| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsem byla překvapená realitou

 Celkem 130 názorů.
 Lukyska 


Knihy pro tehotne 

(9.1.2006 10:21:40)

Ahojky,

tesi me, ze nejsem jedina, kdo pro cetbe uzitecnych knih podlehl dojmu, ze vse bude naprosto uzasne a jednoduche. Vzhledem k tomu, ze jsem tehotna po druhe, tak jsem nebyla realitou zaskocena. Zarazi me, proc se v knihach pro tehotne nepise taky o problemech ( ano, par vyjmenovanych komplikaci se urcite v kazde knize najde), ale rozhodne to nevystihuje realitu tehotenstvi. Podebne je tomu s kojenim, kdy v kazde knize pisou o tom, jak e to naprosto uzasny a jedinecny zazitek, ale nikde uz nenapisou o tom, co je to za boj, aby se tento jedinecny zazitek naplnil. Zajimalo by me, jestli autorky knih o tehotenstvi byly nekdy tehotne. Mozna by stalo zato vydat knihu na tema " Jak to je dopravdy v tehotenstvi"... :-)
 Simona, 2 děti 
  • 

Napiš knížku 

(9.1.2006 11:13:36)
Opravdu. Doporučuji. Četla by se moc pěkně.
 skunkless 
  • 

Re: Napiš knížku 

(9.1.2006 12:07:02)
Taky si myslim! Tve clanky se ctou samy a kniha by se jiste libila! Jen tak dal!
 Eva K 
  • 

Re: Knihy pro tehotne 

(9.1.2006 13:16:56)
Já mám doma knihu Co čekat v radostném očekávání a jsem moc spokojená. Je rozdělena po měsících, nikoliv po týdnech a každý měsíc obsahuje:

Co se děje s mimčem (hmostnost, kuriozita apod.).
Co nás čeká u doktora.
Těžkosti, zdraví (věnují se nejen zdraví tělesnému, ale taky např. obavám, které maminky pociťují).
Kapitolka jako bonus (např. těžkosti kojení, jak dokrmovat; léky při porodu apod.).

Knížku jsem si pracně vybrala a dala přednost této, sice neobsahuje dojemné snímky z ultrazvuku, pouze nákres polohy miminka, ale informace v ní mi připadají nevyhrocené (např. věnují se přirozenému porodu i medikovanému a taky tam padá důležitá věta: porod není maturita) a obsáhlé.
Rozhodně jsem na základě této knihy nezískala dojem, že těhotenství bude POHODLNÁ procházka růžovou zahradou:-). Eva
 Vlasta, syn 5 let, dcera 7 let 
  • 

Re: Knihy pro tehotne 

(14.1.2006 21:48:28)
Taky je škoda, že jsem se nikdy nikde nedověděla, jako moc to kojení bolí (síla sání dítěte. Pak si na to člověk jakž takž zvykne, ale abych cítila štěstí a pohodu.... to mě zatím nepotkalo.
 Silvie 
  • 

Re: Knihy pro tehotne 

(15.1.2006 18:35:47)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Silvie 
  • 

BLABOLY knihach pro tehotne 

(15.1.2006 18:37:41)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Silvie 
  • 

BLABOLY v knihach pro tehotne 

(15.1.2006 18:37:43)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Silvie, dcerka  
  • 

BLABOLY v knihach pro tehotne a nastavajici matky 

(15.1.2006 18:44:22)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Hana+Věrka 15měsíců 
  • 

Re: Knihy pro tehotne 

(25.1.2006 23:51:47)
To není špatný nápad, napsat knížku o tom, že realita nemusí být tak růžová, jak bývá psáno. Tak koukám, že je nás tu mnoho s podobnými pocity. Jdi do toho, napiš to, jdu do toho s tebou :-)
 Šimi (Kačka1.11.+Viky 11.1.) 


Super 

(9.1.2006 10:24:47)
Opravdu obdivuji s jakým to berete nadhledem, ale je pravda, že já prožívala a prožívám něco podobného.
Držím vám palce a těším se na nové články.
 MichaelaSe 


Re: Super 

(14.1.2006 13:18:15)
při čtení kojím miminko a chechtám se, až se mimino natřásá. diví se co se děje, tak mu říkám, at se paní vykašle na plození a píše raději knížky typu ivanka devátá.
ale je to i super matka, tak to bude asi dilema.
míša
 Evča, 2 neposedové 
  • 

Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(9.1.2006 10:30:32)
Teda Bellano, klobouk dolů! Naprosto skvělý článek - jsem v práci, ale směju se tady na celé kolo, až se na mě kolegové chodí koukat, co se mi stalo :-)) Přeju Tobě i Tvému miminku hodně štěstíčka a zdravíčka :-) A užívej si tuhle krásnou dobu, moc rychle to uteče...
 Martina,Dita 5m 
  • 

Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(9.1.2006 10:45:13)
Souhlasím!!! Článek je bomba. A všechny uvedené "problémy" dokonale sedí. Taky jsem byla plna předsevzetí, měla plány a představy.... ale matka míní a miminko mění :-))) Shodla jsem se i s kamarádkou, která chtěla brát miminko také hodně "sportovně" a s kojením vydržet těch dle literatury "nutných" 6 měsíců - a nyní má pocit že kojení nebude ani tak chybět drobečkovi jako jí samotné....
Hodně sil a elánu do zvládání, výchovy a hlavně dalšího psaní, těším se!
 Míša, 38 týden 
  • 

Re: těhotenský thriller 

(9.1.2006 13:46:06)
Ahojky, musím říct,že takto výstižný a napínavý článek jsem dlouho nečetla.Jelikož očekáváme našeho prvního potomka a to už za 12 dní, mám o čem přemýšlet ( což dělám již ode dne početí) a děsit se :-)
 Ivča 
  • 

Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(9.1.2006 17:12:46)
NAPROSTO DOKONALÝ ČLÁNEK!!
JSEM 6 LET DOMA SE DVĚMI DĚTMI-A TAKHLE JSEM SE UŽ DLOUHO A OD SRDCE NEZASMÁLA..
TEDA ŽENSKÁ,KLOBOUK DOLŮ.TEBE BYCH CHTĚLA POZNAT A MÍT ZA KÁMOŠKU..FAKTICKY..
A NEBOJ,JÁ JSEM NĚKDY I VÁŽNÁ..
ALE TOHO CHECHTOTU JE POTŘEBA V TOMHLE VÁŽNÉM SVĚTĚ DALEKO VÍCE..
Tohle by někdo,kdo mateřství prožívá normálně-naprosto nemohl napsat..
Jsem Ti vděčná..
JEDNA MOJE KÁMOŠKA SE MĚ PTALA-NADÁVALA JSI SVÉMU MIMINKU? CO MYSLÍŠ,ŽE JSEM JI ODPOVĚDĚLA,ZVLÁŠTE,KDYŽ JSEM ZVYKLÁ TÉHLE KÁMOŠCE ŘÍKAT PRAVDU..HAHA..
Měj se překrásně..
Iv.
 Bellana 


Re: Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(9.1.2006 17:44:36)
Ivčo, děkuji za tvoje slova. Moc si toho vážím :-) Bez mučení se přiznám, že již jsem několikrát Agátce nadala do „hyen uřvaných“ a „spratků protivných“. Jsem hrozná matka :-)))))

Všem, kdo mi sem píšou slova chvály: Asi se pořád opakuju, ale je to vážně neuvěřitelně příjemné vědět, že jsem vás rozesmála, pobavila a trochu vám zpříjemnila den. Vaše reakce pod článkem vždycky spolehlivě zpříjemní den mně :-)

 Pole levandulové 


Re: Re: Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(10.1.2006 0:17:30)
Bellano, urcite nejsi hrozna matka jen proto, ze svemu diteti ve vypjatych situacich nadas! To jen lide k sobe malo uprimni ovencuji materstvi gloriolou svatosti a nedotknutelnosti. A pak to vzbuzuje dojem, ze ten, kdo si dovoli byt v materstvi unaveny, podrazdeny a sve dite sice milujici, ale jaksi ne od prvnich okamziku laskou zavratnou, je nekdo spatny, stejne jako vynervovana mama, ktera si ulevi nadavkou. Sama jsem materskou lasku opravdu pocitila tak nejdriv mesic po porodu, do te doby jsem svemu synovi prezdivala "maly zluty terorista" - kolegyne z dubnatek dosvedci :-)) Synek od porodu taky rval, taky se choval velmi necekane, navic si nevazil materskeho prsu a rozhodne nenaplnoval me ponekud naivni predstavy o krasnem, klidnem a vonavem miminku. No, dnes uz je to lepsi, spinka sam,dlouho a ochotne, ale zase zacina zkouset, jestli si neco vydobude vztekanim /po kom asi bude?/.
Preji krasne materske zazitky a tesim se na dalsi clanky.
 Káčula 


Bellano 

(10.1.2006 14:57:27)
..klobouk dolů před Tvým humorem. Ještě teď si otírám poprskaný monitor...Musím říct, že jsi mi úplně spravila dneska náladu. Měla bys svého talentu využít, dělat si poznámky a třeba za rok je vydat knižně, věřím, že bys měla úspěch, protože kniha tohoto humorného charakteru chybí :-) O to víc mě pobavila podobnost, že i já začínala s kočkami (máme jich 5+2) a dítě mě nezajímalo. Ale taky jsem změnila názor a jsem teď ve 22tt a na miminko se moc těším...
 Petra+Danýsek+9 koček 
  • 

Re: Bellano 

(10.1.2006 23:47:39)
... Jsem ráda, že nejsem jediná bláznivka, která naprosto "přirozenou" cestou přešla od kočiček k miminkům...
...Bellano, díky za super počtení :-) :-) :-)
PS: dámy, neděste se, my teď s těma kočičkama s malým nebydlíme, mají pelíšky venku a je jim fajn, nezapomínáme na ně, vždyť to jsou naše "první děti"... papa
 Eva 
  • 

Re: Re: Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(20.1.2006 14:17:46)
jé to jsem se dobře zasmála, muj synek jen kouká, co se mi to děje. Máš talent na popsání života z nadhledu, sepisuj to prosím a vydej, bude to trhák!!! hned se mi na tu obvyklou (kolikátou už?)procházku půjde veseleji.
eva
 Janča 
  • 

Re: Už dlouho jsem se takhle nezasmála! 

(11.1.2006 14:57:00)
Souhlasím, moc povedený článek, moc mě pobavil, také přeji vše nej Tobě i Tvému miminku :-)
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

moje těhotenství a mateřství 

(9.1.2006 10:48:03)
moje těhotenství bylo celkem pohodové, knížkám ovšem neodpovídající.
Netrpěla jsem žádnými nevolnostmi, jen se mi trošku změnily chutě, např. jsem nesnášela až do porodu zelený salát a bílý jogurt. Prsa se mi trošku zvětšily už první měsíc a dost bolely. Onen příručkový "rychlý nárůst objemu prsů" od (tuším) 5. měsíce se nekonal. V těhotenství se mi výrazně zlepšila pleť (zmizelo akné) i vlasy (přestaly se mi mastit vlasy a zmizely lupy), obojí se ale po porodu vrátilo do původního (akné ještě horšího) stavu. Během těhotenství jsem přibrala 9kg, svojí původní váhu jsem měla hned po návratu z porodice. Vždycky jsem byla spíše takové vi/yžle. Trošku jsem přibrala až při kojení (vždycky si k tomu vezmu nějaký tvaroh, jogurt - nikoliv 0% :-) Miminko bylo v bříšku přímo ukázkové, za to první 2 měsíce po porodu mi ten náš čertík dal dost zabrat. Je fakt, že asi největším šokem bylo to, že nše mimi ani omylem neodpovídá příručkám (skončily v knihovničce) a improvizace je u nás na denním pořádku. Obrat k lepšímu ale nastal i u nás, takže časem se snad dostanu i k tomu, aby skřítkův deníček dostal natolik civilizovanou podobu, že si ho troufnu zveřejnit. Jako takovou malou vzpruhu maminám podobných rarášků :-)))

Iva
 Iva (Aneta03, Radovan06) 


Re: moje těhotenství a mateřství 

(9.1.2006 10:59:08)
Já mám o 11 let mladší sourozence, o které jsem se musela starat. Dvojčata. Před porodem jsem mezi všemi ostatními nadšenými a plánujícími kamarádkami maminkami prvorodičkami byla za hnusného cynika. Po porodu jsem asi jako jediná z nich nebyla až tak překvapena. Navíc jsem byla šťastná, že je "jen" jedno. Na něco jsou ti mladší sourozenci dobří :-)
 Mirka 
  • 

sourozenci 

(10.1.2006 14:35:39)
já mám zase dvě sestry starší o 12 a 13 let, které měly své děti (každá 3) v mých 8-18 letech. Jejich třetí děti se narodily v době kolem mého prvního otěhotnění (táhlo mi na 18). Dodnes si pamatuju, jak přebaluju svojí nejmladší neteř, která při tom vesele kope do mého bříška a z druhé strany jí neméně vesele kopáním odpovídá můj prenatální syn... V porodnici na mě hleděli jak na exota, že se s tím v 18 letech (promiňte výraz jedné ze zdrav.sester) "neseru". Jak se mi zkušenosti získané od mých synovců a neteří hodily! A přesto jsem nebyla a nejsem dokonalá matka, taky jsem plašila, šílela, nadávala... Některé věci prostě člověk musí zažít na vlastní kůži, aby to pochopil.
 Lenka, 10. tt 
  • 

Jsem na tom podobně... 

(9.1.2006 11:00:25)
... jo, taky miluju kočky, ale nežiju v iluzích - po Tvých krásných, leč děsivých příspěvcích šelmice Agáty trnu až hrůza:-)
 Kačík+klučík 


Re: Jsem na tom podobně... 

(1.12.2006 10:06:01)
Nádherně a legračně napsaný článek, podle mého až příliš pravdivý, jsem ve 30.tt a co se týče té těhotenské demence, již jí trpím asi od 16.tt, kočky mám doma též....jen jsem zvědavá, jak to bude u mě po porodu...
 JanaaaM 


:-) 

(9.1.2006 11:53:34)
Hezké.
jedna vyučující ve škole nám vždy říkala: "Holky, ten, kdo tvrdí, že těhotenství a šestinedělí je pouze a jenom úžasné, tak je buď kretén, chlap nebo neplodná ženská. Až vám bude po porodu ze všech tělních otvorů něco téct, budete si připadat tlusté, nepřitažlivé, nemotorné, určitě si na mě vzpomenete..."
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: :-) 

(9.1.2006 12:55:19)
jo a nebo ještě čtvrtá možnost, že ta vyučující je na Dr. Chocholouška
 cizinka 
  • 

Re: Re: :-) 

(9.1.2006 16:20:24)
Matko, a to proc? K psychiatrovi rozhodne nepatri ten, kdo ma jeste smysl pro realitu. Nebo te nic s tvych telesnych otvoru pred a po porodu neteklo:-)?
Smim se zeptat, kdy jsi mela posledni ze svych trech decek? Kdyz ja prohlizim ted svoje sestinedelni fotky, taky se mi zda, ze byla jsem stastna, rozzarena a velice krasna. Ale tehdy ten pocit stesti se urcite promichaval s unavou, zhnusenim a primo depkou. Rozhodne jsem si necitila pritazliva, kdyz jsem se musela x krat denne menit pradlo, proto ze bylo propocene, pomlecene, poblinkane a zkrvacene. Ty ano?
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: Re: Re: :-) 

(9.1.2006 19:40:47)
Cizinko, tvoje pocity jsem opravdu nezakoušela, já osobně - připadala jsem si v každé chvíli zcela normálně, to jest dobře. Poslední porod jsem měla nedávno. Blbě bych si připadala, kdyby děti nosil zadarmo čáp.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: :-) 

(10.1.2006 0:57:11)
Matko, tak tedy proc posilas na psychiatrii kazdou, ktera rika, ze deti nejsou zadarmo? Prece vis, ze i neprilis prijemne pocity v tehotenstvi a po porodu jsou bezne? Pise se o tom, mluvi se o tom, neni to nic vzacneho. Umis si to take predstavit to, co jsi nezazila, ze jo? Ja treba nezazila zadne trapeni pri kojeni, a mela jsem velice pohodove tehotenstvi, ale kdyz nekdo napise, ze s tim problemy mel, tak hned neskocim vykladat, ze to musi byt patologicky pripad.
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: :-) 

(10.1.2006 4:05:53)
patologickej případ je ta vyučující, protože neříkala, hele já měla děsný problémy s tím a s tím, ale hovořila s obecným despektem k lidskému tělu a mateřství

vyučující - a vkládá žákyním do podvědomí předem neúctu k vlastnímu tělu a dítěti - dost špatná kombinace
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: :-) 

(10.1.2006 9:49:30)
Matko, ale jdi, neni to zadna neucta, jen ostre zformulovany nekonvencni vtip. Ja zhodou okolnosti taky ucim, a vim ze studenti miluji, kdyz prospekujes vyuku nejakymi odlehcujicimi poznamkama ze zivota. Mivam z velke casti muzske publikum a predmet dost vzdaleny od materstvi, tak zrovna o telesnych odtvorech nepopovidam si, ale jestli to byl situacni vtip, nebo odlehcujici poznamka ve zdravotnicke skole, nic na nem spatneho nevidim. Vse neprijemne pocity spojene s materstvim zazije v mirnejsi forme forme kazda dospivajici divka, a asi nepociti neuctu svemu zenskemu telu jen proto, ze z nej obcas neco tece nebo ze podleha hormonalnimu cyklu :-). Jestli nekdo neni rad mokry nebo tlusty, jeste neznamena, ze je zhnuseny svoji materskou roli obecne. A jestli na chvili je zhnuseny vsem, neni to take jeste patologicky pripad pro odbornika. Tusim, ze statistika kratkodobych poporodnich depresii v CR je 80 %. Zebychom zakazali tem vsem zenam priznavat se ke svym citum? A to proc?
 cizinka 
  • 

p.s :-) 

(10.1.2006 10:02:17)
Nechtutny projev neucty byl by to ve pripade, jestli to zakynkam tvrdil ucitel chlap nebo bezdetna zena. Vse zalezi na situaci.
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: p.s :-) 

(10.1.2006 10:47:37)
No ja bych rekla, ze normalni je svoje telo nikdy neodmitat a vzdy se s nim citit vyrovnane a neprijemnosti prehlizet, ale jak jsem rekla, priznat se ke svym negat. citum, na tom neni nic spatnyho, i kdyz jsou odmitavy k svemu telu apod, lze to pochopit. Ale jen pokud je to tou osobou vnimano jako svuj nedostatek a chce se s tim porvat, chce mit rad svoje telo, ale zatim mu to nejde! Jde o snahu.

Pokud je to ovsem naopak sdelovano se skrytym podtonem jako ze - mne je vsechno tohle odporny, uz aby to bylo za mnou, tak se s tim evidentne rvat nechce a vyjadrila bych to jako ze - ta zena pripada si ublizene kvuli uplne prirozene veci. A povysovat zamerne svoji subjektivni ublizenost z prirozeneho procesu na obecnou pravdu, vlastne svoji ujetost, aby se tim pred svetem jako ta ujetost smazala, je patologicky. (S pohnutkou - kdyz budou vsichni nadavat na svoje porody, tak je to vlastne pravda obecna a jsem naprosto normalni)

(at uz kymkoliv - chlapem, zenskou bezdetnou, detnou a at uz za jakymkoliv ucelem - odlehceni ci vazne diskuze)

Nema to nic spolecnyho s normalnim vnimanim materstvi a decka, protoze
takovy clovek se jenom balamuti a balamuti i ty vsechny jeho "moudrem" obstastnene okolo. No vem si to prakticky:

Kdyz bude ucitelka nevyhranenym zakynim pro "odlehceni" porad vykladat - jednou si na mne vzpomenete, jak je materstvi hnusny, protoze vam potece i z nosu a usi (rikala ze vsech telesnych otvoru), tak budou do materstvi vchazet s jinym pocitem, nez kdyby jim nerikala nic nebo o materstvi mluvila s uctou a ucila zakyne spis neprijemnosti prekonavat a videt jen to opravdu dulezite. Kde je ucta k diteti (to je to opravdu dulezite), kdyz se ta ucitelka pitva v telesnych pochodech a vizazi matky? A kde je ucta k zakynim?


No kazdej si to muze videt po svym, ja to vidim takhle.
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: Re: p.s :-) 

(10.1.2006 10:52:08)
(ucta k zakynim jako k budoucim matkam a jejich detem)
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: p.s :-) 

(10.1.2006 11:59:06)
Matko, neni to nahodou podhodnoceni inteligenci zakyn domnivat si, ze oni si budou myslet, ze po porodu tece z ust:-)?. Ja zase to vidim takhle: jestli tohle rekla hystericka pani, ktera neco ve svem zivote nezvlada, tak neni to jeste patologicky, ale trochu zalostny. Ale jestli tohle rekla sikovna maminka-ucitelka s usmevem, tak muze to byt i pro zakynky - budouci maminky prinosne. Zalezi to na situaci, na kouzlu osobnosti a spoustu dalsich veci. Rozhodne v tom neni nic patologickeho per se. Pro ruzove barvy nema vkus kazdy, ani mezi zakynkama neni to tak bezny malovat vse na ruzovo... A jestli je nekomu blbe, a vsichni kolem se chvastaji, ze vse zvladaji perfektne, tak tohle uz asi je situace k zhrouceni. Jestli kolem vsichni o svych potizich vtipkuji, tak je to docela utesujici, ne?
 Matka a tři děcka 
  • 

Re: Re: Re: Re: p.s :-) 

(10.1.2006 12:27:32)
To mi teda moc dobry nepripada byt cynicky. Zvlast z ust zeny matky, kterou berou jako autoritu :-(((
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: p.s :-) 

(10.1.2006 13:45:42)
Cinicky? To zalezi na tonu a zase na situaci. Xanajka se zda byt tim vyrokem pobavena. Zrejme zadnou psychickou ujmu to na nej nespachalo. Na mne take by nespachalo. Mela se na stredni jednu ucitelku, ktera rada misto vyuky se stezovala na tezke byti se svymi tremi detma. Ve mne to ale nevzbudilo pohrdani materstvim, spise pocity trpke litosti s tou zenskou ne na svym miste. Moje kamaradky, ktere kultivuji silny cerny humor, hodne mi pomohly v tezkych chvilech materstvi.
Psala jsi jeste o ucte k diteti. (Spechala jsem, tak nemohla jsem odpovedet obsirneji). No ja nevim, myslim ze mimino hlavne potrebuje lasku sve vyrovnane matky. Jakym zpusobem jeho matka se vyrovnava zalezi to na individualnim vkusu a povaze matky. Jestli Ti pomaha svoji pocity prehlizet, tak nemam nic proti tomu. Jinym zenam pomaha vtipkovat, povidat se a hledat kompromisy mezi pohodli ditete a svym pohodlim. Ja jsem spise prisla k moudremu postoji tim, ze jsem si rekla ze na mne (a na mych citech) zalezi stejne tak jako na citech ditete a manzele. Nejsem sebestredni, ale jsem take a rovne dulezita. Matka, ktera si rika, ze na nej nezalezi a ze je schopna svoje city prehlizet take prinasi do rodiny sve rizika - prehlizet jeji city zvykne si manzel a pak i deti. Jestli bych zkousela prekonat vse potize materstvi s mirnym usmevem otupeleho idiota ale ne aktivnim resenim problemu, asi bych si moc nepomohla. No jasny, nektere "problemy" jako ta mokrost a nadvaha musi se preckat, ale nekterym pomaha u toho cekani vtipkovat.
Psala jsi o negativnych odezvech o porodu - asi to byl kamen do moji zahradky, tak zkusim odpovedet (co ja vim, jestli neco tady ode mne cetla jsi). Nikdy nenapsala jsem nic zleho o porodech obecne. Ale jestli zeny v CR by porodnicky system nekritizovaly, tak by se nezmenilo nic. Komu to neni aktualni, at to necte. Mam svuj nazor, ke kteremu jsem prisla rozumovymi argumenty, porovnavacimi zkusenostmi a sectelosti, a mam pravo ho verejne vylozit a chtit si o nim bavit s temi, komu to je aktualni. Mas neco proti tomu?
 cizinka 
  • 

jeste jeden p.s. 

(10.1.2006 20:24:29)
Matko, jen chtela jsem podotknout, ze jestli ti ten vyrok pripada nevkusny, to muzes klidne rict. Ale nemusis hned posilat k dr. Chocholouskovi kazdou, ktera s tvymi ruzovymi predstavami o materstvi se neidentifikuje - takova agresivita mi pripada spise jako projev nejake poruchy spolecenskeho chovani. Nevim, jestli ucta k zenskemu telu se projevuje tak, ze o realite jeho fungovani se nemluvi. Jestli se ti zda, ze tak je to spravny, tak si klidne posluz. Ale nemusis urazet nici inteligentni dusi proto, ze mluvi o svym tele jinak, nez se ti libi...
 10.5Libik12 


Re: jeste jeden p.s. 

(10.1.2006 21:49:07)
Cizinko, přeji ti hezký den, tento malý spor je roztomilý a překvapilo mě, že se orientuješ v průměrných českých komediích, totiž, že víš, kdo je dr. Chocholoušek:)
 cizinka 
  • 

Re: Re: jeste jeden p.s. 

(10.1.2006 22:17:47)
Ahoj, Libiku, zdravim Ti take. Jak se ma Madla? Rozmazlujete si spolu poradne? Ten spor je trochu banalni, ale jsem precitlivela na represivni retoriku, kdyz jde o veci materstvi. V ceske kulture se snazim orientovat, jsem velka fanda:-))
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: jeste jeden p.s. 

(11.1.2006 1:29:19)
Cizinko, vítám každý argumentační spor na netu, páč je to právě to, co mi doma s prckem chybí :)
Tak díky za něj :)
Jinak podle mého názoru máš mnohem blíž k českému "švejkovatění" než Matka + 3 děcka.

Nejsi náhodou Rakušanka?

Měj se, I.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: jeste jeden p.s. 

(11.1.2006 18:04:18)
Ahoj Ivule,
jak muze chybet nejen argumentovana ale i verbalne artikulovana komunikace jeste si pamatuji. Asi po pul roce materske sla jsem na zcela podarenou mensi konferenci. A pustila jsem si do sporu tak vasnive, ze sveho protejska vydesila jsem na cely zivot. No nic, uz nekokta, kdyz se mnou mluvi, pak jsem mu take svoji prilisnou horlivost omluvne vysvetlila:-).
Mne ted zase chybi damska spolecnost. Doma a v praci jsou sami chlapi:-((
Ke Svejku mam blizko i v jinych aspektech. V tehotenstvi delala jsem si srandu s manzelem, za stale vice zapadam do mistni kultury, protoze moja postava v bunde zacala stale vice se podobat Ladovym ilustraciim. Mela jsem i tehotenske kalhoty svejkovskeho strihu.
K rakusanstvi bych se klidne priznala, Rakusanu v Cesku je jako maku. Ale mam domu delsi cestu.
Mej se a uzivej se "dovolenou":-))). C.
 Olina 
  • 

Ahoj cizinko, 

(11.1.2006 20:12:33)
dneska jsi opravdu vtipná. To s tím koktáním mě pobavilo. Ještě z tebe nedostali odkud jsi? Já typuju Čínu (jestli mám druhou možnost).
Škoda, že si tvoji odpověď nestihnu přečíst. Nechala jsi někdy něco bez odpovědi?
 cizinka 
  • 

Re: Ahoj cizinko, 

(12.1.2006 11:45:26)
Ahoj Olino, myslis si, ze tehotna Cinanka vypadala by jako Svejk:-)? Bez odpovedi se snazim nenechat nic, co odpoved vyzaduje, mam rada dialogicke vztahy:-).
 Olina 
  • 

Re: Re: Ahoj cizinko, 

(12.1.2006 18:40:51)
To opravdu nevím, zda by těhotná Číňanka vypadala jako Švejk. Záleží na tom, co si stanovíme jako parametry švejkovství. Myslím, že pro ženu to bude vždycky trochu problém, zvlášť pokud nemá oholenou hlavu a c.k. uniformu. :o)
Ale při troše snahy...
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Ahoj cizinko, 

(12.1.2006 19:09:27)
Olino, to jsi mne dostala. Vlasy mivala jsem pod cepici. A cokoliv, co jsem nosila vypadalo na mne jak c.k. uniforma.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Ahoj cizinko, 

(12.1.2006 23:23:28)
Cizinko, patříš aspoň do civilizace evroamerické kultury (či jak to nazvat)? Protože pokud ne, tak já tě tipuju na Japonku :)

Hezký večr, I.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Ahoj cizinko, 

(12.1.2006 23:43:13)
Bože, já začínám být zvědavá po totožnosti "Tajuplné neznámé" :o) Odhalit, odhalit, odhalit... ;o)

S.+++
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ahoj cizinko, 

(13.1.2006 9:20:34)
Ivule a Sylvie :-))), jo, do evropske kultury patrim. Vite, ja bych svoji identitu tak tajuplne nehalila, jestli by slo o trochu intymnejsi krouzek. Ostatne snazim se pusobit i virtualne tak, jak pusobim ve skutecnym zivote, to jest, abych nemusela se za sebe stydet. Jestli tohle cte nekdo, kdo mne zna bliz (coz kvuli nizke rozmnozovaci touhy mych znamych pochybuji), tak asi mne uz poznal. Ale jestli o mych porodnich traumatech by se docetly studentky nebo sekretarka, bylo by to pro mne trochu trapny:-))...
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Ahoj cizinko, 

(14.1.2006 0:40:39)
Jasně, cizinko, to chápu. :) Já taky nemám v zájmu, aby mě tu identifikovala kdejaká naše sousedka. Mně jako informace stačí ta Evropa a vzhledem k tomu, že čas od času o sobě něco pustíš, tak si třeba nějaký ten obrázek, odkud jsi, vytvořím.. :)
 Gabra 
  • 

Matko, 

(11.1.2006 16:22:36)
můžu zcela nevinný a zdvořilý zvědavý dotaz? Jsi věřící nebo nevěřící?
 nicol-H 


Re: Re: :-) 

(9.1.2006 19:59:21)
no,asi jsem pata moznost a timpadem exotka-z porodnice jsem se vracela skoro stejne hubena jako pred tehu,jen brisni svaly byly trochu ochable(nesly zatnout),ale jinak sjem bricho mela ploche(na pohled).zadnou bolest jsem taky neprozila a presto si myslim,ze delam vse proto,aby muj mrnousek mel vsechny duvody byt spokojeny clovicek(a zatim je).i dkyz jsem taky mela ocistky a par dni mi teklo mliko,pripadala jsem si straaasne pritazliva!-zvlast proto,ze jsem najednou nemela bricho,vesla se do stareho obleceni a pysnila se s kocarkem a v nem pro mne nejkrasnejsim miminkem..
 Lucie 
  • 

přesně popsáno.... 

(9.1.2006 11:59:37)
netřeba vůbec nic dodáva :-)
 Efka & dvě děti 


Re: přesně popsáno.... 

(9.1.2006 13:13:17)
super článek :-D
 Sarah, dva kluci 
  • 

Re: přesně popsáno.... 

(10.1.2006 14:18:16)
Tak si užívám dvě hodiny klidu za den, protože náš dvouletý ďáblík spí a tenhle článek mě fakt pobavil. Těším se na další, všechno v něm dokonale popisuje skutečnost. Přeju hodně štěstí a taky pevné nervy při výchově - jaké májí vzorné matky mít - a zase pro nás něco pěkného napiš.
 Eva K 
  • 

výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 13:37:06)
Opět moc hezký článek, že si najdeš čas na psaní mě naplňuje nadějí, že to mateřství umožňuje alespoň jednou za čas malé okamžiky jen pro sebe:-).
Chtěla jsem se tě zeptat, co říkají tvé kočky na miminko, my tedy máme jen jednu čtyřnohou krasavici, ale i tak mám obavu, jak se k sobě ty dva budou chovat. Co jsem ale slyšela, tak si kočky dětí buď nevšímají, nebo je "hlídají". Říkala jsem si, že kočce zarazím noclehy v naší ložnici, jistě by se jí líbily bílé peřinky miminka, a že se později nebudou všude válet kočičí malé hračky a přestěhuji kočce wc někam mimo dosah, ale další opatření mě nenapadají.. Díky.
Eva, 29tt
 Bellana 


Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 14:06:15)
Evo,
naše kočky jsou v pohodě, možná kdybychom měli jenom jednu, tak je to větší problém, ale naši kočičáci jsou smečková zvířata a jsou zvyklá na to, že nemají "maminku" jenom pro sebe.
Pochopitelně že jsou neustále nasáčkovaní v postýlce, v autosedčce, v kočárku (teď jak to píšu akorát jedna málem skočila Agi na hlavu - ale dopadlo to dobře :-)
Nejdřív jsem je aktivně vyhazovala, teď na to kašlu, rezignovala jsem.
Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, až bude Agátka starší a bude za nimi lítat jako stíhačka - před nedávnem jsme měli návštěvu s patnáctiměsíční holčičkou, taky mají doma kočky, takže se k těm našim hned vrhla. Kočky z toho měly docela šok, když jim návštěva začala masírovat ledviny a ovazovat kolem krku šálku :-) No, jen ať si pomalu zvykají :-)))
 Bellana 


Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 14:09:14)
Jo, Evo, kdyžtak jukni na www.kocky-online.cz
Je tam pár článků o soužití miminka a kočky/koček.
 Eva K 
  • 

Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 14:35:44)
Díky za odpověď i typ na stránky. Občas čelíme negativní reakcí na soužití dětí a kočky, těhotné a kočky. Ale většinou jen od starších, "městských" lidí, nebo lékařů (manželova rodinná větev). Babička měla málem infarkt, když zjistila, že kočku stále máme a že ji "nedáme pryč". Ani jsem se neptala, co si přesně pod "dát pryč" představuje.
Mysleli jsme na pořízení ještě jedné kočky, kdybychom Klárku kvůli mimču moc zanedbávali. Ale uvidíme, jak to bude fungovat. Kočky jsou príma, jeden čas jsme měli v domácnosti dvě a to byl fakt rachot a legrace:-). Eva
 Andrea 
  • 

Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 14:30:23)
Každý podle svého gusta, ale kočka v postýlce či v kočárku, až je mi z toho upřímně zle. Třeba z psího čenichu může dítě dotykem přes sliznici chytit hlísty (tzn. pusinkováním) a kdo ví co ještě. Kočky jsou snad úplně čisté? A co kočičí chlupy v pusince tvé dcery? Nevadí ti?
 Bellana 


Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 16:20:24)
Andreo,
ne, nevadí mi chlupy v puse mojí dcery. Jednak se jí tam dostanou jen opravdu zřídka, a jednak si myslím, že malé děti občas strčí do pusy i horší "blevajz" než pár chlupů čisté, odčervené, očkované kočky.

Kočky sice milují Agátčinu postýlku, ale Agátka ne - dobrovolně jim ji přenechala.

Prostě já na soužití dítěte a zvířat nic nehygienického, odporného a závadného neshledávám. Dokonce jsem někde četla seriózní studii, že denodenní kontakt se zvířecí srstí v prvním roce života snižuje riziko alergie.

Ale je to věc názoru, život s kočkami a dítětem je naše rozhodnutí, které má svoje pro i proti, jako ostatně všechno.

 Jitka, Eliška a Martínek 


Re: Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 19:02:39)
Bellano, usím přiznat že mě tvůj popis super pobavil a připoměl mi dobu nedávno minulou, fakt super napsáno.
A milé maminky co se pupínkujete při pomyšlení mít doma kočku a miminko, mě když se narodil v dubnu Macíček a paní doktorka přišla na první návštěvu k nám domů byla jedna z jejích prvních otázek - "Kde máte kocoura?", ano čtete dobře a to ho hledala ne z důvodu že by nám ho chtěla rozmlouvat, ale naopak když jsem jí řekla že jsme ho musela nechat utratit (před dvěmi lety) tak mi řekla že je to škoda, protože by miminko mělo vyrůstat s něčím chlupatým a živým. Její názor je ten že každé tělíčko by si mělo vytvořit obranné látky a tenhle způsob je ten nejjednoduší. Prostě maminy - naše dr. je pro aby mimčo vyrůstalo se zvířátkem, je pak menší riziko alergií v pozdějším věku.
Jo a ještě jedno, kdyby neměl syn mého přítele alergii tak už máme malého chlupáčka doma. Jitka
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 19:24:37)
Super článek,díky.K tomu soužití se zvířaty-četla jsem,že děti jsou méně alergické a odolnější.
 Jitka, Eliška a Martínek 


Re: Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 19:04:32)
Bellano, usím přiznat že mě tvůj popis super pobavil a připoměl mi dobu nedávno minulou, fakt super napsáno.
A milé maminky co se pupínkujete při pomyšlení mít doma kočku a miminko, mě když se narodil v dubnu Macíček a paní doktorka přišla na první návštěvu k nám domů byla jedna z jejích prvních otázek - "Kde máte kocoura?", ano čtete dobře a to ho hledala ne z důvodu že by nám ho chtěla rozmlouvat, ale naopak když jsem jí řekla že jsme ho musela nechat utratit (před dvěmi lety) tak mi řekla že je to škoda, protože by miminko mělo vyrůstat s něčím chlupatým a živým. Její názor je ten že každé tělíčko by si mělo vytvořit obranné látky a tenhle způsob je ten nejjednoduší. Prostě maminy - naše dr. je pro aby mimčo vyrůstalo se zvířátkem, je pak menší riziko alergií v pozdějším věku.
Jo a ještě jedno, kdyby neměl syn mého přítele alergii tak už máme malého chlupáčka doma. Jitka
 Daniela+Nithi 


Re: Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 20:14:18)
Bellano, clanky ti moc chvalim a radim se mezi pravidelne citatele.
Moje dite a tvoje dite ma mnoho spolecnych rysu a moje predstavy tvych predstav jsou velmi podobne. Dale pak se schodujeme v poctu kocek.... a jelikoz moje dite je o neco starsi nez to tvoje tak ti musim rict, ze to funguje vyborne! Studii o vlivu domacich zvirat na alergie jsem cetla taky a jak jsi uz rikala, riziko alergie naopak snizuji ( musi byt v domacnosti alespon 2 zvirata...), no tak to jsme za vodou...
Jinak kocky jsou vyborny. Kolikrat na Nihtika nemam cas a tak ho poslu, at hazi kockam zradlo, micek, hraje si s nima s provazkem a blby kocky litaj a ja mam na ctvrt hodiny klid. Takze mas pred sebou vyhlidku dobrych casu. Jen pozor na kocici zradlo a vodu, to bude velmi brzy nejpopularnejsi zabava. Jo a taky kocici hovnak... ale to uz zastanci ty hygieny musi omdlivat. Hlavne myt rucicky...
Preji hodne radosti a v psani pokracuj!
 NIKOLA  
  • 

Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 18:07:12)
ježíši vy z toho naděláte,kočka co žije jen doma je čistější než někteří lidi, nesnsáším takový citlivky,to je děs
 NIKOLA  
  • 

Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 18:07:32)
ježíši vy z toho naděláte,kočka co žije jen doma je čistější než někteří lidi, nesnsáším takový citlivky,to je děs
 NIKOLA  
  • 

Re: Re: Re: výstižné, kočka X miminko 

(9.1.2006 18:07:32)
ježíši vy z toho naděláte,kočka co žije jen doma je čistější než někteří lidi, nesnsáším takový citlivky,to je děs
 Eva K 
  • 

Re: výstižné, kočka X miminko 

(10.1.2006 9:22:54)
Já ztrávila s kočkami, psy, králíky a ovcemi celé dětství. Test na protilátky toxoplasmózy mám negativní, nikdy jsem tu nemoc neprodělala (doufala jsem, že ano, abych ji už nemohla chytnout:-)). Nikdy jsme nic od zvířat nechytli. A tehdy se venkovní kočky ani neočkovaly jen odčervovaly, očkovali jsme jen psy. Asi bych to viděla tak, že když máš něco chytnout, chytneš to spíš v tramvaji, než od svého zvířete.
A alergie se u mě objevila, až jsem se odstěhovala do Prahy a přišla na pár let o trvalý kontakt se zvířaty a řekněme si to na rovinu, můj životní styl se obohatil o stres, smog, ubyla zelenina ze zahrádky a sport.
Četla jsem, že snížení alergenů v okolí může nastartovat či zhoršit alergii, jmenuje se to tuším senzibilizace, ale nevím. Lékař mi nedoporučil dát kočku pryč z důvodu, že alergeny by v bytě zůstaly, postupně klesaly a mohly nastartovat alergii u dítěte. Ráda bych zdůranila, že je to alergolog a imunolog dohromady. Co vím, tak dítě ochutná v prvních letech života kde co, takže nějaký kočičí choupek ho nemůže rozházet:-). Soužití kočka a dítě se neobávám z hygienických důvodů. Zvíře vám dává bezpodmínečnou lásku a to není málo. Eva
 Lenka 41.tt 
  • 

Taky me to zmatlo :) 

(9.1.2006 13:51:53)
Ahojky,

udelala si mi velkou radost. Jednoho vzdycky potesi, kdyz v tom neni sam ;) Vyrustala jsem jako Ty, neustale odreny kolena, sama modrina a zarputily vyraz v obliceji, se kterym jsem zdolavala vsechny mozne prekazky. Nic mi neudelalo vetsi radost nez kdyz jsem byla v necem lepsi nez moji klucici kamaradi. Divci romanky byly naprosto nezajimavy, zato dobrodruzny knizky jsem primo hltala za pochodu. Zviratka jsem milovala a miluju nade vse a taky jsem si myslela, ze budu neco jako zootechnicka ci veterinarka. To mi maminka razne rozmluvila. Skoda. V puberte jsem mela neustale na krku 3 netere a veskere (zbytkove) materske pudy jsem si vyplacala na nich. Lepsi nez antikoncepce. Taky jsem se brzo vdavala a tak nak to rozdejchavala nekolik let. Moje predstava nezavisle zeny zijici na volne noze s kockou vzala zahy za sve. Nu coz, manzelstvi se vyvedlo tak proc si stezovat. Tak trochu me znervoznovalo jak se muj manzel opakovane rozplyva nad detickami ruznych velikosti. Me jen napadalo - no jo, ukvileny, usopleny a naprosto nezajimavi mrnousove. Chudaci matky! Asi jsem divna. Poridili jsme si Kocoura, zvire neuveritelne inteligentni, takovy kocici profesor, hned by mohl vyucovat kockologii na univerzite :) a ja byla maximalne spokojena. Deti jsme neresili, protoze jsme byli (tak trochu jsme) vecni studenti. Jenze, prisla tricitka, v dohlednu se rysovala zmena naseho studentskeho zivota v normalni (rozumej dospelacky, kdy si clovek odpracuje svych 8 a 1/2 hod) a nam prislo jako docela dobry napad poridit si mimco. Ja mela pochyby, manzel vubec. Kdyz se rok nic nedelo, rekla jsem si - nu coz, existujou jeste kliniky, kde nam muzou pomoct. A stejne je prima mit sex jen tak, bez prasku a okamzityho otehotneni. Ten pocit svobody! Pak jsme se prestehovali, nejak se nam nakupily zasadni zivotni zmeny, ktere doprovazela znacna davka stresu. A ejhle, byla jsem v tom ani nevim jak! (A pak ze musite bejt v maximalni pohode, to jsem byla vic nez rok co jsme se snazili o mimco, uprimne receno tolik srandy a pohody jsem nezazila za celej svuj zivot co za tenhle cas.) Moje prvni reakce byla takova, ze jsem nevericne cucela na druhej prouzek, klepala se jak ratlik a v hlave mela prazdno. Koncila jsem 8.tyden a test si delala jen tak pro formu. Ja blbon jsem jeste ten tyden delala shyby na tramu v obyvaku, protoze me ukazkove bricho se zacalo zakulacovat a ja to pricitala veku. Taky jsem na sebe byla nastvana, ze se nemuzu vzpamatovat po ty 70 km jizde na kole, unava byla neuveritelna, rozumej - jsem macka, kondicka je v tahu. Tady bych mela zminit, ze moooc rada sportuju (vala?) a jen malo co me vyladi tak dokonale jako vystaveni na bezkach nebo na kole. Hlavne tam musi bejt nakej adrenalinek. Manzel mel radost jako hrom, ja zpocatku taky a nase rodiny byly stestim bez sebe, protoze uz davno nad nama zlomily hul. Jenze pak zacala moje jizda horskou drahou. Hormony se mnou lomcovaly neuveritelne a ja se zmenila na nerudnou, vztahovacnou a sebelitostivou furii. Oblicej jsem mela horsi nez v 15 letech, proste bedar vedle bedara a asi tak do 5. mesice jsem trpela 3x nasobenym PMS. Moje telo zazivalo sok, do te doby jsem netusila co to je PMS a proc ty zensky u toho tak vyvadej. (Vzdycky si vzpomenu na vtip, co je horsi nez terorista - zenska s PMS.) Vubec nepomahalo to, ze moje okoli me chvalilo jak pekne vypadam (no bodejt ne, v praci jsem musela okamzite skoncit, protoze jsem pracovala na infekcnim, takze jsem se konecne mohla vyspat po nekolika letech, taky kilicka letela nahoru jak zbesila a ja jsem konecne ve svych triceti zacala pripominat misto pubertalniho vyrostka normalni zenskou), vsechno jsem prekroutila v tu horsi variantu. Na to jsem byla fakt kadr. A tech hysterickejch vzlyku! A do toho pocit provineni, ze moje dite bude zakonite raply a urvany po me, uplne jsem se zacyklila sama do sebe. Ted uz vim, ze mi vadilo zmenit svuj zivotni styl a hlavne, byla jsem nucena zvolnit tempo a mela strach z nudy. Zacatkem 6.mesice tohle obdobi minulo a prisla tehotenska demence. A poradna. Ranni musli koncilo pod linkou, caj jsem zasadne rozlivala pod mikrovlnku a vse jsem korunovala odbornym zapinknutim nausnic z bilyho zlata pod pevne pridelanou linku. Doted je manza nebyl schopen vylovit. Pri rizeni auta s manzelem na sedadle spolujezdce litaly chlupy, nak mu neslo do hlavy, ze jeho manzelka takhle zblbla a ten odhad proste nema a jezdit rychle nebude. Moje IQ se razem snizilo asi tak o 20-30 jednotek. Proste malo co jsem v ty hlave udrzela (ovsem kde v lednicce najit dobrutky jsem nikdy nezapomnela :) No a vrcholem pak bylo, kdyz jsem z navstevy odesla v cizich botach a vsimla si toho az v nastartovanym aute! To bylo jediny stesti, protoze ta navsteva se konala 300 km od naseho bydliste a nevim jak by mi prosla cesta zpatky za kozackama. Ale to ponizeni, kdyz musite zazvonit na dvere a vysvetlit situaci! Manzel me dlouho podeziral, ze ho provokuju, celou dobu me znal jako vice mene vyrovnanou a hlavne racionalne (vetsinou i logicky) uvazujici zenskou, proste svyho partaka a najednou je vsechno jinak! Nastesti nekdy zacatkem osmeho mesice pochopil, ze za to fakt nemuzu. Ted se to zacina lepsit. Mam pocit,ale jista si nejsem (!), ze mozkozrout se odstehoval, ale s hruzou ocekavam, co nastane v sestinedeli a po nem. Jediny co jsem neprozila, byl prehnany strach o mimco, tedy kdyz pominu konec 2. a zacatek 3.mesice, kdy to vypadalo na mozny potrat. Tak nak jsem necetla prirucky pro tehotny, domu jsem si poridila Knihu knih o materstvi a to z toho duvodu, ze je tam popsan vyvoj mimca tyden po tydnu a to me zaujalo po profesni strance. Mozna to je i mou tehotenskou demenci, ale tak nak spoleham na svuj organismus a prcinka, kdyz tohle vsechno se svou ujetou matkou pretrpel a za takovych okolnosti se u me uhnizdil, urcite vsechno dobre dopadne. Terminy jsme meli minuly tyden, prenasime a me dochazi trpelivost (to neni moje silna stranka). Ostatne komu by se libilo bejt ufunenej krizenec hrocha a velryby, veskerej sexappeal je v tahu, zbyl mi posledni kabat a ja s hruzou cekam kdy uz mi ten knoflik ustreli a ja budu nadobro uveznena doma, protoze nic jineho neoblecu a kolem me spousta spokojenych a krasne stihlych maminek s uzasnymi miminky v kocarcich! Prcka denne premlouvam at uz vyleze, ale zatim marne (otazky rodiny typu, tak kdy uz budes rodit me privadi k nepricetnosti, zvlaste od zen, ktere rodily, vzdyt ja ani nevim do ceho jdu natoz kdy!, minuly tyden jsem pobavila PA na monitoru, kdyz jsem se ptala jak poznam kontrakci). Chodime na dlouhe prochazky za kazdeho pocasi, cvicim na mici sec bricho dovoli, nakladam se do teple vany, ale nevypada to, ze by mrnousek chtel ven v nejblizsi dobe. No jeste porad mam v zaloze ten hruskovy dzus s ricinovym olejem a stamprli slivovice, ale to az v krajnim pripade ;)) A co se tyce materstvi? Tak to si radsi nepredstavuju. Stejne vsechno bude jinak. Jak rika muj kamarad - nejjistejsi je zmena, tak proc si neco malovat. I kdyz jako optimisticky pesimista mam v zaloze nachystany satek, knihu Nejstastnejsi miminko a pripravuji se na svehlave a ujecene dite, z ktereho se nakonec po letech vyklube silna osobnost (maminka a hlavne moje starsi sestricka mi vzdycky s oblibou pripomenou, jake jsem byla urvane miminko, takove to brecici, kolikove..., jsou to hodne holky, ale v skrytu duse je podeziram, ze mi to prejou a to sestra mela to ukazkove mimco co spi v kuse od zacatku 7-9 hod v noci).

Vsem maminkam preji zdrave deticky a pevne nervy!

Lenka a Matyasek, stale 2 v 1.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Malý vetřelec v šestinedělí 

(9.1.2006 16:03:36)
Lenko, to byla výborná reakce na výborný článek. Já jsem těhotenství měla úplně bezproblémové, bez výkyvů nálady (a to jsem otěhotněla v ohromném stresu z práce), pracovala jsem do čtrnácti dnů před předpokládaným porodem. Zvracet jsem začala až poslední měsíc, a to vždy, když jsem se přežrala (tak jsem se aspoň moc nepřežírala), žádné strachy o miminko v břiše jsem neměla (možná taky proto, že jsem díky práci vůbec neměla čas na nějakou těhotenskou literaturu). Připadala jsem si dokonce moc krásná - krásná pleť, krásné vlasy, krásné bříško(no, myslím, že můj muž si o mém břichu myslel svoje). Mimino jsem přenášela, a těch deset dní bylo nekonečných. Jednak jsem zničehonic jednou ráno chtěla vstát, a zjistila, že to nejde, protože se mi něco skříplo někde v zádech, a já vlastně nemohla chodit. Bolest neuvěřitelná, ke konci už jsem snad obden jezdili na monitor, spát jsem skoro nemohla, protože při každém převalení mě ta bolest probudila. Rady doktora - tak už poroďte, už kvůli těm zádům, mě opravdu vytáčely. Na monitoru mě některé sestřičky nechaly ležet na zádech, to mi vyhovovalo, jiné mě nutily ležet "v úlevové pozici", (kvůli zádům), no v té jsem myslela že prostě chcípnu. Večer před plánovaným vyvoláváním porodu se prcek rozhodl vylézt sám (předtím jsme už jeli na kontrolu, necítila jsem pohyby - no bylo to OK)- nejdřív úžasná úleva, jak začaly kontrakce, skoro mě přestaly bolet záda, nádhera. Já mohla chodit. A hlavně zpočátku (kdy stahy byly tak po čtvrt hodině) pocit - no to je pohoda, sice nepříjemný, ale dá se vydržet. Když jsem do porodnice asi po pěti hodinách přijeli a stahy byly asi po třech minutách, myslela jsem, že je to můj poslední den. No porod jsem samozřejmě přežila, prcek nádhernej, velká radost. První den po porodu jsem byla v euforii, volala jsem na všechny strany, jaké úžasné mám miminko, od odpoledne byl se mnou (a dalšími dvěma matkami a dětmi) na pokoji. První noc proběhla jakž takž a druhé den začal řvát. A řval a řval, takže jsem z porodnice (po třech dnech) šla úplně zničená. A pořád jsem čekala, kdy dojde k tomu návalu mateřské lásky. Martínek se mi líbil , byl úplně v pořádku, mě po porodu celkem ani nic nebolelo, kojení se dařilo (až na rozkousané bradavky, ale když jsme úspěšně zvládli techniku, bylo to OK)a přesto mi přišel doma jako vetřelec. Neměla jsem čas přes den na sebe, večer energii na to popovídat si s mužem (ač tedy jsem spolu byli už dvanáct let, přišlo mi to hrozně líto), vypadala jsem hnusně - obrovská nafouklá prsa, pod tím vak ze splasklého břicha, nečesaná, nemytá, no hrůza. Několik večerů jsem probrečela muži na rameni (jak nic nestíhám, jak je všechno jinak atd.)- a navíc jsem si vyčítala, že jsem hnusný sobec, když toho bezbranného tvorečka nemám ráda. A pak se to najednou zlomilo, tak asi desátý den doma, možná to mělo i něco společného s tím, že jsme konečně mohli ven (já si doma připadala jak ve vězení)a mě zalil takový příval lásky, jakou jsem si vůbec nedovedla představit.

Musím přiznat, že jsem miminkem řešila spíše krizovou situaci v práci (chtěla jsem odejít, ale nějak jsem neměla odvahu to udělat, tak jsem radši otěhotněla) než nějakou citovou potřebu či uspokojení mateřského pudu. Dneska jsem si jistá, že to bylo absolutně nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala, a není nic, co by se rovnalo lásce, kterou k Martínkovi cítím.

Tak ať už brzy porodíte a máte se všichni dobře.
 Lenka 41.tt 
  • 

Re: Malý vetřelec v šestinedělí 

(10.1.2006 13:43:45)
Marketo, diky. Aspon vim o dalsi alternative, ktera muze nastat. A hadej co, vecer mi nak ruplo v zadech a ted pajdam jak Quasimodo. Poprve za cely tehotenstvi jsem se na ulici belhala jak matka v pokrocile nadeji (celou dobu si zakladam na tom, jak svizne a netehotne kracim s tim svym bubnem). Ach jo, clovek musi furt slevovat! A mam s Tebou jeste jednu spolecnou vec, s manzou jsme dohromady 12 let a prekvapive, stale si mame co rict, nekdy az moc :) A na ty obrovsky prsa se mooooc tesim ;)) ( prsa jsem mela hodne mala, zadna krec, uklidnovala jsem se, je to kvalita na ukor kvantity, po otehotneni se mi zacly rychle zvetsovat, samozrejme jsou furt mensi, ale ja jsem spokojena a manzel je z toho v tranzu... ;), no a s tim brisnim vakem - ten se postupne zatahne nebo ne? A v nejhorsim, od ceho mame plastickou chirurgii? (To je samozrejme legrace.) A taky jsem nebyla v praci spokojena, byly tam ohromne stresy a ja zacala hledat jine misto. Vsechno vypadalo slibne, meli o me zajem, jenze misto osobniho pohovoru jsem jim telefonicky oznamila, ze nastupuju na materskou...:( Ted je mi jasne, ze Matysek mel "vic rozumu" nez ja, donutil me zpomalit, jinak bych se uplne upiglovala a skoncila na krovkach. Moooc se tesim az odroste a budeme moct spolu lumpacit.

Preji Ti pekny den a spoustu nadhernych zazitku s Martinkem!

Lenka + Matyasek, 2v1.
 Lenina 
  • 

Re: Taky me to zmatlo :) 

(9.1.2006 22:22:23)
Kniha knih o m. byla také moje hlavní čtení, jen jsem zanedbala kapitolu kojení, protože to mi připadalo tak nějak samozřejmé a byla to chyba. Knihu Nejšťastnější miminko /jde-li o tu od H. Karpa/ bych dala každé těhuli jako povinné čtení, mně se dostala do ruky, až když bylo synovi 8 týdnů, ale i za to děkuji. L.
 Blanka, 4 děti 


Re: Taky me to zmatlo :) 

(10.1.2006 23:36:45)
Zkoušeli jste pomoci miminku ven milováním?
 Lenka 41.tt 
  • 

Re: Re: Taky me to zmatlo :) 

(11.1.2006 7:39:14)
Jo, a vysledekem byly protivne brisni a krizove bolesti zhruba po 10 min, ja konecne dobalila tasku do porodnice a uz se tesila na prcina... Jenze to preslo po 4 hod, rano jsem mazala na prohlidku a p. doktor rikal, ze mrnous je stale vysoko... Vypada to, ze ma svoji hlavicku a sve predstavy a nehodla z nich slevovat, proste silna osobnost uz od zacatku ;))) Takze to nechavame vice mene na nem.

Lenka
 esteeli 
  • 

SUPER .. 

(9.1.2006 14:49:06)
..clanecek!! skvele jsem se pobavila :)
 Rasika a Jáša :-) 
  • 

:-D 

(9.1.2006 17:42:40)
Tak to se skvěle četlo, smála jsem se, až dělal Jáša kotrmelce :-)) (23týden je fajn. Člověku už je dobře, ale ještě se může hýbat :-)) Shledávám nemalé podobnosti. Jako malá spíše kluk, hrozné překvapení, že je tak prosté se vdát (protože copak já bych se mohla někdy vdát? ;-)), skvělej manžel a najednou mimčo na cestě sotva se člověk začne snažit :-D
Ne že bych nečekala všechno nejhorší, ale že mi bude TAK blbě a strávím pár měsíců v posteli, to přeci jenom ne. Tak uvidím dál... zatím to vypadá dle pokračování článku velmi věrohodně :-))
 Rasika a Jáša :-) 
  • 

:-D 

(9.1.2006 17:43:38)
Tak to se skvěle četlo, smála jsem se, až dělal Jáša kotrmelce :-)) (23týden je fajn. Člověku už je dobře, ale ještě se může hýbat :-)) Shledávám nemalé podobnosti. Jako malá spíše kluk, hrozné překvapení, že je tak prosté se vdát (protože copak já bych se mohla někdy vdát? ;-)), skvělej manžel a najednou mimčo na cestě sotva se člověk začne snažit :-D
Ne že bych nečekala všechno nejhorší, ale že mi bude TAK blbě a strávím pár měsíců v posteli, to přeci jenom ne. Tak uvidím dál... zatím to vypadá dle pokračování článku velmi věrohodně :-))
 Kamyš 
  • 

Krásný článek! 

(9.1.2006 20:18:36)
Děkuji za krásný článek. Je vidět (i z předchozích), že se nám tu objevila nová spisovatelská osobnost! :-) A tenhle článek je ze všech nejlepší, mohla jsem se uchechtat - ale zároveň se spoustou věcí v něm souhlasím. Možná pomůže spoustě těhulek nebo snažilek připravit se na to.... co je čeká? No, spíš že je nečeká to, na co se připravují :-)
 Kamyš 
  • 

Krásný článek! 

(9.1.2006 20:23:30)
Děkuji za krásný článek. Je vidět (i z předchozích), že se nám tu objevila nová spisovatelská osobnost! :-) A tenhle článek je ze všech nejlepší, mohla jsem se uchechtat - ale zároveň se spoustou věcí v něm souhlasím. Možná pomůže spoustě těhulek nebo snažilek připravit se na to.... co je čeká? No, spíš že je nečeká to, na co se připravují :-)
 Lola 
  • 

Moc hezky píšeš 

(9.1.2006 20:53:59)
Moc se mi líbí, jak píšeš. Dokážeš zábavně podat i věci, u kterých Ti určitě nebylo lehko. Já mám podobnou zkušenost, těhotenství jsem si ještě moc nepřipouštěla, ale po porodu bylo taky všechno úplně jinak, než jsem si představovala. A jestli budete mít ještě dalšího mrňouska, tak to zase bude všechno jinak. Naštěstí to člověk vždycky nějak zvládne. Co jiného taky zbývá, že?
 katka 
  • 

naprosto uzasne !!! 

(9.1.2006 22:33:36)
tak jsem se uz dlouho nenasmala...vyborne !!!! zacinam lehce chapat urcite lidi, kteri se chovaji pro me zcela nepochopitelnych zpusobem :-)))) sama jsem si totiz (nektera) predsevzeti podrzela, ac za cenu velkych obeti :-) ale o prekvapeni opravdu neni nouze
 Douxy,Ness-05 


Přidávám se.. 

(10.1.2006 11:45:48)
..k těm nadšeným a gratuluji k opravdu vtipnému článku!!
Já sice těhotenství prožila až moc krásně - až na nervozitu a šílenou únavu, která mi přípravu k matuře moc neusnadnila. (Naštěstí jsem ji v sedmém měsíci udělala.) Na porod nevzpomínám nijak špatně, ale pak už se mé představy sesypaly!
S malou jsem se strašně ráda mazlila, zpívala jí, ukazovala hračky, ale když jsem si naivně myslela, že teď bych si už odpočinula a šoupla jí do postýlky..ono to už nešlo - začal šílený řev a nepřestal do té doby, než jsem jí zase vzala do náruče.. každý radil - nechat vyřvat a naučit jí to, ale ona vydržela řvát bez přestávky i 15 minut a já neměla nervy jí poslouchat a navíc mi jí bylo líto..teď je malé je pět měsíců a v postýlce je jen přes noc, přes den bez neustálé přítomnosti a hlavně věnování se nevydrží..ale přesto jsem šťastná a bez ní fakt ani tu hodinku nevydržím :-)
 Eliška a dvě ještě nenarozená miminka 
  • 

Těším se na další 

(10.1.2006 13:35:06)
Už se pravidelně těším na tvoje články psané s nadhledem a vtipem. Napiš knížku! Jsem ještě ve stadiu naivity z toho, že mít dvojčátka bude ta nejbáječnější věc na světě. Ach jo, doufám, že se nějaké ty iluze stanou realitou. E
 CĂ­fka, Amálka17m, BoĹ™ivoj 2tĂ˝dny 
  • 

krásnÄ› napsáno! 

(10.1.2006 14:34:35)
blahopřeji! nejen ke schopnosti se tak pěkně vymáčknout!
 Káčula 


Bellano 

(10.1.2006 15:10:59)
..klobouk dolů před Tvým humorem. Ještě teď si otírám poprskaný monitor...Musím říct, že jsi mi úplně spravila dneska náladu. Měla bys svého talentu využít, dělat si poznámky a třeba za rok je vydat knižně, věřím, že bys měla úspěch, protože kniha tohoto humorného charakteru chybí :-) O to víc mě pobavila podobnost, že i já začínala s kočkami (máme jich 5+2) a dítě mě nezajímalo. Ale taky jsem změnila názor a jsem teď ve 22tt a na miminko se moc těším...
 J+B 
  • 

Tak nevim... 

(10.1.2006 20:09:12)
asi budu jediná,kdo si trochu rýpne.Ale to,že jsi po dítěti začala toužit ze dne na den je doufám trochu nadsázka?Nevím tedy,kolik je ti let,ale mně třeba trvalo několik let,než jsem pocítila touhu mít dítě.No,každá jsme jiná,to bezpochyby.
Jinak k té pleti,já měla v těhotenství snad nejlepší pleť ve svém životě,zato v prvním půlroce mého dítěte to byla hrůza a běs!:-)
Co se týče knížek o těhotenství,opravdu na našem trhu není příliš výběr,navíc mě připadaly všechno dost podobné a zajímavé bylo,že téměř žádná nebyla od českého autora,tudíž neodrážela věrně naše prostředí např. co se týče výbavičky pro dítě,vyšetření u lékaře apod.To mi asi vadilo nejvíc.
 Katka - 04/06 
  • 

Super článek :-))) 

(11.1.2006 13:54:14)
Opravdu jsem se moc pobavila a v některých momentech jsme se hodně viděla :-))). Aspoň mně to dodalo pocit, že nejsem tak úplně nenormální :-)).
 gris 
  • 

Hezké psaní! 

(11.1.2006 14:30:37)
Bellano, překrásně napsáno!
Máš pro psaní cit a bylo mi potěšením.
 Faninka 
  • 

BRAVO! Krása... 

(11.1.2006 15:42:16)
Nedá mi to nepoznamenat, že autorka mě asi zná, protože sice zatím na mimíška - pokládek čekám, ale jinak jsem se cítila úplně stejně. A tuším, že to co přijde...mockrát předčí nevyspalé noci s nemocným kotětem nebo pejskem po operaci kolene a že roky mého vyspávání do oběda jsou sečteny :-) A ačkoliv jsem nepatřila nikdy k ženám, které obdivují miminka a vozí kočárky sousedkám, dokonce jsem si též myslela, že děti snad ani mít nebudu, spíše taková psí a kočičí máma...tak teď cítím v kostech, že to moje mateřské oňuňávání zvířátek dostane pravé naplnění. Takže manžílek se má na co těšit, tři děti minimálně :-) Hih, až budu mít za sebou pár nevyspalých týdnů co by kojící vačice z hor, tak se vám ozvu, ať se máte nad čím pousmát :-) Krásné miminkovské šílenství přeje Faninka.
 Gia 


To znám.... 

(11.1.2006 19:59:25)
I tento Tvůj článek jsem si nadšeně přečetla. Ne, že by mi Tvoje záležitost dělala radost, ale poznávám v tom i trochu sebe. Jsem v 18+5 týdnu, po měsíční nemocenské se budu vracet do práce. Důvod nemocenské byl ten, že jsem se psychicky složila, měla jsem deprese, klientům jsem slibovala nerealizovatelné. Připadalo mi, že v práci jsou na mě všichni hnusní, oškliví a nepřejícní. Svou kdysi milovanou práci jsem nenáviděla. Po měsíci co jsem doma jsem stejně zjistila, že nic nestíhám mezi spaním, jídlem, koukáním na televizi a brouzdáním na netu. Akorát odpoledne uvařím večeři, aby manžel byl spokojený a já nic nemusela poslouchat... S gynekologem jsem domluvená, že jakmile přijdou deprese znovu, budu opět na nemocenské, tak jsem docela zvědavá, jak to budu zvládat...
 Lída. 


:-)) 

(11.1.2006 21:14:47)
báječný článek, krásný závěr, díky

Lída, dvě děti ;-)
 Klara, Terezka 19 mesicu 
  • 

Bezvadne napsane!!!:o) 

(11.1.2006 22:02:44)
Bellano ja tleskam!:o) Taky me po porodu prepadl napad, ze to jak vypadam, neni zas tak dulezite, hlavne, ze mimi vrni v postylce vonace, napapane, prebalene.. Ja s kruhama pod ocima, nevyspala, s bolavyma zadama od prebalovani, nocniho vstavani atd... - ale naprosto stastna a spokojena, ze Teri krasne pribyva, vdecna za kazde nove slovo, usmev, pusu, kterou mi to cvrce pribehne dat.. Kdyz jsme po roce a pul dali nasi malou k babicce na So a Ne - tak uz v sobotu jsem se pitvorila tak, jak to dela Teri, chybela mi ta zvedava ocka nakukujici do umyvadla, kdyz si meju zuby, postel mi pripadala najednou strasne velka atd. Manzel to zhodnotil jako totalni abstak. A je to tak:o) Preju hodne stesti a zdravi Tvemu drobeckovi i Tobe!! Klara
 Klara, Terezka 19 mesicu 
  • 

Bezvadne napsane!!!:o) 

(11.1.2006 22:07:05)
Bellano ja tleskam!:o) Taky me po porodu prepadl napad, ze to jak vypadam, neni zas tak dulezite, hlavne, ze mimi vrni v postylce vonace, napapane, prebalene.. Ja s kruhama pod ocima, nevyspala, s bolavyma zadama od prebalovani, nocniho vstavani atd... - ale naprosto stastna a spokojena, ze Teri krasne pribyva, vdecna za kazde nove slovo, usmev, pusu, kterou mi to cvrce pribehne dat.. Kdyz jsme po roce a pul dali nasi malou k babicce na So a Ne - tak uz v sobotu jsem se pitvorila tak, jak to dela Teri, chybela mi ta zvedava ocka nakukujici do umyvadla, kdyz si meju zuby, postel mi pripadala najednou strasne velka atd. Manzel to zhodnotil jako totalni abstak. A je to tak:o) Preju hodne stesti a zdravi Tvemu drobeckovi i Tobe!! Klara
 Katka R. 
  • 

Jak jsem byla prekvapena realitou 

(11.1.2006 23:03:39)
OOO, jak krasne vtipne napsany clanek! Ja jsem sice cekala presne to opacne co se nakonec nedostavilo, ale vysledek= misto uprku do prace miluji byt kazdou minutu s ditetem a zvatlat GAGAGA, mohu potvrdit. Jojo, ten zivot je opravdu zvlastni.
 Luisa,Peta 8 mesicu 
  • 

jako to bylo o mne 

(12.1.2006 11:28:31)
Mam pocit, ze autorka napsala muj pribeh. pouze s tim rozdilem, ze ja jsem neotehotnela hned, ale zivot mne to dal za muj predchozi nezajem o materstvi sezrat ve forme potizi zvanych umele oplodneni. Po trech pokusech jsem to vzdala, vratila se ke kariere a - otehotnela :)). jinak vse nachlup stejne, vcetne absence panenek a vcetne tech plysaku, ktere moje maminka v noci susila na topeni protoze byly uplne promoceni z mych vodnich injekci... vidim, ze nejsem na svete s tim mym zivotnim stylem sama :))
 Maya78 


Re: krásny článok 

(13.1.2006 12:28:27)
Krásny článok ako vždy! Bellano ty možeš vydat knihu,šla by na dračku. Teším sa na ďalší...

 MichaelaSe 


Re: Re: krásny článok 

(14.1.2006 14:49:08)
při čtení kojím miminko a chechtám se, až se mimino natřásá. diví se co se děje, tak mu říkám, at se paní vykašle na plození a píše raději knížky typu ivanka devátá.
ale je to i super matka, tak to bude asi dilema.
míša
 Markéta Porhajmova 
  • 

Jo ten tik v oku 

(13.1.2006 16:04:04)
Velmi jsem se pobavila, vzpomínám si přesně na ten pocit, kdy jsem tak ve 3 měsíci stála před zrcadlem a koukala nechápavě na sebe a dodnes se divím, že se manžel neodstěhoval, oteklá, kruhy pod očima, metoda pokus omyl mi drásala nervy a na tik jsem se napájela magnesií a k tomu u malé reflux, takže pocit, že vlastně jsem něco zvrtla, No dneska je malá ok, já taky a těším se, že do toho zase spadnu.
Maki
 Mikulánek 


skvělý článek 

(15.1.2006 15:50:28)
Ahojky,mám tři týdny do porodu,a také jsem se v poslední době tak od srdce nezasmála.Opravdu super článek.Úplně se v něm vidím.Všechno na mě sedí.Od mala taky skoro kluk,v kočárku(když už mě máma vyhnala s ním ven)jsem vezla auto a křečka.K sukni jedině kopačky.Odřená,špinavá,hrůza.Přeji všem moc zdraví a hodný miminka.
 Iva+Terka 


Trefné 

(15.1.2006 16:57:14)
Zdravím Vás, Belano, už delší dobu jsem nic podobného nečetla, ale je to naprosto úžasné. Smála jsem se tak, že se to nedalo zastavit. A co "hůř", měla jsem pocit, že píšete o mě. Ne sice to o těch kočkách, ale zbytek naprosto souhlasí. Moc ráda si přečtu další články Vaší rukou. Máte nadání...Hodně štěstí a halvně zdraví celé rodině, Iva s Terezkou
 Silvie, dcerka  
  • 

BLABOLY v knihach pro tehotne a nastavajici matky 

(15.1.2006 18:40:52)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Silvie, dcerka  
  • 

BLABOLY v knihach pro tehotne a nastavajici matky 

(15.1.2006 18:41:16)
NASTAVAJICI MAMINKY, PRECTETE SI TY KNIHY, ALE NEVERTE VSEMU A HLAVNE NEMEJTE VELKA OCEKAVANI A NEKLADTE PREMRSTENE NAROKY NA SVE DETI!!!! Kazde dite nekdy zlobi a kazde je jine, zadne universalni navody neexistuji - nektere se nechce nechat prebalit, jine nechce sat, dalsi dela jine veci a to patri proste k zivotu. Berte sve dite takove jake je a nesrovnavejte s knihami, je to nesmysl a muzete svemu diteti uskodit a ukrivdit. Stejne tak nekladte premrstene naroky na sebe a nesnazte se byt dle knih supermatkou. Z vlastni zkusenosti vam muzu rict - neda se to a casem se stejne zhroutite. A taky budete zklamava, ze vase ocekavani se tak diametralne lisi od reality.

Materstvi je to uzasny zazitek, ale nejtezsi "job" v zivote,
jaky jsem kdy delala.
24 hodin, 7 dni v tydnu, bez dovolene, s maximalni psychickou i fyzickou zatezi (teda pokud vam na diteti zalezi a chcete se mu venovat a chcete pro nej to nejlepsi).

Bellana s clankem i vasimi nazory mi vsichni naprosto mluvite z duse!!! Plne s vami souhlasim!!! Myslela jsem si, ze jsem jedina. Pod vlivem tech blabolu, ktere jsem horlive vstrebavala v prubehu celeho tehotenstvi, jsem se ocitla v nejakem ruzovem svete bezproblemovych miminek a perfektnich matek, ktere nikdy na sve potomky nejeci jako histerky a dokonce ani neplacaji. Pod vlivem techto nesmyslu jsem mela na sve dite od zacatku premrstene naroky. Divila jsem se, jak je to mozne, ze je vetsina veci jinak nez pisou v knihach! Vzdyt jsem se tak peclive pripravila! Tak jak to, ze ty principy nefunguji? Az po nekolika mnoho mesicich, kdy jsem se vyprostila z kombinace kojeni(nemela jsem moc mleka, ale chtela jsem udrzet kojeni co nejdele) a lahvicky a nabyla trosku sily a energie na setkavani s druhymi matkami, zjistila jsem, ze jine deti zdaleka nejsou lepsi, nez to moje. Naopak! Ziskala jsem uplne jiny nahled. A ty slavne knihy jsem dala dceri na hrani. Tim jsem je vyuzila mnohem prakticteji.

Preju mnoho krasnych chvil s vasimi brisky i miminky a nenechte se blamovat knihami. To, ze se z vas stane po porodu uzlicek nervu a celkove labilni osoba je pravdepodobne normalni:o). Setkavam se s mnoha matkami a vsechny mi to potvrdily - jsme uzkostlive, podrazdene, snadno vybuchujeme, jsme nervozni.
 Diana 30tt 
  • 

Konečně někdo kdo napsal pravdu! 

(15.1.2006 20:16:35)
Článek je úžasný.Sice ještě nejsem matkou-počkám si ještě pár týdnů,ale článek mi je tak blízký až ouvej..Nikdo na netu o těhotenství dosud nepsal tak realně jako vy..Každá jem mele o nádheře a kráse a nejlepším období života a bla bla bla..Už jsem začínala mít mindrák,že já to vše prožívám jinak..DÍKY.
 Kačkač 


Cítila jsem to stejně 

(15.1.2006 20:16:35)
Ahoj Bellano,

když jsem četla tvůj článek, tak jsem měla pocit, že to čtu o sobě. Snad s rozdílem, že místo koček jsem pořídila psa (jenom jednoho). Taky jsem měla různé představy, dnes se nad nimy usmívám. Na ledacos jsem změnila názor. K holčičce jsme si po 16-ti měsících pořídili ještě kloučka, na ženskou, co děti původně nechtěla, je to docela výkon :-). Mateřství mě hodně změnilo, taky se nehrnu do práce a říkám si, že mě přece ty chudinky potřebují (původně jsem chtěla jít tak po dvou letech do práce). A vůbec nejlepší jsou moje představy o tom, jak bude vypadat moje výchova - budu mít naprosto vychované, způsobné děti, budu zásadová a důsledná až za hrob. Představy se od reality opravdu liší hodně!
Měj se fajn a přeji brzy toho brášku.
Kačkač
 lenka havlová 


Díky.skvělý článek 

(16.1.2006 0:24:14)
díky. váš článek mě pobavil a vcelku přesně vystihl to, co cítím. hormonální změny v 6tinedělí projevující se přesunem akné na dolní polovinu obličeje a špíčky, které se během kojení nejenže nezmenšují, naopak zvětšují - to je přesně to, co jsem si dnes potřebovala přečíst :-) přeju vám hodně hezkých dní s vaší holčičkou a stále tolik humoru.
lenka
 Marcela, Bubiska 6m 
  • 

Pobavila jsem se :o) 

(16.1.2006 20:43:16)
Supr článek, už dlouho jsem se takhle nebavila .o) vzhledem k tomu, ze moje situace byla obdobna, az na to, ze kocku mam jen k memu smutnu :o( jen jednu:o), stalo to za to. Drzim palce a doufam, ze nekdy napises knizku svych historek, nebot vsechny ty "materske" jsou nekdy tak fadni a trocha humoru jim chybi. Vzdyt tohle obdobi je pro kazdou zenu, doslova ocistcem. Mela jsem taky plany, co vsechno behem tehotenstvi a MD... stihnu, ted jsem rada, ze vecer zvladam provest zakladni "udrzbu" sebe, precist noviny, a vynechatcernou kroniku, jak mi manzel s usmevem radi, protoze byvam expert na vyhledavani "tematickych" clanku a pak letim kontrolovat nasi malou "Bubisku" jestli dycham atd... Takze hodne zdaru a pevne nervy! Nejsme v tom samy :o)
 Adka+dcera10/05+synové10/08 


Díky!!! 

(17.1.2006 14:39:07)
Ahoj Bellano, moc děkuji za úžasný článek, který mi opravdu zvedl náladu. Mimochodem i ten o přežití šestinedělí a tvých potížích při kojení jsem přečetla se stejnou chutí.
Je fajn si přečíst, že i jiné maminky prožívají podobné stavy (někdy dokonce horší) a ty to dokonce umíš podat vtipně a čtivě. Úžasný. Hned se cítím líp a mám víc energie a síly zvládat novou roli maminky. A vůbec nemám pocit, že tím budoucí maminky děsíš. Určitě se tomu všechny zasmějou a budou doufat, že na tom budou lépe a kdyby ne, ví, že na tom nejsou takhle samy. Těším se na tvoje další článečky! :-)
 Jana na začáku cesty 10tt 
  • 

to je mazec :o) 

(17.1.2006 15:32:06)
Ahoj.
Díky za váš článek.Mám podobné pocity ze sveho početí. U mě však nešlo nešlo o volání přírody, ale o jakési logické vyůstění situace. (vztah...svadba...ditě... ) Ani nevím zda sem to opravdu tak moc chtěla nebo jen podlehla touze manžela mít dítě. Mám pocit,že sem divná. Všichni nám gratulují, babičky se rozplívají a já si připadám tak nějak mimo.
Mám strach že se to nezlepší a bude ze mě špatná máma. Navíc mě štve že mě to v práci nebaví, že bych furt spala a stává se ze mě nesnesitelná protiva.
Ale z práce se mi nechce,protože bydlíme na vesnici kde neznám ani živou duši.Kde je nejbliší civilizace 25 km daleko a o patro níž číhá šílená tchýně.
Všechny mé blízké kamarádky-maminy a rodina jsou přes 100km daleko a já se cítím sama a nemám s kým si o svých obavách popovídat.
Tak se omlouvám, že sem to na vás tak vychrlila.
Doufám,že ste na tom líp než já a všem přeji krásné bezstarostné těhotenství.
 Bellana 


Re: to je mazec :o) 

(17.1.2006 15:39:07)
Jano, já to úplně chápu. Taky jsem 20km do civilizace, bez auta, dole v baráku příšerná tchyně ... ale už jsem si udělala i kamarádky u nás na vsi, občas mě manžel "vyveze" mezi lidi (třeba aspoň nakoupit) a hlavně, mateřství se mi fakt zalíbilo. Opravdu. Je to jiné, než jsem čekala, ale je to krásné.
Takže klid, bude líp :-)
Držím palce!
 Jana na začáku cesty 10tt 
  • 

Re: Re: to je mazec :o) 

(17.1.2006 16:05:03)
Díky díky díky. Je hrozně pozbuzující vědět že se to zlepší. Jen s těmi komarádkami zatím vidím bledě.Jedíná společenská aktivita kterou se tu lidi zabývají je návštěva hospody a ti ostatní se asi někde schovávají. Při procházce vesnicí nikdy nepotkáme ani živou duši ,ale nebudu házet flintu do žita ono se to nějak vyvrbí... :o)
 Lucka 
  • 

Taky tak 

(19.1.2006 12:33:22)
Dopadla jsem úplně stejně, akorát bych to tak vtipně nedokázala napsat. Hodně sil do dalších dnů :o)
 Alena D. - žádné dítě, nulová praxe 
  • 

"Růžová budoucnost" 

(19.1.2006 13:33:14)
Ahoj,
tento článek mě uchvátil jakou formou byl napsaný ale zároveň vystrašil představou své budoucnosti. Měla bys uvažovat o vydaní knihy, píšeš skvěle a dobře by se to četlo. Jsem žena povoláním ředitelky firmy, co má vše naplánováno od schůzek s klienty v diáři po volný čas s partnerem, jenž se chystá za pár měsíců o prvního potomka. Mám skoro vše dopředu naplánováno, řízení firmy s dítětem na klíně, jak budu skvělá a pohotová matka(živé dítě-miminko jsem držela v náručí asi před 16 lety) a ono to budou asi růžové brýle. Tak nevim jestli si radši nepořídíme toho zmiňovaného kocoura a ještě nepočkáme :-)))
Všem maminám zdar a pevné duševní zraví.
Alena
 Radka (dnes termin porodu) 
  • 

Bellana je spasa 

(20.1.2006 16:23:34)
Ahoj Bellano,
musim rici, ze Tvuj clanek je naprosto fantasticky. Zitra mam termin porodu a nekdy jeste stale vaham, zda je to tak vse v poradku. Vcera me prekvapilo, ze si mam sestavit porodni plan a ja vubec nevim, co si s tim pocit. Ale moc casu nezbyvat, tak jeste chvili budu brouzdat a urcite na neco prijdu ! Kazdopadne Ti moc dekuji za optimisticke pojeti te velike zivotni zmeny !! Drzim palce at Ti takovy pekny nadhled zustane a budu ho prat i sobe. Pekny den Radka
 Eva 
  • 

Re: Bellana je spasa 

(20.1.2006 16:43:53)
Porodní plán mít nemusíš.Můžeš, ale nemusíš.
 kamka,7.měs.těhotenství 
  • 

Bellano-je opravdu psina! 

(26.1.2006 15:20:37)
Musím přiznat ,že jsem se vážně pobavila.Tvůj článek jako by mluvil i ze mě.
Na své miminko jsem si musela počkat a tak za to čekání jsem si navysnívala věcí co budu potom dělat,jako že budu cvičit,jíst zdravě nepropadat panice u vyšetřeních atd.Ale postupem času jak teď přibývám na váze a lenoším jsou mé ideály o těhotenství ty tam.Snažím si to maximálně užívat.Je to jako delší dovolená.A tak s radostí plením lednici a povaluji se na gauči.Někdo by asi namítl ,že to není zdravé pro mne natož pro miminko,ale já zastávám názor,že raději budu klidná na gauči než stresovaná při cvičení.
Mé sny se nějak rozplývají a jak se blíží termín porodu rozplývá se i můj ideál o sladkém malém andílku,který bude plakat jen velmi málo a já samozřejmně,jako správná máma,budu vždy vědět co s ním.Spíš se teď budím opocená a s hrůzou v očích jestli to všechno vlastně zvládnu.A tak pro jistotu straším i manžela ,že bude nacházet doma nejen uplakané dítě ,ale i uřvanou manželku s depresí .
Věřím ,že ale každá z nás si tím musela projít a nakonec člověk zjistí ,že ten její maličký brouček za to všechno stojí.
A tak piš vesele dál ať se nad tím vším můžeme povznést a od srdce zasmát.
Kamka
 barbie 
  • 

díky 

(29.1.2006 20:06:03)
hoj Bellano,¨¨

už dlouho jsem se tak nesmála, jako když jsem přečetla Tvůj článek.¨¨
Jsi úžasná, co děláš, když nekojíš.
¨Měla by ses věnovat psaní, protože Tvůj
humor by pomohl mnoha lidem v těžkých situacích. Protože máš krásně optimistickký pohled na svět, a takových lidí je pořád málo.
¨Přeju ti, aby Tvoje miminko bylo pořád pěkně protivné/protože to Tě vyburcuje k dalšímu psaní/ a aby se si jinak všchno dařilo tak, jak chceš.¨¨

Zdraví skoro babka Hana
 helicka 
  • 

realita 

(30.1.2006 10:26:16)
ahoj. Musim rict ze jsi me v zaveru clanku pekne dojala. A to vazne mile. Bylo to prima. Za tyden mam termin a mam totalni pocit ze nic nezvladnu, ze nejsem ten spravny typ pro vychovu deti apod. S tim tvym, ze vlastne nikdy nevime co cekat, jak to nakonec vse bude, a ze je to velke dobrodruzstvi jsi me oslovila. Ahoj helicka
 tergy 


re 

(1.2.2006 18:36:32)
Ahojky Tergy,
při čtení tvého příspěvku jsem se musela smát. Zatím nevím jeslti budu stát o oxitocin a pod.,protože porod mám teprve před sebou ale jinak jsem se v celém tvém příspěvku viděla a hlavně slyšela:-).Přeji ti hodně štěstí a hlavně pevné nervy
 tergy 


re 

(1.2.2006 18:38:03)
Ahojky Tergy,
při čtení tvého příspěvku jsem se musela smát. Zatím nevím jeslti budu stát o oxitocin a pod.,protože porod mám teprve před sebou ale jinak jsem se v celém tvém příspěvku viděla a hlavně slyšela:-).Přeji ti hodně štěstí a hlavně pevné nervy
 tergy 


re 

(1.2.2006 18:38:43)
Ahojky Tergy,
při čtení tvého příspěvku jsem se musela smát. Zatím nevím jeslti budu stát o oxitocin a pod.,protože porod mám teprve před sebou ale jinak jsem se v celém tvém příspěvku viděla a hlavně slyšela:-).Přeji ti hodně štěstí a hlavně pevné nervy
 tergy 


re 

(1.2.2006 18:39:07)
Ahojky Tergy,
při čtení tvého příspěvku jsem se musela smát. Zatím nevím jeslti budu stát o oxitocin a pod.,protože porod mám teprve před sebou ale jinak jsem se v celém tvém příspěvku viděla a hlavně slyšela:-).Přeji ti hodně štěstí a hlavně pevné nervy
 jana 
  • 

Takhle jsem se už dlouho nenasmála 

(12.2.2006 17:09:47)
Tenhle článek je fakt super, takhle nějak probíhá i to moje "šťastné období" celý den strávím poutí mezi lednicí a špajzem a celou noc prospím v polosedě, připravená k rychlému běhu na nejmenší místnost v domě. Mé představy se také poněkud upravily, co se týče těhotenství a naivní představy prvních měsíců rychle vystřídal děs z blížícího se data porodu.
 Murka 21 tt 
  • 

Zrcadlo 

(13.2.2006 23:58:24)
Bellano, jsi moje zrcadlo. Aneb jsem tva verna kopie ( zatim ).
 Bonsaj&Sára&Sofinka 07/08 


Podekovani 

(14.6.2006 16:49:05)
Dekuji za krasny clanek, zasmala jsem se az mi u toho tekli slzy, jsem v 6m a s tou casti co je mi znama se uplne stotozniji snad uplne ve vsem, naivita aktivnosti, prichazejici tehudemence... A jak to tak vidim bude to uplne stejne :-)
 wooloong 
  • 

:o) 

(20.6.2007 9:31:05)
To je úžasnej článek, už dlouho jsem se takhle nenasmála. :o) Pište dál. :o)
 Edetka 
  • 

..přesně má představa.. 

(12.11.2008 11:59:20)
Sice jsem v osmém měsíci těhotensví, ale konečně se někdo cítil stejně jako já nyní..
Těhotenská demence u mě napadla už všechny mozkové buňky a místo plánovaných aktivit (tělocvik, práce, procházky, zdravá výživa) jsem na tom úplně stejně jako zde píšící..
A dále si to představuji (už jsme se také vzpamatovala z představ) úplně stejně jako je to v tomto článku.. takže si nic neidealizuji, jsem šťastná, když mimčo kope (jinak mám děs, že se něco stalo) a na poznámky manžela, že si snad dělám z něho srandu?!! (když plácám nesmysly) nereaguji, protože je stejně zapomínám dřív, než je dořekne...
Tento jiný stav beru jako ideální život šťastného dementa.. :-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.