| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jedna dvě, Honza jde

 Celkem 150 názorů.
 Jana + 4 


Manětín 

(1.9.2005 7:48:06)
Shodou okolností mám za sebou čerstvě návštěvu zámku Manětín (u Plzně) s naší desetiměsíční holčičkou. Již u pokladny nás slečny průvodkyně varovali, že prohlídka trvá 45 minut, jestli ji dítě zvládne. Poté na nás vyinkasovaly poplatek i za dítě (dle ceníku má platit až od 6 let, ale to jsme zjistili až zpětně). Při prohlídce byla slečna zjevně nervozní a také díky naší malé několikrát ztratila nit. Nicméně velmi oceňuji, že ve spolupráci s mým manželem, který dcerku vytrvale zabavoval, situaci zvládla (ačkoliv s dětmi neměla zkušenosti) a tak jsme si nakonec prohlídku nádherného čerstvě rekonstruovaného zámku snad užili všichni. Také spolunávštěvníci byli velmi vstřícní. Zřejmě je to v lidech a pokud se podaří najít vstřícnost a ohleduplnost na obou stranách, nemusíme být po dobu mateřské dovolené zavřeny s dětmi doma.
 Bob 
  • 

Re: Manětín 

(2.9.2005 12:52:28)
v Manětíně jsou skvělí, byli jsme tam se synkem, jen o málo větším, než je vaše dcerka. Když už jeho žvatlání bylo příliš hlasité, průvodkyně nás klidně nechala courat samostatně v prázdných komnatách, o což jsme požádali, abychom nerušili ostatní turisty.
 Veronika, Vojta 4r., 23. tt. 
  • 

Je to v lidech 

(1.9.2005 7:58:13)
Určitě je to jenom v lidech a slečna průvodkyně to snad za pár let pozná sama na vlastní kůži se svými dětmi.
 Gábina syn 4 roky 
  • 

Re: Je to v lidech 

(1.9.2005 13:33:36)
U nás se nám nestalo, že by jsme měli v Čechách podobný problém, s klukem chodíme po památkách od cca 3 let.
Ale uznávám, že u nás je zakořeněná trošku jiná výchova, dítě v pozoru, nerušící a popřípadě radši nedýchající.
V zahraničí je to jiné, obvzlátě USA a Australie, i ta Indie, celá jihovýchodní Asie. Tam vládne klut dítěte, takže naše děti jsou ÚŽASNĚ HODNÉ, protože tam pokud dítě nevytáhne kulomet a nezačně střílet, tak je všechno v pořádku.A na druhou stranu jsou tam na děti zařízení.
Třeba při prohlídce Bíléhu domu nejsou klasičtí průvodci jako u nás. Tam prostě procházíte vymezený prostor, jsou tam spíše informátoři než průvodci v každé místnosti, kteří informují posluchače co chtějí poslouchat a můžete se jich taky zeptat.
 Radka, holčička 4 r 
  • 

Rožmberk 

(1.9.2005 22:56:28)
Když byly naší malé 2 roky, navštívili jsme s ní Rožmberk. Prováděl nás starší pán. Jakmile zjistil, že má ve skupině takové škvrně, přizpůsobil výklad tak poutavě, že malá byla přesvědčena, že se ten průvodce věnuje výhradně jí a dodnes na to nadšeně vzpomíná a letos jsme si tu návštěvu po dvou letech rádi zopakovali. Dcera v těch 2 letech navštívila více různých památek, muzeí a podobně a vždycky se jí to líbilo. Z mé strany stačilo, abych jí šeptem překládala výklad do dětem srozumitelného jazyka a občas ji upozornila na věc, která ji spolehlivě zaujme (např. benátské zrcadlo nebo kabinet se spoustou šuplíčků - malá parádnice se nezapře. Takže já myslím, že někteří caparti mají takové výlety docela rádi. Jen je dobré na to nezapomínat a brát je tam také až budou starší, aby si z toho více pamatovali. Já mám pocit, že mě naši brali za kulturou jenom dokud jsem byla malá a pak už moc času nebývalo a to mi přijde škoda.
Radka
 Ivana, dcera 2 roky 
  • 

Odvaha 

(1.9.2005 8:27:13)
Já jsem ještě neměla odvahu vyrazit se svou dvouletou dcerou někam na prohlídku. Nemám ráda konflikty a nejsem dost asertivní jako autorka tohoto článku. Zareagovala super. Já bych asi sklopila hlavu a odešla. Vůbec by mě nenapadlo žádat zpět vstupné. Navíc jsem teď 10tt a je mi zle, tak to by taky nebyl asi dobrý nápad.
Každopádně je fajn, když matky nesedí doma a mateřskou dovolenou si takto zpestřují a užívají.
 Jana, dva kluci (1999,2000) 
  • 

Re: Odvaha 

(1.9.2005 8:35:48)
Mě by hlavně ani nenapadlo jít na prohlídku zámku s dvouletým dítětem. V tomto věku měli mé děti naprosto jiné zájmy a zámek by asi pořádně "přerovnaly". To si spíš dovedu představit, že s nimi letím do Španělska na pláž, kde můžou blbnout a řádit do sytosti.......... :-).
 Jana, dva kluci (1999,2000) 
  • 

Re: Re: Odvaha 

(1.9.2005 8:37:01)
Omlouvám se všem za svůj pravopis: děti m ě l y jiné zájmy.......... :-)))))))
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Odvaha 

(1.9.2005 10:19:22)
Ja take predem se omlouvam - tady kde jsem, slovniky a ceske klavesnici nejsou samozrejmosti. Napadlo mne jit s miminkem na historickou prohlidku kdy mu bylo 3 mesice. Totiz JA jsem hrozna neposeda. Na vetsi cestu pres pul Evropy jsme vyrazily asi v pulroce. Moje dite (5 let) cestovani ted bere jak naprostou samozrejmost a na cesty se strasne tesi. Jasne, ze v dopravnim prostredku musim mu vice se venovat a zamestnavat ho - ale obcas mu staci i dlouhe koukani z okna.
Zamku a hradu jsme navstivily bezpocetne moc a na konflikt to nikdy nevyustilo. Jestli pruvodce a excursanti videli, ze situaci se snazime resit - vzali jsme dite trochu stranou a snazili jsme ho nicim zaujat - nic nam nerikali. Museli upozornovat na bezpecnosti signalizaci a stary nabytek nebo podlahu, to jo. V kritickym obdobi "trochu jinych zajmu" byvalo to tak, ze muj muz slysel polovinu vykladu, a polovinu slysela jsem ja. Ale bylo to tak pro nas lepsi, nez zustat doma...
 Piotra, 2 holčičky 


Re: Re: Odvaha 

(1.9.2005 13:46:47)
Tak to jsou přesně moje slova. S manželem jsme hrozně rádi chodili na hrady a zámky, než se malá narodila, ale s ní bych nešla, protože ač je hodná, podle mě by z toho vůbec nic neměla. Ale klidně bych s ní cestovala do zahraničí, hlavně někam, kde se můžou děti vyřádit. Vidím to tak, že se po určitou dobu prostě musíme přizpůsobit potřebám dítěte.
 Evča, 2 neposedové 
  • 

Netroufla bych si... 

(1.9.2005 8:54:07)
Já bych si se svými dětmi na takovou prohlídku vůbec netroufla dřív, než by jim bylo aspoň šest let. Oba kluci jsou VELMi živí, starší má navíc tzv. lehkou mozkovou dysfunkci a je hyperaktivní.

Tím vůbec neodsuzuju autorku článku! Myslím, že je třeba to případ od případu, resp. podle povahy každého dítěte. S některými klidnými a pohodovými dětmi lze absolvovat ledacos už v útlém věku, ale s některými dětmi to prostě není možné.

Nejde jen o rušení ostatních lidí okolo, ale též o to, že bych celou dobu prohlídky byla ve stresu, jak bych je někde honila, odněkud sundávala, jak bych je po padesáté (marně) napomínala, aby byli zticha atd.

Se svými kluky jsem proto radši vždy vyrážela do přírody, do lesa, na skály, k vodě atd., kde se mohli dosyta vyřádit a kde nevadilo nějaké "rušení" tolik jako v zámcích.

/Maminky hodných dětí - věřte, že nejde o to, jestli ty svoje ratolesti vychovávám nebo ne, ale s některými dětmi je to prostě o hodně složitější./
 Irena 
  • 

naprosto souhlasím 

(1.9.2005 9:22:25)
Naprosto souhlasím s názorm Evčy. To, co lze či nelze s dětmi absolvovat a v kterém věku, se liší opravdu případ od případu a nelze to nijak zobecňovat (př. "od toho a toho věku lze s dítětem prohlídka zámku" a podobně - to jsou nesmysly).

Když synovi byly dva roky, absolutně jsem si netroufla jet s ním na nějaký delší výlet. Ba co dím, my jsme byli rádi, že jsme rádi, protože začal chodit teprve v 19 měsících, takže ve dvou letech jsme byli šťastní, že zvládl chodit po svých (samozřejmě golfky všude sebou). Takže ono je to fakt strašně individuální.

Teď je mu pět let, hrozně rád chodí na pěší výlety v přírodě (zvládne běžně 6 či 7 km denně), ale máme problém: jízda autem = vůbec to nesnáší, cesta delší než 25 km je horor, zvrací, chce ven. Takže já jsem v údivu, jak někteří rodiče překonávají se svými malými dětmi (nebo s miminami) několikasetkilometrové vzdálenosti. Ale říkám, každý je halt na něco.
 Aldi 
  • 

Re: naprosto souhlasím 

(1.9.2005 11:18:43)
Absolvovali jsme s naším 4 letým prckem cestu autem 1000 km tam a to samé nazpět a zvládl to naprosto bez problémů :-) Naštěstí mu to nedělá problémy, jinak bychom nemohli navštívit ani jedny rodiče. Časem se to určitě upraví i u vás.
 Rita 
  • 

Re: naprosto souhlasím 

(9.9.2005 21:58:32)
Uplne souhlasim.Mame totez.Cestovali jsme autem od narozeni,ale o zvykani to asi neni,protoze auto proste maly nesnasi.Nemuzeme dal nez 30km a za rodici proste nejezdime.Radeji ma vlak,ale to se mi zase nechce tahat tolik veci v rukou.Holt snad se to casem upravi.U starsiho se to ale bohuzel spravilo az kdyz v aute mohl sedet vepredu-takze za dost dlouho.Mozna to chce lepsi auto s klimatizaci.V tom nasem je proste spatne.
Letecky to musi byt silene.Hodinu bychom jeli autem na letiste-tozn.maly by byl na konci svych sil jeste pred odletem.Minimalne 2h tam sedite pokud neni zpozdeni nebo slot,pak dalsi min.2hod letite a dalsi hodku jedete mistnim busem do letoviska.NIKDY!Myslim,ze bych se z toho vzpamatovavala cely ten tyden u more.Byli jsme letos v Beskydech,maly tam zvracel a neustale plakal,ze chce domu.Dovolenou jsme pretrpeli(za 20tis!)a nemohli se dockat odjezdu,i kdyz jsme vlastne mohli odjet kdykoli,ale bylo nam lito penez,tak jsme kazdy den odsouvali a maleho presvedcovali a nabizeli mu ruzne programy az jsme konecne dosli k datu odjezdu.Byl nezkonale stastny!Ach jo,a pak lette nekam k mori!
 Irena 
  • 

Ahoj Rito 

(13.9.2005 7:39:33)
Ahoj Rito,

jé, mě tak spadl kámen ze srdce, že v tom nejsme sami! Jak jsem psala výše, malému bylo letos pět let a prázdniny jsme strávili tak, že jsme byli doma, ale dělali jsme výlety okolo Brna (to znamená, každý den jsme se vlastně vrátili domů). Být někde jinde, asi bychom to taky jenom přetrpěli (jak Ty píšeš), protože i tak se malý ptal: "Mně se to líbí, ale vrátíme se dneska domů?".

Ty jsi ještě odvážnější, že sis troufla na týden někam mimo (do těch Beskyd)! Na to já zatím odvahu nemám. Jak píšeš - letecky to musí být šílené, to si vůbec neumím představit.

Ale jsou fakt jiní lidé, kteří cestují naprosto bez problémů. Můj kolega v práci má dvouletého synka a už v jeho jednom roce spali pod stanem a v pohodě jezdí i na čtrnáctidenní dovolenou (už podruhé letos) na Šumavu. Halt, u každého je to asi jiné.

Moc Tě zdravím, Irena
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: naprosto souhlasím 

(26.7.2008 18:16:22)
tak u nás v autě zvracím já 8-))). Malý (2,5 roku) díkybohu není po mě. Vyžádá si mu Beatles a můžeme jet kamkoliv. Letos v červnu jsem s ním jela sama autem z OV do Prahy a ani jsem nevěděla, že mám vzadu dítě.
Loni jsme letěli do Bulharska, fakt je, že odlet byl v 7 ráno, takže byl ještě ospalý. Hned při vzletu usnul (asi se mu zatočila kebulka) a vzbudil se těsně před přistáváním. Zpátky totéž. U moře se naprosto skvěle bavil, měla jsem strach, že se bude bát vln, ale byl z nich unešen.
Teď čekáme druhé a pevně věříme, že to taky bude malý cestovatel.
 10.5Libik12 


Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 9:11:37)
Autorka nám podala veselou a svýma očima nezaujatou příhodku, o tom jak ty kastelánky a jejich přisluhovačky chodí hodně blbě oblečený a potom nedokážou ocenit roztomilost děťátka. No já děti asi vydržím, to bych jinak nečekala třetí,ale nepředpokládám, že to musí mít každej stejný a pokud by jedno z mých dětí zastavilo prohlídku historického objektu svým neodolatelným zpěvem a pohazováním kamínků, tak bych přece jenom nebyla přesvědčená, že to celá výprava bere jako příjemné zpestření nudné historie respektive, že je na mě, můj poklad a mé asertivní handrkování s průvodkyní někdo až tak zvědavej.
 Marie 
  • 

Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 10:38:47)
Souhlasím s Libikem, nevzala bych své dvouleté dítě na prohlídku zámku - bylo by mi předem jasný, že bych z toho nic neměla :-)
Zarazilo mě že by vydrželi dvě až tři hodiny cestování, ale let do Španělska není o moc delší a u moře by se děcka jistě vyřádila. Cestování s dítětem nevidím jako omezení, ale musí se to dopředu promyslet...byla jsem s ročním dítětem v kempu a proběhlo to vpohodě.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 10:42:54)
Marie, ve clanku bylo neco o omezenych finyncnich moznostech. Je opravdu podstatny penezny rozdil mezi letenkou do Spanelska a jizdenkou do Kunina
 Jana Z. 


Re: Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 10:52:32)
Ono zalezi na diteti (uz tu to nekdo zminil) a samozrejme i zkusenosti s detmi daneho pruvodce (v clanku byla popsana i dalsi prohlidka)..

..s nasi starsi dcerkou (jako malou, samotnou) by prohlidka zamku i s vykladem byla bez problemu ...ted s dvema najednou (mladsi navic pekny rarach) s vykladem prohlidka NE (mam jen jedny nervy;-)), ALE bez vykladu - kde muzeme jit svym tempem naprosto v pohode (letos jsme absolvovali v lete vystavu, skanzen atd)..


A mmch myslim, ze obycejne broukani si maleho 2leteho decka neni ani nahodou hlucnejsi ci rusivejsi nez kdyz jde na prohlidku trida deti na vylete (to je teprve rusivy element, to by asi ona pruvodkyne vyletela z kuze :-)))...


jana
 Ivana Procházková 


Re: Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 21:44:35)
Jo, do Španělska letíš tři hodiny (čistého času stráveného v letadle). Přičti si k tomu alespoň hodinu na letišti před odletem, tak aspoň hodinu cesty na letiště (pokud nejsi z Prahy tak ještě víc), čekání na španělském letišti na kufry (jestli jsou pomalí jako na Ruzini, tak to hoďku hodí taky), plus cesta z letiště na hotel. A to nepočítám, že letadlo může mít zpoždění třeba dvě hodiny. A nakonec zjistíš, že z těch třech hodin je cesta na celý den.
 Renata + Zděnda 4 roky 
  • 

Hrady a zámky bez průvodců (-kyň) 

(1.9.2005 10:56:03)
Dobrý den,

náš syn je už přece jen trošičku starší (4 roky), ale některé naše hrady a zámky navštěvujeme také již od jeho dvou let.Velmi dobrou zkušenost máme s návštěvami těch památek, které si můžete projít bez průvodce, jako jsou např. Střekov, Zvíkov, zámek Mělník, při placení vstupného dostanete do ruky vytištěnou historii a můžete vyrazit na vlastní pěst, žádný spěch z místnosti do místnosti, když Vás nebo Vaše dítko něco zaujme, můžete si to prohlížet jak dlouho chcete. Vřele doporučuji všem rodičům s neposednými dítky. Hradů, případně zámků. které je možné si takto projít je určitě více, stačí si projít nějaké dobré WWW stránky.
Syn již letos bez problémů zvládl i Blatnou a Hlubokou (prohlídka s průvodcem), i když největší měrou k tomu zřejmě přispěl slib, že v Hluboké navštívíme také ZOO Ohrada, která je mimochodem opravdu moc pěkná (také mají úplně nové dětské hřiště).
S cestováním všeobecně problém nemáme, syn je zvyklý od malička, nemá problém s autem, letadlem, ale nejvíc upřednostňuje vlak. Ovšem musím přiznat, že cestovat s jedním přiměřeně živým dítětem nebo se dvěma, eventuelně ještě hyperaktivními je opravdu velmi podstatný rozdíl a nedivím se rodičům s těmito dětmi, že se neodváží delší cesty (zažila jsem to na vlastní kůži u synovce a pokud to nebude nezbytně nutné, nehodlám to opakovat).
Přeji všem hodně příjemných zážitků z cest (i z velmi krátkých).

Renata
 Gábina 
  • 

Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 13:08:12)
Libiku, souhlas, taky mně nepřijde dvakrát zajímavý nudit dítě prohlídkou zámku, ale maminka si asi chtěla dokázat, jak je dobrá, když se pohádá do krve s průvodkyní.....pak už nešlo asi ani o prohlídku, jako o to, kdo s koho. vyblbnout se s dvouletou cácorkou někde v ZOO mně přijde lepší. Ale aspoň je co kritizovat.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpívá se v zámku? 

(1.9.2005 14:52:33)
Musím souhlasit s Libikem, já na místě těch návštěvníků bych taky nebyla odvázaná z toho, že mi do výkladu (který by mne předpokládám zajímal, jinak bych tam nelezla) nějaké dítě "roztomile" žvatlalo. Takže syna ve věku 2 a 3/4 roku zatím na žádné podobné akce neberu. Nejde o to, že by to "nevydržel". Ale jak ho znám, tak by chtěl po zámku běhat, podlézal by ty zábrany, a kdyby ne, tak by se minimálně furt na něco ptal (nahlas, šeptat neumí, to zřejmě podědil po mamince) a já bych musela odpovídat. Rušil by jak ostatní, tak mne.
Dokud byl mimino v kočárku, byli jsme s ním párkrát třeba v Rudolfinu na výstavě. Co začal chodit a mluvit, tak ho bereme jen tam, kde by nikoho rušit neměl - do ZOO, do Národního muzea na zvířátka apod. Prohlídky s výkladem jsou pro takhle malý děti naprd. OK, třeba některé dítě vydrží nerušit, nemluvit, nezpívat, ale nic z toho nemá. Dá se jet na všelijaké zříceniny, kde průvodci nejsou a dítě může běhat, jak se mu zlíbí.
Když jsem byla dítě, tak se mnou dědeček po hradech hodně jezdil, ale až tak od 4, 5ti let. Jenže já už uměla číst, takže jsem si mohla číst ty cedulky u exponátů a navíc mne to vážně zajímalo. Každé dítě to nezajímá. :o)
A co si pamatuju, dokud byla malá sestra, tak se návštěvy zámků řešily tak, že s dítětem zůstal jeden venku a pak se rodiče prostřídali, pokud chtěli vidět zámek oba. To mi přijde jako dost dobrý řešení, na výletě obyčejně lidi zas až tak nespěchají a dá se to zvládnout. Navíc, když jde ten druhý, může na něj dítě s prvním rodičem počkat dejme tomu v cukrárně.
 B A 


Re: Zpívá se v zámku? 

(2.9.2005 5:52:29)
Ano, v zamku se zpiva ! Meli by to ale ti nasi predci smutny zivot, kdyby zdi jejich domova byly postaveny jen na septani a vyklady "

Chovani ditete co bylo popsano v clanku mi neprislo tak rusive, aby se musela pruvodkyne tolik ohrazovat - mozna si ale zapomnela papir s pruvodnim slovem a bala se, ze jak se ji prerusi nit vicekrat uz si nevzpomene. Autorka podle mne udelala dobre, ze chtela vratit vstupne, za to, ze je pruvodkyne nezkusena prece nemohla.

Ale ke zpivani - v dobe, kdy jsem patrila do skupiny nactiletych jsme s nasi partou objizdeli zamky a hrady a pomahali tam uklizet a pri rekonstrukcich a podobne. Krome prohlidky toho zamku, kde jsme pracovali jsme casto jezdili i po okoli na prohlidky prilehlych pamatek - a jedna z nejoblibenejsich atrakci kazde prohlidky bylo operni solo jednoho naseho starsiho kamarada, celozivotniho nadsence do opery :-)))). Takze ano, na zamku se zpiva !!!

 Lenka 
  • 

V zahranici 

(1.9.2005 11:10:07)
Bydlim v zahranici a tam by si nas nikdo nedovolil vyhodit z prohlidky. Je to vsechno o lidech - v Cesku jsou deti nevitane skoro vsude a to bohuzel spoustu maminek stresuje. Preju vsem pevne nervy a hlavne se nedat, je to jedina cesta, jak pristup lidi zmenit.
 cizinka 
  • 

Re: V zahranici 

(1.9.2005 11:27:19)
Lenko, ale ja jsem navstivila s ditetem hodne zamku i v Cesku - nerekla bych, ze to nekoho nejak moc rozhodilo. Ja si take myslim jak Jana Z, ze broukani detska nemel by byt problem, ale mozna chyba take je v tom, ze nekteri lide obhajuji svoje prava az prilis asertivne. Jestli na poznamku se zatvaris chapave a zkusis udelat nejake kompromisni gesto, tak vetsinou vstricnost prijde i z druhe strany. No samozrejme, nevzdy...
Ale jestli kulturychtive rodice s detma nebudou na vystavy, prohlidky a kulturni akce chodit, tak se na nej tam nezvyknou.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


O "zvykání si" 

(1.9.2005 12:49:32)
Cizinko - kromě toho, že si na to nezvyknou v tom kulturním zařízení (a nebudou se tedy ani snažit vymyslet nějakou zajímavost nebo obzvláštěnění prohlídky, aby děti zaujali...), tak si na návštěvy kulturních památek nezvyknou ani ty děti.
My teda bereme děti na památek od mala. Dokud byly úplně malé, tak jsem nečasovala prohlídku na dobu spánku - a mimi prochrápalo prohlídku v nosítku či šátku. Později jsme holky motivovaly tím, že se koukneme, kde bydlela princezna a pod...
A super místo, kam nejen že s dětmi můžete, ale přímo jste vítaní a očekávaní, je Dobříš a nedaleká Strž - památník Karla Čapka.
Vřele doporučuji na výlet s dětmi. Jste-li z Prahy nechejte auto doma, dojeďte vlakem na Dobříš, ve francouzské zahradě je dětský koutek, kde vydržíte klidně celé dopoledne.... Po prohlídce zámku (dítě nebylo problém, prohlídka byla v malé skupince a průvodkyně se případnými poznámkami prcka vyrovnávala velmi dobře) se dá projít (cca 1 hodina chůze i s dítětem :-))) ) anglickým parkem do Staré Huti, kde je další pohodové místo. Malým dětem zde pustí na videu pohádky o pejskovi a kočičce a vy (případně s těmi většími) se můžete kochat laskavými myšlenkami Karla Čapka a Ferdinanda Peroutky.
Venku opět krásný parčík s posezením a možnost jednoduchého občerstvení. Naše malá má největší zážitek s koťátky.....
Dělají to tu lidé, kterým na tom záleží a to je cítit z každého kousku areálu.
Vřele mohu obě místa doporučit!!!!

A mimochodem - právě tohle fórum na Rodině by bylo asi ideální na to, abychom si poradili kam s dětmi ano a kam ne....

Simča
 cizinka 
  • 

Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 13:00:23)
Privetive se taky na deti tvareji v brnenskem Spilberku. Hlidaci babicky v obrazarne jsou uzasne, a je tam taky detsky koutek na hrani se.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 13:36:51)
Tak já bych chtěla doporučit Kunětickou Horu u Pardubic. Pod kopcem je restaurace s dětským koutkem (i v zimě mají dětský koutek uvnitř a na požádání přinesou dětskou židličku), mají tam koně (na kterých se dá za poplatek provést dítě po louce), nějaké papoušky, pávy, ovce, pštrosy a já nevím co ještě. Hned vedle je staročeská restaurace a ještě kousek vedle nějaké grilované párky a podobné občerstvení + bazén. Cestou ke hradu je ohrada s kozama srnkama apod., na hrad se dá jít i bez průvodce a v jedné z místností visí několikametrový drak :-)
Jen pokud jde jeden člověk s více dětma, musí si ve vyšších patrech hradu ohlídat, aby mu děti nelezly do nízko položených oken, která nejsou zasklená, totéž platí u hladomorny, kde je mříž, kterou by drobnější batole mohlo propadnout.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 13:44:50)
JO a zapomněla jsem na expozici "Příroda východních Čech" v Pardubickém zámku. Jsou tam zasklená aranžmá různých biotopů (v lese, u řeky, u rybníka apod.) - vycpaná zvířata, vedle čudlíky se zvuky těch zvířat, umělá liščí nora, do které si děti mohou vlézt a uvidí tam za silným sklem liščata, mohou si pohladit vycpaného divočáka, i si na něj sednou, mohou si vybarvit obrázek nějakého zvířátka (pastelky a omalovánky tam samozřejmě jsou) a průvodkyně jsou na děti hrozně hodné a umí to s nima. Naše neposedné děti tam vydrží i dvě hodiny (ve dvou místnostech!). A vstupné mají děti do 3 let zdarma, starší děti myslim 10, a dospělí platí tuším 20 Kč, takže se tam dá chodit opravdu často!
 Sam+3 kousky 


Re: Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 15:45:02)
JENO, díky za tip:-)

Já si taky osobně myslím, že na prohlídku zámku jsou děti "zralé" až tak od pěti let. A není problém počkat, až děti povyrostou, však ten zámek tu stál několik století, takže 2-3 roky postojí taky:-)
Je spoustu pěkných míst, kam se dá jít s dětmi ve věku 2-3 roky, zříceniny a hrady bez průvodce jsou mnohem vhodnější.
My jsme letos byli na Karleštějně, se starší dcerou, které je necelých 6 let a prohlídka jí velice zajímala, byla jak u vytržení.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 16:02:26)
Však já bych na klasickou prohlídku taky nešla, páč by z toho nic neměli ani naši kluci, ani já. Ale jsou místa - jako ta mnou jmenovaná, která jsou pro děti vyloženě zařízená.
 olí 


Re: O "zvykání si" 

(1.9.2005 14:12:01)
Souhlasím s vámi, že by bylo výborné založit disk. skupinu Kam s dětmi ano a kam ne. Nevím ovšem jak na to a proto prosím jestli by někdo věděl a měl do toho chuť, aby to udělal.
Přemýšlím o tom, kde je pravda. Zda na straně provozovvatelů nebo na straně rodičů, kteří se cítí diskriminováni, pokud na jejich děti někdo nevraživě pohlíží či je dokonce přímo vykáže z hradu, ale i z obchodu, kam se nesmí s kočárky, atd. Jako maminka si myslím, že by zařízení, kde se dá předpokládat, že tam přijdou i děti měla na to pamatovat.
 Eva K, 12tt 
  • 

Re: V zahranici 

(1.9.2005 12:25:01)
Nevím, nevím, zažila jsem jako účastník spoustu prohlídek s dětmi a nikdy negativní reakce ze strany lidí ani průvodců. Maximálně je průvodce napomenul žertem či upoutal vtipnou historkou.
Podívejte se na to nejen jako rodiče, ale třeba jako návštěvník, který zaplatil 50-100 vstupné a opravdu chce slyšet výklad. Nebo jako průvodkyně, co 6x denně říká to stejné za pár korun a už 5. prohlídku tam má hlučné dítě.
Rodiče by měli zvážit, zda zvolený program bude děti bavit. Vždy je potřeba snaha na obou stranách.
Myslím že služní lidé žijí všude, i našich Čechách. Ale jestli to vidíš jinak, chápu, že jsi odešla.
Eva
 Iva 
  • 

Re: V zahranici 

(24.9.2005 5:20:26)
Já nemůžu posoudit jak moc zrovna toto dítě rušilo, ale přiznám se, že být návštěvníkem zámku, kterého výklad zajímá, by mě taky docela naštval rodič který si vezme s sebou dítě které na to "ještě nemá" a místo aby uznal, že přestřelil a snažil se aspoň dítě nějak zabavit, je vitelně nadšen jeho "roztomilostí" a zviditelní se navíc ještě i hádkou s průvodcem.
Jsou prostě místa, kde by se mělo respektovat právo většiny, a to jsou tady ti dospělí, co tam šli za poučením. Tady musím souhlasit s Libikem.
 Mapik+Betka+Fili 


ohledy 

(1.9.2005 12:05:38)
Coby milovnik historie se take tesim, az vyrazim se svymi zatim ocekavanymi ratolestmi poznavat hrady a zamky, ale priznam se, ze ve veku jejich 2 let to rozhodne nebude - az tak cca od 5. Vim, ze sama jsem byla poprve na Hluboke nekdy ve 4 letech a prohlidka mne - i kdyz ne vsemu jsem samozrejme mohla rozumet - tak zaujala, ze jsem se casem rozhodla pro studium historie a celkem 5 let jsem kazde prazdniny provadela. Tady se ale musim zastat pruvodkyne z Kunina - profesionalka/neprofesionalka - v kazde vyprave se sejde urcita smes lidi (pokud tedy nejde o zajezd skolni nebo naopak duchodcovsky, tedy vesmes kompatibilni), kterym je nutno prohlidku prizpusobit. Neco jineho je provadet zriceninou, kde se zvuky nesou jinak nez zameckymi prostorami a kde za rusici dite "nemohou" rodice, ale - dle mineni ostatnich navstevniku - prave pruvodce. Zpravidla jsem takovou situaci resila 1) zvysenim kapacity hlasivek 2) rozloucenim se s rodici dotycneho decka. Bohuzel by opravdu melo byt na realnem zvazeni rodicu, zda jejich robe dovede vstrebat treba hodinovy vyklad, kteremu nebude moc "hovet" nebo zda se prostridaji. Za sebe bych volila variantu pockat do veku, kdy mrne "bere" a tise mu treba ukazovat takove predmety, ktere ho zaujmou a udrzi jeho pozornost i po cca hodinovou prohlidku. Verte mi - ani pruvodci nejsou supermani a zaslouzi si nase ohledy - obzvlast, kdyz jdou svou trasu treba uz po 6 ten samy den...
 Veronika 
  • 

Tolerance 

(1.9.2005 15:34:25)
Já teda nevím, ale nemyslím si, že návštěva zámku je vhodná pro takhle malé dítě. Někdo se tu zmínil o kultu dětí. Děti jsou super, ale neměly by se brát jako někdo, kdo si může všechno dovolit, protože je dítě. Už tu několikrát zaznělo, že při prohlídce zámku může roztomilé (pro vás), ale silně rušící (pro ostatní) děcko kazit prohlídku ostatním. Myslím, že rodiče malých dětí by si měli uvědomit, že na jejich andílka nejsou všichni ostatní zvědaví. Dětem by se mělo dovolit hodně, ale neměli bychom být jejich "otroky", nebo po nás zanedlouho začnou střílet z toho kulometu (jak se dnes v Americe celkem často děje). Podle mě patří malé dítě do lesa, na túru, na chatu,...
 Olina 
  • 

To není žádný kult dětí, 

(1.9.2005 16:30:05)
tahat je tam, kde je to nebaví, ale kult vlastního ega. Na zámky se podívám až povyroste a jiné akce jsem odložila na ještě déle. Teď užívám zoo, prolézačky a jiné podobné radovánky a těší mě to jen, když to těší syna. Jinak bez něj nebo někdy jindy. Nebo vůbec ne.
 Evča, 2 neposedové 
  • 

Re: To není žádný kult dětí, 

(1.9.2005 18:37:55)
100% souhlas!!!
 Eva K 
  • 

Re: To není žádný kult dětí, 

(2.9.2005 14:34:32)
Myslím, že autorka mluvila o kultu dětí např. v Americe, kde jim prochází i nevhodné chování, které může dojít až k opravdickému průšvihu. A doporučila navštívit jiná místa, takže se rozčilujete omylem.
Ale připadá mi, že na rodině rádi útočíme na jiné názory.
Podobné zkušenosti má i moje sestřenice učitelka z Anglie, její děti ve třídě nemají dané hranice.
Ale nevím, jestli se dá tohle třídit podle zemí.
Eva
 Jitka 
  • 

no! 

(1.9.2005 16:46:38)
Myslím,že byste si měly některé znova přečíst hlavní příspěvek.Překrucujete všechno.I rodiče mají své zájmy,které snad nemusí plně padnout,ne?Takže bych neodsuzovala,že jde někdo s malym dítětem na prohlíku zámku,...Myslím si,že jako matka dělám hodně ustupků,"pro dítě vše",ale snad si můžu i já něco dopřát!Je možný,že to dítě bavit nebude,ale co se dá dělat!Tu chvíli to může vydržet.Samozřejmě za předpokladu,.že nebude nějak extra vyvádět.
Tolik můj názor na některé zdejší názory.
Jitka
 Li 
  • 

Re: no! 

(1.9.2005 17:07:21)
Patřím asi mezi velmi nezodpovědné matky. Letošní léto jsem totiž vzala svého 21 měsíčního syna na prohlídku hned 2 objektů. Ne, nemyslela jsem si, že ho to bude nějak zajímat, ale tím, že jsem se stala matkou, jsem nepřestala být člověkem se svými zájmy. Přeci nebudu sedět celé dny doma, dokud syn nepříjde alespoň do puberty.

Nejdříve jsme navštívili Jindřichův Hradec. Trošku jsem se obávala, jak to syn zvládne a následně na něj byla náležitě pyšná, jak je hodný. Přišla ale studená sprcha. Průvodce (jakýsi studentík) mě v půlce prohlídky požádal, ať opustím zámek s tím, že syn hrozně vyrušuje. Nechápala jsem. Teprve potom mi došlo, že brebentění přítomných sourozenců ve věku cca 4 a 7 let připisuje automaticky nejmenšímu dítěti ve skupině - mému synovi. Nedala jsem se a skupinu neopustila. Naopak jsem hlasitě vybídla matku těch dvou dětí, ať ona zjedná nápravu (do té doby se tvářila, že se jí situace netýká a naopak po mně házela nepříjemné pohledy).

O několik dní jsme projížděli Červenou Lhotou. Jen na velké přemlouvání partnera jsem se nakonec odhodlala k prohlídce. Syn nebyl už tak dobře naložený jako v Jindř.Hradci, během prohlídky měl tendenci sedat si na zem nebo naopak pobíhat. Ačkoliv vše dělal téměř bezslyšně, očekávala jsem ostrou reakci mladé průvodkyně a raději se dobrovolně chystala k odchodu. Byla jsem ale mile překvapená. Průvodkyně se syna zastala. Pochválila ho s tím, že je potichu, že nikoho neruší a že nechápe, za co ho kárám. Dokonce i někteří návštěvníci se syna hlasitě zastali :o).

Sumárum? Nejde zobecňovat. Každý průvodce či průvodkyně jsou jiní a rovněž jiná je míra tolerance ostatních návštěvníků.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: no! 

(1.9.2005 17:50:13)
Li,
nemyslím si, že bych přestala být po narození dítěte člověkem z vlastními zájmy. Možná právě proto syna na určité akce NEBERU. Protože se chci věnovat těm zájmům a ne dítěti I zájmům zároveň. Neuspokojovalo by to ani mne, ani to dítě.
Ještě bych to možná skousla, kdyby manžel měl stejné zájmy a jezdil se mnou. Nemá. No tak jezdím sama nebo s kamarády a dítě hlídá manžel doma.
Teď jsem zrovna řešila, jestli vzít příští rok kluka do Glastonbury na fesťák nebo ne. On by to určitě přežil - bude mu 3 a 1/2 - ale co by z toho měl? Nic. Takže ho tam brát nebudu. V těch pěti se o tom dá začít uvažovat, do té doby je to myslím pro dítě zbytečný a nezajímavý. On si to ani nebude pamatovat, tak proč se zbytečně stresovat, jestli někomu bude nebo nebude vadit, jestli bude vyrušovat, běhat, křičet? Ten fesťák má smysl pro mne, pro něj ne, v tomhle věku je mu upřímně jedno, kde co dělá, a když ho táta vezme na dva dny na chatu do lesa, bude to pro něj zajímavější. :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 17:51:24)
Jéžiš sorry - S vlastními zájmy!!!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 18:39:15)
Milado, ja bych mela i vlastni :-))





 Magnolya 


Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(4.9.2005 15:29:19)
JENO, připadá mi to jako Yanderov?:-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(4.9.2005 16:48:22)
To Ti připadá dobře :-)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 18:50:51)
Milado, Jeno,
ono kdybych na podobné akce jezdila s manželem, tak by mi to taky nevadilo, že tam syn je, nějak bychom se o tu péči podělili... jenže manžela tohle nebaví, jezdím s kamarády, co mají děti už velký nebo nemají žádný, tudíž se na tom hlídání moc ochotně nepodílejí... nevím, asi jsem sobec, ale představa, jak si tam všichni užívají a já honím dítě, aby nelezlo přes zábradlí do mixáku, se mi moc nezamlouvá...:o) Radši počkám, až bude ještě o něco větší. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 18:55:40)
Doufám, že jsi z těch fotek nevyvodila, že mám dva chlapy :-) (na každý fotce je s dítětem někdo jinej)
 Li 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 19:19:45)
Monty, souhlasím, že mateřství sebou nese určitá omezení. Ostatně, nejsem už nejmladší matka a nemám pocit, že mi něco na mateřské dovolené utíká. Přesto nechápu, proč bych dítě občas nemohla vzít sebou (třeba proto, že žádné hlídání prostě nemám).
Ano, můj syn asi z prohlídky zámků nic neměl. Nezapamatoval si žádná historická data. Ale nevykřikoval a nevyrušoval ostatní návštěvníky. Dokáže být cca 50 min hodný.

Nechápu tvoji snahu všechno paušalizovat. Tvůj syn by (jak sama píšeš) prohlídku v klidu nevydržel. Proč ale proto zakazovat prohlídku všem malým dětem? Stejně tak bys ji mohla zakázat puberťákům (někteří se během ní občas nudí a mají "vtipné" hlášky) či nerudným lidem (už jsem zažila důchodce, který se dal s průvodcem do polemiky o správnosti jím uváděných údajů, ačkoliv sám byl díky stáří už velmi mimo mísu).

Zkrátka, já prostě nesnáším každé zjednodušování problému. Bojuji proti paušalizování. Každý jsme jiný a to, co je pravdivé u jednoho, u druhého vůbec neplatí. Proč stále máme potřebu naše zkušenosti promítat do života ostatních? Proč se zkrátka nespokojíme s konstatováním, že některé děti jsou schopné prohlídku absolvovat, zatímco s jinými si to rodiče troufnout až v době školní docházky? Proč stále některé z nás mají pocit, že mají patent na rozum a snaží se o tom ostatní přesvědčit?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(1.9.2005 19:35:43)
Li,
ale já nepsala, že neexistují děti, který prohlídku nevydrží. :o) Určitě existují a pokud k nim tvé dítě patří, tak z mého pohledu není co řešit. Ale já sama, i když mám dítě, nejsem ráda rušena při podobné aktivitě dítětem, vlastním ani cizím.
Ano, pokud si budu téměř jistá, že moje dítě nebude nikoho rušit např. při prohlídce zámku, vezmu ho tam - ale kdyby rušit začalo, tak ho prostě odvedu pryč. Nebudu se s nikým dohadovat, jestli mi vrátí peníze, nebo jestli je prohřešek mýho dítěte opravdu TAK hroznej... podle mne to není asertivita, to je sebestřednost a nerespektování jakýchsi společenských norem. Protože zámek není můj, já jsem si pouze zaplatil vstup a výklad průvodce. A těch 50 korun nebo kolik mne prostě neopravňuje k tomu, abych se tam choval jako doma a vyžadoval pro sebe nějaká privilegia. Já tam musím respektovat přání majitele/správce nebo kohokoli, kdo je za provoz odpovědný.
Mám prostě dojem, že hodně lidí si asertivitu představuje jako kopání za své zájmy do všech - s prominutím - prdelí, padni kam padni. Což mi přijde spíš jako arogance než cokoli jiného. :o)
 Olina 
  • 

Nikdy bych neřekla, 

(2.9.2005 13:25:56)
že s tebou budu někdy souhlasit. To jsi z toho asi radostí bez sebe.
 Olina 
  • 

Nikdy bych neřekla, 

(2.9.2005 13:26:38)
že s tebou budu někdy souhlasit. To jsi z toho asi radostí bez sebe. Ale když je někde diskuse, tak si tě tam vyzobu, to jo.
 Ála+2 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(2.9.2005 15:46:07)
Samozřejmě musím souhlasit s Monty, Libikem a ostatními, co tvrdí, že by se tak malé děti na hodinové prohlídky zámků brát neměly (tedy kromě těch extrémně hodných). Pamatuji si, jak jsme ještě za svobodna byli v Lednici, kdy bylo s námi asi tak dvouleté dítě, které bylo vlastně docela hodné, jen občas kňourlo, jenže i to mě neskutečně otravovalo. Někdy je výklad totiž poměrně hutný a dá práci ho vstřebat a je třeba se na něj soustředit. Vůbec jsem nechápala, proč ti rodiče to dítě s sebou berou a nepobíhají s ním (nebo aspoň jeden z nich) v krásném zámeckém parku. Podle mě si rodiče často neuvědomí, že mají velmi zvýšený práh tolerance k dítěti a že to, co oni považují za vzorné dětské chování, může někoho jiného velmi rušit (kňourání, žvatlání byť i roztomilých říkanek typu "jedna dvě, Honza jde").

Svoje kloučky (3,5 roku a 20měs.) bych na hodinovou prohlídku rozhodně nebrala. Jinak jsou poměrně zvyklí cestovat, nenechávám se mateřstvím zas tak moc omezovat, létáme i 3x ročně k moři. Pokud člověk letí v noci, je to téměř bez problémů, ale to se samozřejmě ne vždy zadaří.
 popelka(2 roční holčina) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(2.9.2005 21:58:22)
Ahoj všici příznivci i odpůrci, nápadu vzít malé děcko na akci tipu prohlídka s průvodcem.
Myslím si, že je vcelku jedno kolik komu je.Opravd důležité je vědět jestli má ten dotyčný buňky na to strávit takovou akci.
Je mi 29 let a fakt od mala jesm navštěvovala hrady, zámky, jeskyně... s babičkou a dědou.V 15 jsem tyhle památky začala navštěvovat se skautským oddílem.Tyhle návštěvy si už pamatuji spíš.(Nicméně vím, že jako malá jsem se vždycky na tyhle prohlídky těšila, i když ted´si pamatuju z dětství jenom vycpanou sbírku psů na hradě Bítov.)
Ale hlavně jsem chtěla:0))ZA těch posledních 14 -15 let si pamatuju na spoustu nepříjemných výrostků, které historické info absolutně nebrali.A to pominu školní výpravy, kdy se omladina schová v hloučku a je drzejší a drzejší, a jsou snad vděční jenom tomu, že nemusej dřepět v lavicích.
Nebyl problém potkat klasickou rodinku, se dvěma náctiletými výrostky, které jejich rodiče nenapadlo ani náhodou napomenout, když se jali svými trapnými, hlučnými...poznámkami ruši výklad.
Taktéž vím, že i dospělí a důchodci kolikrát melou a baví se o úplně jiných věcech nesouvisejících s prohlídkou a ne zrovna potichu(nechápu proč tam fakt choděj a platěj prachy:0))
Když jsme s naši asi cca 25 členým oddílem navštívili Humprecht, přiznala se nám průvodkyně po absolvování prohlídky k tomu, že s ostatníma losovali, kdo s náma půjde,protože nikdo nechtěl absolvovat provádění Humprechtem s nevychovanejma dětma, a "plácat si nadarmo játra".Přišla za náma o omluvila se,že nás zaškatulkovali do klasiky.Nemusela nám nic říkat, protože jsme o jejich losování nevěděli:0) Bylo nám fakt příjemně, když nám to řekla a přidala, že tak úžasnou prohlídku s tak svěle spolupracujícími návštěvníky nazažila:0)že nás ráda znovu uvidí!Dalo by se psát víc z různejch zámků, ale koho by to bavilo číst, když je to tak dlouhý..
takže ještě jenom
-myslím, že kolikrát jsou někteří jedinci daleko horší než dvouletá ratolest, která si na bobku pobrukuje říkanku, je to o lidech, někdo se zasmějen někdo o tom ani neví, někdo spoluoracuje, někdo je naštvanej..
Nicméně s naší 2 letou žabkou cestujeme po vlasti české od narození a vcelku v pohodě.Záleží jak se naladí, jako každej jinej.Na hradech a zámcích absolvujeme zahrady a zvěřince ....Ale chci určitě vyzkoušet interiér.Myslím, že by to Eliška zvládla, a nezbýva než se o to přesvědčit.Vím, že nebude horší než leckterý dospělák:0)
Nicméně,před týdnem jsme absolvovali dovolenou v Tatrách a výlet do Belanských jeskyní.Když manžel přišel se vstupenkama za 300 Sk a že prohlídka trvá 70 min, tak jsem se do něj pustila, že se zbláznil , že tam s Eliškou na tak dlouhou dobu nejdu.JAk se vrátíme, když se bude bát, nebude ji to bavit, bude jí zima, bude chtít čůrat a nevímco ještě...:0))(Jo, myslím, že teplota tam byla nějakejch 7 C , čepici a svetr sme měli)
No známí, na nás koukli, pojd´te jdeme už začína prohlídka, nějak to dopadne.Povzdechla sem a jenom si pomyslela, něco o tom, počkejte až vy budete mít malýho sviště.
Prohlídka proběhla naprosto v pohodě, Eliška se celejch 70 minut kochala krápníkama, poslouchala průvodce- mladýho kluka( má pro ně slabost:0)))A taky se to neobešlo bez akustický zkoušky, s Vanessou Mae, kdy se zhaslo a zněla jenom její úžasná asi 5 ti minutová skladba.( Bylo to skvělý)Průvodce ale ve tmě nasvěcoval jednotlivé krápníky baterkou, takže Eliška měla o zábavu postaráno, protože hledala světýlko.Je fakt , že jsme měli zlikvidovaný ramena s jejíma těžkejma 15 ti kilama.
Taky sem se toho bála, a myslela na ostatních 60 návštěvníku jeskyně, kterým tam přaba způsobíme nepříjemnosti.
Myslím, že pokud mamina Ví, že na to její ratolest nemá, tak je to ready a nejde tam kvůli prckovi, sobě, ale i ostatním.
Pukud si jenom nejsme jistý a bojíme se co na to ostatní, tak to musíme vyzkoušet, jinak si pořád jenom nejsme jistý a žít v nejistotě a iluzích?... To je přece škoda.Hop a nebo trop holky:0))
Myslím, že je tady dost těch, co to vyzkoušely a nebyly zklamaný.
My zas někam vyrazíme,naše malá Eliška si spoustu věcí přebere po svým, a my to vůbec nemusíme chápat jako ona, a myslím, že ani nemůžeme, když se budem bavit s dospělými o koncertu, o divadle...bude taky spousta názorů a vnímání a zážitků u každýho jiných...Proč to s těma dětma nevyzkoušet, třeba jenom proto, že se jim může líbit příjemná průvodkyně, kterou si budou chtít vzít domu, a zámek jim bude ukradenej, nebo to bude naopak?:0))
Omlouvám, se za dlouhý příspěvěk přečetla sem celou tu diskuzi tak sem se jenom vyjádřila v krátkosti.
PS: kastelán na Střekově je úžasnej člověk.Známe se s ním osobně a je fakt znát, když člověk má svou práci rád:0))
Hezkou dobrou noc
 MirkaEyrová 


Re: no! 

(1.9.2005 17:37:39)
Tak já miluju divadla, výstavy, zámky a jiné kulturní počiny vč. knížek jako nic jinýho na světě (po manželovi a dítěti, pochopitelně). Ale přesto jsem ochotná připustit, že dvouleté dítě většina prohlídek zámků bavit prostě nebude, bude tam zlobit, kňourat a vyrušovat. Proto mi přijde naprosto přirozené vzít mateřství se vším všudy - včetně určitých omezení. Souhlasím myslím s Olinou, že to není o kultu dítěte, ale kultu vlastního ega: prostě lidé si pomaličku odvykli si vůbec něco odříkat (samozřejmě že ne všichni, a ani ne všichni z Rodiny). Eventuelní přirovnání s vykazováním kočárů z obchodů na místě není - u nákupů jde o nutnost, prohlídka interiérů zámků je jen čisté potěšení ega. Když bude hodinová prohlídka zámku kořeněná neustálým fňukáním nebo pokřikováním dětí, tak z té prohlídky nebude mít nikdo nic - a je od rodiče velké sobectví, pokud něco takového vyhledává záměrně a bez ohledu na ostatní návštěvníky památky. Kulturní vyžití pro své ego se může nahnat jiným způsobem - prohlídkami expozic vyloženě určených dětem (viz pardubický zámek), krátkých tak, aby se dalo předpokládat, že dítě vydrží, ZOO, muzea loutek či hraček, s nějakými šermířskými akcemi anebo sokolníky... Samozřejmě když má člověk neodolatelnou chuť na určitou expozici jít, má ještě přece možnost zainteresovat manžela nebo babičku, kteří možná ochotně dítě pohlídají venku... Já mám zkušenosti, že mé dítě se o interiéry zámku začalo zajímat až kolem šestého roku věku, do té doby jsme to vždycky "nějak" zaonačili - procházeli se jen parkem, anebo využili dovolené manžela k tomu, že manžel pobýval se synem venku a já nahlídla dovnitř. Rodičové, nebuďme sobci. Dítě je zralé na klasické zámecké interiéry až tehdy, pokud je možné se s ním rozumně domluvit tak, aby nehlučelo. A nehlučet při kulturních akcích - to je docela normální pravidlo lidského soužití. V divadlech taky přece není dovoleno hovořit nahlas - prostě jde o to, že intenzívně vnímat krásno a kulturu lze skutečně jen tehdy, když zážitek není ničím rušen. Není to o nepřátelství vůči dětem, ale o kvalitě prožitku.
Jinak to přátelství vůči dětem bych spíš viděla v tom, aby v parcích zámků byly hrací koutky, nebo poblíž nějaký "zvěřinec", na nádvořích kašny s rybičkami, případně mezi stromy nějaké zajímavé plastiky... prostě místa, kam by se mohlo dítě s doprovodem uchýlit.
Například jsem si všimla, že i když je synovi už poměrně dost let (7,5), tak radši než zámky má prachobyčejný potůček v lese, kde může šťourat do písku, přenášet kameny a stavět mosty z klacíků:-) (S lesem může být samozřejmě potíž - žena sama v lese není asi zrovna moc bezpečná kombinace - ale je to tak: písek - a voda - to jsou živly, které děti prostě milují:-)
M.
 MirkaEyrová 


Re: Re: no! 

(1.9.2005 17:45:42)
Dodám dodatek, který mne ještě tak maně napadl. Asi není bůhvíjaký hřích jít jednou za rok do zámku s batoletem, protože se po tom zámku člověku strašně moc stýská. Spíš jde o to, aby VĚTŠINOU dítě nebylo nuceno absolvovat něco, na co ještě není zralé (čímž pochopitelně trpí okolí). --- Ostatně - i já sama bych z prohlídky zámku byla pěkně otrávená, kdybych viděla, že dítě není šťastné a dává to zatraceně najevo. A že bych ho nenechala šplhat po exponátech, osahávat cenný porcelán a hopsat po pohovkách, to je naprosto přirozené:-/
M.
 míša + 1 x 6 měsíců 
  • 

Veltrusy očima tříletého dítěte 

(3.9.2005 23:52:15)
Tak na Veltrusy jsem si vzpoměla teď tady po přečtení tohohle příspěvku, poprvé (?) po cca šestadvaceti letech! Rodiče mne tam vzali jako (skoro) tříletou a dodneška si to pamatuju... Tedy spíš, dneska jsem si na to vzpoměla. :-) Bohužel už nemůžu říct, jestli jsem tam někoho něčím vyrušovala, ale rozhodně se mi to líbilo. Někdy v té době se mnou taky navštívili Kuks a o něco málo později klatovská kasemata. Myslím, že nám nikdo nikdy nevynadal (nebo si na to nevzpomínám a rodiče mi to tají...zkusím zjistit!) a prohlídky se mi docela líbily.
V pubertě mne vášeň pro historii přešla, takže dceru asi hnedtak po zámcích vláčet nebudu, jen chci říct, že ne pro každé malé dítě je prohlídka zámku utrpením! ... a to říkám ne jako matka, ale jako bývalé malé dítě!
 MirkaEyrová 


Re: Re: Veltrusy očima tříletého dítěte 

(4.9.2005 1:26:40)
Milado, Kuks má tu "smůlu", že to není zámek, ale hospital či co. Takže je to místo tak trochu mírně nehostinné, a to i teď, resp. loni. Je to sice památka, ale i na mě co třicátnici poněkud ponurá. Ale zase jsem se dozvěděla, že naproti přes údolí postavil kdysi jakýsi šlechtic lázně, jednu dobu dosti atraktivní - a zase smůla - stavba byla zničena povodní už před mnoha a mnoha lety. No - byli jsme tam, ale že bych se tam chtěla vracet, to jaksi moc ne... Asi to od Vašich učitelů nebyl dost moudrý výběr výletního cíle pro desetileté děti:-(
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Veltrusy očima tříletého dítěte 

(4.9.2005 1:28:45)
Pardon, přehlídla jsem, že to nebylo od školy, ale od pionýra.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Veltrusy očima tříletého dítěte 

(4.9.2005 8:03:08)
Mirko, ale nejde přeci jen o prohlídku zámku. I cesta na Kuks je pěkná procházka, v zahradě je v trvě minibludiště, dá se jít procházkou podívat na přírodní betlém (vytesanej do pískovce přímo v lese)... Takže mně to naopak pro maličký děti přije docela fajn místo. Když je tam nějakej jarmark, nebo něco podobného, je to zase jiná. Co se týká přímo zámku, s většim dítětem můžete hádat co která socha představuje...

Jinak jsem si ještě vzpomněla na zámek Kratochvíle u Netolic v jižních Čechách (už jsem o něm psala jinam, tak se omluvám, kdo to bude číst podruhé). Je tam stálá expozice animovaného a loutkového filmu, v době letních slavností (Kratochvílení) na přelomu července a srpna tam je něco jako divadelní festival a procházky po okolí jsou taky pěkné.

My jsme měli štěstí, že v době, kdy jsme začínali jezdit po výletech s dětma, zrovna bylo pár našich kamarádů na civilce na podobných místech, takže jsme si mohli udělat soukromé prohlídky a spávali jsme přímo na zámcích - to je snad ta nejlepší varianta :-)
 Jiřina 
  • 

Re: Re: no! 

(4.9.2005 22:21:07)
Mám tři kluky a bezva manžela.Miluji historii a žiji v bytě, ze kterého koukám na Bouzovský hrad, Úsovský zámek a Mírovský hrad.Pokud je někde skvěle, tak na Bouzově, tam nikoho nezaskočí malé děti a program pro ně vždy připraven! Máme 13 týdenního syna a už byl pod stanem v Adršpachu a spal pod širákem v Krasu.Nebojím se přírody a dětem se vždy přizpůsobím, ale bojím se lidí, kteří zapomněli, že byli také dětmi.
 míša + 1 x 6 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: no! 

(4.9.2005 23:15:11)
Jiřino, to je právě to... Spousta lidí se chová, jako kdyby děti byly nějaký zvláštní živočišný druh, a nechce (nemůže?) si vzpomenout, že do něj taky někdy patřili a jaké to bylo. :-(
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 0:05:18)
Míšo a Jiřino, reagovaly jste na můj příspěvek. Dobrá. Tak Vám řeknu, že poslední roky nejvíc ze všeho miluju dětský knížky, kochám se obrázky i příběhy, vybavuju dětskej pokojíček pohádkovými obrázky a dřevěnými blbůstkami typu letadýlka a Brouček z Karafiátovy knížky, nadšeně svýmu klukovi stavím domečky a hrady ze stavebnic - a s Kristovými léty na krku jsem se zbláznila nejdřív do Třech mušketýrů, pak do Vinnetoua a nakonec do Rychlých šípů. Ráda vyhledávám synovi zábavičky jako ZOO v Praze, kde se s chutí vyřádil na dětské tramvaji. Strašně lituju, že nemůžu pořídit žádný šplhadla do jeho pokoje a že nemáme svoji vlastní zahradu, na který by šplhal po stromech a dělal si tam v křoví svoje tajný skrýše. Když už jsem manžu neukecala na houpačku v rámu dveří, když byl kluk malej, tak teď začínám pracovat:-) na jeho svolení k houpací síti. Jo, a jinak v sobotu jsem se při uklízení dětskýho pokoje jako už několikrát posadila na koberec a představovala si, že jsem malá holka a že spolu se synem bydlím v tom jeho dětským království...
Myslíte si stále, že jsem zapomněla na to, že jsem taky někdy byla dítě???
Jo a podotýkám, že znám jeden skvělej zámek, kde to paní hraběnka tak krásně upravila, že jsme z toho byli nadšení všichni - vevnitř dětský pokoj s domečky, kočáry a panenkami, spousta květin, na nádvoří fuchsie, živý plůtek, stromy a jiné kvetoucí potvůrky, klícky se vzácnými bažanty, kašna s jeseterem, kaprem a akvarijními rybkami, v zahradě dětský koutek a minizoo s pštrosy, králíčky a lamami... Byla jsem z toho unešená. Ale jestli by se tentýž interiér zámku líbil klukovi, když mu byly tři a jedinou jeho vášní byly vlaky, tak to opravdu nevím...
Právě proto, že moc dobře vím, co všechno dokážou děti milovat, a co všechno jim může být úplně putna, tak zrovna moc nedoporučuju návštěvy zámků dvouletým capartům, kteří mohou mít ale ÚPLNĚ JINÉ zájmy...
M.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 0:11:41)
(Něco jinýho je, když se kluci zajímají o zbraně a lovecké trofeje a brnění, a holčičky zase třeba o načančané závěsy, koberce a rozkošně vyřezávaný sedací nábytek. Ale to rozhodně nemusí být hobby každého dítěte.)
M.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 0:33:16)
Ale o tom to přece není... myslím, že každý VÍ, že děti zlobí, křičí, žvatlají apod. Jenže nevidím důvod, proč by tím měly obtěžovat někoho, kdo na to není zvědavý. :o)
Ono je něco jinýho křičící dítě třeba v tramvaji (tam to sice taky obtěžuje, ale lidi chápou, že ta maminka s ním zřejmě jet musí) a na kulturní akci, kde být prostě NEMUSÍ.
Taková malá paralela - nedávno jste se tady naváželi do kuřáků za to, že kouří tam, kde sice smí, ale nemusí, protože vás to obtěžuje. Jaký je rozdíl mezi kuřákem na refýži a dítětem na prohlídce hradu? (Pomíjím to, že kouř z cigarety obsahuje nějaké škodliviny. Berme to čistě z hlediska obtěžování.) Na obou místech se najde skupina, které to konkrétní chování bude vadit. Ano, ten kuřák tam kouřit nemusí. Dítě na hradě ovšem taky být nemusí, protože z toho samo nic nemá a je tam jaksi nedobrovolně. A stejně jako kuřák na refýži bude logicky vadit nekuřákovi, stojícímu těsně vedle, bude rozjívené dítě vadit člověku, který chce poslouchat výklad průvodce.
Napadlo by vás brát dítě řekněme do kina na nepřístupný film? Asi ne, protože je na plakátě napsáno "vstup od 18ti let" a nejspíš by vás tam s ním ani nepustili. Napadlo by vás vzít psa na návštěvu do porodnice? Ne, protože do nemocnice psi nesmí.
To, že někde není napsáno, že tam či onam nesmí malé děti neznamená, že je to pro ně vhodné prostředí. OK, co není zakázáno, je povoleno. Teď jde o to, jestli to má taky nějaký SMYSL. :o)
Takže opakuji - s dítětem na prohlídku hradu/zámku PROČ NE, pokud bude zticha a nebude vyrušovat. Bude-li vyrušovat, přijde mi logické prohlídku ukončit. Chci-li, aby ke mně byli lidé ohleduplní, měl bych se stejně chovat i já k nim. Nikdo nemá nárok na speciální privilegia. Ani dítě ne. Když na té prohlídce bude rušit ostatní DOSPĚLÝ člověk, třeba ožrala, myslím, že ho taky nechají vyvést. To není o žádné "protidětské" náladě ve společnosti, to je čistě o slušnosti a dodržování jistých etických norem. :o)
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 7:24:44)
Monty, tentokráte Ti musím dát fakt za pravdu. Mít rád děti a vciťovat se do nich má přece především RODIČ, kterej by v první řadě měl být schopnej odhadnout, nakolik bude dítě prohlídka zámku (hradu) bavit a nakolik ne, jestliže ho nebude bavit, nakolik je schopné být zticha kvůli nám, aby my jsme si užili - a je jeho zodpovědnost, aby si dítě tak trochu "užilo" podle svýho věku. Dvouleté dítě nadšené z vyřezávaných skříní a intarzovaných stolků bude asi daleko větší rarita než dvouleté dítě touto podívanou se k smrti nudící. Jinými slovy řečeno - zábavu má dítěti zajišťovat v první řadě rodič, nikoliv nic netušící cizí návštěvník stejného zámku případně průvodce.
Apropos - schodila jsem spoustu zámků. Výklady byly pro mne zajímavé - resp. mě zámky dost baví. Ale u těch desítek průvodců jsem si nikdy nevšimla, že by až nějak zvlášť se zabývali dodatečným zabavováním batolat, které rodiče vzali kvůli sami sobě na prohlídku, a které se v zámku (hradu) příšerně nudí. Kromě toho občas provádějí taková "ucha":-))), že opravdu asi nebudou mít ani potuchu, jak se zabavuje dvouleté batole:-)
M.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 9:52:37)
Monty, moje dite, od te doby, co mluvi, navstevuje pamatky dobrovolne. Nemam zadne naroky pro zpravu hradu, aby z nich udelala Disneyland, nebo aby se zbavila nezkusenych studentek, ktere tam vodi exkurse jako brigadnice. Takze nezadam, aby se vytvorily pamatky „pro deti“. Jestli beru dite do pamatky, tak je to opravdu na moji zodpovednost a vynalezavost, aby tam nechoval se spolecensky nepratelsky. Jestli mi nekdo pomuze (a pomuze casto a velice elegantne), tak jsem vdecna. Ale otazku jestli rodice s malym ditetem musi byt v kulturnim zarizeni, nebo nemusi, nech laskave na tech rodicich. Postaveni rodicu nemusi byt jako to od marginalizovanych trestancu. Nic neprovedli, aby byli zbaveni svych spolecenskych prav. A propos, jak dite muze se naucit, jak se chova ve spolecnosti, jestli to nikdy nevidel? Mam ho vzit poprve desetileteho na exkurzi, a pak nafackovat, ze vyrusuje?
Mirko, podivej se na to trochu jinak: jsi jista, ze zajmy sveho ditete nevytvaris sama? Memu synovi hracky nechybi, ale jsem dost casto prekvapena, jak dospelacke zajmy ma. Interpretuje dospelacke veci po svem a take v parcich, v lesech a v historickych centrech mest hraje si na vlak. Ale mu spise vadi nez libi se, jestli je vytlaceny ze sveta dospelaku do pokojicku s hrackama. Deti o hodne radeji se hraji s vecma z „opravdoveho“ sveta.
Mmch, v patek uvazovala jsem chvyli, co jako brnacka mohla bych te napsat o programu v jaskynich v Moravskem Krasu. Totiz o nim moc nevim. Geologicke pomatky, zkousky dokonale tmy a prudke klesani teplot neni nic pro mne. Proto u Macochy radeji zustavam se synkem na povrchu zemi. Mohla bych k tomu vymyslet si nejake vysvetleni „obetave matky“ ale uprimnost je pro mne pritazlivejsi, nez vznesene pozy :-)). O weekendu jsem si ptala synka, jestli nechtel by plout podzemni rekou lodickou. Ptal se, jestli v pristavu bude tma a takove divne zvuky (dost trefne napodobil biti vln do skal). Pak rekl, ze nechce – tak nikdy priste :-)).
Nicmene u Macochy a u ochozskych jaskyn vubec neni problem se vystridat. Je tam kouzelna a dost turisticky ziva krajina s lesy a hospudkama. Jako „sama zenska v lese“ rozhodne se nebudes citit. Jen musis davat pozor na chlapiky ve znackovych obleckachm kteri se riti na kolech ze svahu a nebrzdi – faktor obecneho ohrozeni kdekoliv.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 10:10:33)
cizinko,
nevím jak Mirka, ale já svému synovi jeho zájmy rozhodně sama nevytvářím. :o) Jeho zajímají věci, které doma (vyjma hraní na počítači) mohl pochytit těžko. Třeba ze všeho nejvíc ho baví ryby. Doma nemáme ani akvárium, ale syna ryby fascinujou a nejlepší zábava je pro něj jít do akvaristiky, kde vydrží hodinu dvě pozorovat rybičky. V televizi vydrží sledovat půlhodinový dokument o rybách, v knihkupectví si vybírá knížky s rybičkama a nechává si je číst několikrát denně. V ZOO chce vidět výhradně ryby, jiný zvířata ho moc nezajímají. Krom toho ho baví chodit po parkovišti a poznávat značky aut - auto nemáme, takže to taky není "vnucená" zábava. Takže si troufám tvrdit, že by ho prohlídka hradu nebo zámku nezajímala, protože tam nejsou ani ryby, ani auta. Ani mašinky - mašinky má taky rád. :o) Tudíž ho vezmu radši do Národního muzea do expozice zvířat, kde je celá místnost s rybama, nebo to Technického muzea, nebo dejme tomu do Galerie Nové Butovice na největší akvárko, ale nebudu ho nutit chodit někam, kde se prostě nezabaví, neboť nemá jak a čím. Ano, jistě existují děti, které hrady a zámky baví, mne třeba v dětství bavily moc, ale asi bych si netroufla to testovat na dítěti mladším dvou let (možná i tří).
Nikdo neříká, že díky dítěti je někdo vyvrhel lidské společnosti, ale předpokládám, že by člověk měl být ohleduplný ke svému okolí a když už někam dítě bere, postarat se o to, aby nerušilo. Zejména tam, kde si lidé zaplatili výklad nebo jinou kulturní akci (koncert, kino, divadlo). Mít dítě neznamená ani omezení, ale ani privilegium. To je čistě na povaze konkrétního člověka. Je to jako třeba s pejskaři. Já mám zvířata fakt ráda, ale když vidím pejskaře, který po psovi nesbírá hovínka a nechává ho běhat volně na dětském hřišti, nakopala bych toho majitele do zadku. Ne PSA. Ten za to nemůže. Majitele. A s dětma je to totéž... ony za to nemůžou. Rozum mají mít především jejich rodiče. :o)
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 11:03:01)
Monty,
Myslim, ze mame dost podobne postoje, jen zduraznujeme trochu jine veci. Souhlasim zvlast s tvym nazorem na pejskare :-). A take si myslim (a vyzkousela jsem si to), ze jestli mas nejake vlastni zajmy, to neni az tak velky problem vynalezt zpusob, jak s nimi neotravovat ani dite ani nejak zvlast okoli. Opravdu bych nechtela zkladat nejake "obeti", ktere pak mohla bych diteti vycitat. V celem vychovnim procesu prece jde o interakce zajmu diteti, rodicu a spolecnosti. To je dost diskutabilni, jestli dite je vice traumatizovano zazitkem, ze jednou matka, ktera doposud byla "uplne jeho", odejde do praci a zacne venovat se konickum anebo to, ze jeho matka vzdy byla osobnost neuplne ovladatelna. No a ze rodicovstvi ma narok na privileje - to snad ceska spolecnost docela uznava, alespon symbolicky. V oblasti dani nebo dopravnich jizdenek, na priklad.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 18:40:58)
Cizinko, zájmy svého dítěte tedy ale OPRAVDU nevytvářím já:-))))) To se Ti fakt povedlo. Vytvářím mu podmínky, aby si mohl vybrat. Ale když vidím, že je neposeda neposednej a očividně se potřebuje vylítat a vyběhat a má navíc ve zvyku nás neposlouchat a pokoušet, tak ho nebudu brát na hodinovou prohlídku s průvodcem ve dvou třech letech věku. To jsme začali zkoušet až loni, to mu bylo šest a půl, a to proto, že se nám zdálo, že se jeho temperament zmírnil a že se začíná chovat "rozumně":-). A co myslíš? Někde se mu líbí, ale jindy skuhrá, že do žádnýho zámku nechce. On si ty dospělácké zájmy vybírá v jiné oblasti - třeba místo kreslení barevných obrázků, což obvykle děti zbožňují, radši píše pohádky, učebnice nebo jízdní řády. Myslíš, že takovou zábavu bych mu vnutila já? Ne ne, milá zlatá, kdyby bylo po mým, tak by častěji využil všelijaký ty mozaiky, co jsme nakoupili, a četli i jiné knížky (máme jich dost a dost) než jen Neználka:-)))
K tomu, co píšeš Monty, bych chtěla dodat dvě věci. Za prvé - ano, rodiče nejsou trestanci, ale neměli by se taky chovat vyloženě egoisticky - když vědí, že jejich batole hodinovou prohlídku nevydrží a bude v zámku dělat cirkus, tak by měli mít dost citu na to, aby brali ohledy i na ostatní. Naopak - pokud by i v této oblasti měla být společnost přívětivější vůči matkám na MD, tak by to opravdu chtělo právě tu velikou změnu organizace průvodcovských služeb, tj. žádní studentíci (jakože je miluju:-)), ale vystudovaní lidé, s tím, že nedílnou součástí by byla i psychologie dětí - a všechno zařídit tak, aby batolata a velmi malé děti byly prováděny stejně profesionálně jako dospělí.
Za druhé - společenskému chování se má dítě nejdřív učit v rodině. Jestliže se nechová dostatečně zdrženlivě doma - neposlouchá, vzteká se, projevuje se velmi aktivně až hyperaktivně - je jasné, že se nebude chovat jen tak zničeho nic zdrženlivě právě ve společnosti. Tj. - ano, připouštím, že jsou hodné a klidné děti, které jsou schopny vydržet dlouhou dobu hezky zticha - ale jsou taky děti živé, neposedné, upovídané nebo uvztekané, a ty na "společenský" život (ježíš, to je skoro nevhodnej termín) musí trochu nazrát. Kdybych např. věděla, že mé batole rozprská všechno jídlo kolem sebe do okruhu půl metru a jinak jíst neumí, tak bych ho taky nebrala s sebou do luxusní restaurace a počkala bych, až se to naučí.
M.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 19:53:13)
Mirko, mozna jdeme ke stejne cili jinou cestou - ale moje dite nejvice se rozpousti v soukromi. V cim nemohla bych vyhovet jedinackovi doma? Naopak na cestech nebo "ve spolecnosti" mam dostatek argumentu, proc neco nesmi. A spolecenske vzory maji zazracni ucinek, ale asi opravdu je to s kazdem ditetem jinak. Neni to cesta bez nehod, ale ne az tak dramatickych. Jestli na kulturni akci rusi, neni problem odejit do koutku, jestli provedl neco v restauraci, dam vetsi spropitne.
O sobectvi uz jednou odpovedela jsem, ze to neni az tak jednoduche (viz. dolu). Take nechapu proc porad tahas tu bezohlednost - uz nekolikrat psala jsem, ze nikdy nemam pocit, ze nekomu doopravdy vadime. Nejsme uplne hezky zticha, ale jinak na exkurse a na vystavy nemohl by chodit ani pan s astmou a kaslem, ani pani na podpadcich. Zeby v zamcich pracovaly same profesionaly - to je zbozne prani. Na stesti deti nejsou az tak zvlastni tvorove, aby na nej nestacila obycejna lidska inteligence.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 20:20:07)
Cizinko, o té bezohlednosti to je spíš obecné konstatování. Nemyslím, že by některá z Vás musela zrovna být bezohledná - vždyť Vás vlastně nikoho neznám. A ano - když se dětská rozpustilost řeší nějakým uklidňováním, domluvou, spropitným, odejitím z akce - je všechno v pořádku. Jen v jedné chvíli (a myslím, že jsi to NEBYLA Ty) to tak trochu vyznívalo jako "pryč s turisty, kteří nejsou ochotni celou svoji zaplacenou prohlídku zámku obětovat zabavování cizího batolete":-) No, to je samozřejmě trochu přitažené za vlasy, ale chci říct, že pokud berou rodiče dítě někam za kulturou, a jsou ochotni akceptovat potřeby druhých a s dítětem třeba odejít, když bude zlobit, je všechno vlastně OK; ale pokud bude rodič koukat na intarzie a gobelíny, dítě mu bude vřískat za patama, a rodič bude očekávat, že všichni budou nadšením bez sebe a kolem dítěte budou lítat, tak to už je ona bezohlednost a sebestřednost.
Jo, ještě jsem chtěla říct, že společenské chování se dá trénovat jaksi "nanečisto": v trolejbusech a vlacích, v čekárnách ordinací, v expozicích, ze kterých lze snadno kdykoliv odejít, v muzejních výstavách, které jsou přímo určené dětem a sice se předpokládá, že bude snaha děti krotit, ale s nějakým tím škobrtnutím se bude počítat... Nemusí se jít s dvouletým capartem rovnou na hodinu trvající prohlídku zámku. --- Ostatně i skrze zkušenosti z takových akcí může rodič odhadnout, jak asi se dítě bude chovat při "větší zátěži" - tedy jestli úplně skvěle, úplně hrozně, anebo je výsledek nejistý a mělo by se to vyzkoušet:-)
M.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 21:40:08)
MirkoEyrová, to nebyl vhodný příklad - trénování trpělivosti malého dítěte v čekárně u lékaře. Uváděla jsi i jiné příklady - to by šlo, ale ten lékař, nikdy. Můžeš si myslet, že jsem hrozná, ale tam tedy jsem. Přivádělo mě k šílenství, když jsem musela jít s dcerou na oční a samozřejmě jsem s sebou musela vzít malého, kterému byly cca 2 roky. Moc zajímavý systém tam mají - objednané jsme byli na 9 hodin ráno. Naivně jsme přišly v 8,30, aby jako lékařka se s námi nemusela zdržovat. Hned při příchodu do čekárny jsem zažila menší šok, když jsem zjistila, že tam je tak 30 lidí. Protože jsem tam byla poprvé, zeptala jsem se, kolik lidí je ještě objednáno na 9 hodin ráno. Někteří mlčeli a dívali se do země, většina zvědavě na mě a pár se jich uchichtlo a pak někdo řekl - mladá paní, vy jste tady ještě nebyla, že ano? Jinak byste věděla, že na 9 hodin ráno jsme objednaní všichni.
Málem to se mnou švihlo a tak jsem se zeptala, v kolik hodin dle jejich odhadu asi přijdeme na řadu - prý, tak ve 12-13 hodin.
No bezva. Padla na mě totální beznaděj a ujišťuji Tě, že mi bylo úplně jedno, že zhruba po hodině malý ryčí, jako když ho na vidle berou, pobíhá splašeně sem a tam a lomcuje s právě uvolněnou židlí. Sestře kupodivu ruply nervy dřív než těm spolupacientům, takže vylítla s tím, zda si nemohu to dítě zklidnit. Ujistila ji, že kdyby mě vzali na ošetření dle objednání, tak o malém ani nebudou vědět, ale teď nechť si ho uklidní sama, protože já jsem grogy. Vzali nás tedy hned. Zeptala jsem se lékařky, cože to má za divný systém objednávek a dostalo se mi odfrknutí jako od koně, že ona prý léčí a o tohle se nestará.
Mirko, mohu Ti sdělit, že i kdyby se na mě sesypali všichni pacienti okolo, ať malého zklidním, mě to bylo úplně jedno. Ale co mi nebylo jedno, proč mlčí a kdo jim tu nepřítomnost v práci toleruje.
A co by zastánci absolutního ticha a vychovaných batolat v takovém případě dělali. Neměla by ta tolerance ne vůči dítěti, ale vůči člověku jako takovému vycházet spíš z té zdravotní ordinace než od těch nezodpovědných matek s nevychovanými batolaty.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 22:39:18)
Xantipo, u nás je vždycky narváno na kožním. Sice sestra neobjednává všechny na devátou (to fakt slyšim prvně a je to jako z absurdního dramatu), ale i když jsem objednaná na přesnou hodinu a minutu, stejně tam trávím většinou tak hodinu. Sestra si pacienty z čekárny v danou hodinu zavolá dovnitř do takové předmístnůstky a tam všichni na malém prostoru čekají než na ně přijde řada u doktorky (s dítětem nereálné - muselo by stát na místě, přičemž kolem něj jsou šuplíky, telefon, a podobná lákadla). Nestěžuje si nikdo, protože kožních tu moc není a všichni mají stejně narváno. Pokud člověk přijde neobjednán, může se stát, že bude čekat celý den a vůbec na něj nepřijde řada; objednává se asi na 3 měsíce dopředu, takže když máš akutní problém, můžeš si vzít dovolenou a sednou si do čekárny na pár dní, než náhodou víc objednaných lidí nedorazí.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 23:17:29)
Tak to u nás je vyhrazen celý týden a můžeš přijít kdykoli - jen zaklepeš, sestřička dá dítěti lžičku (nebo i ty sama mu ji můžeš dát do pusy) a hned zase jdeš. Jenom se snažim tam chodit v době, kdy tam není moc nemocných (ideální je to v době poradny). Tomu nerozumim proč by to jinde nemohlo jít stejně...
 Marcela a 3 


Re: no! 

(27.7.2008 20:27:45)
A když víš, že to u dr.je takhle vždycky, proč tam nejdeš třeba na půl desátou? Já to takhle dělala v poradně pro těhotné a většinou to bylo tak akorát.
Marcela K.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(6.9.2005 17:12:59)
Xantipo, to jsou dvě různé věci. Neschopní zdravotníci, kteří na jeden čas objednají třicet lidí, a klid v čekárně. Na úvod mohu říct, že můj syn měl i jako maličký velké štěstí, že se vždycky našla nějaká hlídací babička, když jsem musela jít k lékaři já. Takže s ním jsem chodila vždy jen tam, kam musel jít on. No - a pak co s dítětem v čekárně? Tak jednak jsme měli to štěstí, že jsme po doktorech moc chodit nemuseli - a když jsme chodili, tak to bylo často zařízení připravené na přijetí dětí, třeba dětské oddělení nemocnice: hrací kobereček, houpací zvířátko, leporela, video, kostky, autíčka... Na jiných místech to zase "rychle odsejpalo", takže několik hodin v čekárně z organizační neschopnosti zdravotnického zařízení jsem asi moc nezažila. No a pak byla místa a situace, kdy syn musel čekat déle a prostředí na děti přichystané nebylo. Ovšem na takové situace jsem se dobře připravila já - brala jsem s sebou nějakou hračku, knížku, blok a pastelky, nebo třeba dětský časopis. Takže jak v čekárně ordinace, tak ve vlaku jsem byla připravená dítě zabavit čtením, tichým vyprávěním, prohlížením obrázků nebo kreslením. Někdy to potřeba nebylo - syn se třeba dost rád při jízdě vlakem díval jen tak oknem ven na ubíhající krajinu. Ale jindy jsem to využila. A právě na těch situacích se dítě učí, že v čekárně se nelítá bezhlavě mezi pacienty, nekřičí nahlas a nevýská, ani se nahlas nemluví o lidech "naproti" atd. A když je dítě tak živé a neposedné, že i při hodinovém čekání u ordinace má rodič problémy ukrotit jeho energii, tak je to právě jedno z měřítek, které rodiči napoví, jestli vydrží či nevydrží být tiché a klidné i v situaci, ve které nemá nic zajímavého "na práci". --- Takže nekritizuju každého rodiče, kteréhož dítko nezvládá být tiché a klidné před ordinací, jen zdůrazňuju, že je to situace, ve které se může dítko přiučovat sebeovládání a ve které rodič poznává temperament svého potomka.
M.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(6.9.2005 0:38:07)
Milado,
samozřejmě že NĚCO odkouká. U nás třeba počítačový hry a knížky, to má oboje rád a doma to vidí, že si čteme nebo sedíme u počítače. Ale spousta věcí má svých, ty ryby rozhodně, on dokonce nikdo z našich příbuzných nebo kamarádů doma akvárko nemá, akorát moje matka má takový ten válec, co v něm plavou plastový ryby a různě to svítí... ona je sběratel kýčů. :o) Každopádně se syn o ty ryby začal zajímat sám od sebe, stejně jako o auta, vlaky, traktory. K tomu vážně vedený nebyl - snad možná k vlakům, vlakem občas jezdíme na výlety. Jasně, někde musí tu věc vidět, aby v něm mohla vzbudit zájem, ale v jeho věku ho teda ještě nijak výrazně nevedeme k ničemu, spíš se snažím odpozorovat, co ho baví a pro jaký činnosti jeví nadání. Jo, taky rád tancuje, když slyší muziku, což teda doma skutečně nedělá NIKDO. :o)))
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(6.9.2005 17:58:10)
Jo, Milado, je jasný, že dítě ve správně fungující rodině nebude žít jako ve vzduchoprázdnu. Je logický, že dítě nadšeného malíře bude mít pravděpodobně dobrý vztah k malování, dítě vodáka bude pravděpodobně rádo jezdit na vodu, dítě horolezce bude pravděpodobně inklinovat ke šplhání po skalách atp. Takže samozřejmě tam, kde má nějaký koníček nebo oblíbenou činnost rodič, tam bude pravděpodobně fungovat i nějaká nápodoba. A to i u nás, třeba s knížkama:-) Ale myslím, že řeč byla o tom, jestli jako nějaké věci dostatečně velkému dítěti příliš nevnucuju anebo naopak věci dítětem oblíbené mu třeba nezakazuju nebo něco takového. Takže asi většinou ne - pokud nehodlá dělat něco, co by poškodilo nějakou osobu nebo nějakou věc. Ale nápodoba určitě funguje i u nás, k tomu se přiznávám bez mučení. Na druhou stranu má ale syn na výběr, jestli chce nebo ne; to, že se to líbí mně, ještě neznamená, že syna nutím, aby se to líbilo i jemu.
M.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(6.9.2005 22:20:08)
Milado, evidentně máš velmi reálný důvod něco dítěti zakazovat. Kdyby se našlo nějaké hobby, o které by měl můj syn zájem, ale z nějakého závažného důvodu by bylo vhodné, aby ho neprovozoval, tak bych jistě taky zakročila. Ale my máme to štěstí, že je syn vlastně zdravý. --- Ještě pak jsou samozřejmě případy, kdy jde o provozování určitých oblíbených činností za určitých jednorázově nevhodných podmínek. To zakazuji už teď, například nepodpořím koupání venku v sotva dvaceti stupních:-)
Nicméně teď si uvědomuju, že je jedno omezení, které syn má - nechodí do hudebky. Ne že bych mu chtěla bránit ve štěstí - naopak bych uvítala, kdyby se učil hrát na hudební nástroj. Jenže... Jednak - a nekamenujte mě, prosím Vás - nejsou peníze - hudebka i pianino jsou drahé, jiné nástroje zase ještě náročnější na talent... Nevíme, jestli bychom byli schopni syna přitlačit k dennímu cvičení. Nejsme ani jeden muzikální, neumíme na žádný nástroj, a přitom jsme se dozvěděli, že je vlastně zapotřebí být nachystán dítěti se cvičením radit, takže bychom museli platit kromě hudebky ještě i soukromého učitele hudby. Taky nemáme kam dát to pianino a nevíme, jak zorganizovat chození do hudebky v naší nesnadné situaci atd. Takže suma sumárum - i když syn projevil chuť učit se, museli jsme to prozatím vzdát.
M.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(7.9.2005 19:21:53)
Mirko,

k té hudebce. Pokud váš syn touží na něco hrát, je skutečně výborným nástrojem flétnička. Jednak mám za to, že její pořízení opravdu není moc nákladná záležitost, jednak je skladná a hlavně je úžasně lehké se na ni naučit!! Narozdíl od třeba takových smyčcových nástrojů. Já jsem za svůj živost prošla hrou na housle (nechápu, že se mamka nechala ukecat, aby mě na ty housle přihlásila, ptákovina), které opravdu pořádný dryl vyžadují, na kytaru (v pubertě jsem si jí vybrala sama a "drylovala" jsem dobrovolně), no a jednou, když jsem se doma asi jako 16-ti letá léčila po monolukleóze, se mi do ruky dostala flétnička i se sešitem školy hry na flétnu, a za těch 5 týdnů (nebo kolik jsem tvrdla doma), jsem ten sešit o cca 35 listech přehrála bez jakéhokoli učitele a výuky. Pravda, něco jsem o notách věděla, ale i tak. O prstokladu, držení nástroje a podobně jsem u flétny neměla ani šajnu, vyčetla jsem to ze sešitu.
Co tím chci říct:
A) flétnička je cenově docela dostupný nástroj,
B) nezabere místo,
C) hra je tak lehká, že se můžeš učit hrát se synem klidně i ty (a je to moc príma). A můžeš mu tak snadno vypomoci s případnými těžkostmi.

Kdyby tě zajímalo víc, tak ten sešit se jmenuje "Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu" od Ladislava Daniela. Vydal to Panton.
Flétnička má navíc tu výhodu, že s ní můžeš ty nejlehčí melodie přehrávat prakticky od samého začátku (zatímco třeba u houslí ze začátku jen dryluješ držení smyčce a tahání ho přes jednu strunu). Takže neotráví a naopak potěší.

Umět na něco hrát je príma deviza do života a pokud tvůj syn není úplně hudebně "hluchý" a sám má o to zájem, určitě bych to na tvém místě podporovala. Stojí to za to.

Jen tak bokem, já jsem se k té flétničce teď na MD tak trochu z nedostatku jiné zábavy opět vrátila, a občas na ní pískám, když jsem s dítětem sama doma. No to bys nevěřila, jak si moje holčička vydrží dlouho sama hrát, když tu flétničku slyší :))
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(7.9.2005 22:28:43)
Milado, to co mám já je už taky pěkný salát :). Je to z roku 1981, je to 9. vydání a byla za 6,50 Kčs!! :)) Určitě to nebude jediná rozumná škola hry. Můj synovec v současné době píská podle čehosi mě neznámého, má to i obrázky k vymalování a jiné blbinky :) Na trhu toho bude spousta, a i dobrých titulů. Mě se Daniel osvědčil i soby samoukovi, a proto jsem ho Mirce zmínila.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(7.9.2005 23:01:13)
Fakt i maminky? No to je príma. Já tajně doufám, že moje holka nezdědila hudební "hluch" po manželovi, a že si spolu někdy nějaký ten dvojhlas taky zapískáme :) No jen aby pak chtěla :))
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 19:40:52)
Ještě bych, Cizinko, dodala. Hra na vlak podle mě není zrovna výraz "dospěláckého" chování. Je to rozkošná dětská hra, kterou někdo možná moc nechápe (třeba synovy učitelky v MŠ), ale já třeba ano - byla jsem spokojená, že syn je s takovou zábavičkou spokojený. --- Moje matka, to už je něco jinýho. Místo co by byla ráda, jak si vnuk hezky hraje, tak mu zakazuje na jejím chodníku kreslit silnice a značky (které syn kreslí k smrti rád), a chce, aby kreslil na její chodník jen "pořádné obrázky" - vůbec přitom nebere v potaz, že to dítě nic jinýho kreslit nechce (možná že ho frustruje to, že to "neumí", ačkoliv mu vysvětluju, že to vůbec nevadí); jinými slovy řečeno - jestli moje matka na tom bude trvat, tak má syn na jejím chodníku utrum s kreslením:-(((
Poslední (doufám:-)) dodatek: do žádné pózy "dokonalé matky" se nestavím. Co bych z toho asi tak měla? Mám ráda zámky - požádám manžela, aby s dítětem poběhal v parku a já si jdu do zámku na prohlídku. Mám ráda divadlo - požádám babičku o hlídání a s manželem vypadneme do kulturního stánku. Vidím, že tříleté dítě má v pozadí vrtulku - tak ho necpu na hodinové nudné přednášky. Je to snad póza? Podle mě ne. Prostě dělám to, co považuju za správné, samozřejmě v rámci svých možností. Apropos - za ideální matku se rozhodně nepovažuju; důkazy tohoto tvrzení tady podávat nehodlám, ale taky nemíním zastírat, že mé mateřství má jisté mezery:-)))
M.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 20:06:47)
Mirko, ja jsem nepsala , ze hra na vlacek je znamenim dospelackeho chovani. Chtela jsem spise rict, ze tak se hraje vsude, kde ho spolu "tahame" - ne az tak proti jeho vuli :-)). Hraje si ve svete dospelych, prosazuje svoji zajmy vedle nasich a ve skutku je rad źe jde s nami.
S tou dokonalou matkou nechtela jsem te urazit, a vubec ne osobne tebe, jen pokusila jsem zazertovat na tema toho stereotypu, do ktereho se tolik pisatelek projektovalo - no precti to jeste jednou, abys pochopila, jak jsem to myslela.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 20:25:53)
Já vím, že jsi psala o sobě, jenže zároveň to byla narážka, a pochopitelně člověk neví přesně na koho.
Tak OK, složíme asi zbraně, ne?:-)))
M.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no! 

(5.9.2005 20:54:42)
Ok, Mirko :-))
 Jitka 
  • 

Li 

(1.9.2005 17:11:46)
Perfektně napsáno:-)souhlasím.
 Olina 
  • 

Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 18:40:52)
Jít tam, kde mě to taky aspoň trochu baví(a prcka hodně) nebo jít tam, kde to aspoň trochu baví dítě(a mě hodně), nebo tam, kde si může najít alternativní zábavu, to v nějakých cenných interiérech není možné.
Nemyslete si, že ho zoo nějak tankuje (nejradši by strávil zbytek života na nádraží), ale jsou tam jiné děti, prolézačky, dětský vláček a slon sem tam taky udělá nějaký veselý kousek, takže když všechno sečteme a odečteme, tak abychom byli v plusu.
Ale jestli mi někde pustí dítě jako platícího návštěvníka a on se chová přirozeně svému věku a oni mě případně vykáží(a to bych jim neradila) tak to zase prr.
 PajaMM 


Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:17:02)
Olino,

jde o to, ze neni moc mist - kulturnich akci atd., kam by vam zakazali pustit vase ratolesti (podle meho). Pusti vam je skoro vsude, ale jde o to, ze predpokladaji, ze udelate vse pro to, aby napr. prohlidka zamku probehla tak, aby vsichni platici zakaznici dostali to, co si zaplatili. A uprimne - i kdyz se dite chova primerene svemu veku, tak zrovna na prohlidku zamku se to nehodi:-) Ale opet je to o lidech. Kdyz clovek ukaze dobrou vuli a snazi se svou ratolest uklidnit nebo tak neco, tak by to melo byt bez problemu. Aspon by to tak byt melo, dle meho nazoru...:-)

My byli s nasi malou vloni v lete na prohldce v Nelahozevsi a vzhledem k tomu, ze jsme tam byli jen my a nejaky nemecky par, ktery dostal prednasku na papire:-), tak nikomu nevadilo, ze se Klarka obcas necemu divila a ptala se. Ale jinak bychom se snazili ji vic utisit nebo tak neco. A byla to jedina prohlidka zamku, kterou jsme absolvovali s pruvodcem. Letos jsme taky chteli neco podobneho podniknout, tak jsme jeli do Mor. krasu a vybrali tu nejkratsi prohlidku jeskyne - Katerinske. Ale bylo to spatne. Mala se bala, plakala, ale zvladli jsme to i diky ochote nasim spolunavstevnikum. Pruvodkyne byla protivna a nevysla nam vstric vubec v nicem - slo jen o to, aby ztlumila hudbu - arii z Nabucca a bylo to silene nahlas. Nevyhovela nam. No, nehadali jsme se, uklidnili malou, ale drzeli jsme se trochu dal od vykladu a nasi holcicce jsme povidali...

Takze si zase chvili pockame, nez takhle nekam vyrazime:-)))))))))))
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:24:53)
Danielo, my jsme byli v jeskyních u Macochy s asi půlročním dítětem a zvládlo to v pohodě (asi bylo moc malý na to, aby se bálo a ještě nikam neutíkalo), ale upřímně jsem litovala rodiče, kteří se to pokusili absolvovat s asi ročním (čerstvě chodícím) dítětem - chtělo chodit na těch kluzkých schodech, kde ho samozřejmě nemohli nechat a průšvih nastal, když se nasedalo do loďky a to dítě se bálo nastoupit, pěšky se pokračovat nedalo, přorozeně tam nebyl průvodce navíc, kterej by se s nima moh vrátit a cesta s loďkou byla asi na půl hodiny. Dítě se nakonec utišilo, ale myslim, že víc než spolunávštěvníci z toho byli vyřízení rodiče.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:27:19)
Jo ale zapomněla jsem dodat, že dokud to člověk nevyzkouší, tak nemůže vědět, že se jeho dítě bude něčeho takovýho bát...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:33:03)
Vim, ze se to neda dopredu urcit...

Ja byla na Macose a v jeskynich na prohlidce lodkou jeste v tehotenstvi, a proto jsme vedeli, ze tam s Klarkou jeste nepujdeme. Neni tam uniku:-) Takze to si nechame na pozdeji. A pullrocni prcek to asi zvladne, ale nase trileta Klarka jeste ne. Proste se bala tmy, chladna a toho zvlastniho okoli a prostoru...

Jinak je proste na zvazeni rodicu, co si mysli, ze jejich ratolest zvladne a co ne...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:45:58)
Jeno,

jeste jsem zapomnela:-)

My nasi malou temer celou cestu v te Katerinske jeskyni nosili, protze se jinak dost bala. Nechtela nam nikam utikat ani nic podobneho, chtela pryc, ale neslo to. Nastesti to cele trvalo "jen" pul hodiny a uklidnili jsme ji vypravenim o tom krasnem, co v jeskyni muze videt...jen ta arie z opery byla nestastna...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:54:56)
Danielo, Tvoje dcerka není jediná, který vadí hluk. Náš syn taky třeba prchá z pouti, ačkoliv by šel rád na lecjakou atrakci, ale ten hluk je pro něj asi dost nesnesitelný. Loni se toho bál, letos se nebál, ale říkal, že je mu z toho špatně. --- Ostatně ani já hluk moc nemusím, ani poutě nevyhledávám, jen když to "musí" být (jako kompromis vůči zájmům ostatních členů rodiny).
Co se týče jeskyní, když to čtu, tak to asi ještě pro syna nebude. Taky se dost bojí, v podstatě čehokoliv. Ačkoliv - uvidíme, co bude za rok v létě...
Dík.
M.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:57:54)
Mirko,

uvidis. Da se jit i jen na Macochu, ale jestli to mate daleko, tak asi radeji pockejte a prohlidnete si pak najednou vsechno:-)

Nase mala se ale boji i splachovani Wc, vysavace a fenu(i kdyz to uz se hodne zlepsilo), houkajici sanitky, hasicu a podobne, boji se, i kdyz jen zvysim hlas...proste ji vadi i sebemensi hluk, pokud ho ovsem nevytvari sama:-) Dokonce si zacpava usi, i kdyz vysypava lego z krabice...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:26:57)
Danielo, v Moravským krasu pouštějí operní árie? Napiš o tom něco. Pro nás je to sice z ruky, ale už jsme si s manželem říkali, že jsme ještě v žádných krasových jeskyních nebyli, tak bych ráda nabyla nějaké informace od zkušenějších.
Dík.
M.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Měla jsem na mysli kompromis 

(1.9.2005 19:36:28)
Mirko,

pousteji to tam - v Katerinske jeskyni - aby ukazali tu akustiku. Je to super, ale ne pro male dite, co se boji hluku. A to se nase Klarka boji. Rekla bych, ze uz z meho briska - na prohlidce v porodnici, kdyz jsme byla pripojen ana monitoru, tak se sestre zdalo, ze se moc nehybe - asi spala - tak mi prilozila na bricho neco vypadajiciho jako svitilna a to zavibrovalo a silene zahoukalo. Lekla jsem se hrozne ja a Klarka taky. Myslim si, ze od te doby se boji hluku. Uz jako mimi se lekala a ted si zacpava usi...Snad to prejde. Ale to jsem odbocila.¨

Jinak na vychazku a vylet je to tam super. Jak punkevni jeskyne, tak i ty ostatni. Akorat si musite rozmyslet, jestli to vydrzi vase deti:-) JInak to ale muzu vrele doporucit, nam se tam moc a moc libilo...jezdi tam vlacek, lanovka...pohoda:-)
 cizinka 
  • 

pro DanieluS 

(2.9.2005 11:25:53)
DanieloS,
To je mimo tehle diskusi - ale mame zase podobny "hezky" zazitek z Bohunic. Meho broucka tak vydesili v den jeho narozeni. Bezprostredne potom museli mne vzit na operacni sal - ozveny srdicka byly takove, ze se chystalo na CR. Abych nahodou nepomyslela, ze oni za to muzou, rekli, ze bylo to tim, ze jsem zalehla pupecni snuru. Maly se bal 4 roky smrkani otce a jakehokoliv troubeni.
 PajaMM 


Pro Cizinku 

(2.9.2005 13:37:10)
Tak to je taky "pekny" zazitek. Ja tam byla na kontrole jeste 4 dny pred terminem porodu. A nejak se jim zdalo, ze asi spinka a ze potrebuji vice akce. No, lekly jsme se obe naprosto silene. Priste se uz nedam. Ja vubec netusila, co mi jdou udelat. Myslim,ze bych ji v brisku dokazala vzbudit lepe a klidneji nez oni. Ale jak rikam, priste uz si na me neprijdou:-)
Jen doufam, ze se mala prestane bat, protoze se boji opravdu hodne moc.
Dekuju za reakci a hezky den!
 cizinka 
  • 

Pro DanieluS 

(2.9.2005 13:57:46)
DanieloS, nam od takovych zachvatu panickeho strachu a placu pomahalo pozdeji "prehrat" si situaci. Na priklad: vraceli jsme si z vyletu vlakem, ktery hrozne hlasite troubil a pokazde syn se rozplakal. Na miste nepomohlo nic, zadne vysvetlovani ze to vlacek jen odstrasuje zajicky, aby je neprejel - vubec nic. Ale doma jsme si hrali s vlackem a "troubili jsme", povidali ve kterym vagonku sedi miminko a boji se. Syn opakoval moje drivejsi argumenty a pak zase nebal vlaku. Take na nadrazi (kam chodi presto vsechno hrozne rad) opakuje se vsechni zvuky ktere ho vydesi - asi tak pracuje sam se strachem. Nevim, jestli to k necemu te poslouzi, a mozna stoji to za pokus. Mej se!
 PajaMM 


Re: Pro DanieluS 

(2.9.2005 14:01:14)
Cizinko,
moc diky za radu. Taky neco podobneho praktikujeme, vysvetlujeme a podobne. Docela to pomaha a snad se to vsechno zlepsi uplne. Preju vam i nam hodne stesti:-) Hezky den!
 cizinka 
  • 

o zajimech deti, sobectvi a kompromisech 

(2.9.2005 10:38:51)
Nejsou pochybnosti, ze deti jsou ruzne a rodice znaji je nejlip. Jen mi tak vrta hlavou, jak takova Olina muze vedet, co zajima jeji dite, jestli to nikdy nezkousela? Muj syn uz od davna jevi vetsi entuziasmus jit v Brne do Moravske Galerii nez do Zoo. Az v poslednich par let brnenske zoo se prispusobilo zajmum nejmensich deti - zaridili vyvoz az na horu a detske zoo malych zviratek. Doposud to bylo misto, kde clovel mohl potkat velkou koncentraci nervoznich rodicu s unavenymi detma. Lide a deti, ktere miluji opice, tam radeji by nemeli chodit i ted - klecy lidoopu jsou tak male a zvirata tak depresivni, ze clovek nemuze se zbavit dlouhodobeho pocitu smutku.
Je fakt, ze v kulturnim zarizeni clovek se musi diteti venovat. Ale to se mu libi! Je fakt, ze v galerii vyhledavame obrazy, ktere se libi mne, ale take toho, co zaujme jeho. Je fakt, ze jestli s manzelem rozplyvame nad krasou neceho, co dite nerozumi a vypravime si historky se zivota umelcu, hrozi prusvih. Je take fakt, ze po navsteve kulturniho zarizeni musime do cukrarny na dort a legracni povidani. To vlastne mne take vyhovuje, a pak jsme oba se synem vic na vzajem zamilovani :-). A v otazce ruseni - myslim, ze jsem dost citliva na reakce okoli, ale vetsinou na nas velice pratelsky usmivaji, a to i ty starsi damy a panove, ktere na deti v kulturnich institucech nejsou zvykle. Myslim, ze nemala cast prispevku hodne podcenuje svoje spoluobcany(ky). Ani nevite, jak valna vetsina ceske spolecnosti je pratelska pro deti a dokaze spontanne je zaujmout a zabavit.
Materstvi ma omezeni - dokud nemam hlidani, nejdu na cinohru, koncert klasicke hudby a masove hlucne koncerty. Ale s mensim koncertem nebo predstavenim pod otevrenim nebem neni problem. Jednou jsme dostali kompliment od poradatelu koncertu, ze nas maly tanecnik ma uzasny smysl pro rytmus :-).
Samozrejme muze se stat nehoda a dite se rozplace. Ale kazdy dobre vi, ze nejvic vyrusuje plac vlastniho ditete, jine lide to z malymi vyjimkami bez problemu zvladne, navic jestli nenastavim jim ten plac primo do ucha.
A ted o sobectvi. Myslim ze nejvic ze vseho, dite potrebuje vyrovnane, stastne a usmivave rodice, ktere mu se venuje. Jestli nekdo dokaze zustat takovy ve trase domov-park+hriste-domov, to je super. Ale to neni vubec sobectvi, jestli se snazim predejit tomu, ze jednou se podivam na zrcadlo a zdesim se vyrazu sveho ksichtu. Kosmeticke salony pak nepomuzou...
 Piotra, 2 holčičky 


Re: o zajimech deti, sobectvi a kompromisech 

(3.9.2005 18:21:18)
Když to vezmeš z tohohle pohledu, tak to zní hezky :-)).
Já mám problém, že jsem až moc ohleduplná k cizím lidem. Malá má momentálně období, kdy si hodně nahlas brouká, zní to jako by křičela a dusila se dohromady. Podle mě je to roztomilé, ale kdyby to začala předvádět v zámku, tak bych se asi propadla. Ale musím říct, že mě ta ohleduplnost na sobě štve. Strašně ráda bych chtěla dělat jako by nic.
 MirkaEyrová 


Re: Re: o zajimech deti, sobectvi a kompromisech 

(3.9.2005 18:38:05)
Piotro, proč Tě to štve? Vždyť je to hezké být ohleduplný k druhým. Pokud ovšem nejsme ohleduplní k někomu, kdo nám sám šlape na kuří oko:-/
M.
 cizinka 
  • 

par "technickych" tipu 

(2.9.2005 12:17:26)
Olino, ja mam take kluka, s kterym chodim na nadrazi jako do muzea :-), a to v kazdem meste. Pak rozptyleni je chodit do letiste a pristavu (jestli takove jsóu). Nevim odkud jsi, ale brnenske technicke muzeum zaujme take i ti mensi. Maji tam hraci pokoj, kde si muzou poustet tramvaj v prosklene skrini (take nase vasen) a vyzkouset si ruzne opticke, magneticke a elektromagneticke tricky. Meho syna ale nejvic zaujali turbiny :-))), ale vyklad pruvodciho byl tak mumlavy a odborny, ze jsem mela vazne rozpaky, jak synovi prevypravet to zrozumitelne. Doufam, ze jsem nerekla zadnou kravinu o mechanice, kterou se zapamatoval...
 Olina 
  • 

Dík, 

(2.9.2005 13:20:54)
mám to sice z ruky, ale určitě si to zapamutuju pro "strýčka příhodu".
Jinak jeho zájmy zjišťuju jako vy všechny metodou pokus - omyl. Něco vytipujeme a vyzkoušíme. Někdy trochu zariskujeme a řídíme se zkušeností, podobně jako je popsáné u předchozích (hluk, tma, stísněný prostor, neobvyklé situace tohle všechno může být i náš případ). Překvapení zaručeno. Něco předem škrtám, jako ta galerie, on by si tam třeba poběhal, ty paní co to tam hlídají by si na nás trochu zahartusily, ale v žádném případě by to nesplnilo účel galerie a ten je aby se tam alespoň někdo z naší výpravy pokochal pohledem na obrazy, to opravdu nelze splnit.:o) Možná bychom taky rušili, ale o tom už se psalo.
Abych nezapomněla, hodně mi taky řeknou vaše nejrůznější zkušenosti z těchto stránek.
  Daisy,hodně dětí 
  • 

Milé maminky,klidně chodte s detmi všude,pokud se na to cítíte. 

(2.9.2005 0:34:02)
Mám zkušenost,že dítě vycítí váš klid či neklid,a podle toho se i chová.Starší děti třeba chtějí jít do kina,těžko počkají tři roky,než mimi vyroste.A já mám taky kino ráda.Byli jsme i na koncertu Spirituál kvintetu s půlroční mimi.Taky jsme stanovali v kempu,u Lednice.Na hrady a zámky chodíme běžně a rádi,naposled na Humprechtu u Sobotky,průvodkyně byla velmi milá.Nám se zatím nestalo,že by nás někdo odněkud vyhazoval,většinou jsou překvapení a zvědaví,kvůli počtu dětí.Párkrát se stalo,že jsme museli odejít,samozřejmě každý někdy nemá svůj den,nebo na něj může lézt nemoc.
 Ivča 
  • 

S troškou "do mlýna", aneb pár typů 

(2.9.2005 1:53:07)
Ahojky,
taky navštěvujeme s naší malou (4 roky) rádi hrady a zámky, a to od mala. Jsme hodně cestovací, takže naše holčička je zvyklá a nikdy jsme neměli s návštěvou i "průvodcovaných" památek žádné větší problémy, i když jsme vždy byli připraveni, že v případě většího rušení sami dobrovolně prohlídku přerušíme a odejdeme.
Naší zásadou je maximálně jeden hrad či zámek s průvodcem denně, ostatní si prohlídneme jen zvenčí, případně se s manželem vystřídáme.

Ale o tom jsem nechtěla psát. Jedna z našich posledních návštěv byla na hradě Střekov (prohlídka asi tak na hodinku), kde byl skvělý kastelán, který si spolu s malou hrál s místním koťátkem a naprosto báječná průvodkyně, asi už v důchodu, která přehlédla naši skupinu s několika dětmi, z nichž naše malá byla evidentně nejmenší, zeptala se na jméno a s kým tam je, lapla ji za ručičku (je společenská a nebojí se) a poprosila Anetku, jestli by jí pomohla počítat schody, že je jich tam moc, tak aby nějaký nevynechali. Pak hned všechny upozornila, ať na schodech dávají pozor, že každý je jiný, tak aby nezakopli, s tím, jestli by Anetka mohla jít s ní za ruku, že je už starší a potřebuje dohlédnout na to, aby nikdy nazapoměla pozdravit někoho ze zaměstnanců hradu, jinak že by jí hradní strašidlo dalo co proto. A výklad značně po jazykové stránce upravila dětem na míru formou pověstí a pohádek. Anetce se to moc líbilo, počítala schody, mohla vést celou skupinu s paní průvodkyní (a byla na to hrozně pyšná), prostě paráda... a bylo vidět, že i ostatní děti i dospělí si to užívají. Takže velké díky, paní průvodkyně.

Moc prýma byli i průvodci např. v muzeu v Jilemcici a v Duchcově, na zámku v Zákupech, v Chyši, Budyni nad Ohří, Kozel (tam také průvodkyně udělala z naší malé vůdce skupiny), Králova Koruna (tam jsme dostali s manželem dokonce vynadáno - malé byly 2 roky, že ji šeptem okřikujeme, protože je moc ráda, když rodiče učí i malé děti mít vztah k památkám, historii a kultuře a požádala ostatní, že pokud by náhodou špatně slyšeli, že jim cokoli ráda znovu zopakuje, stačí jen naznačit...), Blovicích (tam visí na "výstavce" dokonce Anetčin obrázek, který tam paní průvodkyni namalovala), atd. Je to prostě jen o lidech a o tom, zda dotyčného ta práce baví a nebo to jen musí přežít, než bude mít padla. Ale to platí prakticky všude.

Takže se nedejte odradit, ale na druhou stranu buďte i k sobě kritiční a pokud je hluku opravdu hodně, raději sami požádejte průvodce, ať Vás pustí ven. Šikovný průvodce si ale vždy nějak poradí, aby malé děti zaujal a ostatní nebyli ošizeni o výklad.
 Spiiidy 


Perníková chaloupka 

(30.7.2008 10:28:43)
Krásnou prohlídku, pro děti jak stvořenou, jsem zažila v Perníkové chaloupce u Kunětické hory. Byla jsem tam v době, kdy miminko ještě sladce spalo u mě v bříšku a tudíž nerušilo, ale tady by byla aktivita dětí určitě vítána!

I když jsme prohlídku absolvovali jen sami dva s manželem, paní průvodkyně se nám úžasně věnovala. Vyprávěla o pohádkách a zkoušela nás z pohádkových "reálií". Potom na nás zavolala opravdovou ježibabu, která tam se svými pomocníky pekla perníčky. Perníky to všude vonělo naprosto úchvatně... Už se těším, až tam vyrazím i se svojí teď již narozenou holčičkou!
 PetraSluníčko+KVítek02+Toník12 


Akce pro deti 

(3.9.2005 11:59:06)
Ahoj!
Mam tip na vylet :-) Kdyz budete chtit vyrazit i s detma, u nas na zamku jsou specialni akce, kde s detma pocitaji! A vedeni vykladu je prizpusobeno prave pro deti. Nedavno probehla sobotni akce Z pohadky do pohadky. Jsou to prohlidky, kdy je v temer kazde mistnosti zahrana pohadka. Ja jsem vyrazila s kamaradkama (spici ditko hlidal doma tatinek) na prohlidku ve 21:30h. I tehdy, s nami sli 3 - 4 lete deti... kteremu diteti nesviti oci, kdyz vidi zivou Popelku, Pernikovou Jezibabu, Certika ("Ja jsem malej, ale sikovnej")? :-))) Vic prohlidku "rusil" Italsky muz kolem 40ti let, ktery byl velice prijemne prekvapeny, jak je prohlidka zamku ozivena a vykrikoval "Bravo" a podobne :-) S kamaradkama jsme se bavily! Priste vezmem i KVitecka, prvni prohlidka je v 17.h.
A neni to jedina akce, kterou na zamku v Namesti na Hane poradaji primo pro deti!

A jeste: nas zamek ma www stranky, ktere jsou obsazne. Dojdete na ne pres stranky nasi obce Namest na Hane.
 Xantipa 
  • 

není to tak černobílé 

(3.9.2005 20:07:12)
Já si zase moc dobře pamatuji, jak jsme kdysi /to mi bylo asi 10 let/ byli na tehdá pionýrském táboře a v rámci toho tábora jsme navštívili zámek. Byla to katastrofa a nuda. Průvodce byl zajímavý jak leklá ryba. Při prohlídce jsme měli takové ty nazouvací látkové papuče. Okamžitě jsme zjistili, že na určitém povrchu to moc neklouže, ale někde to klouzalo opravdu krásně. Sice se vedoucí snažili totální zlobivce eliminovat tak, že je chytili za ruku a na které se nedostalo, drželi v dohledu těsně před sebou. Ale ta nuda byla opravdu strašná. Takže vzadu, ti doposud "hodní" opravdu nevydrželi a prostě výpravu dobíhali klouzáním. Jenže jeden chlapec už měl toho usměrněného klouzání dost, rozeběhl se a chtěl se jednoduše pořádně sklouznout. Překvapivě pro všechny část výpravy proběhl a část proklouzl až k průvodci. Jenže ten zřejmě vyděšen a překvapen místo aby hocha chytil a zastavil, elegentně udělal úkrok stranou a milý hoch svou cestu ukončil v krbu, kam dopadl za ohromného hřmotu, neboť před krbem stálo rytířské brnění, které vzal s sebou do krbu. Chvíli bylo naprosté ticho a pak hurónský řev nás zbývajících dětí. Řvali jsme smíchy a váleli se po zemi, zatím co se ten dotyčný hrabal z krbu. To byla nejhezcí prohlídka zámku, co jsem absolovovala a tímto ta prohlídka skončila a nikoho to ani nemrzelo. Paradoxně nejvíc ze zámku viděla kamarádka, které se před tímto incidentem udělalo zle od žaludku a s vedoucím proběhla prý téměř celý zámek, než se dostali ven, aby v zámku nezanechala nějakou památku.
tak čí to teda byla chyba. Byli jsme nevychovaní parchanti a nebo byl průvodce k ničemu?
 MirkaEyrová 


Re: není to tak černobílé 

(3.9.2005 20:23:04)
Xanti, dobře jsem se pobavila:-) Rytíř v krbu, jé - to bych taky chtěla zažít:-)))
M.
 Dobromila Pražáková 1 dospělá dcera 
  • 

Jiná generace 

(5.9.2005 11:35:44)
Dcera v současné době čeká miminko, takže občas zabrousím na servery s tímto tématem. Patřím ke generaci, kdy jejich dítě hlavně nesmělo rušit a tak jsme vychovávaly naše děti. Možná mladí rodiče za nějakých 20 let pochopí, že pisklavý hlásek jejich dítek není pro pro ty strarší zrovna balzámem na nervy. Onehdy jsem absolvovala, unavená, s mojí osmdesátiletou matkou, více než hodinovou cestu vlakem, kterou zpestřovaly dvě dítka svými hlučnými projevy, aniž je matka nějak napomenula. Asi v polovině cesty jsem matce řekla, že už to není k vydržení a ať si děti sklidní. Teprve potom se ke mně přidali další cestující, zjevně též situací vystresovaní, ale neodvažující se ozvat.
 Xantipa 
  • 

Re: Jiná generace 

(5.9.2005 11:46:27)
Dobromilo, a já vidím problém v tom, že jsi mlčela hodinu a nezkusila s matkou dětí mluvit trochu dřív. Čekala jsi, až Ti nervy napnuté jak špagáty prasknou. A to je zase problém té starší generace. Chápu, že ty děti Ti připadaly hlučné, ale možná jsou takové pořád a jejich matce to prostě nepřijde.
To já bych nečekala na nic. Ihned bych s tou dotyčnou matku navázala kontakt a zkusila s ní a jejími dětmi mluvit.
A v situaci té dotyčné matky bych byla vděčná za totéž. Nesnáším ty útrpné pohledy a pak proslov typu - vážená paní, zklidněte si děti, protože už hodinu to tady trpělivě snáším a obtěžuje to každého.
Chápeš ten rozdíl? Jde čistě o vzájemnou komunikaci.
 Dobromila 1 dospělá dcera 
  • 

Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 11:57:40)
Já právě považuji za drzé, pokud to není nutné, se vměšovat do záležitostí jiných, předpokládám,že lidé pochopí sami. Kdo má trochu sociální inteligence, tak by pochopit měl. Když byla moje dcera malá, vychovávala jsem ji tak, aby ostatní neobtěžovala, a pokud by snad začala, sama jsem si ji zklidnila. Ještě další příklad z fitcentra - maminky si tam vodily děti, které mezi námi cvičícími pobíhaly. Nechtěla jsem vypadat jako Herodes, a tak jsem mlčela, tiše trpěla a doufala, že žádné při aerobicu nenakopnu. Podle mě by samy matky měly pochopit, ale nepochopily. A ejhle - po téměř dvou letech je ve fitcentru cedule, že z bezpečnostních důvodů děti po dobu cvičení nesmí do sálu a mohou být pouze v dětském koutku. Nevím, jestli si někdo stěžoval nebo se skutečně nějaký malér stal, ale podle mě ty mámy měly samy pochopit, že ta dítka obtěžují ostatní a mohou být i zraněny.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:12:36)
Dobromilo, nemyslím, že by to byl problém generační, spíš je to problém spojený s tím, že každý jsme jiný - jinak vychovávaný, jinak temperamentní... Třeba mému manželovi nevadí, když naši haranti dělají bugr - jsem to já, kdo má věčně napjatý nervy a snaží se všechny tři (holky i manžela) zklidnit. Jo, jsem odchovaná tím - "zklidněte se, nebo nás sousedi vystěhujou". Je mi neskutečně trapné, že děti radostně vejskají na chodbě baráku (mně ne, když přijde manžel domů) a že je manžel vejskající odnese rozsvítit světlo z jednoho patra do druhého... A přitom když jsem se za ten rámus omlouvala právě starším lidem, tak mě ujišťovali, že jim to ani trochu nevadí, že je milé slyšet malé děti jakou mají z tatínka radost... A když jsme na návštěvě u známých v Rakousku (je to generace mých rodičů), tak si tam připadám jako Herodes - oni se opakovaně diví, proč je neustále napomínám, vždyť jsou hodní. OK, pokud jsme u nich v bytě, tak pro mne za mne, ať jim z něj třeba udělají třeba kůlničku na dříví, mají, co chtěli. Ale já jsem za matku-tyrana i když se je snažím udržet v klidu třeba v restauraci, v muzeu... prý jsou to přeci děti, tak jsou trošku živější a co?

S.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:17:33)
Ještě k tomu, co píše Sylvie. Mne třeba fakt docela naštvalo, když jsem se dozvěděla od správcový baráku, že si jí někdo stěžoval, že dáváme dítě pozdě spát. Jednak chodí spát nejpozději v deset večer, což se kryje s nočním klidem, za druhý je to cihlovej barák a syn zas tak velkej kravál nedělá a hlavně, bydlíme v baráku, kde je hospoda, která zavírá ve 23 hodin a hlavně v létě, když jsou otevřený okna, je večer slyšet POUZE hluk z hospody. Ad jedna myslím, že je moje věc, kdy chodí moje dítě spát a hlavně, když někdo má nějaký výhrady, má přijít ZA MNOU a ne za správcovou. Přijde mi to jako za totáče donášení na uliční výbor strany. :o(
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:31:46)
Monty, nikdo mi taky nikdy nic nevyčítal ohledně dětí - až na vyjímky, např. o víkendu sousedka. Je ale pravda, že já jsem nikdy nebyla zastánce výchovy - seď tiše, ani nemukej. Asi proto, že takhle jsem byla vychovávaná já. Mě to vadí - je to proti přirozenosti dítěte. Připadá mi to stejné, jako kdyby někdo důchodce nutil běhat a nechápal, že nemohou na nohy. Nenechávám děti řvát na celé kolo, ale na druhou stranu je rozhodně nenutím sedět tiše, nehnutě, panebože, jen aby si chrupající pán odnaproti nestěžoval. I proto jsem ráda, že máme vlastní dům. Opravdu už mě nervovalo to věčné a nutné - neskákej, nedupej, ticho apod.
A co se týká vměšování do cizích věcí - to nemusím. Ale pokud budu mít pocit, že mě něco obtěžuje, raději to řeším narovinu a hned, dokud mám nervy ještě pevné. Ono se leckdy přijde na to, že se jedná pouze o nedorozumění.
Co opravdu nesnáším - je např. v kině, když si někdo stěžuje, že neviděl na plátno přes pána v přední řadě. Doprčic, proč si stěžuje až po filmu, já si jednoduše přesednu, či požádám pána, zda by si nevyměnil místo a proč /samozřejmě, pokud to jde/. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by mě někdo poslal do háje.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:44:13)
Monty,
s tím stěžováním správcové - připadá mi, že ani nejde o hluk, ale o to, že někteří lidé považují pozdní ukládání dítěte za projev špatné péče a musí prudit. Setkávám se s tím taky a kašlu na to. Já už jsem se toho o sobě dozvěděla! Bydlím taky na okraji města ve staré zástavbě a nezapadla jsem. První "zločin proti soužití" byl, že jsem začala chodit s manželem do místní hospody, kam místní "slušná" ženská nikdy nevkročila. V okolí je zvykem, že všechy ženské bez rozdílu věku tráví čas výhradně péčí o domácnost, zatímco chlapům se trpí návštěva hospody. Dokonce to někdo vylíčil mojí matce, jaké tam zavádím odporné novoty - považ - ženská pije v hospodě pivo ! A tak mě začaly místní drbny sledovat a jediné, co našly na mojí péči o dceru je bordel doma (vždy se pod nějakou záminkou vnutily) a pozdní ukládání ke spánku. Kromě hospody (teď už do ní moc nechodíme) jim vadí celodenní výlety a ježdění na chatu - jak můžeme někam jezdit, když doma máme bordel a na zahradě taky !
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:55:13)
Pettino,
mě to přišlo naprosto absurdní vzhledem k tomu, že my sami chodíme hodně pozdě spát a dost často máme doma návštěvy, který tady s náma bdí, a osobně si myslím, že hovor a smích čtyř dospělejch V JEDNU RÁNO je daleko víc slyšet než jedno dítě v deset. My bydlíme v hodně klidný lokalitě a po té desáté je tu slyšet zvenku fakt jen hospoda (v jednu zavírá druhá, o dva baráky dál, takže občas v tuhle dobu taky povykujou opilci na ulici). Ale na to si nikdo nestěžoval... aspoň o tom nic nevím. Na dítě jo. Možná máš pravdu, že je to pokládáno za špatnou péči o dítě. Já sousedy v baráku skoro neznám, bydlíme tu rok a navíc jsou v baráku krom hospody kanceláře, tudíž lidi v baráku a kolem něj tu logicky nemusej vůbec bydlet. Poznám jedny sousedy podle psa, druhý podle dítěte (v domě jsou jen dvě děti, obě stejně starý) a jednu paní, co se tu bavívá s mojí mámou. Nevím, co si o nás myslí, ale jestli mají přístup jako ti vaši, asi nic dobrýho. Já třeba někdy vezmu syna do hospody na oběd, když se mi nechce vařit (přes léto má zahrádku). To je samo o sobě asi dost strašný. :o))) Ženská, který se nechce vařit a dá dítěti jídlo z hospody! :o)
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:13:29)
Monty,
já se v okolí taky s nikým vlastně moc nebavím - vždycky přišla řeč na to, že bych měla víc dbát na rodinný krb a míň courat po výletech. Sousedka se dokonce začala angažovat v tom, že odchytla mého muže řekla mu, aby jezdil o víkendu sám s dcerou a nechávali mě doma, že všichni v okolí to tak dělají. Že je snad zbytečné, abychom jezdili všichni, když já mezitím můžu opečovávat domácnost. Když jsem jí řekla, že je to moje věc, skončila se mnou úplně a už jen pomlouvá. Prostě jsem černá ovce.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:13:41)
Bože, Monty, tohle bych asi neřešila...Je fakt, že spoustě lidí vadí, pokud se děti klasicky nekoupou v sedm a po večerníčku nezaléhají...A ty obědy...Mně by teda sociálka v tom případě zřejmě už musela vzít obě děti, jeliož první dítě jsem koupala vždycky až večer v 11, do tý doby byl vzhůru...Takhle pozdě kvůli tomu, že já ráda ráno spala a tím, že on chodil spát taky pozdě, spal dlouho se mnou...Jídlo z hospody jíme často a rádi, vaří tam totiž líp než já...A mám cestovní židličku, takže tam často chodíme i s miminem...
A vůbec, já mám svoje děti ráda, ale snažím se ten život s nima si ulehčit, jak se jen dá...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:22:14)
Federiko,
já to přece neřeším, jen jsem se zamyslela nad tím, co psala Pettina. :o)
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:31:03)
Monty,
já už to taky neřeším, já to mám vyřešené - ani pes by ode mě kůrku nevzal :-))))))))))) Můj osobní názor je, že mi možná ten přístup závidí, protože nenajdou v době odvahu udělat to taky tak. Tak povídají, jaký jsem sobec. Teď by byly náznaky vracet mi to přes dceru, ale ona naštěstí má kamarádky jinde a s místními dětmi moc nekamarádí.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:47:31)
A my jsem se přestěhovali, křičíme si a skáčeme , jak chceme, chodíme si taky spát , jak chceme, děti mají na sobě, co si vezmou, špinaví jsou někdy , jak čuňata, pro jídlo jezdíme do tý hospody, na koloběžce si taky můžeme jezdit do alelujá, i mimo pozemek...Jo, jsem fakt šťastná, když to tak čtu, co všechno může lidem vadit...Xantipo, bábu sice těžko přesvědčíš,ale já bych asi přesto děti neizolovala v zahradě..Proč by si nemohly jezdit na chodníku za barákem, tady takhle jezdí všechny děti...Je tam snad nějakej zákaz?
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:57:38)
FEDERIKO,nezlob se na me,ale koupat male deti v 11 vecer mi pripada trochu prehnany.Nemyslim si,ze dite musi jit spat po vecernicku,ale myslim,ze by to nemelo byt po 21.hodine.Nejsem starsi generace,ale matka,ktera cely dopoledne prospi a vecer dava spat deti kolem pulnoci,protoze se chce druhej den vyspat,moc respektu u me nebudi.A s malyma detma stravovani v hospodach??Asi si nikdy nepracovala nikde v hospode a nevidela,co vsechno se do talire "priplete".Ja bych tim dite nekrmila.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:59:01)
Federiko, a máš to. Ani se nemusíš ptát sousedů, tady ti natřou jiní :-)
 Kahlan+4 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:07:18)
Jano

a co takhle matka, jejiz dite v noci spi pouze 8 hodin, takze pokud by slo dite spat ve 21h, vstavalo by v 5:00 rano? Zvlast pokud je matka navic tehotna? Presne toto je nas pripad, syn usina pred 23:00, vstava pred 7:00. Odpoledne spi dve hodiny, celkem je to 10 hodin, vzdycky spal mene nez podle tabulek mel. Koupeme ho do 22h, vetsinou v 21h, tedy on uz se koupe sam:-)
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:14:47)
Jano,

moje holcicka taky nechodi spat do 21 hodin. Vykoupe se sice po vecernicku, ale pak je s nami, protoze proste neusne. Chodi spat kolem te 22. hodiny. A je to tim, ze po obede spi. Obedvame kolem jedne hodiny, kolem druhe odpoledne usne a spi nekdy do ctyr nekdy do peti, podle toho, jak moc je utahana. A to ji proste nemuzu dat v osm zase spat. Takze si myslim, ze je to kazdeho vec, jaky rad si udelaji.
A i jidla v hospode se daji vybrat tak, aby byla pro dite co nejvhodnejsi. A nemyslim si, ze ty maminky, ktere pisi, ze obcas chodi s detmi do hospody na jidlo, by tam chodily den co den. Podle toho, co tu pisi, to nejsou nezodpovedne matky...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:17:02)
Jeste bych doplnila, ze moje dcera rano vstava mezi 7-8...takze si myslim, ze i kdybych ji nejak donutila (nevim jak), aby usnula po osme vecer, tak ji mam v 6 rano vzhuru - presne tak, jak to tady uz jedna maminka napsala...
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:28:48)
Ja davam taky spat syna nejpozdeji ve 20.00.Ale ne kvuli sousedum,ale kvuli mne. Po celodennim stresu,jsem vecer uz tak vycerpana,ze se tesim,az trochu poklidim,vypustim vanu a sklidim po veceri a nejpozdeji ve 21.00 chci mit svuj klid.I kdyz syn vstava kolem 6.rano ,taky bych to neposouvala.A pristi rok pujde do skolky,tak chci,aby pak nemel problemy s chozenim spat a se vstavanim.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:40:09)
Můj syn sice v noci spí deset hodin, ale před devátou večer neusne, protože není unavenej. Když odpoledne spí, usne v deset, když nespí, tak v devět. Protože v noci pracuju, tak mi to naprosto vyhovuje. Kdyby chodil spát v osm a vstával v sedm, osm ráno, tak se nevyspím.
Až bude chodit do školky, tak je to o něčem jiným - budu mít víc času na práci přes den. Zatím nechodí, tak nevím, proč zbytečně znásilňovat jeho i svoje biologický hodiny. Jsme prostě oba sovy, tak proč si dělat násilí. Do školky bude vstávat tak kolem 7:30, no tak prostě bude chodit o hodinu dřív spát - anebo ani nebude muset, třeba si zvykne na odpolední spaní a bude mít na večer "naspáno". :o)
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:49:19)
Jano, já takovou idylku měla s prvním synem, fakt mi nejvíc vyhovovalo koupat ho až v 11 večer, byla jsem s ním většinu času sama, večer jsem si s ním celkem užívala, on spal odpoledne, takže unavenej nebyl oběma nám to vyhovovalo...Já si ráno mohla pospat a neviděla jsem žádný, ale fakt žádný důvod, proč bych to tak dělat nemohla....
Dneska mám druhý dítě, je mu rok a ten starší začal chodit do školy...Takže bohužel, chodí oba spát v 8, protože ráno vstábvat stejně musím, navíc ten nmaldší bývá večer unvený, což jsem u toho staršího neznala...Takže asi tak...
Psala jsem do hospod, no, taky bych mohla napsat do restaurací, jestli to zní líp...A je fakt, že tam chodím s dětma často-do pizzerií apod...Dají se tam vybrat saláty, těstovuny, kuřata. nočky ...Všechno tohle mají moje děti rády aa nevím, co by na tom mělo bejt špatnýho....Já sama jsem kuchařka prachbídná, do roka jsem dávala dětem jen skleničky hipp, občas teda nějaký ty těstoviny udělám, ale rozhodně nikdy vyvařovat nebudu...Ale fakt nevím, v čem je problém....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 14:58:03)
Federiko,
tak já sice normálně vařím, ale občas se mi stane, že třeba manžel sežere z ledničky jídlo na druhej den v noci, zjistím to v jedenáct, no tak než bych letěla do obchodu a kupovala nový suroviny, radši sejdu schody, sednu si s ním venku na zahrádku a objednám mu jídlo v hospodě. Dají mi dětskou porci a pokaždý mají na jídeláku něco vhodnýho, těstovniny, kuře, rajskou, svíčkovou... na mase není moc co zkazit a i kdyby omáčka byla z pytlíku, myslím, že to zhruba 1x do měsíce dítě v pohodě přežije. Vždycky to snědl, takže mu to asi i chutná. :o)))
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 15:24:58)
Monty, ja bydlim na stesti v bytu se silnymi zdi a chodim do ruznych restauraci a tak nastesti nikdo zatim nemel duvod komentovat muj rezim nebo materske schopnosti. Nastesti pro sebe take nikdo nepokousel se neco rict memu manzelovi, protoze on vybira slova mene peclive nez ja. Vetsi problem bych videla spise v necitlivosti k individualnimu biorytmu ve skolkach a skolach. Nam take ustalil se na vecer posunuty rezim– kvuli vrozenych sklonu a take proto, ze jako ty radeji pracuji v noci. Ale se vstavanim do skolky je ted dost velky problem. Zatim chodime posledni z tridy a jestli ignorujeme mirne nespokojene usklebky a prekousnu svoji nespokojnost, ze odchazim z praci ve chvili, kdy mne se nejlip pracuje, tak to docela jde. Skolni dochazka vsak uz bude problem. A neni to pro „sovy“ problem maly. Ja trapila jsem si se stavanim do skoly cely zivot a opravdu dusenve rozkvetla jedine na univerzite, kde vybirala jsem si kurzy od 11.00 do 23.00 a vecer vysedavala jsem v knihovne. Pro pisatelky s omezenou predstavivosti a rozhledem zduraznuji – „sovovsti“ neni vec, kterou by se dalo opravit nacvikem.
Co se tyka jidla v restauraci, take tam mam lepsi rozhled nez ve skolce, co muj syn ma na taliri. Jestli chtela bych vymyslet, o co jako „zodpovedna matka“ bych mohla se potrapit, tak svou pozornost smerovala bych tam. Ale zatim slysela jsem, ze mu tam chutna, takze nevidim duvod.
 Šáry 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 15:34:42)
S tím spaním u dětí nevidím absolutně problém - když potřebuje naspat dejme tomu 10 hodin a naspí je, tak je podle mě úplně jedno, jestli je to od 8 večer do 6 ráno, nebo od jedenácti večer do devíti. Zvlášť když ještě nechodí ani do školky. A já jsem taky sova, takže plně chápu, když něčí dítě chodí spát až v 10. Občas to taky je zajímavý, když já jdu spát ve tři a moje dítko (tedy to, co už není v břiše) vstává v půl sedmý. Nevidím důvod, proč by (předškolní) dítě mělo být před 21. hodinou v posteli, pokud si odspí svoje a jemu i rodičům to tak vyhovuje.

Se školou je asi potřeba nějak ten režim sjednotit, aby každý nechodil do školy jinak, ale jak říkám, u předškoláků problém nevidím..
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 15:19:31)
Federiko,musim se ti omluvit.S tim respektem jsem to prehnala a neni to vlastne pravda.Mam vlastne respekt z kazde zeny/matky, ktera ze svych deti vychova stastne a slusne lidi.A to je taky mym cilem.Chci,aby moje dcera mela stastne detstvi a zaroven se z ni stal dobry clovek.Jestli se mi to povede,to je ve hvezdach. Na to ponocovani jsem reagovala timto zpusobem proto,ze mi vadi,kdyz male deti venku kolem domu behaji,kriceji a rachtaji cele leto do desiti nebo do 11 vecer,protoze to budi moji dceru a musim kvuli tomu zavirat okno v detskym pokojiku,kde spi.Jinak je to vlastne kazdeho vec,kdy dava dite spat,pokud nerusi jine.Ja totiz svou dceru take rano krotim,aby nevzbudila cely barak.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 16:09:24)
Jano, to je v pořádku...Já byla s Davidem večer doma, hráli jsme si a on je hyperaktivní, neměl tenkrát velkou potřebu spánku, takže se i tak budil nejpozději v 8...Jenže když by šel spát večer v 8, probudil by se v pět, jestli ne dřív...A na koupání v 11 jsem ho navykla já od miminka, protože jsem vlastně náhodou zjistila, že ho to koupání vždycky pořádně unaví-cvičili jsme při tom ještě Vojtu-a pak prospí celou noc....Kdežto když jsem ho koupala v 7, vzbouzel se ještě minimálně na jedno jídlo....A navíc, při prvním dítěti je všechno nějak těžší, člověk není na spoustu věcí zvyyklej, potřeba spánku je větší, únava obrovská...Dneska vstávám se dvěma dětma pěkně po šestý, odvázaná teda z toho vůbec nejsem, ale i když chodím spát hodně pozdě, zvládám to a nelituju se, jaká jsem chudinka nevyspalá...I když . vlastně, někdy i jo...ale nic s tím stejně nenadělám...
Cizinko, tys mi připomněla mě na vejšce...Za celou školní docházku jsem si nezvykla na ranní vstávání, bylo to pro mě vždycky utrpení...V čtvrťáku na gymnáziu jsem dokonce ráno často chodila s nízkým tlakem k doktorovi-nízkej tlak mám odjakživa- jn, abych mohla jet pozdějším autobusem, když už jsem měla to razítko...No a na vejšce jsem měla problém s několika zápočtama, protože jsem nechodila na přednášky, pokud začínaly ráno, o těch v 7.30 jsem například nikdy ani nezauvažovala....
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:37:01)
Sylvie a Monty,
Je to dost mozne, ze lide ocenuji vice to, ze berete na nej ohled, a ne ten opravdovy klid. A chovaji si k vam podle pravidel te opravdove evropske slusnosti - vedi, ze mate to tezsi nez oni s tima zivyma prckama, a chteji vas ujistit, ze jejich radeni vubec nevadi. Je to ve skutku o spolecenske komunikaci, delat gesta vzajemne slusnosti.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:39:30)
Dobromilo, jenže tady jde o to, že co je pro někoho normální, pro jiného ne. A jak to mají tyto dvě skupiny zjistit? Jedině komunikací a nečekat, až to toho druhého napadne.
A s tím fitkem. U nás např. na cvičení taky děti běžně chodily a chodí. Někdy pobíhaly a někdy se jim maminky věnovaly na střídačku. A funguje to tak doteď. Jenže my tam zase nemáme žádný dětský koutek.
Takže u vás je normální s dětmi do fitka nechodit a u nás zase jo. Co je tedy normální. Pokud bych šla k vám cvičit a určitě si tam přivedla dítě /když tam nebude cedule/, budete na mě koukat jak bubáci a já zas nebudu vědět proč, když u nás je to normální. Nebylo by jednodušší si to vyříkat hned na začátku a ne čekat, že se situace vyhrotí?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 12:12:41)
Xantipo,
nevím jestli je to problém jenom starší generace. Já obyčejně taky nezasahuju do věcí cizích lidí, ovšem je rozdíl vidět v tom vlaku matku, která se SNAŽÍ ty děti klidnit nebo na to kašle. Pokud na to kašle a já bych to už opravdu nemohla vydržet (což se stává zřídka, jsem dost splachovací), tak jí to samozřejmě řeknu. Pokud se snaží a nezvládá, neřeknu ani popel. To se může stát.
Mám s cestováním s dítětem poměrně hodně zkušeností, protože nemáme auto a jezdíme většinou vlakem a po městě MHD. Když se synovi celou dobu věnuju, tak je hodný a nikoho neobtěžuje. Když si vyndám časopis a nechám ho běhat po metru, tak samozřejmě obtěžuje. To samé třeba v restauraci. Ovšem musím říct, že mi nikdy nikdo ohledně dítěte nic neřekl. Lidi se na něj spíš smějou, když třeba lítá po vagónu metra. A upřímně řečeno, docela mne to štve, protože já se snažím mu vysvětlovat, že to lidem vadí, zatímco oni se tváří, že ne. Nevím, možná je to tím, že je syn takový hodně roztomilý dítě, hezounek, a na každýho se směje a s kažým je kamarád... já tohle nerozlišuju, ale lidi asi ty tendence mají.
 Dobromila 
  • 

Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:10:10)
Přesně tak
 Dobromila 
  • 

Re: Re: Re: Jiná generace 

(5.9.2005 13:10:33)
Přesně tak
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Jiná generace 

(11.9.2005 10:20:48)
Milá Dobromilo,
předesílám, že nemám ráda hlučící, envychované děti, které matky nekázní. Zároveň socítím se všemi matkami, které cestují vlakem s malými dětmi. Jedním z problémů je nedostatečný počet kupé pro matky s dětmi - v řadě vlaků chybí úplně, občas je problém z nich dostat pryč cestující, kteří žádné děti nemají ("my tu ale byli dřív"). K výchovným metodám si dovolím jednu poznámku: mám kamarádku, která se, když měla svou jednu dceru, dívala s údivem na matky, které své děti "nezvládaly" a byla poněkud hrdá na to, jak ji má pěkně vychovanou, hodnou a tichou. No, pak se narodil její syn a názory jí trochu poopravil. Je to pěkné číslo :). Teď má čtyři děti a k soudům již není tak rychlá. Mne naopak z mých představ o výchově má první dcera vyléčila, protože je to hlučné dítě mající velmi silnou vůli (což enznamená, že ji nechám dělat si, co chce, ale je to prostě poněkud náročné). Když se pak narodil syn, od miminka bylo vidět, že je jiný a mé sebevědomí mi trochu vyléčil :) - prostě je to takové to vcelku nekonfliktní sluníčko. No a teď mám tři a zase je všechno jinak... Tím chci jen říc, že není vše jen ve výchovných metodách, ale také v tom, jaké to dítě je. Nemůžu tu vámi zmiňovanou matku obhajovat, třeba to byl vážně děs a hrůza, ale třeba taky věděla, že když zrovna na tyhle děti tvrdě přitlačí, udělají ještě větší brajgl... Je snadné zvnějšku posoudit a sama mám k tomu silné sklony, ale také je dobré si uvědomit, že mohu být vlastně nespravedlivá.
 Štěpánka+Tom11/00+Maty07/03 


Carcassonn 

(11.9.2005 16:59:31)
Ahojky, mám čerstvý zážitek z Carcassonnu v jižní Francii. Byla jsem tam s dětmi 4,5 a 2 roky. Mladší syn se tam jednou na chvilku rozbrečel, tak jsem ho vzala trochu stranou. Jinak byl hodný. Jiné dvouleté dítě tam povídalo pořád a průvodkyně byla naprosto v pohodě. Mluvila dost nahlas, takže kdo chtěl, mohl poslouchat. Výhodou oproti zámku bylo, že to bylo na hradbách, takže se to nerozléhalo, a dalo se i poodejít. Nikdo se nijak zle nedíval. Asi těžko lze dvouletému dítěti nařídit, aby bylo půl hodiny úplně zticha. Je to o toleranci.

Štěpka
 Dana C 
  • 

empatie 

(6.4.2006 15:17:24)
Milá Dano B., jsem Dana C. vypadá to jako špatný vtip, ale nevymýšlím si. Mám podobné 2 rarachy, kteří nezůstávají u tak milých projevů jako "Honza jde", určitě by toho 7letého napadlo bičovat tou pletenou šňůrou, co zabraňuje přistoupit k exponátům blíž, svého mladšího 5 letého bratra. Který vždy s každou neplechou souhlasí. Minule se mi zdálo, že má starší trochu vyrážku na natvářích a když jsem už asi 20 minut cvičila a oni byli sami v pokojíčku, tak se přišel ukázat ten menší s tím jaké má také strašné tváře. Po pohledu na něj bylo po cvičení a dodatečně se zjistilo, že ho starší brácha vylepšil zvýraznovačem a další tečky a výzdobu si udělal malý sám, ovšem pod chápajícím dohledem staršího. Vypadal tak děsně, že kromě manžela, který se vrátil přesně ve chvíli, když jsem se rozčilovala na staršího, že nemá rozum a nechá malého dělat takovou blbost a hlavně si od nás následující den odsedávali lidi v metru a cestou do školy a školky se nás ustrašené matky ptali proč s "těma neštovicema" jdeme do školky. Atd. každý den něco. Také jsme byli vykázáni z Českého Šternberka, když raubíři využili nakloněnou rovinu sloužící místo schodů do jedné z místností k válení sudů a do té doby ostatní děti, spořádaně jdoucí se svými rodiči se k nim pohotově přidali. Ovšem vyhodili jen nás po dvou dalších podobně vynalézavých incidentech, jako volání do položené helmice....Chce to nervy
Mějte se D.C.
 Jitulda1 


Lednice 

(8.4.2013 21:24:55)
Když byl dceři rok, tak jsme navštívili Lednici. Malou výklad na prohlídce zámku nebavil a tak si broukala a občas kňourala. Můj chlap, který se obětoval byl společně i s ní vykázaný z prohlídky a já prohlídku dokončila. Od té doby jsme zatím návštěvu památek neriskovali a čekáme na chvíli, kdy děti trošku povyrostou.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.