| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Žijí s námi bigoši

 Celkem 175 názorů.
 Alena 
  • 

To je přesné 

(23.3.2005 6:28:52)
Jak kdyby si popisovala naše kluky.Ten dešník se mi moc líbil.Na to kluci ještě nepřišli.Ale zase se mi strašně líbylo,když začali používat výraz "že je z toho vyblikanej".
 Romana a Ondřej, 3 a kousek 
  • 

Re: To je přesné 

(29.3.2005 15:32:46)
Úplně mě článek dojal k slzám. Ty slzy jsou zčásti od smíchu a zčásti od pláče. Já vím, že to hrozně rychle uteče a budou naše děti velké a rozlítnou se. A bude s nimi taky velká sranda. Krásný článek.
 Lea a dva puboši 
  • 

Re: To je přesné 

(20.11.2007 21:58:09)
Taky máme doma dva puboše a je to někdy fakt ,,hustý a drsný,, fakt moc těžké se zdržet řešení vyhrocené situace.Se starším (16) to mlátí už dlouho a dost, začalo to nejdřív vztekáním, nadávaním nám a vzdorem vůči nám.Jak jsme strašní jak po něm chceme nemožné věci (učit se do školy..) a že se odstěhuje k babičče...pokračovalo to úplným propadáním v devítce a nešlo to s ním nijak ani po dobrém ani po zlém.Z kluka z vyznamenáním se stalo propadající dítě v devítce, kdy mu šlo o život.Vzali jsme všechnu sílu s manželem a tlačili na něj jak to jen šlo, nakonec udělal i přímačky a dostal se na vysněnou střední školu, ale puberta pokračuje i když už to není takové jak loni.Doma i ve škole nás postihuje ,,pomatení mysli,, (tak to nazýváme my doma) a to taky řešíme, tím, že se bavit budeme až se vyspí.Je to fakt furt dokola a chce to asi ještě nějaký ten rok vydržet...ten mladší(13) to odkoukal a ještě to zdokonaluje a vylepšuje, zatím jsme jen hrozní rodiče, nic mu nedovolíme, proč je kontrolujeme (alkohol a drogy zatím snad nic, cigarety jsme odebrali a naše přednášky typu nevážíte si svého zdraví..jim moc nevoní). Je to děs běs pro všechny zúčastněné.Snad to přežijeme my i oni ve zdraví.
 maja 
  • 

Re: To je přesné 

(14.9.2009 14:55:07)
Leo, u nás je to nemlich to samé...hrůza....jen máme starší holku, mladšího kluka a ještě jsme nedošli na kontroly drog. Jak to vydržet...to by mě teda taky zajímalo.
 Líza 


:-) 

(23.3.2005 6:42:13)
Puberty ve tvém podání bych se skoro ani nebála...jen si nejsem jista, že budu mít takový nadhled :-)))))))
 Helena, dva puboši 
  • 

U nás 

(23.3.2005 7:05:05)
Dobrý den matko, co bude k jidlu !
Rád tě vidím bratře ! To je slovník těch našich.Nemohu vám zprostředkovat ton tech vet, ale je to sranda .Trochu to pripomina Limonadoveho Joea.Chlapci ale nejsou tak snehobili a zpivaji hlubsim hlasem.Jine vety pouzivaji zridka . Na otazky odpovidaji no jóóóó , ale néé . I mí sklápeci chlapci rostou tak rychle, ze rano si obleknou tricko a vecer jim nejde pres hlavu zpatky. A to i presto, ze tricka jsou TAK velka. Nohy pouzivaji misto sneznic / 48 a 46 / a take sni vsechno,co jim predlozim ,pokud k tomu pridam lahev kecupu a syr. Podotykam PREDLOZIM. Jakmile to lezi ve spajzu na zemi, nebo je to zabalene, nebo v kastrole v lednici / mimo zelnacky / - neni to pozivatelne . Sni misu jablek naposezeni / polezeni, ale musi byt na osminky a bez jadrincu. Jinak jablka shnijou na mise bez povsimnuti. Jsou cela já. Maminka mi rada a nahlas vypravi /a kluci s potesenim poslouchaji,/ ze jsem byla uplne stejna..Helena
 jitka (dcery skoro 12 let a 3 roky) 
  • 

Naše puberťačka 

(23.3.2005 8:10:09)
Maceško,to si mě rozesmála,ikdyž vím,že kolikrát to k smíchu není.Vždy sem si myslela,že dcera bude ,co se týče puberty stejná jako matka,ale není.Já skoro ve 12 letech byla dítě(bez fyzických změn) a dcera (s výrazně fyzickými změnami)je normální puberťák a náznaky dětství jsou ta tam(dobře či špatně?).Taky sem věděla,že to období příde,ale nečekala sem tak brzo!Co se týče jídla,tak dcera naopak hledá ve všem,aby tam nebylo moc tuku a nejraději by byla vegetarián.Slovník,no to u nás neni tak hrozný,taky mezi sebou používaj ty svoje slova,ale co mi utkvělo v paměti je slovo hustý(asi když se něčemu divý).S vlasy též nic moc nedělá,jen je nechává rozpuštěné,ale co se týká laku na nehty,pleť.krému,lesků a tak,tak tím je zásobená a pořád do mě hučí,že by potřebovala něco z vlasy udělat(obarvit či melír).Jinak je to hodná holka se samými jedničkami.Ještě musím napsat co má ona napsáno na svým pokoji-má tam obrázek a nápis TO JE MOJE IZBA-PŘELOŽÍM PRO BLBEČKY TO JE MŮJ POKOJ.Hlavně se nenechat od nich vytáčet,jinak bysme se zbláznili.Ahoj
 Berrinkaa 


Re: Maceško 

(23.3.2005 8:52:31)
:-))))))))))))))
Maceško, tvé články přímo miluju, je to vždy úplný balzám v tom všedním kolotoči....
třeba na tvůj článek jak Michalka? vše nejdřív protancuje jsem myslela snad 3 dny....přímo mě fascinoval....a všem jsem vyprávěla, jak úžasná tu žije matka, mezi námi ostatními....
Já mám teprve 2 letého klučíka, ale puberty se tedy děsím už ted, když tolik dokáže zlobit a vztekat se už ted, co bude dělat ve 13? Snad budu mít ten dar jako ty abych vše tak krásně a s nadhledem zvládla:-)))

Jitko, tvoje reakce mě také pobavila....hlavně ten nápis na dveřích tvé dcery, to jsem se tu málem utloukla a vzpoměla si na své mládí, já tam měla napsáno toto NECHÁPU JAK TAK INTELIGENTNÍ DÍTĚ JAKO JÁ,MUŽE MÍT TAK NEMOŽNÉ A HLOUPÉ RODIČE:-)))
taky si se mnou mamka užila, ale přežila:-D
Všem rodičům pubertáků přeji pevné nervíčky a takový krásný nadhled:-)
 0 


Re: Re: Maceško 

(23.3.2005 13:56:43)
Super článek, úplně vidím mého 13ti letého bratra :o)

Já měla zase v pokoji nápis
"Pořádek je pro blbce. Inteligent zvládne zmatek." a spoustu dalších :o)))

Celkem se děsím až do toho věku doroste dcera, jestli bude po mamince tak se máme na co těšit :o).

 Kja 


Re: U nás 

(23.3.2005 14:07:20)
Mám doma dva kousky (14+15) a buhužel jsme už přešli to období, kdy snědli jen to, co je volně k jídlu. Dneska si klidně namažou chleba, usmaží vajíčka, uvaří těstoviny,... ještě že jsou obchody otevřené i v neděli odpoledne, jinak bych se musela naučit i ten chleba péct.
Ale vím, že bude hůř, neb jsem měla dva mladší bratry a kolem toho 17 roku jsem měla pocit, že sní i mě :-))
 soňa, já, puboš 
  • 

už jsem tim prošla?? 

(30.3.2005 19:25:35)
je mi 14 let, mam o deset let mladsi segru. kdyz se nekomu neco stane, treba mama ma nohu v sadre, tak se staram o rodinu. vyzvedavam malou ze skolky, chodim na nakupy, varim, obcas i uklidim :).. k temhle vecem me nemusi nikdo nutit, beru to jako pripravu na svuj zivot, jednou budu muset tuto funkci zastavat naplno. mam jedu kamaradku, ktera je v tezky puberte, moooc tezky. rodicuk odsekava, je na ne protivna, dokonce i na me, stejne s ni kamaradim, cekam az se to zlepsi a je s ni sranda. moje maminka je velmi benevolentni, asi ma ve me velkou duveru, a to je dobre, protoze ja to citim. v hodne vecech se citim i samostatna a nekdy i zodpovedna. ve skole jsem vetsinou premiantka, ale to neznamena ze mam same jednicky, kdyz dostanu spatnou znamku nikomu to nerikam, ne proto ze to tajim, ale protoze vim ze mi reknou at si to opravim, tu znamku si opravim a vsechno je v poradku. to uz jsem vyspela??
 Šáry 
  • 

Re: už jsem tim prošla?? 

(30.3.2005 20:26:29)
Soňo,

řekla bych, že jsi :o))

Obecně si myslím, že když má někdo v pubertě přiměřené povinnosti a odpovědnost (nebo nedejbože nějaké větší starosti jako je nemoc v rodině), tak s ním ta puberta obvykle tak nemlátí, protože si to jednak nemůže dovolit, jednak si už tím, že tyhle věci zvládá, dokazuje, že je téměř dospělý a nepotřebuje si to dokazovat jinak.

Vždycky je mi příjemné poslouchat někoho, kdo už takhle mladý dokáže uvažovat o životě zodpovědněji než mnozí věkem dospělí...
 JaninaH 


Dík, Maceško. 

(23.3.2005 8:08:15)
Včelé díky za článek.
Jako tonoucí stébla se chytám takových článků. Vědomí, že v tom nejsem sama, že nás, ubohých rodičů puberťáků, je mnoho a že se to všude projevuje víceméně stejně, mi pomáhá tohle období přečkat.
Zrovna včera jsem dceři říkala, že si už vůbec nevzpomínám, kdy celá rodina neposled svorně zasedla k jedinému (tj. pro všechny stejnému) jídlu a všichni hezky jedli, až všechno snědli, a potom mamince poděkovali, že to bylo dobré. Nebo kdy naposled celá rodina někam šla (na procházku, do kina, na výlet...) a všem se to líbilo, hlavně proto, že jsme byli pohromadě.
Přirovnání s ptáčaty, vylétajícími z hnízda, je trefné. Jen ať se učí lítat . Ale proč mi, sakra, v tom hnízdě musí pořád dělat takový binec?
J.
 Zuzana, dcérka 3a3/4r., syn 8m. 
  • 

Krásne a vtipné :-) 

(23.3.2005 8:46:37)
Vďaka! Vzhľadom na vek mojich detí mi to celé pripadá ešte dosť vzdialené, ale už dlho som sa tak nepobavila. Je to trefné, krásne napísané, s láskou a pochopením pre tak náročné obdobie! Asi si to budem musieť odložiť :-))).
 nela+Tom/92 


puberta 

(23.3.2005 8:55:03)
Ahoj Maceško a všichni,
taky mám doma "puboše" je mu dvanáct a v poslední době se většinou divím, jestli je to opravdu ten můj roztomilý hodný syn, který s námi doma ještě před pár měsíci žil, protože v poslední době mi připadá, že nám ho někde vyměnili.
Taky máme nápis na dveřích " Zákaz vstupu!" Po pravdě řečeno, já vstoupit do jeho pokoje ani nemusím. Je to jedno velké smetiště - podle mě, podle mého puboše je v pokoji pořádek.
Vybojovala jsem si, že alespoň ve společných prostorách musí udržovat pořádek, pokud tam není, vyžaduji okamžitý úklid. Musím říct, že si docela zvykl.
Oblečení a účesy : kapitota sama pro sebe. Pokud neohrožuje své zdraví, nechám ho tak. Ráno má sice nagelované vlasy, kartáček na zuby však většinou zůstane nepoužitý. Takže denně se u nás ozývá věta : " Umyl jsi si zuby?"
"Ano!" a já opět : "Nekecej, neumyl" Pokračujeme tak asi 5x a pak se milostivě zvedne a jde se umýt, výraz v jeho tváři bych nikomu nepřála vidět.

 nela+Tom/92 


puberta 

(23.3.2005 9:44:48)
Ahoj Maceško a všichni,
taky mám doma "puboše" je mu dvanáct a v poslední době se většinou divím, jestli je to opravdu ten můj roztomilý hodný syn, který s námi doma ještě před pár měsíci žil, protože v poslední době mi připadá, že nám ho někde vyměnili.
Taky máme nápis na dveřích jeho pokoje "Zákaz vstupu!" Po pravdě řečeno, já vstoupit do jeho pokoje ani netoužím, chodím tam, jen když je to nezbytně nutné. Je to jedno velké smetiště - podle mě, podle mého puboše je v pokoji pořádek.
Vybojovala jsem si, že alespoň ve společných prostorách musí udržovat pořádek, pokud tam není, vyžaduji okamžitý úklid. Musím říct, že si docela zvykl.
Oblečení a účesy : kapitota sama pro sebe. Pokud neohrožuje své zdraví, nechám ho tak. Ráno má sice nagelované vlasy, kartáček na zuby však většinou zůstane nepoužitý. Takže denně se u nás ozývá věta : "Umyl jsi si zuby?"
"Ano!" a já opět : "Nekecej, neumyl" Pokračujeme tak asi 5x a pak se milostivě zvedne a jde se umýt, výraz v jeho tváři bych nikomu nepřála vidět.
Jídlo, to je další kapitola. Denně mne odpoledne vítá s otázkou? "Co jsi přinesla k jídlu, co budeš dělat k jídlu?" Upozorňuji, že něco k jídlu u něho znamená, něco teplého, nejlépe maso. Když mu předložím jogurt, případně čestvé pečivo s máslem, tak se mně zeptá, co udělal, že ho tak trestám.
Taky má tu, dle jeho názoru, nejhorší matku, jakou si mohl představit. Ale večer se z něj stává opět ten roztomilý malý chlapec, který chce spát se mnou v ložnici (manžel přes týden nebývá doma).
Tak snad tu pubertu svých dětí všichni přežijeme ve zdraví.

 Šárka, kluci 12 a 4 
  • 

Re: puberta 

(23.3.2005 10:20:18)
Nelušo, s tím čištěním zubů...jako bych se slyšela. Přesně tak je to u nás!!! Vlasy si nageluje, i kdyby měl přijít pozdě do školy, ale čistit zuby?? Pche! Ztráta času.
Jinak, souhlasím se Simčou /mimochodem, dlouho ses mi neozvala/, že jsou někdy na zabití. Tento týden mám puboška u babičky a to je doma klid!!! Musím se vás všech zeptat, znáte beat box? Můj syn to doma dělá snad 30 x za den a mně z toho tečou nervy!! Když mu nadávám, když ho prosím, aby přestal, říká mi, že za to nemůže, je to prý zlozvyk,ale když je na návštěvě, ani necekne... Takže my máme doam beat boxové období už několik měsíců a musím vám říct, to je teda fakt hustý!!!

Jednu krásnou větu kdysi kdesi řekla Halina: Mít rád své děti znamená, že je přes to všechno nezabijeme. :-)))) Myslím, že u puběrťáků to fakt platí.
 Šárka  
  • 

Znáte Beat box ??? 

(23.3.2005 11:48:06)
Nelušo, s tím čištěním zubů...jako bych se slyšela. Přesně tak je to u nás!!! Vlasy si nageluje, i kdyby měl přijít pozdě do školy, ale čistit zuby?? Pche! Ztráta času.
Jinak, souhlasím se Simčou /mimochodem, dlouho ses mi neozvala/, že jsou někdy na zabití. Tento týden mám puboška u babičky a to je doma klid!!! Musím se vás všech zeptat, znáte beat box? Můj syn to doma dělá snad 30 x za den a mně z toho tečou nervy!! Když mu nadávám, když ho prosím, aby přestal, říká mi, že za to nemůže, je to prý zlozvyk,ale když je na návštěvě, ani necekne... Takže my máme doam beat boxové období už několik měsíců a musím vám říct, to je teda fakt hustý!!!

Jednu krásnou větu kdysi kdesi řekla Halina: Mít rád své děti znamená, že je přes to všechno nezabijeme. :-)))) Myslím, že u puběrťáků to fakt platí.
 Lenka Nová, tři dospívající dcery 
  • 

Re: Znáte Beat box ??? 

(11.8.2006 19:08:10)
nikdo tady nebude nadávat na beat box!!!
 cheva 


Re: Znáte Beat box ??? 

(21.6.2010 12:00:11)
Myslím, že názory se prostě vyjadřovat smí :-)
Já bych taky prskala, kdyby syn začal poslouchat Maxim Turbulenc, Kabát a podobné kapely, které já považuji za výsměch hudbě. Je to jen o názoru a vkusu...
 Dani, také Tom/92:-) 
  • 

Re: puberta 

(24.3.2005 14:36:41)
I my máme doma Toma/92, s naprosto stejným průběhem, vč.toho večerního spaní s maminkou v posteli, když není táta doma:-))))
A největší vítání, když přijdu z práce, poskakuje jak tajtrdlík, když vidí tašku se slovy:"Cos mi koupila?" a pokud zjistí, že nic, odchází a už mi nevěnuje pozornost:-)
 danka, kluk 10, holka 13 
  • 

Re: Re: puberta 

(15.3.2007 11:04:22)
Tak to je přesný, to mně dokonce tu tašku vytrhne z ruky s výkřikem, já to vybalím, taška padá na zem uprostřed cesty z předsíně do kuchyně ve chvíli, kdy zjistí, že tam táhnu jen takové trapnosti jako olej, brambory, chleba.... A dcera má přesně na dveřích do pokoje ceduli: Zákaz vstupu a zvláště pro členy rodiny dodržujte. A je pravda, že je snad lepší do jejího pokoje nechodit. Vždy jsme na mrtvici. Přežijme:))))
 Bára, 2 kluci 10 a 12 
  • 

Re: puberta 

(24.3.2005 15:11:58)
Musím se smát, když to tady tak pročítám. Já mám doma dva "bigoše" v jednom pokoji. Už se neobtěžuji rovnáním oblečení ve skříni, pochopila jsem, že je tato činnost naprosto zbytečná (ale pozor...postřeh...tuto činnost po mém ukončení začali kluci najednou provádět sami). Pokud do pokojíku musím zavítat, mistrně poskakuji jako srnka mezi věcmi, které mají - zdá se - své opodstatněné místo právě na zemi. "Ukliď si stůl"...věta, kterou už dávno neopakuji. Starší je schopen psát úkol se sešitem položeným na klávesnici. Vyčistit zuby? Teprve poté, co nebezpečně šermuji suchými kartáčky na důkaz lži, se pánové odkulí laskavě do koupelny. Teplé jídlo? Nepřichází v úvahu. Jogurt? Jen oříškový a jen určitou značku. Pečivo jen s máslem a nutelou a sýrem. Rajčata po kilech. Jablko? Nakrájené. Hektolitry mléka. Maso? To nechápeš mami, musí se kousat. Polévky? Maximálně hrachovou. Nechci si ani představit, jak je to ve školní jídelně. "Mami, máme nějakou sušenku?"...nejčastější věta. Úkoly? Času dost. Učit se? Stihnu ve škole. "Hustý" je u nás taky všechno. Filmy počínaje, přes oblečení a holkama konče. "Tomu prostě mami nerozumíš, jsi ženská". Tak jo. Pokusy o jakési usměrňování ve výchově sice vypadá, že vyznívá naprázdno, ale...komunikujeme. Člověk by je někdy vážně s chutí zašlapal do země...ale když přifunim z práce a až pod nos mi donesou voňavý kafíčko, tak si říkám...stojí to za to. :) Takže přeji silné nervy všem.
 Misa3 


Re: Re: puberta 

(24.3.2005 23:04:09)
Baro, ted me napadlo, co kdybys ryze jako experiment je nechala nakupovat a varit. Aha chapu, mas obavu ze by nevarili a penize na nakup by vyhodili za dva ci tri typy neuveritelne drahych a pro normalniho cloveka dlouhodobe nepozivatelnych jidel. Uprimne receno, asi ze mne promlouva davna experimentatorka. Proste by sis nekam sama, nebo s jejich otcem zajela a po tydnu se vratila.:-)))

Strasne by me zajimal vysledek. Stal by dum, nebo by na jeho miste byly jen ohorele trosky? Nebo by naopak bylo vse v dokonalem poradku a nezjistila bys naprosto zadne zmeny? Nebo neco mezi tim( misty spaleniste, misty poradek)? Potomci by A) kypely zdravim, B)projedli penize na potravu prvni den a zbytek byly hladem, (klidek, clovk vydrzi hladem az 30 dni a pokud vam vodarna nevyhlasi stop stav tak to zvladnou)C) neco horsiho.

Nechtela bys to v lete zkusit? Neco jako druhe libanky. Kdyz si s sebou vezmes neco silnejsiho na uklidneni, tak co se asi tak muze stat abyste to s manzelem nezvladli, ze. Urcite nic. Takze v lete vyjed a popis vysledky...:-)))

No jo ja vim, ze nebudes pokusnicit s vlastnim potomstvem, jen proto ze by me to zajimalo...Skoda.:-)))
 Barbora 
  • 

Re: Re: Re: puberta 

(25.3.2005 9:01:57)
Tak tohle zkusili naši rodiče. A divili se.
První den jsme měli na oběd pizzu s tatarkou, na večeři smažák s hranolkama a tatarkou, k TV chipsy.

Druhý den totéž. Pak jsme v noci nespaly, jak nás bolelo břicho, takže další dny jsme se stravovaly "zdravě". !!! Pozor, při výběru jídla také dost záleží na tom, jaké nádobí je čisté. Pokud je síto na halušky v dřezu, dělají se špagety apod.

Na konci týdne jsme uklidily binec a umyly nádobí (ve vaně).

Měli jsme domluvu s rodiči, aby nás po překročení hranic
 Bára, 2 kluci 10 a 12 
  • 

Re: Re: Re: puberta 

(29.3.2005 11:54:35)
Ahoj Mišo. Tvuj návrh na experiment ponechat dva lehce pubertální hochy nakupovat a vařit už u nás doma proběhl. Vybavila jsem pány penězi, nákupní taškou a se slovy: "Tak a je to na vás, chceme teplou večeři" je odeslala do krámu. Teplá večeře skutečně byla. Zajistily ji topinky s česnekem :). Bochník chleba, máslo, nezbytné oříškové jogurty a hlavně několikero druhů slaných pamlsků (to na večer k televizi) a 2 láhve koly. No považ mami, dokonce jsme neutratili všechny peníze!! Na mé protesty, že jsem nechtěla k večeři jen topinky, ale i nějaký kousek masa, třeba i s bramborem, se mi dostalo odpovědi :"Měla jsi se jasně vyjádřit". Uznávám, pochybení na mé straně :). V případě, že bych někam odjela na týden a ponechala je doma válčit, nemám vůbec obavu o to, že by trpěli hlady. Po té, co by došly veškeré zásoby pečiva, by si zajistily potravu za svěřené peníze v podobě jiných pochutin. Nehledě na to, že některé polotovary konzumují v syrovém stavu. Takže bych to viděla na několik pytlů nezbytných lupínků denně, zapitých litry sladkých limonád. V nejhorším by došlo snad i na polívku z pytlíku.

Předpokládám, že experiment by měl jeden zaručený výsledek. A sice spokojené "bigoše", že se na několik dní vymanili brblajícím rodičům :).
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Finanační vedení domácnosti - hoďte to na bigoše, ať trochu vidí.... (možná budou žasnout :-D) 

(29.3.2005 16:44:29)
BÁRO - Tento experiment má smysl, jen pokud ho bigošům naservíruješ jednak v souvislostech a druhak (:-D ) v dlouhodobějším horizontu. Fakt to funguje, coby bigoš jsem tímto pokusem prošla a - i když v tom věku bych to asi rodičům nepřiznala - leccos jsem pochopila.

Takže na jakési naše hromadné sourozenecké mrnkání proč že nemáme cosi, co určitě "mají už všichni, jenom my jsme nemožní a proč nám to nekoupíte".... si rodiče dali tu práci, sedli si s námi a papíry ke stou a řekli: tak si to spočítejt sami.

1) příjmy do rodiny jsou toik a tolik
2) nájem a inkaso (se zvláštním upozorněním na telefonnní účty, na kterých jsme měli svoje "stopy" )
3) měsíční platby - pro všechny šalinkarty, obědy, naše kapesné a tak
4) dál tam byly různé věci - typu pojištění, povinné ručení a tak - které se platí 1x ročně, tak rozpočítáno na měsíc
5) no a pak suma na dovolenou - zase spočítáno, kolik se musí měsíčně dát stranou, abychom mohli jet v létě do Bulharska, kde máme půlku rodiny.....

No a pak to rodiče uzavřeli: co nám zůstane je na měsíc na nákupy jídla, drogistické věci a případné doplňování šatníku.

Zdálo se nám, že ta suma je dostatečná a přesvědčovali jsme rodiče, že přece oblečení nechceme pořád, ale snad 1x za dva či tři měsíce máme právo.... A že se klidně dá ušetřit na jídle, máme přece velkou zahradu, tak se dá přece....

A rodiče nám hodili udičku: na 2 měsíce můžeme řídit nákupy rodiny (pochopitelně po odložení financí na zaplacení bodů 2, 3 a 4).
Jo, začátek toho prvního měsíce byl ve velkém stylu. Byli jsme KINGOVÉ - teď rodiče uvidí, jak se to dělá. Dělali jsme nákupy, plánovali, jak ušetříme. K večeři byly obložené talíře s ozdobně krájenou zeleninou.... Za pár dní jsme nějak přestali zvládat. Tahali se s taškami a sami žasli, co toho "sežereme". Když jsme asi tak 20. měli "vyčerpán" měsíční limit a mamka nárokovala nákup mýdla, prošumovali jsme svoje skříně, kam mamka dávala hodně voňavá mýdla, aby prádlo vonělo. Nikdy bychom nepřiznali, že to nemáme pevně v rukách :-D . Konec měsíce byl ve znamení brambor na loupačku a kompotu (těch bylo ve sklepě dost - naštěstí.)
Počátek druhého měsíce jsme zahájili poučenější. Sedli jsme si se sešitem a začali plánovat. Už jsme trochu věděli, kolik čeho nás 6 sní, kolik co stojí a že studený nářez je sice dobrý, ale sekaná nasytí pořádně a na dlouho. Udělli jsme objevy: "S chlebem je studená sekaná moc dobrá, ale teplá s bramborem zasytí v menším množství a déle to vydrží....."
Rodiče nás začali štvát - prej proč už zase bramory. Proč pro nás všechny jen jedno kuře. Proč není doma sirup. Proč někdo nekoupil hořčici, když už došla..... (Dobře znali naše trapné dotazy, které jim asi musely jít děsně na nervy.)

Byly to náročné dva měsíce. Pro nás i pro naše. A já jim moc dodnes mohu děkovat, že to tenkrát vydrželi. Asi jim dalo dost úsilí, nechat nás se v tom plácat.... Určitě měli nějakou rezervu, ale neřekli. Naopak - mamka jen tak utrousila, že dochází jar na nádobí a prášek na praní (na ty dva měcíce, kdy my jsme nakupovali a vařili, ona s tátou převzala naše úkoly - myli a utírali nádobí, prali, věšeli prádlo, vynášeli koš.....)

Pous skončil kompromisem - my uznali, že fakt nemůže být denně na stole kopec brambůrek či slaných tyčinek, naši nám troch přdali kapesného a my si na léto našli brigády, abychom si mohli koupit to, po čem toužíme.

Pokud máte pevné nervy, zkuste to taky, ale jeden nákup bez dalších souvislostí asi fakt nic neřeší......

Ahoj
Simča
 Majka 
  • 

Re: Finanační vedení domácnosti - hoďte to na bigoše, ať trochu vidí.... (možná budou žasnout :-D) 

(30.3.2005 0:06:23)
Simčo,
úžasný!!!! už se těším, jak to s těmi svými budoucími bigoši skoulím. Problém je, že nároky mají už teď podobné (Adam - 6 let: proč máme pořád toho starýho favorita? Tak mami, několik dní choď do práce na dlouho, ať si ušetříme. Podotýkám, že jsem úča, abych mohla být odpoledne k dispozici dětem a tudíž nejsem "na dlouho" v práci....), i když jim je 10 a 6 let.
Ale fakt, už se těším!

Zrovna tak bych potřebovala své žáky nějak zapojit do učitelského řemesla, aby si taky zkusili, zač je toho loket. Jenže oni to stejně berou jako vodvaz, nikoliv práci...

Majka
 Ifka, pubertální dvojčata 
  • 

Re: zuby 

(20.2.2006 19:05:22)
Já své drahoušky zavedla k zubní hygienistce, která jim i s pěkně názornými obrázky vysvětlila, jak vypadá dáseň uhnívající parodontózou. Oba drahoušci si teď sami rádi, pečlivě a poměrně pravidelně opracovávají chrup.
 Kopretinka 


Maceško, 

(23.3.2005 9:49:24)
moc pěkné, hezky si to všichni užíváte. My jsme se sestrama měly v pokoji nápis - POŘÁDEK JE PRO BLBCE, INTELIGENT SE V BORDELU VYZNÁ.
Já mám děti na začátku pub., slovník máme teda stejný, oblíbené je hustý a namachrovaný, což s oblibou přejímá náš čtyřletý - Maminko, já ti povím vtip, ale huftej. Slovo hustý se stává součástí našich rodinných tradování.
 Czeperka 


Re: Maceško, 

(23.3.2005 11:21:56)
Kopretinko, moje rozkošné, sladké desetilté děvčátko používá místo "to je hustý" - "tak to je masakr" :-))) Od ní mi to přijde víceméně úsměvný.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Hustý 

(23.3.2005 14:46:58)
"Hustý" používám(e) už docela dlouho, ale před čtyřmi lety jsem to vyslovila (v Ostravě) před lidmi, kteří tomu nerozuměli a chtěli po mně vysvětlit význam slova a to jsem najednou nevěděla. Nejpodobnější mi přišlo asi "To je teda síla.", dodala jsem, že někdy to je myšleno jako pozitivní a někdy jako negativní hodnocení - podle kontextu, ale ti kdo se mě ptali pořád jen kroutili hlavama, že nechápou. Tak kdyby měl někdo lepší vysvětlení významu, ráda si ho přečtu.
 adelaide k. 


Re: Hustý 

(24.3.2005 9:20:02)
To nebylo tím že ti lidi byli z ostravy ale prostě to neznali (asi neměli ve svém okolí "bigoše" :-) Pokud vím tak se to tady normálně používá.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Hustý 

(24.3.2005 19:54:38)
Adelaide, tak to je zvláštní - bylo jim všem kolem třiadvaceti...
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Hustý 

(25.3.2005 10:58:55)
Jeno,
to je naopak jasný. Je-li jim 23, v pubertě byli někdy před 8 - 10 lety a to se určitě používalo nějaké jiné úsloví (netuším jaké - já byla v té době už usedlý státní úředník a mladej naopak žvatlající batole). Spíš je zajímavé, kde ji "to je hustý" pochytila ty ;-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Hustý 

(25.3.2005 11:30:19)
Stáňo, to je jednoduchý - stýkám se s lidmi různého věku (a teď si nejsem jistá, jestli to neznám už od své puberty). Ale to "hustý" používají i mnohem starší lidi než já - asi se se taky stýkají s kdekým, nebo mají dobrou paměť :-)
 marketkau 


Re: Hustý 

(24.6.2010 23:19:45)
Pokud si pamatuju "to je hustý" jsme používali v pubertě i my (je mi 31 let), jen jsem na to už zapomněla. Nedávno s tím ale přišel ze školky můj čtyřletý synek ~:-D a používá to doooost často... Ze začátku mi to přišlo strašně směšný. Když po něm chci aby si šel umýt ruce, převléknout se, najíst se, uklidit hračky apod. a jemu se to zrovinka v tu chvíli nehodí, děsně se na mě zamračí a prohlásí: "dobře, neka!" a ukáže ~Rv (rovněž s tím přišel ze školky)... Tak nevím s čím přijde v pubertě, který se mmch už teď děsím... ~a~
Sama jsem pubertu tak nějak vynechala, tak nevím na co se mám připravit. Když mi bylo 13 a mladší sestře 10 let umřela nám máma, takže na pubertu nebyl čas, o všechno jsem se musela postarat...
 Vladan 


Re: Re: Re: Re: Hustý 

(26.3.2005 19:40:58)
Tak v pubertě jsem já byl...já asi nebyl - u mě to neproběhlo:-) Revolta vůči rodičům se nekonala, přehršel sexuálních zkušeností nebyl a mezi mé oblíbené činnosti patřily a dodnes patří domácí práce:-) Ale místo "to je hustý" se používalo "To je boží" Pro holky byli kluci "živočiši" (Oblíbená nadávka - "Ty živočichu")
 vladimír, 3děcka ve 3,5 letech 
  • 

Re: Hustý 

(28.3.2005 22:44:49)
já z ostravy jsem, ale za poslední roky došla jazyková "osvěta" už i tady (přez stále nedokončenou dálnici D47 a vlakový koridor). Takže tomuto a jemu podobným výrazům (vopruz atd.) už taky rozumíme. je to jako v Praze říct: toš, dej mi sodofku ! ...a dostanu sifon, nebo v lepším případě se mě zeptají, heléééé, nejseš ty z vOstravy ??
Ale zpět. moje děcka jsou zatím malé, sotva se mluvit učí, ale už teď se toho děsím, co přitáhnou domů za výrazy, když slyším hovory náctiltých. Tá se tomu vůbec zabránit ???
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Hustý 

(28.3.2005 23:07:30)
Zas tu budu za prudila, ale nekecám - fakt mě to zajímá.
Proč tomu bránit?
 Aja+4 


Re: Re: Hustý 

(28.3.2005 23:13:06)
nedá
 Aja+4 


Re: Re: Hustý 

(28.3.2005 23:17:38)
..no nedá, ale každé dítě je jiné - některé chytlavější. Některé tak mluvěj jenom mezi kámošema, aby se nelišili - a doma si dávaj bacha. Jiné zase si neberou servítky ani doma.
U nás - pokud to není drzé, tak se i zasmějem, pobavíme...
 zuzek 


Re: Re: Re: Hustý 

(30.9.2005 22:26:13)
To je fičák !
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Druhé kolo..... 

(23.3.2005 10:09:33)
Tak jo, taky to máme doma.....
Starší dcera byla velmi milé, poslušné a rozumné dítko... a v podstatě jím zůstala. Jenom občas má stav, který doma nazýváme "zatmění na mozku". Potom je nejlepší se s ní o ničem nebavit, a na vše regovat "Ano, pube, budeme se o tom bavit, až bude mozek doma" Trvá to maximálně pár hodn - do rána, vyspí se z toho, ale občas bych ji zabila.
Dcera měla včera 17, je pravděpodobné, že tak 2 - 3 roky a jsme z nejhošího venku :-D .
Průser ale je, že za ty 3 roky bude mít naše "malá" 11 a budeme se připravovat na druhé kolo. Mám jen děs a hrůzu, jak to busde probíhat u ní. Ona ještě neopustila období "dvouletého vzdoru" a tak přejdeme rovnou do asi velmi divokého období puberty...

Tak vydržet a pevné nervy všem - nám i našim pubošům.

Simča

PS. výraz "bigoš" jsem ještě neslyšela, ale je pěkný. Taky že je něco "koží" neznám - naše dítka používají "boží". Ale je fakt, že v poslední době je vše spíše "hustý", a když je něco hodně hustý, tak jsou z toho "vytlemený"......
 Xantipa 
  • 

Re: fuj, to ke košlavý 

(23.3.2005 12:11:23)
Tak u naší dcery - 16 let - je všechno košlavý. Fuj, to je košlavý /myslí tím jídlo, špinavé, a prostě všechno, co nechce dělat/. Není to sprosté slovo a přesto šílím.
Co mě dokáže dorazit, to jsou její diskuze. 100+1 důvod, proč něco neudělat a ani jeden, proč to udělat. Práce, které byly pro ni běžné 5 let, jsou teď pro ni nesplnitelné.
Když už mám dost, prostě vypínám a neposlouchám. Jediná možnost, jak ji k něčemu donutit, je zákaz nějaké akce či oblíbené činnosti. Ona doufá, že než odejde, nevšimnu si, že je to či ono neudělané a já abych nezapomněla, co jí každé ráno už týden připomínám, tak mám popsaný den v diáři. Pro ni je to bezva hra Kdo s koho a pro mě nervy. No, mohlo by to být určitě i horší.
Ale teď už se děsím, až to budu mít všechno 2x. Možná už otupím.
 Šárka  
  • 

Re: Re: fuj, to ke košlavý 

(23.3.2005 13:29:08)
Já myslím, že všechny matky puberťáků by na konci tohoto období vývoje dítěte měly dostat Nobelovku za statečnost:-))) Tím se nechci dotknout otců, ale přeci jen jsou matky u nás s dětmi mnohem víc než otcové. A taky, děti s k nim více dovolí...
 Misa3 


Jako vzdy skvele 

(23.3.2005 11:44:34)
Marusko, jsi skvela, zasmala jsem se, jak uz dlouho ne. Libi se mi jak vse zvladas. Tvoji bigosi jsou fajn hlavne proto, ze jsou respektovani a brani s toleranci, jakou si zaslouzi kazdy clovek, v kazdem stadiu zivota.
 Olina 
  • 

Zdravím 

(23.3.2005 12:36:18)
Maceško. Dneska jsi mě nejdřív pobavila a pak skoro rozbrečela. Mám svátek když tady najdu tvůj článek. Papa
 Marysha 
  • 

Bravo! 

(23.3.2005 14:22:19)
Macesko, klobouk dolu pred tvym nadhledem!:-))) Tvoje clanky jsou vzdycky jako pohlazeni po dusi, mile a vtipne, diky za ne!
 Tabea 
  • 

kolik máte těch dětí... 

(23.3.2005 14:23:40)
počkejte 5?já myslela ,že jen Dana Dominika,Helču a Míšu?
 brácha 
  • 

Re: kolik máte těch dětí... 

(25.3.2005 11:03:17)
... a Zuzku!
 Mecháček 
  • 

To se máte ... 

(23.3.2005 16:18:30)
Buďte všichni šťastni a vděčni za každý den, kdy máte se svými dospívajícími potomky jen takové krásné starosti. Jak vám všem závidím.

Maceško, moc dobře podáno, ostatně jako vždy.

Mecháček (méně šťastný rodič...)
 nela+Tom/92 


Re: To se máte ... 

(23.3.2005 16:25:10)
Mecháčku,
z tvého příspěvku je patrné, že jsi prožila něco moc smutného. Já Ti přeji, aby si prožila taky mnoho radosti. Zkus se třaba ze svého smutku vypsat. Taky jsem to zkusila (viz. příspěvek ze začátku března - "K životu potřebujete málo" ) a hned je mi lépe. Nela
 Misa3 


Re: Re: To se máte ... 

(23.3.2005 17:32:11)
Nelus...Mechacek je jeden z mala muzu, kteri sem prispivaji. Jeho prispevku si vzdy vazim, ale vim asi proc pise tak smutne, ale stejne jako Ty mu preji, aby bylo zase lip.
 Olina 31 
  • 

Re: Re: Re: To se máte ... 

(23.3.2005 17:54:37)
Mecháčku, a co tak smutně? Proč jsi méně šťastný rodič?
 Majka + 2 
  • 

Re: Re: To se máte ... 

(24.3.2005 8:59:09)
Všechno, o čem se tu píše, se mne nějakým způsobem týká. Bigoše ještě sice doma nemám, i když moje 10 letá dceruška si otvírá pusu pěkně a ty zmíněné hlášky používají dávno obě mé ratolesti - tedy 10 a 6. Ale mám krásnou neteř a synovce ve věku 16 a 19 a nevím, jací jsou puboši či bigoši, za to vím, že dneska oba litují všech sebemenších hrubostí vůči své mámě, protože ta jim před 14 dny umřela (tedy moje vlastní a jediná sestra).
Určitě se vžíváte do jejich situace a tak si můžete říkat, zaplaťpámbu, že ty děti mají koho otravovat a kým "pohrdat"....

A ještě něco: jako učitelce bigošů jste mi právě dost věcí vysvětlili a tak to s nimi zkusím vydržet a nechat je třeba v hodině dojíst ty jejich dřevorubecké krajíce. Jen ty mobily by mohli nechat na pokoji. Fakt ovšem je, že doma se jejich hlášky omezují na jídlo či inteligentní odmítnutí úklidu a dalších věcí, zatímco ve třídě jsou dav a stádo a dokáží s dospělým jedincem hodně zalomcovat.

Tak vzhůru hlavu všichni!
 Líza 


Re: Re: Re: To se máte ... 

(24.3.2005 9:19:27)
Majko, :-(((
 Marysha 
  • 

Re: To se máte ... 

(23.3.2005 18:08:17)
Mechacku, tenhle smutnej ton se k tobe vubec nehodi!?
 16.5Salám&Lajka14 


Nevím, 

(23.3.2005 18:42:33)
určitě tu budu za opozici... ale pro mne znamená TOHLE nechápat bejt starej. Ve chvíli, kdy se život člověka vymezí na práci a zodpovědnost... a když si tak vzpomenu na svoje mládí, tak mi nejvíc ze všeho vadila taková ta přezíravá tolerance "však počkej, taky budeš jednou takovej opruz jako jsem já... poznáš to, až budeš mít vlastní děti... taky budeš konzerva..." A proč by jako měl? :o)
 Palice dubová 
  • 

Re: Nevím, 

(23.3.2005 20:38:52)
Monty, já mám trochu delší vedení, ale cos tím prosím tě chtěla přesně říct?? Četla jsem to 2 x a nějak furt ne a ne pochopit ....jestli článek znamená, že autorka je stará, nebo jestli si myslí, že je stará, nebo že stáří nechápe mládí nebo co jako?? Buď tak hodná a vysvětli mi to, ale pěkně po lopatě, ano?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 21:22:53)
Palice dubová,
chtěla jsem tím říct pouze to, že dle mého názoru člověk začíná duševně stárnout (fyzické stárnutí jaksi zastavit nelze) ve chvíli, kdy začne přistupovat k mladým jako k praštěncům, kteří z toho vyrostou, protože "my jsme z toho taky vyrostli". :o)
Jinak viz Jena.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 21:33:05)
To není totéž? Já mluvila o těch, co z toho nevyrostli a taky žijou...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 21:35:43)
Á, sorry, mně se palice nějak nezobrazila, tak jsem si myslela, že to je důvěrné oslovení od Monty směrem ke mně :-) Ale už jsem to našla.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 21:41:59)
No, já jich taky pár znám. :o) Není jich zas tak málo, jak by se mohlo zdát. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 22:20:15)
Asi si člověk musí umět vybrat s kým (mezi kým) chce žít...

To mi připomnělo jeden nedávný rozhovor se skupinou řekněme žen různého věku.
Jedna říkala, že to neni dobrý, když maj lidi v uchu náušnice jednu vedle druhý, že tam je spousta akupunkturních bodů a mohou si tím ublížit. A zrovnatak má spousta lidí tetování jen jako pózu, z 95% ani pořádně nevědí, co ten jejich symbol znamená.
Já na to, že co vím, tak moji kamarádi vědí moc dobře proč a co chtěli, že náušnice si píchají často sami a mají je na místech, kde ani nejsou vidět a že jeden z nich má propíchnutý opravdu kdeco, ale podle mě mu to opravdu něco dává - má to pro něj smysl.
Načež jiná osoba: Já naprosto věřim tomu, že Ty se stýkáš s těmi pěti procenty.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(23.3.2005 22:40:11)
Jeno,
jenže ne každej má dost síly k tomu, aby nepodlehl těm... řekněme archetypálním vlivům. Spousta lidí to přijme jako normu a nenapadne je, že by to mohlo být jinak a zpětně toho litujou.
Moje máti mi třeba cca v mých 25ti letech přiznala, že mi hrozně závidí, že jsem se dokázala trhnout a odejít od rodiny, ona s tím má celej život problém a nedokázala to. Pořád byla poslušná holka, protože jí tak vychovali, její vnitřní přesvědčení třeba bylo jiný, ale proti tomu modelu se nevzepřela - a to ji vlastní otec sexuálně obtěžoval a matka ji nikdy neměla moc ráda, dávala přednost máminýmu staršímu bráchovi, kterej se teď na svojí starou matku vykašlal, přijede k ní 1x za 2 měsíce max. a bydlí ve stejným městě. Navíc docela malým.
Tam podle mne funguje ten mechanismus přijímání vzorů, byť podvědomej, protože TAKHLE JE TO SPRÁVNĚ, i za cenu toho, že pak budu nespokojenej a nešťastnej, protože ve 45 - 50ti letech zjistím, že mě děti nepotřebujou, na čaje se už nechodí, Flamengo už nehraje, nenosí se tesil a taky se jinak mluví a já pak nikam nepatřím, nic nemám a můžu leda celej den čučet na telenovely.
 JaninaH 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(24.3.2005 13:24:18)
JENO, Monty,
s pobavením jsem si přečetla úsek diskuse, ve kterém si notujete, že VY určitě budete cca za 10-14 let své puberťáky chápat a rozumět si s nimi. Muhaha. Jsem přesvědčená, že to si myslí většina rodičů, aspoň já jsem si to vždycky myslela. Ale... No, asi nemá cenu vám to vysvětlovat, však vy to pochopíte, až budete starší. :-)))
J.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(24.3.2005 20:00:20)
Janino, říkala jsem si, jestli se ozveš :-)
Tak mě napadá, že já ani Monty nemáme holčičku, kterou by "nám" moh někde na chatě někdo zbouchnout :-)
 Kja 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(25.3.2005 11:39:59)
Musím stoprocentně souhlasit s Janinou, i když si tím pádem připadám jako "vykopávka" :-))
Ono je to totiž i spoustě jiných věcí, než jestli potomky nechám oblékat podle svého nebo poslouchat muziku, která mi leze (nebo neleze) na nervy.
Je pro mně jednoduché cítit se mladá (mmch - je mi 35) v partě kamarádů, která se taky cítí mladá. A klidně se chováme stejně jako před 15 lety, za svobodna a bezdětna.
Ale kupodivu si tak nepřipadám se svými syny (15,14), i když s nimi vycházím v pohodě. Dokonce mi i občas řeknou, že mi to sluší, nebo že jsem mladší a pohodovější než např. matky kamarádů. Protože pořád jsem pro ně máma a ne kamarád (a ono to tak má být). Jsem pro ně ten dospělý, který za ně vyřeší průšvihy, postará se, když jim nebude dobře, jsem ta jistota, která přece funguje pořád a na kterou je spoleh...
A potom taky moje vlastní pocity. Je jedno, že už mě oba přerostli, pořád jsou to "moji chlapečci" a já se o ně bojím a cítím za ně zodpovědnost (kterou mám zatím i fakticky) a ten ochranářský přístup ti sakra přidá na pocitu dopělosti :-)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(25.3.2005 11:44:26)
Jistota nemůže být starší kamarád? Musí to být rodič?
Nevím, možná fakt uvažuju jinak, ale já když mám problém nebo se potřebuju vykecat/svěřit, tak nevolám svý matce a nevím vcelku o nikom, kdo by jí v podobné situaci volal. Volám kamarádce, která je o pár let mladší než moje máma a volala bych jí, i kdyby moje máma byla, jestli mi rozumíte. :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(25.3.2005 11:55:06)
Jo, ještě tohle...
Nevím, jestli je dobře vzbuzovat v dětech pocit, že jsme tady proto, abychom žehlili jejich průšvihy. Já se domnívám, že své průšvihy si má řešit každý sám, když už není dost obezřetný a dostane se do nich. :o) Tím neříkám, že bych dítěti nepomohla, ale rozhodně nechci, aby to bral jako moji povinnost. To je ryze moje dobrá vůle a nic jinýho.
A pokud je mi zle, tak jdu automaticky za někým, kdo je mi blízký, a je úplně fuk, jestli je to rodič nebo někdo jinej. Nicméně pokud se ke mně bude rodič chovat jako někdo, kdo mne tahá z maléru, čímž mi de facto dává najevo, že toho nejsem schopen sám, tak mi logicky nebude tak blízkej, protože z něj budu cítit převahu ve smyslu "malej trouba zase něco vyvedl a já to za něj budu lepit, protože jsem RODIČ".
 16.5Salám&Lajka14 


Modelová situace :o) 

(25.3.2005 12:03:38)
15ti letý syn načmárá na školní záchodky nějaké graffitti a bude přistižen.
Já jako rodič:
a) otevřu peněženku a nechám záchodky na své náklady vymalovat, aniž bych řekl jediný slovo
b) zmlátím ho jako psa, pak otevřu peněženku a nechám na své náklady vymalovat
c) nechám ho, aby za svý kapesný koupil barvu a štětku a šel to vymalovat sám
d) uhradím náklady na vymalování a půl roku mu to budu otloukat o hlavu
e) strhnu mu náklady na vymalování z kapesnýho a půl roku mu to budu otloukat o hlavu
f) nechám školu, ať ho potrestá sama, třeba dvojkou z chování
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 12:07:39)
Tak nevim, Monty, řekla bych c, ale tu dvojku z chování by stejně dostal přídavkem :-)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 12:13:40)
Já jsem taky pro c).
:o)
 Mecháček 
  • 

Re: Re: Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 13:45:09)
Milí zlatí ! Kdyby to bylo tak jednoduché, bylo by to krásné... Mimochodem, už jste něco podobného zažili ? Pokud ne, tak Vám to ani nepřeji. Je to hořká zkušenost, kterou je lépe nechati si ujít (jak to ale udělat, že). Ale líbí se mi ten optimismus, kéž by vám všem vydržel. A myslím to upřímně (fakt, né jako Standa).

Mecháček
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 14:00:10)
Mecháčku,
u svého dítěte ne, je ještě malý. Zažila jsem to u sestry. A upřímně řečeno, teprve ve chvíli, kdy za ni rodiče přestali řešit průsery a velmi nekompromisně jí dali nůž na krk, tak ty průsery přestala dělat a dneska je tak slušná, až to hezký není.
A nebyly to malý průsery. Byly to průsery o kriminál.
Netvrdím, že to funguje na 100%, ale myslím, že ve většině případů ano...
 Mecháček 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 14:31:05)
Milá Monty,
já Ti (doufám) rozumím, co jsi chtěla tou pomyslnou stupnicí možností říct. Jen jsem chtěl poukázat na fakt, že zdaleka ne vše se dá takto jednoduše vyřešit a popsat. Oni totiž ti naši, jak je nazvala Maceška, "bigoši" povětšinou nějak moc nevnímají (asi nechtějí) tu tenkou hranu mezi klasickým průšvihem na pár facek a skutečným problémem se zákonem. A tam už pak jde legrace stranou. Nevím, co potkalou Tvou sestru, zato vím velmi dobře, co potkalo našeho nejstaršího syna a s ním potažmo celou rodinu. To bych si mohl plíce vymluvit, stejně jsem nebyl schopen tomu zabránit, a to jsem byl pyšný na svou komunikativnost a na to, jak svým dětem rozumím. Houby je to platný. Zřejmě to tak musí být a nám (myslím jako rodičům obecně) nezbývá, než věřit, že to všichni nějak ve zdraví přežijem. A pokud říkáš, že rodiče museli být na sestru tvrdí a přísní, aby jí z toho dostali (nevím, co přesně tím myslíš), pak věz, že tomu moc dobře rozumím. Ale i tak, nevěř tomu, že budeš připravená nechat toho svého miláčka padnout až na samé dno, i když budeš stokrát přesvědčená, že by mu to pomohlo, neuděláš to. Ani my jsme to neudělali. Nejspíš jsou tak silní rodiče, my mezi ně nepatříme. Tak se v tom plácme, ja se dá a pořád doufáme, že to jednou musí mít konec. Jen abychom se toho všichni ve zdraví dožili. To jsem se zase rozpovídal, to jsem ani neměl v úmyslu.

Mecháček

P.S.
Tak mě napadlo Maceško, víš že za mých vojenských časů se "bigošem" označovali vojáci pěchoty ? Říkalo se jim "bigoš polní, vzduchem chlazený", nevím proč, asi že museli v boji hodně rychle utíkat, aby je netrefili. Jejich životnost v čase příp. války se odhadovala na 10 s, tank měl pro srovnání 3 min. Ale to jsem nějak odběhl od tématu, tak se omlouvám. S Tvými (našimi) bigoši to opravdu nijak nesouvisí.
 Palice Dubová 
  • 

Monty a Mecháčkovi (nejen...) 

(25.3.2005 15:30:40)
Monty, jsem taky pro C, ale zároveň souhlasím s Mecháčkem, že málokdy je to tak snadné a tak transparentní.
Mecháčku, tobě rozumím, byť jsem se zatím do takové situace se svými dětmi nedostala, nicméně, mám takové tušení, že od toho nejsme daleko. Průsery řešíme už asi 2 roky (je mu 13 let, synovi teda..) - zatím to ještě jakž takž jde, ale nervy to jsou stejně šílené. Teď se k tomu přidala ještě i puberta a když si představím, že -jak mi všichni říkají - tohle je "jen" začátek, tak nevím, jestli to "pak" vydržím. Nicméně, napsal jsi tam jednu moc krásnou věc. A sice, že jste syna nenechali padnout...víš, myslím, že to je prostě tím nejdůležitějším úkolem rodičů. Nikoho jiného totiž to dítě nemá,myslím nikoho, kdo by při něm stál naprosto vždycky. Tím nemyslím všechno omlouvat nebo žehlit průsery za něj, ale aby to dítě vědělo, že s jeho jednáním třeba nesouhlasíte, ale jste tu pro něj i tak.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty a Mecháčkovi (nejen...) 

(25.3.2005 15:45:32)
Tak já to zkusím přiblížit. Sestra se dostala do party, která fetovala, vykrádala auta, kšeftovali s nějakýma kradenýma mobilama nebo co apod. U soudu sice byla jenom jako svědek, možná sama o sobě nic neukradla a jen ty věci přechovávala, to nevím. Každopádně v té době její kluk ukradl v mámině bytě větší částku peněz (30 tisíc). Dle mého soudu jsou tohle docela velký průsery...
Čistě teoreticky - ale zatím si za tím stojím: jsou hranice, po jejichž překročení už tady nemůžu být pro svoje dítě a dělat mu zázemí. A ty hranice přesně ohraničují můj vlastní postoj k určitým věcem, moje chápání morálky. Když moje dítě bude zloděj, tak ho nezavrhnu, nezavrhnu ho ani, když bude brát drogy, pít nebo hrát na automatech (ale samozřejmě mu to nebudu platit a všemožně se pojistím proti tomu, aby si své slasti za moje prachy nepořizovalo), ale kdyby moje dítě spáchalo úmyslnou loupežnou vraždu, tak už těžko může chtít, abych pro něj někdy v životě něco udělala. Ono by možná stačilo, kdyby úmyslně mučil a zabíjel zvířata. Ano, bylo by to pořád moje dítě, ale těžko bych si ho zvala v neděli na oběd nebo mu posílala do basy balíčky. Pokud by si vybralo cestu, která je mimo hranice mé jinak téměř bezmezné tolerance, tak se všemi důsledky.
Ono totiž právě to, že o někoho trvale přijdeš tě donutí přemýšlet, jestli jsi náhodou neudělal chybu. Když víš, že ti rodiče budou tolerovat skutečně všechno, nemáš důvod své chování přehodnocovat... nějaký Damoklův meč myslím nad sebou potřebuje každý.
 Palice dubová 
  • 

Re: Re: Monty a Mecháčkovi (nejen...) 

(25.3.2005 23:40:33)
Monty, máš pravdu. V tomhle: "Když víš, že ti rodiče budou tolerovat skutečně všechno, nemáš důvod své chování přehodnocovat..." naprosto souhlasím. Víš, takového něco si ani nechci představovat. A dokonce si myslím, že ač se dá výchovou docílit,ale i zpackat mnoho, věřím tomu, že spousta rodičů od dětí těžkých kriminálníků na jejich konání nenese vinu.
Sestra mé velmi blízké kamarádky byla ve 13ti na potratu, od 14 do 15 byla prostitutka, několik měsíců o ní rodiče nevěděli...hrůza...dnes je jí o 10 let víc a žije slušný spořádaný život. Následky na duši si ovšem nese stále.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Monty a Mecháčkovi (nejen...) 

(26.3.2005 11:25:41)
Monty, myslím, že už se tu podobný přístup rozebíral v souvislosti se závislostí na drogách. V té poslední fázi, kdy dítě chodí domů jen krást, vyspat se, najíst apod., ale jinak nekomunikuje, nespolupracuje atd. krizová centra doporučují, aby rodiče přestali dítě jakkoli podporovat. Pokud už to není ve fázi, kdy nepomůže vůbec nic, je určitá šance, že starosti kde spát, co jíst a další člověka donutí něco dělat. Vím o dvou případech, kdy to vyšlo, z těch dvou jedna holka už nebere vůbec nic asi tři roky - předtím byla na perníku a říkala, že když ji rodiče v listopadu vyhodili na ulici, bylo to krušný, ale že to bylo přesně to, co ji donutilo začít se o sebe starat, protože zas ve fázi, kdy by jí bylo úplně jedno, jestli umře ještě nebyla.
 Misa3 


Mechacku, nemej mi to za zle 

(27.3.2005 15:28:41)
Mechacku, budes mi za to, ze se mi to naramne dobre mluvi. Ale chtela bych Ti napsat dve veci. Kdysi jsem byla naprosto na dne a nekolikrat jsem se pokousala o vse mozne, jedina kamaradka, ktera mi zustala, mi rekla, ze za to nic nedam, kdyz proste necham veci tak jak jsou a pokusim se je nejak prestat a neublizovat si, abych ji slibila, ze nebudu delat nic, proste treba kvuli ni...Takze jsem pockala, a do dvou let se muj zivot zlepsil a vse co jsem pokladala za zcela ztracene se nejakym zpusobem znormalizovalo. Proste jen kvuli tomu, ze jsem mela jedinou kamaradku, ktere nebylo jedno, jestli jeste ziju, nebo ne, jsem prezila, nasla si pratela a praci a zivot se upravil a znovu jsem byla vyrovnana, i kdyz ne asi stastna, nevim jestli to vubec jde. A kazdy mame sve problemy, to co se Ti zda jako zanedbatelne, bylo pro mne skutecne k nepreziti.

A druha vec: nekdy je prave nutne nechat "postizene" dite odejit a proste si nabit usta. Doporucovala bych Ti velice knihu "Matka Davida M narozeneho 23 cervence." Je to autobiografie zakladatelky svepomocne organizace pro deti, ktere uvizli v drogach a skutecne znicili sve rodiny. Rodice pro problemove dite zanedbali vsechny a vsechno ostatni, sebe druhe deti, veskery normalni zivot. Protoze se pokusy pri kterych se jim casto zhroutila jejich rodina ukazaly jako naprosto neucinne i pro to "postizene" dite, rozhodli se to udelat jako jinde kde svepomocna skupina fungovala jiz nekolik let, proste se vzajemne podporovat aby meli dost sili a neustale nedelali stejnou chybu a nerozbijeli si kvuli" problemovemu" diteti svou rodinu. Takze autorka knihy zila nekolik mesicu nekde kde jiz svepomocna skupina existovala za nekolik mesicu se vratila a pokusila se zalozit podobnou svepomocnou skupinu i v Holandsku ( mozna si ty zeme ustavicne pletu, omlouvam se). Proste pres vsechny problemy, nakonec meli dobre vysledky, a i pres nekolik zhrouceni clenu skupiny, se ji nakonec podarilo vytvorit organizaci, ktera dava alespon zakladni oporu pro rodice.

Tedy tim nechci rict, ze by Tvuj problem byl tento, nebo ze bys mel zakladat nejake svepomocne skupiny.:-))) To pochopitelne ne, ale pisu o tom proto, ze oni vysly zakladni myslenky, pokud udelali vsechno, co pro "postizene" dite mohli, vse, az se samy zhroutili, jejich rodiny se rozpadali a ostatni "nepostizene" deti se dostavali do problemu, celkem logicky usoudili, ze to co jeste nevyzkouseli je NECHAT "PROBLEMOVE" DETI PROSTE SPADNOUT NA USTA, VENOVAT SE RODINE A SOBE, DAT SE DO PORADKU A DITE PROSTE NECHAT. NECHAT MU JEN TO ZE POKUD BUDE HRAT PODLE URCITYCH PRAVIDEL, MUZE SE DO RODINY VRATIT, ze zacatku jen na kratkou dobu a zkusmo, POKUD NE BUDE MUSET ZNOVU ODEJIT.

Moc prosim, pokus se tu knihu alespon pro jeji, rekneme myslenkove poselstvi, precist a uvazit to o cem mluvi. Pokud se neda delat nic, je mozna dobre nechat veci tak jak jsou a SMIRIT SE S NIMI. Ver mi jsem asi o dost strarsi nez Ty, mnoho veci se nakonec nejakym zpusobem upravi a malo co se ji tak horke, jak se uvari.

Vim, ze se na mne zlobis a mas za to, ze Te vubec nechapu a presto Ti radim, abys to zkusil, nebo o tom zkusil alespon popremyslet...Zkus treba alespon tu knihu, alespon poradce, kde bys mu rekl, co by se stalo, kdybys proste dite, ktere do rodiny nezapada a nici ji, nechal zit podle jeho a do rodiny ho poustel jen za velmi prisne stanovenych podminek, spis jen jako na navstevu, protoze stejne Ty, ani ostatni jeho nejblizsi nejsou schopni ho ovlivnit...

Ta kniha je autobiografie takze NEKONCI HAPPYENDEM...konci tim, ze zdrava, ale rodici, i vzajemne zanedbavana cast rodiny se da dohromady a i kdyz "problemove" dite s nimi uz zit nemuze a oni ho jen obcas zahlednou, jak se propada a zase snazi vlastnimi silami zachranit(tyka se to drog), ale rodice si udrzi ostatni cleny rodiny, i sebe navzajem a dokonce i pro nej jsou jakymsi utocistem, kam muze na par dni prijit, i kdyz pokud porusi bezna pravidla souziti rodiny, bude muset zase odejit.

Je to jedine, co se v tomto pripade da udelat a tak to mozna stoji zato zkusit. Je neco, co se tyka mnoha situaci a co jsem po dlouhe dobe prijala a o cem rikam, nekterym lidem, kteri jsou na tom hodne zle, rodicum a partnerum nemocnych, onkologickym pacientum v poslednich stadiich nemoci, i tem, kteri maji nejake jine tezko resitelne trapeni: existuje nadeje, ktera neni typickou nadeji, ale spis smirenim...
 Misa3 


Mechacku, nemej mi to za zle 

(27.3.2005 15:34:15)
Mechacku, budes mi za to, ze se mi to naramne dobre mluvi. Ale chtela bych Ti napsat dve veci. Kdysi jsem byla naprosto na dne a nekolikrat jsem se pokousela o vse mozne, jedina kamaradka, ktera mi zustala, mi rekla, ze za to nic nedam, kdyz proste necham veci tak jak jsou a pokusim se je nejak prestat a neublizovat si, abych ji slibila, ze nebudu delat nic, proste treba kvuli ni...Takze jsem pockala, a do dvou let se muj zivot zlepsil a vse co jsem pokladala za zcela ztracene se nejakym zpusobem znormalizovalo. Proste jen kvuli tomu, ze jsem mela jedinou kamaradku, ktere nebylo jedno, jestli jeste ziju, nebo ne, jsem prezila, nasla si pratele, praci a zivot se upravil a znovu jsem byla vyrovnana, i kdyz ne asi stastna, nevim jestli to vubec jde. A kazdy mame sve problemy, to co se Ti zda jako zanedbatelne, bylo pro mne skutecne k nepreziti.

A druha vec: nekdy je prave nutne nechat "postizene" dite odejit a proste si nabit usta. Doporucovala bych Ti velice knihu "Matka Davida M narozeneho 23. cervence." Je to autobiografie zakladatelky svepomocne organizace pro deti, ktere uvizli v drogach a skutecne znicili sve rodiny. Rodice pro "problemove" dite zanedbali vsechny a vsechno ostatni, sebe, druhe deti, veskery normalni zivot. Protoze se pokusy pri kterych se jim casto zhroutila jejich rodina, ukazaly jako naprosto neucinne i pro to "postizene" dite, rozhodli se to udelat jako jinde, kde svepomocna skupina fungovala jiz nekolik let, proste se vzajemne podporovat, aby meli dost sily a neustale nedelali stejnou chybu a nerozbijeli si kvuli" problemovemu" diteti svou rodinu. Takze autorka knihy zila nekolik mesicu nekde, kde jiz svepomocna skupina fungovala, za nekolik mesicu se vratila a pokusila se zalozit podobnou svepomocnou skupinu i v Holandsku ( mozna si ty zeme ustavicne pletu, omlouvam se). Proste pres vsechny problemy, nakonec meli dobre vysledky, a i pres nekolik zhrouceni clenu skupiny, se ji nakonec podarilo vytvorit organizaci, ktera dava alespon zakladni oporu pro rodice.

Tedy tim nechci rict, ze by Tvuj problem byl tento, nebo ze bys mel zakladat nejake svepomocne skupiny.:-))) To pochopitelne ne, ale pisu o tom proto, ze oni vysly zakladni myslenky, pokud udelali vsechno, co pro "postizene" dite mohli, vse, az se samy zhroutili, jejich rodiny se rozpadali a ostatni "nepostizene" deti se dostavali do problemu, celkem logicky usoudili, ze to co jeste nevyzkouseli je NECHAT "PROBLEMOVE" DETI PROSTE SPADNOUT NA USTA, VENOVAT SE RODINE A SOBE, DAT SE DO PORADKU A DITE PROSTE NECHAT zit podle jeho. NECHAT MU JEN TO ZE POKUD BUDE HRAT PODLE URCITYCH PRAVIDEL, MUZE SE DO RODINY VRATIT, ze zacatku jen na kratkou dobu a zkusmo, POKUD NE BUDE MUSET ZNOVU ODEJIT.

Moc prosim, pokus se tu knihu alespon pro jeji, rekneme myslenkove poselstvi, precist a uvazit to o cem mluvi. Pokud se neda delat nic, je mozna dobre nechat veci tak jak jsou a SMIRIT SE S NIMI. Ver mi jsem asi o dost strarsi nez Ty, mnoho veci se nakonec nejakym zpusobem upravi a malo co se ji tak horke, jak se uvari.

Vim, ze se na mne zlobis a mas za to, ze Te vubec nechapu a presto Ti radim, abys to zkusil, nebo o tom zkusil alespon popremyslet...Zkus treba alespon tu knihu, alespon poradce, kde bys mu rekl, co by se stalo, kdybys proste dite, ktere do rodiny nezapada a nici ji, nechal zit podle jeho a do rodiny ho poustel jen za velmi prisne stanovenych podminek, spis jen jako na navstevu, protoze stejne Ty, ani ostatni jeho nejblizsi nejsou schopni ho ovlivnit...

Ta kniha je autobiografie takze NEKONCI HAPPYENDEM...konci tim, ze zdrava, ale rodici, i vzajemne zanedbavana cast rodiny se da dohromady a i kdyz "problemove" dite s nimi uz zit nemuze a oni ho jen obcas zahlednou, jak se propada a zase snazi vlastnimi silami zachranit(tyka se to drog), ale rodice si udrzi ostatni cleny rodiny, i sebe navzajem a dokonce i pro nej jsou jakymsi utocistem, kam muze na par dni prijit, i kdyz pokud porusi bezna pravidla souziti rodiny, bude muset zase odejit.

Je to jedine, co se v tomto pripade da udelat a tak to mozna stoji zato zkusit. Je neco, co se tyka mnoha situaci a co jsem po dlouhe dobe prijala a o cem rikam, nekterym lidem, kteri jsou na tom hodne zle, rodicum a partnerum nemocnych, onkologickym pacientum v poslednich stadiich nemoci, i tem, kteri maji nejake jine tezko resitelne trapeni: existuje nadeje, ktera neni typickou nadeji, ale spis smirenim...

Omlouvam se, za chyby i za rady, ale neda mi to. Misa
 Janulajka 
  • 

Bigoš poľný 

(5.4.2005 8:20:06)
Bigoš poľný je vo vojenskej hantýrke pešiak, bigoš poľný vzduchom chladený je výsadkár (hovorovo aj "paragán") :)
 Marysha 
  • 

Re: Re: Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 14:33:27)
Jsem tez pro c :o) I u nas doma to tak fungovalo, kdyz jsem byla dite ja.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Modelová situace :o) 

(25.3.2005 17:19:53)
Beru C, ale obávám se, zda by ne to škola přistoupila - oni jsou fakt spíš na ty nicneříkající dvóje z chování...

S.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Průsery nežehlit!!! 

(25.3.2005 17:18:08)
Monty
souhlasím s tebou, že by děti neměly brát jako SAMOZŘEJMOST, že za ně rodiče všechny prů..... vyžehlí.

Mimochodem já jako rodič počítám s tím, že kdyby došlo k tomu, že moje dítě už samo nebude moci, tak mu tu pomocnou ruku NABÍDNU, ale musím mu dopřát možnost se z toho dostat sám. Dodnes stojím za svým názorem z období své puberty: "Možná dělám chybu, ale to je moje chyba, moje právo ji udělat a já si za ni ponesu následky."

Pár chyb jsem fakt udělala, žádná nebyla tak fatální, že by při ní šlo o život, ale hubu jsem si párkrát narazila. Dobře mi tak :-D, poučila jsem se.....

S.
 Misa3 


Re: Průsery nežehlit!!! 

(29.3.2005 16:48:01)
Myslim, ze prilis zevseobecnujes. jsou deti, ktere se musi naucit si sve problemy vyresit samy a deti, kterym by v uvodnim stadiu meli poradit a pomoct rodice. Jinak totiz se Ti muze snadno stat, ze vychovas fobika, ktery se dane sutuaci bude s panickou hruzou vyhybat. je tedy nutne jak sama pises, aby dite vedelo, ze nikdo neni neomyslny a ma tedy pravo sem tam udelat nejaky problem, ktery potom bude muset resit. Mozna, ze mluvim z druhe strany byvalych ustrasenych deti, ktere maji obavy se vubec vyskatovat mezi ostatnimi detmi, aby se neco nestalo, proc by se jim druzi smali, nebo neco proc by jim rodice nadavali.

Pokud si je clovek nejakym narorem prilis jisty, mel by si uvedomit, ze musel neco prehlednout. Bohuzel to neni jen z Marfiho zakonu, ale realita. Jakmile vis neco na 100% urcite jsi v necem vedle.
 Andrea  
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(26.3.2005 23:07:23)
tvym ditetem bych nechtela byt.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, 

(26.3.2005 23:29:58)
Nejsi schopna řešit si své průšvihy sama? :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Pro zajímavost :o) 

(26.3.2005 23:34:33)
Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami touhy po životě.
Přicházejí skrze vás, nejsou však vaši.
A třebaže jsou u vás, nepatří vám.
Smíte jim dávat svou lásku, ne však své myšlení.
Neboť mají své vlastní myšlenky.
Můžete ubytovat jejich těla, nikoli však jejich duše.
Neboť jejich duše dlí v domě zítřků, který nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se pokusit stát se jim rovní, nesnažte se však učinit je rovné sobě.
Neboť život jde dál, nevrací se, aniž se pozastaví u včerejšků.
Jste luky, kterými byly vaše děti vystřeleny do života jako živoucí šípy.
Lukostřelec vidí cíl na cestě k nekonečnu a vší silou vás napíná jako luk, aby šípy letěly daleko.
Kéž je vám toto napnutí rukou Lukostřelce radostí:
Neboť On miluje šíp v letu, miluje i luk v jeho stálosti.

(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)
 Anouk 


Re: Pro zajímavost :o) 

(27.3.2005 0:12:56)
Ahoj Monty,
Džibrána "žeru", Tebou citovaný úryvek obzvlášť.
Ale stále mi v uších zní např.

"Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje luk, který je pevný."

a tak bych za tenhle "nový" překlad rdousila:-)), to má někdo starosti co!


 Psychouš 
  • 

"Můj nemožný fotr má trapný piecing" ;-) 

(24.3.2005 14:04:23)
Já se tím opravdu upřímně bavím.
Ono se totiž s velkou pravděpodobností pubertální dítě opiercingovaného hocha bude za svého otce stydět, protože mezitím bude piercing něco těžce "fotrovského". :-)
Samozřejmě z toho může ten opiercingovaný kluk "vyrůst" :-) a může to železo zahodit (ty díry příp. jizvy mu zůstanou), ale to zase bude ten, kterého "to semlelo" a "zradil své ideály". :-)

Každopádně s faktem, že v uchu je hodně akupunkturních bodů, polemizovat NELZE. A že takovýto piercing ovlivňuje zdraví asi taky ne, nepopřeme-li tisíciletou čínskou moudrost.

A argument (bylo to myšleno jako argument?), že si náušnice si píchají často sami ... :-))) ... no ten tomu taky zrovna dvakrát nepřidá
. ;-))

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: "Můj nemožný fotr má trapný piecing" ;-) 

(24.3.2005 20:06:54)
Psychouši, ten piercing vůbec nesouvisel s tématem puberta. Nepochybuju, že tak jak teď nejsou moderní tesilky až mně bude 50, nebudou moderní zvonáče (a nebo možná už zase jo, kdo ví). Ale o piercing mi tady vůbec nešlo - šlo mi především o to, že každý si může do značné míry vybrat v jaké společnosti žije. (A že může žít mezi lidmi, kteří nezazdili své ideály bylo v předchozím příspěvku.)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: "Můj nemožný fotr má trapný piecing" ;-) 

(25.3.2005 6:37:21)
Jsem zapomněla reagovat na to proč jsem napsala, že si to někteří propichujou sami. Nevim, jestli se naše myšlení neubírá příliš odlišnym směrem, abys moh pochopit jak to myslim, ale ta osoba, co mluvila o akupunktuře to pochopila, takže: věřim tomu, že někteří lidé dokáží vycítit, kam se mají píchnout, aby jim to třeba i na principu akupunktury bylo ku prospěchu. Ne, že by to museli vystudovat - prostě jen jsou dostatečně vnímaví.
 Psychouš 
  • 

wow! 

(25.3.2005 10:04:00)
Tak člověk, který dokáže vycítit a trefit meridián tenkého střeva by se akupunkturou rozhodně měl živit, třeba ji někde přednášet. :-))
Možná by mohl dokonce čínské mistry doplnit či jejich dílo překontrolovat ;-))).
To byl teda s prominutím ignorantský blábol. V duchu dlouhodobě raženého hesla my víme vždy všechno líp, jsme totiž dost vnímaví. :-)
Stačí dobrý úmysl, trocha te lásky, otevřené srdce, vnímavost a ... člověk může řešit diferenciální rovnice. ;-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: wow! 

(25.3.2005 11:13:49)
Já věděla, že tohle nepochopíš.

Sama taky vnímavá nejsem, ale oni i ti čínští mistři na to nepřišli jen tak metodou pokus omyl po propíchání stovek klientů. Jsou lidi, co vidí auru, jsou lidi, co cítí energetické dráhy, jsou lidi, co cítí jiné věci a že já to neumím není důvod, abych to prohlásila za nemožný.

MMCH, osoba, která mluvila o akupunktuře se těmi věcmi zabývá, dělá i další - např. kineziologii, se kterou já nemám žádnou zkušenost a moc jí nedůvěřuju, ale přesto jsme se pochopily.
 Psychouš 
  • 

Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:31:43)
:-)
Nepochopím, nepochopím. Z mého pohledu není co. :-)
Ale umím se s tím smířit ;-).

Jo, to, aby neškolený člověk nějakým pocitem poznal, že nezasahuje meridián dle čínské medicíny považuju za nepravděpodobné na úrovni nemožnosti.
A doporučoval bych, abychom si tady nehráli až tak vysoko a chtěli kamarády srovnávat s těmi starými čínskými mistry akupunkturisty. :-)

To je fakt absurdní a věřit tomu nemůže skutečně nikdo.

Správná a dospělá argumentace je "na akupunkturu kašlat". Proti tomu se nic nedá říct a ani není důvod cokoliv chtít říkat. Kdežto trvat na dokonalosti, "ošéfovanosti" všech hledisek je dětinskost.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:39:37)
jsem ráda, že tu máme někoho, kdo ví co je správné. Hned bude ten můj černobílej svět ještě jednodušší :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:42:41)
Ještě - nepsala jsem, že to ten člověk dělá na vědomý úrovni a má to vošéfovaný. Jen že ví proč to dělá, něco mu to přináší, neškodí mu to a není to póza.
 Psychouš 
  • 

Re: Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:48:50)
Že člověku něco neškodí se těžko poznává.
Aspirovat na vycítění účinků škodlivin je dost vysoká laťka.

Já bych řekl "líbí se mu to a tyhle věci neřeší". :-)
Je to totéž a zní to civilněji (a pravdivěji).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:52:56)
Kdyby je neřešil, nejspíš by je ani nedělal.

je mi líto, ale budu muset opustit diskusi, neb odjíždím pryč. Mějte se tu hezky.
 Marysha 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 14:23:44)
Psychousovi se po tobe urcite bude moc styskat:o)))
 Psychouš 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: wow! 

(26.3.2005 13:17:05)
Kdyby je neřešil, nejspíš by je ani nedělal.

Asi jsem se špatně vyjádřil - neřeší věci jako je třeba ta akupunktura.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: wow! 

(25.3.2005 12:44:34)
Já si zase myslím, že dospělý je člověk ve chvíli, kdy umí minimálně připustit, že někdo jiný taky může mít pravdu a za druhé to, že nemůžu rozumět úplně všemu. :o)
 Psychouš 
  • 

Lehce záludné otázky 

(24.3.2005 14:27:48)
Vyroste člověk z nadšeného sledování večerníčků?
Vyroste z některých oblíbených činností?

Jde o duševní zrání a na něm není nic špatného. To, že se člověk věkem duševně mění je přece úplně logické a správné, protože to začíná v dětství a přece nikdo z vás by nechtěl být kompletně duševně dítětem, nebo jo?
No a pokud ne, tak kde je ten bod, kdy už by už duševní výbava měla zůstat napořád? Puberta? 15 let? 18 let? Až si řeknu "teď jsem se sebou spokojený"? Ale to si přece řekne i to dítě. :-)
Tajemstvím je, že dospělý člověk je se sebou spíše pořád nespokojený.

Nebo jaký máš vztah k odžínovaným pětačtyřicetiletým máničkám s heavymetalovými tričky? :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Lehce záludné otázky 

(24.3.2005 20:15:33)
Tak např. já si nevytvářím vztah k lidem podle jejich triček. Tady nejde o to, jestli ty lidi někde zamrzli, ale o to, jestli se něčemu nezpronevěřili. Jestli třeba člověk původně ekologicky smýšlející najednou s dobrým příjmem začne na přírodu kašlat (např. si vyveze zadek autem až na Sněžku (obrazně), protože je to pohodlné a rychlé).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Lehce záludné otázky 

(24.3.2005 20:49:26)
Jsem vybrala příklad už docela dost od tématu, tak to zkusim zase stáhnout kousek zpátky - všichni jsme někdy byli puberťáci a nebyli jsme o nic lepší a měli jsme ke svému chování své důvody. Kdo nezapomene "puberťáka v sobě", může snáz rozumět svým pubertálním dětem.
Druhá možnost je začít nadávat na tu dnešní mládež. (MMCH - proč mám pocit, že se mnou mluvíš přesně tím lehce přezíravým tónem ala to pochopíš až budeš starší? A proč např. u Janiny H. ten pocit nemám?)
 JaninaH 


Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(24.3.2005 21:54:02)
Jeno,
to jsem ráda, žes to od staré paní vzala jako nadsázku :-)
Mně vůbec nepřipadalo, že by z článku Macešky vyplývalo, že ona svým "bigošům" nerozumí. Z jejího článku (ze všech jejích článků) čiší veliká láska k dětem i veliké porozumění. Ale zároveň podle mého názoru chce M. vyjádřit, jak je soužití s potomky v tomto věku obtížné. A mně se zdálo, že ty a Monty nám tvrdíte, že to tak obtížné vůbec nemusí být, stačí jen dostatek porozumění, vcítění se a tolerance. S tím nemůžu souhlasit. Kéž by to bylo tak jednoduché! Ale není. Puberťák prostě má nepřekonatelnou potřebu se vůči něčemu vymezovat, proti něčemu bojovat, jak tu někdo nedávno trefně poznamenal, "kopat i do otevřených dveří".
Máš naprostou pravdu v tom, že hodně pomáhá ponoření se do minulosti a hledání "puberťáka v sobě". Přinejmenším člověk s překvapením zjistí, že v některých věcech ani tomu V SOBĚ už nerozumí a naopak, že v něčem se vůbec nezměnil :-).
J.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(24.3.2005 22:33:57)
Janino, to ale vůbec nebyla kritika Macešky proboha! Přeci každá úvaha pod článkem se nemusí týkat autora.
 Psychouš 
  • 

zapomenuté ideály 

(25.3.2005 11:03:10)
No protože jsem o tom přesvědčen, že spoustu věcí pochopíš až budeš starší a že vlastně stále procházíš nějakou prodlouženou pubertou, kdy máš těžký odpor k autoritám (např. odborným).
Tady vůbec nejde o otázku věku, ale o konkrétního člověka.

I u těch zapomenutých ideálů je to přítomno. Člověk si mnohdy pamatuje, proč na ty ideály "zapomněl". Často to dokáže i zdůvodnit a vůbec to nemusí být jen pohodlností. Často své ideály prohlásí za naivní či dokonce hloupé nebo škodlivé. S věkem a zkušenostma totiž u většiny lidí přichází více pohledů na věc a v mládí zdánlivě jednoduché a jasné věci se komplikují.

Dám příklad: tak třeba mladý bojovník za práva zvířat a proti zabíjení zvířat, militantní vegetarián. Chápu ho? Chápu. Myslí to dobře? Myslí. Je to špatný člověk? Z toho co víme pravděpodobně ne. Souhlasím s ním? Nesouhlasím. Proč? No protože na světě je spousta lidí, kteří přežívají díky masu. To je pro mne dostatečný argument, abych s militantním vegetariánem kategoricky a aktivně nesouhlasil. Přesně vím co si o mě bude myslet. A já mu můžu říct jedině - že to pochopí časem. :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zapomenuté ideály 

(25.3.2005 11:23:49)
1) Znáš osobně nějakého militantního vegetariána?
Já ne. Zato jsem slyšela spoustu lidí, rejt do vegetariánů.
PS: nejsem vegetarián.

2) Nemám odpor ke všem autoritám. Mnoha autorit si vážím (a nesouvisí to s tím, zda se mnou souhlasí jak se mi obvykle pokoušíš vnutit). Dokonce mám ráda i svou tchýni :-)
PS: Nedávno tu byl příspěvek jak probíhá vyšetření sluchu s narkózou a jsem si jistá, že kterýkoli rodič, kdyby z těch dvou možností měl vybrat, volil by přirozený spánek jako já - ne jako revoltu, ale jako rozhodnutí zdravého rozumu.
Fakt by mě zajímalo, jestli máš malé děti (tipuju, že ne, nebo ne ve své péči).
 Psychouš 
  • 

Re: Re: zapomenuté ideály 

(25.3.2005 12:44:31)
1) Militantních vegetariánů je přece dost.
Co třeba nevkusná billboardová kampaň "Nedělejte ze svého žaludku hřbitov"? :-)
Mimochodem, podepisuje se na jejich psychické kondici a nervové soustavě právě na tuky chudší strava, krom falešného pocitu morální nadřazenosti. Mluvím o těch agresivních.

2) Ne, jistě ke všem ne. Ale k těm, kde máš pocit, že se to po tobě chce a priori, zejména k neznámým autoritám postaveným na odbornosti.
Aby mi bylo rozuměno - tím neříkám, že by z každého papírového odborníka měl každý hned padat na zadek, ale není nutné mít předem obranný postoj.
Tak třeba jsem naprosto a skálopevně přesvědčen, že žáden ze tvých kamarádů nikdy (do smrti) nepronikne do oboru akupunktury ani v řádu jednotek procent znalostí těch lidí, co to vytvořili. Z tohoto hlediska můžeme brát ony odborné autority jako neoddiskutovatelné a nikdo s tím nic nenadělá. (To bylo takové rýpnutí postavené na faktech ;-).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: zapomenuté ideály 

(25.3.2005 12:51:35)
Ad čínští mistři - tvrdím snad opak? To je jedna z autorit, které uznávám ráda.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: zapomenuté ideály 

(25.3.2005 17:04:34)
Psychouši
ale on to nemusí pochopit nikdy - to není otázka ani věku, ani vzdělání. On bude třeba (já nevím, osobně jsem masožravá :-D ) argumentovat, že při intenzivnějším pěstování rostlinných bílkovi (napadá mně soja...) by nemusela být zvířata pojídána.

Mimochodem ač jsem masožravá, tak i mně vadí podmínky, za kterých ta zvířata musí žít, být přepravována či jak jsou zabíjena. Manžel je veterinář, trochu o tom vím.....

S.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: zapomenuté ideály 

(26.3.2005 11:14:43)
Simčo, nicméně v našich podmínkách není maso jediný zdroj potravy, takže pokud by údajný militantní vegetarián netrval na vegetariánství v rozvojových zemích, nevidim důvod, proč by o své pravdě nemohl být přesvědčený až do stáří a svým způsobem oprávněně.

MMCH, psychouši - ty nevkusné billboardy se mi líbily. Sama si uvědomuju, že neni nutný, abych maso jedla a asi bych si bez něj připadala čistší, ale (zatím?) se bez něj nedokážu obejít - jen omezuju. Jinak manžel byl nějakej čas vegetariánem ne kvůli zvířátkům, ale proto, že se prý cítil líp po zdravotní stránce.
 Psychouš 
  • 

Re: Re: Re: zapomenuté ideály + odpověď Simče 

(26.3.2005 13:23:47)
No ty billboardy byly každopádně krajně nevkusné.

Šetřím místo a odpovím tobě a Simče dohromady: o nějakém pěstování sóji či bůhvíčeho se dobře hovoří lidem, kteří to nemusí dělat. Je to takové to pubertální MĚLO BY SE.
Dospělý člověk příjde na to, že rozdíl mezi poučováním a děláním je propastný.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: zapomenuté ideály + odpověď Simče 

(26.3.2005 14:03:27)
Tomu nějak nerozumim - reálně v naší republice když nebudu jíst maso, ještě to neznamená, že musim něco pěstovat. Tak jako tak si kupujeme za peníze hotovou zeleninu, nebo hotový kuře. (Těch pár mrkví z naší zahrady nepočítám.)

K nevkusným billboardům - vím třeba, že za nevkusné byly označeny billboardy se staženou liškou a modelkou v kožichu, ale vidim to tak, že když to lidem nedojde jinak, prostě přichází na řadu názornější ukázka. Mně to nepohoršuje (asi že kožichy ani kožený věci nenosim). Maso jim, billboardy na mě zapůsobily a donutily mě znova si přebírat priority - asi jsem vhodná cílová skupina.
 Psychouš 
  • 

boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 14:15:38)
Boty z umělé hmoty a manžel nosí kšandy? :-)

No ještě byl ten billboard hloupý (nelogický).
V břiše ostatky zvířat jaksi ehm nezůstavají.

Nicméně vracím se k tomu, že s těmi bb šlo o případ agresivního vegetariánství.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 15:50:54)
Upřímně řečeno, mě daleko víc než pojídání zvířat (nejsem vegetarián, nejím sice vepřový, ale čistě proto, že mi nechutná) vadí, jak se se zvířaty zachází předtím, než jsou konzumována. Ono totiž dost dobře nelze chovat zvířata a nezužitkovávat je. Nejíst maso je jedna věc, druhá věc je, že zvířata se zužitkovávají jaksi kompletně (kůže, rohovina, mléko, vejce, střívka, peří, žíně atd. atd.) a i kdyby teoreticky šlo nahradit všechny přírodní materiály syntetickými, v praxi je to nemožné... jen úplně banální příklad, skoro každý má dnes psa a kočku, co by jedli oni? Taky sójové boby? A při tom množství psů chovaných v Evropě a USA prostě musí fungovat továrny na zvířecí žrádlo.
Billboard s plačícíma zvířátkama jak vystřiženýma z nějaké Disneyovky mi nepřišel ani tak nevkusný jako spíš zbytečný nebo možná kontraproduktivní. Upozorňuje totiž na z mého hlediska pseudoproblém, který je neřešitelný, zatímco by se dalo takto rozsáhlé kampaně využít k něčemu smysluplnějšímu.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 16:58:11)
No, nenosí - kalhoty mu drží bez pásku (mně ostatně taky). Boty mám jedny zimní a jedny sandály - z kůže prostě nejsou, ale pořád mi přijde, že je rozdíl mezi koženýma botama a kožichem pro parádu nebo prestiž (eskymáky prosím vynechme).

Monty - já myslim, že psům snad maso neupírají ani vegetariáni - nebo jo? Jasněže chovat zvířata a nezužitkovávat je je nesmysl, otázka je, zda se to v některých případech dá nazvat ještě chovem :-(, takže souhlas, že důležitější je v čem ty zvířata žijou - proto taky někteří vegetariáni jedí třeba ryby. (Nebo naše podnájemnice předtim než se stala vegetariánkou prej jedla jen maso ze zvířat, která vyrůstala u babičky na statku.)
Docela by mě zajímalo jak to mají v Anglii - jestli vystačí se zásobováním Skotských farem, nebo taky dohání spotřebu ve velkochovech. A jak to funguje v zemích, kde jsou posvátný krávy (jsou posvátný i bejci?) - čeho mají oproti nám zvýšenou spotřebu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 17:11:15)
Jeno,
já to myslela tak, že psy nelze krmit masem, který někde sám ulovím nebo ze zvířat, který si sám vypěstuju, to si opravdu neumím představit... pes v obýváku, prase na balkoně a mrazák v ložnici, protože zabijačka je 1x ročně a to maso musí pejskovi vydržet až do další. Nebo smečky důchodců, co štvou v lese jelena, aby měla Fifinka co papat. :o) A když už teda psy musíme krmit masem, tak je přece fuk, jestli se nají i lidi, jde čistě jen o to, abychom byli schopní se k těm zvířatům chovat ohleduplně a zbytečně je netýrat, když to není nutný a ostatně ani žádoucí, protože on se ten stres, který prožívají, na kvalitě masa fakt projeví, to nejsou kecy... stejně jako se NA NÁS projeví, že cpeme zvířata masokostní moučkou vč. býložravejch. Na nich taky, ale jim to de facto může být jedno, když jsou určená ke zkrmení.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 17:36:31)
Ale zase kdybychom toho masa nejedli tolik, nemuselo by se v těch podmínkách chovat tolik zvířat (protože kdo by je choval, kdyby neměl odbyt).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: boty z umělé hmoty 

(26.3.2005 17:40:49)
mimochodem - s tou honitbou pro Fifinku jsi mi pěkně nastartovala fantazii :-)
 Psychouš 
  • 

Re: Re: Re: Re: boty z umělé hmoty 

(27.3.2005 11:28:12)
To je pěkné, jak jsme se dostali od "zapomenutých" ideálů ke konkrétnímu tématu (já to tak trochu zamýšlel, když jsem si ho vybíral ;-).

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: boty z umělé hmoty 

(27.3.2005 11:41:46)
A změnilo se něco? Má teď náš vegetarián důvod jíst maso?
 Psychouš 
  • 

Důvody se klidně najdou 

(27.3.2005 12:38:11)
Třeba ano. Docela pravděpodobně.

Třeba proto, protože se cítí líp a nemá potíže se zažíváním, kupříkladu.
Nebo proto, že energii, kterou dříve používal k hledání nabídky bezmasé stravy, používá na jiné věci, kupříkladu starost o jiné lidi, od rodiny přes pacienty, klienty po zaměstnance.
Nebo z jiných legitimních důvodů.

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Důvody se klidně najdou 

(27.3.2005 16:01:36)
Ze starších vegetariánů mě napadají dva nad 50 let (moc lidí v tom věku neznam) a u jednoho vim jistě, že maso nejí kvůli sobě a svému zdraví. Ty máš nějakej důvod si myslet, že starší lidi mají méně často potíže se zažíváním? Že by se kvůli tomu míň staral o své zaměstnance se mi teda nezdá...
Druhej starší vegetarián, kterýho znám není ani vegetarián, je cosi co ani neumím pojmenovat - jí jen nijak průmyslově neupravované rostliny (nejí např. ani cukr a podobné přísady). Pracuje v nějakym ekologicky zaměřenym centru, kde dělají vzdělávací akce a pobyty a nevypadá, že by se s příštíma narozeninama chtěl do masa pustit, protože už bude starej.
Čili abych to shrnula - samozřejmě lidi přestávají být vegetariány z nejrůznějších důvodů, stejně jako přestávají být hipíky a vyjedou si autem tu Sněžku. To ještě neznamená, že být vegetarián nebo hipík až do stáří je nevyzrálé.
 Psychouš 
  • 

:-))))) 

(31.3.2005 9:28:00)
SAMOZREJME, ze byt vegetariánem nebo hipíkem do stáří není znakem nevyzrálosti. :-))
Ale opuštění těchto postojů zase není znakem úpadku ani degenerace.
Ono záleží na dalších okolnostech. Proto soudit a priori je nesprávné.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Důvody se klidně najdou 

(27.3.2005 16:53:27)
Psychouši,
zajímalo by mne, proč si myslíš, že "alternativní" životní styl někoho omezuje tak, že by se neměl čas (chuť?) věnovat "smysluplným" věcem. To, že někdo nejí maso a v sámošce místo pultu s uzeninama vybírá u pultu se zeleninou ho nějak handicapuje?
Jako alergik taky nemůžu jíst všechno, ale myšlenky na jídlo a na to, co si teda vezmu k jídlu, když nemůžu to či ono vůbec nemám a neomezuje mne to ani v nejmenším. :o)
 Psychouš 
  • 

Re: Re: Důvody se klidně najdou 

(31.3.2005 9:32:49)
Už jsem to psal Janě. Záleží na okolnostech. Existují vegetariáni, o nichž to ani okolí mnohdy neví a existují vegetariáni "na plný úvazek". :-)

Je to otázka priorit.
 Kopretinka 


Opuštěné vegetariánství 

(29.3.2005 9:55:23)
Byli jsme s manželem vegetariáni šest let a pak jsme toto opustili. Důvodem pro byl zájem o vše východní, nešlo tolik o zvířátka, ale o život vůbec. Argumentace - zvířátka - je velmi zjednodušující, aspoň z mého pohledu. Důvod proti vlastně nemám, řekla bych, že jsme k tomu "nějak" dospěli. Prostě nám to najednou přišlo zbytečné, ačkoli to není to správné slovo, spíš nám vegetariánství přestalo připadat nezbytné. Maso tedy jíme, ale těžce bojuji s velkovýrobou naší civilizace. Vždy když kupuji v supermarketu to kuře nacpané nevím čím (spíš vím, ale nechci), cítím se divně, nesouhlasím, ale nevím co s tím. Podmínky jejich života jsou hrozné. protože už bydlíme na vesnici, jsem rozhodnutá nějaké to zvířátko si na maso vypěstovat doma. U svých známých narážím na podivně zvrácenou citlivost moderního člověka. Představa, že budem kuřatům sekat hlavy a pak je kuchat a tak, je pro ně strašná, pomalu zvrácenost, slyším samé fuj, jak to můžeš udělat. Myslím, že snáz, než se podílet na té hrůze velkochovů. Zatím si radši připlatím a koupím kuře z bio chovu. Tak asi tak.
 Helena, dva kluci 
  • 

Re: Opuštěné vegetariánství 

(29.3.2005 11:14:26)
Zviřátka si také některá chováme doma. Ale horší je to s tím jedením. Máme tedy zatím na jídlo jen slepice, takže občas musím některé ukončit život. Přítel tomu usekne hlavu, já to pak bez problémů vykuchám a přizpůsobím na talíř, ale nějak mi nechutná a vždycky jsem se takovému obědu tiše vyhnula. Ted´ bude hůř. Máme tři kůzlata, vsechno kluky. Navzájem se ubezpečujeme,že prodávat takové maso... Ale jak to dopadne, zatím nevím. Porád si ríkám, ze kdyz je tak vidím lítat s mámou kozou po zahrade, že o takovém zivote se muze ostatnim kozam jenom zdát.I kdyz bude ten kozli kratky, bude spokojeny a plny her. A porad je to lepsi , nez velkovyrobni vezeni. Ale jestli budu schopna snist tahovehleho tvorecka, to nevim. Neni to jediny zdroj jidla pro me deti , a tak to bude tezke.Helena
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Sója 

(26.3.2005 16:35:01)
Psychouši - já to řekla jako např., čím by se mohli ohánět. Ale ne že je to můj názor, nebo že by sse zrovna tímhle oháněli.....
S.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 0:47:41)
Psychouši,
člověk začne psychicky stárnout ve chvíli, kdy se začne - ať už vědomě nebo podvědomě - bránit všemu novému. Ale to přece není o tom, že by si měl každý chlap v padesáti dělat piercing proto, že je to zrovna "in". :o)
Ten problém je jinde - když si vzpomenu na svoji pubertu, tak mi bylo srdečně fuk, co dělá a jak žije moje matka; vadilo mi, když se snažila kecat do toho, jak žiju já. Nikdy jsem jí netvrdila, že je stará a proto tomu nemůže rozumět. Neměla jsem absolutně potřebu se vůči ní nebo komukoli jinému vymezovat.
Nemyslím si, že by všichni lidé poté, co se stanou rodiči přestali mít zájem o to, oč měli zájem dřív, pokud to byl skutečný zájem a ne jen předstírání, abych splynul s davem.
Manžel a já máme přátele a známé ve věkovém rozmezí 15 - 60 let. Často se stane, že se sejdou někde v hospodě dva šestnáctiletí, zbytek lidí je ve věku 30 a víc a kupodivu se ti lidé normálně baví jako kamarádi. Kdyby tak automaticky platilo, že mládí se vymezuje vůči svým rodičům a jejich vrstevníkům, asi by tam ti mladí vůbec nelezli, protože by těma starýma kreténama pohrdali.
Ono je to o tom, aby člověk zůstal sám sebou, není to o věku, nedá se určit, kdy je kdo "zralý tak akorát". Dospělý jsem řekněme ve chvíli, kdy jsem sám se sebou v pohodě. Když se někdo narodí jako starej - znám dost lidí, co byli ve dvaceti starší než mnohej důchodce - tak se nedá nic dělat, pokud se narodím mladej, tak bych měl dle mého názoru chtít alespoň duševně mladej zůstat tak dlouho, jak to jenom jde.
Kde je největší střet mezi rodiči a dětmi? V podstatě jsou to blbiny - rodiče nechápou hudbu, kterou mladý poslouchají, nelíbí se jim, jak se oblíkají, jak mluví, nechápou jejich nadšení pro filmy, knížky, počítačový hry. Jsou to zásadní věci? Nejsou. Já jako rodič samozřejmě nebudu skákat štěstím do stropu, když bude moje dítě krást, podvádět, brát tvrdý drogy, fyzicky týrat zvířata a lidi. Ale proč bych měl svýmu dítěti mluvit do toho, jakou poslouchá muziku nebo co nosí na sobě? Nota bene když 99% rodičů si přesně tímhle v pubertě prošla taky... u babičky jsem třeba jednou našla matky magnetofonovej pásek, na kterým byl babiččiným písmem napsanej štítek: Cizí křiklavý kapely. :o) A na tý pásce byli Beatles. :o)
To není o tom držet s dětma krok za každou cenu. Je to o tom je neprudit s nesmyslama. Pokud jsem jako rodič fanda do muziky, tak nepřestanu jen proto, že mám děti, ale když nejsem, tak přece můžu mlčet a neztrapňovat se před dítětem poznámkama ve smyslu "co to posloucháš za debilní hudbu". Resp. nevidím jediný důvod proč nemlčet. Jakýkoli poznámky dělají z rodiče v očích dítěte debila, což snad rodič nemá zapotřebí.
Je mi srdečně jedno, co si o mě a mým způsobu života budou myslet moje děti, až budou v pubertě. Ale jsem si naprosto jistá tím, že jejich životní styl mi trhat žíly nebude. Chci, aby moje děti byly spokojený, aby si našly svoji cestu a nebudu jim v tom nijak bránit. I kdyby celý dny poslouchali záznam toho, jak opilec zvrací na vlnitý plech, měli hlavu napůl zelenou a napůl fialovou... to je jejich věc. Já si o tom můžu něco myslet, ale nemusím a nechci jim k tomu nic říkat, protože v pubertě možná člověk ještě není dospělej, ale taky není úplně blbej. :o)

Btw. pětačtyřicetiletá mánička v metalovým tričku je s největší pravděpodobností osoba, se kterou si budu mít v hospodě co říct. Ale vůbec to neznamená, že si nebudu mít co říct se stejně starým chlapem na ježka a v kvádru. Vnější znaky jsou nedůležitý. Těm přikládají váhu akorát starý lidi. :o)

 Psychouš 
  • 

Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 10:19:07)
Já vnějším znakům rozhodně váhu přikladám :-).

Ke zbytku - ano, ono to tak je. To s tou tolerancí k mladým. A potřebu zdůrazňovat to maji obvykle ti "alternativci" ;), kteří to objevili, protože to museli objevovat, protože to nezažili. Je mi jich líto, ale existuje velká skupina lidí, kteří takovéto postoje znají z vlastního mládí a přijde jim to přirozené a samozřejmé.
Ovšem nic to nehovoří o tom, že se dá z pozice dříve narozeného obvykle docela přesně odhadnout, který aspekt životního stylu mladých je trvalý a který dočasný.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 10:25:40)
Psychouši,
já to ale nezažila, od 14ti jsem bydlela u babičky a matku jen navštěvovala. :o) Babička byla a je v tomto ohledu naprosto v klidu a pokud jde o matku, ta má záchvaty mimózních moralismů dodnes.
To fakt není o alternativě, aspoň ne tak, jak ji zřejmě vidíš ty. To je o odvaze vzepřít se nějakým zažitým vzorcům a nezkostnatět jenom proto, že se to ode mne (bůhví kým) očekává.

Btw., proč jsou pro tebe vnější znaky důležité, smím-li se ptát? Pomineme skutečnost, že by třeba někdo byl špinavý jako prase a smrděl.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 10:42:39)
Milado,
jasně že je to zvláštní případ, taky netvrdím, že by to tak měli dělat všichni. :o)
Jsem narozená v srpnu, takže jsem přesně ve 14ti šla už na střední a tam žádný žákajdy nebyly...
 Psychouš 
  • 

vnější znaky 

(25.3.2005 11:08:10)
Třeba člověk v policejní uniformě je pro mne pro první uvažování policista. :-)

Člověk evidentně nevkusně oblečený je pro mne pro první uvažování člověk bez vkusu. Člověk v bomberu, holou hlavou a svastikou na rameni je pro mne pro první uvažování hovado.

Nic z toho není definitivní neměnný soud (ani s tím policistou, jak v poslední době někteří postižení poznali), ale je to užitečný nástroj k prvotní orientaci.

A smrdící špinavý člověk je pro mne většinou chudák v nouzi (z mnoha možných důvodů).
 16.5Salám&Lajka14 


Re: vnější znaky 

(25.3.2005 11:18:49)
Psychouši,
ale to jsou extrémy, který snad vnímá každej - pro mne je taky skinhead v bombru a kanadách hovado, protože svým oblečením dává najevo příslušnost k bandě vylízaných nácků. :o)
Myslela jsem to jinak. Byla to narážka na ty tvoje metalový trička. Mě třeba nepřijde divný, když jsem na jednání s majitelem distribučky nebo nakladatelství, že bude mít metalový triko, asi si toho vůbec nevšimnu... a když, tak si max. pomyslím, že asi poslouchá metalovou hudbu. Ale o něm jako o člověku to nevypovídá vůbec nic. Možná se pohybuju v příliš specifický skupině lidí, těžko říct... např. jednou k nám přijela máma a zrovna u nás spali kamarádi (vysokoškoláci). Naprosto nechápala, jak můžou studovat VŠ, když jsou vlasatý a "divně" oblečený. Jeden z těch kamarádů byl nesmírně chytrej kluk, kterej psal do x odborných časopisů, vyšly mu knihy... Já ani nevím, co měl na sobě, akorát vím, že to nebylo sako a kalhoty s pukama. To nosí snad jenom náš ediční ředitel. :o)
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 11:25:04)
Monty,
já si myslím, že podle těch vnějších znaků si člověk toho druhého podvědomě trochu zatřídí ... (a pak může chvíli trvat než si ho přehodí to té "škatulky" která líp odpovídá).
Jaká bude tvoje první myšlenka, když potkáš 17tiletou holku, která bude oblečená a nalíčená něco jako Šárka Vaňková ... ;-)?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 11:37:12)
Stáňo,
to já nepoznám, nevím, jak se oblíká Šárka Vaňková. :o)
Ale vážně, na oblečení se dá JAKŽ TAKŽ poznat dejme tomu nějaká příslušnost k širší skupině lidí... za mé puberty to bylo snazší, byli prakticky jen somráci, veksláci a depešáci. :o))) Ale nic víc. Dá se odhadnout vkus. Uniformy nechám stranou. Nic ti to ale neřekne třeba o vzdělání, o tom, jakou ten člověk zastává funkci, jestli jí nebo nejí maso... prostě pro mne je oblečení vedlejší věc a neusuzuju podle něj (až na výjimky viz skinhead) vůbec na nic.

Btw. - taky neznám ani jednoho militantního vegetariána. Myslím, že Psychouš má o "alternativě" dost zkreslený představy. :o))) Nemluvě o tom, že ti lidé zřejmě ani netuší, že jsou alternativa, protože tímhle směrem vůbec nepřemýšlí. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 11:45:50)
To je fakt - já jsem se to o sobě taky dozvěděla až od něj. Do tý doby jsem se považovala za normální Chrudimačku :-)
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 13:35:10)

Monty,
já si Šárku Vaňkovou vybrala jako příklad proto, že jsem viděla její fotku tehle týden v Magazínu MfD, a to několikrát protože ho používáme jako TVprogram. Jinak bych taky nevěděla ;-)
Mně je taky v zásadě jedno, co má kdo na sobě (pokud to není dva měsíce nepraný propocený svetr a dotyčný nestojí těsně vedel mne) a nemyslím si, že by "obal" byl stejně důležitý nebo důležitejší než "vnitřek", ale jsme přesvědčená, že to funguje podvědomě (nebo že bys třeba ty na matku, kterou potkáš na pískovišti v kostýmku a v lodičkách nekoukla aspoň prvním pohledem trochu ve stylu "ta je divná" ;-)?)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 13:41:20)
Stáňo,
no asi bych si řekla, že je "z jiného soudku" než já, ale divná... mě málokdo přijde divnej a když už, tak hadrama ne. :o)
Jednou jsem třeba pozorovala takovou dámu v tramvaji, která byla hrozně luxusně oblečená a měla obrovský, snad deseticentimetrový umělý nehty, a jediný co mě napadlo bylo, jak s tím asi funguje, že se s tím přece nedá nic dělat, vč. utírání zadnice na záchodě... ale jestli je divná nebo jaká, to mi bylo jedno, tohle neřeším. :o)
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 14:04:56)
Monty,
jo - to je asi to co jsem myslela ... Kdyby tam seděli dvě - jedna tahle, druhá oblečená třeba v riflích a ve svetru a měla sis jít přisednout k jedné na lavičku, takže by potencionálně hrozilo, že se s tebou dá do hovoru, tak asi půjdeš k té v riflích... Teda aspoň já se přiznám, že jo ... (a třeba by se pak ukázalo, že bych si s tou okostýmkovanou měla spíš o čem povídat ;-).

Ad ty nehty - mám jednu takovou "kolegyni (v podobné pozici, na jiném úřadě, vídám ji vždycky na poradách) a přiznám se že tenhle problém (utírání na WC) mne nenapadl. Přemýšlela jsem, jak s tím může psát na PC nebo třeba škrábat brambory (ikdyž - u nás škrábe brambory drahá polovice, tak třeba je na tom podobně; ale na PC psát musí - není v pozci, kdy by mohla mít vlastní sekretářku ;-).
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lehce záludné otázky 

(25.3.2005 14:12:03)
Stáňo,
to byl jen jeden z mnoha příkladů, co všechno mě napadlo, že nemůže dělat. :o))) Každopádně jsem na téma dlouhé nehty a hygiena po použití WC slyšela jednu strašně brutální historku, kterou ani nemůžu reprodukovat, tak proto se mi to při pohledu na ty drápy vybavilo. :o)
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Ta divná jsem asi byla já ... 

(25.3.2005 17:29:15)
Stáni, ty jsi mně někdy viděla?
Já se do kostýmku a lodiček hodím tak 10x za rok, ale už se mi stalo, že jsem (to jsme ještě měli jen Elu) přijela z jednání tak pozdě, že jsem musela jít pro dítko do MŠ (jinak už na mně zvolali sociálku - měli už 15 minut po "zavíračce").
A protože jsem fakt počítala s návratem tak v půl třetí, mělo dítě slíbené pískoviště, připrvené sebou bábovičky a pod.... Věděla jsem, že v pět jet domů, převlíct se a znovu vyrazit na pískoviště, tak tam dorazíme skoro potmě. Sliby dětem se snažím plnit, takže jsem fakt seděla na lavičce v šedém kostýmu, lodičkách a růřový halence...

:-DDDD

S.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


.... a já bych ještě přidala 

(25.3.2005 15:13:24)
Myslím si, že nejvíce děti a jejich roiče rozděluje to, když rodiče dětem něco káží, ale chovají se úplně jinak. Takový to: "Ke starším musíš mít úctu, pomáhat jim a ve všem jim pomáhat, vyhovět bla bla bla......" a za pár dní si bigoš sedí ve svým pokoji a přes dveře slyší: ".... a proč už zase musím jet ke tvý máti. Ona je taková nesnesitelná baba, mně nemá ráda, pořád poučuje......"
TOHLE je podle mně hlavní věc, která těm "bigošům" vadí. A já se jim nedivím. Někde v bibli stojí "...káže vodu a pije víno..." (podotýkám, že nejsem věřící!!!!) a to je fakt asi hlavní důvod. Alespoň já to tak cítila coby bigoš a cítím to tak i teď.
S.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Nevím, 

(23.3.2005 20:44:50)
Monty, asi ten kdo Ti to říká se stal konzervou, a má potřebu si to sám sobě zdůvodnit :-)
Znám lidi co zůstali relativně stejní i v "pokročilejším věku" - já si to vysvětluju tak, že ty "mladistvé" názory nejsou až tak stupidní a dá se s nima (a s čistym svědomim) žít až do smrti, ale vím, že mnozí jiní (údajně dospělí) by o těhle mých oblíbencích mluvili hanlivě, případně by přihodili nějaký moralismus, či životní moudro.

Nejvíc nesnášim: To pochopíš až budeš starší. Moc dobře si pamatuju některé situace, kdy takhle někdo "argumentoval" - u mnoha z nich čas potvrdil, že neměla pravdu, ale to už si zas nepamatovala, že mi tvrdila opak. (Trochu bokem, ale teď jsem si vzpomněla na naši třídní z gymlu, jak nám vykládala, že na vejšce si na střední školu ještě rádi vzpomenem - vzpomínala jsem - s nadšením, že už tam nejsem :-))
 L+2 
  • 

Re: Re: Nevím, 

(24.3.2005 12:05:39)
Jeno,

ty jsi mi pripomela, jak ja jsem take nesnasela "Az budes starsi, tak pochopis", nevim, mozna jsem mnoho veci pochopila ale napriklad moji matku a jeji nazory jsem nepochopila dodnes.

PS: nase tridni na gymplu take rikavala vetu "na vejsce si jeste radi vzpomenete na stredni skolu" a presne jako ty, nejen na vejsce, ale i jiz hodne dlouho po vejsce, na stredni skolu vzpominam s odporem. Nemeli jsme nahodou stejnou tridni a skolu?

Ale jinak muj nazor je, ze lide by meli naslouchat kazdemu a kazdeho brat jako partnera, ktery ma pravo na nazor, at je mu 3,13,30 nebo 50 let. Nemusi se nutne chovat stejne, ale muze chapat, poslouchat a neodsuzovat.
 Denisa 
  • 

Super 

(24.3.2005 1:03:49)
Super článek, vtipné pohlazení po duši všem rodičům nejen bigošů, ale i těm co je to teprve čeká. Víc takovýchto.
 Dáša + tři ( pět dětí) 


Re: Super 

(24.3.2005 9:15:01)
Zdar a sílu všem rodičům Bigošů - já mám doma dva ( zatím )13 a 16 let.Slovo hustý je u nás taky na seznamu a zrovna včera, když jsem chtěla aby si uklidili pokoj, mi bylo řečeno, že : Tam nemají nepořádek, že jen momentálně nechápu systém uložení jejich věcí.
No nezabily byste je :o)))( oblečení, které dostali vyžehlené mají zmačkané rozházené po zemi, mezi tím spoustu odpadků, jako papírky od cukrovinek, slupka od pomeranče,do toho sem tam nějaká špinavá ponožka a propocené tričko z tréningu.... )
O jídle bych mohla psát romány, protože dokáží ( hlavně starší kluk )dokonale vyluxovat ledničku a když jedeme někam pryč, můžu si být jistá, že mi zmizí vajíčka ( hemenex ) a brambory(tuny hranolek ).O tom že existuje chleba, nevědí, ale když dojdou rohlíky, to je potom průšvih.Ale bohužel se nenajde nikdo, kdo by pro ně došel pár metrů do obchodu.
A když se začnou spolu hádat, tak to jdu do kolen a modlím se k Mece, abych vše přežila v duševním zdraví .

Bohužel to musím brát jen jako drobný tréning na dobu, kdy do puberty dorostou ti naši zatím mrňaví.Až budou v pubertě trojčata, tak to bude FAKT HUSTÝ .V knížce o dvojčatech jsem se totiž dočetla, že se v tom věku vícerčata proti rodičům většinou semknou a rodiče mohou končit v blázinci.
Monty viď že mě tam pak navštívíš a utěšíš .Moc prosím.

Dáša + tři prckové a dva bigoši

 Pawlí 


Re: Re: Super 

(24.3.2005 9:50:19)
Moc hezké. Doma mám jen "maličkého puberťáka" budou mu 4 roky, ale už teď některé hlášky stojí za to. "To je nuda." když si má uklidit hračky. "Mě to nebaví." když se má obout atd. Tak si říkám že puberta u nás taky bude zajímavá:-). Navíc v červnu čekáme další mimko a teprve teď mi došlo že až našeho prince puberta trochu přejde naše druhé dítko do ní skočí rovnýma nohama...Bůh nám buď milostiv.
Jinak moje mamka říká to samé co už tu bylo řečeno "Je to celá maminka." Co jí na tohle mám říct? :-).Ale přežila to ona, přežijemem to taky.
 Gábina syn 4 roky 
  • 

:-))))))))) 

(24.3.2005 12:47:25)
Dost jsem se nasmála. Je to dobré osvěžení tady na Rodině,mezi články a diskuzí o porodech.
Maceško, co říkají Bigoši na to, že je vláčíš netem? Nebo se nesnížili k tomu číst "babské tlachání"?
Klukovi jsou 4 roky a nevím jestli budu mít takový nadhled jako vy.
Ale už to začíná. Tuhle přišel ze školky, že by chtěl Bionicle a maminka tupec netušila co to je. Pochopila jsem až v hračkářství. Ale ty průpovídky syna fakt nezapomenu."No to je přeci Bionecle, hraje se stím, příšerka, kostičky,no přeci bionicle a tvářil se a ručičkou ukazoval jak Gross, vysvětlující původ svých peněz.S výrazem na tváři, jakto, že to nevím. No v jeho pubertě me pohřbí.
 Lída+2 


Re: :-))))))))) 

(24.3.2005 14:40:14)
Ano občas si říkám jestli není můj syn na začátku puberty.Je mu jen 6,5roku
Ale: To mě nebáví.(uklidit hračky)
Už zase?(když se má umýt a nebo ustrojit)
Mě se nechce. Máma na běžném pořádku.
Odmlouvaní má snad jako sport.
Takže si říkám ,že to je asi příprava na to co jsem četla.
 Lenka 
  • 

Re: Re: :-))))))))) 

(24.3.2005 14:44:35)
...Klídek, v 6,5 letech to opravdu není puberta...ani její začátky. Ta skutečná je daleko horší, rozmanitější.
 maceška 


Re: :-))))))))) 

(28.3.2005 10:11:22)
Gábino, položila jsem jim tuto otázku a dostalo se mi odpovědi, že je to hustý. Tož si vyber.
Dominik pak dodal: " náhodou je to sranda".
 Honza 
  • 

Co je to Bigoš 

(26.3.2005 14:33:41)
Docela čtivý článek, mám ještě pár let do toho, než to sám zažiju. Jenom malá poznámka - "bigoš" je původně slangový výraz z vojenského prostředí a označuje příslušníka bojové jednotky neboli pěšáka... To já s modrou knížkou přece musím vědět, ne?
 Karel, 1 nenarozené dítě 
  • 

Re: Co je to Bigoš 

(27.3.2005 14:47:48)
Bigoš je od kuvajtu napadeni CIKÁN !! A proto nazyvat svoje deti CIKÁNEM je pekne nechutny!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Co je to Bigoš 

(27.3.2005 16:01:17)
1) Záleží, jestli cikán je podle tebe nadávka.
2) Slyšel jsi někdy o tom, že pěstouni jako je autorka článku mívají ve své péči děti různé barvy pleti? Dá se tedy předpokládat, že narozdíl od Tebe nemají podobně hloupé úvahy vůbec v repertoáru.
 maceška 


Re: Re: Co je to Bigoš 

(28.3.2005 10:03:08)
S termínem bigoš jsem se poprvé setkala, když jsem četla o projektu " Big brothers, big sisters". Na vojně ani v Kuvajtu jsem nebyla, ale zřejmě jde o slovo mnohovýznamové. Takových v češtině je!
 kicul 2, Baru 08/03 


Re: Re: Re: Co je to Bigoš 

(28.3.2005 22:32:07)
Ahoj maceško,

nejdřív ti musím taky poděkovat za článek, moc mě pobavil. A chci se zeptat nemáte náhodou nějaké internetové stránky tvojí rodiny nebo aspoň album na rodině? Možná jsem až moc zvědavá, ale chtěla bych si pod popsanými osobami konkrétně někoho představit. Jestli ano pošli mi kontakt na moji adresu: kicul2@seznam.cz. Děkuji.

A ještě k tomu co je to Bigoš. Poprvé po přečtení nadpisu mě napadlo, že bigoš bude asi bisexuál:-)))) Tak jsem se zájmem četla dále. Takže vidíte, že na dobrým názvu taky záleží:-))) ˇProboha jen si nemyslete, že jsem nějaký sexuální maniak.:-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Co je to Bigoš 

(28.3.2005 22:41:13)
Mě taky napad nejdřív bisexuál, ale trochu mi bylo divný, že by Maceška vytáhla až tak soukromý téma, takže jsem čekala, že půjde o nějakou hru :-)
 Rene 
  • 

Re: Co je to Bigoš 

(14.7.2009 21:03:18)
Bigoš- Bjegajuščij čelavjek-Behajúci muž
 Jitulka 


Macesko, 

(29.3.2005 20:52:10)
jako vzdycky trefne,strucne a usmev vyvolavajici ppsani na vic ci min bolave duse rodicu deti PP(pbertou postizenych).Diky
 Ivana (děti 19+18+15+12) 
  • 

Velké díky Maceško!!! 

(5.4.2005 11:01:35)
Nedovedu tak krásně popisovat chování svých dětí (holky skoro 19 a 18, kluci skoro 15 a 12, ale jako bys mi vedla ruku. U nás doma je to podobné, někdy se mají dětičky rády, jindy by se pozabíjely, někdy je všechno hezké jako sviňa, hnusné jako sviňa, dobré jako sviňa i nedobré jako sviňa. V pokoji holek visí podobné lístečky, zamilované citáty i plyšová zvířátka. Oni ti naši chudáčci prožívají strašně těžké období a my mámy se musíme vždy přesně trefit do jejich nálad.
Tak všem podobně "postiženým" rodičům přeji hodně pevné nervy. Ivana
 Amandine 
  • 

Příjemné čtení 

(4.5.2005 21:11:02)
Super článek. Jen mi to tak připomnělo, jak moc jsem byla normální a jak moc jsem v pubertě nyní:-) (je mi 24)
 hanka 
  • 

Re: Příjemné čtení 

(1.6.2005 16:17:44)
SKVĚLÝ ČLÁNEK!!!!
Naprosto ze života, vše tam popisované znám. Člověk musí být opravdu diplomatem, jinak.... Já si vždy vzpomenu na svou babičku /vychovala 5 dětí/, která říkala, že pubertu u svých dětí poznám velice lehce - až se budu divit, jak je možné, že ten ještě včera andílek, se dnes proměnil v naprosto nezvladatelného ďábla:-)
Mimochodem - mí synáčci /18 a 16 let/ mají už několik let na dveřích do jejich pokoje 2 nápisy ,,pozor radioaktivita,, a ,,VSTUP POUZE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ,, a je to velice trefné:-)
 Jitka 3deti(dve pred pubertou) 
  • 

Úžasné 

(13.7.2005 22:34:45)
Ahoj, už jsem dlouho nečetla článek u kterého bych se tak pobavila, dvě starší děti(13 a 12 let) jsou těsně před a už to s nima pěkně tříská, syn (13 let) už mutuje a to je tedy občas síla, dcera je někdy na zabití a vím že bude hůř, ještě že mám to malé 9měsíční štěstí, ani nebudu přemýšlet o tom, že za 12let.... Přeji si jediné, abych až bude nejhůř měla také takový nadhled a humor, milujme své bigoše ahoj J
 makropulos 
  • 

co s tím... 

(20.12.2005 19:21:03)
Puberta v 17 letech je asi nejtěžším životním úsekem a i když jsem o tom sama přesvědčená, nejsem schopna zvládat stres, který s dospíváním mého syna souvisí. Výhružky, že si vezme život kvůli škole, kvůli mně, kvůli situaci v rodině..., pak kouření, pak alkohol a muzikantské manýry (noční příchody domů, špatná strava - je vegetarián a nemá ve městě co jíst) jsou na denním pořádku. Nejde tedy jen o úsměvné situace, nad kterými se dá mávnout rukou a s jistotou říct, že z toho vyroste. Někde se prostě stala chyba a já nevím kde. Tuším jen, že nás čeká ještě hodně těžkých dohadů, slovních bojů a kdoví...už se několikrát i nepříjemně ohnal svou roztomilou tlapičkou...
 makropulos 
  • 

co s tím... 

(20.12.2005 19:21:38)
Puberta v 17 letech je asi nejtěžším životním úsekem a i když jsem o tom sama přesvědčená, nejsem schopna zvládat stres, který s dospíváním mého syna souvisí. Výhružky, že si vezme život kvůli škole, kvůli mně, kvůli situaci v rodině..., pak kouření, pak alkohol a muzikantské manýry (noční příchody domů, špatná strava - je vegetarián a nemá ve městě co jíst) jsou na denním pořádku. Nejde tedy jen o úsměvné situace, nad kterými se dá mávnout rukou a s jistotou říct, že z toho vyroste. Někde se prostě stala chyba a já nevím kde. Tuším jen, že nás čeká ještě hodně těžkých dohadů, slovních bojů a kdoví...už se několikrát i nepříjemně ohnal svou roztomilou tlapičkou...
 makropulos 
  • 

co s tím... 

(20.12.2005 19:21:41)
Puberta v 17 letech je asi nejtěžším životním úsekem a i když jsem o tom sama přesvědčená, nejsem schopna zvládat stres, který s dospíváním mého syna souvisí. Výhružky, že si vezme život kvůli škole, kvůli mně, kvůli situaci v rodině..., pak kouření, pak alkohol a muzikantské manýry (noční příchody domů, špatná strava - je vegetarián a nemá ve městě co jíst) jsou na denním pořádku. Nejde tedy jen o úsměvné situace, nad kterými se dá mávnout rukou a s jistotou říct, že z toho vyroste. Někde se prostě stala chyba a já nevím kde. Tuším jen, že nás čeká ještě hodně těžkých dohadů, slovních bojů a kdoví...už se několikrát i nepříjemně ohnal svou roztomilou tlapičkou...
 Petra a Jan , 17 a 21 let 
  • 

A jsem doma 

(4.1.2006 19:28:11)
Tento článek mi silně připomněl domov...Myslím že mluvím z duše mé maminky, když napíšu, že u nás to není jiné, sice málé rozdíly jsou ,ale jinak je to naprosto stejné..Jídlo je také nejlepší to ,co se nevaří, neořívá, které je prostě hned ke konzumaci, když nic takového neí, tak radši nejíme :o)..Můj brat také praktikuje metodu péče o vzhled, a oblečení si vymění z donucení jednou za týden...Mě ossobně se tohleto nejspíš vyhlo a hned jsme z dětství skočila někam dál za tyhlety výlevy...Občas někdy mám svůj puberťácký den, ale spíš se chovám jako mlady dospělý..MAmina říká, že je ráda, že její malý dospělý pohlídá toho jejího velkého puberťáka..:o)
 Kulicka 
  • 

njn 

(11.11.2006 19:46:42)
to sem cela ja....

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.