| Bob | •
 |
(30.1.2006 1:11:23)
Píšeš: "jsme zvyklí obhájit svoji situaci tím, že shodíme situaci toho druhého."
To je přesné. Přesně tak to totiž děláš. Vylíčilas matky jako "chodící mlíkárny", které se "s manželem rozhodně milovat nechtějí".
Věř tomu, že matky až na výjimky nejsou nešťastné a nespokojené, jak jim podsouváš. Jsou to nejšťastnější lidi na světě. Jsou úžasné a vědí o životě spoustu věcí, co ty nevíš. Se svými muži se milovat chtějí, a taky to dělají. A jejich chlapi jsou do nich zamilovaní jako nikdy předtím.
"Prosíš" o respekt mezi matkami a ostatními - jářku, tak je respektuj. Oni tě neodsuzují - ve skutečnosti jsi jim ukradená. To ty jim závidíš, užíráš se a píšeš sem o nich nesmysly.
|
| Margot+1 | 
|
(30.1.2006 8:36:28)
už dlouho jsem na Rodině nečetla tak pokorný, hledající článek. S pokorou a hledáním ale nemá nic společného Vaše reakce. Vy už jste patrně našel. Gratuluji a je mi Vás líto.
|
| nicol-H | 
|
(30.1.2006 8:57:38)
nevím proč takhle reaguješ...
ta ženská má prostě komplex,který léčí tak,že aniž by se jí o to kdokoliv prosil, cpe tu všem(z toho 80% lidí tady děti má),jak jí to vůbec nevadí a co jí nevadí a proč...ona vážně osočuje matky a v podstatě je lituje.
-já lituju jí za tyhle názory i za touhu po dítěti kterou není schopná přiznat,tak se schovává za kde co. to není o pokoře,to je na psychologa..-jakýsi "výkřik ze tmy".
vůbec nechápu princip toho komu a proč to cpe.třeba mně by ani nenapadlo přemýšlet o tom kdo děti má a nemá a když je nemá,tak proč je nemá.to ona to tu rozmazává,jí to evidentně "žere".... má mé politování,ale to jak shrnula nás co děti máme je fakt úsměvné..
|
| Psychouš | 
|
(30.1.2006 10:09:45)
já lituju jí za tyhle názory i za touhu po dítěti kterou není schopná přiznat,tak se schovává za kde co.
A uvědomuješ si, chytračko, že na TOUZE po dítěti není nic chvályhodného? Že touhla po dítěti je sobecký cit? Něco jako touha po Mercedesu?
Chci, chci a CHCI!
A tak si pořídím dítě, jako panenku. A budu pyšná matka. Budu důležitější.
Že jsem o světě nikdy moc nepřemýšlela, no a? Jsem MATKA, tak sklapněte.
Já si nejezdím po dovolených, nechodím do divadel JAKO NĚKDO, ja jsem totiž MATKA! A je to hrozné, s jakou almužnou od státu musím jako MATKA vyjít! FUJ! Zvýšit daně bezdětným, beztak ty peníze utratí za divadla a vinárny.
:-)
Autorka určitě není na psychologa, nejste na něj ani vy, jen má prostě autorka širší chápání světa než vy. Tuhle vlastnost psycholog v člověku nevyvolá.
Vždy platilo zobecnění čím blbější a nesamostatnější, tím dříve děti, tím více dětí.
|
| Ajka, syn 3,5 | •
|
(30.1.2006 11:18:39)
děkuji.. teď jste právě urazil (a) například i mě...
syna jsem měla v 21 a rozhodně jsem nebyla nesamostatná a blbá...
asi Vás zklamu, ale v životě nejde všechno tak, jak si člověk naplánuje a i přesto, že syn plánovaný nebyl, byl to a je dodnes pro mě největší dar...
a ráda bych ještě jednoho mimíska a v pořadí to bude už třetí..., do práce jsem chodila celou mateřskou a syn se mnou a od dvou let chodí do školky...
takže né každý, kdo má dítě brzy je blbý nebo nesamostatný...
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 11:53:59)
To se snad rozumí samo sebou. :-)
|
|
|
| maceška | 
|
(30.1.2006 11:58:31)
Hm, máme pět dětí, tož to abych se nad sebou zamyslela...
|
|
| cizinka | •
|
(30.1.2006 13:24:25)
Psychousi
"Autorka určitě není na psychologa, nejste na něj ani vy, jen má prostě autorka širší chápání světa než vy. Tuhle vlastnost psycholog v člověku nevyvolá."
Take se mi to tak zda.
"Vždy platilo zobecnění čím blbější a nesamostatnější, tím dříve děti, tím více dětí."
A tohle uz neni tak uplne pravda. Finsky feminizmus je to, cim Finsko vedle vodky a nozu je slavne. Ale tam dlouhou dobu platilo, ze zeny rodily deti dost brzkem veku, ale zaroven podilely se ve spolecenkem zivote. Na rozdil od jinych skandinavskych zemi, kde zeny dlouho pracovaly, a pak odchazely na matersky duchod, vetsinou uz navzdy. V Cesku feminizmus a podil zen v rozhodujicich pozicich je chaby zrejme ne proto, ze az do nedavna rodily mlade, ale spise proto, ze nezazily valku, kde jim vyhynuli muzi a dlouhou dobu nebyla to demokraticka zeme. Svet je komplikovanejsi nez jednoduche pravidla, Psychousi. Fakt jsi psycholog?
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 13:46:14)
Ano, použil jsem zobecnění, to ti přece nemusím vysvětlovat.
Inteligence obvykle podporuje zodpovědnost a znakem zodpovědnosti je zdrženlivost a opatrnost.
:-)
|
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 13:51:19)
Promin, doplnění: jsem Psychouš, id z Rodiny. Tohle téma se tady řešilo vícekrát, prosím abych rozhodně nebyl brán za žádného psychologa, jsem člověk, co se sem chodí diskusí a pozorováním kvokajícího davu (nenapsal jsem hejna!) odreagovat.
:-)
|
| cizinka | •
|
(30.1.2006 15:08:40)
Psychousi, ach tak, tak uz vice nebudu na Tebe tak prisna, myslela jsem ze si udavas za odbornika:-)). Pro mne zobecneni, ktere navic muze se ukazat jako nekorektnost vuci nekomu, vzdy funguje jako rudy hadr, ale uznavam, ze je to moje uchylka. K te zodpovednosti: je mi tolik jako Bohemiane, a mam za sebe spoustu zkusenosti, ze nerozumnost a nezodpovednost muze stat za velkym stestim a uspechem. Pro mne otevrenost mysli a pozitivni pristup je vetsi hodnotou, tim ale nechci rict, ze vedome se snazim byt nezodpovedna:-))
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 16:18:53)
:-)
Rozumím ti. Ale přece jen je to něco jiné, než když je ta nezodpovědnost životním stylem či osobnostní charakteristikou. :-)
Co se týče toho zobecnění, to jsem jako takové explicitně pojmenoval. :-) Čímž by mělo ztratit to "kouzlo rudého hadru", ne? ;-)
|
|
|
|
| Aja | •
|
(21.12.2006 13:22:26)
No, já si myslím, že psychouš není psycholog ale psychopat, co musi do všeho vrkat i když o tom ví úplný houby!
Ale je známo, že ať řeknete jakoukoli blbost, když to podáte náležitě vědecky, vždycky se najde někdo, kdo vám zatleská.
|
|
|
| Cama | •
|
(30.1.2006 15:00:37)
Stoprocentně souhlasím, super názor.
|
|
| Olina | •
|
(30.1.2006 19:04:25)
:o)))))) už nebudu číst dál, už jsem se nasmála dost, stejně už bude večerníček.
|
|
| Simona,7 dětí | •
|
(2.2.2006 0:02:24)
Zdá se mi primitivní takhle zobecňovat. S manželem jsme oba vysokoškoláci a máme sedm vlastních dětí, od 4 do 19 let. A k té nezodpovědnosti-podle mých zkušeností se životní podmínky mění někdy hodně rychle a člověk neodhadne, co bude za 10 či 20 let, takže opravdu nevíme, jestli děti zvládneme plně zajistit např. při studiu na VŠ, ALE VÍME JISTĚ, ŽE BUDOU MÍT MINIMÁLNĚ DALŠÍCH 6 LIDIČEK, KTERÝM NA NICH BUDE ZÁLEŽET, až tady my nebudeme. A k původnímu článku- jsem mnohem šťastnější než před dětmi. Jako mlékárna si člověk sice občas připadá, ale co to znamená proti chvílím, kdy s úžasem pozoruju, jak se ze závislého nemotorného človíčka stává samostatně myslící a rozhodující se bytost. Názory našich puberťáků mě obohacují a učí vidět skutečnost z různých stran, což vede k větší toleranci...A naše mladší děti mi nedovolují přestat se radovat ze života,jejich smích a vitalita jsou nakažlivé. Myslím, že každý sám ví, co považuje za prioritu a čemu se v životě chce věnovat, neodsuzujme jen proto, že my to cítíme jinak. Kdybychom byly stejní, život by byl mnohem fádnější :-)
|
| Nihe | •
|
(2.2.2006 7:35:40)
Odpovidam Simco primo Tobe. Pochazim z 5 deti, proste jedna velka rodina. Ty by jsi rekla, ze budeme mit dalsi 4 lidicky, co nas budou mit radi. Opak muze byt krutou pravdou. V detstvi jsme vychazeli se sourozenci skvele, problem zacal v dospelosti. Prvni si zalozil firmu, zbohatnul, nepujcil brachovi, ktery to opravdu potreboval a celkove se zcela odcizil. Ma v hlave jenom praci.. Druha se seznamila s lidmi, se kterymi si ma co rici jen ona, zbytek rodiny je nenavidi (neco jako H. Vondrackova a M. Michal). Treti shani penize jak se da, aby pomohl nemocnemu priteli. Je homosexual, coz mu neodpustil bratr c.1. Jo ten pritel ma problem s nohama, zadny AIDS. Ctvrta zustala doma s rodici a starala se o ne, proto se pry nemohla vdat a mit vlastni deti. No a zbyvam ja. Stykam se vlastne jen s bratrem c.3. Prvniho bratra jsem nevidela uz 5-6 let, sestre zakazal manzel jakykoli styk s nami, takze jsem sve netere nikdy nevidela, jen o nich vim. No a dalsi sestra se straslive urazila ohledne dedictvi, ktere podle jejiho nazoru melo pripadnout cele ji, protoze se obetovala.
Ja jsem pro vsechny mladej cvok, ktery nicemu nerozumi.
Ja sama jsem jeste svobodna a bezdetna, skoro jako autorka clanku a velkou rodinu rozhodne nechci. Boli to potom nekolikanasobne. Jedno, mozna dve. Pozdeji, az budu pripravena.
|
| Simona,7 dětí | •
|
(2.2.2006 9:05:03)
Ahoj, Nihe!
To je smutný a určitě se to taky stává, že se sourozenci rozhádají...Myslím, že ty vztahy se mohou ještě v průběhu let změnit k lepšímu a i když jste tolik rozdílní,najdete "společnou řeč". Kdyby sis chtěla popovídat víc,snad se mi podařilo tam vložit svůj mail a budu ráda, když se ozveš.Simča
|
|
|
|
| Iris + D. | •
|
(3.2.2006 22:26:41)
Díky za pobavení. Tvé názory jsou obdivuhodné. Již jsem si jich všimla v jiných diskuzích. Mimochodem taky patřím k těm blbějším a méně samostatným. No ještě, že jsou na světě i takoví jako jsi ty, kteří to za nás blbější vytrhnou....
|
|
| Iris + D. | •
|
(3.2.2006 22:26:44)
Díky za pobavení. Tvé názory jsou obdivuhodné. Již jsem si jich všimla v jiných diskuzích. Mimochodem taky patřím k těm blbějším a méně samostatným. No ještě, že jsou na světě i takoví jako jsi ty, kteří to za nás blbější vytrhnou....
|
|
| Lenka | •
|
(20.2.2006 11:40:50)
Nechapu proc separujete ZIVOT a DETI. Lze jezdit na dovolene, pracovat, milovat se a k tomu mit deti. S ditetem lze cestovat, lze mu otevirat obzory a presto nic nevnucovat... Neni pravda, ze kdyz matka neni 24 hodin s ditetem tak ho sidi. Naopak, obcasna babicka, skolka ci pani na hlidani dite utvrzuji v tom ze je jedinecne, muze se spolehnout i na jine lidi nez na matku a ze dokaze byt na svete stastne a obohacovat se i z jinych modelu nez jen z pristupu a vychovy matky.
Zalezi na kazdem jak k tomu pristupuje, ale deti jsou neco, co zivot nesmirne obohati a koho muzete obohatit vy. A verte nebo ne, matky mohou byt stastne. A ze jsou obcas unavene? A vy ne? A ze si obcas chteji postezovat - VY NE?????
|
| Jana | •
|
(1.3.2006 21:43:54)
Cau Lenko, mluvis ,mi z duse. Nevim proc bych se mela rozhodovat mezi ditetem a svym zivotem
Chci oboji a verim ze to dokazu. A jestli ne, tak dobre mi tak! Zastavam vzor zapadni vychovy. Treba Holandsko. Je teda fakt ze ti mali spunti kolikrat ani nevi kdo je jeich mama :-) protoze maji kolem sebe furt spousta lidi. Ale na druhou stranu jsou daleko drive samostatnejsi a nejsou na ty rodice tak upnuti jako treba deti u nas. Mam kamarada , kterej vozi sveho 13leteho syna denne do skoly (5km) a zpatky, jako by nemohl jet mestskou(?!)a kazdy den vecer ho vozi na tenis, i kdyz synatorovi to moc nejde....pry ho to ale strasne bavi a tak vyplazne 100 litru za sezonu a je to. Vsechno se toci jen kolem jeho rozmachanyho parchanta.Dneska za nim jel na lyzarsky vycvik mu dovezt ciste ponozky!!!! Ja v jeho veku jezdila do skoly 30km stopen, sama jsem si varila doma
, protoze nasi byli furt nekde v prdeli a diky nim jsem si ale zase uzila celkem fajn pubertu. do skoly jsem moc nechodila :-), naucila jsem se ale v te dobe o sebe dobre starat a organizovat si cas. Nyni podnikam, sice nic velkeho ale na uziveni to uplne v poho staci, hodne cestuju a jsem vdecna ze mi nasi nestali porad za zadkem a tak jsem se naucila spouste vecem, co jini neumi treba dodnes. Sve deti hodlam take vychovavat takhle.
|
|
|
|
| Kacounek | •
|
(18.2.2006 2:37:30)
Jestli je ta žena zoufalá, tak maxiálně z lidí jako jste vy....kdo má právo říkat,kdy je vhodné pořídit si manžela a mít děti v dnešní době zázračné medicíny? Snažila vysvětlit, právě lidem jako jste vy, že je i tak šťastná a že chce k mateřství přistoupit zcela morálně, psychicky a sociálně připravená. Nemyslim si ani, že matky urážela, jen se snažila naznačit, že by člověk měl hledat smysl života i v sobě a ne jen v dětech...Katka
|
| Rózinka | 
|
(21.2.2006 14:10:54)
Naprosto s tebou souhlasim a vazim si uprimneho vyznani autorky clanku. Ja sama jsem to videla stejne. Chtela jsem nejdrive poznat sama sebe a pracovat na sobe, abych byla schopna svemu diteti ze sebe neco predat. Trvalo to dlouho a teprve dnes v 31 letech cekam sve prvni detatko. A jsem rada, ze je to az dnes, kdy jsem na to pripravena.
Nemyslim si, ze je fer odsuzovat nekoho kdo otevrene se vyzna ze svych pocitu at jakkoliv se neshoduji s nazory ostatnich. Kazdy ma prece pravo se vyjadrit.
|
|
|
| ivaa | •
|
(22.6.2007 15:21:01)
taky mi je jí líto.mám podobně smíšlející kamarádku a pač jí velmi dobře znám,již jsem si několikrát všimla,že by dítě děsně chtěla.ale bojí se,že jí partner opustí,že nezvládne porod,že bude mín" sexu,že nebude mít tak pěknou figuru jako před tím atd.atd........je mi jí fakt líto,ale jestli jí víra v to,že dítě nechce pomáhá,tak at" si to užije.
|
|
|
| Hana | •
|
(30.1.2006 10:34:51)
Bobe, asi máte víc mindráků, než si myslíte. Já dítě mám, jsem teď na mateřské a jsem prostě "chodící mlékárna" a hotovo - ale naprosto chápu, že to není můj jediný životní cíl. K tomu, že opravdu chci děťátko jsem taky musela časem dospět a myslím, že je dobře, když o tom pisatelka takhle uvažuje. Zodpovědně brané mateřství je pro dítě velkým plusem.
|
|
|
| nicol-H |
|
(30.1.2006 8:47:46)
Bobe,
tenhle clanek mne nadzdvihl ze zidle a taky jsem se chystala neco peprneho napsat,ale udelal/a/ jsi to za mne.diky! lip bych to nenapsala!
a mila autorko,ja jsem asi tvuj opak-je mi dvaadvacet a mam pulrocni detatko a lidi na mne taky obcas koukaji s udivem,hlavne na to vubec nevypadam,kdyz ve skajťáckym ohozu tlačim před sebou kočárek,určitě mně podazírají,že je to mladší sourozenec.A já si to užívám.Nejsem chodící mlékárna,nejsem tlustá a mám chuť se milovat skoro každý den,mám čas i na to chodit na kosmetiku a solárko,dodělávám školu a moje kamarádky mrňouska milují,beru ho všude s sebou a když chci jít někam bez něj,vždycky ho někdo pohlídá.
To jen tak na vysvětlenou že mně absolutně neomezuje,ale já jsem kolikrát radši s nim doma,než někde vysedávat..vůbec mi to nevadí,naopak! jsem šťastná že mám toho malýho človíčka na mazlení,raduju se z každýho jeho pokroku, v noci spí jak dudek (jak který dítě,mám štěstí) a beru to jako nádherný prázdniny.
tak si přestaň na matkách vylévat svoje komplexy,Bob má pravdu.Jsi matkám naprosto volná.
Nicol
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 10:13:54)
Cheche.
Tak to jsi ještě v roli dítěte.
Až nastanou běžné problémy (a nebude někdo, kdo zařídí a pohlídá), rychle zjistíš, že jste vlastně děti dvě.
|
| nicol-H |
|
(30.1.2006 10:53:11)
asi te zklamu,to se mne fakt stat nemuze..muselo by umrit asi 20 lidi nestarsich 50 až 60 let..
|
|
| nicol-H |
|
(30.1.2006 10:54:22)
asi te zklamu,to se mne fakt stat nemuze..muselo by umrit asi 20 lidi nestarsich 50 až 60 let..
|
|
|
| Dana Šípová | •
|
(30.1.2006 15:20:05)
Milá Nicol, kdyby ti pisatelka byla volná, nebudeš se obtěžovat psát svůj názor.
|
|
| Katie | •
|
(30.1.2006 15:51:56)
Nicol, udivila mě tvá věta o tom, že jsi šťastná, že máš své dítě na mazlení. Mám pocit, že ty ho máš místo plyšáků a ještě jsi nedozrála. Bez jiných lidí zřejmě nejsi schopná života. Autorku chápu, já měla dítě ve 30 (taky na to nevypadám)a před tím jsem slýchávala blbé kecy, proč nemám děti. Na to by měl člověk opravdu dozrát. Není to věc na mazlení, co se dá snadno odložit známým. Byla jsem samostatná a vlastně jsem i teď při manželově vytížení. Vidívám některé mladé matky s kočárkem, cigáro v puse, dítě se cpe párkem v rohlíku. Ale zvládají to...
|
| Bob | •
|
(30.1.2006 17:52:28)
Ty jsi mentálně už důchodkyně. Přesně takové kecy mají staré báby na kohokoli mladého, zejména na mladé maminky.
Není důvod, aby Nicol byla méně schopná se starat o dítě jen proto, že je dvaadvacítka, než ty. A že má ještě babičky v plné síle, které jí pomáhají? To jí samozřejmě můžeš jen závidět, když tvým rodičům, žijí-li, je tak kolem sedmdesáti.
A poslyš... dítě opravdu je na mazlení. Zkus to někdy - uděláš mu radost.
|
| Katie | •
|
(30.1.2006 19:26:21)
Bobe, reagovala jsem, neútočila-jako ty. Mí rodiče žijí, díkybohu, není jim ani 60, tchán s tchýní jsou straší, ale pracují, jelikož v naší rodině jsou samí VŠ s dobrou prací, včetně mě, tak nesedíme doma. Zato tobě ten chlast za ta léta vypatlal mozek, jak tak občas čtu tvé bludy, že? Máš další závislost? Neznám chlapa, co by měl čas sedět na netu u víceméně ženské diskuse. Asi nepracuješ, tak máš čas dělat doma baby sitting.Takové mamkytaťky mám fakt ráda. Carpe diem!
|
| Bob | •
|
(30.1.2006 20:52:08)
Tys vážně dinosaurus! Diskuse o rodičovství je "ženská" a chlapi na ní nemají co dělat, muž, který se doma stará o děti, je "mamkataťka"...
Tohle kdyby tady tvrdil nějaký chlap, byl by označen za sexistického šovinistu... no právem.
|
| Katie | •
|
(30.1.2006 21:48:55)
No tak jsi na MD místo ženy. Ta za tebe chodí do práce a ty jsi ji tak vděčný, že ji máš rád víc a víc. Bodejť...Nebo máš ID na hlavu a dřepíš doma. Abys byl ty přitažlivý pro ni....v bačkorách u plotny. Kojíš?
|
| Bob | •
|
(30.1.2006 22:10:47)
Tobě není pomoci. Ale poslouchej - jsi typická potenciální oběť domácího násilí. Máš strašně nízké seběvedomí a v podstatě sama sebou pohrdáš. Když ti připadá tak opovrženíhodné být doma "v bačkorách u plotny", což ty jsi, nebo na mateřské bylas. Svého chlapa máš ráda jen proto, že ti nosí prachy. A hrozně ho obdivuješ za to, že chodí do práce jako každej blbec. Nediv se pak, že si tě neváží ani on a že tě jednou pořádně ztříská.
BTW kde jsi vzala, že jsem doma? Čti pořádně, nic takového jsem nepsal. Chodím do práce jako každej blbec a nosím domů peněz jako šlupek. Ale klidně bych hned měnil.
|
| & |
|
(30.1.2006 22:37:06)
Bobe, ty repliky od Katie jsi pises sam? Nebo Katie, pise Boba.
Jinak vas vidim, jak reklamu na pojistovnu. Krasna manzelka a ty nosis domu penez, jako slupek.
|
| Bob | •
|
(30.1.2006 22:55:02)
Chachá, to vůbec není špatný nápad... ostatně pár alternativních identit tady mám. Ale Katie to není, tu bych si nevymyslel. Na takové kydy by mi fantazie nestačila... Mám ji proto rád.
|
| aknelop | 
|
(3.2.2006 12:11:21)
Bobe, začínáš se mi líbit...moc jste mě pobavili svou diskuzí a ač já osobně se sem chodím odreagovat a ne hádat, musím Ti vyjádřit podporu v tomto (i když už dost starém) sporu a zároveň se zastat i Nicol_H.
KATIE, TO JSI FAKT NEZVLÁDLA!!!
Bobe, hele, jsi fakt chlap, nebo je to ňáka póza? Nicméně, ať je to tak, nebo tak, četla jsem Tvé různé příspěvky a máš mé sympatie!
|
| Bob | •
|
(3.2.2006 12:22:57)
Lenko,
sympatie jsou vzájemné, taky Tě sleduju :-).
Akorát mě znepokojuje, že někdo může pochybovat o tom, že jsem chlap... To by mě bezmála ranilo, ale páč jsem chlap, tak nejsem nijak zvlášť přecitlivělej.
|
| aknelop |
|
(3.2.2006 12:46:21)
Ohoho, tak to pardooon, nechtěla jsem zpochybňovat Tvé pohlaví, jen je k neuvěření, jak v tomhle našem "kurníčku" může nějaký chlap přežít? Ale držíš se znamenitě....
|
|
|
|
|
|
|
| Amélie | •
|
(30.1.2006 22:32:34)
Bože, Katie, ty jsi ale fakt blbka.
|
| Katie | •
|
(31.1.2006 9:20:25)
Ale Bobe, nepiš si sám pod jiným jménem. Nebo jsi zapojil manželku?
|
|
|
|
| Katie | •
|
(30.1.2006 21:58:56)
No tak jsi na MD místo ženy. Ta za tebe chodí do práce a ty jsi ji tak vděčný, že ji máš rád víc a víc. Bodejť...Nebo máš ID na hlavu a dřepíš doma. Abys byl ty přitažlivý pro ni....v bačkorách u plotny. Kojíš?
|
|
|
|
|
| Maťková Tereza | 
|
(3.2.2006 12:34:38)
Já tedy vážně nevím, co proti nám (mladým) máte. Mě bude letos 27 a jak vidíš, mám dvě děti, jsem šťastná, mám skvělého manžela, jsem chodící mlíkárna, no a co, mě to vůbec nevadí, jo a ještě něco se svými dětmi se snažím mazlit, jak nejvíc to jde, aby poznaly, že je mám ráda, že mi nejsou volné. Z tvých reakcí na Boba (viz. Chlap nemá na ženské diskusi co dělat) usuzuji, že buď nemáš manžela (přítele)a léčíš si mindrák, nebo máš manžela (přítele), které se o tvoje dítě(děti) moc nestará, nebo mu nedáváš možnost vyjadřovat k ryze ženským věcem.
|
|
| Maťková Tereza |
|
(3.2.2006 12:35:49)
Já tedy vážně nevím, co proti nám (mladým) máte. Mě bude letos 27 a jak vidíš, mám dvě děti, jsem šťastná, mám skvělého manžela, jsem chodící mlíkárna, no a co, mě to vůbec nevadí, jo a ještě něco se svými dětmi se snažím mazlit, jak nejvíc to jde, aby poznaly, že je mám ráda, že mi nejsou volné. Z tvých reakcí na Boba (viz. Chlap nemá na ženské diskusi co dělat) usuzuji, že buď nemáš manžela (přítele)a léčíš si mindrák, nebo máš manžela (přítele), které se o tvoje dítě(děti) moc nestará, nebo mu nedáváš možnost vyjadřovat k ryze ženským věcem.
|
|
|
| květa (klarka 4roky, brisko 24tt) | •
|
(31.1.2006 9:21:50)
Ja nechci reagovat na reakce, jen na puvodni clanek, ale asi se mi to nepovede. Myslim si, ze autorka nechtela vubec shazovat matky a nekteri z vas tady vylitli jak certici z krabicky. Ja mam jako matka rozporuplne pocity. Nikdy bych cas nevratila a jsem stastna a nekdy si zas pripadam jako nesvobodna mlikarna. Proste tak to asi k zivotu patri. Ja respektuju proboha jeji nazor, vzdyt to napsala hezky. A je snad o neco horsi,kdyz nema deti? Proste jen vice premysli jake by to bylo, je zodpovedna a co ma jako byt? Prosim vas proc ji tady nekteri tak osocujete? Je super, ze ve 22 jsi absolutne spokojena maminka, tak na to bud hrda, ale nechej 33letou nematku zit(kdyz je ti jeste k tomu tak volna jak pises). Ja sama si naprosto neumim predstavit, ze bych deti mela takhle brzy a nelituju, ze jsem s tim zacla pozdeji. Zaroven jako matka jsem v podstate zustala stejnou bytosti jako jsem byla drive, jen je na me zatim nekdo zavisly a muj zivot je jaksi bohatsi a smysluplnejsi. Naprosto ale chapu,kdyz se nekdo rozhodne deti nemit a vidi smysl v necem jinem. Pokud to neni nakonec zapskla stara panna, tak v tom nevidim zadny problem. Ty lidi respektuju a svym zpusobem k nim chovam obdiv. Me se clanek libil a tecka.
|
| Elis, Kuba 9měs,Honza 3,5roku | •
|
(5.2.2006 14:11:22)
Souhlasím s Květou. Autorka jen napsala svůj názor a to, co některé z vás považují za urážky, byly přece jen citáty nekterých jejích známých. A vy, sebekriticky, co máte děti, určitě jste nikdy, opravdu nikdy neprohlásily, že se cítíte jak chodící mlíkárna? Já jsem celkem spokojená matka, začala jsem v 25, ale ted zpětně bych možná ještě chvilku počkala. Miluju svoje děti, ale dobře víte, že všecko má dvě strany.Někdy jsem v sedmém nebi a někdy jsem hold chodící mlíkárna. Respektuji její článek, jen až je zodpovědná a má děti, až se na to bude cítit. Když si pohlídá biologické hodiny, není kam spěchat.
Zdavím Elis
|
|
| marbi | 
|
(7.2.2006 9:36:50)
Já jsem si vyzkoušela mateřství jako dvaadvacetiletá i jako pětatřicetiletá. Každý věk má svá pro i proti, ale jedno vím jistě. Přestože nejsem závislá jen na rodině, bez dětí bych nebyla nic.
|
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(30.1.2006 9:08:56)
Bobe, to jsi přehnal, ne?
"Vylíčila jsi matky jako "chodící mlíkárny", které se "s manželem rozhodně milovat nechtějí"..."
To přeci autorka jasně uvádí jen jako citát jedné ze svých kamarádek. Ona takto ty matky nelíčí.
"Věř tomu, že matky až na výjimky nejsou nešťastné a nespokojené, jak jim podsouváš."
Autorka, někde tvrdí, že jsou nešťastné? Ne, ona jen říká, že nejsou o nic šťastnější, než před tím. A to je dost rozdíl. (A navíc to tvrdí jen o svých kamarádkách, které zná - na rozdíl od tebe.)
"Jsou to nejšťastnější lidi na světě. Jsou úžasné a vědí o životě spoustu věcí, co ty nevíš. Se svými muži se milovat chtějí, a taky to dělají."
Ty jsi se všemi matkami (nebo alespoň s nějakým statisticky významným vzorkem matek) uspořádal nějaké interview, abys za ně toto mohl prohlašovat? Promiň, ale tato tvoje hláška je úplně bezcenná.
Bys mohl příště lépe číst, co autorka píše.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(30.1.2006 9:35:25)
Bob napsal: Věř tomu, že matky až na výjimky nejsou nešťastné a nespokojené, jak jim podsouváš. Jsou to nejšťastnější lidi na světě. Jsou úžasné a vědí o životě spoustu věcí, co ty nevíš. Se svými muži se milovat chtějí, a taky to dělají. A jejich chlapi jsou do nich zamilovaní jako nikdy předtím.
Sakra, kde to žiju? Na Uranu? :o)
Moje reálné, nevirtuální kamarádky s dětma nejsou nejšťastnější lidi na světě a taky si nejsem jistá, jestli jsou do nich jejich chlapi zamilovaní jako nikdy předtím. :o)
Nevím, jak je to s biologickými hodinami, nikdy jsem je tlouct neslyšela. Dítě jsem měla neplánovaně. Ale upřímně řečeno, ani na vteřinu jsem si během své bezdětnosti nepomyslela, že by můj život bez dítěte byl prázdný a nenaplněný. Podle mého názoru takhle přistupují k životu ženy, které se prostě z nějakého důvodu neumí realizovat jinak. Líbí se jim, že najednou mají něco, co je "jejich", jak píše Bohemiana, co je na nich závislé, co se bez nich neobejde. Kariéristky třeba mají firmu, která se bez nich neobejde. :o) Lidi z podivného důvodu touží mít něco, co se bez nich neobejde - asi je to frustrace dnešní společnosti, kde je každý poměrně snadno nahraditelný a potřeba nenahraditelnosti je vlastně kompenzace mindráku. A když si zpětně projdu svůj život, tak jedno z nejkrásnějších období jsem prožívala právě tehdy, kdy jsem nedělala nic, jen se poflakovala s pasem v kapse stopem po republice a okolí. Neměla jsem naprosto potřebu být pro někoho nenahraditelná a "jen" jsem si užívala. A nemám ji dodnes. To, že momentálně svým způsobem "dělám kariéru" je jen proto, aby mi dnešní práce jednou vydělala na to, abych se zase mohla bezstarostně flákat. :o)
Podle mne je nejhorší možný důvod k plození dětí ten, že člověk cítí, že mu v životě "něco" chybí. V takovém případě si má pořídit psa nebo papouška. Nebo odjet na misii do Afriky a pomáhat potřebným. Dítě není flastr, který by měl lepit díry v životě. A samo o sobě taky nikomu nepřinese štěstí ani "vyšší poznání". Nevím, jestli mi syn bude někdy vyčítat, že jsem si "nechala" svou práci a "neobětovala" ji jemu, ale za sebe musím říct, že bych se nechtěla narodit matce, která "už si užila dost, diskotéky jí nebaví, na luxusní dovolené už byla, dům má zařízený, auto v garáži, slušnou práci a TEĎ je čas pořídit si dítě". Radši bych byla součást života svých rodičů než hračka, kterou si pořídili v podstatě z nudy.
|
| maschul | 
|
(30.1.2006 10:01:15)
...nějak nerozumím tomu...co je špatného přiznat se k tomu,že Ti ke štěstí chybí dítě...:o)
Možná tomu špatně rozumím...ale snad jsem i takového něco cítila a přesto jsem si ho určitě nepořídila z nudy,trucu,nezodpovědnosti...nevědomosti
Takhle mi ten článek vůbec nevyzněl...je vidět ,že ho každý chápeme jinak...jen mi Bohemianin přišel mnohem tolerantnější ...
Jestli bylo dítě neplánované :o),nebo naopak toužebně očekávané...když přijde na svět a miluješ ho...nevidím v tom rozdíl...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.1.2006 10:07:54)
Taky jsem nereagovala na článek, ale na Bobovu reakci. :o)
Ostatní byly moje volné asociace.
Já si prostě myslím, že dítě si lidi nemají pořizovat proto, že jim něco chybí. Neberu nikomu, aby si myslel něco jiného, tohle je MŮJ názor. :o)
Podle mne se mají děti rodit z lásky dvou lidí a ne jako položka v seznamu materiálních či duchovních statků, které "ještě nemáme"...
|
| maschul |
|
(30.1.2006 10:18:36)
:o)...asi je pravda vážně v obojím...je to asi i o tom ,jak špatně a málo si nasloucháme...
Mám i bezdětné kamarádky a mám je moc ráda a bez předsudků...jsou to přece ty samé holky,co jsem znala před narozením svého dítěte...a budou takové i kdyby děti neměly.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.1.2006 10:27:31)
Tuším, že prezident Kennedy řekl - Neptejte se, co může stát udělat pro vás, ale co vy můžete udělat pro stát.
A podle mne je to s dítětem totéž. :o) Jak napsal Psychouš, mít dítě proto, že ho chci, je sobecké. Ono možná, když to dovedeme ad absurdum, je vůbec sobecké mít děti, protože jich se nikdo neptá, jestli se chtějí narodit. Ale když už se narodily, tak bychom měli my něco dělat pro ně a ne chtít od nich, aby nám "něco zaplácly".
Mám dítě a chci, aby mělo hezký život. Pro něj. Já od něj nechci vůbec nic. Nečekala jsem, že mi bude něco dávat. Dítě má tu kliku, že ještě není naučené na přetvářku a konvence, takže dává jen to, co samo chce a dává to tak, jak to cítí. Ale nemá žádnou povinnost mi něco obohacovat.
Až se mne jednou zeptá, proč se narodil, tak mu můžu říct, že se narodil proto, že jsme se s jeho tatínkem měli rádi. Sice jsme se měli rádi všeho všudy dva měsíce, než jsme ho počali, ale to už je druhá věc. :o) Nevím, jak bych mu vysvětlovala, že se narodil proto, že už nám stálo v garáži auto, v kuchyni myčka, v albu byly nalepený fotografie z Mallorky a my (já) jsme začali mít pocit, že nám něco chybí... :o)
|
| Kristýna+Vítek | •
|
(30.1.2006 17:26:00)
Monty, já Ti celkem rozumí, jak to myslíš:)
ale domnívám se, že se to přece nevylučuje-mít dítě z lásky rodičů a navíc dojít k poznání, že kariéra není vše, dovolené jsou v podstatě pořád na jedno brdo, atd...
Já jsem spíš zas v mé=m okolí za opačného exota-dítě ve svých 27 letech mám a jsem šťastná, zatímco mé vrstevnice (vesměs VŠ) se mě s údivem ptají, jestli jako nemám pocit, že mi něco utíká-ony cestují po světě a poznávají atd...:)
A co se týče článku-myslím že Bohemina naráží často na problém, že lidi nechápou, jaktože ještě děti nemá-nechce- a ona sama neví, jestli je divná nebo ne, možná by i chtěla, ale ještě se necítí, nebo nemá správného partnera...možná to byl výkřik do tmy, ten článek, ale zas se mi líbí, že k mateřství přistupuje zodpovědně, ještě se necítí zralá, nebo nedospěla k závěru, zda děti vůbec chce. To se mi zamlouvá víc, než když děti někdo má, protože je maj ostatní...
ale to jsem odbočila.
Hezký den Kristýna
|
|
|
|
|
|
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 10:01:41)
Ale nekecej, nekecej. Vidím, že jsi spíše takový rýpal. ;-)
Popichuješ, neb pěkně kecáš. Dalo by se to rozpitvat. Otcové nemilují matky "jako nikdy předtím", naopak, žena se porodem změní fyzicky i hormonálně. Matky nejsou nejšťastnější lidi na světě, je to pestrá škála až po poporodní deprese. Atd. A ztrhaným matkám (většině), ale i babičkám rozhodně není jedno, když "ta odvedle" žije spokojený život bez plínek a shonu.
Prostě popichování, no. :-)
Autorka má zdravý a dospělý pohled a ty jsi jenom rýpal.
|
| Bob | •
|
(30.1.2006 12:52:10)
Psychouši,
to je smutné, že se ti žena po porodu fyzicky změnila, a dokonce tak, že k ní už necítíš to, co předtím. S takovou "podporou" z tvé strany není ani divu, že je nešťastná.
Já to mám naopak - žena je po porodech snad ještě hezčí než před nimi, a rádi se máme taky čím dál víc.
Ale máš pravdu, ani ty, ani já to nemůžeme zobecňovat - ty máš prostě v životě pech, kdežto já kliku.
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 13:37:16)
:-)
Bobe, musím tě pochválit, některé tvé příspěvky jsou opravdu humorné.
;-)
|
|
| Mat | •
|
(30.1.2006 15:33:53)
Bobe, být tebou a v reakci na tvé příspěvky, bych celkem rychle uvažovala o změně nicku. Alespoň o změně prostředního písmena....
Bohemia to napsala moc hezky. Je pravda, že my prozatím bezdětné pořád dokola posloucháme kdy už budeme mít to mimino, jaké jsme kariéristky, nebo zaobaleně to je dobře že si ještě užíváte, pak už nebudete moct. Ta to posloucháme od kamarádek, kolegyň, maminek i babiček atd atd.
Ne každá žena je nadšená matka. I když je miminko chtěné, maminka ho nade vše miluje a snesla by mu modré z nebe. Někdy je současně s tím "nešťastná", že se nevejde kvůli prsům XXL do svých triček velikosti M, že bříško není tak ploché jako dřív nebo že nemůže do divadla, dokud pro svého mrňouska nesežene hlídání. Ale to jsou starosti, které řeší každá matka, některé s nadhledem a úsměvem, jiné unaveněji nebo s depresí.... Buď rád, že tvá manželka je jako matka DOKONALÁ, takových je málo...
|
| Bob | •
|
(2.2.2006 22:29:44)
Myslíš to patrně ironicky, ale jak to tak tady sleduju, tak moje žena skutečně dokonalá je.
Ale nevím, jak můžeš popisovat pocity matek, když matka nejsi. A o tom to je. Matky naopak tvoje pocity znají.
|
| Bob | •
|
(3.2.2006 8:05:07)
Tu námitku jsem čekal, ale je mimo. Především narozdíl od Mat s jednou matkou žiju. A celkem intenzivně spolu komunikujeme. Jestli jsi někdy žila s někým, s kým ses měla doopravdy ráda, tak víš, co to je "být jako jeden".
|
|
|
|
|
|
|
| Gábina | •
|
(30.1.2006 12:21:15)
Po přečtení toho článku jsem opravdu zírala, jak košatě lze popsat mindrák ze závisti. Souhlasím s Bobem. Ta holka je ,chudáček.Ale odargumentovala si to fakt hezky:-)))
|
| Helena | •
|
(30.1.2006 15:51:56)
Mě se článek líbil, dýchla z něj na mě snaha popsat jiný pohled, tolerance a místy nadsázka. Ta je tu tak často uplatňována a vítaná, ale JEN KDYŽ JDE O POHLED MATKY. Příspěvky na článek jako ten Bobův, tvůj a další mě dokonale přesvědčili, že pojetí role JÁ ZASLOUŽILÁ MATKA A KDO JE VÍC, všichni ostatní mají mindrák, fakt existuje a ne výjimečně.
Přitom já nejsem z těch, které by někdy v životě nechtěli děti. Jsem ze třech dětí a vždycky jsem to tak viděla, že nejlépe také tři (vlastní i přijaté).
|
|
|
| Gábina | •
|
(30.1.2006 12:21:43)
Po přečtení toho článku jsem opravdu zírala, jak košatě lze popsat mindrák ze závisti. Souhlasím s Bobem. Ta holka je chudáček.Ale odargumentovala si to fakt hezky:-)))
|
| Psychouš |
|
(30.1.2006 12:36:46)
:-)))
Ale to se krutě mýlíš. :-)
Závist rovná se chtění něčeho, co nemáme a CHCEME.
Chtění je výrazem sobectví.
A omezenost je zase opakem rozhledu, většinou to je následek výchovy, prostředí, společnosti. Jednota, uniformita, stádovost je opakem individuality a kritického myšlení. Ty víš, co máš dělat, protože to tak dělali mamkataťka a o ničem se u vás nediskutovalo. Stádo jde na pastvu, tak se jde na pastvu.
Anebo je to tak, že víš, co máš dělat, protože přece víš, na co máš chuť, co je ti milé a příjemné... Jenže všechny příjemné i nepříjemné činy nesou své následky. A následky příjemných činů nemusí být (a obvykle nebývají) příjemné. Dělám-li jen příjemné věci, časem narazím na nepříjemné výsledky a to je zárodek DOSPÍVÁNÍ.
Je to smutné, dívat se na lidi, jako jsi ty.
|
| Katka | •
|
(30.1.2006 12:42:41)
Mě to příjde tak trochu, jako když nemůžeš mít děti a všem okolo říkáš, že je nechceš a přitom se tím trápíš. Nakonec je člověk schopen přesvědčit i sám sebe.
|
|
|
|
| Viky | •
|
(31.1.2006 14:34:47)
Musím se přiznat, že toto rádoby upřímné sebezpytování a zamyšlení považuji za planou literární exhibici. Skoro jakoby jejím smyslem bylo rozpoutat vášnivou diskusi - což se podařilo. Myslím, že bys měla psát telenovely. To by byla Tvoje parketa!
|
| Káča, Filípek 4měs. | •
|
(26.3.2006 17:20:26)
Nemůžu než souhlasit, bylo to první, co mě po přečtení článečku napadlo. Jestliže je pisatelka šťastná a nic jí nechybí, co jí pudí trávit čas psaním článků na "rodinný web"? Buď planě rozpoutává diskusi, nebo se zase tak ve své kůži necítí. Jinak by se pravděpodobně nepotřebovala veřejně ospravedlnit, že ještě dítě nechce mít. Osobně jsem měla syna v relativně pozdějším věku, je mi 32, do té doby jsem se autorce zčásti podobala, ale rozhodně jsem se věnovala jiným aktivitám, než písemnému objasňování svého postoje ohledně plození dětí. Teď naopak nemám potřebu nabádat své bezdětné známé, aby si děti pořídily. Jediné, co jim můžu sdělit, že mít dítě je vážně pěkné, život to především obohatí. Je to ale samozřejmě nesdělitelné...Kdo nezkusil, neuvěří.
|
|
|
| Pavla - syn | •
|
(1.2.2006 8:30:09)
Ahojte všichni,
Jsem matkou a jsem jí ráda. Beru svoji životní roli vážně, narozdíl od ostatních věcí. A střezím se svého syna dotvářet!!! Jsem mu pouze a jenom pomocníkem a průvodcem. Skláním hlavu před moudrostí pisatelky článku a nesu poselství. Se svými myšlenkami nejsi sama, jsou takové i mezi námi matkami. Já vidím dvě ženy. Tarotovou královnu a věštkyni. A to je rozdíl mezi matkou a bezdětnou ženou. Matka má v sobě vždycky víc citu, a ten jí svazuje.
Nenech si nic namluvit a drž se dál sama sebe. Každý jsme nějaký a nejdůležitější je se naučit sám se sebou žít.
|
| viky | •
|
(2.2.2006 10:32:49)
Opravdu jsi Pavla? To je neuvěřitelné. Znám jednu Lenku a ta by napsala přesně to samé, co Ty.
|
|
|
| Daniela, adoptivní dceruška Bety | •
|
(5.2.2006 15:04:52)
Milá třiatřicátnice :-), je mi třicet čtyři a do třiceti tří let jsem byla bezdětná. Musím říci, že jsem dospěla do stadia, kdy bych už bezdětnou klidně zůstala, ale měli jsme podanou žádost o mimčo, a tak když se jedno objevilo, rozhodli jsme se opravdu do toho jít.
Mám dvě velmi blízké kamarádky, které stejně jako vy nemají děti - jedna je už 20 let šťastně vdaná (je jí jen 38 let!!!) a vůbec děti neplánuje. Druhá má o dva roky míň, ve 23 letech si s obrovskými následky nechala vzít dítě v 5. měsíci (nevěděla, že je těhotná) a nemá ani partnera. Protože jsem do svých 33 let byla bez dětí, myslím, že můžu napsat, že znám obě strany této mince.
Na bezdětnosti není nic nenormálního. Nenormální je, pokud se dobrovolně bezdětná žena má potřebu omlouvat nebo pokud si myslí, že musí vysvětlovat, proč je bezdětná. Protože toto je - zdá se - právě tento případ, vyslovuji nepodloženou domněnku, že autorka vlastně se svým stavem není spokojená. Kdo je spokojen s tím, jak žije, nemá potřebu druhému sdělovat, PROČ tak žije. Takže odtušuji nějaký drobný problém... nenalezení správného partnera? Osobní nejistota? Nedostatek sebedůvěry?
Nevím... každopádně vím, že s tím, jak jsem se stala matkou, se něco zásadního stalo. Často mě to nebaví, mlékárna teda fakt nejsem už proto, že jsem matka adoptivní, a přesto - častěji zapomínám, protože toho mám moc, ráda plkám se ženskými, které mají děti, nestydím se zašišlat na dceru na veřejnosti apod. :-) Začala jsem se stýkat s ženami, které mají děti a o kterých jsem dřív říkala: "Ano, toto jsou slepice, co se nechtějí bavit o ničem jiném než o dětech." Nechtějí, protože děti jsou jejich stěžejní téma - stejně jako nyní moje. (Podotýkám, že při mateřské pracuji na plný úvazek, mám hospodyni a chůvy, takže o "domácí puťce" nemůže být ani řeč :-)).
Dříve byly důležité moje pracovní úspěchy, teď jsou taky - ale souběžně s tím, jak moc je důležitá moje dcera. Kdo nezažil, nepochopí... tak obrovská změna se stane se ženou, která byla bezdětná a najednou se stane matkou (lhostejno, zda biologickou, nebo adoptivní). Denní režim se zcela podřídí dítěti, časem se ale podřizovat přestane a dítě "vpluje" do společného denního rytmu života rodičů. To prostě nelze vysvětlit. To se musí zažít. Vím, o čem mluvím, protože jsem do 33 let nebyla matkou... Je to skutečně tak, že v tomto ohledu jsou zkušenosti nepřenosné. Kdo chce pochopit, opravdu musí prožít. Empatie v tomto ohledu neplatí.
Neznám nic intenzivnějšího než strach o dítě v nemoci; strach, že jste mu věnovali TOLIK péče a lásky a nikde nemáte jistotu, že jeho život dopadne dobře nebo aspoň podle vašich představ. Prožíváte s ním vše -první krůčky, nemoci, problém, jak sehnat dětské oblečení (ano!!!). V tom všem jsou ostatní matky vašimi přítelkyněmi, protože ony to prožívají taky.
Jsem ráda, že zažívám "být matkou". Myslím, že člověk by měl v životě prožít co nejvíc, zažít kontinuitu - být dítětem a pak mít dítě, mít rodiče a být rodičem. Kdo se toho vzdá, může být taky šťastný. Ale pak by neměl na matky pohlížet jako na "mlíkárny", jen a jen jako na tyto "mlíkárny". Jen si představte, kdyby se takto na dětnost dívala právě vaše máma. Tak byste tu nebyli/y.
Proto nechejme každému, co "jeho jest". Matky jsou úžasné, že to zvládnou - já se považuji za slabšího jedince, protože prostě nedokážu se starat 24 hodin denně jen o dítě a domácnost a nezblbnout z toho. Proto radši vydělávám na chůvy a hospodyni a se svou dcerou jsem jen půl dne, kdy se jí mohu věnovat a neotravuji se u toho. Doufám, že to dělám dobře - ale prostě nemám na to být tak cele matkou jako ženy, které potkávám v dětských centrech a na hřištích. Jsou obdivuhodné právě proto, že jsou ochotné obětovat dítěti opravdu vše - opět podotýkám: kdo nezažil, nepochopí... nemáte tedy, autorko, právo tyto ženy soudit, dokud sama neprožijete, co prožívají ony. Ony kdysi bezdětné byly. Vy jste bezdětná dosud a jejich zkušenost "dětnosti" nemáte. Proto máte o zkušenost míň, to je prostě fakt.
Z vlastní zkušenosti vím, že žít bez dětí je hodně snadné - mít děti je naopak oběť (jakkoli krásná).
A o vztazích mezi manželi taky myslím nemůžete psát tak ošklivé a zobecňující věci: jsem s manželem 11 let a je to krásné. Bylo bez dětí a je i s nimi. Znám mnoho partnerství, kde to nefunguje, a vždy je chyba na obou stranách, nikdy jen na jedné...
Držím palce, abyste si ve své bezdětnosti věřila natolik, abyste neodsuzovala ty, co se rozhodli jít jinou cestou...
Daniela
|
| aknelop |
|
(5.2.2006 19:05:50)
Danielo, neudržela jsem se a musím podotknout, že toto je pro mě nejinteligentnější názor, co jsem k této diskuzi četla a naprosto se s ním ztotožňuji, Podala jsi to perfektně.
Opravdu výstižné!
|
| Gréta | 
|
(7.2.2006 11:43:06)
Přidávám se a zcela souhlasím s tím, co jsi napsala, Danielo.
|
|
|
|
| 3Kolka | 
|
(8.2.2006 21:24:23)
To je ale blud,co píšeš,milý Bobe.Matky nikdo neshazuje,naopak.Autorka článku je velice vnímavá a její názory a myšlenky příčetné.A jestli máš doma roztouženou ženu,která i po třech hodinách spánku denně,ožužlaných bradavkách a s bolavými zády,je nejšťastnější osobou na Zemi,tak ti mi ostatní můžeme jen tiše závidět.
|
|
| renata, dvouletá dvojčata | •
|
(11.2.2006 21:11:45)
Teda Bobe, ty jsi asi trochu ujela ... příspěvek byl moc hezký a cítím v něm hodně pravdy. Rozhodně NIKOHO neodsuzoval!!!
|
|
| milena1 |
|
(2.3.2006 2:24:05)
Prosím. poraďtE mi, mi. Už půl roku polykám prášky a nic. Co mám dělat?
|
|
| Jitka | •
|
(19.4.2011 9:37:04)
Teda toto je nazor na ktery musim reagovat. Kdo to psal? Chlap co NEMA ani paru o nicem co se zde pise a zminuje. I kdyz deti mate, nemuzete nidky projit takovyma psychickyma, hormonalnima atd. zmenama. Vy to prozivate po svem a urcite i na 100%, ale tak jaky my zeny nemuzeme citit co vy, muzi se nedokazou vcitit do nasi situace. Tato zena absolutne neodsuzovala zadnou matku, jenom citovala jejich VLASTNI nazory (mimochodem, ja mam ty stejne zkusenosti, rozhodne znam vice matek, ktere se "trapi" nez ty, ktere se teteli blahem ze se jim narodilo mimino). Nemyslim si ze soucasna spolecnost je pripravena respektovat ty, ktere se rozhodnout jit smerem bez deti. A navic si myslim, ze autorka clanku nerekla, ze deti mit nikdy nechce, jenom ze nechce byt skatulkovana a jenom proto, ze ji je 33 let MUSI mit dite, tak jak to spolecnost vyzaduje. Kazda to prozivame jinak a bohuzel, zeny po 30tce jsou kamenovany proc jeste nemaji dite, a nikoho nezajima, zda ma partnera, socialni zazemi, zda je vyrovnana sama se sebou, pripravena na tuto zivotni zmenu. Nenapadlo vas nekdy ze to neni sobeckost, ale STRACH? Strach z neznama, strach z toho, ze sotva najdete vnitrni rovnovahu, tak ji mate rozborit? Strach z toho, ze partnersky vztah se "zmeni", ze partner si muze najit i jinou? Strach z toho, ze to nebudete zvladat? Ze se z vas stane vecne unavena, protivna zenska? Strach z toho ze najednou jste zodpovedni za lidsky zivot? Ze toho clovicka musite uchranit pred vsemi nastrahami zivota, ze se nemuzete ani otocit aby se vam dite nezabilo? Uhlidat ho pred spatnymi vlivy, drogami, apod? Jak muzete nekoho soudit, jenom proto ze je ZODPOVEDNY? Ne vzdycky to musi byt sobeckost, jak si asi vetsina z vas mysli..........
|
|
|
+
+
![]("http://smiles.zy.cz/404.gif")
. Taky si myslím, že tím, že mám jedináčka, žádný zločin nepáchám. Ať nám všichni ![]("http://smiles.zy.cz/111.gif")
políbí !!!!!
a 
V její náručí
Ve stopě Zlaté lyžeŽďár nad Sázavou 
Svatební korzováníPlzeň-město 
SOČR: Mahan Esfahani hraje PoulencaPraha 1 
Workshop v parkourové tělocvičněBrno-město 
Aaron Diehl TrioPraha 2 
Ve stopě Zlaté lyže
Svatební korzování
SOČR: Mahan Esfahani hraje Poulenca
Workshop v parkourové tělocvičně
Aaron Diehl Trio
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)