| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsme v práci čekali moje dítě

 Celkem 53 názorů.
 Olina, Samíček a Lindička 
  • 

Těhoteství v práci 

(24.10.2005 9:33:17)
Já jsem zažila něco podobého, přestože jsem čekala dvojčata a byla od počátku těhotenství doma. Prý aby si mi nestýskalo, tak se za mnou každý týden z práce někdo zastavil . Pokud byla v práci nějaká oslava, tak chtěli hned znát všechny podrobnosti a byli schopný prozkoumat i ultrazvuky, ráda jsem jim je ukázala, jak se ty dvě tečky zvětšujou. Velice mě jejich zájem těšil. Mohla jsem se o tu radost s někým podělit. Ke konci jsem musela ležet dva měsíce v nemocnici a i tam se občas vystřídali návštěvy kolegyň. Moc mě to těšilo.
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Těhoteství v práci 

(24.10.2005 16:27:19)
ahojky tak já se hlásím k těm,které si těhulkovství užily v práci.A myslím opravdu užily.Nemusela sjme nic dělat,nakoupili mi relaxační polštářky,aby s emi dobře sedělo u počítače,deku abych soi o pauze mohla schrupnout,holky dělaly donáškovou službu,takže jsme denně měla něco dobrého k obědu,ke svačince i k odpolední svačince a nikd ynechyběl zákusek:-)Každý den se mě ptaly jak se mám,co potřebuju atd.Bylo to úžasné a jsem moc ráda za takové kolegynky.U druhého a třetího takovou péči bihužel nemám:-( a tak jsme jim fakt moc vděčná,že to první jsme si opravdově vychutnala:-))) Díky holčiny moje:-)
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Těhoteství v práci 

(24.10.2005 16:27:19)
ahojky tak já se hlásím k těm,které si těhulkovství užily v práci.A myslím opravdu užily.Nemusela sjme nic dělat,nakoupili mi relaxační polštářky,aby s emi dobře sedělo u počítače,deku abych soi o pauze mohla schrupnout,holky dělaly donáškovou službu,takže jsme denně měla něco dobrého k obědu,ke svačince i k odpolední svačince a nikd ynechyběl zákusek:-)Každý den se mě ptaly jak se mám,co potřebuju atd.Bylo to úžasné a jsem moc ráda za takové kolegynky.U druhého a třetího takovou péči bihužel nemám:-( a tak jsme jim fakt moc vděčná,že to první jsme si opravdově vychutnala:-))) Díky holčiny moje:-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


uzasne 

(24.10.2005 9:42:37)
I u nas to bylo to same..
S jednim rozdilem. Kancelar se mnou sdilel kolega a rovnez u nas na oddeleni jsou prevazne muzi. O to vice to bylo bajecne.. Slyset "uz kope" ? a nechces neco pod nohy.. nesahej nahoru pro ten sanon, ja Ti ho podam.. tu kavu by si ted nemela pit..Dokonce sef naseho oddeleni zacal rikat brisku Vojta... a ted mame syna Vojtecha.. Proste prace pro mne byla druhy domov, moc se mi po vsech styska a tesim se na navrat. SNad bude stejne bourlivy jako louceni.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


uzasne 

(24.10.2005 9:42:48)
I u nas to bylo to same..
S jednim rozdilem. Kancelar se mnou sdilel kolega a rovnez u nas na oddeleni jsou prevazne muzi. O to vice to bylo bajecne.. Slyset "uz kope" ? a nechces neco pod nohy.. nesahej nahoru pro ten sanon, ja Ti ho podam.. tu kavu by si ted nemela pit..Dokonce sef naseho oddeleni zacal rikat brisku Vojta... a ted mame syna Vojtecha.. Proste prace pro mne byla druhy domov, moc se mi po vsech styska a tesim se na navrat. SNad bude stejne bourlivy jako louceni.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


omlouvam se za kopie 

(24.10.2005 9:44:15)
tak to se mi teda povedlo ;-) nebo spis nepovedlo..
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


omlouvam se za kopie 

(24.10.2005 9:44:18)
tak to se mi teda povedlo ;-) nebo spis nepovedlo..
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


omlouvam se za kopie 

(24.10.2005 9:44:19)
tak to se mi teda povedlo ;-) nebo spis nepovedlo..
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


uzasne 

(24.10.2005 9:42:53)
I u nas to bylo to same..
S jednim rozdilem. Kancelar se mnou sdilel kolega a rovnez u nas na oddeleni jsou prevazne muzi. O to vice to bylo bajecne.. Slyset "uz kope" ? a nechces neco pod nohy.. nesahej nahoru pro ten sanon, ja Ti ho podam.. tu kavu by si ted nemela pit..Dokonce sef naseho oddeleni zacal rikat brisku Vojta... a ted mame syna Vojtecha.. Proste prace pro mne byla druhy domov, moc se mi po vsech styska a tesim se na navrat. SNad bude stejne bourlivy jako louceni.
 Šárka a Erik, dva měsíce 
  • 

Tak to je příjemné počtení hned po ránu. 

(24.10.2005 9:49:27)
Moc jsem se při čtení článku nasmála. Skoro by to chtělo poslat do Maminky nebo Betynky ostatním maminkám pro pobavení. Myslím si, žě většina prožívá v práci to samé. Já například taky, i když kolegyně ze mě vytáhla informaci o těhotenství hned druhý den po tom, co jsem se to vlastně dozvěděla já. Prý: "Jsi nějaká zaražená, pohádali jste se? Ne? Tak jsi těhotná!" a bylo to venku.
U mě nebyly sázky na pohlaví, to bylo dopředu jasné, ale na termín narození. A vzhledem k tomu, že jsem 14 dní přenášela, tak to bylo celkem napínavé.
Všem maminkám přeji, ať jsou na ně v práci taky tak hodní a milí, ono se to těhotenství pak lépe snáší.
 Veronika 
  • 

opačná zkušenost 

(24.10.2005 11:34:13)
Článek je moc pěkný a taky jsem se zasmála. Bohužel sama mám opačnou zkušenost. Po tom co jsem v práci oznámila, že jsem těhotná mě přestal zdravit majitel firmy a osobní ohodnocení mi bylo sníženo na polovic. Je mi vždycky líto, když tady někdo píše, jak pracoval do porodu a jak se to dá když se chce. Bohužel musí chtít i ta druhá strana.
 Mapik+Betka+Fili 


v praci dobry, ale... 

(2.11.2005 11:30:28)
Ke me se zamestnavatele zachovali pekne - mozna i diky tomu, ze meli zrovna male miminko, takze i kdyz jsme to meli slozitejsi (IVF) a casto jsem v praci chybela, nebyly zadne pripominky - ani od kolegu, kteri, kdyz zjistili, ze cekam a navic dvojcatka, tak se chovali prima. Pak jsem byla nucena zustat v nemocnici a odtud mohla pracovat (notebook + pripojeni k internetu pomoci sluzebniho mobilu), ale bohuzel, jsme o miminka ve 24 tydnu prisli. Spolehala jsem na to, ze i tahle zprava se rychle roznese, proto me "dostal" kolega na obede, ktery se mi snazil (14 dnu po nasem cernem dni) zalichotit, jak mi to materstvi svedci... Par kolegu nevedelo kam s ocima a jak me oslovit, ale uz se to zacina cistit. Nejhezci na tom je, ze mi vetsina kolegu poprala, at se to priste podari do vytouzeneho cile... Tak snad to nezakriknem
 Dadalinka+Miška2/04aOndra9/05 


Nádherné počteníčko 

(24.10.2005 11:46:26)
Moc ráda čtu podobné příspěvky plné jemného humoru. Moc díky.
U nás to bylo podobné až na to, že já jsem slepičí prdelka a hned jsem to řekla. Nebo to bylo spíš tím, že jsme se přes rok snažili a pořád nic, tak kolegyně v práci každý měsíc vyzvídaly. Jediná reakce mě překvapila a to mé nejbližší kolegině. Vlastně jen my dvě jsme to práci uměly. Byla poněkud zaražená, sice mi popřála, ale dost divně až jsem si řekla, že je také těhotná a nikomu to neřekla a taky že jo. Byla o dva týny "těhotnější" než já a ještě to nechtěla nikde říkat. Takže se honem honem scháněli nové holčiny, abychom je stihly zaučit. A jinak to u nás probíhalo podobně až na to, že jsem všem řekla, že jsem těhotná a né nemocná či práce neschopná a ať mě tolik neobletávají a že když budu potřebovat, řeknu si. Druhá kolegyňka si zase ráda nechala otevřít i dveře :-)). Ale musím říct, že byli moc tolerantní, když mě nebo kolegyni bylo ráno opravdu zle, stačilo zavolat, že dopoledne nepříjdu a nebo, aby pro mě dojeli a vyhověli nám. Ráda na to vzpomínám. Teď máme k 20-ti měsíční holčice ještě 6-ti nedělního chlapečka a někdy bych se tam s chutí vrátila a trochu si odpočinula :-)). Ale jinak jsem
moc spokojená a neměnila bych.
 Marketa 
  • 

juuu 

(24.10.2005 12:50:26)
presne takhle to ted vypada, kdyz prijdu mrknout do prace na kolegyne :)
 Gerberka 


Výborné 

(24.10.2005 13:36:50)
Moc pěkný článek, který mě zaujal, protože mám naprosto stejnou = dobrou zkušenost s mým těhotenstvím v práci. Představte si, že se mi to podařilo utajit až skoro do 5. měsíce! Otěhotněla jsem v srpnu a až po Vánocích na to kolegové přišli. Neřekla jsem to nikomu, nikdo nic nepoznal (nebyly žádné ranní nevolnosti), takže to poznali, až když mi začaly být malé rifle, tak jsem chodila v šatové sukni - tak to začali všichni vrhat podezřívavé pohledy :-)). Všichni byli fajn a pořád mě posílali domů, že prý jiné maminky by už byly dávno na rizikovém doma. Ale naštěstí mi nic nebylo, tak jsem chodila až do 6 týdnů před termínem.

Ahoj, Afr.
 Katie 
  • 

hezky 

(24.10.2005 13:49:24)
Ahojky, clanek me taky moc pobavil. Ackoliv pri predstave, ze by se to stalo me, asi bych reagovala neprijemne :-) Ja jsem tehotna od cervna a v praci to vedi asi tak tri tydny. Vubec se mi s tim nechtelo ven, ale nechtela jsem,aby si toho vsimli nejdriv sami, tak jsem s tim ven uz musela. Ted me kazdy okukuje, uz je to videt... ale moc prijemne mi to neni, nejradsi bych to pred celym svetem utajila az do porodu :-)Kazdy to ais proziva jinak... ja proste chtela aby to co nejdyl bylo nase tajemstvi s manzelem...
 sweety 


opačný extrém 

(24.10.2005 14:53:06)
já jsem otěhotněla v květnu a chtěla jsem to v prácí utajit i kvůli tomu, že jsem nebyla na tak lukrativním místě dlouho...ve třetím měsíci jsem to už nevydržela a zašla jsem za šéfovou, že bude fér když se to dozví první.vždycky jsme skvěle vycházely, tak jsem to nechtěla pokazit. jen jsem jí to řekla,usmála se na mě a "srdečně" mi blahopřála..a řekla ať se nestarám, že to nějak vyřešíme. Odběhla jsem na záchod a když jsem se vrátila, měla jsem na stole výpověď za neplnění pracovních poviností..dost mě to naštvalo, protože to byla dobrá práce, která mě bavila a hodlala jsem pracovat až do porodu. Nic se nedalo dělat a tak jsem na neschopence v ochranné lhůtě až do porodu a pak mi musí firma ještě platit mateřskou...myslím si, že by bylo pro firmu lepší, kdybych pracovala....teď už mi to neva..jsem doma a můžu si užívat dny plné pohody bez stresu v práci...a paní šéfová? paradoxně ji vyhodily 14 dnů po mě za neplnění pracovních povinností:)
 Zubejda 


Re: opačný extrém 

(24.10.2005 15:25:18)
Asi mě čeká jednou taky ten opak,teda od vedoucích :o(
Nadšený nebudou,ale nenadělaj nic.
Jinak si myslím,že kolegové jsou přací,ty se těšit budou a ptát a vyzvídat.
 Insula 


Re: opačný extrém 

(24.10.2005 15:31:35)
Milá Sweety, zaměstnavatel Ti jako těhotné nesmí dát výpověď, vyjma paragrafu 53 a pokud Ti ho dá, tak to musí být velmi závažný důvod a musí být prokazatelný. Nebo předtím musíš dostat 2 (nebo 3, teď nevím přesně) tzv. vytýkací dopisy. Takže se domnívám, že Tvoje výpověď byla neplatná.

Jako příklad uvádím příběh mého kolegy z bývalého zaměstnání. Jeden jejich zaměstnanec byl přistižen při kráděži (nic velkého) a byl okamžitě propuštěn s tímto paragrafem. Dal to k soudu a ten vyhrál!!!! Takže ani krádež není
někdy považována za hrubé porušení pracovní kázně.

Ovšem musela by ses soudit a věřím, že na to si ve svém krásném stavu a očekávání neměla chuť.
 Blanimour 


Těhotnou vyhodit nesměj!!! 

(26.10.2005 11:50:33)
Je to přesně tak, těhotnou vyhodit nesmějí!!! Tvá výpověď by byla neplatná dokonce i tehdy, kdybys ji dostala v samém začátku, kdy jsi o svém těhotenství ještě nevěděla. MOžná by stálo za to bojovat, už jen proto, aby ses měla po mateřské kam vrátit. Zvlášť když už tam ta príma šéfová není (kdo už hledal novou práci s malým dítětem, ví že to nejde zrovna hladce). Jinak ti přeju, aby ti mimi přineslotolik radosti, že na všechny tyhle trampoty zapomeneš.
 Blanimour 


ještě dodatek 

(26.10.2005 11:53:14)
Navíc, pokud bys případný soud vyhrála, musel by ti zaměstnavatel dorovnat ušlý zisk. A rozdíl mezi nemocenskou a mzdou na lukrativním místě jistě nebudezanedbatelný.
 MichaelaU 


Re: ještě dodatek 

(29.10.2005 14:59:22)
Pozor, maminky.. !!!!
Pokud je žena těhotná a je ve zkušební době, tak ji zaměstnavatel vyhodit může. :-(((
 míša+1x8měsíců 
  • 

Re: opačný extrém 

(31.10.2005 16:11:32)
Jojo, já to měla taky tak, jen s tím rozdílem, že jsem si po pěti letech u firmy nedělala iluze... A tak jsem těhotenství usilovně tajila až do osmého měsíce, pak už se nedalo. Sdělila jsem šéfové, že bych měla jít na mateřskou (no, trochu těch iluzí mi zůstalo, protože jsem projevila ochotu pracovat až do porodu a hned po mateřské zase nastoupit, v naději, že to nějak zvládneme)... a do týdne bylo moje místo zrušeno pro nadbytečnost (měsíc poté obnoveno s jiným názvem). Ale co, třeba si v příštím kole najdu slušnějšího (v přesném smyslu toho slova) zaměstnavatele...
 Eva K, 17tt 
  • 

Re: hezky 

(27.10.2005 15:07:21)
Ahoj, já to v práci musela říct v druhém měsíci, byli jsme na společném víkendu a vyhýbala jsem se některým sportům a alkoholu:-)), tak se zeptali a já nelhala:-).
Jinak se každý kochá pohledem na moje bříško a mě se to moc líbí, cítím se důležitá a moc krásná. Ale každý to máme jinak:-).
Eva
 Kreli+Madlenka7 


Jak v práci nechtěli moje dítě :o( 

(24.10.2005 14:50:24)
Zažila jsem bohužel extrémní opak. Chtěla jsem chodit do práce (otěhotněla jsem po 5 marných letech), ale musela jsem bohužel ze dne na den zůstat doma. Další dějství: ...dejte výpověď, dostanete výpověď, apod. Když manžel šel do mé kanceláře pro MÉ věci, stála mu kolegyně za zády, aby snad neodnesl něco jiného a podobné lahůdky. Po mateřské jsem hledala nové zaměstnání a měla z toho pěkný vítr. Všechno se mi vynahradilo, mám férového a ohleduplného zaměstnavatele a prima kolegyni v kanceláři.
 Zubejda 


:oD 

(24.10.2005 15:21:49)
moc krásně napsaný :o))))
jsem se zasmála ;-)
 blanka 
  • 

Re: :oD 

(24.10.2005 16:31:33)
Moc hezky napsané, díky tomu jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem byla krátce těhotná a v práci to věděl jen můj skvělý šéf a kamarádka z kanceláře. Oba drželi jazyk za zuby, ale zřejmě mě prozdradily občasné náhlé odchody na WC třeba uprostřed věty...takže to za pár dní věděli všichni, ale chovali se ke mně do poslední chvíle skvěle - jen jeden kolega externista, se kterým jsem ale dost spolupracovala, to zjistil až 14 dní před mým odchodem na MD (to jsem už měla ale břicho jak balón) :-)))No, prostě chlap...
 Klarka 
  • 

Re: Re: :oD 

(24.10.2005 17:26:02)
No tak jsem nepochopila co tim chtela dotycna chtela napsat jestli byla stastna nebo nebyla.
Podle me si myslim ze to je super kdyz se kazdy vyptava jak je tehulce.
Vim i na druhou stranu ze pak je to i celkem uavne kazdymu rikat to same .Jo citim se dobre nebo jak se asi muze citit tehulka !!
No kazdopadne ke konci clanku asi prisla na to ze je opravdu super kdyz se nekdo zajima o druhou tehulku a neni to brano nic ve spatnem .
Je naopak super ze te v praci prijmuli jako tehulku .
Jak uz tu nekdo psal tak to bylo u nich naopak a to je pak dost smutny .
 Markéta 
  • 

Re: :oD 

(24.10.2005 16:53:43)
Moc hezký článek, bohužel patřím k těm, které mají se zaměstnavatelem opačné zkušenosti :-((
Takže jsem téměř od začátku těhu na neschopence, teď už na mateřské. Vím sice, že vyhodit by mě nemohli, ale osladit by mi to těhotenství mohli pěkně, a taky se o to snažili. Vůbec tam nesmím, věci mi zabalila kolegyně do krabice a manžel je odvezl, když bylo vedení "mimo".
Podotýkám, že jsem ve firmě pracovala 10 let a nejedná se o žádnou pochybnou firmu, ale o bohatou zahraniční firmu, jejíž výrobky máte mnohé i teď na sobě....
 Olina 
  • 

Re: Re: :oD 

(25.10.2005 6:54:44)
No, to je pro ně typický. Navrch huj, vespod fuj. Znám případ, kdy německý ředitel řekl odbytářce přes tlumočnici, že on jí to dítě neudělal, takže ho nezajímá, kdo se jí o něj bude starat, když ho má nemocný. Myslím, že to šlo říct i slušně.
 Kreli+Madlenka7 


Re: Re: Re: :oD 

(25.10.2005 12:30:18)
Holky, je to někdy hrůza, ale musím se (i přes mou 1 špatnou zkušenost) trochu zastat německých šéfů, protože nemám ráda paušalizování. Nyní pracuji již ve třetí německé firmě. S mým prvním šéfem, pánem v letech, se vídáme dosud, tlumočím mu a pomáhám s projekty pro neziskový sektor. Můj současný šéf je taky fajn a má pro matku s malou dračicí naprosté pochopení. Jen ten prostřední se dost nevyvedl.
 DENISA 
  • 

Fajn 

(25.10.2005 23:16:04)
No, já si myslím, že v článku popsaný přístup k těhotné kolegyni je fajn a je to spíš zázrak. Většinou se opravdu spíš v práci chovají k těhotným nefér. Ale na druhou stranu to neustálé vyptávání a omýlání pořád dokola nemusí být zrovna pro někoho příjemné. Já jsem se vrátila z našeho třídního srazu totálně rozladěná a zklamaná, protože jsme se viděli po 10ti letech od matury a já se těšila jak si zavzpomínáme na školní léta a lumpárny co jsme vyváděli. Místo toho se celý večer řešily jenom plínky, prdíky a kojení. Jak se říká - všeho s mírou (i těch mateřských hormonů).
 Gerberka 


Maturitní sraz 

(1.11.2005 8:45:30)
Deniso,

a co bys čekala jiného, než diskusi o dětech, miminech a péči o ně - myslím na tom vašem srazu? Vždyť po 10ti letech od matury je to myslím úplně normální. Kdy teda chceš mít děti ty? - to by mě hrozně zajímalo.

Víš, o čem se budete bavit za 20 let? O tom, kolik kdo má nemocí, jak kdo zvládá přechod a pubertu svých dětí. A za 30 let bude vaším tématem, koho vyhodili před důchodem z práce a kdo už mezi vámi není ... Vždyť pořád stárneme a život se vyvíjí, tak co prosím tě, chceš? Promiň, tvůj postoj naprosto nechápu.

Ahoj, Afr.

 Denisa 
  • 

Re: Maturitní sraz 

(2.11.2005 1:11:23)
No já bych tak nějak čekala právě to vzpomínání na časy malin nezralých, na to co jsme spolu zažily (tvrdé y protože ekonomka) zamlada, jaké lumpárny jsme vyváděly a co nás spojovalo. Prostě jsem si myslela, že toto je hlavní náplň srazů. Já bych nikomu, koho jsem neviděla 10 let nevyprávěla intimnosti z mého života, proto nejsem ani zvědavá na to, jakou barvu má hovínko miminka někoho, koho jsem 10 let neviděla. Ostatně to, jak se vyvíjel náš život po těch 10 let jsme si řekly hned na začátku. A opravdu mě zajímalo která se vdala a kolik má dětí, ale už mě tak nějak nebavilo poslouchat kdo a jak dlouho kojil. BTW: bez ohledu na to jestli děti mám či ne můj dotaz zní: máš pocit že v 28 je na děti extrémně pozdě?
 Gerberka 


Co na maturitním srazu? 

(2.11.2005 8:11:11)
Ahoj Deniso,

jo, jasně, trochu chápu, jak to myslíš. Víš, já jsem trochu (nebo dost :-)) ojedinělý případ v tom, že naše třída se ještě nezmohla na to, uskutečnit nějaký oficiální maturitní sraz (nějaké neoficiální byly), takže to, co jsem Ti psala, vím ze zkušeností jiných a opravdu to tak asi je - hlavně si myslím, že to tak je.

Taky jsem maturovala na střední ekonomické, plná třída holek, pro mě to byla katastrofa - furt se řešilo, kdo s kým chodí, jak se namalovat, co si vzít na sebe, kam se jde na diskotéku, později jaký byl první sex a mne to vážně absolutně nezajímalo. Z tohoto pohledu to byl pro mne naprosto ztracený čas, ale zase jsem ráda, že mám střední ekonomickou a ne gympl. Maturovala jsem na samé jedničky (jasně - šprtka :-)) a jako jediná ze třídy jsem šla dál na vysokou - na fildu - a tam to teprve bylo ono! Konečně jsme se bavili o něčem jiném než o takových pitomostech, všechno jsem dohnala :-)) bez nějakých diskoték a teprve na život na vysoké mám super vzpomínky (hlavně na ty každoroční tříměsíční prázdniny).

A víš, k jakému došlo nakonec paradoxu? Samozřejmě, když jsme maturovaly, tak asi pět holek bylo už těhotných a spousta plánovalo svatbu atd., takže jsem logicky předpokládala, že já tyhle věci absolvuju asi jako poslední. A skutečnost byla taková, že když jsem se ve svých 24 letech vdávala, tak více než polovina holek z té třídy byla ještě svobodných a některé samozřejmě rozvedené - úplně jsem zírala, jak jsem spoustu z nich dohnala a předehnala :-)) a to ještě předtím stihla vystudovat vysokou. Co jsem tak slyšela (s některými holkami jsem v kontaktu), tak některé se vdávaly teprve teď (je nám 32 let), takže žádné spěchy a strachy!

K tomu dítěti: to, v jakém věku se rozhodneš pro dítě, je čistě Tvoje rozhodnutí. Podle mne věk samozřejmě hraje taky roli (stárneme, že jo), ale jinak je to čistě na Tobě - až potkáš někoho, u koho naznáš, že by byl dobrým tatínkem. Co se týká mě, tak já jsem měla synka ve svých 26 letech a podle mne to bylo úplně akorát. Teď ještě plánuju druhé, takže pokud to vyjde, tak jedno jsem měla před třicítkou a druhé bude až po třicítce :-)).

Ahoj, Afr.
 Denisa 
  • 

Re: Co na maturitním srazu? 

(3.11.2005 4:48:01)
No tak ja jsem stejna generace, ale u nas ve tride to bylo docela jine. Ve 30ti byly ze tridy jenom 2 neprovdane a koukalo se na ne jako na neco divneho. Pritom to neni dnes az tak neobvykle, v zahranici uz vubec ne a Cechy to dohaneji. Me ty holcici blbe starosti taky tenkrat sly na nervy, ale dnes bych rada zavzpominala na ty prusvihy a srandicky. Ted uz maji prichut nostalgie a pripada mi to asi daleko legracnejsi nez tenkrat, protoze tenkrat z toho vzdycky byl prusvih a rodice v reditelne. Napr kdyz vychna otevrela nastavec skrine, protoze chtela zkontrolovat poradek a na hlavu ji spadly 4 flasky od piva. Nebo jak jedna spoluzacka musela na pohotovost, protoze se ji zatka ze sampanana trefila do oka, nebo jak jsme sli do prvomajoveho pruvodu v modrych, svazackych kosilich a kravatach a k tomu metalky, jelikoz jine kalhoty nez metalky ci tygrace jsme nevlastnily. Jo to bylo dutek. Nekdy pro kazdodenni starosti zapominame vzpominat a to taky neni dobre. Kdyz si uvedomim co veci jsem zapomela, je to smutny.
 Gerberka 


Vzpomínky a nostalgie 

(3.11.2005 11:25:03)
Ahoj Deniso,

máš perfektní vzpomínky na školní léta, musela jsem se smát :-)). Myslím, že vzpomínky na takové srandičky určitě na maturitní sraz patří, nejenom jak kdo kojí a co vaří na večeři :-)). V tom mám stejný názor.

Takže Ti přeju další maturitní sraz podle Tvých představ - s nádechem oné nostalgie ... My těch srandiček taky pár měli, ale nebyly tak výrazné - každou holku zajímaly hlavně kluci, malování (líčení), diskotéky a sex - bylo to na palici, chvílemi jsem si připadala jak v blázinci. Fakt jsem byla překvapená, kolik jich ještě teďka není provdaných nebo nemá děti - a paradoxně to byly ty největší "bomby". Asi je to s těmi kluky přestalo bavit či co ...

Ahoj, Afr.
 Denisa 
  • 

Re: Vzpomínky a nostalgie 

(3.11.2005 16:24:44)
Ahoj Afrikanko, no abych ti pravdu rekla, na dalsi sraz uz asi nepujdu. Ja jsem byla ve skole pekna pruserarka a co se tyce prospechu, tak ctyrkarka. Proste jsem nenavidela rustinu a politickou ekonomii, kde nas ucili o "zahnivajicim kapitalismu". Ovsem nastesti byla revoluce a ja jsem se chytla velice slusne a dotahla jsem to, i pres nevalne vzdelani, docela daleko. Jenze potom jsem se vdala a zacala s manzelem courat po svete. Naposledy jsme pobyvali docela dlouho v US a kdyz jsem proste na tom srazu povstanela a rekla jak jsem zila, tak to na vsechny pusobilo jako ze se vytahuju. Nikdo, krome skalnich kamosek ktere mi vydrzely do ted, se se mnou skoro nebavil, ba jsem zaslechla vetu "tobe se to rika, kdyz mas penez". Proc si nekdo mysli, ze jakmile jses venku musis mit zakonite miliony? Ja za to snad nemuzu ze jsem omylem neotehotnela v 17ti, nemam dnes zlobiveho pubertaka a nejsem 2x rozvedena. A jestli mam trochu vic penez nez nektere z nich (nebude jich mnoho - hodne z nich dostalo penize ci byt od rodicu, ja nic), tak diky tomu jak jsem makala, ne proto ze jsem byla zavysla na financich manzela v zahr. Proste je porad neco shnileho v te nasi spolecnosti.
 Gerberka 


Plány do budoucna 

(4.11.2005 7:29:24)
Ahoj Deniso,

a jak je to s Tvými plány do budoucna? Kdy ses vlastně vdala a kdy bys chtěla mít mimčo?

Ještě štěstí, že naše třída žádný oficiální sraz ještě neuspořádala - zřejmě bych na něj stejně nešla, protože jsem žila asi taky trochu jinak.

Ahoj, Afr.
 Denisa 
  • 

Re: Plány do budoucna 

(4.11.2005 15:55:45)
Vdala jsem se ve 30ti po 3 letem ziti na hromadce. Chtela jsem dite hned, ale dostala jsem v zahr. velmi vyhodnou pracovni nabidku na 1 rok, ktera se neodmita. Nyni jsem bez prace a mam nejlepsi prilezitost mit dite, ale problem je, ze manzel se do toho nehrne a zacinam ho podezrivat ze asi uz ani nechce (byt to nikdy nepriznal). Dle meho optimalni vek je vec individualni a musi se prihlizet ke spouste veci - vek, psychicka vyspelost, bydleni, finance, zamestnani, pripravenost partnera atd. Ja osobne si myslim tak mezi 28 az 32. Ja uz to asi do 32 nestihnu a jestli vubec, tak bych rada do 35, pak bych se diteti rozhodne nevyhybala (prave v zahr. vidim jak maji deti okolo 40ti bez jakychkoliv problemu), ale ja uz bych se docela bala vroz. vad a komplikaci. Ceho bych se rozhodne nebala, je muj vek a toho, ze bych byla unavena a vycerpana.
 Gerberka 


Pro Denisu - o věku a o dítěti 

(7.11.2005 8:28:13)
Ahoj Deniso,

kolik je Ti teď teda let? Víš, trochu jsem zmatená - původně ses ptala, jestli je na dítě pozdě ve 28 letech, tak jsem myslela, že je Ti 28; a teď jsi psala, že ses vdávala ve 30ti a chtělas dítě stihnout do 32 let, což se Ti asi nepodaří. Tak teď nevím, kolik Ti vlastně je :-)). Mně je 32 let a žádné limity pro druhé dítě si nestanovuji. Chápu, že moje situace je jiná tím, že první nápor "mateřských pudů" už je za mnou, protože synek se mi narodil v mých 26 letech. Ale stejně - po několika letech Tě touha mít dítě = sourozence začne chytat zas :-))...

Veliká škoda, že manžel se do miminka moc "nehrne". Řekla bych mu: "Promiň, ale jak si to představuješ dál? Já bych dítě chtěla - to budeme naši rodinu tvořit pořád jenom my dva?" Věř mi, že s miminkem je všechno daleko lepší. Ještě malá poznámka k Tvojí poslední větě, že se nebojíš únavy a vyčerpání - no, nechci Tě strašit, ale já jsem prvních pět měsíců usínala vestoje, nádobí mi únavou padalo z ruky (několik kousků jsem rozbila), při kojení jsem usínala pravidelně a někdy jsem se musela do kalendáře jít podívat, jaký je vlastně den, protože jsem byla totálně mimo :-)). Ale stoprocentně bych to chtěla zažít ještě jednou :-)).

Ahoj, Afrikánka - Irena
 Denisa 
  • 

Re: Pro Denisu - o věku a o dítěti 

(7.11.2005 16:33:48)
Tech 28 jsem pouzila v kontextu se skolnim srazem v 28mi. Ted mi bude tech 32. Moje situace je slozitejsi co se tyce potomstva, protoze jsem si vzala rozvedeneho a on ma 1 dite z predch. manzelstvi. Sice vzdy hlasal, ze se mnou dite chce, ale az.... . Ted uz vim, ze cim je starsi, tim mene se mu chce se zase honit a starat. Jednou uz si to zazil a tak vi, co male dite obnasi. Navic si svoji reprodukcni povinnost uz splnil. Jiste ma vycitky vuci me a tak je na vazkach, co udelat. Komunikace je dulezita a ve vsech jinych oblastech nemame problem, v teto oblasti ano. A proc? Protoze ja nechci udelat to, co jeho byvala, do ditete ho "nastrkat", nebo dokonce pouzit lest. Je to pod moji dustojnost nutit partnera zrovna do tohodle. Do jinych veci ho donutim raz-dva, to mi problem nedela. Je to proste ta jeho minulost co mi hazi klacky pod nohy. Je mi naprosto jasne, ze nebyt jeho min. manzelstvi a ditete, tak uz dite mame.
Co se tyce te unavy, nemyslela jsem to tak, ze bych to zvladala levou zadni {to si muze myslet jen naivka}. Myslela jsem tim, ze urcite nemam ted mene energie nez pred 10ti lety a doufam, ze mi to jeste par let vydrzi. Moje matka heka, pozoruje se a vyklada jak je stara uz od 30ti, tak ja se snazim takhle nedopadnout. A vim, ze nektere matky to maji v pohode ve 40ti, proste maji stesti na hodne a spave dite a naopak.
 Hanka 
  • 

Ja to mela bohuzel naopak... 

(26.10.2005 0:04:15)
Tehotenstvim jsem se nijak nechlubila, samozrejme krome kolegyne v kancelari a rekla to asi v patem mesici, kdyz uz jsem zacinala nosit tehu obleceni. Cilene jsem to nerozhlasovala. Sef to vzal celkem v pohode asi nez mu to nejak doslo a pak to zacalo - buzerovat me za pozdni prichody, takze kdyz jsem dorazila do prace musela jsem se mu pisemne hlasit (paradoxne on tam rano jeste nebyl). Takze jsem mela i stavy kdy jsem s brichem dobihala tramvaj apod. Nastesti muzsti kolegove za me to hlaseni radi delali. Tehdy mi manzel i doktorka rikali at se na to vykaslu a zustanu doma. A ja dodnes lituju, ze jsem nezustala - bylo mi to totiz blby kvuli kolegyni, ktera by tam zustala sama (jeste dodam, ze nahrada za me prisla dva tydny pred mym oficialni nastupem na MD). Ted si zpetne rikam, ze jsem byla blba a nemela brat ohledy vubec na nikoho. Kdyz uz jsem byla na MD tak mi sef zavolal a do telefonu na me sproste rval, ze mi neda odmeny za lonsky rok, na ktere jsem mela narok. Tehdy jsem to i vlivem hormonu obrecela. Nastesti se zmenila struktura a ja uz pod nej nespadam, protoze kdyby jo tak se na svoje puvodni misto dobrovolne nevratim. Jediny co pak bylo, ze se mi pak omluvil, ale vzapeti dodal, ze jsem si to zaslouzila. Jo a bylo to ve velke nemecke firme. Vuci firme nic nemam, ale staci aby clovek narazil na blba, kterymu funkce vlezla na palici nebo na zavistivnou kolegyni a je na maler zadelano. Toz asi tak.
 barbush 


Taky jsem zažila pravý opak 

(26.10.2005 12:29:55)
Okamžitě jsem se od šéfa dozvěděla, že jsem na ně udělala podraz, že se mnou počítali. Když jsem mu při přijímacím pohovoru říkala, že plánujeme rodinu, tvrdil, že mu to vůbec nevadí, že je to přirozené a krásné. Asi měl velkou radost, když jsem tehdy o naše miminko přišla. Teď budu brzy nastupovat na druhou mateřskou a pokaždé, když musím jít něco vyřizovat do práce, tak mě šéf brobodává nenávistnými pohledy. Nemůže nejspíš přežít to, že já jsem opravdu šťastná, přesto že on mi to nepřeje. Na mém místě se mezitím vystřídaly už 4 ženské a já se sama divím, jak jsem to tam mohla vydržet.
 Boďka 


Úžasný šéf 

(26.10.2005 13:50:00)
Tak ja som mala takisto šťastie na úžasného šéfa, keď sa dozvedel, že čakám bábo, tak mi nosil z vlastnej záhrady ovocie a orechy, aby som mala dosť vitamínov. Keď sa malá narodila, dal mi do obálky na prilepšenie 5000,- Sk a potom prišiel k nám na návštevu a doniesol malej darček a 1000,- Sk. Celkovo mi v tehotenstve vychádzal v ústrety. Je síce pravda, že chcel, aby som sa dosť skoro vrátila do práce, ale umožnil mi to voľnou pracovnou dobou. Daňovú uzávierku som robila s 2-mesačným bábätkom na rukách, na kojenie som chodila do vedľajšej miestnosti. Keď malá nespala, nosil mi ju na rukách, aby som mohla v kľude pracovať. Našťastie bola Sonička aspoň spočiatku ukážkové bábo, čo veľa spalo a málo plakalo. Pri mojom druhom tehotenstve už šéf nebol až taký nadšený, počítal s tým, že budem mať len jedno dieťa, ale nejako to prekúsol a pomohol mi aj pri druhom dieťati (aj finančne) a v ten rok sme mali naozaj bohatého Ježiška. Dostali sme balíky plienok a kopu hračiek pre obe deti (cez sociálny fond). Takého šéfa, akého mám ja, by som priala každému.
 markéta 
  • 

tak je to správné, tak to má byť 

(27.10.2005 8:59:33)
Tak je to správné, tak to má byť. Mně taky v práci vycházeli vstříc, fakt je, že mě tam potřebovali, co nejdýl. Doktor mi sice nabízel rizikový těhotenství, ale já nechtěla, protože to bylo po povodních a celý den bych trčela na kraji města v ubytovně. Takže když jsem měla v práci takovou pohodovou atmosféru, chodila jsem do práce. Ale jinak bych radila, než se koukat na kyselý ksichty a honit tramvaj, abych, nedej bože nepřišla o pět minut pozdě, radši rizikový za nemocenskou.
Výpověď lze dát těhotné, když se zaměstnavatel ruší nebo přemisťuje nebo když se dopustí hodně závažného porušení pracovní kázně, že by za to jinak mohla dostat okamžitý vyhazov. I když chápu, že soudit by se nikomu v těhotenství nechtělo. Ale hrozit se tím dá vždycky. Jo a pozor, ve zkušební době vás můžou vyhodit kdykoliv.
 Laura 
  • 

Těhotná kolegyně 

(28.10.2005 14:26:22)
Ze závažných rodinných/osobních důvodů jsem potřebovala skončit s prací a hledala jsem za sebe náhradu. Přihlásila se šikovná mladá holka, šéfka jí dala prac. smlouvu na dobu neurčitou, já jí zapracovala a ona osoba den po 3-měsíční zkušební lhůtě oznámila, že je v 5.měsíci těhotenství. Do práce šla už s tím, že věděla, že je těhotná. Já tudíž musela opět za sebe hledat náhradu, opět zaučovat nového člověka... Myslím, že mě podvedla. I já mám děti, dokonce i onu práci jsem opustila kvůli závažné nemoci mladšího syna, dítě té kolegyni přeji, ale ona se zajistila na dobu těhotenství a mateřství na můj úkor. Vyčítám jí to.
 Semeda 
  • 

Gratuluji k výborným kolegům!! 

(29.10.2005 11:03:35)
Ahojky, krásně napsaný článeček, úplně jsem u něj zaslzela... U mě to totiž (samozřejmě) bylo přesně naopak, kvůli zdravotním problémům jsem nahlásila těhotenství šéfovi již v 8. týdnu, řekla jsem mu také o mých problémech a že je možné, že budu muset zůstat doma... Šéf (mmch. Rakušan) mi gratuloval, řekl že to je krásné, že mu nevadí, když budu se zdravotními problémy doma, ale že očekává že svou práci dohoním klidně i poté o víkendech, že za mě nikoho hledat nehodlá. A dorazil mě sdělením, že očekává, že se po šestinedělí vrátím na plný úvazek do práce...

Samozřejmě jsem musela zůstat doma na rizikáči, chtěla jsem co nejpozději, ale doktor byl nekompromisní a šla jsem v 16tt... Od té doby jsem měla každodenní telefonáty od šéfa, co jsem všechno měla udělat a neudělala atd. Docela se divím, že jsem syna při těchto nervech donosila...

Nyní když je synovi 2,5 roku, tak už pracuji na zkrácený úvazek v jiné firmě, kde sice nejsem tak finančně ohodnocená, ale je bezvadný kolektiv..

Holčiny vám všem, co máte v práci pohodu gratuluji, těm co zatím nemáte přeji, aby jste brzy narazily na pracovní kolektiv, který vám bude přát štěstí!!!

Semeda
 Kamila,Lenka 5/04 
  • 

Re: Gratuluji k výborným kolegům!! 

(31.10.2005 22:29:06)
Já mám zkušenost taky spíš opačnou. V práci jsem asi rok dopředu oznámila, že budu chtít mít dítě, tak ať si za mě najdou náhradu. Práci, kterou jsem vykonávala, jsem uměla jediná a trvalo dlouho, než bych to někoho naučila. Ředitel měl pořád dost času a spíš mi říkal, že nám to určitě nepůje tak rychle. Ale ono se to podařilo skoro napoprvé :o). Paní, co za mě sehnaly, se vůbec nesnažila se práci naučit. Taky se mi nechtělo říkat o těhotenství hned na začátku, ale dr. mě chtěl nechat doma, tak jsem to všem oznámila. Přemluvila jsem ho, že na nemocenskou nastoupím až za měsíc, že to musím nejdřív všechno zařídit v práci. Paní pořád neměla zájem se v práci zorientovat. Myslela jsem, že s určitéma úlevava budu chodit ještě do práce. Ale po tom, jak se tam ke mě chovali, jsem jim hezky zamávala a užívala těhotenství doma. Musím říci, že to byly nejkrásnější dny, moc jsem si to užívala. A jak to vypadá v práci? Paní se tam pořád prý moc nezorientovala, jen prý říkala, že si takovou práci nenechá nikým sebrat. Tak jsem zvědavá, jestli se budu mít kam vrátit.
 Pavla, Adámek 7 měsíců 
  • 

Pohled z úhlu zaměstnavatele 

(7.11.2005 22:55:14)
Ahojky, článek mě potěšil na duši.
Mám podobnou zkušenost, ale z jiného úhlu,jako zaměstnavatel. Otěhotněla jsem a zjistila to v srpnu. Všem zaměstnancům jsme to oznámili v září (máme několik prodejen papírnictví - takže v plné sezóně). Holky se hroutili, ale přijali celkem v pohodě. Pak už následovalo úžasné starání o mou osobu a mimíska. Pracovala jsem ještě 2dny před porodem. Vše v pohodě, byla jsem týden doma a hned zase začala dělat. Malého mám v kanceláři a je miláčkem celé firmy. Samozřejmě mám možnost určovat si pracovní dobu dle svých potřeb. A pro tu legraci s mým otěhotněním nám cca 2 měsíce po sobě a mě otěhotněli ještě další 2 prodavačky, a naše účetní mám ročního chlapečka. Takže na firmě máme parkoviště kočárků, všude hračky, ale také plno smíchu a radosti. Jsme myslím velmi hezkou ukázkou toho, že když se chce tak to jde. A všechna moje děvčeta v rámci svých možností pracují na zkrácené úvazky či s volnou pracovní dobou. A funguje to k oboustranné spokojenosti :-)
 Denisa 
  • 

Re: Pohled z úhlu zaměstnavatele 

(8.11.2005 0:41:46)
Jo, tak takoveho zamestnavatele bych chtela taky. Tvoje zamestnankyne maji velke stesti. Ale bohuzel stale plati, ze tim majitelem, sefem, reditelem je vetsinou chlap a protoze nikdy nerodil, tak se jaksi neumi vzit do situace.
 Gerberka 


Všechno je v lidech 

(8.11.2005 7:52:59)
Ahoj Deniso,

víš, všechno záleží na lidech. Můj vedoucí byl taky chlap a když jsem mu oznámila tu radostnou novinu (asi až v 5. měsíci), byl celý dojatý a hned se mě vyptával, jestli vím, co to bude. Zrovna měl taky dvě malé děti, tak projevoval víc pochopení.

Osobně si ale myslím (můj názor), že chlapi z obecného hlediska jsou v tomto jaksi víc nad věcí než ženské. Seděla jsem v té době s jednou kolegyní (už starší - přes 50 let) a měla jsem z jejích řečí leckdy smíšené pocity :-)). Ale asi záleži na zkušenosti každého a na tom, že všechno je v lidech.

Ahoj, Afr.












 Simeona a 3 


Re: Pohled z úhlu zaměstnavatele 

(22.5.2008 10:06:38)
Pavli, nepotřebuješ novou zaměstnankyni :-) ? U nás v práci (jsem státní zaměstnanec)jsme otěhotněly během 1 roku všechny kolegyně v plodném věku v jednom oddělení, šéfová z toho samozřejmě nebyla nadšená, ale když jsem se chtěla do práce vrátit a rozpůlit si úvazek s kolegyní, se kterou jsem seděla v kanceláři a dělaly jsme stejnou práci, řekli že to "nejde". Bez důvodu. Takže jsem byla s malým do 3 let doma a právě mě čeká návrat...

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.