| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak se rodí na Mělníku

 Celkem 28 názorů.
 Eva, 2 děti 
  • 

rooming-in hned 

(29.6.2005 12:29:20)
Ahoj,
ráda bych se zeptala na to, jak píšete, že jste si holčičku nechala hned u sebe. Já mám z Pražských porodnic zkušenost, že je obvyklé nechat miminko první cca 4 hodiny sestřičkám, protože je maminka vyčerpaná porodem a potřebuje si odpočinout. Je to na Mělníce také tak?Po prvním porodu jsem vstala a omdlela, takže bych se o mimi nemohla starat. Po druhém porodu jsem taky chtěla mimi u sebe hned, ale nechala jsem si na pokoji i manžela, aby se ze začátku staral on :-).
Eva
 Ivana 
  • 

to je jak pohádka 

(29.6.2005 12:51:37)
teda gratuluju k pohodovému porodu. Má to někdo kliku. Já rodila v Plzni na Slovanech a byla jsem spokojená.Sice můj porod nebyl tak růžový ale všichni byli fajn.
Jinak ale můžu říct, že jsem byla ráda když mi děti přinesli až dýl a na rooming jsem šla až za tři dny- byli jsme na pokoji tři mamky a pět dětí, kromě mě tam byla ještě jedna dvojčatová. A můžu říct, že jsem jako prvorodička každou chvíli loudila nějaké informace od maminky už zkušené.
Ale co musím říct, přesně ty samé potíže s jídlem. Měli jsme sice výběr,ale klidně nám nabídli hrachovku nebo květák. A ten Česmílek byl taky....
 Jana (2 děti) 
  • 

Re: rooming-in hned 

(4.7.2005 12:28:24)
Milá Evo,
holčičku mi sestřičky z porodního sálu odnesly na vyhřívané lůžko, kde byla do doby, než jsem přešla na pokoj šestinedělí. Při cestě jsme se s manželem u Magdalenky zastavili a já sestřičku o malou poprosila. Sice namítala, že to není u nich zvykem (a jsme u toho - nepřístupnost novým věcem), než jsem stačila "zahřát postel", miminko bylo u mě.
Normálně zde praktikují během prvního až druhého dne nošení po třech hodinách na kojení.
 Arka 


kontrola jizvy 

(29.6.2005 12:47:01)
Teprve teď mi došlo, proč mi vůbec nevadily kontroly jizvy po porodu. Já měla císaře, takže jsem měla na sobě kalhotky nadzvihla košili a měla radost z toho "jak se hezky hojí" :))
 Péťa 
  • 

Re: kontrola jizvy 

(29.6.2005 14:02:54)
Ohledně té jizvy, já jsem sice rodila 2x přirozeně, ale byla jsem na pokoji s maminkama po císaři a vždy, když byla vizita, tak pan doktor říkával - tak maminky prosím ukažte mi zelený úsměv :)). Jinak mnoho maminek mě zase závidělo tak rychlé průběhy obou porodů. Oba dohromady trvaly od prvních kontrakcí zhruba tak 5 - 6 hod. A to jsem obě holky rodila koncem pánevním a tak se na mě chodili sestřičky a doktoři dívat jak na nějakého exota. Jinak jsem měla opravdu velké problémy s kojením. Kamarádkám jsem vždycky říkala, že jim klidně odrodím, když mě naoplátku nakojí děti :)). Ale to je už jiné téma. Všem nastávajícím maminkám přeju ať si porod opravdu hezky užijí. Je to nezapomenutelný zážitek.
 Arka 


Re: Re: kontrola jizvy 

(29.6.2005 14:58:48)
Péťo,
mě sice všichni říkali, jak se to hezky hojí, ale já měla odvahu se tam podívat až po 6 měsících!!!
Teď - 20 měsíců po porodu, je to jen slabounká bílá čárka a doufám, že za čtyři měsíce mi jí neobnoví :)
Chci taky vědět co jsou to poslíčci, neočekávané kontrakce a ne že mi někdo řekne a teď vám začnou kontrakce a já si budu 24 hodin užívat kontrakce po 2 minutách a ještě s tím nepřirozeným zakončením.
 Ivana T. (2 děti) 
  • 

Zdravím a gratuluji 

(30.6.2005 6:03:35)
Milá Jano,
gratuluji Ti k prima porodu.
Také jsem zažila jeden prima - ten druhý, kdy se nám narodila Magdalénka.
Taky se uměla hned přisát k prsu a tahala a tahala - takže, nevím čemu se sestřička divila. "Naše" porodní asistentka Věra to jen s úsměvem pozorovala.
Zdraví Vás všechny Ivana
- maminka Pavlíka (7) a Magdalénky (3)
 Ludvika67 


možná naposledy na M?lníku :(( 

(30.6.2005 18:19:24)
Milá Jano,
a? Ti Madlenka i její bráška prospívají!! :)
Jen možná nevíš že Krajský ú?ad rozhodl o ZRUŠENÍ porodnice a gynekologického odd?lení v bývalém okresním m?st? s 18 tis. obyvateli!! o spádových m?stech a hlavn? vesnicích ani nemluvit.

D?tskou nemocnici už nám zrušili k 1.5.2005!
D?tská pohotovost je spole?n? s dosp?lou - tedy žádný pediatr tady dít? krom? b?žného obvodu neošet?í!

Hold požádáme pana Bendla jestli laskav? svolí alespo? k doprav? rodících maminek, nemocných miminek do Mladé Boleslavi nebo Kladna!!

Mám pocit že se probouzím do st?edov?ku :(

 Máří2 
  • 

Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(1.7.2005 0:25:18)
Ludviko, můžeš prosím uvést zdroj této informace (schválení krajského úřadu)? O zrušení se diskutovalo, ale nakonec bylo tento rok zrušeno "jen" dětské oddělení, gynekologické a porodnické přežilo (došlo tam snad k redukci tří oddělení na dvě...). Nebo mi něco uniklo? Dík.
 vranimůra 


Re: Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(3.7.2005 21:24:52)
Já jsem na Mělníce rodila letos v květnu a musím říci, že jsem byla spokojená. Myslím s personálem na gynekologii, dětské sestry to je jiná kapitola. Lékaři na jedničku a sestry také. Jen pan primář mi moc neseděl. Autoritativní osoba, která nepřipouští názory druhých. To byl alespoń můj dojem.
Jídlo bylo strašné a asi je to tím, že se nemocnice potýká s nedostatkem financí a nedostatkem fantazie toho, kdo dělá jídelníček. Tříkrát v týdnu bramborová kaše s párkem, uzeným nebo hamburgrem je i na mě všežravce příliš.
Sestry na dětském se tady divily, že chci malou nechat u sebe. Prý je důležitý odpočinek. Tak jsem řekla, že jsem odpočívala tři dny na jipce po CS a tak tu malou chci mít u sebe a basta. Další věc se kterou měly problém, bylo zapínání teplometu. Já to nedělala a tak se mi dělaly přednášky o nastuzení a rýmě u kojenců. Pak to vzdaly a vždy jen podotkly - á studený odchov. Čaj jsem jim nechávala na stole, při psaní údajů o kojení a stoličce se ze mě stával Andersen.
Myslím, že se maminy nemusí bát rodit v této porodnici. Lékaři a sestry jsou opravdu lidé na svém místě. Jen je nutné si umět poradit se sestrami z dětského odd.
 Jana 
  • 

Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(4.7.2005 12:21:52)
Děkuji za blahopřání, Madlenka se má k světu, vesele sosá a vůbec jí naopak ode mne nevadí, že ji začínají škrtit plínky - pamperska nepamperska. Nejlepší jsou proto ty od babičky, které jsem odnosila ještě já a světe div se: praní a žehlení mi nevadí, naopak, odreaguju se u toho.
O zrušení Mělnické porodnice se mluvilo, ale pravda to není, rodit se zde bude dál, jen byl zredukován počet lůžek gyn. odd. Trpkou pravdou je však zrušení dětského odd a dávno nefungující dětská pohotovost.
 Mirasol, Neli04, Mája07 


Re: Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(5.7.2005 8:51:29)
Souhlasím s tebou, Jani, ohledně žehlení plínek.
I já jsem používala a dosud ještě používám plenky látkové. Pravda, občas přesednu na papíráky (z pohodlnosti) ale většinou se držím látkových.
Když jsem je malé žehlila v šestinedělí, tak jsem se u toho taky kupodivu odreagovala. Plíny jsem žehlila ráda. Což se o manželových košilích a montérkách říci nedá:-).
Teď už plínky jen složím nežehlené (malé je 15měsíců).
Musím ale poznamenat, že plenky, které používala moje mamka (abyly jsme tři), jsou ještě teď silnější, než ty, které jsem si koupila nyní.
Taky vám oběma přeji hodně zdraví a ať se má malá k světu:-)
 Lenka 
  • 

ještě k těm plenkám... 

(7.7.2005 9:26:55)
Na www.levnyzivot.cz je celý článek věnovaný plenkám a ty látkové z toho vycházejí lépe, než jednorázovky. Já používám látkové, papírové jen občas, myslím, že tak je to dobře.
 Jana, dvě děti 
  • 

Re: Re: Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(7.7.2005 14:10:11)
Jsem ráda, že nejsem sama, kdo tetrapleny používá. Mezi řečí na pískovišti mě téměř všichni (tedy všechny - chlapa aby lupou hledal) považují tak trochu za blázna. Ale pár maminek používá plenky Poppolini. Od nich jsem i já převzala svrchní kalhotky, sednou a drží bezkonkurenčně nejlépe. J.
 Radka 
  • 

Plínky 

(7.7.2005 19:18:08)
Ahoj Jano,
nejsi blázen, momentálně znám ve svém okolí tři maminky používající Popolinky a dvě používající kalhotky od Popolinek a do nich tetraplenky. Já budu používat oboje. Pro případ potřeby papírovek si objednám Moltex-Eko. Ale doufám, že je budu používat minimálně, jsou totiž dost drahé.
Plínky pro naší malou žehlil s láskou i tatínek. Tenkrát jsme je používali minimálně - problém byl v kalhotkách, které netěsnily. Já už se těším, že tentokrát nebudu dostávat od rodičů k Vánocům ani narozeninám plíny.

Pa Radka
 Beruska 


Re: možná naposledy na M?lníku :(( 

(4.7.2005 17:35:25)
I ja jsem porodila sve dve deti na Melniku. Byla jsem s lekari moc spokojena. Jen ty detske sestry to je hrob:)))
Bohuzel oba porody zacali v porodnici takze jsem si nemohla nalezite vychutnat tu paniku pred porodem.
Jeste bych se vyjadrila k p. primari. Jak uz zde nekdo podotkl arogantni clovek. Me napr. stale tvrdil, ze syna porodim naprosto bez problemu beznym porodem. Jenze muj syn se stale neotacel a jeho vaha byla take dosti mlhava od 2,5 do 3,5 kg, takze se p.doktor Krch radeji priklonil k CR. Velmi mu za to dekuji nebot ten muj lumpik si tesne pred porodem v brisku podrepl a jeho vaha byla 3700 g. Coz by klasickym porodem skutecne neslo.
Na zaver jedna perlicka z pohotovosti na Melniku kam jsem privezla sveho 8 mesicniho syna s vysokou horeckou. P. doktor se zeptal na vek a pak se chopil vysetrovani. Nejdrive malemu zahejbal hlavickou a opta se zda ho to boli, pak mu nakazal otevrit pusu aby se mohl podivat do krku. Nakonec kdyz uz byl malej totalne nastvanej tak ho p. doktor polozil prohmatl mu brisko a znovu se optal zda to nekde boli. Abych nezapomnela jeste se podivoval ze ma ridkou stolici, takze to bude asi prujem. Bohuzel na me argumenty tipu on ji jen zeleninu a ovoce jinak je kojen takze stolice se nema cim zahustit radeji nereagoval.
Slava daktorum, kteri jsou viditelne zamerini na dospelou polulaci:))) I kdyz treba jen muj syn je tak zaostali, ze neumi v 8 mesicich jeste mluvit. Tak snad priste.
 Máří2 


Děkuji 

(1.7.2005 0:35:57)
AHoj Jano, moc blahopřeji k narození Magdalenky a pěkným zážitkům z porodnice. Dík za tento článek, je to povzbuzující. Bydlím na Mělníku a pokud to bude možné, zvolím pro druhý porod také zdejší porodnici. Při prvním porodu jsem byla sice nespokojená s přístupem některých sester na novorozeneckém oddělení, ale je to hodně i o tom, co si samy prosadíme a Tvoje zkušenost je toho důkazem. Přeji vám hodně pohody a zdraví.
 Dana 
  • 

Já tam moc spokojená nebyla... 

(1.7.2005 7:22:44)
Já na Mělníce spokojená moc nebyla,spíš se to tam dalo jen přežít, otázka je, jestli to v Boleslavi nebo na Kladně bude lepší. Slyšela jsem ve zprávách na radiožurnálu, že s Mělníkem nebylo moc mamin spokojených, chodilo jich tam čím dál míň a teď se to tedy kvůli tomu zavře, měli málo vykázaných porodů pro pojišťovny. O té dětské ani nevím, to mně doopravdy štve, je to něco jiného, porodnici si můžu naplánovat a potřebuju ji v rámci toho dítěte jen jednou, ale dětské? To je trochu moc.
 Eri79 


Re: Já tam moc spokojená nebyla... 

(23.6.2006 1:10:56)
Bohužel, musím souhlasit.
S Mělnickou porodnicí jsem spokojena rozhodně nebyla a přímo v porodnici jsem od většiny maminek slyšela jen špatné věci. Nejsem tedy hysterka, co si neustále stěžuje, jen upozorňuji.
Je ovše pravda že jsem zde rodila 4 roky zpátky, možná, že se už situace změnila. Za mne, když rodily dvě maminky najednou, jedna prostě měla smůlu, nikdo se jí nevěnoval, všichni byl na porodním sále. Kdyby druhá maminka v přípravně omdlela, nikdo o tom neví. Nemluvě o nefunkčním monitoru, který jsem měla skoro hodinu připojený a nikdo se neobtěžoval jej zkontrolovat. Tlak mi přeměřila až por. asistentka, která přišla na noční a já jsem pípla, že přestávám vidět. Uznávám ovšem, že po výměně směny se situace obrátila o 100%, asistentka vynikající, MUDr. Hradec báječný...škoda, že tlak vyletěl a krev byla špatná..... ráda bych rodila normálně.
Možná jsem u ranní směny měla smůlu na lidi, možná je dnes už všechno jinak a daleko lépe..... A MUDr. Driák už je z Mělníka pryč, takže věřím, že na Mělníku je již bezpečno...............
 Renata, 2 dcery 
  • 

Lepší než Praha 

(10.7.2005 21:11:42)
První holčičku jsem rodila na Mělníku před 3 lety císařským řezem a byla jsem spokojená až na přístup dětských sester. Ženské sestry byli perfektní, také lékaři a sestry na JIPce. Jen s těmi dětskými jsem měla konflikt, protože tak protivné ženské(kromě asi třech) jsem neviděla a stresovali nás, už takhle dost vyplašené. Bohužel druhou dceru jsem musela rodit U Apolináře letos v únoru a tak příšernou péči na šestinedělí jsem ještě nezažila. Měla jsem těhotenskou cukrovku a při příjmu jsem se ujišťovala, že budu mít dost jídla a včas, ha ha. O tom jsem si mohla nechat jen zdát. Tady byli zase dobré dětské sestry kromě jedné, ale příšerný přístup měly ženské sestry. Pokud jste neměli nadstandart, byli jsme nic. Příšerná zima, 3 malé záchody na skoro 50 maminek. Mělník má proti tomu velmi důstojné prostředí.
Takže se nebojte a klidně roďte na Mělníku!
 Iveta, dětská sestra, Brno 
  • 

Vysvětlení 

(12.7.2005 12:42:02)
Na mnoho věcí, z kterých jste měla radost, jsem docela hleděla. Nepochybuji o vstřícnosti personálu. Ale na druhou stranu záležitosti, s nimiž Vám vyhověli, jsou u nás naprosto běžné a normální.O přiložení miminka k prsu hned po porodu jsem si myslela, že už je běžné všude. Vážením kojení v prvních dnech maminky nezatěžujeme, polohu ke kojení si mohou vybrat tu, která jim nejvíce vyhovuje. Je pravda, že pro první dny doporučujeme polohu vleže, protože ty první dny opravdu sestávají převážně s přebalování a kojení a vleže nejsou tolik přetěžována záda.
Ale proč vlastně reaguji na tento článek. Zaujala mne jedna z posledních poznámek. Apgar skore nelze stanovovat v matčině náručí. Hodnotí se na něm 5 věcí: srdeční frekvence, dech, barva, reflexy a svalový tonus dítěte. A to opravdu nelze objektivně stanovit na schouleném ranečku v matčině náručí. Stanovuje se v 1,10 a 15 minutě po narození a myslím si, že to nijak nenaruší poporodní radost. Většinou tuhle dobu vyplní standardní ošetření novorozence po porodu. A hodnocení "Apgara" je důležité, jak jistě uznáte. Možná mi budete v něčem oponovat, ale ze své zkušenosti vím, že různým názorům oponují hlavně matky, které měly naprosto fysiologický průběh porodu a jejichž dítě nepotřebovalo žádnou zvláštní péči. Ale věřte, že stanovení "Apgara" potřebují všechny narozené děti za stejných podmínek. Těžko by se potom hodnotily různé odchylky.
Přeji Vám krásné chvilky s Vaší holčičkou a další plánované dítko Vám schvaluji. Sama mám tři a život bez dětí si nedokážu představit.
 Radka 
  • 

Re: Vysvětlení 

(14.7.2005 21:43:50)
Využiju Vaší odbornosti a jako laik se zeptám. Jak si mám předtavit situaci, kdy se miminko přikládá ihned po porodu k prsu, nechává se mu dotepat pupečník a zároveň je v první minutě někdo odnáší, aby se vyšetřilo Apgar skore. Tak buď jedno nebo druhé. Jestliže mi totiž někdo slíbí, že mohu mít miminko od začátku u sebe, pak budu jakékoli odnášení miminka samozřejmě vnímat jako zklamání. Mimoto zdůrazňujete stejné podmínky, ale všude jsem zatím četla o hodnocení v 1., 5. a 10. minutě, Vy uvádíte něco jiného.
Můžete mi to tedy popsat tak nějak polopatě?
Děkuji
 Líza 


Re: Re: Vysvětlení 

(15.7.2005 6:19:21)
Radko, Apgar se hodnotí ihned všude, i v těch nejvíc alternentivních porodnicích, on je to totiž hiodně důležitý údaj, ale na to se mimino nemusí nikam odnášet. Stačí se na něj koukat. ;-)
 Iveta, dětská sestra 
  • 

Re: Re: Vysvětlení 

(15.7.2005 11:46:35)
Omlouvám se, ale svého překlepu jsem si nevšimla. Apgar se opravdu hodnotí v 1,5 a 10 minutě. Konkrétně u nás se pupečník běžně nenechává dotepat, ale po porodu se zasvorkuje. Nevidím v tom žádné negativum, ani nic nepřirozeného. První minuta se hodnotí na břiše matky, kdy je na dítě celkově vidět a lze zhodnotit jeho stav. Je to každodenní práce dětské sestry, takže mnohdy rodiče ani nepostřehnou něco takového, jako je hodnocení Apgar skore u dítěte. Standardně se potom miminko ošetřuje na přebalovacím stole, který je umístěn hned vedle porodnického lůžka. Ošetření nějakou minutku zabere, proto lze hodnotit další skore během ošetření novorozence. K prsu přikládáme teprve po tomto ošetření a zabalení miminka, protože si těžko zvládají udržet optimální teplotu těla po přechodu z bříška do vnějšího prostředí. Velmi často novorozenci mívají plodovou vodu v dýchacích cestách a je-li to nutné, miminko se napřed odsaje a teprve potom přiloží k prsu. Časová proluka od porodu k prvnímu přiložení tak bývá minimální. Veškeré ošetřovatelské péči je maminka přítomna a má dítko doslova na dosah ruky. U nás mimi vážíme a měříme přibližně hodinku až hodinku a půl po porodu, kdy dítě odnášíme k nám na novorozenecké odd., kde je důkladně prohlédne pediatr, dokončí se nezbytné ošetření. Asi za další 3 hodiny po prohřívání se dítě vykoupe. Mezitím se maminky svezou z porodního sálu na odd. šestinedělí a je-li maminka schopna, nic nebrání tomu, aby dostala své dítě k sobě. Během dalšího pobytu jsme každé mamince plně k dispozici, pokud má zájem.
To by bylo asi tak vše k chodu našeho oddělení v péči o fysiologického novorozence. Objeví-li se nějaký problém, péče se potom samozřejmě odvíjí trochu jinak dle stavu dítěte nebo matky. Ještě jednou se omlouvám za vzniklou tiskovou chybu. Pěkný letní a slunný den přeji.
 Lenka Plaskúrová (31.týden těhotenství) 
  • 

má předporodní zkušenost 

(12.7.2005 14:22:06)
Ráda bych přispěla svou zkušeností z mělnické porodnice. Od 3. měsíce těhotenství jsem tam chodila na předporodní kurzy k p. Kubáčové, který vřele doporučuji, její zdravé názory mě velmi uklidňovaly a naprosto zbavily všech obav a pochybností z porodu jako takového.... začíná to asi půl hodinovým cvičením (je pravda, že první den mi to přišlo k smíchu, připadala jsem si s chozením do kolečka a neustálým hlubokým dýcháním jako na nějaké terapii závisláků), ale když jsem se rozkoukala a poznala, že mi to dělá dobře (tudíž i mému miminku), tak jsem se vždy nemohla dočkat na další hodinu, která po každém cvičení pokračovala vyprávěním o porodu a všem co s ním souvisí... Jeden den jsme přivedly i tatínky, které p. Kubáčová provedla i s náma po porodním sále a s opět přehledným výkladem vysvětlila vše co nás čeká, což pomohlo nám oboum, už jen pro ten pocit, že tak nějak víme v jakém prostředí ten den D strávíme, co se čeká od manžela, co od rodičky a tak...
Bohužel jsem měla tu možnost vyzkoušet si i místní postel, když mi v květnu hrozil předčasný porod (tudíž potrat), až na tu ukrutnou nudu, nepohodlné matrace a neskutečné blafy (jako v každé nemocnici) si nemůžu na nic stěžovat, ležela jsem na oddělení maminek, které byly samozřejmě na jiných pokojích, než mi těhule, ale personál jsme měly stejný...nevybavuji si jedinou sestřičku, která by mě drtila (když nepočítám ranní dávání teploměrů :-), o doktorech nemluvě, všichni jsou to profíci na svém místě, každý mi ve všem vyhověl, jen mé každodenní prosby o propuštění ňák neprocházely :-) Naštěstí už jsem jim s tím lezla asi tak krkem, že mě pustili po týdnu na víkend domů a pak mě tam drželi už jen tři dny... Ještě k panu primáři, i já poznala, že umí být tak trochu arogantní a každý Váš názor atakuje, ale zase je to odborník na výši a ono na jednu stranu vést v dnešní době takovou nemocnici vyžaduje určitou autoritu, tak mu to ani nijak nezazlívám.
Takže milé těhulky, nebojte se Mělníka, když budete mít blbý porod, tak je jedno jestli rodíte ve Vrchlabí, nebo v Kocourkově, prostě musíme na těch pár hodin zatnout zuby a já pevně věřím, že udělají vše pro to, abych je nezatínala zbytečně dlouho a docela už se na tu chvíli těším. Všem hodně štěstí!!!! Lenka
 Jana a Adámek 
  • 

Porod v Mělníku 

(15.2.2006 20:38:52)
Nemůžu napsat nic jiného než SKVĚLÉ.Porodila jsem 27.8.2005 syna Adámka a všichni se k nám chovali úžasně.Zvlášť zdravím děvčata do kuchyňky a ještě jednou děkujeme za všechno a snad brzy nashledanou v porodnici Mělník!
 Šárka a Verunka 
  • 

Porod v Mělnické nemocnici 

(18.7.2006 23:29:20)
Ahoj, čtu tady vaše příspěvky a chci se podělit i se svým zážitkem.
Otěhotněla jsem nečekaně, ale miminko jsme stejně plánovali a tak jsme byla ráda, že to šlo všechno tak rychle a nemusel ajsem se každý měsíc stresovat s testem, který nedopadl.
Už od prvních měsíců mi bylo špatně, ale tak s tím se počítá a takjsem jen oufala, že to brzy zkončí a já si to všechno pěkně užiju.Budu chodit s holkama na kafíčko a chlubit se se svým bříškem.
V pátém měsíci se mi však jeden den udělalo vážně špatně a odvezl mě do Mělnické porodnice.Chodila jsem k jednomu soukromému gynekologovi, ten však neordinoval a tak jsem musela tam.V tu chvíli mi vážně bylo jedno kdo mě vyšetří.Hlavně nemocnici máme přes ulici a tak to bylo fajn, že jsem tam byla rychle, jelikož jsem nemohla slézt ani schody z baráku.
Měla jsem ledvinovou koliku a tak jsem zkončila na kapačkách a vážně to nebylo nic příjemného.čtrnáct dní jsem neslezla z postele a tak se tam o mě všichni starali.Byla jsem dost překvapená přístupem, jelikož jsem měl ajít rodit do Neratovic a teď vím, že jsem uděla dobře, že jsem zůstala zde.
Bohužel miminko těsnalo na mou ledvinu a tak to neprospívalo ani mě ani jemu.Doktoři mi vysvětlili jaké jsou možnosti, aby se předešlo komplikacím.Jako každá nastávající maminka jsem si přála, aby miminko bylo v pořádku, jelikož doktor, ke kterému jsem původně chodila mi zpočítal špatně termín porodu a tak jsem kvůli němu,jelikož jsme mu říkala, že si myslím, že jsem těhotná o 14 dní méně....jsem musela jet do Pryhy do Genetu na odběr plodové vody, kde mi naštěstí oznámili, že termín je špatně a nic mi nedělali.Takže ty zbytečně nervy, kdy mi pan teď už můj bývalý gynekolog prostě pořádně nevysvětlil co a jak a zbytečně bez omluvy a řekl, že to se prostě stává - tak to u mě vážně zkončil, ale až v tu chvíli kdy se odehráli další věci.
Abych tedy neodbočila.V Mělnické porodnici mi každý u UZ všechno krásně vysvělil a ukázal.Měla jsem konečně pocit, že se můžu na cokoliv zeptat a nepřipadat si jako když nic nevím.Byla jsem spokojená a v klidu.Pomalu jsme se seznamovala se sestřičkama a omrkla si doktory a říkala si:"Až tu budu rodit, kdo asi bude mít službu".
Pan primář mi však doporučil zavedení stentu (což je taková trubička) do ledviny, aby vše fungovalo jak má a miminko bylo v pořádku a tak i já.Jelikož jsem měla před sebou ještě čtyři měsíce, tak mi to zavedli spodem přes močovou trubici.Cítila jsem, že se snaží mi dát tu nejlepší péči.na tento zákrok mě ale poslali do Motola, kde mi byl stent zaveden.bylo to nepříjemné,a le tak co se dalo dělat.To však byl teprve začátek všeho.Po pár dnech mě ale pustili domů a já už zůstalal na rizikovém těhotenství.Kdepak kafíčka a chlubení se z bříškem.byla jsem ráda, že jsem zalezlá doma a jsem v klidu.Stále mě to nějak tlačilo a nemohla jsem vlastně až do porodu pořádně chodit.Asi za měsíc jsme musel ana kontrolu tak jsem opět zůstala v nemocnici.Nový kamarádky a já už jsem tam laškovala jak to všechno znám a vyprávěla jsem jim svoje zážitky.naštěstí jsem jela jen na kontrolu apak mě pustili domů, jelikož byli vánoce.V lednu opět na kontrolu, kde mipan doktor oznámil, že se začínám otvírat, tak ať jsem v klidu.Za týden už jsem tam ale ležela zase, jelikož jsem byla už na 2 cm a to jsem měla ještě dost času.Jako známá firma už jsem si vybrala postel a netušila, že tam zůstanu dva měsíce.nemohla jsem opět vůbec vstávat z postele, takže mi holky z kuchyně nosili až pod nos jídlo.Každý den rytuál z práškama a teploměrem, pak vytírání a snídaně, oběd, návštěvy a zase večeře.Dny se pomalu vlekly a já měla svátek, když jsem mohla jít na ultrazvuk nebo na nějaké vyšetření a tak jsem postupem času už si hodně povídala se sestřičkama a doktorama a měla jsem takový dobrý pocit.Hodně jsem si tam četla časopisy a ptala se jich na to čemu nerozumím a to bylo takové fajn.Musím říct, že kydž to vezmu zpětně, tak mě tam moc a moc psychicky podpořily.Tímto jím chci moc poděkovat, jelikož je jasné, že doma je doma a já tam nakonec strávila přes tři měsíce.Pořád vás to nutí přemýšlet jestli je vše v pořádku a jaký bude porod a o ničem jiném se tam nemluví a vidina jít domu byla hodně daleko.
na pokoji se mi vystřídalo několik maminek a já tam byla už jako doma.Občas nějaká krize a pan rimář mě stále říkal ještě 14 dní.Musela jsem vydržet alespoň na 37.týden, aby byly vyvnuty plíce.Přemlouvala jsem doktory ať už mi vysadí prášky a pak to přišlo....konečně mě paní doktorka pustila na propustku.Věděla jsem, že se tam ještě alespoň jednou vrátím a to k porodu.
Doma jsem to skoro nepoznala.Konečně jsem se vyspala v mojí posteli a konečně jsem zase s manželem mohla prožít celý den.Po víkendu jsem přišla z propustky a ještě týden jsem tam zůstala a čekala, že mě v pátek už půstí domů a já vydržím do 1.dubna, kdy jsem měla termín avše dopadne tak jak má.Doktoři mě říkali, že to bude rychlý porod a srovnávaly s holčinou, se kterou jsem tam taky pár dní ležela.mysleli si, že kydž jsem otevřená, tak že to pak půjde rychle a bez komlikací a já jsem si tím byla jistá.Říkala jsem si, že už jsem si to špatné vybrala a zkoumal jsem každou maminu, ketrá přišla ze sálu.Jaké to bylo a co tohle a tamto a co nástřih (toho jsme se fakt bála) a co císař (na ten já určitě nepůjdu).Už mi z toho pomalu - promiňte ten výraz - hrabalo.Pořád jen býlé pláště, monitory, porody a miminka a už jsem se chtěla bavit třeba o počasí.
V pátek jsem se ale dočkala.zase propustka.tak to už by mě v pondělí mohli pustit, myslela jsem si.
Potřebovala jsem si púřipravit výbavičku, neměli jsme koupený kočár, připravenou tašku do porodnice.Prostě nic!Měla jsem na to pár týdnů a tak jsem si to chtěla vychutnat.Pan primář při vizitě říkal doktorovi:"Kdyby paní porodila, tak jí ten stent vyndejte až po šstinedělí".Koukal jsem na něj a myslela jsem si něco o bláznech.měla jsme přece čas a ještě mám tolkik práce.Chtěla jsem si trochu od těch zelených zdí odpočinout.Neměli jsme vybraná jména a k tomu ještě neznali pohlaví dítěte.
Nějak se mi zdálo, že mi to těhotenství rychle uteklo.
O tom, že když jsem šla na záchod a ta trubička v mém těle nesnesitelně tlačila už ani psát nebudu.....
V pátek jsem šla domů a chtěla jsem si to užít.V sobotu jsem měla přijít na kontrolu a tak jsem si vyspávala do desíti a po snídani vyrazila.Manžel šel něco zařizovat a moje mamka chtěla jít se mnou.Všichni si mysleli, že to snad nezvládnu nebo co.Manžel mi vnutil i auto, přitom bych jen přešla silnici.
nejdříve jsem obešla kamarádky co už mi porodily a pak jsem šla na monitor.
a ono ouha.Srdíčko tlouklo nějak špatně a nějaké kopce, že by kontrakce?Nic jsem necítil a tak jsem se šla proběhnou po schodech, abych miminko vzbudila.Dole jsem potkala pana doktora ten mi udělal ultrazvuk a řekl, že bych měla raději porodit, že ty moje ledviny nejsou moc v pohodě.Alá já měla ještě tři týdny čas a zrovna od 1.dubna měli zvýšit mateřskou atk jsem si říkala, že to prostě nějak zmákneme.Ne, že by ty peníze byly tak důležité, al evíte kolik dneska všechno pro ty prcky stojí.
Opět jsem šla na monitor a zase špatně.pan doktor mě vyšetřil a oznamuje my, že jdeme na sál.Kokala jsem jak blázen a on pokračoval, že jsem otevřená na pět, že mám kontrakce po třech minutách a půlku porodu za sebou.Nebyla jsme na to vůbec připravená.telefon jak na potvoru vybitý a tak rychle vzkaz manželovi, že rodím.Ten si myslel, že je to zase jeden z mých vtípků, ale nakonec dorazil.To už jsem byla po přípravě a konečně taky začala cítit nějaké kontrakce.V duchu jsem si říkala, že jestli tohle je porod, tak to bude pohoda.Měla jsem pocit, že práh bolesti mám hodně posunutý.
Asi po hodině na monitoru, když už jsemměla kontrakce po jedné minutě a měla jsem propíchlou vodu, tak miminku začalo špatně tlouct srdíčko.Manžel se mě snažil podpořit, i když v kontrakci z foťákem v ruce to zrovna nebylo to ideální.Lékaři se na mě chodili dívat a najednou problém, protože já jsem se neotvírala dál a srdíčko pořád skákalo ze 183 na 60.
Když jsem viděla dokrora v zeleném, tak mi to bylo jasné.SEKCE!Tak moc jsem nechtěla na císaře,a le pro toho prcka to prostě musím obětovat.Mezi kontrakcí jsem přeběhla na druhý sál.Všichni byli moc milý a laskavý.Manžel mohl být u celého porodu a vidět naší malou Verunečku jako první.Já usnula a nic si bohužel nepamatuji.Epidural mi nemohli udělat a tak jsme přišla o ten zážitek.Pobudila jsem ae až na JIPce v bolestech, kdy jsem slyšela hlas manžela jak říká, aby mi dali něco proti bolesti.Když jsem se k večeru probrala, tak tam seděl a říkal:"Máme krásnou dceru Verunečeku.Naše malá Verunka.Jsem moc šťastnej."A tekly mu slzičky.Ještě teď mě to dojímá.
Na JIPce mě obsakovali a byli taky moc milý.Připadal jsem si jak když mi je sto a nejsem schopná ničeho.Musela jsem už druhý den vstát a já nebyla schopná ani dýchat.měla jsem nízky tlak a ta jizva bolela jak čert.
Přinesli mi ukázat naší Verunku a já měla pocit, že není moje/naše.Byl to tak zvláštní pocit a ještě pak dlouho mě mrzelo, že jsem nerodila normálně a neužila si to jako ty ostatní.Nechtěla jsem nic, jen přiložit své dítě k prsu a chtěl taky dát pupečníkovou krev,ale ani jednou se neuskutečnilo.
Verunka se narodila o měsíc dříve a měla jen 2.300 g, takže musela být na vyhřívaném lůžku.
Po čtyřech dech kdy jsem se vrátila z JIPky zase zpět na porodnici jsem se na ní chodila jen dívat.Nemohla jsem jímít u sebe a tak mi to rvalo srdce.Najednou jako by něco bylo jinak.
Do toho však začal zlobit ten stent.Kvůli kterému jsem asi musela rodit císařem, jelikož jak se ukázalo pozdeji se sesunul a zkameněl mi tam.
Týden po porodu mi ho pan primář chtěl vyndat, ale jak tam zarostl, tak to byl taková bolest, že už jsem neudžela sly.Všichni mě chválili jak jsem statečná a já se snažila být silná.Paní doktorkaˇmě držela za ruku a uklidňovala,a le bohužel se stent nepodařilo vyndat a tak jsem musela druhý den pod narkózu na chirurgii, kde mě toho zbavili a pak iž se mi konečně ulevilo.
Všechno na mě pak padlo a asi jako většina mamineek jsem měla poporodní blues.Už toho na mě bylo moc.Manžel mě moc podporoval.Celá rodina byla při mě, ale moje dcera byla místo vedle mé postele stále na vyhřívaném lůžku.Byla tak malá, ale byla naše.
Teprve po devíti dnech mi jí nechali přes noc.S dětskýma sestrama už to bylo trochu horší.čekala jsem oporu jakjsem už byla zvyklá od lékařů na porodnici.Musela jsem se smířit s tím co všechno se událo.Měla jsem strach, aby Verunka byla zdravá a v pořádku.
Po 16 dnech jsme se dostali na váhu 2.400 g a já už jsemtaky byla v pořádku a mohly jsme jít obě konečně domů za naším tátou.
To co bylo doma už každý ví z vlastní zkušenosti.Trvalo mi dlouho než jsme si uvědomila, že tenhle prcek byl osm měsíců v mém bříšku..........,ale teď po čtyřech měsících i přes tu bolest co jsme si obě prožily jsem ráda, že jsem rodila v mělnické porodnici.Ráda potkávám doktory a sestřičky a popovídám si s nimi a vím, že teď tam taky leží maminky a prožívají něco podobného.
Až se jednou rozhodneme pro druhé dítě, od kterého mě neodradila ani tato zkušenost.Vím, že jestli tady bude tato porodnice ještě fungovat - budu rodit zase tady.


 Šárka a Verunka 
  • 

Re: Porod v Mělnické nemocnici 

(19.7.2006 10:40:39)
Omlouvám se za chyby v mém příspěvku.Psala jsem to v noci a ještě na note booku, což nejsem zvyklá.Už se mi to nechtělo si to po sobě číst.
Děkuji

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.