| Sajsa+Kája 9r.+Daník 01/07 | 
 |
(20.9.2005 17:21:57)
Ahoj Haluško,
stejně jako ty, i já jsem takovým městským dítětem. Nikdy jsem nebydlela v Praze, ale malé město, také město. Před 1,5 roky jsme se přestěhovali do vesničky asi 5 km od města, kde manžel pracuje a dcera chodí do školky. Má to svá pro i proti.Proti je jednoznačně to, že se do města každý den musíme dopravit, odpoledne zase zpět. Mírně horší je to v zimě, u nás je většinou poměrně dost sněhu, takže přijít z práce a uklízet sníh na cestě (neprojede k nám radlice), to je realita všedního dne. Ve městě mi všichni říkají, jak se máme, že tu je tolik sněhu, všichni sem jezdí lyžovat. Já jejich nadšení až tak nesdílím, protože jakmile padá, přemýšlím, jestli se dostaneme odsud. Ovšem tady ty zápory končí. Ráno nás budí kohout, všichni se tu znají, uctivě se zdraví, na zastávce se mi nestalo, že bych někoho sama musela žádat o pomoc s kočárem. Okolo les ( a prý končí až u Rokycan :-)), pohoda, klid. A jakmile dostanu "městskou" náladu, mám to jen dolů z kopečka. I když - všeho s mírou. Nepěstujeme slepice, králíky, žádná užitková zvířata a koneckonců, zemědělci zrovna také nejsme. Nějaké ovocné stromy, jahody, ředkvičky. Zato prostor pro děti. Chápu, že všichni nemohou bydlet na vesnici, ale souhlasím s tebou - je to balzám na nervy a já, městské dítě, bych do města už nechtěla. P.S. Co se týká plen, pokud se nám zadaří druhé mimi, jdu určitě do popolinek. Je to ekologičtější, levnější, dát pytlík s plenama do pračky zabere tak 5 minut,pověsit dalších 5 minut. A nežehlí se. Ochudím tím mimi o 10 minut své přítomnosti a naši přírodu o cca tunu problematického odpadu. :-)
|
| Pawlí | 
|
(20.9.2005 18:25:12)
My se nestěhovali z města na vesnici ale z bytu do baráku a to v rámci jednoho města. Povedlo se nám koupit baráček kousek od centra v tiché jednosměrce kde projedou tři auta za den z toho dvě naše.
Nebojím se pustit svého 4 letého syna na ulici kde má před barákem vlastní pískoviště a v zimě mu stavíme "sněhový domeček".
Topíme v kamnech a tak vynáším popel, štípu dříví, nosím uhlí a užívám si to. Zpátky do paneláku by jsem nechtěla ani náhodou :-).
|
| Věrča | •
|
(20.9.2005 21:55:21)
Už jsem se holky lekla,že je to jen debata o plínách,měla jsem totiž dojem,že pisatelce úvodního článku šlo o něco úplně jiného.
je několik variant bydlení.Když to zkrátím tak,bydlení v bytě-lepší varianta je na mamém městě,horší ve velkém.Bydlet v domku můžete i na okraji města nebo na vsi.Já bydlím se svoji rodinou na vsi.Aby jsme mohli bydlet makali jsme jak volové na poli-doslova a do písmene.Stálo nás to všechny úspory,veškerý volný čas a ještě jsme zadluženi.Bohužel u nás plyn není,takže musíme topit pevnými palivy.Topení elektrikou,by totiž naše peněženka neunesla.Jsem na rodičovké,máme dluhy a to si myslím,že manžel vydělává takový průměr.Jo a jak tady jedna dáma psala,že jedzěj autem.My s Manžele dojížděli do práce(nyní už jen on sám) skoro 4h denně.Vlak,tramvaj a ještě autobus.Šli jsme bydlet na vesnici k rodičům.Jiná volba nebyla.Záhradu máme skoro 5000m2 a dovedete si předtavit to kosení,shrabování trávy.Bydlet na vsi nemůže každý.Mám spoustu kámošek,které když vidí kolik práce máme,co nás to všechno stojí sil a peněz,tak by z bytu nešly ani za nic.přiznám se,že mě to taky někdy už štve.Říkám si to by bylo volných víkendů,kam bych jela.A potom,kydž bydlíte v bytě a jste v soc. tísni stát vám ještě rád pomůže-soc. dávkami,ale když bydlíte v domku a jste ve fin tísni,stát se vás neptá máte na topení,elektriku a vodu?Jo,je to tak.Mým snem je malý domeček někde na okraji města se zahrádkou 500m2-ne 5000.S plynovou přípojkou a možnostmi,které nabízí město.kroužky pro děti,pracovní příležitosti pro rodiče atd atd.Jo a spoustou volného času,které jinak trávím udržováním zahrady,odhazování sněhu a cestováním do práce atd.A taky tady na vsi žádné BIO potraviny neseženete,to akorát platíte tzv, vesnickou přirážku.Rohlík ve městě za 1kč a na vsi za 2.Takže paráda.Ale do bytu,kde lidi k sobě nemají úctu,dělají si naschvály....bych fakt nešla.Stačil mi kdysi 2letý podnájem.to mě vyléčilo.Všehcno má své + i -.
|
| Haluška | 
|
(20.9.2005 21:59:39)
Věrčo,
díky za pěkný příspěvek, konečně k věci :-))
Musím Ti dát za pravdu, jsem s tímto způsobem života opravdu spokojená, i když teď už bych radši asi šla někam na okraj menšího města, než je ta Praha. Nevýhoda by však byla, že bych byla daleko od přátel a od rodičů... Když jsou děti u babiček, je to taky docela výhoda :-)
|
|
| Sajsa+Kája 9r.+Daník 01/07 |
|
(20.9.2005 22:06:25)
Věrčo,
máš v mnohém pravdu. Jen pro zajímavost, mohla bych se zeptat, kolik vyjde topná sezóna na pevných palivech? My tedy jedeme na elektriku a když uvážím, že v bytě jsme platili 2500,- teplo a teplou vodu,500,- elektriku k tomu, výrazně jsme si polepšili. Jsme ani ne na polovině. Ale fakt je, že jsme "tuplovaně" izolovali.
|
|
| Petri | 
|
(21.9.2005 9:43:23)
Konečně k věci, už jsem chtěla jít z této diskuze pryč, ale Verča mě přesvědčila, že jsem tento parádní článek nepochopila špatně. Haluška se jednou větou zmíní o látkových plenách a už se do ní všechny pustí. Smysl článku byl opravdu úplně v něčem jiném.
My jsme bydleli v bytě ve městě 3 roky. Teď už rok v domečku na vesnici. Musím přiznat, že do města to máme asi 8km. Lokalitu jsme vybírali hlavně v blízkosti města - kroužky pro děti, školy, nákupy. Musím říct, bydlet na vesnici - jedním slovem krása. Vyjít z kuchyně přímo na zahradu, to byl vždycky můj sen. Teď se mi vyplnil. Sice máme plno dluhů, které musíme ještě pěkných pár let splácet, ale stálo to zato.
A ohledně té ochrany přírody - stačí když každý z nás přispěje svou troškou do mlýna, např. tříděný odpad - tím nemyslím, že hodí do kontejneru jen PET láhve, ale také kelímky od jogurtů, igelity atd. Když už tímto začnete, uděláte pro přírodu pozitivní krok a sami se budete cítit líp, že to děláte do budoucna i pro své děti. Musí se prostě jenom začít.
Jinak Haluško opravdu krásný článek. Díky za něj.
|
| Eva K, 13tt | •
|
(21.9.2005 11:22:16)
Tento týden koupíme pozemek kus od Prahy a k první radosti se samozřejmě připojuje i obava, dojíždění, mnohkrát zmiňovaný sníh a topení, sousedi.. Cena pozemků nás zahnala až k Úvalům.
A zase představa kočárku pod okny kuchyně se spícím mimimem, nebo děcka na pískovišti a já bez obav ve "sluchovém" dosahu, večeře pod stromem... Grylování s přáteli a jejich dětmi. Jsem zvědavá, jak to budeme snášet a jak to bude klapat a co z našich snů i obav dojde naplnění:-). V Praze mi chybí prostor, stále příliš mnoho lidí na malém prostoru. A těžko se mi dýchá, nepřipadá vám, že je zase inverze? Bolí mě nos.
Určitě se taky ukáže, co všechno mi přinášela Praha, kdykoliv si zajít do kina, na nákup, k doktorovi, na poštu.. Ale je to daň za luxus mít kolem sebe prostor. Eva
|
| Katka. | 
|
(21.9.2005 12:48:54)
Celej život jsem žila ve "městě" cca 3 tisíce obyvatel.
Bydleli jsme v tiché ulici, ve velikým baráku se zahradou.
Před 2 lety jsem se nastěhovala za přítelem do Prahy, do bytu 2+kk, uprostřed velkýho sídliště.
Byl to šok!!! U nás jezdil autobus 3x dopoledne a 2x odpoledne.
Vlak jel poslední ve 20h. Tady jezdí MHD 6x za hodinu!!
Když jsem chtěla po příteli jízdní řád na metro, dostal záchvat smíchu.
Netušila jsem, že jezdí ve špičce každý cca 2 minuty!!
Zkrátka to byl šok, nejhorší ovšem bylo to "vězení" v bytě.
Příští měsíc se budeme stěhovat kus za Prahu do domečku se zahradou.
Je to v klidné slepé ulici, jsou tam 3 domky, takže auto tam jezdí jen naše a sousedovo.
Potraviny v obchodě jsou sice dražší, ale to nevadí. Do Prahy ho budu mít vlakem cca 15 minut :)) Už se těším na práci kolem domečku, na čerstvej vzduch, na klid...
Je pravda, že v Praze jsem měla všechno pod nosem - obchody, doktory atd. Teď budu muset k doktorům velkej kus dojíždět, za kamarádkama taky, ale to mě vůbec nevadí. Konečně budu pryč z té "králikárny".
Nemám vůbec nic proti lidem, kteří žijí v bytech na sídlišti.
Mám kamarádku, která je šťastná, že příjde domů do bytu a nemusí se o nic starat, nemá práci kterou by v domě se zahradou měla.
Každýmu vyhovuje něco jinýho... :))
|
| Tara | •
|
(26.9.2005 22:12:20)
Odstehovala jsem se z centra Prahy na jeji samotny krajicek, kde to funguje asi jako na malem meste, a nevyhovuje mi to. Neni to tak strasne, abych zahodila vsechno, co tu mame, a vzala si hypoteku na 1+1 na Novem Meste, radsi zustanu tady, ale kdybych mohla nas bytecek kouzlem presunout do centra, kde jsem prozila predchozich 10 let, nevahala bych ani chvilku.
Dokud jsme nemeli deti, jeste to slo. Bylo vic casu, mohli jsme vyuzit blizkost prirody a po veceri vyrazit 20 km na kole, a kdyz jsme se jednou do roka zdrzeli na nejakem flamu, holt jsme tech 9 kilometru od metra sli dve hodiny pesky.
S detmi je to horsi. Najednou je tu nekdo, kdo potrebuje v sedm vecer zacit ukladat do postylky, kdo si nemuze dat ve meste sendvic misto obeda a koho musite po schodech do autobusu nebo na zastavku nosit.
Zamestnani a vubec vsechno, co je "pouhych 20 minut od centra", je hodinu od nas. Kazda pochuzka do centra znamena rozhodovani, zda budu radeji bojovat s silenymi intervaly MHD nebo prisernym parkovanim v centru, baleni vsemoznych propriet, ktere by mohly byt behem pristich hodin potreba, a vedomi, ze se nestihne bud obed, nebo ze bude pozdeji vecere. Jit vecer do kina znamena, ze k nam musi hodinu cestovat hlidaci babicka a v noci ji pak musime odvezt zpet, protoze MHD v noci jezdi zridka a po pulnoci uz vubec ne. Samozrejme si nemuzeme dat ve meste sklenicku vina (nebo musime losovat, kdo ridi).
Lekare si muzeme vybrat bud ve meste (a pak se tam s horeckou zoufale plazit) nebo u nas (a pak si brat volno kvuli kontrole oci nebo predpisu antikoncepce, protoze po pracovni dobe nestihneme dojet domu pred koncem ordinacnich hodin).
Grilovani na zahrade je mene, nez clovek cekal, protoze cast roku, kdy se stmiva dostatecne dlouho po konci prace, je mnohem kratsi, nez grilovaci sezona.
Nikdo se u nas nestavi na skok cestou z prace - protoze nikomu nejsme po ceste. Kazda navsteva u nas je puldenni; je-li ve vsedni den, byva zase nutny odvoz autem.
Cisty vzduch? Pravidelne asi tak mesic pred tim, nez nas vubec napadne zacit malounko topit, na nas zacne z okolnich kopcu stekat hnusny zluty vzduch plny zplodin z cehosi podezreleho, cim topi v tamnich domcich - musi to byt silene levne, jinak by nezacinali topit tak brzo, a asi je to i hrozne svinstvo, prinejmensim to hrozne smrdi.
Kazdy je jiny a nekomu, kdo si preje byt na materske dovolene v okoli sveho bytu, nepotrebuje kontakt se svym(i) zamestnanim(i), nepotrebuje kupovat knizky nebo darky (nebo i takove drobnosti nakupuje po internetu), malokdy zarizuje neco ve meste, nerad se prochazi po meste, nechce vozit deti na krouzky a umi si rychle najit pratele v sousedstvi, by to mohlo vyhovovat.
Jsou tady i prijemne veci: kdyz jsme zapomneli zavrit okenko od auta, do pul hodiny na nas zvonil nekdo, koho jsme ani neznali, a upozornil nas na to, urednici na mistnim urade jsou vstricni a profesionalni a vsichni rodice malych deti se po nejake dobe znaji navzajem. A taky mi dnes prisla SMS od mistniho remeslnika, ze si mam vyzvednout hotovou zakazku.
|
| Federika | 
|
(26.9.2005 22:18:38)
Taro, tak my teď žijeme podobným způsobem, který popisuješ, ale asi fakt záleží na tom, jak to vnímáš...Mně to nepřijde tak hrozný, když jedu do centra, většinou zastavím někde u metra a dál jedu s kočárem, nakupuju místo v přecpaných hypermarketech v klidňoučkým Benešově, kterej miluju, do kina si holt seženu hlídání, který u nás přespí, stejně po tom moc často netoužím, návštěv máme až moc, všichni u nás většinou přespí....Škola je určitě příjemnější než by byla velká škola ve městě a věcí, který nabízí jen centrum Prahy, zas moc není...Mně to fakt vyhovuje...
|
| Tara | •
|
(26.9.2005 22:56:47)
No ja jsem minuly skolni rok jenom na krouzky jezdila do mesta 3xtydne (obe holky plavani + ta vetsi tanecky, u nas nic takoveho nebylo), plus jeden den ja odpoledne do skoly a vecer do bazenu, a pri tehle frekvenci uz to cloveku zacne opravdu lezt krkem. Bazen je napriklad jedna z veci, ktere na periferii opravdu nebyvaji, u nas neni napriklad ani knihkupectvi, trekove sandaly nebo poradnou vetrovku tu taky nekoupim; specializovane doktory clovek sice nevyhledava, ale kdo ma deti, toho k nim pediatr vzdycky dozene.
|
| Federika |
|
(27.9.2005 7:48:51)
Taro, já jsem s tím počítala předem, že budu děti všude vozit a vůbec, že budu třeba i několik hodin denně trávit v autě, nějak mi to nevadí...Vozím denně dítě do školy a ze školy, na kroužky, za nějaký čas k tomu přibyde další dítě, školka bude jinde, k tomu samozřejmě občas doktor...Auto mi stojí před domem a min. čtyřikrát za den do něj naskakuju...
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(27.9.2005 10:28:57)
Jo, kdybych měla dítě/děti věčně někde vozit (a to bych musela, i kdybychom měli auto, manžel nemá řidičák, tudíž by mi nic jiného nezbývalo), tak bych z toho byla tak hotová, že by mi na nějakou zábavu nezbývala kapacita. Navíc, kdy bych pracovala? Ráno hodinu do města, hodinu z města, odpoledne to samé, to jsou 4 hodiny času, kterej se dá strávit lépe a účelněji. OK, někoho baví jezdit autem, mně ne... nesnáším ježdění po městě, nota bene po Praze, na kterýmkoli místě jsem rychleji metrem nebo tramvají než autem, teď ještě problémy s parkováním...
|
| Stáňa+Ondra (* r. 94) | 
|
(27.9.2005 10:47:24)
Pettino,
možná by to už zvládla (kolik jí je? já mám představuasi 4 tř. nebo se pletu?) ... My začali Ondru občas posílat na tréninky samotného, když chodil do třetí třídy (původně jsem to tak neplánovali, ale prostě se to tak sešlo...) a zvládl to (a to to bylo dvěma bus, tj. s přestupem)
|
|
|
|
|
| Tara | •
|
(27.9.2005 11:09:40)
Jiste ze se da travit denne nekolik hodin v aute a vozit deti sem a tam, nekoho rizeni a pochuzky bavi. Ale zase pak nezbyva cas na poradnou praci. Proste se mi zda hloupe bydlet nekde, odkud musim za vsim dojizdet. Je to stejne, jako kdyby nekdo bydlel ve meste, ale kazde odpoledne po praci by jel na periferii na zahradku a vecer zase zpatky.
Jenze se holt do mesta vsichni nevejdeme :-(
|
|
| fíďa | •
|
(27.9.2005 17:39:04)
To je fakt hrozný, tak vy si spokojeně žijete v "čistějším" prostředí od centra a přitom nám všem podkuřujete z výfuku.
|
| vranimůra | 
|
(27.9.2005 18:58:52)
Nevím jestli ta poznámka o podkuřování z výfuků patřila mě, ale odpovím. Když jedu autem, tak většinou s manželem, který jezdí služebně a nebo na kole s dětmi ve vozíku. Tož tak.
|
| fíďa | •
|
(27.9.2005 22:30:19)
Myslím, že tady někdo psal, že jede i 4-krát denně, aby odvezl děti, přivezl apod.. To je ale opravdu také velká zátěž pro přírodu. Já prostě nechápu, že někdo, kdo chce bydlet na čistém vzduchu, pak klidně jezdí a jezdí a jezdí. Chápu, že dnes to není jednoduché, ale to je právě to. Proč utíkat z města, když tam neustále něco potřebuji? Já sama bydlím ve městě, ale na nákupy jezdím na kole, nebo jdu pěšky. Do centra s autem nejezdím a další věc je, že prostě holt některé věci nemám.
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 23:00:58)
Fíďo a co když už někdo na vesnici bydlí a vybírat si nemohl. A prostě nakupovat musí jezdit, děti do školy taky musí chodit a občas je potřeba i doktor. V dnešní době je doprava mezi vesnicemi moc špatná. Jak já říkám jezdí ve středu a v dubnu.:O) A není to chyba těch lidí "dole". Tak musí mít auto a zamořovat ovzduší jak ty říkáš.
|
| fíďa | •
|
(27.9.2005 23:42:17)
Chápu, chápu, je to fakt hrozný, že spojení nejsou a opravdu se někdy a nějak do toho města musí zajet. Jde o to, do jaké míry je to nutné. Nevím, jestli mě správně chápeš, myslím, že ty se snažíš moc tím autem nejezdit a pokud to jde, tak to zařídit bez auta. Ono je ale spousta lidí, co chtějí mít domeček za městem, ale každý den(podle mě nesmyslně) dojíždí do města, aby odvezli děti do školy, nakoupili si, dali děti do kroužků atd.. Já vím, že ti to připadá bez auta nemyslitelné, ale já myslím, že plno těch cest je zbytečných. Každý takový človíček chce samozřejmě využít veškeré výhody města, ale nechce si v tom špinavém městě žít. Určitě to není tvůj případ. Já mám známé, kteří dokud byli mladí a neměli kde bydlet, tak byli hrozní ekologové, dost věcí jsem se tenkrát od nich naučila. Plno věcí mi přímo kritizovali, tenkrát jsem už měla děti a oni né. Pak se jim narodilo dítě a oni začali zjišťovat, že je to všechno hrozně hezké, ale musí ze svých ekologických požadavků ustupovat, také stárli a narodilo se jim druhé dítě a to se rozhodli, že budou žít na vesnici. Dnes mají auto, které tak urputně kritizovali a jezdí s ním každý den do práce. Naštěstí mají školu a školku ve vesnici, ale doktora mají 10km daleko. Najednou jde ekologie stranou a už ustupují v tolika věcech, že já jenom žasnu. Tak právě nevím, jestli by nebylo vpodstatě lepší, kdyby zůstali ve městě. Oni si mohli vybrat, ty třebas ne. Dnes nemají ani čas, vlastně ani peníze, aby se u nás zastavili na čaj, a to říkají, že je to jen 30 minut vlakem, že to není žádný problém. Je pravda, že já si čas najdu a ráda u nich přespíme i s dětmi, ti se tedy ohromně vyblbnou a je nám tam hezky.
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 23:58:59)
Fíďo, mohli jsme si vybrat. A vybrali jsme vesnici. Popravdě řečeno ani jeden si nedomyslel důsledky toho rozhodnutí. Myslím do všech podrobností. Byli jsme trochu dost naivní. Vesnice to není jen ta zahrádka, louka za okny, les pár metrů od baráku. To je taky dojíždění do práce, do školy, nákupy a podobně. Přiznám se, že co se týče dojíždění za nákupy a k lékaři nejde u mě ani tak o ekologii (ale odpad třídím :o), jako o šetření korunek za benzín a v neposlední řadě snaha trochu zhubnout. Bezvýsledná snaha ovšem, ale to je jiná kapitola. Mockrát jsem líná a těch šest kiláků raději jedu autem a vymlouvám se na to, že holky jsou malé (dva roky a čtyři měsíce). Pak zase mnohokrát chodíme pěšky a kocháme se okolím. Tamhle mají nové ovečky, tamhle jsou pipi, hele jede traktor, podívej placatá kočička :o) a po autě ani nevzdechnu.
Horší to bude až Eli půjde do školy. Chodit tři km pěšky ráno a tři zpět odpoledne mi teď připadá šílené. Další alternativou je auto, autobus, kolo. Co si vybereme to nevím.
|
| Xantipa. | 
|
(28.9.2005 0:08:38)
Vranimůro, např. my si taky mohli vybrat a po důkladném zvážení si vybrali bydlení opět ve městě. Hlavně proto, že máme děti. Řešili jsme, jak do školy, školky, kroužky, zájmy, práce apod.
Ale máme chaloupku kousek od města - oáza klidu, skvělé cyklotrasy, les, soused z jedné strany má koně a býky, druhý soused - ovce a kozy, slepice, husy, kachny, kočky nepočítám, to tam má skoro každý.
Vážně je lepší /pro nás/ mít bydlení ve městě a mít něco, kam mohu zajet, když si chci odpočinout. A po městě taky jezdím auteml-než bych všechno oběhla, tak ztratím spoustu času.
Myslím, že děti budeš vozit autem. Už vidím, jak v dešti nebo vánici jedeš na kole či pěšky. Teda, tebe nevidím, vidím sebe. A úplně nejhorší jsou zájmy dětí - buď je budeš vozit a nebo nebudou nikam chodit. Jak jednoduché. Vidím to u mé sestry. V otázce dopravy na ekologii kašlu, jinak odpad třídím taky.
|
| vranimůra |
|
(28.9.2005 0:17:05)
Xantipo když jsme uvažovali před stěhováním o kroužích a škole (měli jsme jednu holčinu) nepřipadalo nám to jako problém. To že jsme nechali byt v Praze a přestěhovali jsme se na chalupu, byla ovšem bláznivost. To co nám připadalo jako snadné, zase tak jednoduché není. Autobusy sice jezdí, ale brzy ráno a pak až po poledni. Taky stojí dost peněz. Do města vzdáleného 14 km mě cesta přijde na 60 kč (s kočárkem) a autobus tu trasu jede HODINU, protože objíždí všechny možné vesničky po okolí. Jenže nad tímhle jsme tenkrát nepřemýšleli. Chyba.
|
| Pavla3 | 
|
(28.9.2005 8:52:10)
Vranimůrko, v téhle souvislosti mě napadlo, jak se kompletně změní život rodině, když jedno dítě nastoupí do nějakého zařízen (školka, škola) kam se chodí pravidelně, a které má svů režim. Když si teď jdeš na nákupy, nebo něco zařizovat, aspoň částečně si to uzpůsobíš podle svých potřeb. Např.: nejdeš na nákup, když je venku -10 a je vánice pokud neumíráte hlady :-)))) Ale až bude tvoje holčička chodit do školy budeš jí muset, podle toho jak popisuješ svojí situaci, každý den vyhrábnout v 6 ráno z postele a mazat na 8 do školy. Teda budeš muset vyhrábnou i tu malou chudáka, nemůžeš jí nechat doma samotnou. I když říkalas, že tam bydlíte s babičkou? To Tě nechci strašit, ale připravit na drsnou realitu. I mě městského člověka překvapilo, že musím děti vyhnat brzy ráno z postele za jakéhokoliv počasí :-)
|
| vranimůra |
|
(28.9.2005 10:32:54)
Pavlo teď jsi mě s tím vstáváním dostala. :o) Jsme zvyklé vstávat později a v zimě vyrážíme až když nám cestu prohrábne traktor. Ale až bude škola... Sice tři km není taková dálka, ale tři kilásky v zimě a tři kilásky v létě je sakra rozdíl. Maličkou asi bude hlídat babča. Tedy doufám. A nebo třeba nebudou takové zimy jako v loni.
|
| Pavla3 |
|
(28.9.2005 10:45:26)
Víš, já jsem velmi tvrdá přísná matka (na dnešní styl výchovy), ale budit ráno děti mě normálně rve srdce. Teď jsem v situaci, kdy ráno vypravuju Káťu do školy, která je naproti. Což to je super, ale taky musím vyhrábnout Tínu do školky, která je už kus cesty takže musíme autem a k tomu musím oblíknout Martínka a vzít ho sebou samozřejmě. Tína musí bejt ve školce do půl devátý a je to pro nás dost honička. Sebekriticky přiznávám, že ráno je pro mě nejvíc stresující část dne a prostě to nezvlácám :-)))) Kdeže jsou ty časy, kdy jsem se jako svobodná bezdětná všude vytahovala, že ráno odcházím za 20 min od zvonění budíku skvěle oblečená, učesaná, lehce nalíčená z uklizeného bytu :-)))))))))
|
| MirkaEyrová | 
|
(28.9.2005 21:30:37)
Pavlo, a to si vem, že my kluka musíme budit v 5.45, abychom stihli vlak v 6.50 do školy. Je to tvrdý a je mi ho děsně líto, protože zároveň se vracíme z té školy před šestou večer (aby byl co nejvíc mezi dětmi - což nám zase doporučil psycholog jako lék na synovy problémy se zapojením v kolektivu). Ale vstávat zatím jinak nemůže, bohužel. --- Taky když jsme se sem na vesnici stěhovali, jsme ani zdaleka netušili, co všechno to bude obnášet (a to jsem na vesnici sama prožila dvacet let života). Netušila jsem, že mě nebude bavit zahrádka (protože nebudu zvládat zároveň pečovat o batole a zároveň se hrabat v hlíně a kytičkách). Netušila jsem, že mi nesedne doktor obvoďák a že budu stejně muset za praktickým lékařem jezdit do města. Netušila jsem, že synovi nesedne kolektiv ve škole (a mně přístup pedagogů), takže budeme syna vozit do školy opět do města. --- Teď bych nakonec strašně ráda, abychom se mohli do města přestěhovat, ale asi nebudou penízky:-(
M.
|
|
|
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(28.9.2005 21:35:04)
Holky,
já taky potřebuji k auto k životu. Všechno a všechny, co mám ráda a co patří do mého života, je moc daleko na dojití nebo i dojetí MHD, vlakem, busem.. Ale tak používám aspoň katalyzátor!! Znala jsem jednoho "ekologa", který byl nejekologičtější ze všech, až na půdu, a když si pořídil rodinu a auto bylo třeba, tak koupil asi 20 let starou šunku, která smrděla ještě čtvrt hodiny všude, kudy projela a moc bych chtěla vidět, co všechno do toho ovzduší vyprděla!!
Odpad třídím taky :)) (a taky chodím sbírat odpadky kolem našich popelnic :) (nojo, já jsem ta pořádkumilovná, viz jiná diskuse :))
|
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(28.9.2005 21:00:16)
No jo, Fíďo, ale ona není JENOM ta ekologie. Podívej se, třeba bydlení ve vlastním domě se zahradou je ohromně dobrá věc z pohledu malého dítěte: může kdykoliv vylítnout ven, rodiče VÍCEMÉNĚ nemusí mít strach, že zaběhne pod auto, může tam mít třeba vlastní (= čisté) pískoviště a houpačku, lano na šplhání, mohou tam být stromy na lezení, je kde s děckem hrát na "obyčejné" venkovní hry jako házení míčem nebo kreslení křídama na chodník... ALE! Domy ve městech jsou NEHORÁZNĚ drahý. (Taky někdo miluje pěstovat kytky, pár řádků mrkve, sekat trávník na anglicko anebo chtějí mít psa a pro psa pěknej výběh atd.) Zkrátka z nějakých důvodů cítí potřebu žít v domě. K tomu pochopitelně chtějí někam chodit do školy, práce a k doktorům, a k tomu MOHOU i navíc chtít děti vozit do nějakých kroužků. ALE - nemají ty miliony na vilku ve městě! Co jim tedy zbývá, než koupit barák na vsi (každopádně mnohonásobně levnější), a za věcmi typu doktor, škola a kroužky NĚJAK dojíždět? Že autobusy jezdí do některých míst jednou denně, to ale není věc obyvatel vesnice, ne? To je přece věc politiků, případně společností obecně, že si řeknou - všichni maj auta, na co autobus.
M.
|
| PajaMM | 
|
(28.9.2005 21:03:18)
Mirko,
uplne souhlasim. Prave s muzem resime obdobne problemy - dum mimo mesto nebo byt ve meste...A ne tedy z duvodu ekologie...
|
|
| Pavla3 |
|
(29.9.2005 8:54:48)
Holky, víte co mě na těch ekologických aktivistech strašněmocbaví? Že většinou první do čeho se navážej jsou auta. A to prosím osobní auta :-))))) Slyšely jste někdy o nějaké demonstraci před budovou nějakého obřího autodopravce? Já ne. Nejlepší je navážet se do obyčejných lidí, kteří to auto prostě potřebují, že jo. A další jejich vtipná zábava je blokování stavby dálnic. To je pro ně dobrá zábava, skoupit pozemky a pak je státu prodávat mnohonásobně předražený - málokdo si dovede spočítat kolik to je a kde ty prachy končej - myslíte, že je použijou třeba na dotaci hromadné dopravy na vesnice? Cha cha....
Mimochodem snad každýmu trošku myslícímu člověku je jasný, že doprava podstatně rychlejší než pěšky, nebo na kole je pro člověka nezbytná.....
|
|
| vranimůra |
|
(29.9.2005 9:04:51)
Ahoj Mirko,
popsala jsi přesně to, proč jsme před rokem na venkov šli. Čisté pískoviště, spousta prostoru na hraní, vypuštění na zahradu bez obav, že jí někdo čapne a odvede. Pro dítě je bezvadný, když od rána do večera lítá venku. Se školou a kroužky to pro nás bylo jednoduché. Prostě jí budeme vozit. Máme auta a tak nebude problém. Jenže je problém. Ani ne tak se školou, to se nás zatím netýká, ale s tím, že jí tu chybí děti. A jak pozoruju, nestačí jí jen dvakrát za týden zajet do mateřského centra.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 10:23:42)
Federiko,
ono jde asi hlavně o to, jaký životní styl kdo preferuje. Zrovna nedávno jsem nad tím uvažovala, byli jsme se synem na výletě kousek za Prahou, samozřejmě se tam všude staví nové domy, tak jsem říkala, jestli bych tam mohla trvale žít. Nemohla. Jsem vyloženě městský člověk a necítila bych se tam dobře. Navíc, musela bych nutně mít auto, což nechci, ve městě ho nepotřebuju a na výlet se dá jet vlakem. Přemýšlela jsem pak už i o detailech typu "co kdyby se moje dítě zranilo nebo mělo dejme tomu prudkou alergickou reakci na včelí píchnutí" - přece jenom, než přijede záchranka do Horní Dolní, chvíli to trvá, ve městě máme nemocnici za zadkem. A i kdybych měla auto, než dítě naložím, než vyjedu z garáže... atd. atd.
Hlídání - kdo by mi tam jezdil hlídat? Společenskej život absolutně žádnej, ve vesnici je max. hospoda a vesnická hospoda je něco úplně jiného než ve městě. Pokud člověk v nějakém prostředí nežije odjakživa, tak tam těžko zapadne. Když chci ve městě někam jít, tak se můžu sebrat a vrátit ve čtyři ráno, protože jezdí noční tramvaje, taxíky... jezdit taxíkem 30 km za Prahu by docela lezlo do peněz. Kamarádi by za náma taky asi moc nejezdili, měli by to daleko - většina jich nemá auto. A sedět každej večer u počítače nebo televize by mne fakt nebavilo.
Nemluvě o tom, že jako alergik bych v přírodě docela trpěla.
Takže je to individuální, někdo by nemohl žít ve městě a někdo na vesnici. :o)
|
| Sam+3 kousky | 
|
(27.9.2005 10:32:48)
Čau Monty, pravdu díš:-)
Já jsem od malička městský člověk, na vesnici bych žít nemohla, ovšem ani ne v Praze:-) Na můj vkus je tam příliš moc lidí, ráda tam zajedu, nakoupím
atd... ale stačí mi projít Václavák a mám fóbii z davů. S manželem jsme hledali byt v místě, kde je základní obč. vybavenost, doktoři, školky apod...Milovice toto zcela splňují, i když to není búhvíjak pěkné město, jsme spokojení, navíc vím, že se bude pořád víc a víc rozvíjet, zdokonalovat spojení atd...V Praze jsem autem za 20 minut, busem za 45 min, vlakem taky tak.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 10:51:49)
Samedko,
tak já bych na Václaváku taky bydlet nechtěla... tam se dostanu jednou za uherskej rok. :o)
My máme docela kliku, bydlíme ve vnitřní Praze, kousek od metra, vybavenost perfektní, všechno u nosu, hospoda přímo v baráku, v ulici dvě základky, školka 5 minut, ale je tu klid skoro jak na vesnici. Teď mám otevřený obě okna a slyším akorát naproti z hřiště gymplu, jak hrajou kluci fotbal. Občas projede auto. Večer po osmý je tu božskej klid. Být tenhle byt o pokoj větší, v životě se už nechci stěhovat. :o)))
|
|
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 10:35:56)
Monty sice to nebylo na mě...
Píšeš o životním stylu - jseš zvyklá se bavit, jseš hodně společenský člověk, tak by ti město chybělo. Já jsem asi tvůj pravý opak, ale přesto mě vesnice, zlášť náš zapadákov, zaskočila. Zjistila jsem, že přeci jenom mi ten kontakt s lidmi chybí. Sice ne moc, ale chybí. A už vůbec mi nedošlo, že se tak bude možná cítit i má dcera až trochu povyroste. Ale už je pozdě...
|
|
| Federika |
|
(27.9.2005 11:07:31)
tak já pocházím z vesnice, pak jsem ale 17 let žila v Praze...Postupem času jsem nabývala dojmu, že nejsem městský člověk, že chci z Prahy pryč, tak jsem koupili pozemek v " Horní Dolní", vyběhávali stavební povolení...Teď máme už nějakou dobu pronajatý dům v podobné " Horní Dolní" a já přišla na to, že nejsem ani vesnický typ...Takže mám asi dva týdny v ruce stavební povolení, samozřejmě zaplacený projekt, ale přesto jsem se před pár dny rozhodla, že nebudeme stavět, že vesnický dům v " Horní Dolní" je na mě přece jen trochu moc a kupujeme spíš městský dům sice taky mimo Prahu, ale s lepší dostupnostía určitě jednodušší na údržbu...Nadále budu závislá na autě, ale návštěvy k nám dojedou MHD, a děti, jakmile trochu povarostou, můžou taky jezdit třeba autobusem...
Jinak do školy a k doktorům není třeba až na výjimky jezdit až do Prahy, často mám lepší zkušenosti v příměstských obcích....A tam to většinou netrvá autem hodiny...
Ale je fakt, že všechno má své pro a proti, každý si to musí rozmyslet, jen nesouhlasím s tím, že je něco neměnné..Sakra, když mě něco hodně štve, tak to vždycky můžu změnit, ne? Život je moc krátkej na to, abych ho žila způsobem, který se mi nelíbí....
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 11:11:26)
Federiko,
jenže konkrétně tahle kamarádka nic moc měnit nemůže. Má tři děti a je na manželovi totálně ekonomicky závislá. Ona jen doufá, že se něco změní, až bude barák i statek jejich, jenomže já si tím nejsem moc jistá. Její manžel je vesnickej kluk a těžko bude prodávat hospodářství, ke kterýmu má osobní vztah...
|
| Federika |
|
(27.9.2005 11:14:44)
Hmm, tak to je pak průser...Stejně by se s ním ale mohla přecenějak domluvit, vždycky je nějaký řešení...I když, podobně žije moje sestřenice, taky jí to nevyhovuje, ale ani není schopná s tím něco udělat...
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 11:18:43)
A navíc až budou na statku sami, může jim taky být přes padesát a to je pak těžké něco měnit. Zvyk je železná košile a pokud člověk opravdu nemá odvahu vše za sebou nechat a utéct...
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 11:21:09)
Víš co, tam byla chyba hned od začátku. Městská holka, která naprosto neměla páru o tom, jak to chodí na statku. Jediný, co se jí líbilo a co si představovala, protože jezdila na koně bylo, že si na tý vesnici pořídí koně. Takže se v podstatě vdala za možnost mít koně, samozřejmě má prd, koně nejspíš nikdy mít nebude a zkysla v místě, kde je nešťastná. Navíc po těch letech pochybuju, že by jí ten kůň ještě spasil, nejezdila nějakých osm let a už odvykla i tý starosti o koně. Ono je něco jinýho jezdit do jezdeckýho klubu a 2x za týden se na hodinu starat o koně a něco jinýho mít ho doma a starat se o něj pořád...
Já bych jí to přála, aby se jí splnily sny, jenom si prostě myslím, že je to dost problematický a nejspíš neřešitelný. Možná, až děti budou větší. Nevím. Nejsem v tomhle ohledu moc optimista.
|
|
|
|
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 11:14:44)
Federiko, neříkám, že nic nelze změnit. Ale zatím se rozhoduji, jestli to opravdu je tak strašné tady, nebo jsem tak strašná já, že jsem se zatím neuměla přizpůsobit. Jestli to pro děti bude opravdu tak strašná zátěž chodit do školy 3 kilásky. Prostě stále srovnávám pro a proti a rozhodně se nechci unáhlit jako kdysi.
|
| Federika |
|
(27.9.2005 11:17:46)
rozmejšlej dobře, 3 km je dost...Aby tě děti pak neproklely....Můžou jezdit na kole, zase něco měnit jen kvůli dětem, teď to přeženu, ale za chvíli vyrostou a jde hlavně o tvůj život...Jestli to tobě vyhovuje....
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 11:26:40)
Federiko, zatím to řeším tak, že holky naložím do vozíku a frčím nakoupit nebo k doktorce na kole. Auto sice máme, ale snažím se jezdit co nejmíń.
S tou mojí spokojeností je to asi tak. Mám období, kdy jsem tu šťastná, Liška běhá po zahradě, chodíme se koukat na koně, jezdíme na Hlubokou, chodíme do lesa a pak přijde období, kdy se tu nedá projít suchou nohou, někdy se tu nedá ani projet autem a v tu chvilku proklínám celé přestěhování. Když na mě přijde chvilka, kdy si chci popovídat, tak jedu do MC vzdáleného asi 14 km. Tam po půlhodině už koukám na hodiny, kdy to skončí, protože mě drnčí v hlavě.
Prostě je to asi tak, že bych potřebovala být na vesnici poblíž Prahy. Mít možnost kdykoliv se sebrat a jet za kamarádkama do Prahy, ale taky mít tu možnost být o samotě.
Snad z té slátaniny pochopíš co tím chtěla můra říci.:o)
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 11:32:06)
Monty ještě k těm zahradám. Moje tchýně tu bydlí stejně dlouho jako my a bohužel jí to víkendové hospodaření stále drží. Ta seká trávu ještě snad půl kiláku od plotu aby to bylo estetické. To samé s listím.
|
|
| Federika |
|
(27.9.2005 11:41:40)
Vranimůrko, ale to je asi normální, že jednou přetékáš štěstím, jindy seš nešťastná...Já jsem teď v létě byla šťastná, že jsem v přírodě, děti se můžou koupat v bazénu na zahradě, stavět si stany, lítat, jezdit na kole, jezdilo k nám procesí návštěv...Ale občas jsem úpěla, když jsem musela bazén čistit, když se nám tady objevily houfy mravenců, když jsem utrhla výfuk na autě, když jsem musela sekat trávu, jet v šíleným horku ve dvouhodinový zácpě do Prahy k doktorovi...
Řekla bych, že ty potřeby se asi taky mění věkem a já jsem ochotná v případě nutnosti klidně pálit mosty a úplně svůj život překopat, když mi něco hodně nevyhovuje....Je fakt, že s tím musí asi pak tak nějak souhlasit víc členů domácnosti...
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 11:50:35)
Federiko, romantičtí jsme byli oba. Já i muž. A oba nás to přešlo. On dojíždí každý den 140 km do Prahy. Naštěstí má dobrého šéfa a tak mu hradí cestu. Ale je to každý den čtyři hodiny času.
Zatím jsme se dohodli na tom, že než půjdou do školy, zkusíme něco našetřit a pak si koupit domeček poblíž města a nebo se vrátíme do Prahy. A třeba taky si zvyknu. I na tu tchýni.
|
| Federika |
|
(27.9.2005 12:12:59)
Milado, já jsem za Prahou momentálně asi 35 km, v blízký budoucnosti budu asi 25km a přijde mi to v pohodě, krůček od Prahy...Ale já problémy s řízením nemám, dojedu si kamkoli. Takže ta vzdálenost je fakt individuální...Přijde mi teda už skoro jedno, jestli 12 km nebo 30, jak už jednou v tom autě sedíš....
|
| Pavla3 |
|
(27.9.2005 12:29:41)
Dlouho jsem odolávala vstoupit do týhle diskuse. Teď mi to nedá přispět se svou troškou do mlýna :-) Moje bydlení řešit nebudu bydlím v centru města, ještě loni jsem z okna koukala na dceru do třídy - letos maj okna jinam :-(
Ale zrovna minulý týden jsem řešila s kolegyněmi na školení bydlení v příměstských částech Prahy. Řešily jsme Krč a směr Břežany nebo Jesenice. Dokud máš opravdu malý dědi, který vozíš a nevadí ti to pak asi není zas takový problém. Když by mělo dítě už tak 4.třída jezdit někam samo je to horší. Říkaly mi, že z Kačerova vyjíždí bus, který je už v Krči úplně plnej a nepřibírá. Když se dítě nedostane v Krči do busu musí jet zpět na Kačerov a jet tím co jede za hodinu. Vím, že pro některý lidi je prostě domek se zahradou životní cíl jen je třeba zvážit všechny aspekty. Nevím asi bych děti takovýmu stresu nevystavovala. Představa, že jede někdy v zimě v 16.00 ze školy a autobus jede jednou za hodinu? Možná jde jen o zvyk.
|
| Tara | •
|
(27.9.2005 12:35:15)
A ostatni deti chodi po skole ke kamaradovi na svacinu, na internet, ucit se nebo si hrat, ale tvoje dite musi domu, protoze to ma moc daleko, prislo by za tmy, nebo by mu ujel posledni autobus.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 12:44:13)
Taro,
to je další věc. Pamatuju si to ze školy - holky, co dojížděly, nikdy po škole nikam nemohly, protože by se nedostaly včas domů. Když aspoň dojíždí těch dětí víc, tak se můžou kamarádit spolu, ale když v dané lokalitě není žádný dítě obdobnýho věku (což se v těch nových satelitech může v pohodě stát), tak to má asi docela blbý.
Sestra jedné kamarádky to má podobně. Odstěhovali se z Prahy do satelitu. Holku vozí do školy, ze školy, na kroužky, ale to dítě vyrůstá úplně bez kamarádů - v místě bydliště děti nejsou a se spolužákama je jen ve škole, jinak bloumá po zahradě a nemá kam jít. Na pískoviště je už velká a nic jiného se tam dělat nedá. :o(
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 12:48:41)
Monty to je přesně u nás. Děti přibližně stejně staré jako je naše Líza jsou asi 3 km daleko. U nás na vsi je jí věkově nejblíž patnácti letej kluk. Eli jsou dva. Takže tohle je nevýhoda. Ale na druhou stranu si říkám, co je pro ni lepší, jestli pískoviště s dětma ve městě a nebo čistý vzduch a krásná příroda, ale děti jen občas, když vyrazíme do MC. A musím přiznat, že sama zatím nevím.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 12:56:35)
Vranimůro,
my bydlíme na Praze 10, tak nějak podobně, jako jsem bydlívala já v dětství. Městské vymoženosti při ruce, ale kousek do Hostivaře, kam jezdíme se synem každou chvíli, to je vyloženě příroda, jsou tam úžasný hřiště, les, rybník... hned u baráku máme velký park, pár minut od domu vlakový nádraží, odkud jezdí osobáky směrem na Čerčany, každou neděli se dá jet na výlet... docela pohoda. Jak říkám, mít o něco větší byt, nedostanou mne odtud. :o)))
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 14:14:39)
Monty, ještě před rokem jsem bydlela na Zbraslavi, takže podobné místo jako máš ty. A právě proto bych si nejraději nafackovala za svoji romantickou naivitu co se týče vesnice.
|
| Federika |
|
(27.9.2005 15:02:16)
Monty, jasně že nevíš, co jsou sídlištní klany, tvůj syn je ještě malej, já to začala pociťovat až když byly Davidovi tak 4 roky..Ale pro většinu dětí to tak děsivý nebylo, dokázaly se pak normálně zklidnit, David je ale hyperaktivní a po školce, teď po škole, potřebuje klid, aby se trochu srovnal...
Kdybych byla sama, popř. jen s přítelem nebo manželem, přála bych si útulnej domeček v centru města, s dětma se fakt ty potřeby změnily...
|
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(27.9.2005 16:16:50)
Řekla bych, Vranimůrko, že záleží na povaze dítěte. Když se Ti sejdou totálně blbý okolnosti, tak je to hřiště ve městě s kupou dětí mnohem výhodnější, než čistý vzduch a kolektiv jen "občas". Příkladem je můj ctěný syn. Sice bydlíme na vesnici s tisícem obyvatel, takže dětí jeho věku tu pár je, ale zase jsme se sem nastěhovali, nikoho tu neznali - a nejsem družná, navíc jsem měla psych. problémy, takže jsme radši jezdili pryč do okolních měst, včetně občasného MC - jinými slovy - děti občas. A syn má dodneška problémy se začleněním do kolektivu. Ovšem pochopitelně se k tomu připojuje několik dalších "nepříznivých" okolností, jako jsou odlišné zájmy, jakési zpoždění v praktických dovednostech, jeho nechuť zkoušet něco nového, bojácnost...
M.
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 16:33:51)
Mirko, řešíš to jako já. Taky jezdím hodně pryč, taky nejsem moc společenská nebo jak jsi to psala. Nesedíme pořád doma. Jenže na Eli vidím jak jí ty děti chybí. Vždycky se někde zakouká na nějaký dítě, jde a pohladí ho. Ségra je ještě malá a tak s tou si hrát nemůže. V centru je spokojená když je míň dětí, stačí jí tak pět. Jakmile je větší kolektiv, tak se sice nebojí a nestydí, ale drží se stranou a spíš pozoruje.
|
|
|
| fíďa | •
|
(27.9.2005 18:18:03)
U nás je to s kamarádama podobné a to jsme ve městě. Ono už to není takové, jaké to bývalo za mého mládí, už je těch dětí o hodně méně a také se to začíná rozvrstvovat a ven chodí čím dál méně dětí. Já mám spíš zkušenost, že děti ve městě víc sedí doma a na vsi se víc scházejí venku.
|
| Xantipa. |
|
(27.9.2005 23:23:35)
Fíďo, to nesouhlasím. Ono asi jak kde a jaké děti. Jsem z města a děti by byly venku pořád, kdyby mohly, má sestra bydlí na vesnici a jejich děti jsou tak max. na dvorku, prý kam jinam, když dětí je málo.
Sestřenky holky /20 a 10 let/ zase chodí na vesnici ven a s dalšími dětmi sedí na návsi v autobusové čekárně - to je taky bezva trávení volného času. Na kole je to podle nich blbý, brusle nemají, s míčem je to trapárna apod.
Takže z toho, co vidím já, městské děti jsou venku více a nebo tráví mnohem víc času ve sportovních kroužcích. Ve městě si mohou vybrat cokoli, na vesnici už kolikrát není ani ten fotbal a ani kroužek hasičů.
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 23:29:10)
Xantipo tak toho se taky bojím. Zastávka plná pubošů s cigárem. A na druhou stranu si pamatuji svoje dětství ze sídliště - tam jsme se zase schovávali pod schodištěm, ve sklepě a zkoušeli čadit. V tomhle si asi nevybereme.
|
| Xantipa. |
|
(27.9.2005 23:43:37)
Teď budu za prudiče. Já bych pod schody nebo do sklepa nevlezla - bojím se pavouků a tam jsou určitě. Nekouřila jsem a ani jsem to nezkoušela. Ani nevím proč, jednoduše mě to nenapadlo. Je ale pravda, že když jsme chodili do vinárny, tak ostatní kouřili /prý aby zaměstnali ruce/ a já si točila se skleničkou - pár jsem jich rozbila a hóóódně vylila. A taky, tenkrát toho kouření nebyla tolik. A bylo i běžné, že někoho viděl někdo a za hodinu to táta toho dotyčného už věděl.
My jsme jezdili na kole. Kdo neměl kolo, byl mimo. Nejezdili jsme kolem baráku, ale ven. Už od ZŠ třeba na celý den - v partě. Užili jsme spoustu blbin. Ale je pravda, že teď bych se bála. Je strašný provoz na silnicích. Tenkrát jsem jezdila každou sobotu a neděli jen tak k babičce a dědovi na kole - 50km tam a 50km zpět. Jen tak. Naši se nebáli a já taky ne. Když jsem odjížděla, tak jen naši řekli - pozor na rusáky /to mysleli kolony tanků a obrněných vozidel, pokud byli na blízku, bylo lepší z kola slézt a zmizet co nejdál od silnice, dokud celá kolona nezmizela/.
Jo, jo. A to jsem slýchávala od babičky s dědou, za jakého hrozného provozu to jezdím. Že před 20ti lety kolikrát na té samé silnici nepotkali ani jedno auto, jen motorku.
|
| vranimůra |
|
(28.9.2005 0:04:17)
Proč by jsi měla být za prudiče? Já jsem si tuhle neřest vyzkoušela a dnes jsem přímo ukázkový příklad rčení, že odnaučení kuřák jen horší než nekuřák. Stráášně mi to smrdí a jsem hodně netolerantní když mi někdo čudí pod nos.
Obdivuji tě za tvých 50 km na kole. Vlastně sto za víkend. Já mám za minulý víkend za sebou jen tu padesátku a úplně mi to stačí.
Já jsem jen chtěla ukázat, že ty svody jsou jak ve městě tak i na vesnici. Jenže na té vesnici je to asi víc vidět.
|
| Xantipa. |
|
(28.9.2005 0:13:34)
Ty km neobdivuj, není proč. To bylo ještě za svobodna a už je to nějaký pátek. Ale - teď se taky chvilku budu obdivovat, protože jsem si vzpomněla, že jsme to taky občas jezdili s manžou a dcerou, kterou jsem dokonce měla na sedačce u sebe na kole. Teda, jak jsem to tenkrát zvládla, nechápu. Teď bych to taky ujela, ale pak bych byla mrtvá a na disko už by mě nikdo nedostal /tehdy jsem po tom kole na disko chodila/. Ach jo. Už to není, co bývalo.
|
| vranimůra |
|
(28.9.2005 0:20:05)
Xantipo se sedačkou jezdit neumím a tak ze sebe dělám tažné zvíře. Raději nespecifikuji jaké :o) a tahám vozík. Tedy většinou ho tahá muž a já jsem vyřízená tak jako tak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jana Z. | 
|
(27.9.2005 13:26:23)
Hm, tak jsem asi jedna z tech mala, co zije v "zapadakove" (at uz to bylo u Prahy, u Podebrad, nebo ted u jineho velkeho mesta v Nemecku)...a naopak by mne nikdo, ani parem volu, nedostal bydlet do mesta...(v Praze jsem vyrustala, studovala, pracovala....)..
Ono to bydleni nekde mimo mesto (ono i konec koncu ve meste)je vzdycky jen o tom jake ma clovek podminky a jak si vse zaridi a zorganizuje (jaky si to udelas, takovy to mas..)..(jedna z veci, kterou jsem se musela naucit abych zivot mimo mesto zvladla bylo napr ridit auto a nebat se jet nekam dal nez za humna...pokud bych se to nenaucila, neprekonala svuj strach, pak bych rozhodne na vsi stastna nebyla, musela bych sedet doma na zadku a to neni muj salek kavy:-))
Osobne jsme jen rada, ze vas prevazna vetsina zustava ve meste, alespon je venku mimo mesto klidneji a volneji;-))))) (humor..)
MMCH. nase deti nebloumaji po zahrade( i kdyz samozrejme ji vyuzivaji), kamaradu maji dost a vyziti mimo domov tez...
jana
|
| Federika |
|
(27.9.2005 13:30:56)
Moje děti , resp. můj starší syn rozhodně po zahradě taky nebloumá,kamarády si vodí k nám...
Navíc, já ty dětský sidlištní klany přímo nenáviděla, ne jako dítě, ale jako matka hyperaktivního kluka....Od tý doby, co jsme z Prahy zmizeli, je jak vyměněný, do týhle míry jsem v to ani takhle nedoufala...
|
|
|
|
| Pavla3 |
|
(27.9.2005 12:46:47)
Uf, Taro moje děti teda ne. Mě by nikdo "za město", kam není taková ta 10minutová MHD nikdo nedostal "ni párem volů" :-))))
Dokonce jsem celý život bydlela na sídlišti, v bytě už v okrajové části (ale ne moc daleko od centra). Dnes jsem opravdu v centru města, v klidnější zóně a jsem úúúplně nadšená - blbý je, že manža systematicky pracuje na tom, abychom šli někdy do baráku. Má ale stanovený přesný hranice, za který se nestěhuju :-))))
|
|
|
|
|
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 12:13:21)
Milado není. Od ČB do Prahy.
|
|
|
| Federika |
|
(27.9.2005 12:09:19)
Vranimůrko, můj manžel sice svýho času jezdil taky hodně daleko do práce, denně najezdil asi 280 km, ale oba jsme věděli, že je to jen přechodná záležitost, i tak to stálo za prd...Už kvůli tomu dojíždění bych se to snažila změnit, něco jinýho je pár desítek km, tak daleko vozím třeba dítě do školy a není to tak hrozný,ale 140 km, to je děs...
A statek by vlastně moh´bejt skvělej, jen na to musí bejt člověk stavěnej, já bych ho nechtěla, přes všechny výhody..A vůbec, nechtěla bych žádný domácí zvířectvo, už jako dítě jsem to nesnášela....Vzpomínám jak jsem musela chodit na kopřivy pro husy,pak jsem je musela převést k potoku a zpátky...Já se jich bála, takže vždycky běžely chvilku husy a za nima já s proutkem, občas se to obrátilo a utíkala jsem pro změnu já a za mnou husy...Nééé,už nikdy, ani králíky, ani slepice, natož prasata....
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 12:14:05)
Já bych na statku dlouho nepřežila. Kdykoli jedu ke kamarádce, musím sebou mít celý arsenál léků a dejchátek na astma, protože oni tam mají samozřejmě fůru sena, neboť krom králíků a slepic chovají tcháni ještě krávy a prasata... :o)))
|
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 12:24:12)
Federiko a dřív jsme bydleli od jeho práce tak 50 m, měli jsme byt 180m2 a teď je to těch 140 km a dva pokoje s pidi kuchyňkou.
Ze zvířat máme psa, čtyři kočky, králíky, dvě kozy a chystáme se na koně. Tedy babča je koňák. A Eliška je nadšená když chodí pást kozy, krmit králíky. Jde o to, jak dlouho jí to vydrží.
|
| Pavla3 |
|
(27.9.2005 12:36:29)
To mi vysvětli, nerozumím, za byt 180m v Praze musíš mít na vsi na jihu Čech skoro 20ti pokojovu vilu ne? :-))))))))
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 12:40:25)
Pavlo, to nebyl náš byt. Chalupa má čtyři pokoje a dvě kuchyně, ale bydlíme tu s tchýní a tchánem.
|
|
|
|
| Tara | •
|
(27.9.2005 12:27:33)
Vozis dite par desitek kilometru do skoly, denne travis nekolik hodin v aute,... Muzu se zeptat, jestli chodis do prace? Dokazu si predstavit, ze takhle v pohode funguje "maminka na plny uvazek" nebo treba cestak ci poradce, nekdo, kdo si sjednava schuzky jak se mu hodi. Ale nekdo, kdo je normalne zamestnany a musi byt v urcitou dobu v praci, nebo clovek, ktery je sice na volne noze, ale prace mu zabere hodne casu a potrebuje k ni nejake vybaveni, ktere nemuze vozit s sebou, a pritom mu to takhle vyhovuje, to si predstavit nedokazu.
|
|
| Federika |
|
(27.9.2005 12:40:34)
Vranimůrko, tak to je úplnej statek...
Taro, já na to vlastně mám ideální podmínky, jsem překladatelka, na volný noze...A k tomu mám momentálně ještě roční dítě, to zkrátka vozím s sebou, v autě je zvyklej, pokud má zrovna spát, tak tam i usne...Ta cesta do školy a zpátky, případně další činnosti mi zas tolik času nezaberou, teď ho vozím asi 12 km, zakrátko budu asi 20, možná o něco víc, ale většinou to spojím s nákupem, jinýma pochůzkama, nebo zůstaneme s malým někde na hřišti..., navštívíme kamarádku, odjedu k doktorovi, odevzdat překlad...
Je mi jasný, že kdybych ještě k tomu denně dojížděla do práce, cestou pak vyzvednout děti, rozvést je na jejich aktivity..no asi by mě to taky zrovna netěšilo....Takhle mi to celkem vyhovuje, jakmile to trochu půjde, dojedou si děti autobusem na metro, ten autobus jezdí asi dvakrát za hodinu, plnej není a jede na Kačerov, Budějovickou, Roztyly nebo I.P. Pavlova...To přežijou, zatím to znám od dětí ze sousedství a nikomu to nijak zvlášť nevadí....
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 12:44:32)
To je to Federiko, jsou tu lidé kteří tu vyrostli také a přežili a dokonce jsou tu šťastní. A to třeba mezitím bydleli jinde a tak měli možnost srovnávat. Takže stále mám o čem přemýšlet a srovnávat. Stěhovat se zpět nebo zůstat? Toť otázka.
Velkej statek nemáme, je to jen chaloupka, ale babi se nám zbláznila :o)
|
|
| Federika |
|
(27.9.2005 12:46:55)
moje starší dítě má kamarády ve škole i doma, když se domluví s někým ve škole, přijedu pro něj až potom, jinak ho odvezu domů a hraje si s kamarády doma...Vzhledem k tomu, že chodí do družiny, má toho stejně většinou dost a radši jede domů...
Ale fakt záleží na situaci, já jsem donedávna bydlela v Praze, děti jsem stejně všude vozila, jen to asi trvalo kratší dobu, o moc větší změna to není...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 12:51:43)
Já jsem vyrůstala sice ve městě na sídlišti, ale bylo to sídliště přilepený k vesnici - stačilo přejít silnici a byla jsem na venkově. Chodili jsme do lesa, k řece, jezdily jsme na kole krást jablka do druhý vesnice na opačným konci, koupat se do rybníka, kousek od nás byl vojenskej cvičák, kde se dalo blbnout na těch překážkovejch drahách... to mi přijde pro dítě ideální. Ne centrum města, ale ne úplně samota, kde dávají lišky dobrou noc. A takový místa jsou i v Praze...
|
| Pavla3 |
|
(27.9.2005 13:09:23)
Takhle jsem Monty přesně vyrůstala já, jen to bylo v menšim městě než Praha (100tis.ob.) a míst toho vojenskýho cvičáku byl zanedbanej atletickofotbalovej stadion - volně přístupnej. Pro děti asi fakt ideální - tam někam směřuju moje budoucí představy o bydlení, smířím se i s tím rodiným domkem mojí podmínkou je, že zahrada půjde absolutně mimo mě :-)))
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.9.2005 13:39:15)
Vyrůstala jsem ještě na menším městě (30 tis. obyvatel). :o)
Ad sídlištní klany - na sídliště bych nešla, ani kdybych tam měla k dispozici celej panelák, v dětství jsem si ho užila až dost a tenhle způsob bydlení mi nevyhovuje. Nevím, jestli by mi nějaké klany vadily nebo ne, nemám moc představu o tom, co to je. :o)
Každopádně z Prahy pryč se nechystám, manžel je taky městský tvor, nemohli bychom žít jinde... jen kvůli synovi přemýšlím, kam se event. stěhovat po Praze, až k tomu budou podmínky. Tady co bydlíme je to sice super, ale byt máme 1+1, sice velký, ale i tak. Chtěla bych, aby měl syn svůj pokojíček a já bych pro sebe ráda pracovnu. Ideální by bylo sehnat něco tady v okolí, jenže bydlíme v jediným bloku starejch činžáků široko daleko, kolem jsou jen paneláky nebo vilky. Zatím jsme tak předběžně uvažovali o tom, že by nebyla špatná Letná, někde u Stromovky. Uvidíme, času dost, stejně to stěhování plánuju až tak za tři roky, než bude syn nastupovat do školy. A třeba to ani nevyjde... :o)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tara | •
|
(27.9.2005 11:30:35)
Doktori v primestskych obcich sice mohou byt dobri, ale presto (nebo spis prave proto) vam pri podezreni na neco zavaznejsiho stejne nakonec doporuci vysetreni ve specializovanem pracovisti (Motol, Vinohradska nemocnice, Detska nemocnice Karlov - bezkonkurencne nejhorsi, co se tyce dopravy). My uz jsme takhle absolvovali ortopedii, ORL, endokrinologii, kardiologii, nefrologii, detskou gynekologii a ocni, a to mam zaplatpanbuh zdrave deti. Nedovedu si predstavit, kolik a jak catso museji takhle cestovat rodice deti, kterym neco je.
Skoly, jo, tam se neorientuju. Ale jsem si skoro jista, ze (krome jakehosi podezreleho ekonomickeho institutu v Celakovicich) neni v primestskych obcich zadna vysoka skola :-) [Mimochodem, kazdy, kdo studoval v Praze vi, ze temer kazda fakulta ma nekolik budov rafinovane rozmistenych po celem meste.]
To me privadi na dalsi nevyhodu bydleni na okraji mesta. U nas je jen jedna zakladni skola ve vzdalenosti, kam muze dite dojit pesky. Nastesti je myslim dobra, ale kdyby nebyla, zase by to byla dalsi komplikace.
Nerikam, ze je vsechno spatne, to rozhodne ne. Pro me vyhody primerene velkeho bytu, ktery jsme ziskali a upravili pomerne klidnym zpusobem bez velkych obeti, prevazuji nevyhody bydleni v zapadakove. Ale to jeste neznamena, ze budu sobe i jinym namlouvat, ze bydleni na predmesti je skvele.
|
|
|
|
|
| vranimůra |
|
(27.9.2005 8:12:30)
Taro bezva komentář.
My jsme se odstěhovali před rokem na vesnici přímo z Prahy. Já byla nadšená, plná romantických představ. Můžu ti říct, že první zima mě z romantiky vyléčila. Máme sice krásnou sto let starou chalupu na polosamotě, ale topíme v kamnech, takže jsem si složila 30 metráků uhlí. V zimě k nám projede akorát traktor. Doktora máme 3 km daleko a to jen 2x v týdnu, jinak je to asi 14 km. To samé obchod, škola, školka. Procházky jsou stále stejné a už mě ani moc nebaví chodit ven. Známí v mém věku žádní a nebo daleko. Na druhou stranu musím říct, že pro malou je prima, když může běhat po zahradě, krmit zvířata, bude mít koníka. Lítá kolem baráku a já nemusím mít strach, že jí někdo odtáhne nebo srazí auto.
Ale stejně právě kvůli ní hledáme bydlení blíž k lidem. Co jí je platné, že srnky se nám pasou za barákem, když v okolí tří km, nemá žádného kamaráda, protože tu prostě stejně staré děti nejsou.
Před nadcházející zimou začínám mít zase depku a stěhování si vyčítám.
|
|
|
Bohužel neznám zmiňovaný výzkum, ale osobně rozdíl mezi ovocem "bez chemie" a asi 30xstříkaného chuťově poznám, bio-potraviny ale nejsou jen o chuti a kvalitě samotných potravin, jde i o přístup k přírodě - míň postřiků, herbicidů, fungicidů,...a jiných chemikálií se dostane do koleběhu, k zvířatům se přistupuje jinak - pravidla jsou poměrně přísná; samozřejmě, někdo si z bio-potravin dělá nebo může dělat dobrý businness, ale řada zemědělců a výrobců jdou do ekologického způsobu hospodaření naplno a je to dost fuška konkurovat pro oko či pěněžku lákavým produktům, které jsou produkovány hromadně a co nejjednodušeji bez ohledu na dopady...
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)