam i dost dospelych a starsich nez ja) vzdaluji prirode...ale na druhou stranu verim, ze s lidma jde pracovat. Poradala jsem vikendy pro deti, ktere se odehravaly temer cele v prirode a nesetkala jsem se s nejakou negativni reakci. Jen me mrzelo, ze nam zivot komlikovaly nejruznejsi alergie...temer polovina deti mela aspon lehkou formu alergie na travy, pyly apod. Tak na to jsem teda kratka.
Jinak myslim, ze hodne zalezi na situaci...je rozdil, jestli se dite jde projit "jen" se stryckem nebo jestli je s vrstevniky a hraje hru. V zapalu hry sly vetsinou vsechny tyhle starosti o umazani, klistata apod stranou. Vetsinou se podarilo jim prirodu nejak priblizit, i tak, aby si vsimaly, co kolem roste, co a jak je citit a tak.
A tezko ucit deti mit vztah k prirode, kdyz se s ni v beznem zivote nesetkaji....oni nepotrebujou vedet, co a jak vznika a roste, vsechno si koupi. Ale to neni jejich chyba, maji proste jiny svet a potrebujou jine informace, aby se v tom svem dokazaly orientovat.
Jednou jsme hrali hru "o jidlo" - decka si musely zaslouzit jidlo tak, ze rikaly, jak se pripravuje, jak by si ho udelaly ze zakladni prirodni suroviny. Ani jedno nevedelo, jak se dela tvaroh, syr, co je to syrovatka, co a jak z mlika vznika. Jen vedely, ze je to "mlecny vyrobek". Ale docela je to zajimalo :-)
 Dáša, 11měs Vojtíšek 
  • 

Re: Lidi a priroda 

(20.4.2006 14:02:41)
Jasně, ale jen krátce k těm "alergiím". Do uvozovek je dávám záměrně, protože jsem přesvědčená o tom, že spousta (zejména dětí) začne být "alergických" po vzniku jakýchkoli problémů ve škole, rodině (zejm.rozvod). Matka pak bere dítě k lékaři (když bych si teď nechala udělat testy, jistě mi nějakou alergii najdou - -máme doma psy, kočku, králíka, prach, venku pyly)a vrací se s alespoň jedním pozitivním výsledkem - pak začíná kolotoč dítěte "alergika", který-ač dosud bez obtíží-najednou inhaluje steroidy a sípe při procházce kratší než 1 km (nebo když má jít na víkend k otci). A to také souvisí se vztahem k přírodě -prostě tam nejdou, protože "mají alergii" a nakonec je to pohodlné - každý polituje, a nikdo dítě nevyhání od PC "protože stejně nic jiného dělat nemůže skrz tu alergii.." Samozřejmě alergie existují, ale velké procento lze léčit konzervativně.
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Lidi a priroda 

(20.4.2006 14:31:19)
No, ja jsem psala o pripadech, kdy ty deti mely alergii "objektivne" - tzn ze jsme je vytahly na louku, a oni zacli slzet, smrkat, jeden dokonce musel odjet, fakt to nezvladl (kvetla zrovna nejaka blba trava). Jinak lehci formy mi do dotazniku psali snad vsichni.
Ja sama si myslim, ze alergii se zbavit jde, vyzivou, psychickym odblokovanim, atp, ale jde to tezko, je to pracny a docela nepohodlny, tak o tom lidi neradi slysi a radsi chodi k doktorum....jde taky o strach a o spoustu zafixovanych predsudku, jako vsude.
 Rosie 


Re: Re: Lidi a priroda 

(20.4.2006 14:34:40)
Dášo, co se alergií týče, tak úplně s tebou nesouhlasím. Při vzniku alergie hraje velkou roli dědičnost. Manžel má astma, já atopický ekzém, takže bylo víceméně jen otázkou času, kdy se u některého z dětí alergie projeví. A taky ano, syn je alergik. Ten astmatický záchvat před 14 dny u něj vyvolala souhra okolností:slabá viroza, emoce ze zápisu do školky a právě ta dispozice. Pokud by ji neměl, jen těžko by začal sípat jen tak. Takže já si myslím, že ze stresu se alergie nezíská, pouze ji to může spustit o něco dříve, než by k jejím projevům tak jako tak došlo. Čím dřív se s tím začne něco dělat, tím lépe. A to,že když dítě začne sípat, ho matka vezme k lékaři, je podle mě správné. Mimoto bereš-li léky, zabraňují propuknutí alergie jiné. Třeba při astmatickém záchvatu není jiná pomoc, než inhalátor. Nevím, jak jinak ty zúžené dýchací cesty roztáhnout. Manžel chodí na vakciny už několik let a projevy alergie má čím dál tím menší. Než začal s vakcinací, byl denně na Claritinu, teď ho už pár let prakticky nepotřebuje. Předtím bez něj téměř nemohl vyjít z domu.
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: Re: Lidi a priroda 

(20.4.2006 17:32:28)
Ono se to nevylucuje....vetsinou ma biologicka rodina principialne podobne reakce, resi podobne problemy, i kdyz v ruznych formach, ktere se potom projevuji i fyzicky (biologicky) a dostavaji se do genu....ja se docela dost zajimam o psychologicke priciny nemoci a cim dal tim vic dochazim k nazoru, ze kazda nemoc vznika v lidske mysli...pak uz to samozrejme predavas dal i biologicky.

Jde to taky chapat pres vychodni myslenku karmy - krome osobni existuje i rodinna karma, atp.
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidi a priroda 

(21.4.2006 9:18:23)
Ja neblaznim...kde se teda podle tebe ty dispozice berou?
 Dáša, 11měs Vojtíšek 
  • 

Re: Re: Re: Lidi a priroda 

(21.4.2006 15:48:50)
Čao Rosie, rozhodně neříkám, že neexistují alergici -např. můj tchán má alergii na některé stromy - slzí a kýchá, má napuchlé oči.. Vrozená dispozice vašeho dítěte po obou rodičích alergicích / astmaticích je něco jiného, než o čem jsem psala. Tvrdím ale, že hodně dětí začne být "alergických" jako následek bojů dospělých - jako únik z problémů, "zbraň" matky, atd.(zde jsou uvozovky na místě, protože se většinou jedná o nález, kdy si dítě do té doby na nic nestěžovalo - pokud máte doma např. kočku a budeš s ní celý den v kontaktu a druhý den půjdeš na kožní testy, kočka ti vyjde "pozitivní" - testy IgE už jsou mnohem prokazatelnější).
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Lidi a priroda 

(22.4.2006 1:45:46)
Dášo, bezva, jen tak dál. Moje alergie na pyly se poprvé projevila někdy před deseti lety a spíš ještě dřív. Nic jsem si z toho nedělala, že slzím a kýchám a teče mi z nosu, když vyjdu ven - ven jsem chodila, jen jsem měla zásobu kapesníků (a poněkud jsem se vyhýbala senu a úklidu babiččiny půdy, což mi šlo celkem fajn, protože jsem se po sňatku stěhovala nejdřív do města a pak na vesnici, ale do bytovky). Řídila jsem se plky, jako že senná rýma je prkotina, s tím se k doktorovi nejde, beztak si to doktoři vymýšlí, aby nám mohli dát nějaké ty svoje pilule (ani nevím, kde jsem to vzala). Ha ha. Po více jak deseti letech se z prkotiny vyvinulo astma. Takže zatímco dřív by mi stačily nějaké protialergické prášky, tak dnes musím inhalovat léky na astma. Pokud bych tak nečinila, měla bych jisté zdravotní problémy: zúžení dýchacích cest znemožňující tělesnou námahu (včetně obyčejné chůze). Podle toho, co jsem si o tom zatím nastudovala (zatím toho moc nebylo, radši se snažím brát to tak, jak to je a moc se v tom nepitvat), astma NEVZNIKÁ stresem, ale stres může vyvolat záchvat u stávajícího astmatika (což mám vyzkoušené na vlastní kůži). Takže se dá očekávat, že něco podobného může fungovat i u alergika. A nemysli si, spousta lidiček jsou vlastně alergici - můj syn taky, dvě mé neteře, jedna z mé a druhá z manželovy strany (takže nemají společnou krev), u sousedů mají prozměnu astma... Nevím jak sousedi, ale ani jedna rodina našich neteří se nijak nerozpakuje přitom chodit do přírody a vést aktivní život (jedni jsou zatím dost malí, ale druzí mají různé aktivity od ježdění na kole a lyžování přes pobyty u moře, plavání a turistické výlety až po stanování a pobyty v přírodě za poněkud "přírodnějších" podmínek jako je vaření z lesního pramene apod., a v rámci mimoškolních aktivit dětí i včetně skautingu).
Tož tak. Počítač mají samozřejmě taky, ale alergie u nich rozhodně není žádný důvod k oddálení od přírody.
 Rosie 


Re: Re: Re: Re: Lidi a priroda 

(22.4.2006 13:40:23)
Dášo, pokud jsou doma nějaké problémy, u dítěte se to objeví spíš formou různých tiků, úzkostnými stavy nočních můr atd., ale vznikem alergií?? Pokud je mi známo, alergie je přehnaná obranná reakce organismu na podnět zvenčí, snaha o boj s domnělým nepřítelem a ne na problémy v rodině. To se mi moc nezdá. Samozřejmě, mnoho problémů fyzických souvisí s psychickým stavem, ale alergie bych mezi to rozhodně nepočítala. Jistě, pokud je dítě astmatik, tak mu záchvat může vyvolat třeba hodně ostrá hádka rodičů, ale nezačne mu zničehonic téct z nosu a neotečou mu oči, pokud je zdravé. Na co by pak organismus reagoval, jaký alergen by se snažil pomocí rýmy dostat z těla ven? Alergiků je čím dál tím víc, ale to bych dávala za vinu prostředí a zchoulostivělosti moderního člověka. Mnohdy jsou zčásti na vině i rodiče, když ve snaze ochránit dítě si pořídí čističky vzduchu, zvlhčovače, nesnesou doma jediné zrnko prachu, všemu se vyhýbají a dítě pak nemá možnost si utvořit protilátky.
 Rosie 


Re: Re: Lidi a priroda 

(20.4.2006 14:34:44)
Dášo, co se alergií týče, tak úplně s tebou nesouhlasím. Při vzniku alergie hraje velkou roli dědičnost. Manžel má astma, já atopický ekzém, takže bylo víceméně jen otázkou času, kdy se u některého z dětí alergie projeví. A taky ano, syn je alergik. Ten astmatický záchvat před 14 dny u něj vyvolala souhra okolností:slabá viroza, emoce ze zápisu do školky a právě ta dispozice. Pokud by ji neměl, jen těžko by začal sípat jen tak. Takže já si myslím, že ze stresu se alergie nezíská, pouze ji to může spustit o něco dříve, než by k jejím projevům tak jako tak došlo. Čím dřív se s tím začne něco dělat, tím lépe. A to,že když dítě začne sípat, ho matka vezme k lékaři, je podle mě správné. Mimoto bereš-li léky, zabraňují propuknutí alergie jiné. Třeba při astmatickém záchvatu není jiná pomoc, než inhalátor. Nevím, jak jinak ty zúžené dýchací cesty roztáhnout. Manžel chodí na vakciny už několik let a projevy alergie má čím dál tím menší. Než začal s vakcinací, byl denně na Claritinu, teď ho už pár let prakticky nepotřebuje. Předtím bez něj téměř nemohl vyjít z domu.
 Romana 
  • 

Vztah k přírodě 

(20.4.2006 13:57:10)
Mám okolo sebe dost lidí, kteří jediný rodinný výlet, který uspořádají, je k supermarketu. A mají to na celý den. Buďme šťastní všichni ti, kdo to máme jinak. Pro mě jako pro dítě byl každý výlet, ať do lesa či na hrad, nebo jen tak za krásami světa, hrozně príma a doufám, že to mé děti budou vnímat také tak. Myslím, že vše je ve výchově a hlavně v příkladu. Těším se, až budu děti učit číst v mapě, stavět domečky v kořenech stromů, sjíždět řeku a pod. Jaro je tady, tak už zase vyrazíme do lesa.
 Lei 


Re: Vztah k přírodě 

(20.4.2006 14:09:19)
Romano, dik za pripomenuti domecku...to jsem vydrzela jako mala delat donekonecna :))). Ja jedu za tyden na chalupu (nebyla jsem tam od leta, ziju v zahranici) a segra psala sms, co podnikneme, mj. "...udelame ohynek..." No me to v tom okamziku preneslo dvacet let zpatky :))) Tak strasne se tesim!!! Ted jen uvazuju, ze zajdeme i na ty domecky :D
 L 
  • 

Re: Re: Vztah k přírodě 

(20.4.2006 17:55:36)
Taky se ve mně probudila vzpomínka z ne příliš vzdálený doby. Byli jsme se synem a psem v lese a začínalo pršet. Tak jsem mu řekla, že si postavíme bunkr- sbírali jsme pořezaný smrkový větve a za chvíli to bylo. Schovali jsme se tam i se psem, čekali jsme namačkaný na sebe až déšť přestane. A Jiřík mi řekl:"Teda mámo, to jsi fakt dobrá holka, že umíš postavit bunkr." Ještě teď mi to znovu zahřálo u srdce.
 Ilari 
  • 

Supermarkety 

(21.4.2006 11:56:10)
Když už jsi připomněla ty supermarkety, tak já jsem toho názoru, že dítě do supermarketu nepatří. Sama se snažím, abych děti s sebou vzala na nákup jen v nevyhnutelných případech a to jen na rychlé nákupy. Není nic horšího než vidět, jak stojí matka v dlouhé frontě u pokladny s plačícím dítětem ve vozíku. To se mi úplně svírá u srdce. Nemyslím pláč rozmazleného dítěte, ale zoufalého, které místo, aby si hrálo někde v přírodě, tak tráví celý den v obchodním centru.
Na druhou stranu chápu, že je nutné jít občas na nákup a někdo nemá komu dát dítě pohlídat, ale trávení celého dne s dětmi v obchodních centrech a hypermarketech je podle mě týrání dětí. Nakonec to těm dětem přijde normální a k Vánocům dostanou malý obchod s vozíkem a pokladnou jako vrchol učení ke konzumnímu způsobu života...
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 15:17:57)
nevím, nevím...
bydlíme na vesnici, každý den jsme venku v přírodě - jinam se jít nedá :-), často v lese, povídáme si o zvířátkách rostlinkách, milujeme včelí medvídky včelku máju...
Letos když konečně začalo jaro, dcera dostala hysterický záchvat, když kolem prolítla včela a prohlásila, že už ven nepůjde. 2 dny na to ji sedla octomilka na oběd ukrutně ji vyděsila. Včera na hřišti jsem ometla všechny pavučiny z prolejzačky, kamarádka odháněla mouchy z klouzačky, ale už tam nechtěla být. Na chodníku kde si malovala šli DVA mravenci - maminko rychle schovej křídy a jdeme domů.
Myslíte, že to přejde - máte někdo zkušenost? Jaké fobie by naše dcerka měla na betonovém sídlišti :-)
 Klarka 
  • 

Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 16:08:12)
to je sranda, my to mame opacne.
Nase mala je sice jeste batole, ale fobie venku mam spis ja.
Odhanim hmyz koukam kde je co "nebezpecnyho" a odstranuju to z dohledu.
Ona vsechno (hmyz, kaminky, vodu v kaluzi, listi, travu, ruzny odpadky i od cigaret)
bere do rucicek a klidne by i ochutnala, kdybych ji nepripominala, ze se to nepapa. Nerikam ji ze je to fuj. Ale stejne kdyz se ji neco povede ulovit do rucicky a ma z toho radost a uz uz si to chce dat do pusy a zrovna me nechce poslechnout, ze se to nepapa, tak se proste otoci abych nevidela a uz to mele v pusince. Takze musim priskocit a z pusinky to vyndat. Ona nastesti sama pusinku otevre nebo to sama vyplivne.
Mam radost, ze se prirody neboji a doufam, ze ji to vydrzi, jen bych chtela vedet, ze ji to papani vseho jednou prejde. Nebo to mam nejak odnaucovat?
nevite?
Moje dite z venku vzdycky prijde zamazany, upatlany ruce, pisek a hlinu i ve vlasech a v obleceni. (hlavne kdyz je venku s tatou a dedou)
Ale je ocividne stastna. Ja ji pak celou vykoupam a to se ji taky moc libi.

 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 16:52:03)
Nevíte, proč nejsem přihlášená, když jsem se neodhlásila?

 PajaMM 


Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 16:57:32)
Jako tady na rodine?

Tady se odhlasuje? To slysim poprve :-)
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 17:03:08)
Asi to dělá přetížený server - občas u článku není žádná diskuse - za 5 minut je tam rozsáhlá diskuse. Někdy jsem přihlášená, jindy jsem anonymní a bohužel jsem nevypátrala čím to je - takže to svádím na přetížený server :-)
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 17:10:52)
No to s tou zmizelou a znovuobjevenou diskusi - to asi bude serverem :-)

Ale jinak ja se taky musim znova prihlasovat, kdyz si najedu na jine stranky nebo vypnu explorer...
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 17:36:45)
To já se musím přihlašovat jenom v diskusi, když dám odpovědět, jinak si to počítač pamatuje. Když dám příspěvek jako první je to ok, ale jakmile dám odpovědět - jako teď - tak už píšu jméno a heslo.
Myslím, že jsem na to přišla, kdy tžo nefunguje :-)
Už půl roku si chci změnit ikonu, ale pokaždé mi vyprší čas pro připojení :-(
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 18:23:47)
Tak to bude asi taky pripojenim, ktere mas...mne to problemy nedela.
Ale kdo vi, v cem je zakopany pes :-)
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 16:55:18)
vloni to bylo také takové.Jinak Káťa se rochní všude, kde není hmyz - takže možná brzo bude pořád čistá :-) Teď šli s tatínkem na procházku, schovala se za kočár a křičela KŠÁ brouci já se vás bojím.
Před čtrnácti dny vlezla do rybníka, protože si myslela, že je to veliká kaluž. Přišla domů s tatínkem a hlásila mi - potřebuju suchý tepláky a holínky.
Hodně srandy s těmi našimi poklady
 Blanče 


Re: Re: Re: Strach ze hmyzu 

(21.4.2006 10:36:43)
Máme slečnu dnes 12 let a "její" historku - když měla zhruba 3 roky, vlastnili jsme zahrádku za městem u lesa jejímž jediným záporem byl soused, se kterým jsme nebyli schopni se domluvit. Začalo to nevině - dostavěl chatu a zjistil, že má málo místa a chtěl koupit pozemek, který už jsme, nic netušíc, koupili my. Skončilo to otrávenými stromy na hranici s jeho pozemkem a jeho výhrůžkami, že nám zastřelí psa, pokud temto šlápne na jeho zahradu - šlo o zahrádkářskou kolonii, kde nesměly být ploty. Takže když naše pohodové dítě vyběhlo na cestičku vedoucí kolem JEHO pozemku a spustilo naprosto nepříčetný řev, ukazovalo si na nohy se slovy sundejte mi to a odmítlo se pohnout, vyběhla jsem v děsu, že šlápla do pasti nebo tak něco a připravena vystartovat do nemocnice a na policii. Nemůžu říct chudák, ale soused v tom byl nevinně - Terce šli po sandálkách DVA MRAVENCI a právě začalo její období "lezoucí příroda = ohrožení života". Zhruba v šesti letech jeli vyzvednout s manželem lodě ze zahrady a Terka hlásila "kajaky jsou v pořádku, ale než jsme je odvezli, museli jsme z nich vyhnat ty bezdomovce a já tatínkovi pomáhala". Moji úvahu, proč se bezdomovci soukali do kajaku a nešli si lehnout pod verandu a jak se proboha dostali na zahradu zase špatně rozcházel můj manžel (sesypal se smíchy) - on, coby účasník akce věděl, že výrazem bezdomovci dcera označila šneky bez domečku - slimáky. No ale tím se dostávám k jádru věci - dnes dcera miluje všechno živé bez ohledu na formu a i když např. červy a housenky nemusí, není to důvodem aby se přestala vyskytovat na zahradě, loděnici či v lese. Myslím, že je tedy naděje, že u většiny jinak normálně vedených dětí je období přírodní hysterie přechodné.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Strach ze hmyzu 

(20.4.2006 16:18:25)
I na betonovém sídlišti je spousta zelených ploch a tudíž i breberek. My máme teď velkou zábavu - syn se naučil jezdit na kole, takže drandí, najednou smyk a hrozný seskok z kola - po chodníku totiž šel mravenec (ploštice, jiný brouk) a je třeba buď zastavit ještě před ním nebo zkontrolovat, jestli nebyl rozplácnut.
 Martina, Dita 8m 
  • 

Do přírody 

(21.4.2006 22:47:06)
no jo, ale kam? Míst ubývá. Jsem z Českého Ráje, jako holka jsem s rodiči byla o víkendu vždycky někde na výletě - vlakem a pak pěšky, všude se dalo jít, mohli jsme stanovat atp. Teď jsou vstupy do skal zpoplatněné /Prachovské/, cesty obehnané plotem, záchytná veleparkoviště na kterých se platí veleparkovné, spousty stánkařů se zbožím bůhvíjakého původu, hospody a stánky..... Nějak se to zkomercializovalo. Největší změnu ale asi pozoruju na mým tátovi, zamlada tramp, horolezec, cestovatel, teď dělá dobrovolně pro CHKO a kdo si rozdělá ohníček nebo bivak, toho vyhání a hrozí pokutou. Vím že některý lidi jsou děsný a riziko požáru popř. odpadky je netrápí, ale je tam i spousta slušných mladých lidí kteří si chtějí právě jen užít tu přírodu.... a najednou jaksi není kde.
 Sona 
  • 

Priroda a deti 

(25.4.2006 9:45:37)
Clanek je zajimavy. Zrovna vcera jsem se zamyslela, kdyz jsem byla s dcerkou na prochazce. Mala se hrabala v kaminkach, hrala si s nimi. Jina maminka to sve holcicce zakazovala s tim, ze jsou kaminky zaprasene a spinave. Taky hledam "hranici" co dovolit a co uz ne. Sama jsem vyrustala v panelaku. Kazdy vikend a kazde prazdniny jsme stravili na vsi u babicky nebo na chate. Milovala jsem to tam. Ted zrovna resime i bydleni, chceme se prestehovat do neceho vetsiho. Vahame, zda jit dal od Prahy za cenu dojizdeni, nebo spis bliz. Jako mala jsem davala prednost "litani" v prirode, na navsi pred zajmovymi krouzky. Nevim, jak na tom budou moje/nase deti..
 markéta, Tereza 7/03 
  • 

zabíjení zvířat 

(3.5.2006 15:56:20)
Ještě mě napadla další souvislost a to ta,že dnešní děti jsou podle mne přecitlivělé co se týče zabíjení zvířat za účelem konzumace. Nemají od malička přístup k tomu, že se slepice, kachny, husy, prasata, králíci, ale taky kapři chovají za účelem konzumace. Já osobně u zabíjení být nemusím a asi bych to nedokázala, ale když to udělá někdo za mně, jsem ráda a nefňukám hystericky "chudák kapřík (husa, králík ...)". Je prostě potřeba mít od malička přístup k tomu, že určitá zvířata se chovají za účelem konzumace. Nadávat někomu do vrahů, že si na vánoce zabije kapra a pak do sebe bez problémů ládovat kuřecí řízecí koupený v supermarketu nebo hamburgra (byť ten krávu viděl z rychlíku :-)) je prostě pokrytectví.


Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.